V Bruselu dne 3.8.2022

COM(2022) 395 final

2022/0235(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě ministrů Energetického společenství k začlenění nařízení (EU) 2022/1032 o uskladňování zemního plynu do acquis Energetického společenství


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být jménem Unie zaujat v Radě ministrů Energetického společenství k začlenění nařízení EU o uskladňování zemního plynu 1 do acquis Energetického společenství.

Vzhledem k významu zásobníků plynu pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu a v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu navrhla Komise v březnu 2022 naléhavé nařízení o uskladňování zemního plynu, aby byla EU připravena na riziko přerušení dodávek plynu během nadcházející zimy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 ze dne 29. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 a (ES) č. 715/2009, pokud jde o uskladňování zemního plynu, bylo na úrovni EU schváleno ve zrychleném řízení Parlamentem a Radou a vstoupilo v platnost dne 30. června.

Nařízení předpokládá, že by se mělo neprodleně stát součástí acquis Energetického společenství. Podle Smlouvy o Energetickém společenství je výlučným právem Evropské komise předložit takový návrh rozhodnutí Rady ministrů Energetického společenství. Na neformálním zasedání Rady ministrů Energetického společenství dne 8. července vyjádřili ministři smluvních stran podporu naléhavému přijetí nařízení EU o uskladňování zemního plynu v Energetickém společenství. Vzhledem k naléhavosti bude toto rozhodnutí přijato písemným postupem Rady ministrů.

Postoj EU k návrhu Komise na začlenění nařízení musí být stanoven rozhodnutím Rady podle čl. 218 odst. 9 SFEU.

2.Postoj, který má být zaujat jménem Unie

Evropská unie a celý svět čelí energetické krizi. Invaze Ruska, jednoho z největších světových dodavatelů energie, na Ukrajinu, hlavní tranzitní zemi pro dodávky plynu do Evropy, narušila již tak napjaté globální trhy s energií, vytvořila rizika v oblasti bezpečnosti dodávek energie a způsobila nárůst cen na historická maxima.

Nevyprovokovaná a neospravedlnitelná vojenská agrese Ruska proti Ukrajině odhalila rizika spojená s velkou závislostí na dovozu fosilních paliv. EU musí jednat, aby zajistila svou vlastní odolnost a zároveň podpořila země, které jsou ke krizím nejvíce náchylné.

V zájmu zajištění dodávek energie schválila Evropská unie v uplynulých měsících naléhavé nařízení o uskladňování zemního plynu, o kterém se předpokládá, že by se mělo neprodleně stát součástí acquis Energetického společenství.

Postoj, který by měl být zaujat jménem Unie v Radě ministrů, je schválit návrh rozhodnutí.

3.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

3.1Procesněprávní základ

3.1.1Zásady

Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které má jménem Unie zaujmout orgán zřízený dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.

Zamýšlený akt nedoplňuje ani nepozměňuje institucionální rámec dohody. Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 SFEU.

3.2Hmotněprávní základ

3.2.1Zásady

Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, k němuž se postoj jménem Unie zaujímá. Sleduje-li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze-li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek označit jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté na základě čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU založeno na jediném hmotněprávním základě, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.

3.2.2Použití na stávající případ

Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají energetiky. Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž článek 194 SFEU.

3.3Závěr

Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být článek 194 ve spojení s čl. 218 odst. 9 SFEU.

2022/0235 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě ministrů Energetického společenství k začlenění nařízení (EU) 2022/1032 o uskladňování zemního plynu do acquis Energetického společenství

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 194 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/500/ES ze dne 29. května 2006 o uzavření Smlouvy o Energetickém společenství Evropským společenstvím 2 ,

s ohledem na Smlouvu o Energetickém společenství, a zejména na články 79, 24 a 25 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Evropská unie je smluvní stranou Energetického společenství.

(2)Smlouva o Energetickém společenství byla Unií uzavřena rozhodnutím Rady 2006/500/ES a vstoupila v platnost dne 1. července 2006.

(3)Jedním z hlavních úkolů Energetického společenství je organizace vztahů mezi stranami a vytvoření právního a ekonomického rámce pro odvětví elektřiny a plynu.

(4)Vzhledem k významu zásobníků plynu pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu a v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu přijala Unie naléhavé nařízení o uskladňování zemního plynu, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 3 . Dotčené nařízení by mělo být neprodleně začleněno do acquis Energetického společenství.

(5)Podle článku 79 Smlouvy o Energetickém společenství má Komise pravomoc navrhovat opatření a příslušné úpravy podle hlavy II uvedené smlouvy týkající se přizpůsobení a dalšího vývoje acquis communautaire. 

(6)Začlenění nařízení (EU) 2022/1032 do acquis communautaire Energetického společenství přispívá k cílům Energetického společenství a bude pro smluvní strany přínosem z hlediska bezpečnosti dodávek energie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Jediný článek

Postoj, který má být zaujat jménem Unie, je schválit návrh rozhodnutí Rady ministrů uvedený v příloze tohoto rozhodnutí.

Drobné změny s ohledem na připomínky smluvních stran Energetického společenství může Komise schválit před přijímacím postupem Rady ministrů nebo v jeho průběhu, aniž by bylo zapotřebí dalšího rozhodnutí Rady.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

(1)    Úř. věst. L 173/17, 30.6.2022, s. 17.
(2)    Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 15.
(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 ze dne 29. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 a (ES) č. 715/2009, pokud jde o uskladňování zemního plynu (Úř. věst. L 173, 30.6.2022, s. 17).

