DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

a)Bezpečnost dodávek

V reakci na potenciální hrozby pro bezpečnost dodávek plynu v EU, zejména v souvislosti s její závislostí na primární energii ze třetích zemí, byly zahájeny přípravy na řešení dalších výzev. Zejména zavedením Zelené dohody pro Evropu, modernizací a rozšířením infrastruktury LNG a diverzifikací zdrojů a tras plynu z plynovodu již Unie podnikla důležité kroky na ochranu domácností a podniků před otřesy v dodávkách.

Mezinárodní napětí poukázalo na potřebu pokročit v plánech a opatřeních s cílem dosáhnout větší nezávislosti na třetích zemích. Urychlení ekologické transformace sníží emise, jakož i závislost na dovážených fosilních palivech, a ochrání před zvyšováním cen. Vzhledem k současné geopolitické situaci jsou však nutná dodatečná krátkodobá opatření k řešení nerovnováhy na trhu s energií a zabezpečení dodávek v nadcházejících letech. Jelikož k narušení dodávek plynu z plynovodu může dojít kdykoli, přistupuje se k opatřením, která slouží jako pojistka, pokud jde o úrovně naplnění skladovacích zařízení EU. Dobře naplněná skladovací zařízení přispívají k bezpečnějším dodávkám plynu na zimu 2022/2023.

b)Úloha skladování a současné problémy

Skladování plynu přispívá k bezpečnosti dodávek tím, že umožňuje dodatečné dodávky v případě silné poptávky nebo narušení dodávek; skladovací zařízení zajišťují 25–30 % plynu spotřebovaného v zimě. Během otopného období snižují skladovací zařízení potřebu dovážet další plyn. Pomáhají absorbovat velké výkyvy v dodávkách.

V posledních šesti měsících vedl nevyvážený trh s plynem k prudkému nárůstu cen plynu. Úroveň naplnění skladovacích zařízení v EU byla během zimy výrazně nižší než v předchozích letech – v lednu o 10 procentních bodů méně. Tato skutečnost zvýšila nejistotu, pokud jde o bezpečnost dodávek a kolísání cen. Cílem tohoto návrhu je řešit tři konkrétnější problémy, jež jsou uvedeny níže:

–Rozdíl v cenách plynu mezi létem a zimou je důležitý pro to, aby ukládání plynu do skladovacích zařízení bylo motivující. Vzhledem k pokračujícímu geopolitickému vývoji a vysokým cenám energie je odhad předpokládaného letního/zimního rozpětí velmi nespolehlivý. Očekává se, že situace bude obzvláště problematická před příští zimou, neboť v létě mohou být ceny vyšší než v zimě. Skladování proto pravděpodobně nebude pro účastníky trhu atraktivní a naplnění bude muset být zajištěno veřejnými zásahy, včetně finanční podpory, které budou využívání skladovacích zařízení motivovat.

–Komise a Koordinační skupina pro otázky plynu provedly v únoru 2022 v celé EU posílenou analýzu připravenosti na rizika. Z této analýzy vyplynulo, že zatímco zima 2021/2022 byla nakonec bezpečná, před příští zimou 2022/2023 by mohlo hrozit nedostatečné množství plynu ve skladovacích zařízeních. K optimalizaci skladovacích kapacit během období plnění by bylo nezbytné zahájit vtláčení plynu okamžitě na začátku období plnění (duben 2022). Taková včasná opatření by snížila riziko omezených kapacit při plnění skladovacích zařízení během možných výpadků z Východu, které by vyžadovaly přepravu plynu do úložišť z jiných tras.

–Jak se ukázalo v období 2021/2022, byly úrovně zásob plynu nízké zejména ve skladovacích zařízeních, jež vlastní subjekty ze třetích zemí. Toto skutečnost odpovídá téměř za polovinu neobvykle nízké úrovně zásob v letošním roce. Skladovací zařízení jsou strategickými aktivy a mají zásadní význam pro bezpečnost dodávek Unie a jejích členských států. Kontrola a využívání zásobníků subjekty ze třetích zemí může vést k rizikům pro bezpečnost dodávek, což má dopad na jiné zásadní bezpečnostní zájmy a dále podkopává strategickou autonomii EU.

c) Cíle návrhu

Cílem tohoto návrhu je řešit vysoce významná rizika pro bezpečnost dodávek a hospodářství Unie, která vyplývají z dramatické změny geopolitické situace. Cílem návrhu je zejména zajistit, aby skladovací kapacity v Unii, které jsou zásadní pro zajištění bezpečnosti dodávek, nezůstaly nevyužity, a zajistit, aby bylo v duchu solidarity možné skladovací zařízení sdílet v celé Unii.

Za tímto účelem posílí povinná minimální úroveň plynu ve skladovacích zařízeních bezpečnost dodávek před zimou 2022/2023 a na následující zimní období. Povinná certifikace provozovatelů skladovacích zařízení zajistí, aby bylo možné vyloučit potenciální rizika pro bezpečnost dodávek vyplývající z vlivu na kritickou infrastrukturu pro skladování. V neposlední řadě se využívání skladování podpoří tím, že bude možné osvobodit uživatele skladovacích zařízení od přepravních sazeb v místech vstupu do skladovací infrastruktury nebo výstupu z ní.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh mění dvě stávající nařízení, nařízení (EU) 2017/1938 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a nařízení (EU) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Vychází ze stávajícího rámce pro zabezpečení dodávek plynu a pravidel vnitřního trhu s plynem a doplňuje další opatření potřebná k zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu v Unii v souvislosti se závažnou energetickou krizí způsobenou nedávnými změnami geopolitické situace.

