DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Tento návrh stanoví cílené změny právního rámce na období 2014–2020 určeného pro programy spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství 1 v reakci jednak na nevyprovokovanou a neoprávněnou vojenskou agresi Ruska proti Ukrajině a následný dopad na Evropskou unii a zejména na některé její východní regiony a jednak na rozsáhlý dopad pandemie COVID-19 na EU jako celek.

Za prvé, v důsledku nevyprovokované a neoprávněné vojenské agrese ze strany Ruska a zapojení Běloruska do této agrese je z různých důvodů značně narušeno provádění třinácti programů přeshraniční spolupráce a dvou programů nadnárodní spolupráce mezi devíti členskými státy a Ukrajinou a Moldavskou republikou na jedné straně a Ruskem a Běloruskem na straně druhé. Pokud jde o programy s Ukrajinou, narušení spočívá v dopadu ruské invaze na provádění programů a projektů aktéry na Ukrajině. Veřejné orgány i jednotlivci se navíc kvůli významným tokům vysídlených osob v rámci Ukrajiny i z Ukrajiny do Moldavské republiky museli soustředit spíše na humanitární akce a okamžitou pomoc než na pokračování projektů spolupráce.

Pokud jde o programy zahrnující Rusko a Bělorusko, důvodem narušení je nezbytné pozastavení platnosti dohod o financování mezi EU a Ruskem a Běloruskem na začátku března v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Znamenalo to pozastavení provádění programů a projektů s orgány a příjemci z těchto dvou zemí. Pozastavení je v souladu se zákazem poskytovat finanční podporu ruským veřejným subjektům, který dne 8. dubna 2022 zavedla Rada 2 .

Za druhé, EU (a zejména některé její východní regiony) se nadále potýká s významným přílivem vysídlených osob z Ukrajiny. Je proto logické a nezbytné rozšířit řadu flexibilních opatření, která již byla zavedena pro programy politiky soudržnosti, včetně programů přeshraniční spolupráce mezi členskými státy, na programy přímo spolupracující s Ukrajinou a Moldavskou republikou, a to s cílem tuto mimořádnou situaci řešit.

Za třetí, doba trvání pandemie COVID-19 byla delší, než bylo možno očekávat. Přímé a nepřímé dopady pandemie přetrvávají ve všech členských státech, což vyžaduje dlouhodobou veřejnou podporu pro oživení nejvíce postižených územních oblastí a hospodářských odvětví. To vedlo k velmi vysokému tlaku na rozpočty členských států, a proto bylo za těchto okolností nutné uplatnit další výjimečná opatření.

Dva balíčky opatření v rámci investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII) a CRII+ schválené na jaře 2020 nařízeními (EU) 2020/460 3 a (EU) 2020/558 4 zavedly řadu významných změn, které umožnily účinněji reagovat a poskytly výjimečnou dodatečnou flexibilitu pro reakci na bezprecedentní situaci. Tato opatření byla prostřednictvím cílených změn nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství 5 zavedena i pro programy spolupráce evropského nástroje sousedství.

V důsledku toho by podpora z fondů měla být urychleně mobilizována, aby se zmírnila zátěž vnitrostátních rozpočtů. Jako dočasné a výjimečné opatření a aniž by byla dotčena pravidla, která by se měla uplatňovat za běžných okolností, je proto nezbytné rozšířit možnost u pěti přeshraničních programů evropského nástroje sousedství s Moldavskou republikou a Ukrajinou navýšit spolufinancování z rozpočtu EU z 90 % na 100 % v účetních obdobích, která začínají 1. července 2021, 1. července 2022 a 1. července 2023, což povede k tomu, že nebude zapotřebí další vnitrostátní spolufinancování.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh je v souladu s celkovým právním rámcem stanoveným pro evropský nástroj sousedství a zavádí cílená ustanovení, která nahrazují některá ustanovení prováděcího nařízení Komise (EU) č. 897/2014 6 , které už nelze měnit, neboť základní nařízení (EU) č. 232/2014 již není od 31. prosince 2020 v platnosti. Návrh rovněž doplňuje předchozí změny prováděcího nařízení (EU) č. 897/2014 podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/879 7 . A konečně zavádí ustanovení, která jsou inspirována některými ustanoveními nařízení (EU) 2022/562 8 , čímž zajišťuje soulad v přístupu k přeshraničním programům podporovaným různými nástroji.

Návrh je rovněž v souladu s celkovým právním rámcem stanoveným pro nadnárodní spolupráci podle nařízení (EU) č. 1299/2013 9 a omezuje se na cílené a výjimečné odchylky od něj.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je omezen na cílené a výjimečné úpravy stávajícího právního rámce vytvořeného prováděcím nařízením (EU) č. 897/2014 a nařízením (EU) č. 1299/2013 a zachovává soulad s ostatními politikami Unie.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tento návrh se zakládá na článcích 178, čl. 209 odst. 1 a čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Právním základem pro evropský nástroj sousedství je čl. 209 odst. 1 a čl. 212 odst. 2 SFEU, právním základem pro Evropskou územní spolupráci je článek 178 SFEU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Cílem návrhu je usnadnit členským státům a regionům využívání zdrojů evropského nástroje sousedství a politiky soudržnosti na podporu opatření k řešení migračních výzev způsobených vojenskou agresí ze strany Ruska, umožnit odchylku od běžných pravidel spolufinancování platných v současné době, aby byla umožněna nezbytná flexibilita pro mobilizaci stávajících investičních zdrojů za účelem řešení přímých a nepřímých dopadů vyplývajících z ruské invaze na Ukrajinu a bezprecedentní krize v oblasti veřejného zdraví v souvislosti s pandemií COVID-19, a zlepšit právní jistotu v dalších aspektech, kterým musí programové orgány čelit.