V Bruselu dne 3.8.2022

COM(2022) 395 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě ministrů Energetického společenství k začlenění nařízení (EU) 2022/1032 o uskladňování zemního plynu do acquis Energetického společenství








PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ č. 2022/xx/MC-EnC

RADY MINISTRŮ ENERGETICKÉHO SPOLEČENSTVÍ,

kterým se provádí a upravuje NAŘÍZENÍ (EU) 2022/1032, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 ve znění přijatém a upraveném v Energetickém společenství rozhodnutím Rady ministrů 2021/15/MC-EnC ze dne 30. listopadu 2021 a nařízení (ES) č. 715/2009 ve znění upraveném a přijatém rozhodnutím Rady ministrů 2011/02/MC-EnC, pokud jde uskladňování zemního plynu

Rada ministrů Energetického společenství,

s ohledem na Smlouvu o Energetickém společenství, a zejména na články 24, 25, 79 a čl. 100 písm. i) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Závazky smluvních stran podle článku 11 Smlouvy o Energetickém společenství (dále jen „Smlouva“) by měly být uvedeny do souladu s vývojem práva Evropské unie, přičemž je třeba zohlednit vlastní institucionální rámec Energetického společenství a zvláštní situaci každé ze smluvních stran.

(2)Vzhledem k významu zásobníků plynu pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu a v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu navrhla Komise v březnu 2022 naléhavé nařízení o uskladňování zemního plynu, aby byla Evropská unie připravena na riziko přerušení dodávek plynu během nadcházející zimy.

(3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 ze dne 29. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 a (ES) č. 715/2009, pokud jde o uskladňování zemního plynu, bylo na úrovni Unie schváleno ve zrychleném řízení Evropským parlamentem a Radou a vstoupilo v platnost dne 30. června 2022.

(4)35. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/1032 předpokládá, že uvedené nařízení by se mělo neprodleně stát součástí acquis Energetického společenství v souladu se Smlouvou.

(5)Příloha I Smlouvy by proto měla být změněna tak, aby odrážela změny acquis communautaire v oblasti energetiky. Je rovněž nezbytné přizpůsobit nařízení (EU) 2022/1032 pro účely Smlouvy a přijmout opatření nezbytná k jeho provádění smluvními stranami.

(6)Stálá skupina na vysoké úrovni tento návrh uvítala na svém zasedání dne 7. července 2022,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Změny Smlouvy

V seznamu aktů zahrnutých do „acquis communautaire týkajícího se energetiky“ v příloze I Smlouvy se bod 6 nahrazuje tímto:

„6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010, ve znění přijatém rozhodnutím Rady ministrů č. 2021/15/MC-EnC ze dne 30. listopadu 2021 a upraveném rozhodnutím č. 2022/xx/MC-EnC a nařízením (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 ve znění přijatém rozhodnutím stálé skupiny na vysoké úrovni 2018/01/PHLG-EnC ze dne 12. ledna 2018 a rozhodnutím Rady ministrů 2011/02/MC-EnC ze dne 6. října 2011, které se týká provádění směrnice 2009/72/ES, směrnice 2009/73/ES, nařízení (ES) č. 714/2009 a nařízení (ES) č. 715/2009 a změny článků 11 a 59 Smlouvy o Energetickém společenství, a ve znění rozhodnutí č. 2022/xx/MC-EnC“

Článek 2

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost

1. Každá smluvní strana uvede v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s nařízením (EU) 2017/1938 a nařízením (ES) č. 715/2009 ve znění tohoto rozhodnutí do 1. září 2022.

2. Smluvní strany o tom neprodleně informují sekretariát Energetického společenství a sdělí mu znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti, na niž se vztahuje toto rozhodnutí.

3. Není-li stanoveno jinak, smluvní strany uplatňují opatření uvedená v odstavci 1 s účinností ode dne přijetí.

Článek 3

Zvláštní úpravy nařízení (EU) 2017/1938 ve znění přijatém v Energetickém společenství

Kromě úprav uvedených v článku 2 se na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 ve znění přijatém rozhodnutím Rady ministrů č. 2021/15/MC-EnC ze dne 30. listopadu 2021 vztahují rovněž tyto úpravy:

1)V článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

„28)    „trajektorií naplňování“ několik průběžných cílů pro podzemní zásobníky plynu každé smluvní strany, jak jsou pro rok 2022 uvedeny v příloze Ia a pro následující roky stanoveny v souladu s článkem 6a;

29)    „cílem naplnění“ závazný cíl pro úroveň naplnění souhrnné kapacity podzemních zásobníků;

30)    „strategickou zásobou“ zásoba nebo část zásoby nezkapalněného zemního plynu nakoupeného, spravovaného a skladovaného provozovatelem přepravní soustavy, subjektem určeným smluvními stranami nebo podnikem, která je uskladněna v podzemí zásobníku a kterou lze uvolnit pouze na základě předchozího oznámení nebo povolení orgánu veřejné moci k poskytnutí této zásoby, přičemž obecně se uvolňuje v případě:

a)    závažného nedostatku dodávek;

b)     narušení dodávek nebo

c)     vyhlášení stavu nouze podle čl. 11 odst. 1 písm. c).

