EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 5.4.2022

COM(2022) 157 final

2022/0105(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o ohlašování environmentálních údajů průmyslovými zařízeními a o zřízení portálu průmyslových emisí

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2022) 169 final} - {SWD(2022) 111 final} - {SWD(2022) 112 final} - {SWD(2022) 113 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.    SOUVISLOSTI NÁVRHU

•    Odůvodnění a cíle návrhu

Nařízením (ES) č. 166/2006 1 (dále jen „nařízení“) byl zřízen evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR) jako celoevropský registr, který zajišťuje přístup veřejnosti ke klíčovým environmentálním údajům z průmyslových provozoven nacházejících se v EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku a v Norsku. Registr E-PRTR obsahuje údaje, které každoročně ohlašuje přibližně 30 000 průmyslových provozoven pokrývajících 65 hospodářských činností v celé EU. Nařízením se provádí kyjevský Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (dále jen „protokol“) z roku 2006 2 , který vstoupil v platnost v roce 2009. Jedná se o jediný právně závazný mezinárodní nástroj týkající se registrů úniků a přenosů znečišťujících látek. 

Členské státy každoročně zasílají Komisi zprávu obsahující údaje předložené provozovateli průmyslových provozoven ohledně úniků a přenosů z jednotlivých provozoven. Tyto údaje jsou poté zveřejněny Komisí na veřejných internetových stránkách s podporou Evropské agentury pro životní prostředí.

Účinnost, účelnost, relevance, soudržnost a přidaná hodnota EU byly u předmětného nařízení hodnoceny v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) vytvořeného Komisí 3 . Hodnocení zkoumalo přínos registru E-PRTR a rovněž potenciál pro jeho zjednodušení a snížení regulačních nákladů a zátěže. Na základě tohoto hodnocení byl ve druhé zprávě Komise o provádění nařízení 4 učiněn níže uvedený závěr.

·Registr E-PRTR se ukázal být klíčovou základnou znalostí týkajících se úniků z průmyslových činností v EU. Poskytuje snadno dostupné a vysoce kvalitní údaje. Zajišťuje veřejnosti přístup k těmto cenným informacím, a podporuje tak rozhodování v otázkách životního prostředí.

·Registr E-PRTR však lze dále zdokonalit a zefektivnit jeho sladěním s povinnostmi podávání zpráv stanovenými v jiných právních předpisech v oblasti životního prostředí, jakož i tím, že bude ohlašovat další kontextové informace.

V návaznosti na tuto zprávu o provádění bylo provedeno několik iniciativ.

·Byl vytvořen portál průmyslových emisí (dále jen „portál“) 5 . Portál obsahuje údaje, které jsou každoročně vykazovány na základě nařízení o registru E-PRTR, společně s údaji ohlašovanými v souladu se směrnicí 2010/75/EU o průmyslových emisích (směrnice o průmyslových emisích) 6 . Tento portál, který nahradil internetové stránky registru E-PRTR, shromažďuje údaje o průmyslových činnostech ohlašovaných na základě těchto dvou právních předpisů EU v oblasti životního prostředí.

·Pokud jde o další kontextové informace, prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/142 7  stanovilo jednotky a parametry, které umožňují provozovatelům každoročně ohlašovat objem výroby každé provozovny E-PRTR. Povinnost vykazovat údaje týkající se objemu výroby platí od roku 2023.

·směrnice o průmyslových emisích stanoví pravidla pro řízení a regulaci s cílem postupně snížit znečištění z největších průmyslových zařízení a zařízení pro chov dobytka EU při současném zachování rovných podmínek hospodářské soutěže,

·nařízení pomáhá monitorovat úsilí o snížení znečištění tím, že zlepšuje informovanost veřejnosti o výkonnosti dotčených zařízení.

·Měla by být revidována oblast působnosti nařízení z hlediska odvětví tak, aby byla více v souladu s činnostmi, na něž se vztahují související právní předpisy v oblasti životního prostředí. To se týká zejména směrnice o průmyslových emisích, ale rovněž směrnice (EU) 2015/2193 o středních spalovacích zařízeních 9  a směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod 10 . V zájmu dalšího sladění by činnosti měly být ohlašovány na úrovni zařízení – jako je tomu v případě těchto ostatních právních předpisů – nikoli na úrovni provozů.

·Nařízení o registru E-PRTR by se mělo vztahovat na všechny příslušné znečišťující látky. To znamená, že do přílohy II nařízení by měly být zahrnuty některé znečišťující látky včetně:

·prioritních látek podle rámcové směrnice o vodě 2000/60/ES 11 a směrnice o povrchových vodách 2008/105/EU 12 ; 

·látek identifikovaných jako látky vzbuzující mimořádné obavy v nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH) 13 ;

·látek, na něž se vztahují právní předpisy EU o podzemních vodách a kvalitě ovzduší, včetně směrnice o podzemních vodách 14 , směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší 15 a směrnice 2004/107/ES o koncentracích některých znečišťujících látek ve vnějším ovzduší 16 . 

·K zajištění souladu s politikami EU v oblasti oběhového hospodářství a dekarbonizace a s cílem umožnit lepší environmentální referenční srovnávání údajů z registru E-PRTR by provozovatelé měli ohlašovat objem výroby a doplňující údaje, zejména využívání zdrojů (energie, voda a suroviny).

·Stávající nedostatky, které mají vliv na provádění nařízení, je rovněž třeba řešit prostřednictvím:

·aktualizace analytických metod, které provozovatelé používají ke zjištění úniků a přenosů mimo lokalitu,

·požádání provozovatelů, aby ve své zprávě příslušným orgánům výslovně potvrdili, že únik dané znečišťující látky nebo přenos odpadů nebo odpadních vod mimo lokalitu je nižší než příslušné prahové hodnoty pro ohlašování,

·umožnění členským státům ohlásit některé údaje jménem provozovatelů zabývajících se chovem dobytka, kterým mohou chybět zdroje k ohlášení přesných údajů.

Nezbytnost revize nařízení byla potvrzena v Zelené dohodě pro Evropu a jeho revize probíhá současně s revizí směrnice o průmyslových emisích. Tím se zajistí celková soudržnost a účinnost těchto dvou právních předpisů.

V této souvislosti, vzhledem k povaze a rozsahu změn, které jsou v nařízení nutné, a vzhledem k tomu, že je zapotřebí zlepšit soudržnost a právní srozumitelnost, by mělo být zmiňované nařízení tímto návrhem zrušeno a nahrazeno, nicméně předkládaný návrh by z něho měl převzít všechny dosud potřebné hmotněprávní povinnosti.

•    Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•    Soulad s ostatními politikami Unie

2.    PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•    Právní základ

Hlavním cílem navrhovaného aktu je ochrana životního prostředí a lidského zdraví. Právním základem navrhovaného rozhodnutí je proto čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

•    Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•    Proporcionalita

•    Volba nástroje

3.    VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•    Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

–ačkoli se ukázalo, že členské státy shodně využívají osvědčené postupy, aktualizace stávajících pokynů EU by mohla přispět k jednotnějšímu výkladu,

–registr E-PRTR by mohl být účinnější a ucelenější, kdyby byl dále slaďován s dalšími úzce souvisejícími povinnostmi, které se týkají podávání zpráv v oblasti životního prostředí,

–povinnost členských států podávat zprávy o provádění nařízení o E-PRTR jednou za tři roky nebyla shledána příliš užitečnou a byl vysloven názor, že v tomto ohledu existuje prostor pro zjednodušení,

–doplnění kontextovějších údajů do stávajícího registru E-PRTR by zajistilo jeho větší užitečnost jako komplexního zdroje informací o životním prostředí.

–Neúčinné aspekty právních předpisů – jak řešit oblasti, v nichž by stávající pravidla mohla být účinnější a účelnější.

–Přispění k účinnému využívání zdrojů a méně toxické výrobě – určit možné nové znečišťující látky za účelem jejich doplnění do nařízení, a zejména nařízení lépe sladit s normami environmentální kvality (pro ovzduší a vodu) a nařízením REACH; zvážit, jak by mohlo nařízení přispět k rozvoji a zachování oběhového hospodářství, např. podáváním zpráv o využívání energie, vody a surovin.

–Přispění k dekarbonizaci – jak by mohlo nařízení přispět k zajištění větší uhlíkové účinnosti různých průmyslových činností.

–Oblast působnosti z hlediska odvětví – určit, zda nařízení opomíjí důležité environmentální činnosti a jak je sladěno se souvisejícími právními předpisy a jak je podporuje (zejména směrnice o průmyslových emisích, směrnice o středních spalovacích zařízeních a směrnice o čištění městských odpadních vod).

•    Konzultace se zúčastněnými stranami

•    Posouzení dopadů

•    Účelnost právních předpisů a zjednodušení

V souladu se závazkem Komise týkajícím se zlepšování právní úpravy byl tento návrh vypracován inkluzivně na základě plné transparentnosti a trvalé spolupráce se zúčastněnými stranami, přičemž byla náležitě zohledněna vnější zpětná vazba i vnější kontrola, aby se zajistila správná rovnováha návrhu.