•Proporcionalita

Návrh je výjimečnou a cílenou změnou, která nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle usnadnit využívání zdrojů evropského nástroje sousedství a politiky soudržnosti na podporu opatření k řešení migračních výzev v důsledku vojenské agrese ze strany Ruska a následného narušení provádění programů.

•Volba nástroje

Vhodným nástrojem, jenž usnadní využívání zdrojů evropského nástroje sousedství a politiky soudržnosti na podporu opatření k řešení migračních výzev způsobených vojenskou agresí ze strany Ruska, rozšíří možnost 100% spolufinancování potřebného k řešení těchto bezprecedentních okolností a poskytne nezbytnou právní jistotu, je nařízení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Není relevantní

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Návrh navazuje na výměny na vysoké úrovni s členskými státy a programovými orgány. Vzhledem k tomu, že posouzení dopadů není zapotřebí, není nutná ani veřejná konzultace.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Není relevantní

•Posouzení dopadů

V souvislosti s přípravou návrhu nařízení (EU) č. 232/2014 bylo provedeno posouzení dopadů. Tyto současné cílené změny pro reakci na kritické situace nevyžadují samostatné posouzení dopadů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Není relevantní

•Základní práva

Není relevantní

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh se týká pouze programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství z období 2014–2020 a nemění stávající rozpočtové závazky. Návrh urychlí provádění programů a zmírní zatížení příjemců a státních rozpočtů v zemích nejvíce postižených válkou (Ukrajina, Moldavská republika a členské státy, které se účastní přeshraniční spolupráce s nimi). Vzhledem k tomu, že finanční provádění programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství probíhá prostřednictvím předběžného financování až do výše 100 % vyčleněných prostředků EU (evropský nástroj sousedství a fond EFRR) a že většinu předběžného financování již Komise na programy vyplatila, nebude mít navrhované opatření dopad na prostředky na platby v roce 2022 ani v roce 2023, neboť rok 2023 je posledním rokem způsobilosti výdajů na projekty.

Navrhovaná úprava nevyžaduje změny ročních stropů víceletého finančního rámce pro závazky a platby podle přílohy I nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 a neznamená změny celkových platebních potřeb v období 2022–2024.

Navrhovaná změna nepředstavuje pro Komisi žádné dodatečné administrativní výdaje.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Provádění opatření bude monitorováno a budou o něm podávány zprávy v rámci všeobecných mechanismů podávání zpráv zřízených nařízeními (EU) č. 232/2014 a (EU) č. 1303/2013.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Není relevantní

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Navrhuje se stanovit cílená ustanovení, která nahradí některá ustanovení nařízení (EU) č. 897/2014 a stanoví odchylku od některých ustanovení nařízení (EU) č. 1299/2013 v případě, že nastane nově definovaná situace narušení provádění programu, a to takto:

·jsou definovány různé typy narušení provádění programu (článek 2),

·pro uplatnění 100% spolufinancování programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství je v článcích 3 a 4 stanovena možnost upustit od případné potřeby spolufinancování (článek 12 prováděcího nařízení (EU) č. 897/2014), jakož i zjednodušený postup (článek 16 prováděcího nařízení (EU) č. 897/2014),

·aby bylo možné uplatnit zpětnou způsobilost k datu zahájení ruské invaze (článek 48 prováděcího nařízení (EU) č. 897/2014) pro projekty řešící migrační výzvy v programech přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství, je v článku 5 stanovena tato způsobilost ke dni 24. února 2022,

·v zájmu urychlení nezbytných změn u již schválených projektů (čl. 26 odst. 3 písm. e) nařízení (EU) č. 897/2014) a při jejich provádění, včetně velkých infrastrukturních projektů (čl. 38 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) č. 897/2014), jsou v článku 6 stanoveny příslušné kroky řídicích orgánů programu,

·s cílem poskytnout větší flexibilitu při ověřování, které má provádět řídicí orgán (čl. 26 odst. 5 a 6 prováděcího nařízení (EU) č. 897/2014), jsou v článku 7 omezeny některé regulační povinnosti, zejména pokud jde o kontroly na místě,

·protože skutečný přeshraniční dopad projektů (články 39 a 45 prováděcího nařízení (EU) č. 897/2014) je klíčovým požadavkem těchto programů, je v článcích 8 a 9 stanovena flexibilita, pokud jde o zbývající projektové partnery v členských státech, kteří řádně a v dobré víře provedli svou část společných projektů,

·s cílem poskytnout flexibilitu také hlavním příjemcům, pokud jde o jejich regulační povinnosti vůči programovým orgánům za celé projektové partnerství (článek 46 nařízení (EU) č. 897/2014), jsou v článku 10 stanoveny nezbytné úpravy,

·v zájmu urychlení výběru nových projektů a poskytování dotací na tyto projekty je v článku 11 zjednodušen postup potvrzování projektů v rámci přímého zadání (článek 41 prováděcího nařízení (EU) č. 897/2014),