Navrhovaná pravidla týkající se povinných cílů pro plnění skladovacích zařízení souvisejí s návrhem o využívání skladování, který byl zahrnut do článku 67 návrhu nařízení Komise o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem ze dne 15. prosince 2021 1 . Tento článek navrhl vložit do nařízení (EU) 2017/1938 nový čl. 7 písm. b) s cílem motivovat členské státy k používání některých opatření souvisejících se skladováním k posílení bezpečnosti dodávek, aniž by byla zavedena závazná povinnost skladování. Jelikož se však geopolitická situace od prosince 2021 výrazně změnila, posílená opatření k zajištění bezpečnosti dodávek nabyla zásadního významu. Komise ve spolupráci s Koordinační skupinou pro otázky plynu provedla zvláštní analýzu rizik, z níž vyplynulo, že je naléhavě zapotřebí přísnějších pravidel, aby se zajistilo lepší využívání skladovacích zařízení v Unii.

Rychlé jednání o komplexním návrhu nařízení o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů a s vodíkem ze dne 15. prosince 2021 má zásadní význam pro Zelenou dohodu pro Evropu a pro snížení závislosti Evropy na fosilním plynu. Aby se zabránilo narušení procesu jednání o návrhu ze dne 15. prosince 2021, předkládá se návrh pravidel pro zlepšení úrovně naplnění skladovacích zařízení ve formě samostatného nařízení, které je omezeno na tři cílené změny (povinnost naplnění zásobníků, certifikace zásobníků a sleva z cla). Krátký a dobře cílený návrh by měl Radě a Parlamentu umožnit, aby jej přijaly v krátkém časovém rámci, neboť je naléhavě zapotřebí nových pravidel, která zajistí naplnění skladovacích zařízení v době nepříznivých cen energie.

Aby se zabránilo právnímu konfliktu mezi článkem 67 návrhu nařízení o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů a s vodíkem ze dne 15. prosince 2021 a stávajícím návrhem, je platnost navrhovaného nařízení omezena do vstupu v platnost přepracovaného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů a s vodíkem na základě návrhu Komise ze dne 15. prosince 2021.

Ustanovení tohoto návrhu týkající se plnění skladovacích zařízení mají být přijata co nejdříve, aby byla zajištěna jejich účinnost před začátkem otopného období v říjnu 2022. V pozdější fázi by mohly být snadno začleněny do nařízení o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů a s vodíkem.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je v souladu s širším souborem iniciativ, jejichž cílem je posílit energetickou odolnost Unie a připravit se na možné mimořádné situace, především s návrhy Komise „Fit for 55“, zejména s revizí třetího energetického balíčku pro zemní plyn (směrnice 2009/73/EU a nařízení č. 715/2009/EU), jejichž cílem je regulovat konkurenceschopné trhy s dekarbonizovaným plynem a dlouhodobě vytvořit udržitelné odvětví energetiky ve prospěch evropských spotřebitelů.

V říjnu 2021 předložila Evropská komise sdělení s cílem přijmout a podpořit vhodná opatření ke zmírnění dopadu rostoucích cen energie. Sdělení rovněž stanoví opatření k zajištění cenově dostupné energie a dostatečné míry naplnění skladovacích zařízení, čímž se zvýší odolnost EU vůči budoucím otřesům.

V návaznosti na nedávný geopolitický vývoj vydala Komise v březnu 2022 sdělení „REPowerEU“: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii. Podle sdělení REPowerEU do příští zimy předloží Komise legislativní návrh s cílem zajistit adekvátní roční výši zásob. Sdělení zdůraznilo nejen naléhavou potřebu naplněných skladovacích zařízení v Unii, ale také objasnilo, že je na finanční podporu na plnění zásobníků možné využít státní podporu 2 .

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tímto návrhem se mění nařízení (EU) 2017/1938, jehož právním základem byl čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. Mění se jím rovněž nařízení (EU) č. 715/2009, které bylo – vzhledem k tomu, že v té době nebyla v platnosti Smlouva o fungování Evropské unie – založeno na článku 95 Smlouvy o založení Evropského společenství, nyní článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie. Základem tohoto návrhu je čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Plánovaná opatření této iniciativy jsou plně v souladu se zásadou subsidiarity. Z důvodu rizika možného přerušení dodávek plynu a významného dopadu, které by mělo na celou Unii, je třeba přijmout opatření na úrovni EU.

Vzhledem k bezprecedentní povaze krize v oblasti dodávek plynu a jejím přeshraničním dopadům a ke skutečnosti, že země EU jsou propojeny prostřednictvím společné plynárenské sítě, je opatření na úrovni Unie oprávněné, neboť členské státy samy o sobě nemohou dostatečně účinně a koordinovaně řešit riziko vážných hospodářských obtíží vyplývajících ze závažných narušení dodávek. Pouze opatření na úrovni EU motivovaná v duchu solidarity mezi členskými státy mohou zajistit účinnou připravenost na narušení dodávek, které by vedlo k trvalému poškození občanů a hospodářství.

•Proporcionalita

Iniciativa je v souladu se zásadou proporcionality. Vzhledem k bezprecedentní geopolitické situaci a značné hrozbě pro spotřebitele a hospodářství EU v případě narušení dodávek plynu je jednoznačně zapotřebí bezodkladně přijmout koordinovaná opatření. Navzdory naléhavosti bere návrh v úvahu, že členské státy budou potřebovat určitý čas na to, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění naplnění zásobníků. Návrh proto stanoví mechanismus postupného zavádění, tj. pravidla, která jsou pro rok 2022 méně přísná než pro následující roky (např. nižší cíl naplnění, méně dílčích cílů, povinnost Komise zohlednit omezenou dobu uplatňování při jeho prosazování). Návrh proto nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů stanovených ve stávajícím nástroji. Navrhovaná opatření jsou považována za přiměřená a v maximální možné míře vycházejí ze stávajících přístupů. Podpora solidárních opatření a požadavek na naplnění skladovacích zařízení účinně zajišťují minimalizaci rizik spojených s bezpečností dodávek na regionální úrovni. Volba požadované úrovně naplnění byla pečlivě zvážena. Byla projednána se zúčastněnými stranami v rámci Koordinační skupiny pro otázky plynu a poté intenzivně konzultována s odborníky z odvětví a členskými státy. Na základě těchto konzultací je navrhovaná míra naplnění ve výši 90 % nezbytná a přiměřená k zajištění bezpečnosti dodávek během zimy v případě vážného narušení dodávek, aniž by představovala nadměrnou zátěž pro členské státy, energetické společnosti nebo občany.