•    Základní práva

4.    ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.    OSTATNÍ PRVKY

•    Plány provádění a způsoby kontroly, hodnocení a podávání zpráv

Celkové úniky znečišťujících látek dle odvětví založené na údajích vykázaných provozovateli v registru E‑PRTR zůstanou klíčovými ukazateli ke sledování pokroku při dosahování cílů této iniciativy. Zdokonalený registr E-PRTR zlepší monitorování environmentální výkonnosti různých průmyslových odvětví.

·Podrobnější vykazování znečišťujících látek na úrovni zařízení umožní analýzu hlavních procesů v odvětvích, v nichž se environmentální výkonnost zlepšuje či zaostává.

·Zahrnutím vykazování využívání zdrojů se umožní vymezení nových ukazatelů týkajících se využívání materiálů, vody a energie. To umožní sledovat pokrok, pokud jde o účinné využívání zdrojů.

·Pravidelná aktualizace látek, na něž se vztahuje registr E-PRTR, umožní vymezení ukazatelů týkajících se úniku nově se vyskytujících nebo stávajících znečišťujících látek. Tím se umožní sledování pokroku, pokud jde o využívání těchto látek a nakládání s nimi. 

Tato zlepšení rovněž pomohou zajistit, aby toto monitorování bylo účinně využíváno v širším rámci pro monitorování a výhled nulového znečištění, který se bude zveřejňovat jednou za dva roky počínaje rokem 2022. Údaje o znečištění ovzduší, vod a půdy, které jsou dostupné v rámci pro monitorování nulového znečištění, přispějí k posouzení dopadu sníženého znečištění ze zařízení, na která se vztahuje směrnice o průmyslových emisích a nařízení. 

Pokud jde o opatření týkající se registru E-PRTR, klíčové ukazatele budou zahrnovat včasnost a úplnost vykazování – dle členských států, odvětví a složek životního prostředí. Statistiky internetového portálu budou měřit přístup veřejnosti ke kombinovaným informacím týkajícím se směrnice o průmyslových emisích / registru E-PRTR.

Reakce na zdokonalení právních předpisů budou monitorovány za pomoci průzkumů o směrnici o průmyslových emisích a registru E-PRTR mezi zúčastněnými stranami..

•    Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 stanoví předmět, tj. zřízení portálu průmyslových emisí (portál) jako nové online elektronické databáze, která nahrazuje registr E-PRTR a obsahuje všechny údaje ohlášené podle nařízení; provádění Protokolu EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek; usnadnění přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a účasti veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí a schopnost lépe vyhodnocovat a posuzovat dopady právních předpisů o průmyslových emisích na životní prostředí.

Článek 2 stanoví klíčové pojmy s cílem poskytnout právní jistotu a jasnost a zajistit jejich správné a úplné provedení. Tyto definice se týkají mimo jiné pojmů „zařízení“, „únik“, „přenos mimo lokalitu“, „rozptýlené zdroje“, „provozovatel“. V zájmu zajištění souladu s ostatními souvisejícími právními předpisy EU některé definice odkazují na definice stanovené ve směrnici o průmyslových emisích a v rámcové směrnici 2008/98/EU o odpadech.

Článek 3 stanoví, jaké údaje bude portál obsahovat, tj. údaje vykazované provozovateli a členskými státy v souladu s článkem 5 a další příslušné informace o životním prostředí ohlašované podle jiných souvisejících předpisů EU.

Článek 4 se zabývá návrhem a strukturou portálu a stanoví, že údaje jsou uspořádány v agregované i neagregované podobě s cílem umožnit uživatelům portálu provádět specifické vyhledávání mimo jiné dle zařízení nebo činností. Cílem je zajistit co největší pohodlí a užitečnost pro uživatele portálu, pokud jde o přístup k příslušným ohlášeným údajům.

Článek 5 vymezuje údaje, které mají být každoročně ohlašovány provozovateli dotčených průmyslových zařízení, jak jsou uvedeny v příloze I, jejich členským státům. Tyto údaje zahrnují úniky znečišťujících látek uvedených v příloze II do životního prostředí, přenosy odpadů a odpadních vod mimo lokalitu, využívání zdrojů (např. vody, surovin), informace zasazující tyto údaje do souvislostí (např. roční objem výroby) a informace o tom, zda se na dotčené zařízení vztahují další právní předpisy související s EU, jako je směrnice o průmyslových emisích.

Aby se předešlo dvojímu vykazování, čl. 5 odst. 1 písm. b) vyjasňuje, že přenosy mimo lokalitu v případě odpadu, který je odstraňován „úpravou půdními procesy“ nebo „hlubinnou injektáží“, by měly být ohlašovány jako únik do půdy pouze provozovatelem zařízení, z něhož odpad pochází.

Údaje o únicích a přenosech se ohlašují jako roční souhrny všech úmyslných, havarijních, pravidelných nebo nepravidelných činností. Ustanovení čl. 5 odst. 1 a příloha II stanoví prahové hodnoty, které vedou k povinnosti vykazování. Pokud tyto prahové hodnoty nejsou překročeny, provozovatelé by měli výslovně prohlásit, že jejich roční úniky a/nebo přenosy mimo lokalitu byly nižší než tyto prahové hodnoty. Cílem takového prohlášení je řešit nedostatky v provádění, tj. nejednoznačnost týkající se toho, zda nulová hodnota vykázaná provozovatelem odráží nesplnění ohlašovací povinnosti nebo zda se hodnoty úniků a přenosů pohybují pod příslušnými prahovými hodnotami pro vykazování. Obdobně čl. 5 odst. 3 řeší jiný nedostatek v provádění, pokud jde o metody používané provozovateli ke kvantifikaci jejich úniků a přenosů mimo lokalitu, zavedením hierarchie kvantifikace v rámci: 1. měření; 2. výpočtu a 3. odhadu. S cílem umožnit audity zpráv provozovatelů by provozovatelé měli uchovávat záznamy o údajích, z nichž byly ohlašované informace odvozeny, po dobu pěti let.

Provozovatelům některých zařízení mohou chybět potřebné zdroje ke kvantifikaci jejich záměrného ročního uvolňování znečišťujících látek uvedených v příloze II. Z toho důvodu mají členské státy možnost na základě administrativního zjednodušení kvantifikovat tyto úniky jménem provozovatelů zařízení pro chov drůbeže, prasat a dobytka (činnost 2 přílohy I) a zařízení akvakultury (činnost 7 přílohy I).

Tento článek rovněž ukládá členským státům, aby stanovily provozovatelům lhůtu pro předložení údajů jejich příslušným orgánům.

Článek 6 se zabývá následným každoročním předkládáním údajů Komisi členskými státy. Formát a datum, do kterého musí členské státy vykázat údaje, se stanoví prostřednictvím prováděcích aktů. V tomto ohledu zůstává platné prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1741 27 , které stanoví formát údajů a lhůtu pro vykázání údajů. Komise, jíž je nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí, by měla zanést údaje členských států do portálu do jednoho měsíce od jejich obdržení členskými státy.

Článek 7 se zabývá vykazováním úniků znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů. Pokud tyto údaje nejsou vykázány, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem zahájení uvedeného vykazování.

Článek 8 se týká kvality ohlašovaných údajů. Od provozovatelů se vyžaduje, aby zajistili kvalitu údajů, a příslušné orgány musí posoudit přesnost, úplnost, konzistentnost a věrohodnost předmětných údajů. Komise může přijmout příslušné pokyny prostřednictvím prováděcích aktů.

Články 9, 10 a 11: V souladu s Úmluvou EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, protokolem a příslušnými právními předpisy EU, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES 28 , je cílem těchto ustanovení zajistit: 

i) bezplatný online přístup veřejnosti k údajům obsaženým v portálu, přičemž se upřesňuje, že tím nejsou dotčena omezení stanovená v právu EU v oblasti přístupu k informacím o životním prostředí, např. ochrana obchodních zájmů provozovatelů a důvěrnost informací;

ii) účast veřejnosti na dalším rozvoji portálu a

iii) právo veřejnosti na přístup k právní ochraně, pokud jde o přístup k informacím o životním prostředí.

Článek 12 odkazuje na vypracovávání a pravidelnou aktualizaci pokynů na podporu provádění tohoto nařízení. Pokyny se mají mimo jiné zabývat postupy ohlašování a zajištěním kvality ohlášených údajů.

Článek 13 vyžaduje, aby Komise a členské státy zvyšovaly povědomí veřejnosti o portálu. 

Články 14 a 15: Článkem 14 se Komisi svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci ke změně příloh I a II s cílem zajistit, aby nařízení zůstalo aktualizované.

Příloha I umožňuje zahrnutí nových průmyslových nebo zemědělských činností, které mají nebo mohou mít nepříznivý dopad na životní prostředí nebo lidské zdraví v důsledku významných úniků znečišťujících látek nebo využívání zdrojů. Rovněž může být zapotřebí zahrnout činnosti, aby byly provedeny změny v protokolu o PRTR.

Podobně existuje ustanovení k aktualizaci přílohy II zahrnutím znečišťujících látek, které podléhají zvláštním regulačním kontrolám na základě právních předpisů EU týkajících se chemických látek, kvality vody a ovzduší z důvodu své potenciální nebezpečnosti pro životní prostředí nebo lidské zdraví. Rovněž může být zapotřebí zahrnout znečišťující látky, aby byly provedeny změny v protokolu o PRTR. Dále toto ustanovení umožňuje stanovení prahových hodnot pro ohlašování, které zajistí alespoň 90% zachycení úniků znečišťujících látek z činností zahrnutých v příloze I.