·v zájmu zjednodušení finančních převodů a umožnění přímých převodů, aniž by platby procházely přes hlavní příjemce (článek 63 prováděcího nařízení (EU) č. 897/2014), jsou v článku 12 stanoveny nezbytné úpravy,

·s cílem změnit metodu přepočtu na eura zvolenou na začátku provádění programu (článek 67 prováděcího nařízení (EU) č. 897/2014) a přizpůsobit ji nepředvídaným výkyvům směnných kurzů se v článku 13 zavádí možnost znovu zvolit okamžik přepočtu,

·v důsledku narušení provádění programů může být přerušen nebo znemožněn systém běžného řetězce zpětného získávání, započtení a vracení plateb (články 74 až 76 prováděcího nařízení (EU) č. 897/2014). Nezbytné úpravy regulačních kroků, které mají provádět řídicí orgány, jsou stanoveny v článku 14,

·dva programy nadnárodní spolupráce, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 1299/2013, zahrnují spolupráci s Ukrajinou a Moldavskou republikou („nadnárodní program Dunaj“) a s Ruskem a Běloruskem („program Interreg pro region Baltského moře“), přičemž v důsledku ruské invaze na Ukrajinu je nutné provést změny příslušných ustanovení politiky soudržnosti, aby tyto programy mohly účinně fungovat. Většinu úprav zavedených v článcích 3 až 14 lze použít pouze stanovením odchylek od příslušných ustanovení nařízení (EU) č. 1299/2013. V článku 15 jsou proto stanoveny nezbytné úpravy pro tyto dva programy.

Tato cílená opatření by měla vstoupit v platnost tak, aby nabyla účinnosti co nejdříve (článek 16).

2022/0227 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví zvláštní ustanovení pro programy spolupráce na období 2014–2020 podporované evropským nástrojem sousedství a v rámci cíle Evropská územní spolupráce v návaznosti na narušení provádění programů

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 178, čl. 209 odst. 1 a čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 10 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 11 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Evropská rada ve svých závěrech ze dne 24. února 2022 odsoudila nevyprovokovanou a neoprávněnou vojenskou agresi Ruska proti Ukrajině, jakož i zapojení Běloruska do této agrese. V důsledku této agrese Komise pozastavila dohody o financování programů spolupráce mezi Evropskou unií a Ruskem, respektive Běloruskem, a případně členským státem, v němž sídlí řídicí orgán programu. Od začátku ruské vojenské agrese proti Ukrajině uvalila EU na Rusko a Bělorusko řadu nových sankcí 12 .

(2)Ruská agrese narušila provádění třinácti programů přeshraniční spolupráce (programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství) podporovaných z evropského nástroje sousedství zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 13 , a to mezi devíti členskými státy, v nichž sídlí řídicí orgán programu, a Ukrajinou, Moldavskou republikou, Ruskem a Běloruskem.

(3)Zfalšování prezidentských voleb v Bělorusku v srpnu 2020 a násilné potlačení pokojných protestů již vedly k přehodnocení pomoci Unie Bělorusku v návaznosti na závěry Rady o Bělorusku č. 11661/20 ze dne 12. října 2020.

(4)V důsledku ruské vojenské agrese proti Ukrajině čelí Unie a zejména její východní regiony, jakož i západní části Ukrajiny a Moldavská republika, značnému přílivu vysídlených osob. Představuje to další výzvu pro členské státy a další země sousedící s Ukrajinou, která by se mohla dále rozšířit i na další členské státy, zejména v době, kdy se jejich ekonomiky stále zotavují z dopadů pandemie COVID-19.

(5)Kvůli ruské vojenské agresi proti Ukrajině – a v případě Moldavské republiky kvůli přílivu vysídlených osob z Ukrajiny, který je přímým důsledkem této agrese – byly navíc značně narušeny dva programy nadnárodní spolupráce podporované evropským nástrojem sousedství a Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), konkrétně program pro region Baltského moře s účastí Ruska a program pro Podunají s účastí Ukrajiny a Moldavské republiky.

(6)Od příslušného oznámení o pozastavení dohod o financování programů spolupráce s Ruskem a Běloruskem je pozastaveno provádění všech programů a projektů s těmito zeměmi. Je nezbytné stanovit konkrétní pravidla pro pokračování provádění programů spolupráce podporovaných z evropského nástroje sousedství a fondu EFRR, a to i v případě ukončení příslušné dohody o financování.

(7)Provádění programů spolupráce podporovaných evropským nástrojem sousedství se řídí prováděcím nařízením Komise (EU) č. 897/2014 14 . Prováděcí nařízení (EU) č. 897/2014 však nelze v případě potřeby změnit, protože jeho právní základ, nařízení (EU) č. 232/2014, již není od 31. prosince 2020 v platnosti. Proto je nezbytné stanovit konkrétní ustanovení týkající se dalšího provádění příslušných programů spolupráce v samostatném nástroji.

(8)Dohody o financování programů spolupráce s Ukrajinou a Moldavskou republikou nejsou pozastaveny. Provádění programů je však značně ovlivněno nevyprovokovanou a neoprávněnou vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině a značným přílivem vysídlených osob z Ukrajiny do Moldavské republiky. Pro řešení problémů programových partnerů, programových orgánů a projektových partnerů je nezbytné stanovit zvláštní pravidla pro další provádění příslušných programů spolupráce.