•Volba nástroje

Jedná se o návrh na změnu dvou nařízení, nařízení (EU) 2017/1938 a nařízení (EU) č. 715/2009, a proto je zvoleným nástrojem pozměňující nařízení. Vzhledem k tomu, že se nejedná o úplnou revizi žádného z obou nařízení, přepracování se nepovažuje za vhodné.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Vzhledem k naléhavosti návrhu, který je předkládán v reakci na neočekávanou geopolitickou krizi a který je třeba urychleně přijmout, aby bylo zajištěno naplnění skladovacích zařízení před otopným obdobím, musely být konzultace se zúčastněnými stranami méně formální. Přesto však proběhly cílené konzultace se zúčastněnými stranami, mimo jiné prostřednictvím Koordinační skupiny pro otázky plynu, jakož i četné dvoustranné konzultace s klíčovými zúčastněnými stranami, odborníky z odvětví a členskými státy.

Komise zveřejnila své sdělení COM(2022) 108 final „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ dne 8. března 2022, v němž stanovila hlavní obsah stávajícího návrhu týkajícího se opatření pro doplňování zásob a jehož prostřednictvím již umožnila konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami ohledně navrhovaných opatření. Na základě tohoto dokumentu měly všechny zainteresované strany – například orgány, zúčastněné strany a občané – příležitost vyjádřit se k legislativnímu přístupu Komise, který je ve sdělení uveden.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Vzhledem k politicky citlivé a naléhavé povaze návrhu nebylo kromě rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami zadáno žádné externí odborné poradenství.

•Posouzení dopadů

Vzhledem k politicky citlivé a naléhavé povaze návrhu nebylo provedeno žádné posouzení dopadů, avšak byla provedena posílená analýza připravenosti na rizika v celé EU (viz výše) a cílené konzultace.

Opatření pro doplnění zásob a možné alternativy byly před předložením návrhu posouzeny a intenzivně projednány se zúčastněnými stranami, zejména v rámci Koordinační skupiny pro otázky plynu 3 .

Během zasedání Koordinační skupiny pro otázky plynu dne 23. února 2022 účastníci zdůraznili, že by měla být co nejdříve přijata opatření k doplnění zásob před příští zimou. Intervence se zaměřily na způsoby podpory doplnění zásob, pokud možno s využitím tržních mechanismů, úroveň naplnění, které je třeba dosáhnout, způsob financování skladování, včetně možné státní podpory, a na způsob koordinace mezi členskými státy.

Na zasedání Koordinační skupiny pro otázky plynu dne 11. března 2022 předložila Komise opatření pro skladování uvedená v tomto návrhu a nastíněná ve sdělení REPowerEU. Skupina sdělení uvítala a vyjádřila se k cílovému datu pro naplnění skladovacích zařízení, míře flexibility pro dosažení cíle v jednotlivých členských státech, možným pobídkám pro účastníky trhu a způsobům, jak zlepšit spolupráci.

•Základní práva

Opatření umožní podporu některým z nejzranitelnějších zákazníků, zejména těm, kteří již trpí energetickou chudobou.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtový dopad tohoto návrhu na rozpočet EU se týká lidských zdrojů a dalších správních výdajů Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku (GŘ pro energetiku).

Návrh stanoví novou, posílenou architekturu bezpečnosti dodávek plynu s novými povinnostmi pro členské státy a odpovídajícím způsobem posílenou úlohu GŘ pro energetiku v celé řadě oblastí, konkrétně:

·celkové řízení a provádění nařízení (1plný pracovní úvazek (FTE)),

·řízení posílené úlohy Koordinační skupiny pro otázky plynu (0,5 FTE),

·sledování míry naplnění a vymezení prvků technického provedení, jako jsou trajektorie naplňování (včetně ekonomické a technické analýzy a správy údajů) (1,5 FTE),

·právní provádění opatření podle nového čl. 6d odst. 7 (odhadovaný roční průměr: 5 varovných rozhodnutí; 2 rozhodnutí o krajních opatřeních.) (2 FTE),

·správa platformy LNG podle nového čl. 6b odst. 1 (5 FTE),

·posouzení oznámení o sdílení břemene podle čl. 6c (1 FTE),

·stanovisko k certifikaci provozovatelů skladovacích zařízení (3 FTE),

·administrativní podpora (1 FTE).

Za účelem plnění výše uvedených nových povinností je proto třeba posílit lidské zdroje GŘ pro energetiku o 12 dalších stálých plných pracovních úvazků a 3 dočasné plné pracovní úvazky, které budou konkrétně věnovány certifikaci, a to do doby, než bude tento proces dokončen.

Provádění, koordinace a následná opatření týkající se tohoto pozměňujícího nařízení v členských státech budou navíc vyžadovat tyto dodatečné správní prostředky: 150 000 EUR ročně na služební cesty a setkání odborníků (zejména: Koordinační skupiny pro otázky plynu).

5.OSTATNÍ PRVKY

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 mění nařízení (EU) 2017/1938.

Ustanovením čl. 1 odst. 1 se do článku 2 nařízení (EU) 2017/1938 doplňují definice výrazů „trajektorie naplňování“, „cíl naplnění“, „strategické skladování“ a „strategické zásoby“.

Ustanovením čl. 1 odst. 2 se vkládají nové články 6a až 6e.