31)    „vyrovnávací zásobou“ nezkapalněný zemní plyn:

a)    nakoupený, spravovaný a skladovaný v podzemí provozovatelem přepravní soustavy nebo subjektem určeným smluvní stranou výlučně pro výkon funkcí provozovatele přepravní soustavy a zajištění bezpečnosti dodávek plynu;

b)     k jehož odběru dochází pouze, je-li to nezbytné k udržení soustavy v provozu za bezpečných a spolehlivých podmínek v souladu s článkem 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ve znění upraveném a přijatém rozhodnutím Rady ministrů 2011/02/MC-EnC a články 8 a 9 nařízení Komise (EU) č. 312/2014 ve znění upraveném a přijatém rozhodnutím stálé skupiny na vysoké úrovni 2019/01/PHLG-EnC;

32)    „podzemním zásobníkem plynu“ skladovací zařízení ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2009/73/ES ve znění upraveném a přijatém rozhodnutím Rady ministrů 2011/02/MC-EnC, které se používá pro uskladňování zemního plynu, včetně vyrovnávací zásoby, a je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavě, s výjimkou nadzemních kulových nebo potrubních zásobníků.“

2)Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 6a: Cíle naplnění a trajektorie naplňování

1)S výhradou odstavců 2 až 5 smluvní strany každoročně do 1. listopadu splní tyto cíle naplnění pro souhrnnou kapacitu všech podzemních zásobníků plynu, které se nacházejí na jejich území a jsou přímo propojeny s oblastí trhu na jejich území:

a)pro rok 2022: 80 %;

b)od roku 2023: 90 %.

Za účelem dodržení tohoto odstavce smluvní strany zohlední cíl zajištění bezpečnosti dodávek plynu v souladu s článkem 1.

2)Bez ohledu na odstavec 1 a aniž jsou dotčeny povinnosti jiných smluvních stran týkající se naplňování dotyčných podzemních zásobníků plynu, je cíl naplnění pro každou smluvní stranu, ve které se podzemní zásobníky plynu nacházejí, omezen na objem odpovídající 35 % její průměrné roční spotřeby plynu v předcházejících pěti letech.

3)Bez ohledu na odstavec 1 a aniž jsou dotčeny povinnosti jiných smluvních stran týkající se naplňování dotyčných podzemních zásobníků plynu, sníží se cíl naplnění pro každou smluvní stranu, ve které se podzemní zásobníky plynu nacházejí, o objem, který byl během referenčního období 2016–2021 dodán do členských států EU a třetích zemí, činil-li průměrný objem dodávek během těžebního období (říjen–duben) více než 15 TWh ročně.

4) <….>

5)Smluvní strana může částečně splnit cíl naplnění započtením fyzicky uskladněného LNG, dostupného v jeho zařízeních LNG, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a)plynárenská soustava disponuje významnou kapacitou uskladňování LNG, která ročně představuje více než 4 % průměrné vnitrostátní spotřeby v předcházejících pěti letech;

b)smluvní strana uložila dodavatelům plynu povinnost uskladňovat minimální objemy plynu v podzemních zásobnících plynu nebo zařízeních LNG v souladu s čl. 6b odst. 1 písm. a).

6)Smluvní strany přijmou nezbytná opatření ke splnění průběžných cílů nebo zajištění jejich splnění:

a)a) pro rok 2022 podle přílohy Ia a

b)b) od roku 2023: v souladu s odstavcem 7.

7)Pokud jde o rok 2023 a následující roky, každá smluvní strana s podzemními zásobníky plynu předloží do 15. září předchozího roku sekretariátu Energetického společenství návrh trajektorie naplňování s průběžnými cíli pro únor, květen, červenec a září, včetně technických informací, týkající se podzemních zásobníků plynu na jejím území a přímo propojených s její oblastí trhu v souhrnné podobě. Trajektorie naplňování a příslušné průběžné cíle vycházejí z průměrné míry naplňování během pěti předcházejících let. U smluvních stran, pro které je cíl naplnění omezen podle odstavce 2 na 35 % jejich spotřeby, se průběžné cíle trajektorie naplňování odpovídajícím způsobem sníží.

Na základě technických informací poskytnutých každou smluvní stranou a s přihlédnutím k posouzení koordinační skupinou pro zabezpečení dodávek přijme sekretariát Energetického společenství rozhodnutí, kterým stanoví trajektorii naplňování pro každou smluvní stranu. Toto rozhodnutí bude přijato do 15. listopadu předchozího roku, je-li to nezbytné, a to i v případě, kdy smluvní strana předložila aktualizovaný návrh trajektorie naplňování. Vychází z posouzení obecné situace bezpečnosti dodávek plynu a vývoje nabídky zemního plynu a poptávky po něm v Energetickém společenství i jednotlivých smluvních stranách a je stanoveno tak, aby zajišťovalo bezpečnost dodávek plynu, přičemž se vyvaruje zbytečné zátěži pro smluvní strany, účastníky trhu s plynem, provozovatele skladovacích zařízení či zákazníky a nenaruší nepřiměřeně hospodářskou soutěž mezi skladovacími zařízeními nacházejícími se v sousedících smluvních stranách a/nebo členských státech.