(9)S cílem zmírnit zátěž veřejných rozpočtů vyplývající z potřeby reagovat na nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině a na značný příliv vysídlených osob z Ukrajiny by se pravidlo spolufinancování stanovené v prováděcím nařízení (EU) č. 897/2014 nemělo vztahovat na příspěvek Unie.

(10)Pro změnu míry spolufinancování by mělo být nutné pouze oznámení revidovaných finančních tabulek Komisi, přičemž u programů, které jsou přímo postiženy vojenskou agresí proti Ukrajině nebo značným přílivem vysídlených osob z Ukrajiny, by měla být další procesní opatření a pravidla pro úpravy a revize programů zjednodušena. Případné následné změny, včetně cílových hodnot ukazatelů, by měly být umožněny v rámci následné změny programu po skončení účetního období.

(11)Výdaje na projekty řešící migrační výzvy v důsledku ruské vojenské agrese proti Ukrajině by měly být způsobilé od data zahájení této agrese, tj. od 24. února 2022.

(12)Ačkoli za řízení projektů, které již byly vybrány společným monitorovacím výborem, je odpovědný řídicí orgán, v rámci některých programů musí některé změny projektů schválit společný monitorovací výbor. V zájmu urychlení nezbytných změn je proto nutné stanovit, že odpovědnost za změnu, kterou je podle vnitrostátních právních předpisů řídicího orgánu provést u dokumentů stanovících podmínky pro podporu projektů postižených narušením provádění programů, nese pouze příslušný řídicí orgán, a to bez předchozího schválení společným monitorovacím výborem. Tyto změny by se měly mimo jiné týkat výměny hlavního příjemce a případných změn plánu financování a lhůt pro realizaci. Pokud jde o nové projekty, řídicí orgán by měl mít výslovně povoleno podepisovat smlouvy i po 31. prosinci 2022, s výjimkou smluv na velké infrastrukturní projekty. Všechny projektové činnosti financované z programu by však měly být ukončeny nejpozději do 31. prosince 2023.

(13)Ruská agrese proti Ukrajině způsobila vyšší inflaci, než se očekávalo, stejně jako neočekávané zvýšení cen dodávek a stavebních prací, což společně ovlivňuje provádění velkých infrastrukturních projektů v dotčených programech. Za účelem nápravy této situace by mělo být povoleno, aby podíl příspěvku Unie přiděleného na tyto projekty překročil strop stanovený v čl. 38 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) č. 897/2014, a to o 30 % při uzavření programu, za předpokladu, že k překročení dojde pouze v důsledku neočekávaného zvýšení cen dodávek a stavebních prací.

(14)Ověřování prováděná řídicím orgánem sestávají z administrativních ověření a ověření projektů na místě. Z důvodu narušení provádění programů již nebylo možné na Ukrajině provádět ověřování projektů na místě. Proto je nutné stanovit možnost provádět pouze správní ověření. Kromě toho, pokud byla infrastrukturní složka projektu zničena ještě před provedením ověření, mělo by být povoleno vykázat související výdaje pro účely schválení účetní závěrky na základě čestného prohlášení příjemce, v němž uvede, že projekt před svým zničením odpovídal obsahu uvedenému na fakturách nebo v dokumentech s rovnocennou průkazní hodnotou.

(15)Podle čl. 39 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 897/2014 mohou projekty získat finanční příspěvek, pokud splňují soubor podrobných kritérií. V důsledku narušení provádění programů nemusí být na začátku narušení nebo při ukončení daného projektu splněno jedno nebo více z těchto kritérií, zejména požadavek, aby měl projekt zřejmý dopad na přeshraniční nebo nadnárodní spolupráci. Kromě toho by již nemusela být dodržena základní podmínka zapojení příjemců nejméně z jednoho ze zúčastněných členských států a nejméně jedné ze zúčastněných partnerských zemí. Je proto nutné určit, zda lze výdaje považovat za způsobilé i přesto, že z důvodu narušení provádění programů již nemusí být některé podmínky pro financování splněny.

(16)V důsledku narušení provádění programů bude řada projektů de facto bez partnera z partnerské země. Aby mohli příjemci v členských státech dokončit své činnosti, je vhodné se výjimečně odchýlit od povinnosti, aby všechny projekty měly nejméně jednoho příjemce z partnerské země a aby všechny činnosti měly skutečný přeshraniční nebo nadnárodní dopad a přínos.

(17)Povinnosti hlavního příjemce se vztahují na všechny činnosti spojené s prováděním projektu. V důsledku narušení provádění projektu by mohlo být hlavním příjemcům znemožněno plnit své závazky na straně partnerské země. Povinnosti hlavního příjemce by proto měly být upraveny a případně omezeny na provádění projektu ze strany členských států. Hlavní příjemci by také měli mít možnost změnit písemnou dohodu s ostatními partnery projektu a pozastavit některé činnosti nebo účast některých partnerů. V neposlední řadě by měla být zrušena nebo alespoň upravena povinnost hlavních příjemců převádět platby obdržené od řídicího orgánu ostatním partnerům.

(18)Aby se dotčené programy mohly zabývat výjimečnými okolnostmi, je nutné stanovit, že projekty, které se zabývají migračními výzvami, mohou být ve výjimečných případech a s řádným odůvodněním vybrány bez předchozí výzvy k předkládání návrhů.