–Ustanovení čl. 6 písm. a). Toto nové ustanovení bude vyžadovat, aby členské státy zajistily, že skladovací infrastruktury na jejich území budou do 1. listopadu každého roku v zásadě naplňovány alespoň do 90 % své kapacity na úrovni členského státu, přičemž na únor, květen, červenec a září budou pro každý členský stát stanoveny průběžné cíle. Pro rok 2022 platí nižší cíl a jiná trajektorie naplnění s přihlédnutím k tomu, že členské státy mají na provedení tohoto nařízení omezený čas. Komise je pověřena, aby v případě nesplnění průběžných cílů zajistila splnění cílů naplnění.

–Článek 6b stanoví opatření, která členské státy přijmou, aby zajistily dosažení povinných cílů naplnění podle článku 6a.

–Článek 6c. Zavádí se mechanismus sdílení břemene, jelikož ne všechny členské státy mají na svém území skladovací zařízení, avšak všechny budou mít prospěch ze zaručené vysoké úrovně naplnění, pokud jde o pojistnou hodnotu proti rizikům v oblasti bezpečnosti dodávek a účinkům tlumení cen během zimy.

–Článek 6d. Toto nové ustanovení stanoví účinné nástroje pro sledování nových povinností, pokud jde o naplnění, a posiluje úlohu Koordinační skupiny pro otázky plynu a dává jí výslovný mandát ke sledování výkonnosti členských států v oblasti bezpečnosti dodávek plynu a k rozvoji osvědčených postupů na tomto základě. Aktualizované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu přijaté podle článku 17 nařízení 2018/1999 zohlední pokrok v trajektoriích naplňování a cílů naplnění a plánovaných politik a opatření k jeho dosažení.

Článek 2 mění nařízení (EU) č. 715/2009.

Ustanovením čl. 2 odst. 1 se vkládá nový článek 3a o certifikaci provozovatelů skladovacích zařízení, podle něhož členské státy certifikují všechny podniky, které vlastní provozovatele skladovacího zařízení, včetně provozovatelů přepravní soustavy, aby zajistily, že vlastník provozovatele skladovacího zařízení neohrozí bezpečnost dodávek energie v Unii nebo v žádném členském státě.

Ustanovením čl. 2 odst. 2 se doplňuje nový poslední odstavec do článku 13, který uplatňuje 100 % slevu na přepravní sazby založené na kapacitě ve vstupních bodech a výstupních bodech skladovacích zařízení.

Článek 3 se týká vstupu v platnost.

2022/0090 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Ačkoli v minulosti již došlo ke krátkodobým přerušením dodávek zemního plynu, existuje několik faktorů, kterými se současná situace od předchozích krizí v oblasti bezpečnosti dodávek liší. Eskalace ozbrojeného konfliktu na Ukrajině od února 2022 vedla k bezprecedentnímu nárůstu cen. Toto zvyšování cen pravděpodobně zásadně změní motivaci k plnění skladovacích zařízení v Unii. V současném geopolitickém kontextu již nelze vyloučit další narušení dodávek plynu. To by mohlo vážně poškodit občany a hospodářství Unie, neboť Unie stále do značné míry závisí na vnějších dodávkách plynu, jež mohou být konfliktem ovlivněny.

(2)Povaha a důsledky těchto událostí jsou rozsáhlé a mají dopad na celou Unii, a proto je nezbytná komplexní reakce. Reakce by se měla přednostně zaměřit na opatření, jež mohou posílit bezpečnost dodávek na úrovni Unie, zejména pokud jde o chráněné spotřebitele. Je proto zásadní, aby Unie postupovala koordinovaně s cílem vyhnout se potenciálním rizikům vyplývajícím z možného přerušení dodávek plynu.

(3)Skladování plynu přispívá k bezpečnosti dodávek zajištěním dodatečných zásob v případě silné poptávky nebo narušení dodávek a dobře naplněná zařízení na skladování plynu vedou k bezpečným dodávkám plynu. Jelikož k narušení dodávek plynu přiváděného plynovody může dojít kdykoli, musí být zavedena opatření týkající se úrovně naplnění skladovacích zařízení Unie, aby byly zajištěny dodávky na zimu 2022/2023.

(4)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 4 zavedlo mechanismy solidarity, jejichž cílem je řešit extrémní situace, kdy je v členském státě v sázce zásobování chráněných zákazníků jakožto základní potřeba v oblasti bezpečnosti a nezbytná priorita. V případě stavu nouze na úrovni Unie by měla okamžitá reakce zajistit, aby byly členské státy schopny poskytnout zákazníkům zvýšenou ochranu.

(5)Dopad ozbrojeného konfliktu na hranicích Unie ukázal, že stávající pravidla pro bezpečnost dodávek však nejsou přizpůsobena náhlému významnému geopolitickému vývoji, kdy výpadky dodávek a prudký nárůst cen nemusí být jen důsledkem selhání infrastruktury či extrémních povětrnostních podmínek, ale také například záměrných větších událostí a dlouhodobějších či nečekaných přerušení dodávek. Je proto nezbytné řešit náhlá výrazně zvýšená rizika vyplývající ze současných změn v geopolitické situaci.

(6)Na základě analýzy Komise týkající se vhodných opatření k zajištění dodávek plynu, mj. analýzy posílené rizikové připravenosti v celé Unii, kterou v únoru 2022 provedly Komise a Koordinační skupina pro otázky plynu, je vhodné, aby členské státy v zásadě zajistily, aby byla skladovací infrastruktura na jejich území naplněna do 1. listopadu alespoň na 90 % kapacity na úrovni členského státu, přičemž pro každý členský stát by byly stanoveny průběžné cíle v květnu, červenci, září a únoru následujícího roku. Je nezbytné zajistit, aby byli evropští spotřebitelé náležitě chráněni před výpadky dodávek. V roce 2022 bude platit nižší cíl naplnění ve výši 80 % a omezený počet průběžných cílů (srpen, září a říjen), a to s ohledem na skutečnost, že nařízení se začne používat až po začátku období plnění zařízení na skladování plynu a členské státy mají na provedení tohoto nařízení málo času.