Článek 15 stanoví podmínky pro výkon těchto činností v přenesené pravomoci.

Článek 16 je ustanovení o projednávání ve výboru, které stanoví, že Komisi bude nápomocen výbor a že se uplatní přezkumný postup stanovený v nařízení o postupu projednávání ve výborech (EU) č. 182/2011. Stanoví možné přijetí prováděcích aktů Komise pro určení či aktualizaci data a formátu ohlašování podle čl. 6 odst. 1.

Článek 17 stanoví kritéria, která mají členské státy zohlednit při stanovování sankcí za porušení ustanovení nařízení, a vyzývá členské státy k přijetí opatření k zajištění dodržování tohoto právního předpisu s cílem předcházet a odhalovat jeho porušování.

Články 18, 19 a 20: Článek 18 se týká zrušení a nahrazení nařízení (ES) 166/2006. Článek 20 se zabývá datem vstupu v platnost, zatímco článek 19 se týká přechodných ustanovení, která se použijí do tohoto data.

Příloha I stanoví činnosti, na které se nařízení vztahuje, konkrétně na:

·zařízení vykonávající jednu nebo více činností uvedených v příloze I nebo Ia směrnice 2010/75/EU, jejichž prahové hodnoty jsou vyšší než prahové hodnoty stanovené v těchto přílohách,

·střední spalovací zařízení s kapacitou vyšší než 20 MW (megawattů),

·další činnosti uvedené v protokolu, na které se však nevztahují výše uvedené právní předpisy, a to: podpovrchová těžba (včetně těžby ropy nebo plynu), povrchová těžba a těžba v lomech, větší čistírny městských odpadních vod, akvakultura a stavba/demontáž lodí nebo nátěr / odstraňování nátěru z lodí.

Cílem této oblasti působnosti je zajistit soudržnost s ostatními právními předpisy v oblasti životního prostředí souvisejícími s EU, včetně směrnice 2010/75/EU a směrnice (EU) 2015/2193. 

Příloha II stanoví seznam znečišťujících látek, které se musí ohlašovat, a příslušné prahové hodnoty, které vedou k povinnosti ohlašovat úniky.

Příloha III je srovnávací tabulkou, která obsahuje seznam ustanovení nařízení (EU) č. 166/2006 a příslušných ustanovení tohoto návrhu.

2022/0105 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o ohlašování environmentálních údajů průmyslovými zařízeními a o zřízení portálu průmyslových emisí

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 29 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 30 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Osmý akční program Evropské unie pro životní prostředí, přijatý rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. XXX/202X/EU 31  vyžaduje, aby Komise, členské státy, regionální a místní orgány a zúčastněné subjekty účinně uplatňovaly vysoké standardy transparentnosti, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v souladu s Úmluvou EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí 32  (dále jen „Aarhuská úmluva“) jak na úrovni Unie, tak na úrovni členských států.

(2)Aarhuská úmluva, ratifikovaná Evropským společenstvím dne 17. února 2005 na základě rozhodnutí Rady 2005/370/ES, uznává, že lepší přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí a šíření těchto informací přispívají k větší osvětě v otázkách životního prostředí, k volné výměně názorů, k účinnější účasti veřejnosti při rozhodování o otázkách životního prostředí a ve svém výsledku k lepšímu životnímu prostředí.

(3)Evropské společenství ratifikovalo dne 2. prosince 2005 Protokol EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (dále jen „protokol“) na základě rozhodnutí Rady 2006/61/ES.

(4)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 33 zřídilo evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek s cílem provést protokol.

(5)Druhá zpráva Komise 34 o provádění nařízení (ES) č. 166/2006 dospěla k závěru, že ohlašovací povinnosti by měly být zjednodušeny na základě dalšího prozkoumání synergií s ostatními souvisejícími právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, které se týkají znečištění z průmyslových zařízení, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU 35 a směrnicí Rady 91/271/EHS 36 . V této zprávě byla rovněž zdůrazněna potřeba prozkoumat možnosti týkající se ohlašování dalších kontextových informací s cílem zajistit větší účinnost vykazovaných údajů.

(6)Sdělení Komise „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ 37 stanovilo akční plán Unie pro nulové znečištění, energetiku, dekarbonizaci a oběhové hospodářství a podpořilo účinné využívání vykazovaných informací v širším rámci pro monitorování a výhled nulového znečištění a v rámci pro monitorování stanoveném v osmém akčním programu pro životní prostředí.

(7)V souladu se závěry druhé zprávy Komise o provádění nařízení (ES) č. 166/2006 Komise s podporou Agentury pro životní prostředí („agentura“) zřídila v červnu 2021 portál průmyslových emisí („portál“) 38  s cílem nahradit evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek, a zlepšit tak synergie s ohlašováním dle směrnice 2010/75/EU.

(8)Portál by měl poskytovat veřejnosti bezplatný online přístup k integrovanějšímu a soudržnějšímu souboru údajů o hlavních environmentálních tlacích vytvářených průmyslovými komplexy, neboť tyto údaje představují nákladově efektivní nástroj pro srovnávání a přijímání rozhodnutí v záležitostech životního prostředí, podporu lepší environmentální výkonnosti, sledování vývoje, prokazování pokroku při snižování znečištění, referenční srovnávání zařízení, monitorování souladu s příslušnými mezinárodními dohodami, stanovování priorit a hodnocení pokroku dosaženého na základě unijních a vnitrostátních politik a programů v oblasti životního prostředí.

(9)Portál by měl obsahovat údaje v agregované i neagregované podobě s cílem umožnit uživatelům provádět cílené vyhledávání.

(10)Ohlašovací povinnost by se měla uplatnit na „úrovni zařízení“ s cílem vytvářet synergie mezi portálem a databázemi s údaji o environmentálních tlacích z průmyslových zařízení, včetně těch, na které se vztahuje směrnice 2010/75/EU, a s cílem zajistit soudržnost a podporu provádění této směrnice.

(11)Za účelem splnění požadavků stanovených protokolem by se ohlašovací povinnost měla vztahovat na všechny činnosti uvedené v jeho příloze I. Kromě toho by s cílem vytvořit synergie se souvisejícími právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, které mají dopad na průmyslová zařízení, měla být oblast působnosti tohoto nařízení rovněž sladěna s průmyslovými činnostmi stanovenými v přílohách I a Ia směrnice 2010/75/EU a s vybranými činnostmi, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 39 .

(12)Za účelem monitorování environmentální výkonnosti průmyslových zařízení by údaje, které mají být vloženy do portálu, měly v případě překročení kvantitativních prahových hodnot zahrnovat úniky některých znečišťujících látek do životního prostředí, přenosy odpadních vod obsahujících tyto znečišťující látky mimo lokalitu a přenosy odpadů mimo lokalitu.

(13)Portál by měl rovněž zahrnovat údaje o využívání vody, energie a surovin dotčenými zařízeními, aby se umožnilo monitorování pokroku na cestě k oběhovému hospodářství mimořádně účinně využívajícímu zdroje.

(14)Aarhuská úmluva, ratifikovaná Evropským společenstvím dne 17. února 2005 na základě rozhodnutí Rady 2005/370/ES 40 , uznává, že lepší přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí a šíření těchto informací přispívají k větší osvětě v otázkách životního prostředí, k volné výměně názorů, k účinnější účasti veřejnosti na rozhodování o otázkách životního prostředí a ve svém výsledku k lepšímu životnímu prostředí.

(15)Provozovatelé zařízení by rovněž měli ohlašovat informace týkající se objemu výroby, počtu zaměstnanců a provozních hodin dotčených zařízení, jakož i informace o nehodách, které vedly k únikům, a to s cílem umožnit zasazení do souvislostí vykázaných údajů o únicích znečišťujících látek a přenosech odpadů a odpadních vod mimo lokalitu.

(16)Celkový přínos portálu k přístupu k informacím o životním prostředí týkajícím se průmyslových zařízení by měl být maximalizován zahrnutím odkazů na další informační toky, které vyplývají z právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, které se týkají změny klimatu, ochrany ovzduší, vody a půdy a nakládání s odpady, včetně ohlašování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU 41 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES 42 a směrnice 2010/75/EU. Kromě toho by s cílem maximalizovat hodnotu portálu pro uživatele měl být tento portál koncipován tak, aby usnadňoval budoucí integraci s ostatními příslušnými toky údajů v oblasti životního prostředí.

(17)Pro účely právní jistoty by se od provozovatelů zařízení mělo požadovat, aby zaznamenali nulové hodnoty v případech, kdy úniky a přenosy odpadů a odpadních vod z jejich zařízení jsou nižší než prahové hodnoty pro ohlašování.

(18)Za účelem zlepšení kvality ohlašovaných údajů a zajištění jejich srovnatelnosti je vhodné harmonizovat metody kvantifikace, které mají používat provozovatelé při ohlašování úniků, přenosů odpadů mimo lokalitu, přenosů odpadních vod mimo lokalitu a využívání zdrojů. Od provozovatelů by se proto mělo vyžadovat, aby přednostně využívali měření jako nejpřesnější metodu kvantifikace a v případě neproveditelnosti této metody výpočet, zatímco odhad by měl být použit jako krajní možnost.