8)Pokud smluvní strana nemůže v daném roce splnit svůj cíl naplnění z důvodu specifických technických vlastností jednoho nebo více podzemních zásobníků plynu na svém území, jako například výjimečně nízké míry vtláčení, do 1. listopadu, může tento cíl splnit až do 1. prosince. Smluvní strana informuje sekretariát Energetického společenství do 1. listopadu a uvede důvody zpoždění.

9)Cíl naplnění se nepoužije, pokud jedna nebo více smluvních stran s podzemními zásobníky plynu vyhlásí stav nouze na vnitrostátní úrovni podle článku 11.

10)Příslušný orgán každé smluvní strany průběžně monitoruje dodržování trajektorie naplňování a pravidelně podává zprávy koordinační skupině pro zabezpečení dodávek. Je-li úroveň naplňování u dané smluvní strany o více než pět procentních bodů pod úrovní trajektorie naplňování, příslušný orgán neprodleně přijme účinná opatření ke zvýšení úrovně naplnění. Smluvní strany informují sekretariát Energetického společenství a koordinační skupinu pro zabezpečení dodávek o přijatých opatřeních.

11)V případě podstatného a trvalého odchýlení od trajektorie naplňování smluvní stranou, které ohrožuje splnění cíle naplnění, nebo v případě odchýlení od cíle naplnění vydá sekretariát Energetického společenství po konzultaci s koordinační skupinou pro zabezpečení dodávek a dotčenou smluvní stranou doporučení této smluvní straně nebo ostatním dotčeným smluvním stranám, týkající se opatření, která mají být neprodleně přijata.

Pokud se odchylka do jednoho měsíce od přijetí doporučení sekretariátu Energetického společenství výrazně nesníží, sekretariát po konzultaci s koordinační skupinou pro zabezpečení dodávek a dotčenou smluvní stranou přijme jako krajní opatření rozhodnutí, jímž uloží dotčené smluvní straně povinnost učinit opatření, která odchylku účinně napraví, a to ve vhodných případech včetně jednoho či více opatření stanovených v čl. 6b odst. 1, nebo jakékoli jiné opatření, jímž se zajistí splnění cíle naplnění podle tohoto článku.

Při rozhodování o tom, jaká opatření mají být podle druhého pododstavce přijata, sekretariát Energetického společenství zohlední konkrétní situaci dotčené smluvní strany, například kapacitu podzemních zásobníků ve vztahu k vnitrostátní spotřebě plynu, význam daných podzemních zásobníků plynu pro bezpečnost dodávek plynu v regionu a případná existující zařízení LNG, která se užívají k uskladnění.

Veškerá opatření přijatá sekretariátem Energetického společenství k řešení odchylek od trajektorie naplňování nebo cíle naplnění pro rok 2022 zohlední krátký časový rámec pro provedení tohoto článku na vnitrostátní úrovni, který mohl k odchylce od trajektorie naplňování nebo cíle naplnění pro rok 2022 přispět.

Sekretariát Energetického společenství zajistí, aby opatření přijatá podle tohoto odstavce:

a)nepřekračovala rámec toho, co je nezbytné pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu;

b)nekladla nepřiměřenou zátěž na smluvní strany, účastníky trhu s plynem, provozovatele skladovacích zařízení či zákazníky.

Článek 6b: Provádění cíle naplnění

1)Smluvní strany přijmou veškerá nezbytná opatření, včetně poskytnutí finančních pobídek nebo kompenzací pro účastníky trhu, aby splnily cíle naplnění stanovené podle článku 6a. Při zajišťování plnění cílů naplnění smluvní strany pokud možno upřednostňují tržní opatření.

Pokud opatření uvedená v tomto článku spadají mezi povinnosti a pravomoci národního regulačního orgánu podle článku 41 směrnice 2009/73/ES ve znění upraveném a přijatém rozhodnutím Rady ministrů 2011/02/MC-EnC, jsou za přijetí těchto opatření odpovědné národní regulační orgány.

Opatřeními přijatými podle tohoto odstavce mohou být zejména:

a)požadavek, aby dodavatelé plynu uskladňovali minimální objemy plynu ve skladovacích zařízeních, včetně podzemních zásobníků plynu nebo skladovacích zařízení LNG, přičemž dané objemy budou určeny na základě objemu plynu dodaného dodavateli chráněným zákazníkům;

b)požadavek, aby provozovatelé skladovacích zařízení nabízeli své kapacity účastníkům trhu;

c)požadavek, aby provozovatelé přepravní soustavy nebo subjekty určené smluvní stranou nakoupili a spravovali vyrovnávací zásobu výhradně ve své funkci provozovatelů přepravní soustavy, a v nezbytných případech uložení povinnosti jiným určeným subjektům v zájmu zajištění bezpečnosti dodávek plynu ve stavu nouze, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 1 písm. c);

d)používání koordinovaných nástrojů, jako jsou platformy pro nákup LNG, s jinými smluvními stranami, aby se maximalizovalo využívání LNG a omezily se infrastrukturní a regulační překážky společného využívání LNG pro naplňování podzemních zásobníků plynu;

e)použití dobrovolného mechanismu pro společný nákup zemního plynu;

f)poskytnutí finančních pobídek, například rozdílových smluv, účastníkům trhu včetně provozovatelů skladovacích zařízení, nebo poskytnutí náhrady účastníkům trhu za výpadek příjmů nebo za náklady, které jim vznikly v důsledku povinností uložených účastníkům trhu včetně provozovatelů skladovacích zařízení a které nemohou být pokryty příjmy;