(7)Systém „trajektorie naplňování“ umožní průběžné monitorování po celé období plnění skladovacích zařízení (od 1. dubna do 30. září). Od roku 2023 se bude skladování speciálně monitorovat také v únoru („únorový kontrolní bod“), aby se zabránilo náhlé těžbě plynu ze skladovacích zařízení uprostřed zimy, což by mohlo před koncem zimy způsobit problémy v oblasti bezpečnosti dodávek.

(8)Cíl naplnění a trajektorii naplňování může Komise od roku 2023 upravit prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci s přihlédnutím k ročním simulacím Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSOG) a ke společné analýze prováděné regionálními rizikovými skupinami vymezenými v nařízení (EU) 2017/1938. Rozhodnutí Komise týkající se stanovení „trajektorií naplňování“ bude přijato po konzultaci s Koordinační skupinou pro otázky plynu.

(9)Členské státy nemusí být vždy schopny splnit cíle naplnění včas z důvodu technických problémů, jako jsou problémy týkající se plynovodů zásobujících skladovací zařízení nebo problémy s vtlačovacími zařízeními. V takových případech je vhodné, aby měly členské státy možnost splnit cíl později. Cíl naplnění by však měl být splněn, jakmile je to technicky možné, a nejpozději do 1. prosince, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek během zimního období.

(10)Členské státy navíc nemusí být schopny splnit cíle naplnění v případě stavu nouze na úrovni celé EU, tj. v obdobích extrémního nedostatku plynu. Cíle naplnění by se proto neměly použít v případech a po dobu, kdy Komise vyhlásí stav nouze na úrovni Unie či na regionální úrovni v souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2017/1938.

(11)Příslušné orgány musí soustavně monitorovat naplnění podzemních skladovacích zařízení, aby zajistily dodržení vnitrostátních trajektorií naplňování. Vnitrostátní trajektorie naplňování jsou vymezeny při zohlednění pásma dvou procentních bodů. Pokud je úroveň naplnění v případě určitého členského státu o více než dva procentní body nižší než cíle v rámci trajektorie naplňování, příslušné orgány okamžitě přijmou účinná opatření, aby se úroveň naplnění zvýšila. Členské státy informují o těchto opatřeních Komisi a Koordinační skupinu pro otázky plynu.

(12)Významná a trvalá odchylka od trajektorií naplňování může ohrozit dosažení příslušných úrovní skladování, jež jsou v duchu solidarity nezbytné pro zajištění bezpečnosti dodávek v Unii. V případě takových významných a trvalých odchylek by proto měla být Komise zmocněna přijmout účinná opatření, aby se zabránilo problémům v oblasti bezpečnosti dodávek z důvodu nenaplnění skladovacích zařízení. Při rozhodování o vhodných opatřeních Komise zohlední konkrétní situaci příslušného členského státu, jako je velikost skladovacích zařízení ve vztahu k vnitrostátní spotřebě plynu nebo význam daných skladovacích zařízení pro bezpečnost dodávek v regionu. Jelikož toto nařízení vstoupí v platnost až po začátku období plnění skladovacích zařízení v roce 2022, měla by veškerá opatření přijatá Komisí k řešení odchylek od trajektorie naplňování pro rok 2022 zohlednit skutečnost, že na provedení tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni je k dispozici omezené množství času. Komise by měla zajistit, aby opatření nepřekračovala rámec toho, co je nezbytné pro zachování bezpečnosti dodávek, a nepředstavovala nepřiměřenou zátěž pro členské státy, účastníky trhu s plynem, provozovatele skladovacích zařízení či občany.

(13)Členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly povinné cíle naplnění splněny. Vzhledem k různým regulačním režimům, jež jsou již v mnoha členských státech na podporu plnění skladovacích zařízení zavedeny, se nestanoví žádný konkrétní nástroj pro plnění trajektorie naplňování a dosažení cíle naplnění a členské státy si mohou vybrat nástroj, který je v jejich vnitrostátním systému nejvhodnější, za předpokladu, že jsou dodrženy podmínky stanovené v čl. 6b odst. 2 a 3. Členské státy si proto mohou zvolit, kteří účastníci trhu budou mít povinnost zajistit plnění skladovacích zařízení. Mohou rovněž rozhodnout, zda mohou být ke splnění cílů naplnění dostatečná regulační opatření, např. opatření ukládající držitelům kapacity povinnost uvolnit nevyužitou kapacitu, jež jsou možná podle stávajících tržních pravidel EU, nebo zda jsou nezbytné finanční pobídky, které by mohly představovat státní podporu. Členské státy by měly používat koordinované nástroje, např. platformy pro nákup LNG, s ostatními členskými státy, aby se maximalizovalo využívání LNG pro plnění skladovacích zařízení a omezily se infrastrukturní a regulační překážky společného využívání LNG za tímto účelem.

(14)Sdělení Komise COM(2022) 108 final ze dne 8. března 2022, nazvané „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“, v tomto ohledu objasňuje, že právní předpisy Unie umožňují členským státům za účelem zajištění plnění skladovacích zařízení poskytovat dodavatelům státní podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, například ve formě záruk („dvousměrná rozdílová smlouva“).

(15)Opatření přijatá za účelem zajištění plnění zařízení na skladování plynu by měla být nezbytná, jasně vymezená, transparentní, přiměřená, nediskriminační a ověřitelná a neměla by nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž ani účinné fungování vnitřního trhu s plynem či ohrozit bezpečnost dodávek plynu v jiných členských státech nebo Unii. Tato opatření by zejména neměla vést k posílení dominantního postavení nebo neočekávaným ziskům podniků, jež mají kontrolu nad skladovacími zařízeními nebo si zarezervovaly, ale nevyužily skladovací kapacitu.