(19)Vzhledem k tomu, že provozovatelům zařízení pro chov dobytka a zařízení pro akvakulturu mohou chybět zdroje nezbytné pro provedení přesné kvantifikace jejich úmyslného úniku znečišťujících látek, měly by být členské státy oprávněny provádět tuto kvantifikaci jejich jménem.

(20)S cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění ustanovení tohoto nařízení, která se týkají ohlašování členskými státy, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení druhu a formátu informací, které mají být poskytnuty, a lhůt pro ohlašování. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 43 .

(21)Vzhledem k tomu, že je důležité umožnit občanům Unie urychlený přístup k informacím o životním prostředí, je nezbytné, aby členské státy zveřejňovaly údaje tak rychle, jak je to technicky možné. Za tím účelem by lhůta pro ohlašování – přesná lhůta pro ohlašování se stanovuje v prováděcím aktu – neměla být delší než 11 měsíců od konce ohlašovacího roku.

(22)Pokud je to vhodné, portál by měl rovněž usnadnit přístup k informacím o únicích z rozptýlených zdrojů, a umožnit tak subjektům podílejícím se na rozhodovacím procesu vidět tyto úniky v širších souvislostech a zvolit pro snížení znečištění nejúčinnější řešení.

(23)Údaje ohlašované členskými státy by měly být vysoce kvalitní, zejména pokud jde o jejich přesnost, úplnost, konzistentnost a důvěryhodnost. Příslušné orgány by proto měly posoudit kvalitu údajů poskytnutých provozovateli. 

(24)Přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí ohlašovaným členskými státy by měl být neomezený a výjimky z tohoto pravidla by měly být možné pouze v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES 44 nebo případně s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 45 .

(25)Měla by být zajištěna účast veřejnosti na dalším vývoji portálu, a to tak, že jí bude poskytnuta včasná a účinná příležitost předložit připomínky, informace, analýzy a stanoviska k procesu rozhodování.

(26)Za účelem posílení užitečnosti a dopadu portálu by Komise s pomocí agentury měla vypracovat pokyny na podporu provádění tohoto nařízení.

(27)Komise by měla mít možnost aktualizovat seznam průmyslových nebo zemědělských činností, na něž se vztahují požadavky ohlašování. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy, kterým se mění příloha I tohoto nařízení, za účelem doplnění činností, které mají nebo u nichž se předpokládá, že mají dopad na zdraví nebo životní prostředí, a za účelem sladění přílohy se změnami protokolu. 

(28)Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem změny přílohy II tohoto nařízení s cílem stanovit prahové hodnoty pro ohlašování, doplnit znečišťující látky, na něž se vztahují zvláštní regulační opatření stanovená v právních předpisech Unie o kvalitě vod a ovzduší, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 46 , směrnic 2000/60/ES 47 , 2004/107/ES 48 , 2006/118/ES 49 , 2008/50/ES 50 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/EU 51 , zohlednit změny provedené v protokolu s ohledem na znečišťující látky, které se ohlašují, nebo jejich prahové hodnoty pro ohlašování, a přizpůsobit uvedenou přílohu vědeckému nebo technickému pokroku.

(29)Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem změny přílohy II tohoto nařízení s cílem stanovit prahové hodnoty pro ohlašování, doplnit znečišťující látky, na něž se vztahují zvláštní regulační opatření stanovená v právních předpisech Unie o kvalitě vod a ovzduší, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 52 , směrnic 2000/60/ES 53 , 2004/107/ES 54 , 2006/118/ES 55 , 2008/50/ES 56 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/EU 57 , zohlednit změny provedené v protokolu s ohledem na znečišťující látky, které se ohlašují, nebo jejich prahové hodnoty pro ohlašování, a přizpůsobit uvedenou přílohu vědeckému nebo technickému pokroku.

(30)Při přijímání aktů v přenesené pravomoci je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 58 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(31)Aby se zajistilo účinné provádění tohoto nařízení, členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za jeho porušení a zajistit jejich uplatňování.

(32)Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 166/2006 je třeba podstatným způsobem pozměnit, mělo by být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením z důvodů právní jistoty, jasnosti a transparentnosti.

(33)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zlepšit přístup veřejnosti k informacím z oblasti životního prostředí zřízením integrované, ucelené elektronické databáze pro celou Unii, nemůže být uspokojivým způsobem dosaženo na úrovni členských států, protože potřeba porovnatelnosti údajů v členských státech vyžaduje vysokou úroveň sladění, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné.

(34)Ohlašovací povinnost stanovená tímto nařízením by se měla použít od ohlašovacího roku 2025 s cílem poskytnout členským státům a dotčeným zúčastněným subjektům dostatečnou lhůtu pro přijetí nezbytných opatření.

(35)V zájmu zajištění kontinuity údajů a právní jistoty by se na ohlašovací rok 2024 mělo nadále uplatňovat nařízení (ES) č. 166/2006.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení provádí Protokol EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek („protokol“) tím, že stanoví pravidla pro sběr a ohlašování údajů o životním prostředí průmyslovými zařízeními a zřizuje portál průmyslových emisí („portál“) na úrovni Unie v podobě online databáze, která poskytuje přístup k těmto údajům.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„zařízením“ stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více činností uvedených v příloze I a jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s činnostmi probíhajícími v dotyčném místě a mohly by ovlivnit emise a znečištění;

2)„lokalitou“ zeměpisné umístění zařízení;

3)„veřejností“ veřejnost ve smyslu čl. 3 bodu 16 směrnice 2010/75/EU;

4)„únikem“ jakékoli zavedení znečišťujících látek do životního prostředí v důsledku jakékoli lidské činnosti, ať už úmyslné nebo havarijní, pravidelné nebo nepravidelné, včetně rozlití, emitování, vypuštění, injektáže, odstraňování nebo skládkování, nebo prostřednictvím kanalizačních systémů bez konečného čištění odpadních vod;

5)„znečišťující látkou“ látka nebo skupina látek, které mohou být škodlivé pro životní prostředí nebo lidské zdraví z důvodu svých vlastností a zavedení do životního prostředí;

6)„látkou“ látka ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2010/75/EU;

7)„provozovatelem“ provozovatel ve smyslu čl. 3 bodu 15 směrnice 2010/75/EU;

8)„přenosem mimo lokalitu“ přesun odpadů určených k využití nebo odstranění a znečišťujících látek v odpadních vodách určených k vyčištění mimo hranice zařízení;

9)„odpadem“ odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES 59 ;

10)„odpadními vodami“ městské odpadní vody, splašky a průmyslové odpadní vody podle definice v čl. 2 bodech 1, 2 a 3 směrnice 91/271/EHS a jakékoliv jiné použité vody podléhající z důvodu obsažených látek nebo předmětů regulaci na základě právních předpisů Unie;

11)„rozptýlenými zdroji“ mnoho menších nebo roztroušených zdrojů, ze kterých mohou unikat znečišťující látky do půdy, ovzduší nebo vody, jejichž společný dopad na tyto složky může být významný a u kterých není praktické shromažďovat zprávy z každého jednotlivého zdroje zvlášť;

12)„příslušným orgánem“ vnitrostátní orgán nebo orgány nebo jakýkoliv jiný příslušný subjekt nebo subjekty, které jsou určeny členskými státy;

13)„nebezpečným odpadem“ nebezpečný odpad ve smyslu čl. 3 bodu 2 směrnice 2008/98/ES;

14)„využitím“ kterýkoliv ze způsobů uvedených v příloze II směrnice 2008/98/ES;

15)„odstraňováním“ kterýkoliv ze způsobů uvedených v příloze I směrnice 2008/98/ES;

16)„ohlašovacím rokem“ kalendářní rok, za který musí být shromážděny údaje.

Článek 3

Obsah portálu

1.Portál obsahuje údaje o:

a)únicích znečišťujících látek uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a);

b)přenosech odpadů uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) a znečišťujících látek v odpadních vodách uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. c) mimo lokalitu;

c)využívání vodních zdrojů, energie a surovin uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. d);

d)kontextových informacích uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. e);

e)únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů uvedených v čl. 7 odst. 1, pokud jsou takové informace k dispozici.

2.Portál obsahuje odkazy na:

a)vnitrostátní registry úniků a přenosů znečišťujících látek zřízené členskými státy v souladu s protokolem;

b)další veřejně přístupné registry, databáze nebo internetové stránky vytvořené na úrovni členských států nebo Unie, které poskytují přístup k požadavkům na ohlašování stanoveným v právních předpisech Unie týkajících se změny klimatu, ochrany ovzduší, vody a půdy a nakládání s odpady.

Článek 4

Návrh a struktura portálu

1.Komise zpřístupní pro veřejnost portál s údaji v agregované i neagregované podobě s cílem umožnit vyhledávání podle:

a)zařízení, případně jeho mateřské společnosti, a jeho zeměpisného umístění včetně povodí;

b)činnosti;

c)výskytu na úrovni členského státu nebo Unie;

d)znečišťující látky, případně odpadu nebo zdroje;

e)složky životního prostředí (ovzduší, vody, půdy), do které znečišťující látka unikne;

f)přenosů odpadů mimo lokalitu a případně jejich místa určení;

g)přenosů znečišťujících látek v odpadních vodách mimo lokalitu;

h)rozptýlených zdrojů;

i)majitele nebo provozovatele zařízení.