g)požadavek, aby držitelé skladovací kapacity využili nebo uvolnili nevyužité rezervované kapacity, přičemž držitel skladovací kapacity, který skladovací kapacitu nevyužívá, je nadále povinen platit dohodnutou cenu po celou dobu trvání smlouvy o skladování;

h)přijetí účinných nástrojů pro nákup a řízení strategické zásoby veřejnými či soukromými subjekty, přičemž tyto nástroje nesmí narušovat hospodářskou soutěž ani řádné fungování vnitřního trhu;

i)jmenování specializovaného subjektu pověřeného splněním cíle naplnění v případě, že by nebyl splněn jinak;

j)snížení sazeb za skladování;

k)výběr příjmů potřebných ke krytí kapitálových a provozních výdajů souvisejících s regulovanými skladovacími zařízeními ve formě sazeb za skladování a zvláštních poplatků začleněných do sazeb za přepravu, které jsou vybírány pouze na výstupních bodech ke konečným odběratelům, kteří se nacházejí ve stejných smluvních stranách. Vybrané příjmy ze sazeb nesmí být vyšší než povolené příjmy.

2)Opatření přijatá smluvními stranami podle odstavce 1 se omezí na to, co je nezbytné pro dodržení trajektorií naplňování a splnění cílů naplnění. Opatření musejí být jasně vymezená, transparentní, přiměřená, nediskriminační a prokazatelná. Nesmějí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž nebo řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem ani ohrožovat bezpečnost dodávek plynu v jiných smluvních stranách nebo v Energetickém společenství.

3)Smluvní strany přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily využívání stávající infrastruktury na vnitrostátní a regionální úrovni ve prospěch bezpečnosti dodávek plynu účinným způsobem. Taková opatření nesmějí za žádných okolností blokovat ani omezovat přeshraniční využívání skladovacích zařízení nebo zařízení LNG a nesmějí omezovat přeshraniční přepravní kapacity přidělené v souladu s nařízením (EU) 2017/459 ve znění upraveném a přijatém rozhodnutím stálé skupiny na vysoké úrovni 2018/06/PHLG-EnC.

4)Při přijímání opatření podle tohoto článku smluvní strany uplatňují zásadu „energetická účinnost v první řadě“, přičemž stále dosahují cílů svých příslušných opatření v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ve znění upraveném a přijatém rozhodnutím Rady ministrů 2021/14/MC-EnC.

Článek 6c: Ujednání o uskladňování a mechanismus pro sdílení břemene

1)Smluvní strana bez podzemních zásobníků zajistí, aby účastníci trhu v rámci této smluvní strany měli zavedena ujednání s provozovateli podzemních zásobníků plynu nebo jinými účastníky trhu v rámci smluvních stran a/nebo členských států, které podzemní zásobníky plynu mají. Tato ujednání stanoví, že do 1. listopadu se využijí objemy zásob odpovídající alespoň 15 % průměrné roční spotřeby plynu ve smluvní straně bez podzemních zásobníků plynu v předcházejících pěti letech. Pokud však přeshraniční přepravní kapacita nebo jiná technická omezení neumožňují smluvní straně bez podzemních zásobníků plynu plně využít uvedených 15 % objemů zásob, uloží tato smluvní strana pouze technicky možné objemy.

V případě, že uvedená technická omezení neumožňují smluvní straně splnit povinnost stanovenou v prvním pododstavci a tato smluvní strana má povinnost uskladňovat jiná paliva nahrazující plyn, může být povinnost stanovená v prvním pododstavci výjimečně splněna dodržením rovnocenné povinnosti uskladňovat jiná paliva než plyn. Technická omezení a rovnocennost opatření prokáže dotyčná smluvní strana.

2)Odchylně od odstavce 1 může smluvní strana bez podzemních zásobníků plynu vytvořit mechanismus pro sdílení břemene s jednou nebo více smluvními stranami a/nebo členskými státy, které tyto podzemní zásobníky mají („mechanismus pro sdílení břemene“).

Mechanismus pro sdílení břemene vychází z příslušných údajů z posledního posouzení rizik podle článku 7 a zohledňuje všechny tyto parametry:

a)náklady na finanční podporu pro splnění cílů naplnění, vyjma nákladů na dodržení povinností týkajících se strategické zásoby;

b)objemy plynu potřebné k uspokojení poptávky chráněných zákazníků v souladu s čl. 6 odst. 1;

c)technická omezení, jako jsou dostupná podzemní skladovací kapacita, technická přeshraniční přepravní kapacita a rychlost těžby.

Smluvní strany oznámí mechanismus pro sdílení břemene sekretariátu Energetického společenství a koordinační skupině pro zabezpečení dodávek do ..... [dva měsíce po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Pokud do uvedeného dne smluvní strany bez podzemních zásobníků plynu dohodu o mechanismu pro sdílení břemene nemají, prokáží, že splňují odstavec 1, a uvědomí o tom sekretariát Energetického společenství a koordinační skupinu pro zabezpečení dodávek.