(16)Účinné využívání stávající infrastruktury včetně přeshraničních přepravních kapacit, skladovacích zařízení a zařízení LNG je důležitým faktorem pro zajištění bezpečnosti dodávek v duchu solidarity. Otevřené hranice trhu s energií jsou klíčové pro bezpečnost dodávek, a to i v dobách narušení dodávek plynu na vnitrostátní, regionální nebo unijní úrovni. Žádné opatření přijaté za účelem zajištění plnění zařízení na skladování plynu by proto nemělo blokovat ani omezovat přeshraniční kapacity přidělené v souladu s ustanoveními nařízení Komise (EU) 2017/459.

(17)Povinnost skladování bude mít za následek finanční zátěž pro příslušné aktéry v těch členských státech, jež mají příslušná skladovací zařízení na svém území, zatímco zvýšení úrovně bezpečnosti dodávek bude přínosem pro všechny členské státy, včetně států, jež skladovací zařízení nemají. Aby bylo možné v duchu solidarity sdílet břemeno vyplývající ze zajišťování dostatečného naplnění skladovacích zařízení v Unii v zájmu bezpečnosti dodávek, měly by členské státy bez skladovacích zařízení dodržovat povinnost využívat skladování v jiných členských státech. V případě, že neexistuje propojení s jinými členskými státy nebo omezená přeshraniční přepravní kapacita či další technické důvody znemožňují využívání skladovacích zařízení v jiných členských státech, měla by být tato povinnost odpovídajícím způsobem omezena.

(18)Uvedená povinnost by se však neměla na členské státy vztahovat, pokud společně vytvoří alternativní mechanismus pro sdílení břemene s jedním nebo více členskými státy se skladovacími zařízeními. Tento alternativní mechanismus může mimo jiné zohledňovat již existující rovnocenné právní povinnosti týkající se skladování alternativních paliv. Členské státy by měly tyto alternativní mechanismy pro sdílení břemene oznámit Komisi.

(19)Opatření, kterými členské státy bez skladovacích zařízení sdílejí břemeno vyplývající z povinnosti skladování s členskými státy se skladovacími zařízeními, mohou mít finanční dopad na příslušné účastníky trhu. Členské státy bez skladovacích zařízení proto mohou účastníkům trhu poskytovat finanční pobídky nebo kompenzace za výpadek příjmů nebo za náklady vzniklé v důsledku povinností, které jim byly uloženy a které nemohou být pokryty příjmy. Je-li opatření financováno z poplatku, tento poplatek se nepřidělí přeshraničním propojovacím bodům.

(20)Účinné monitorování a podávání zpráv má zásadní význam jak pro posouzení povahy a rozsahu rizik souvisejících s bezpečností dodávek, tak i pro volbu vhodných opatření k řešení těchto rizik. Provozovatelé skladovacích zařízení by měli podávat příslušným vnitrostátním orgánům zprávy o úrovních naplnění každý měsíc během období plnění těchto zařízení. Vlastníci a provozovatelé skladovacích zařízení se rovněž vyzývají, aby pravidelně zadávali informace o kapacitě a úrovni naplnění každého skladovacího zařízení na centrální platformě pro podávání zpráv.

(21)Regulační orgány by měly hrát důležitou úlohu při monitorování bezpečnosti dodávek, což je jeden z úkolů, které regulačním orgánům ukládají právní předpisy týkající se vnitřního trhu s energií, a zajistit rovnováhu mezi bezpečností a náklady na opatření pro spotřebitele. Komise bude monitorovat úrovně naplnění společně s příslušnými orgány členských států.

(22)Měla by být posílena úloha Koordinační skupiny pro otázky plynu, jež by měla mít výslovný mandát sledovat výkonnost členských států v oblasti bezpečnosti dodávek plynu a na tomto základě rozvíjet osvědčené postupy týkající se této oblasti. Komise proto musí pravidelně podávat zprávy Koordinační skupině pro otázky plynu, která je Komisi nápomocna při sledování cílů naplnění a při zajišťování toho, aby byly cíle naplnění dodrženy.

(23)Unie se domnívá, že odvětví skladovacích zařízení má pro Unii, její bezpečnost dodávek energie a další zásadní bezpečnostní zájmy velký význam. Skladovací zařízení se proto považují za kritickou infrastrukturu ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu. Členské státy by měly opatření podle tohoto nařízení zohlednit ve svých vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a ve zprávách o pokroku přijatých podle nařízení 2018/1999.

(24)Unie se domnívá, že v síti skladovacích zařízení jsou nezbytné další záruky, aby se zabránilo jakémukoli ohrožení veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti v Unii a ohrožení blahobytu občanů Unie. Členské státy by měly zajistit, aby každý provozovatel skladovacího zařízení, včetně provozovatelů kontrolovaných provozovateli přepravní soustavy, byl podle tohoto nařízení certifikován regulačním orgánem nebo jiným příslušným orgánem určeným členským státem s cílem zajistit, aby vliv na provozovatele skladovacích zařízení neohrozil bezpečnost dodávek energie ani jiné zásadní bezpečnostní zájmy v Unii nebo v jednotlivých členských státech. Pro analýzu možných rizik v oblasti bezpečnosti dodávek v jiných členských státech je důležitá koordinace mezi členskými státy při posuzování bezpečnosti dodávek, která by neměla rozlišovat mezi účastníky trhu a měla by být plně v souladu se zásadami dobře fungujícího vnitřního trhu. V zájmu rychlého zmírnění nebezpečí nízkých úrovní skladování by certifikace měla být upřednostňována a prováděna rychleji u větších skladovacích zařízení a zařízení, u nichž byla úroveň naplnění v poslední době trvale nízká, čímž by se mělo zajistit, aby se vyloučily případné problémy s bezpečností dodávek vyplývající z kontroly nad těmito velkými skladovacími zařízeními.