(19)Po pozastavení dohod o financování s partnerskými zeměmi byly pozastaveny platby související s ruskou nebo běloruskou účastí. Na Ukrajině navíc brání převodu peněz do zahraničí mimořádná opatření přijatá národní bankou a bezpečnostní situace v důsledku ruské vojenské agrese proti Ukrajině. Je proto vhodné umožnit přímé vyplácení grantů řídicím orgánem příjemcům projektů v členských státech a v partnerských zemích, jejichž dohody o financování nejsou pozastaveny.

(20)Programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství musí stanovit způsob přepočtu výdajů vzniklých v jiné měně než v eurech. Tento způsob se použije po celou dobu trvání programu. V důsledku finančních a hospodářských důsledků ruské vojenské agrese proti Ukrajině dochází k neočekávaným výkyvům směnných kurzů. Je proto nutné stanovit možnost tento způsob změnit.

(21)V důsledku narušení provádění programů by se mohlo stát, že řídicí orgány nebudou moci přijímat bankovní převody z některých partnerských zemí, což by mělo za následek nemožnost vymáhat dluhy od příjemců projektů, kteří se v těchto zemích nacházejí. V případě partnerské země, která převedla část svého vnitrostátního příspěvku řídicímu orgánu, by měly být tyto částky použity na vyrovnání těchto dluhů. V případě ostatních partnerských zemí by měla Komise od inkasních příkazů týkající se nedobytných pohledávek upustit nebo by měla převzít jejich řešení.

(22)V souladu s článkem 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 15 se použitelné podmínky provádění programů, kterými se řídí finanční řízení a programování, monitorování, hodnocení a kontrola účasti třetích zemí prostřednictvím příspěvku ze zdrojů evropského nástroje sousedství pro nadnárodní programy spolupráce, stanoví v příslušném programu spolupráce, a v případě potřeby rovněž v dohodě o financování mezi Komisí, vládami dotčených třetích zemí a členským státem, v němž sídlí řídicí orgán příslušného programu spolupráce. Ačkoli by použitelné podmínky provádění programů pro tyto aspekty mohly být upraveny změnou programu spolupráce, je nezbytné stanovit některé odchylky od určitých ustanovení nařízení (EU) č. 1299/2013, aby bylo možné použít ustanovení určená pro programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství také na dva programy nadnárodní spolupráce uvedené v části 2 přílohy.

(23)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž určení zvláštních ustanovení týkajících se provádění programů spolupráce dotčených ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině, nemůže být uspokojivě dosaženo samotnými členskými státy, a proto jich z důvodu rozsahu nebo účinků navrhované akce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(24)Financování poskytované v souvislosti s tímto nařízením musí splňovat podmínky a postupy stanovené omezujícími opatřeními přijatými podle článku 215 Smlouvy 16 .

(25)Vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné řešit migrační výzvy vyplývající z ruské vojenské agrese proti Ukrajině a přetrvávající krizi v oblasti veřejného zdraví v důsledku pandemie COVID-19, považuje se za nezbytné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(26)Aby členské státy mohly včas změnit své programy tak, aby mohly využívat možnosti neuplatňovat žádné spolufinancování příspěvku Unie pro účetní období 2021/2022, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví zvláštní ustanovení pro třináct programů přeshraniční spolupráce upravených nařízením (EU) č. 232/2014 a dva programy nadnárodní spolupráce upravené nařízením (EU) č. 1299/2013, které jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení, v souvislosti s narušením provádění programů v důsledku nevyprovokované a neoprávněné vojenské agrese Ruska proti Ukrajině a zapojení Běloruska do této agrese.

2.Články 3 až 14 se vztahují na programy přeshraniční spolupráce upravené nařízením (EU) č. 232/2014, které jsou uvedeny v části 1 přílohy tohoto nařízení.

3.Článek 15 se vztahuje na programy nadnárodní spolupráce upravené nařízením (EU) č. 1299/2013, které jsou uvedeny v části 2 přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„narušením provádění programu“ problémy s prováděním programu v důsledku jedné z následujících situací nebo kombinace obou:

a)částečné nebo úplné pozastavení nebo ukončení dohody o financování uzavřené s partnerskou zemí, která se účastní programu spolupráce uvedeného v příloze, v důsledku omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 Smlouvy;

b)nevyprovokovaná a neodůvodněná vojenská agrese proti partnerské zemi, která se účastní programu spolupráce uvedeného v příloze, nebo významný příliv vysídlených osob do této země;

2)„partnerskou zemí“ kterákoli ze zemí účastnících se programu spolupráce uvedeného v příloze, s výjimkou členských států.

2.Pro účely článků 3 až 14 se rovněž použijí definice uvedené v článku 2 prováděcího nařízení (EU) č. 897/2014.

Článek 3

Spolufinancování

V situaci uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 písm. b) se nevyžaduje žádné spolufinancování příspěvku Unie ze strany členských států nebo partnerských zemí v případě výdajů vzniklých, uhrazených a zahrnutých do roční účetní závěrky za účetní období, která začínají 1. července 2021, 1. července 2022 a 1. července 2023.