3) <...>

4)Smluvní strany bez podzemních zásobníků mohou účastníkům trhu nebo případně provozovatelům přepravní soustavy poskytnout pobídky nebo finanční kompenzaci za výpadek příjmů nebo za náklady, které jim vznikly v důsledku dodržení povinností uskladňování podle tohoto článku, pokud takový výpadek nebo náklady nemohou být pokryty příjmy, aby bylo zajištěno plnění jejich povinnosti uskladňovat plyn u jiných smluvních stran a/nebo v členských státech podle odstavce 1 nebo provádění mechanismu pro sdílení břemene. Jsou-li pobídky nebo finanční kompenzace financovány z poplatku, tento poplatek se nepoužije na přeshraniční propojovací body.

5)Bez ohledu na odstavec 1, pokud má smluvní strana na svém území podzemní zásobníky plynu a souhrnná kapacita těchto zásobníků přesahuje roční spotřebu plynu této smluvní strany, smluvní strany bez podzemních zásobníků plynu, které mají k uvedeným zásobníkům přístup:

a)zajistí, aby objemy zásob do 1. listopadu odpovídaly alespoň průměrnému využití skladovací kapacity v předcházejících pěti letech, určenému mimo jiné s přihlédnutím k tokům během těžebního období v předcházejících pěti letech ze smluvních stran, v nichž se zásoby nacházejí, nebo

b)prokáží, že byla rezervována skladovací kapacita odpovídající objemu vyplývajícímu z povinnosti podle písmene a).

Pokud smluvní strana bez podzemních zásobníků plynu může prokázat, že byla rezervována skladovací kapacita odpovídající objemu vyplývajícímu z povinnosti podle prvního pododstavce písm. a), použije se odstavec 1.

Povinnost podle tohoto odstavce je omezena na 15 % průměrné roční spotřeby plynu v předcházejících pěti letech v dotyčné smluvní straně.

6) <...>.

Článek 6d: Monitorování a vymáhání

1)Provozovatelé skladovacích zařízení podávají příslušnému orgánu v každé smluvní straně, v níž se nacházejí dotčené podzemní zásobníky plynu, a případně subjektu určenému touto smluvní stranou (dále jen „určený subjekt“) zprávu o úrovni naplňování takto:

a)pro rok 2022: ke každému z průběžných cílů stanovených v příloze Ia a

b)od roku 2023: jak je stanoveno podle čl. 6a odst. 4.

Příslušný orgán a případně určený subjekt každé smluvní strany na konci každého měsíce monitorují úrovně naplňování podzemních zásobníků plynu na svém území a bez zbytečného odkladu podávají sekretariátu Energetického společenství zprávu o výsledcích.

Sekretariát Energetického společenství může ve vhodných případech přizvat regulační výbor Energetického společenství, aby byl při tomto monitorování nápomocen.

2)Na základě informací poskytnutých příslušným orgánem a případně určeným subjektem každé smluvní strany podává sekretariát Energetického společenství pravidelně zprávu koordinační skupině pro zabezpečení dodávek.

3)Koordinační skupina pro zabezpečení dodávek je nápomocna sekretariátu Energetického společenství při monitorování trajektorií naplňování a cílů naplnění a vypracovává pro sekretariát Energetického společenství pokyny ohledně vhodných opatření k zajištění souladu v případě, že se smluvní strany odchylují od trajektorií naplňování nebo nesplňují cíle naplnění.

4)Smluvní strany přijmou nezbytná opatření k dodržení trajektorií naplňování a plnění cílů naplnění a k prosazování povinností uskladňování vůči účastníkům trhu, kteří mají tyto trajektorie a cíle dodržovat, mimo jiné i uložením dostatečně odrazujících sankcí a pokut těmto účastníkům trhu.

Smluvní strany neprodleně informují sekretariát Energetického společenství o donucovacích opatřeních přijatých podle tohoto odstavce.

5)Má-li dojít k výměně obchodně citlivých informací, může sekretariát Energetického společenství svolat zasedání koordinační skupiny pro zabezpečení dodávek, jejíž složení je omezeno na smluvní strany a sekretariát Energetického společenství.

6)Vyměňované informace se omezí na to, co je nezbytné pro účely monitorování souladu s tímto nařízením.

Sekretariát Energetického společenství, regulační orgány a smluvní strany zachovávají důvěrnost obchodně citlivých informací, které získaly při výkonu svých povinností.“

3)Článek 7 se mění takto:

a)v odstavci 4 se doplňuje nové písmeno g), které zní:

„g) zohledněním scénářů dlouhotrvajícího narušení jediného zdroje dodávek.“;

b)v odstavci 5 se na konci druhé věty „Vnitrostátní posouzení rizik se vypracovávají v souladu s příslušnou šablonou stanovenou v příloze V. Smluvní strany mohou v případě potřeby zahrnout další informace,“ doplňuje nový text, který zní: „jako je simulace scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury pro celou Unii provedená sítí ENTSOG v souladu s odstavcem 1.“

4)Vkládá se nový článek, který zní:

Článek 17a Podávání zpráv

a)Do 1. června 2023 a poté každoročně předloží sekretariát Energetického společenství Radě ministrů zprávu obsahující:

b)přehled opatření přijatých smluvními stranami ke splnění povinností uskladňování;

c)přehled času potřebného pro certifikaci podle článku 3a nařízení (ES) č. 715/2009 ve znění upraveném a přijatém rozhodnutím Rady ministrů 2011/02/MC-EnC;

d)přehled opatření požadovaných sekretariátem Energetického společenství k zajištění souladu s trajektoriemi naplňování a s cíli naplnění;

e)analýzu možných dopadů tohoto nařízení na ceny plynu a potenciální úspory plynu ve vztahu k čl. 6b odst. 4.“