2.Portál je navržen tak, aby k němu měla veřejnost co nejsnadnější přístup a aby byly údaje za běžných provozních podmínek nepřetržitě a snadno přístupné prostřednictvím internetu. Jeho návrh zohlední možnost jeho budoucího rozšíření a zahrne všechny údaje ohlášené za předchozí ohlašovací roky, a to alespoň za posledních deset ohlašovacích let.

Článek 5

Ohlašování provozovateli příslušným orgánům

1.Provozovatel každého zařízení, které vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I a dosahujících příslušných prahových hodnot pro kapacitu stanovených v uvedené příloze, oznámí svému příslušnému orgánu každoročně následující údaje, pokud příslušný orgán nemá tyto údaje již k dispozici:

a)úniky jakékoliv znečišťující látky uvedené v příloze II do ovzduší, vody a půdy, u které byla překročena příslušná prahová hodnota stanovená v příloze II;

b)přenosy nebezpečných odpadů překračující 2 tuny za rok nebo nikoliv nebezpečných odpadů překračující 2 000 tun za rok mimo lokalitu, a to pro jakýkoli způsob využití nebo odstranění s výjimkou odstranění úpravou půdními procesy a hlubinnou injektáží, jak je uvedeno v příloze I směrnice 2008/98/ES, s uvedením „R“ nebo „D“ podle toho, zda je odpad určen k využití nebo k odstranění, a v případě přeshraničního pohybu nebezpečných odpadů s uvedením názvu a adresy subjektu provádějícího využití nebo odstranění tohoto odpadu a lokality skutečného využití nebo odstranění. Odpad, který je odstraňován úpravou půdními procesy nebo hlubinnou injektáží, ohlašuje jako únik do půdy pouze provozovatel zařízení, z něhož odpad pochází;

c)přenosy jakékoliv znečišťující látky uvedené v příloze II a obsažené v odpadních vodách určených k čištění mimo lokalitu, u které byla překročena prahová hodnota stanovená v příloze II, sloupci 1b;

d)využívání vody, energie a surovin;

e)informace umožňující zasazení údajů vykázaných v písmenech a) a d) do souvislostí, včetně objemu produkce, počtu zaměstnanců, počtu provozních hodin a informací o nehodách, které vedly k únikům;

f)informace, zda se na zařízení rovněž vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 60 , směrnice 91/271/EHS, směrnice 2010/75/EU, směrnice 2012/18/EU, směrnice (EU) 2015/2193 nebo jakýkoli jiný právní předpis Unie v oblasti životního prostředí, které se ohlašují ve formátu uvedeném v článku 6.

2.Jestliže úniky uvedené v odst. 1 písm. a) nebo přenosy znečišťujících látek mimo lokalitu uvedené v odst. 1 písm. c) nepřekračují příslušné prahové hodnoty stanovené v příloze II, nebo pokud přenosy odpadů mimo lokalitu nepřekračují prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. b), provozovatel dotčeného zařízení ve své zprávě prohlásí, že úniky nebo přenosy mimo lokalitu jsou pod uvedenými hodnotami nebo prahovými hodnotami.

3.Provozovatelé získají údaje uvedené v odstavci 1 prostřednictvím měření. V případě, že měření není možné, použijí provozovatelé výpočet. Pokud nelze provést měření ani výpočet, provozovatelé mohou získat údaje na základě odhadu.

4.Provozovatelé ve zprávě uvedou metody použité k získání dotčených údajů. Pokud byly údaje získány na základě měření, uvede se analytická metoda. Pokud byly údaje získány na základě výpočtu, uvede se metoda výpočtu.

5.Při přípravě hlášení uvedeného v odstavci 1 použijí provozovatelé nejlepší dostupné informace, které mohou zahrnovat údaje získané na základě monitorování, emisní faktory, rovnice hmotnostních bilancí, nepřímé monitorování nebo jiné výpočty, technické úsudky a jiné metody v souladu s čl. 8 odst. 1 a podle mezinárodně schválených metodik, pokud jsou k dispozici.

6.Úniky uvedené v příloze II, které se ohlašují podle odst. 1 písm. a), zahrnují veškeré úniky ze všech zdrojů uvedených v příloze I v lokalitě zařízení.

7.Údaje uvedené v odstavci 1 zahrnují úniky a přenosy vykázané jako celek, které jsou důsledkem všech úmyslných, havarijních, pravidelných a nepravidelných činností. Při poskytování těchto údajů uvedou provozovatelé veškeré údaje související s náhodnými úniky, jsou-li takové údaje k dispozici.

8.Provozovatel každého zařízení shromažďuje s odpovídající četností údaje potřebné ke stanovení, na které z úniků a přenosů mimo lokalitu z daného zařízení se podle odstavce 1 vztahuje ohlašovací povinnost.

9.Provozovatel každého dotčeného zařízení uchovává pro příslušný orgán k dispozici evidenci, ze které byly ohlášené údaje získány, a to po dobu pěti let od konce daného ohlašovacího roku. Tato evidence musí také obsahovat popis metodiky použité ke shromáždění údajů.

10.Členské státy se mohou rozhodnout, že provedou samy kvantifikaci úmyslných úniků uvedených v odst. 1 písm. a) jménem provozovatelů zařízení, na něž se vztahuje činnost 2 uvedená v příloze I a činnost 7 uvedená v příloze I. V těchto případech se odstavce 1 až 9, pokud jde o tyto úniky, na uvedené provozovatele nevztahují.

11.S ohledem na požadavky stanovené v článku 6 členské státy stanoví datum, do kterého provozovatelé poskytnou příslušnému orgánu údaje uvedené v tomto článku.

Článek 6

Podávání zpráv členskými státy Komisi

1.Členské státy poskytnou Komisi každý rok elektronickou cestou zprávu obsahující všechny údaje uvedené v článku 5 ve formátu a ve lhůtě stanovených Komisí prováděcími akty. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2. Zpráva musí být předložena v každém případě nejpozději jedenáct měsíců od konce ohlašovacího roku.

2.Útvary Komise, jimž je nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí („agentura)“, začlení údaje ohlášené členskými státy do portálu do jednoho měsíce od dokončení ohlašování členskými státy podle odstavce 1.

Článek 7

Údaje o únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů

1.Komise, jíž je nápomocna agentura, zařadí do portálu údaje o únicích z rozptýlených zdrojů, pokud takové údaje existují a byly již ohlášeny členskými státy.

2.Údaje, které jsou dostupné v portálu, musí umožnit uživatelům vyhledávat a identifikovat úniky znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů podle odpovídajícího územního členění, a musí obsahovat informace o typu metodiky použité k získání údajů.

3.Pokud Komise shledá, že o únicích z rozptýlených zdrojů neexistují žádné údaje, je jí svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 za účelem doplnění tohoto nařízení zahájením ohlašování úniků příslušných znečišťujících látek z jednoho nebo více rozptýlených zdrojů, a to případně za použití mezinárodně uznávané metodiky.

Článek 8

Zajištění a posuzování kvality

1.Provozovatelé každého zařízení podléhajícího ohlašovací povinnosti podle článku 5 zajistí kvalitu údajů, které ohlašují.

2.Příslušné orgány posoudí kvalitu údajů poskytnutých provozovateli zařízení uvedených v odstavci 1, zejména pokud jde o jejich přesnost, úplnost, konzistentnost a důvěryhodnost.

Článek 9

Přístup k informacím

1.Komise, jíž je nápomocna agentura, zpřístupní údaje obsažené v portálu veřejnosti bezplatně na internetu do jednoho měsíce od dokončení ohlašování podle čl. 6 odst. 1.

2.Pokud údaje obsažené v portálu nejsou snadno veřejně dostupné na internetu, usnadní dotyčný členský stát a Komise elektronický přístup k portálu na veřejně přístupných místech.

3.Každý členský stát nepřetržitě, bezplatně a bez vyhrazení přístupu registrovaným uživatelům zpřístupňuje veřejnosti své údaje ohlášené v souladu s článkem 5, a pokud je to možné, s čl. 7 odst. 1.

Článek 10

Důvěrnost

Kdykoli členský stát pokládá údaje za důvěrné v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 2003/4/ES, uvedou se ve zprávě podle čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení za dotčený ohlašovací rok samostatně za každé zařízení údaje, které nelze zveřejnit, a příslušný důvod.

Článek 11

Účast veřejnosti

1.Komise poskytne veřejnosti včasnou a účinnou příležitost zúčastnit se dalšího vývoje portálu, včetně budování kapacit a přípravy změn tohoto nařízení.

2.Veřejnosti se poskytne příležitost předložit v přiměřeném časovém rámci připomínky, informace, analýzy a stanoviska.

3.Komise tyto příspěvky vezme náležitým způsobem v úvahu a uvědomí veřejnost o výsledku účasti veřejnosti.