(25)Regulační orgány by měly certifikaci zamítnout, pokud osoba, která přímo či nepřímo kontroluje provozovatele skladovacího zařízení nebo uplatňuje jakékoli právo ve vztahu k tomuto provozovateli, může ohrozit bezpečnost dodávek energie nebo jakýkoli jiný zásadní bezpečnostní zájem na úrovni členského státu, regionu nebo Unie. Při tomto posouzení by regulační orgány měly vzít v úvahu jak obchodní vztahy, které by mohly negativně ovlivnit motivaci a schopnost provozovatele skladovacího zařízení, pokud jde o plnění tohoto zařízení, tak i mezinárodní závazky Unie a jakékoli jiné konkrétní skutečnosti a okolnosti případu. Aby se zajistilo jednotné uplatňování těchto pravidel v celé Unii, dodržování mezinárodních závazků Unie a solidarita a energetická bezpečnost v rámci Unie, měly by regulační orgány při přijímání rozhodnutí o certifikaci v nejvyšší možné míře zohlednit stanovisko Komise. Pokud regulační orgán certifikaci zamítne, měl by mít pravomoc požadovat po jakékoli osobě, aby se vzdala podílu nebo práv, která má ve vztahu k provozovateli skladovacího zařízení, a stanovit v tomto ohledu příslušnou lhůtu, nařídit veškerá jiná vhodná opatření k zajištění toho, aby tato osoba nebo osoby neměly žádnou kontrolu ani práva ve vztahu k tomuto provozovateli skladovacího zařízení, a rozhodnout o vhodných kompenzačních opatřeních. Opatření přijatá v rozhodnutí o certifikaci k řešení rizik v oblasti bezpečnosti dodávek nebo jiných zásadních bezpečnostních zájmů by měla být nezbytná, jasně vymezená, transparentní, přiměřená a nediskriminační.

(26)Pokud by měly podniky nakupovat více plynu, když je plyn drahý, mohlo by to dále zvyšovat ceny. Toto nařízení je proto doprovázeno odstraněním vstupních a výstupních sazeb za přepravní kapacitu do skladovacích zařízení a z nich, což přispívá k zatraktivnění skladování pro účastníky trhu. Regulační orgány a orgány pro hospodářskou soutěž by rovněž měly využít svých pravomocí k účinnému vyloučení nepřiměřeného zvyšování sazeb za skladování.

(27)Vzhledem k výjimečným okolnostem současné situace a nejistotám souvisejícím s budoucím geopolitickým vývojem se členské státy vyzývají, aby splnily cíle naplnění co nejdříve a v každém případě nejpozději ve lhůtách stanovených v tomto nařízení.

(28)Vzhledem k bezprostřednímu nebezpečí pro bezpečnost dodávek způsobenému současným ozbrojeným konfliktem by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku. V zájmu zajištění soudržnosti s návrhem Komise COM(2021) 804 final týkajícím se nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem (přepracované znění) by se toto nařízení mělo použít pouze do doby, než bude v návaznosti na výše uvedený návrh Komise COM(2021) 804 final přijato a vstoupí v platnost nařízení o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, které zohlední změny zavedené tímto nařízením,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna nařízení (EU) 2017/1938

Nařízení (EU) 2017/1938 se mění takto:

1)V článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

„27) „trajektorií naplňování“ několik průběžných cílů pro každý členský stát uvedených v přílohách Ia a Ib;

28) „cílem naplnění“ závazný cíl pro úroveň naplnění skladovacích zařízení pro nezkapalněný zemní plyn;

29) „strategickým skladováním“ skladování nezkapalněného zemního plynu, na nějž se vztahuje povolení orgánu veřejné moci za účelem uvolnění tohoto plynu, nelze ho prodat na trh, ale pouze uvolnit v případě nedostatku dodávek, narušení dodávek nebo stavu nouze;

30) „strategickými zásobami“ nezkapalněný zemní plyn, který nakoupili, spravují a skladují provozovatelé přepravní soustavy výhradně za účelem plnění svých funkcí provozovatelů přepravní soustavy a za účelem bezpečnosti dodávek. Plyn skladovaný jako součást strategických zásob je distribuován pouze tehdy, je-li to nezbytné pro zachování provozu soustavy za bezpečných a spolehlivých podmínek v souladu s článkem 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES nebo v případě vyhlášení stavu nouze podle článku 11 a jinak nemůže být prodáván na velkoobchodních trzích se zemním plynem.“

2)Vkládají se nové články 6a až 6e, které znějí:

„Článek 6a

Povinný cíl naplnění a trajektorie naplňování

1)Každý členský stát zajistí, aby bylo do 1. listopadu každého roku dosaženo cíle naplnění stanoveného v odstavci 2 pro souhrnnou kapacitu všech skladovacích zařízení na jeho území.

2)Pro rok 2022 se cíl naplnění stanoví na 80 % kapacity všech skladovacích zařízení na území příslušných členských států. Nerozhodne-li Komise podle odstavce 4 jinak, stanoví se cíl naplnění pro následující roky na 90 %.

3)Členské státy přijmou nezbytná opatření ke splnění průběžných cílů uvedených v přílohách Ia a Ib pro každý členský stát. Pro rok 2022 se průběžné cíle stanoví pouze pro srpen, září a říjen. Od roku 2023 členské státy zajistí, aby byly splněny průběžné cíle pro únor, květen, červenec a září.

4)Komisi je v souladu s článkem 19 svěřena pravomoc přijmout po konzultaci s Koordinační skupinou pro otázky plynu akt v přenesené pravomoci, kterým se mění příloha Ib za účelem upřesnění cíle naplnění a trajektorie naplňování počínaje rokem 2023. Tento akt v přenesené pravomoci se přijme nejpozději do 31. prosince roku předcházejícího roku, pro který je stanoven nový cíl naplnění. Cíl naplnění a trajektorie naplňování stanovené Komisí vycházejí z posouzení obecné situace v oblasti bezpečnosti dodávek a vývoje poptávky po plynu a jeho nabídky v Unii a jednotlivých členských státech a jsou stanoveny způsobem, který zajišťuje bezpečnost dodávek a zároveň zabraňuje zbytečné zátěži pro členské státy, účastníky trhu s plynem, provozovatele skladovacích zařízení nebo občany.