5)V článku 20 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.Články 6a až 6d se nepoužijí na Černou Horu, Kosovo* ani Gruzii po dobu, po kterou nejsou přímo propojeny s propojenou plynárenskou soustavou žádné jiné smluvní strany.“

6)článku 22 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Ustanovení čl. 2 bodů 27 až 31, články 6a až 6d, článek 17a, čl. 20 odst. 4 a příloha Ia se použijí do 31. prosince 2025.“

7)Vkládá se nová příloha Ia, která zní:

„PŘÍLOHA Ia*:

Trajektorie naplňování s průběžnými cíli a cíli naplnění pro rok 2022 pro smluvní strany s podzemními zásobníky

Smluvní strana

1. září

průběžný cíl

1. října

průběžný cíl

1. listopadu

cíl naplnění

RS

60

70

80 %

UA

60

70

80 %

* Na tuto přílohu se vztahují poměrné povinnosti každé smluvní strany podle tohoto nařízení, zejména článků 6a, 6b a 6c.

V případě smluvních stran, na něž se vztahuje ustanovení čl. 6a odst. 2, se poměrný průběžný cíl vypočítá vynásobením hodnoty uvedené v tabulce mezní hodnotou 35 % a vydělením výsledku 80 %.“

Článek 4

Zvláštní úpravy nařízení (ES) č. 715/2009 ve znění přijatém a upraveném v Energetickém společenství

Kromě úprav uvedených v článku 2 se na nařízení (ES) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 ve znění přijatém a upraveném rozhodnutím stálé skupiny na vysoké úrovni 2018/01/PHLG-EnC ze dne 12. ledna 2018 a rozhodnutím Rady ministrů 2011/02/MC-EnC ze dne 6. října 2011, které se týká provádění směrnice 2009/72/ES, směrnice 2009/73/ES, nařízení (ES) č. 714/2009 a nařízení (ES) č. 715/2009 a změny článků 11 a 59 Smlouvy o Energetickém společenství, vztahují rovněž tyto úpravy:

1)Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 3a: Certifikace provozovatelů skladovacích zařízení

1)Smluvní strany zajistí, aby každý provozovatel skladovacího zařízení, včetně těch, kteří jsou kontrolováni provozovatelem přepravní soustavy, byl v souladu s postupem stanoveným v tomto článku certifikován národním regulačním orgánem nebo jiným příslušným orgánem určeným dotčenou smluvní stranou podle čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938, ve znění upraveném a přijatém rozhodnutím Rady ministrů 2021/15/MC-EnC (dále ve všech případech jen „certifikační orgán“).

Tento článek se vztahuje rovněž na provozovatele skladovacích zařízení kontrolované provozovateli přepravní soustavy, kteří již získali certifikaci na základě pravidel pro oddělení přepravních soustav a jejich provozovatelů podle článků 9, 10 a 11 směrnice 2009/73/ES, ve znění upraveném a přijatém rozhodnutím Rady ministrů 2011/02/MC-EnC.

2)Certifikační orgán vydá do [150 pracovních dnů ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] nebo do 150 pracovních dnů od obdržení oznámení podle odstavce 9 návrh rozhodnutí o certifikaci pro provozovatele skladovacích zařízení, kteří provozují podzemní zásobníky plynu s kapacitou vyšší než 3,5 TWh, pokud byla celková kapacita těchto zásobníků bez ohledu na počet provozovatelů k 31. březnu 2021 a k 31. březnu 2022 naplněna na úrovni, která byla v průměru nižší než 30 % jejich maximální kapacity.

Pokud jde o provozovatele skladovacích zařízení uvedené v prvním pododstavci, certifikační orgán vynaloží veškeré úsilí, aby návrh rozhodnutí o jejich certifikaci vydal do 1. ledna 2023.

Pokud jde o všechny ostatní provozovatele skladovacích zařízení, certifikační orgán vydá návrh rozhodnutí o jejich certifikaci do [18 měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] nebo do 18 měsíců od obdržení oznámení podle odstavce 8 nebo 9.

3)Při zvažování rizika pro bezpečnost zásobování energií zohlední certifikační orgán rizika pro bezpečnost dodávek plynu na celostátní úrovni nebo na úrovni Energetického společenství, jakož i zmírňování těchto rizik, vyplývající mimo jiné z:

a)vlastnictví, dodávek nebo jiných obchodních vztahů, které by mohly negativně ovlivnit motivaci a schopnost provozovatele skladovacího zařízení podzemní zásobník plynu naplnit;

b)práv a povinností Energetického společenství ve vztahu k třetí zemi, které vyplývají z mezinárodního práva;

c)práv a povinností dotčených smluvních stran vůči třetí zemi, které vyplývají z dohod, které dotyčná smluvní strana uzavřela s jednou nebo několika třetími zeměmi, jsou-li tyto dohody v souladu s právem Energetického společenství, nebo

d)jakýchkoli jiných konkrétních skutečností a okolností případu.