Článek 12

Pokyny

Komise, jíž je nápomocna agentura, vypracovává a pravidelně aktualizuje pokyny na podporu provádění tohoto nařízení, které upravují přinejmenším:

a)postupy ohlašování;

b)ohlašované údaje;

c)zajištění a posuzování kvality;

d)v případě důvěrných údajů označení druhu zadržovaných údajů a důvody, proč bylo jejich poskytnutí odmítnuto;

e)odkazy na mezinárodně uznávané metody pro zjišťování a analýzu úniků a metody odběru vzorků;

f)uvádění mateřských společností.

Článek 13

Zvyšování informovanosti

Členské státy a Komise podpoří informovanost veřejnosti o portálu a pochopení a použití informací v něm obsažených.

Článek 14

Změny příloh

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15, kterými se mění příloha I, z jednoho nebo více následujících důvodů:

a)zahrnutí průmyslové nebo zemědělské činnosti, která má nebo u níž se předpokládá, že má dopad na zdraví nebo životní prostředí v důsledku úniků znečišťující látky, přenosů odpadů či odpadních vod nebo využívání zdrojů; úniky nebo přenosy nad příslušné prahové hodnoty pro ohlašování stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. b) a v příloze II budou primárním faktorem při určování dopadu na zdraví nebo životní prostředí;

b)sladění s protokolem po přijetí změn jeho příloh.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15, kterými se mění příloha II z jednoho nebo více následujících důvodů:

a)její přizpůsobení vědeckému nebo technickému pokroku;

b)zahrnutí znečišťujících látek, jejichž únik do ovzduší, vod a půdy má nebo může mít nepříznivý dopad na životní prostředí nebo lidské zdraví, včetně těch, jejichž únik je důsledkem činností uvedených v příloze I tohoto nařízení a které splňují některou z následujících podmínek:

i)    jsou označeny jako látky vzbuzující mimořádné obavy v příloze XIV nařízení (ES) č. 1907/2006;

ii) jsou označeny za prioritní látky podle směrnic 2000/60/ES nebo 2008/105/ES;

iii) jsou zahrnuty na seznam sledovaných látek v rámci směrnic 2006/118/ES nebo 2008/105/ES;

iv) vztahují se na ně mezní hodnoty nebo další omezení podle směrnic 2008/50/ES, 2004/107/ES nebo 2006/118/ES;

c)stanovení a aktualizace prahových hodnot pro úniky, aby se dosáhlo cíle zachycení alespoň 90 % úniků každé znečišťující látky do ovzduší, vod a půdy z činností uvedených v příloze I; zahrnutí nulových prahových hodnot pro látky, které představují obzvláště velké nebezpečí pro životní prostředí nebo lidské zdraví;

d)sladění s protokolem po přijetí změn jeho příloh.

Článek 15

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 3 a článku 14 je svěřena Komisi na dobu pěti let od … [Úřad pro publikace vloží datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 3 a článku 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 3 a článku 14 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 16

Postup ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 17

Sankce a opatření k zajištění dodržování právních předpisů

1.Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých podle tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí uvedená pravidla a uvedená opatření Komisi a neprodleně jí oznámí veškeré jejich pozdější změny.

2.Sankce uvedené v odstavci 1 musí zahrnovat pokuty ve výši, která je přiměřená obratu právnické osoby nebo příjmu fyzické osoby, která se dopustila porušení vnitrostátního opatření. Výše pokut by měla být stanovena tak, aby se zajistilo, že účinně odejme osobě, která je odpovědná za dotčené porušení, hospodářské zisky plynoucí z takového porušení. Částky pokuty se v případě opakovaného porušení budou postupně navyšovat.

3.Členské státy zajistí, aby při stanovování sankcí uvedených v odstavci 1 byl brán patřičný ohled na:

a)povahu, závažnost a rozsah porušení;

b)zda k porušení došlo úmyslně, nebo z nedbalosti;

c)obyvatelstvo nebo prostředí, na něž mělo porušení nepříznivý dopad, s přihlédnutím k dopadu na cíl dosažení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

4.Členské státy přijmou opatření k zajišťování dodržování právních předpisů s cílem předejít porušování a odhalit případy porušení uvedené v odstavci 1.

Článek 18

Zrušení

Nařízení (ES) č. 166/2006 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2026.

Odkazy na zrušené nařízení (ES) č. 166/2006 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 19

Přechodná ustanovení

Bez ohledu na první pododstavec čl. 18 se nařízení (ES) č. 166/2006 nadále použije na ohlašovací rok 2024.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2026.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

Název návrhu/podnětu

Tento návrh se týká

◻ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 61  

⌧ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci 

Cíle

Obecné cíle

1)aktualizovat evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR) v souladu se zjištěními nedávno dokončeného posouzení dopadů prostřednictvím vytvoření portálu průmyslových emisí;

2)zlepšit přístup EU k informacím v oblasti životního prostředí týkajícím se průmyslových zařízení;

3)obnovit portál jako podpůrný nástroj směrnice o průmyslových emisích a souvisejících právních předpisů EU v oblasti životního prostředí.

·Zelené dohodě pro Evropu: „Komise provede přezkum opatření EU s cílem řešit problematiku znečištění, jež generují rozsáhlé průmyslové komplexy.“,

·akčním plánu pro nulové znečištění: „Cílem [revize směrnice o průmyslových emisích a nařízení o registru E-PRTR] bude… zlepšit přístup veřejnosti k informacím … a usnadnit porovnávání výkonnosti členských států při řešení průmyslových emisí.“.

·„3.9: Podstatně snížit počet úmrtí a nemocí způsobených nebezpečnými chemickými látkami a znečištěním ovzduší a kontaminací vody a půdy;

·9.4: Modernizovat infrastrukturu a průmyslová odvětví s cílem zajistit jejich udržitelnost, účinnější využívání zdrojů a větší využívání čistých technologií a průmyslových procesů šetrných k životnímu prostředí, přičemž všechny země přijmou opatření v souladu se svými schopnostmi;

·12.4 Dosáhnout environmentálně šetrného nakládání s chemickými látkami a veškerými odpady během jejich životního cyklu v souladu s dohodnutými mezinárodními rámci a výrazně snížit jejich uvolňování do ovzduší, vody a půdy s cílem minimalizovat jejich nepříznivé dopady na lidské zdraví a životní prostředí;

·12.5 Výrazně snížit produkci odpadů s pomocí prevence, redukce, recyklace a opětovného používání;

·12.6 Vybízet podniky, zejména velké a nadnárodní společnosti, aby přijaly udržitelné postupy a začlenily informace o udržitelnosti do svého cyklu podávání zpráv;

·12.8 Zajistit, aby lidé na celém světě měli příslušné informace a povědomí o udržitelném rozvoji a životním stylu v souladu s přírodou.“

4)Specifické cíle 

5)Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

6)Ukazatele výkonnosti 

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

7)Odůvodnění návrhu/podnětu 

8)Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

9)Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

10)Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

11)Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

12)Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

13)Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

◻    návrh/podnět s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

◻    finanční dopad od RRRR do RRRR

⌧ Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od roku 2022 do roku 2025, poté plné fungování.

14)Předpokládaný způsob řízení 62  

◻ Přímé řízení Komisí

◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☒ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻EIB a Evropský investiční fond,

☒ subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

15)SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

16)Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

17)Systémy řízení a kontroly 

18)Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

19)Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

20)Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

21)Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

22) ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU 

23)Okruh víceletého finančního rámce a dotčená výdajová rozpočtová položka

24)Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

25)Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Okruh víceletého finančního  rámce

Číslo

Okruh 3 – Přírodní zdroje a životní prostředí

       v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Agentura: EEA			Rok  2024	Rok  2025	Rok  2026	Rok  2027	CELKEM
Hlava 1: Výdaje na zaměstnance	Závazky	(1a)	0,430	0,438	0,447	0,456	1,772
	Platby	(2a)	0,430	0,438	0,447	0,456	1,772
Hlava 2: Správní výdaje	Závazky	(1a)	0,050	0,050	0,020	0,020	0,140
	Platby	(2a)	0,050	0,050	0,020	0,020	0,140
Hlava 3: Operační výdaje	Závazky	(1b)	0,170	0,070	0,030	0,030	0,300
	Platby	(2b)	0,170	0,070	0,030	0,030	0,300
Prostředky na EEA  CELKEM	Závazky	=1a+1b +3	0,650	0,558	0,497	0,506	2,212
	Platby	=2a+2b +3	0,650	0,558	0,497	0,506	2,212

			2024	2025	2026	2027	Celkem
Prostředky z OKRUHU 3  víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky	=4+6	0,650	0,558	0,497	0,506	2,212
	Platby	=5+6	0,650	0,558	0,497	0,506	2,212

Odůvodnění nákladů uvedených výše:

Náklady EEA zahrnují náklady na dva další zaměstnance s plným pracovním úvazkem, kteří vytvoří infrastrukturu IT pro sběr nových datových polí (týkajících se využívání zdrojů a dalších znečišťujících látek), upraví a rozšíří formát XML s cílem umožnit ohlašování na úrovni zařízení a ohlašování pro nově vykazované činnosti v zemědělském průmyslu, aktualizují příručku pro ohlašující subjekty v zájmu zajištění konzistentního vykazování provozovateli / členskými státy, uspořádají školení pro ohlašovatele z členských států za účelem zavedení těchto nových požadavků a následně budou řídit ohlašování a související tok údajů.