Článek 4

Plánování programů

1.Pro použití článku 3 není nutné rozhodnutí Komise o schválení změny programu. Řídicí orgán před předložením roční účetní závěrky za účetní období 2021/2022 oznámí Komisi revidované finanční tabulky, a to po předchozím schválení společným monitorovacím výborem.

2.Úpravy programu spočívající v kumulativních změnách, které nepřesahují 30 % původně přiděleného příspěvku Unie na každý tematický cíl nebo na technickou pomoc, jež zahrnují převod mezi tematickými cíli nebo z technické pomoci na tematické cíle nebo zahrnují převod z tematických cílů na technickou pomoc, se považují za nepodstatné, a proto je může provést přímo řídicí orgán po předchozím schválení společným monitorovacím výborem. Pro tyto úpravy není nutné rozhodnutí Komise.

3.Kromě odvolání na narušení provádění programu není pro kumulativní změny uvedené v odstavci 2 nutné další odůvodnění a tyto změny mohou, je-li to možné, odrážet očekávaný dopad změn programu.

Článek 5

Způsobilost výdajů na projekty řešící migrační výzvy

Výdaje na projekty řešící migrační výzvy v důsledku narušení provádění programu jsou způsobilé od 24. února 2022.

Článek 6

Projekty

1.V případě narušení provádění programu může řídicí orgán změnit dokumenty stanovující podmínky podpory pro projekty, které byly tímto narušením postiženy, v souladu s vnitrostátními právními předpisy řídicího orgánu a bez předchozího schválení těchto změn společným monitorovacím výborem.

Tyto změny se mohou týkat také výměny hlavního příjemce a změn plánu financování a lhůt pro provedení.

2.Řídicí orgán může podepisovat smlouvy, s výjimkou smluv na velké infrastrukturní projekty, i po 31. prosinci 2022, pokud všechny projektové činnosti financované z programu skončí nejpozději 31. prosince 2023.

3.Podíl příspěvku Unie přiděleného na velké infrastrukturní projekty může být při ukončení programu vyšší než 30 %, pokud k překročení dojde pouze v důsledku neočekávaného zvýšení cen dodávek a stavebních prací kvůli vyšší než očekávané inflaci.

Článek 7

Fungování řídicího orgánu

1.Ověřování prováděné řídicím orgánem může být omezeno na správní ověření, pokud není možné provést ověření projektu na místě. Pokud není možné provést žádné ověření, související výdaje se pro účely schválení účetní závěrky nevykazují.

2.Pokud však byla infrastrukturní složka projektu zničena ještě před provedením ověření, mohou být související výdaje vykázány pro účely schválení účetní závěrky na základě čestného prohlášení příjemce, v němž uvede, že projekt před svým zničením odpovídal obsahu uvedenému na fakturách nebo v dokumentech s rovnocennou průkazní hodnotou.

Článek 8

Dopad projektů přeshraniční spolupráce

1.V souvislosti s prováděním projektů, které byly postiženy narušením provádění programu, se dopad přeshraniční spolupráce a přínosy projektů posuzují ve třech fázích:

a)v první fázi do data, kdy narušení provádění programu začalo;

b)ve druhé fázi k datu uvedenému v písmenu a);

c)ve třetí fázi poté, co narušení provádění programu skončilo.

Pokud jde o první a třetí fázi uvedenou v prvním pododstavci písm. a) a c), ukazatele a související cílové hodnoty použité pro toto posouzení jsou ukazateli a cílovými hodnotami dosaženými příjemci v členských státech a v partnerských zemích za předpokladu, že příjemci v partnerských zemích byli schopni poskytnout řídicímu orgánu příslušné informace.

Pokud jde o druhou fázi uvedenou v prvním pododstavci písm. b), použijí se pro toto posouzení ukazatele a související cílové hodnoty dosažené příjemci v členských státech a v těch partnerských zemích, jejichž dohody o financování nejsou pozastaveny a které nejsou v situaci podle čl. 2 odst. 1 bodu 1 písm. b).

2.Způsobilost výdajů v projektech, pokud jde o aspekt dopadu a přínosů přeshraniční spolupráce, se posuzuje v souladu s odstavcem 1.

3.V situaci uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 písm. b) se od projektů, které zahrnují infrastrukturní složku nacházející se v partnerské zemi, nevyžaduje vrácení příspěvku Unie, pokud nelze splnit povinnost, že nedojde k podstatným změnám do pěti let od ukončení projektu nebo ve lhůtě stanovené v pravidlech pro státní podporu.

Článek 9

Účast na projektech

1.Od data, kdy narušení provádění programu spolupráce začalo, mohou probíhající projekty pokračovat i v případě, že se žádný z příjemců z partnerské země, která se nachází v situaci uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 písm. a) nebo b), již nemůže účastnit.

2.Od data, kdy narušení provádění programu spolupráce začalo, může společný monitorovací výbor vybrat nové projekty i v případě, že se v okamžiku výběru nemůže zúčastnit žádný příjemce z partnerské země, která se nachází v situaci uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 písm. a) nebo b).

3.Od data, kdy narušení provádění programu skončilo, může řídicí orgán bez předchozího schválení společným monitorovacím výborem změnit dokument stanovující podmínky podpory projektů tak, aby se vztahoval i na příjemce z partnerské země uvedené v projektové žádosti.