4)Pokud certifikační orgán dospěje k závěru, že osoba přímo či nepřímo vykonávající kontrolu nad provozovatelem skladovacího zařízení nebo uplatňující ve vztahu k němu jakékoli právo ve smyslu článku 9 směrnice 2009/73/ES ve znění upraveném a přijatém rozhodnutím Rady ministrů 2011/02/MC-EnC může ohrozit bezpečnost zásobování energií nebo zásadní bezpečnostní zájmy Energetického společenství nebo kterékoli smluvní strany, certifikaci zamítne. Certifikační orgán se může místo toho rozhodnout, že vydá certifikaci za podmínek, které zajistí dostatečné zmírnění rizik, jež by mohla negativně ovlivnit naplnění podzemních zásobníků plynu, pokud lze uskutečnitelnost těchto podmínek plně zajistit účinným prováděním a monitorováním. Tyto podmínky mohou zahrnovat zejména požadavek, aby vlastník nebo provozovatel skladovacího zařízení převedl správu skladovacího zařízení.

5)Pokud certifikační orgán dospěje k závěru, že rizika pro dodávky plynu nelze prostřednictvím podmínek podle odstavce 4 zmírnit, a to ani požadavkem, aby vlastník nebo provozovatel skladovacího zařízení převedl správu skladovacího zařízení, a certifikaci proto zamítne:

a)uloží vlastníkovi nebo provozovateli skladovacího zařízení nebo jakékoli osobě, o níž se domnívá, že by mohla ohrozit bezpečnost zásobování energií nebo zásadní bezpečnostní zájmy Energetického společenství nebo kterékoli smluvní strany, aby převedli svůj podíl nebo vlastnická práva, která mají ve vztahu k vlastníkovi nebo provozovateli skladovacího zařízení, stanovili lhůtu pro tento převod;

b)ve vhodných případech nařídí předběžná opatření s cílem zajistit, aby taková osoba nemohla, dokud nedojde k převodu podílu nebo práv, nad vlastníkem nebo provozovatelem skladovacího zařízení vykonávat kontrolu nebo uplatňovat ve vztahu k němu žádná práva, a

c)rozhodne o vhodných kompenzačních opatřeních v souladu s vnitrostátním právem.

6)Certifikační orgán svůj návrh rozhodnutí o certifikaci neprodleně oznámí sekretariátu Energetického společenství spolu se všemi relevantními informacemi.

Sekretariát Energetického společenství předloží k návrhu rozhodnutí o certifikaci závazné stanovisko certifikačnímu orgánu do 25 pracovních dnů od uvedeného oznámení. Certifikační orgán se řídí stanoviskem sekretariátu Energetického společenství.

7)Certifikační orgán vydá rozhodnutí o certifikaci do 25 pracovních dnů od obdržení stanoviska sekretariátu Energetického společenství.

8)Před uvedením nově vybudovaného podzemního zásobníku plynu do provozu musí provozovatel skladovacího zařízení získat certifikaci v souladu s odstavci 1 až 7. Svůj záměr uvést zásobník plynu do provozu oznámí provozovatel skladovacího zařízení certifikačnímu orgánu.

9)Provozovatelé skladovacích zařízení oznámí příslušnému certifikačnímu orgánu každou plánovanou transakci, která by vyžadovala nové posouzení jejich souladu s požadavky na certifikaci stanovenými v odstavcích 1 až 4.

10)Certifikační orgány průběžně monitorují dodržování požadavků na certifikaci stanovených v odstavcích 1 až 4 ze strany provozovatelů skladovacích zařízení. Certifikační orgány zahájí certifikační řízení, aby nově posoudily soulad s požadavky, v těchto případech:

a)po obdržení oznámení provozovatele skladovacího zařízení podle odstavce 8 nebo 9;

b)z vlastního podnětu, pokud se dozvěděly, že by plánovaná změna práv nebo vlivu na provozovatele skladovacího zařízení mohla vést k nedodržení požadavků uvedených v odstavcích 1, 2 a 3;

c)na odůvodněnou žádost sekretariátu Energetického společenství.

11)Smluvní strany přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily nepřetržitý provoz podzemních zásobníků plynu na svých územích. Tyto podzemní zásobníky plynu mohou ukončit provoz, pouze pokud nevyhovují technickým a bezpečnostním požadavkům nebo pokud certifikační orgán na základě svého posouzení a s přihlédnutím ke stanovisku sekretariátu Energetického společenství dospěje k závěru, že toto ukončení provozu neoslabí bezpečnost dodávek plynu na úrovni Energetického společenství nebo na vnitrostátní úrovni.

Není-li ukončení provozu povoleno, přijmou se ve vhodném případě náležitá kompenzační opatření.

12)Sekretariát Energetického společenství může vydat pokyny k uplatňování tohoto článku.

13)Tento článek se nevztahuje na části zařízení LNG, které se využívají k uskladňování.“

2)V článku 15 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.U přepravních a distribučních sazeb založených na kapacitě ve vstupních bodech do podzemních zásobníků plynu a zařízení LNG a ve výstupních bodech z nich může národní regulační orgán uplatnit slevu ve výši až 100 %, ledaže takový zásobník nebo takové zařízení, jež jsou propojené s jednou nebo více přepravními nebo distribučními soustavami, konkurují propojovacímu bodu, a to pouze v příslušném rozsahu.

Tento odstavec se použije do 31. prosince 2025.“

Článek 5

Vstup v platnost a určení

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Toto rozhodnutí je určeno smluvním stranám a orgánům Energetického společenství.

V xx dne xx 2022

Za Radu ministrů

předseda/předsedkyně