Náklady na vývoj infrastruktury IT se sníží během třetího roku, neboť zůstanou pouze náklady na údržbu infrastruktury IT. Předpokládá se, že v prvních dvou letech bude EEA potřebovat více finančních zdrojů, aby upravila stávající nástroje v důsledku legislativního návrhu.

U nákladů EEA se předpokládá 2% inflační nárůst a korekční koeficient pro odměny Dánsku od 1. července 2021 – 1,342. Předpokládá se, že v následujících letech se tyto hodnoty nezmění.

Požadované zvýšení příspěvků EU agentuře EEA bude kompenzováno odpovídajícím snížením finančního krytí programu LIFE (rozpočtová položka 09.0202 – Oběhové hospodářství a kvalita života).

26)Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

Nevztahuje se na tento návrh.

27)Odhadovaný dopad na zdroje EEA

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Požadavky na zaměstnance (FTE):

Zaměstnanci EEA vytvoří infrastrukturu IT, která bude mít za cíl provedení navrhovaných revizí a následné řízení ohlašování a souvisejícího toku údajů. Tato podpora IT se týká fyzické kapacity toku ohlašovaných údajů (tj. počet a povaha zpráv) a podpůrných systémů (pokyny, školení atd.), aby se zajistilo jejich konzistentní provádění provozovateli průmyslových zařízení a členskými státy.

28)Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů v Komisi

Nevztahuje se na tento návrh.

29)Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

·Návrh/podnět:

⌧    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

◻    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

◻    vyžaduje revizi VFR.

30)Příspěvky třetích stran 

·Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

31)Odhadovaný dopad na příjmy 

Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

(2)    Kyjevský Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek k Úmluvě EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí: https://unece.org/environment-policy/public-participation/prtrs-protocol-text .

(3)    COM(2012) 746 final.

(4)    COM(2017) 810 final.

(5)     https://industry.eea.europa.eu/

(6)    Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

(7)

   Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/142, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1741, pokud jde o ohlašování objemu výroby, a opravuje uvedené prováděcí rozhodnutí (Úř. věst. L XXX, XX.XX.XXXX, s. XX).

(8)    COM(2019) 640 final.

(9)    Úř. věst. L 313, 28.11.2015, s. 1.

(10)

   Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40.

(11)    Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(12)

   Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s..8.

(13)    Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(14)

   Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19.

(15)

   Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1.

(16)

   Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 3.

(17)

   Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1.

(18)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26). 

(20)    Rozhodnutí Komise 2000/479/ES ze dne 17. července 2000 o vytvoření Evropského registru emisí znečišťujících látek (EPER) podle článku 15 směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) (Úř. věst. L 192, 28.7.2000, s. 36).

(21)

   Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26).

(22)    COM(2021) 400 final.

(23)    Příručka pro provádění evropského PRTR (2006): https://ec.europa.eu/environment/industry/stationary/e-prtr/pdf/en_prtr.pdf

(24)     https://ec.europa.eu/transparency/documents-register/  

(25)    Kontrola účelnosti podávání zpráv a sledování politiky EU v oblasti životního prostředí, SWD(2017) 230 final.

(26)    Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.

(27)    Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1741 ze dne 23. září 2019, kterým se stanoví formát a četnost údajů, které mají členské státy poskytovat pro účely ohlašování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 267, 21.10.2019, s. 3).

(28)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

(29)    Úř. věst. C , , s. .

(30)    Úř. věst. C , , s. .

(31)

   Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady XXX/XXX/XX o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (Úř. věst. L XXX, XX.XX.XX, s. XX).

(32)    Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.

(33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

(34)    COM(2017) 810 final.

(35)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(36)

   Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(37)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Cesta ke zdravé planetě pro všechny –Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ ze dne 12. května 2021 (COM/2021/400 final).

(38)    https://industry.eea.europa.eu/

(39)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (Úř. věst. L 313, 28.11.2015, s. 1).

(40)    Rozhodnutí Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 o uzavření Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1).

(41)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1).

(42)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(44)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES o přístupu k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

(45)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(46)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(47)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(48)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší (Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 3).

(49)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).

(50)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1).

(51)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).

(52)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(53)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(54)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší (Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 3).

(55)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).

(56)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1).

(57)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).

(58)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(59)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(60)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(61)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(62)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDG: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx

(63)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(64)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(65)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 5.4.2022

COM(2022) 157 final

PŘÍLOHY

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o ohlašování environmentálních údajů průmyslovými zařízeními a o zřízení portálu průmyslových emisí

{SEC(2022) 169 final} - {SWD(2022) 111 final} - {SWD(2022) 112 final} - {SWD(2022) 113 final}

PŘÍLOHA I

Činnosti

Činnost		Prahová hodnota pro kapacitu
1	Činnosti uvedené v příloze I směrnice 2010/75/EU	nad příslušné prahové hodnoty stanovené ve směrnici 2010/75/EU
2	Činnosti uvedené v příloze Ia směrnice 2010/75/EU	nad příslušné prahové hodnoty stanovené ve směrnici 2010/75/EU
3	Činnosti uvedené v článku 2 směrnice (EU) 2015/2193 (v případě, že nejsou zahrnuty v příloze I směrnice 2010/75/EU)	spalovací zařízení se jmenovitým tepelným příkonem alespoň 20 MW a nižším než 50 MW
4	Podpovrchová těžba a související činnosti včetně těžby ropy nebo plynu na moři nebo na souši (v případě, že nejsou zahrnuty v příloze I směrnice 2010/75/EU)	žádná prahová hodnota pro kapacitu (všechny provozovny podléhají ohlašování)
5	Povrchová těžba a těžba v lomech (v případě, že není zahrnuta v příloze I směrnice 2010/75/EU)	je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, 25 hektarů
6	Čistírny městských odpadních vod	o kapacitě 100 000 ekvivalentních obyvatel nebo vyšší
7	Akvakultura	o výrobní kapacitě 100 tun ryb nebo měkkýšů za rok
8	Zařízení na stavbu a/nebo demontáž lodí a nátěr lodí nebo odstraňování nátěru z lodí	o kapacitě pro lodě délky 100 m

PŘÍLOHA II

Znečišťující látky (  *1  )