Článek 10

Povinnosti hlavních příjemců

1.V případě narušení provádění programu a po dobu, kdy toto narušení trvá, není hlavní příjemce v členském státě povinen:

a)převzít odpovědnost za neprovedení části projektu, která byla narušením postižena;

b)zajistit, aby výdaje vykázané příjemci, kteří byli narušením postiženi, byly vynakládány na provádění projektu a aby odpovídaly činnostem stanoveným ve smlouvě a dohodnutým se všemi příjemci;

c)ověřit, že výdaje předložené příjemci, kteří byli narušením postiženi, byly přezkoumány auditorem nebo příslušným úředníkem veřejné správy.

2.V případě narušení provádění programu má hlavní příjemce v členském státě právo jednostranně změnit a upravit dohodu o partnerství s ostatními příjemci.

Toto právo rovněž zahrnuje možnost pozastavit po dobu trvání v plném rozsahu nebo částečně činnost příjemce z partnerské země po dobu, kdy toto narušení provádění programu trvá.

3.Hlavní příjemce v členském státě může řídicímu orgánu navrhnout nezbytné změny projektu, včetně přerozdělení projektových činností mezi zbývající příjemce.

4.V případě narušení provádění programu může hlavní příjemce v členském státě požádat řídicí orgán, aby finanční příspěvek na provádění projektových činností zcela nebo zčásti nepřijal.

Hlavní příjemce v členském státě není povinen zajistit, aby příjemci v partnerských zemích obdrželi celou částku grantu co nejrychleji a v plné výši.

5.V situaci uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 písm. b) může hlavní příjemce v členském státě a řídicí orgán po dohodě s auditním orgánem ověřit a přijmout žádost o platbu bez předchozího ověření výdajů, které vykázal příjemce v partnerské zemi, auditorem nebo příslušným úředníkem veřejné správy.

6.Odstavce 1 až 4 se vztahují rovněž na hlavní příjemce v partnerské zemi, která není v situaci uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 písm. a).

Kromě toho může tento hlavní příjemce požádat řídicí orgán, aby na dobu narušení provádění programu určil jako hlavního příjemce jiného příjemce a provedl přímé platby ostatním příjemcům dotčeného projektu.

Článek 11

Přímé zadání

V případě narušení provádění programu a po dobu tohoto narušení může společný monitorovací výbor ve výjimečných a řádně odůvodněných případech vybrat projekty, které se zabývají migračními výzvami v důsledku vojenské agrese proti zúčastněné zemi, bez předchozí výzvy k předkládání návrhů.

Článek 12

Platby

V případě narušení provádění programu, a aniž je dotčen čl. 6 odst. 1, může řídicí orgán přímo převést finanční příspěvek na provádění projektových činností na jiné příjemce projektu, než je hlavní příjemce.

Článek 13

Používání eura

Zvolený způsob přepočtu výdajů vzniklých v jiné měně než v eurech na eura, jak je stanoveno v programu, může být zpětně změněn ke dni začátku narušení provádění programu, a to za použití měsíčního účetního směnného kurzu Komise pro jeden z následujících měsíců:

a)měsíc, v němž výdaj vznikl;

b)měsíc, v němž byl výdaj předložen k přezkoumání auditorovi nebo příslušnému úředníku veřejné správy;

c)měsíc, v němž byl výdaj oznámen hlavnímu příjemci.

Článek 14

Finanční odpovědnost, zpětné získávání prostředků a jejich vracení řídicímu orgánu

1.V případě narušení provádění programu a po dobu tohoto narušení je řídicí orgán povinen učinit veškeré kroky nezbytné pro zpětné získání neoprávněně vyplacených částek od příjemců v partnerských zemích nebo od hlavních příjemců v členských státech nebo partnerských zemích v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2 až 5.

2.Řídicí orgán může rozhodnout o zpětném získání neoprávněně vyplacených částek přímo od příjemce v členském státě bez předchozího zpětného získání prostřednictvím hlavního příjemce v partnerské zemi.

3.Řídicí orgán připraví a zašle žádost o vrácení prostředků s cílem získat neoprávněně vyplacené částky zpět.

V případě negativní odpovědi nebo absence reakce příjemců v partnerských zemích nebo v partnerské zemi, v níž je příjemce usazen, však řídicí orgán není povinen vést správní řízení nebo se pokoušet o zpětné získání od příslušné partnerské země ani zahájit řízení o nápravě v dotčené partnerské zemi.

Řídicí orgán zdokumentuje své rozhodnutí nepokračovat v prvním pokusu o zpětné získání. Tento dokument se považuje za dostatečný důkaz náležité péče ze strany řídicího orgánu.

4.Pokud se zpětné získání týká pohledávky vůči příjemci usazenému v partnerské zemi v situaci uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 písm. a), jehož spolufinancování je převedeno na řídicí orgán, může řídicí orgán započíst pohledávku, která má být zpětně získána, oproti nevyužitým prostředkům, které partnerská země předtím převedla na řídicí orgán.

5.Pokud se zpětné získání týká pohledávky vůči příjemci usazenému v partnerské zemi v situaci uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 písm. a) a pokud řídicí orgán nemůže provést započtení podle odstavce 4, může řídicí orgán požádat Komisi, aby úkol zpětného získání daných částek převzala.