Č.	Číslo CAS	Znečišťující látka (1)	Prahová hodnota pro úniky (sloupec 1)
			do ovzduší (sloupec 1a) kg/rok	do vody (sloupec 1b) kg/rok	do půdy (sloupec 1c) kg/rok
1	74-82-8	Metan (CH4)	100 000	—  (2)	—
2	630-08-0	Oxid uhelnatý (CO)	500 000	—	—
3	124-38-9	Oxid uhličitý (CO2)	100 milionů	—	—
4		Fluorované uhlovodíky (HFC)  (3)	100	—	—
5	10024-97-2	Oxid dusný (N2O)	10 000	—	—
6	7664-41-7	Amoniak (NH3)	10 000	—	—
7		Nemethanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC)	100 000	—	—
8		Oxidy dusíku (NOx/NO2)	100 000	—	—
9		Perfluorouhlovodíky (PFC)  (4)	100	—	—
10	2551-62-4	Fluorid sírový (SF6)	50	—	—
11		Oxidy síry (SOx/SO2)	150 000	—	—
12		Celkový dusík	—	50 000	50 000
13		Celkový fosfor	—	5 000	5 000
14		Hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC)  (5)	1	—	—
15		Chlorofluorouhlovodíky (CFC)  (6)	1	—	—
16		Halony  (7)	1	—	—
17		Arsen a sloučeniny (jako As)  (8)	20	5	5
18		Kadmium a sloučeniny (jako Cd)  (8)	10	5	5
19		Chrom a sloučeniny (jako Cr)  (8)	100	50	50
20		Měď a sloučeniny (jako Cu)  (8)	100	50	50
21		Rtuť a sloučeniny (jako Hg)  (8)	10	1	1
22		Nikl a sloučeniny (jako Ni)  (8)	50	20	20
23		Olovo a sloučeniny (jako Pb)  (8)	200	20	20
24		Zinek a sloučeniny (jako Zn)  (8)	200	100	100
25	15972-60-8	Alachlor	—	1	1
26	309-00-2	Aldrin	1	1	1
27	1912-24-9	Atrazin	—	1	1
28	57-74-9	Chlordan	1	1	1
29	143-50-0	Chlordekon	1	1	1
30	470-90-6	Chlorfenvinfos	—	1	1
31	85535-84-8	Chloroalkany, C10-C13	—	1	1
32	2921-88-2	Chlorpyrifos	—	1	1
33	50-29-3	DDT	1	1	1
34	107-06-2	1,2-dichlorethan (EDC)	1 000	10	10
35	75-09-2	Dichlormethan (DCM)	1 000	10	10
36	60-57-1	Dieldrin	1	1	1
37	330-54-1	Diuron	—	1	1
38	115-29-7	Endosíran	—	1	1
39	72-20-8	Endrin	1	1	1
40		Halogenované organické sloučeniny (jako AOX)  (9)	—	1 000	1 000
41	76-44-8	Heptachlor	1	1	1
42	118-74-1	Hexachlorbenzen (HCB)	10	1	1
43	87-68-3	Hexachlorbutadien (HCBD)	—	1	1
44	608-73-1	1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH)	10	1	1
45	58-89-9	Lindan	1	1	1
46	2385-85-5	Mirex	1	1	1
47		PCDD + PCDF (dioxiny + furany) (jako Teq)  (10)	0,0001	0,0001	0,0001
48	608-93-5	Pentachlorbenzen	1	1	1
49	87-86-5	Pentachlorfenol (PCP)	10	1	1
50	1336-36-3	Polychlorované bifenyly (PCB)	0,1	0,1	0,1
51	122-34-9	Simazin	—	1	1
52	127-18-4	Tetrachlorethylen (PER)	2 000	10	—
53	56-23-5	Tetrachlormethan (TCM)	100	1	—
54	12002-48-1	Trichlorbenzeny (TCB) (všechny izomery)	10	1	—
55	71-55-6	1,1,1-trichlorethan	100	—	—
56	79-34-5	1,1,2,2-tetrachlorethan	50	—	—
57	79-01-6	Trichlorethylen	2 000	10	—
58	67-66-3	Trichlormethan	500	10	—
59	8001-35-2	Toxafen	1	1	1
60	75-01-4	Vinylchlorid	1 000	10	10
61	120-12-7	Anthracen	50	1	1
62	71-43-2	Benzen	1 000	200 (jako BTEX)  (11)	200 (jako BTEX)  (11)
63		Bromované difenylethery (PBDE)  (12)	—	1	1
64		Nonylfenol a nonylfenol ethoxyláty (NP/NPE)	—	1	1
65	100-41-4	Ethylbenzen	—	200 (jako BTEX)  (11)	200 (jako BTEX)  (11)
66	75-21-8	Ethylenoxid	1 000	10	10
67	34123-59-6	Isoproturon	—	1	1
68	91-20-3	Naftalen	100	10	10
69		Sloučeniny organocínu (jako celkové Sn)	—	50	50
70	117-81-7	Di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP)	10	1	1
71	108-95-2	Fenoly (jako celkové C)  (13)	—	20	20
72		Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)  (14)	50	5	5
73	108-88-3	Toluen	—	200 (jako BTEX)  (11)	200 (jako BTEX)  (11)
74		Tributylcín a sloučeniny  (15)	—	1	1
75		Trifenylcín a sloučeniny  (16)	—	1	1
76		Celkový organický uhlík (TOC) (jako celkové C nebo COD/3)	—	50 000	—
77	1582-09-8	Trifluralin	—	1	1
78	1330-20-7	Xyleny  (17)	—	200 (jako BTEX)  (11)	200 (jako BTEX)  (11)
79		Chloridy (jako celkové Cl)	—	2 miliony	2 miliony
80		Chlor a anorganické sloučeniny (jako HCl)	10 000	—	—
81	1332-21-4	Azbest	1	1	1
82		Kyanidy (jako celkové CN)	—	50	50
83		Fluoridy (jako celkové F)	—	2 000	2 000
84		Fluor a anorganické sloučeniny (jako HF)	5 000	—	—
85	74-90-8	Kyanovodík (HCN)	200	—	—
86		Pevné částice (PM10)	50 000	—	—
87	1806-26-4	Oktylfenoly a oktylfenol ethoxyláty	—	1	—
88	206-44-0	Fluoranthen	—	1	—
89	465-73-6	Isodrin	—	1	—
90	36355-1-8	Hexabromobifenyl	0,1	0,1	0,1
91	191-24-2	Benzo(g,h,i)perylen		1
(1) Pokud není uvedeno jinak, ohlašuje se každá znečišťující látka uvedená v této příloze jako celkové množství této znečišťující látky, nebo v případě, že je znečišťující látka skupinou látek, jako celkové množství skupiny. (2) Pomlčka (—) označuje, že pro dotyčný parametr a danou složku nevzniká ohlašovací povinnost. (3) Celkové množství fluorovaných uhlovodíků: souhrn HFC23, HFC32, HFC41, HFC4310mee, HFC125, HFC134, HFC134a, HFC152a, HFC143, HFC143a, HFC227ea, HFC236fa, HFC245ca, HFC365mfc. (4) Celkové množství perfluoruhlovodíků: souhrn CF4, C2F6, C3F8, C4F10, c-C4F8, C5F12, C6F14. (5) Celkové množství látek, včetně jejich izomerů, uvedených ve skupině VIII přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1). (6) Celkové množství látek, včetně jejich izomerů, uvedených ve skupině I a II přílohy I nařízení (ES) č. 1005/2009. (7) Celkové množství látek, včetně jejich izomerů, uvedených ve skupině III a VI přílohy I nařízení (ES) č. 1005/2009. (8) Všechny kovy se ohlašují jako celkové množství prvku ve všech chemických formách přítomných při úniku. (9) Halogenované organické sloučeniny, které mohou být absorbovány do aktivovaného uhlíku vyjádřeného jako chlorid. (10) Vyjádřený jako I-TEQ. (11) Jednotlivé znečišťující látky se ohlašují v případě, že dojde k překročení prahové hodnoty pro BTEX (souhrnný parametr pro benzen, toluen, ethyl benzen, xyleny). (12) Celkové množství následujících bromovaných difenyletherů: penta-BDE, okta-BDE a deka-BDE. (13) Celkové množství fenolu a jednoduchých substituovaných fenolů vyjádřených jako celkový uhlík. (14) Pro účely ohlášení úniků do ovzduší se polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) měří jako benzo(a)pyren (50-32-8), benzo(b)fluoranthen (205-99-2), benzo(k)fluoranthen (207-08-9) a indeno(1,2,3-cd)pyren (193-39-5), jak je uvedeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45). (15) Celkové množství tributylcínu a sloučenin, vyjádřené jako tributylcín celkem. (16) Celkové množství trifenylcínu a sloučenin, vyjádřené jako trifenylcín celkem. (17) Celkové množství xylenů (ortho-xylen, meta-xylen, para-xylen).

PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 166/2006	Toto nařízení
Článek 1	Článek 1
Čl. 2 bod 1	Čl. 2 bod 3
Čl. 2 bod 2	Čl. 2 bod 12
Čl. 2 bod 3	Čl. 2 bod 1
Čl. 2 bod 4	—
Čl. 2 bod 5	Čl. 2 bod 2
Čl. 2 bod 6	Čl. 2 bod 7
Čl. 2 bod 7	Čl. 2 bod 16
Čl. 2 bod 8	Čl. 2 bod 6
Čl. 2 bod 9	Čl. 2 bod 5
Čl. 2 bod 10	Čl. 2 bod 4
Čl. 2 bod 11	Čl. 2 bod 8
Čl. 2 bod 12	Čl. 2 bod 11
Čl. 2 bod 13	Čl. 2 bod 9
Čl. 2 bod 14	Čl. 2 bod 13
Čl. 2 bod 15	Čl. 2 bod 10
Čl. 2 bod 16	Čl. 2 bod 15
Čl. 2 bod 17	Čl. 2 bod 14
Čl. 3 písm. a)	Čl. 3 odst. 1 písm. a)
Čl. 3 písm. b)	Čl. 3 odst. 1 písm. b)
Čl. 3 písm. c)	Čl. 3 odst. 1 písm. e)
Čl. 4 odst. 1	Čl. 4 odst. 1
Čl. 4 odst. 2	Čl. 3 odst. 2
Čl. 5 odst. 1 písm. a)	Čl. 5 odst. 1 písm. a)
Čl. 5 odst. 1 písm. b)	Čl. 5 odst. 1 písm. b)
Čl. 5 odst. 1 písm. c)	Čl. 5 odst. 1 písm. c)
Čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec	-
Čl. 5 odst. 1 třetí pododstavec	Čl. 5 odst. 4
Čl. 5 odst. 1 čtvrtý pododstavec	Čl. 5 odst. 6
Čl. 5 odst. 2	Čl. 5 odst. 7
Čl. 5 odst. 3	Čl. 5 odst. 8
Čl. 5 odst. 4	Čl. 5 odst. 5
Čl. 5 odst. 5	Čl. 5 odst. 9
Článek 6	Čl. 5 odst. 1 písm. b)
Čl. 7 odst. 1	Čl. 5 odst. 11
Čl. 7 odst. 2	Čl. 6 odst. 1
Čl. 7 odst. 3	Čl. 6 odst. 2
Čl. 8 odst. 1	Čl. 7 odst. 1
Čl. 8 odst. 2	Čl. 7 odst. 2
Čl. 8 odst. 3	Čl. 7 odst. 3
Čl. 9 odst. 1	Čl. 8 odst. 1
Čl. 9 odst. 2	Čl. 8 odst. 2
Čl. 9 odst. 3	-
Čl. 9 odst. 4	-
Čl. 10 odst. 1	Čl. 9 odst. 1
Čl. 10 odst. 2	Čl. 9 odst. 2
Článek 11	Článek 10
Čl. 12 odst. 1	Čl. 11 odst. 1
Čl. 12 odst. 2	Čl. 11 odst. 2
Čl. 12 odst. 3	Čl. 11 odst. 3
Článek 13	Čl. 9 odst. 4
Článek 14	Článek 12
Článek 15	Článek 13
Článek 18	Článek 14
Článek 18a	Článek 15
Článek 19	Článek 16
Článek 20	Článek 17
Článek 21	-
Příloha I	Příloha I
Příloha II	Příloha II