Pokud se na dotyčného příjemce vztahuje zmrazení aktiv nebo zákaz zpřístupnit mu nebo v jeho prospěch finanční prostředky nebo hospodářské zdroje, ať už přímo či nepřímo, na základě omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 Smlouvy, je řídicí orgán povinen požádat Komisi, aby úkol zpětného získání daných částek převzala. Řídicí orgán za tímto účelem přenese na Komisi svá práva vůči příjemci.

Řídicí orgán informuje společný monitorovací výbor o všech postupech zpětného získání, které byly Komisí převzaty.

Článek 15

Odchylky od nařízení (EU) č. 1299/2013 použitelné pro nadnárodní programy

1.Odchylně od čl. 12 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1299/2013 může monitorovací výbor nebo řídicí výbor zřízený monitorovacím výborem a jednající v rámci jeho odpovědnosti vybrat nové operace i bez příjemce z partnerské země, která se nachází v situaci uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 písm. a) nebo b), pokud jsou určeny nadnárodní dopady a přínosy.

Monitorovací nebo řídicí výbor může vybrat nové projekty i v případě, že se v okamžiku výběru nemůže zúčastnit žádný příjemce z partnerské země, která se nachází v situaci uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 písm. a) nebo b).

2.Odchylně od čl. 12 odst. 2 a 4 nařízení (EU) č. 1299/2013 mohou probíhající operace pokračovat i v případě, že se žádný z příjemců z partnerské země, která se nachází v situaci uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 písm. a) nebo b), již nemůže provádění projektu účastnit.

V souvislosti s prováděním operací, které byly narušením provádění programu postiženy, se dopad nadnárodní spolupráce a její přínosy posuzují v souladu s čl. 8 odst. 1 a 3 tohoto nařízení.

3.Odchylně od čl. 12 odst. 5 nařízení (EU) č. 1299/2013 může řídicí orgán v souladu se svým vnitrostátním právem změnit dokumenty stanovující podmínky podpory operací, které byly narušením provádění programu postiženy.

Tyto změny se mohou týkat také výměny hlavního příjemce, změn plánu financování a lhůt pro provedení.

Od data skončení narušení provádění programu může řídicí orgán změnit dokument stanovující podmínky podpory operací tak, aby se vztahoval i na příjemce z partnerské země, která se nachází v situaci uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 písm. a) nebo b), uvedené v dokumentaci žádosti.

4.Odchylně od čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 1299/2013 se na práva a povinnosti hlavních příjemců použije článek 10 tohoto nařízení.

5.Odchylně od čl. 21 odst. 2 nařízení (EU) č. 1299/2013 a aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, může certifikační orgán poskytovat platby přímo i jiným příjemcům než hlavnímu příjemci.

6.Odchylně od čl. 23 odst. 4 nařízení (EU) č. 1299/2013 se na ověřování řízení prováděná řídicím orgánem a kontrolory použije článek 7 tohoto nařízení.

7.Odchylně od čl. 27 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1299/2013 se na zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek a jejich vracení řídicímu orgánu použije článek 14 tohoto nařízení.

8.Odchylně od článku 28 nařízení (EU) č. 1299/2013 se na zvolený způsob přepočtu výdajů vzniklých v jiné měně než v eurech na eura použije článek 13 tohoto nařízení.

9.Odchylky stanovené v odstavcích 1 až 8 se použijí ode dne, kdy dotčené nadnárodní programy začaly být postiženy narušením provádění programu, a po dobu, kdy toto narušení trvá.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27); prováděcí nařízení Komise (EU) č. 897/2014 ze dne 18. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní ustanovení pro provádění programů přeshraniční spolupráce financovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 244, 19.8.2014, s. 12).

(2) Nařízení Rady (EU) 2022/576 ze dne 8. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 111, 8.4.2022, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus) (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2013 a (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 24.4.2020, s. 1).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/879 ze dne 23. června 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 897/2014, pokud jde o specifická ustanovení ke sladění ustanovení o provádění programů přeshraniční spolupráce financovaných v rámci evropského nástroje sousedství se zvláštními opatřeními v reakci na pandemii COVID-19 (Úř. věst. L 203, 26.6.2020, s. 59).

(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 897/2014 ze dne 18. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní ustanovení pro provádění programů přeshraniční spolupráce financovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 244, 19.8.2014, s. 12).

(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/879 ze dne 23. června 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 897/2014, pokud jde o specifická ustanovení ke sladění ustanovení o provádění programů přeshraniční spolupráce financovaných v rámci evropského nástroje sousedství se zvláštními opatřeními v reakci na pandemii COVID-19 (Úř. věst. L 203, 26.6.2020, s. 59).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/562 ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 223/2014, pokud jde o Akci v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE) (Úř. věst. L 109, 8.4.2022, s. 1).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosinec 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259).

(10) Úř. věst. C , , s. .

(11) Úř. věst. C , , s. .

(12) Nařízení Rady (EU) 2022/576 ze dne 8. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 111, 8.4.2022, s. 1).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 77, 15.3.2014. s. 27).

(14) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 897/2014 ze dne 18. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní ustanovení pro provádění programů přeshraniční spolupráce financovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 244, 19.8.2014, s. 12).

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosinec 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259).

(16) www.sanctionsmap.eu . Mapa sankcí je nástroj IT pro identifikaci režimů sankcí. Zdrojem sankcí jsou právní akty zveřejněné v Úředním věstníku. V případě rozporu má přednost Úřední věstník.