5)Pokud členský stát nemůže splnit cíl naplnění z důvodu specifických technických vlastností jednoho nebo více skladovacích zařízení na svém území, jakými jsou výjimečně nízké míry vtláčení, může dosáhnout cíle naplnění až 1. prosince. Členský stát informuje Komisi před 1. listopadem a uvede důvody zpoždění.

6)Cíl naplnění se nepoužije v případech a po dobu, kdy Komise vyhlásí stav nouze na úrovni Unie či na regionální úrovni v souladu s článkem 12.

7)Příslušné orgány každoročně průběžně sledují trajektorii naplňování a pravidelně podávají zprávy Koordinační skupině pro otázky plynu. Pokud je úroveň naplnění v případě určitého členského státu o více než dva procentní body nižší než úroveň trajektorie naplňování podle přílohy Ib, příslušné orgány okamžitě přijmou účinná opatření, aby se úroveň naplnění zvýšila. Členské státy uvědomí o přijatých opatřeních Komisi a Koordinační skupinu pro otázky plynu.

8)V případě podstatné a trvalé odchylky od trajektorií naplňování se přijmou tato opatření:

a)po konzultaci s Koordinační skupinou pro otázky plynu a dotyčným členským státem vydá Komise členskému státu varování a doporučí opatření, která mají být neprodleně přijata;

b)pokud se odchylka od trajektorie do jednoho měsíce ode dne vydání varování výrazně nesníží, Komise po konzultaci s Koordinační skupinou pro otázky plynu a dotyčným členským státem rozhodne o tom, že jako krajní opatření uloží členskému státu povinnost přijmout opatření, která účinně odstraní odchýlení od trajektorie, případně včetně jednoho nebo několika opatření uvedených v čl. 6b odst. 1, nebo jakéhokoli jiného opatření, jímž se má zajistit dosažení povinného cíle naplnění podle tohoto článku;

c)při rozhodování o vhodných opatřeních podle písmene b) Komise zohlední specifickou situaci příslušného členského státu, jako je velikost skladovacích zařízení ve vztahu k vnitrostátní spotřebě plynu nebo význam daných skladovacích zařízení pro bezpečnost dodávek v regionu. Veškerá opatření přijatá Komisí k řešení odchylek od trajektorie naplňování pro rok 2022 zohlední krátký časový rámec pro provádění tohoto článku na vnitrostátní úrovni, který mohl přispět k odchylce od trajektorie naplňování pro rok 2022;

d)Komise zajistí, aby opatření nepřekračovala rámec toho, co je nezbytné pro zachování bezpečnosti dodávek, a neznamenala pro členské státy, účastníky trhu s plynem, provozovatele skladovacích zařízení ani občany nepřiměřenou zátěž.

Článek 6b

Provádění cíle naplnění

1)Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, včetně finančních pobídek nebo kompenzace pro účastníky trhu, aby zajistily dosažení povinných cílů naplnění podle čl. 6 písm. a). Tato opatření mohou zahrnovat zejména:

a)uložení povinnosti dodavatelům plynu skladovat ve skladovacích zařízeních minimální objemy plynu;

b)uložení povinnosti vlastníkům skladovacích zařízení nabídnout své kapacity účastníkům trhu;

c)uložení povinnosti provozovateli přepravní soustavy nakupovat a spravovat strategické zásoby plynu výhradně za účelem plnění jeho funkce provozovatele přepravní soustavy a za účelem bezpečnosti dodávek v případě stavu nouze;

d)používání koordinovaných nástrojů, např. platformy pro nákup LNG, s jinými členskými státy, aby se maximalizovalo využívání LNG a omezily se infrastrukturní a regulační překážky společného využívání LNG pro naplňování skladovacích zařízení;

e)poskytování finančních pobídek pro účastníky trhu nebo kompenzace za případný výpadek příjmů nebo nákladů vzniklých v důsledku závazků účastníků trhu, které nemohou být pokryty příjmy;

f)přijetí účinných nástrojů ke stanovení povinnosti držitelů skladovací kapacity využívat nebo uvolnit nevyužité rezervované kapacity.

2)Opatření přijatá podle tohoto článku jsou omezena na to, co je nezbytné pro dosažení cíle naplnění, jsou jasně vymezená, transparentní, přiměřená, nediskriminační a ověřitelná. Nesmějí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž nebo účinné fungování vnitřního trhu se zemním plynem ani ohrožovat bezpečnost dodávek plynu v jiných členských státech nebo v Unii.

3)Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily využívání stávající infrastruktury na vnitrostátní a regionální úrovni ve prospěch bezpečnosti dodávek účinným způsobem. Tato opatření nesmí za žádných okolností blokovat ani omezovat přeshraniční využívání skladovacích zařízení nebo zařízení LNG a nesmí omezovat přeshraniční přepravní kapacity přidělené v souladu s nařízením Komise (EU) 2017/459.

Článek 6c
Sdílení břemene

1)Členské státy bez skladovacích zařízení zajistí, aby účastníci domácího trhu uzavřeli ujednání s provozovateli skladovacích zařízení z členských států se skladovacími zařízeními, v nichž bude v těchto členských státech do 1. listopadu zajištěno využití skladovacích objemů odpovídajících alespoň 15 % roční spotřeby plynu členského státu bez skladovacích zařízení. Pokud přeshraniční přepravní kapacita nebo jiná technická omezení neumožňují plně využít 15 % objemu zahraničních skladovacích zařízení, uloží se mimo členský stát bez skladovacích zařízení pouze technicky možné objemy.

2)Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy bez skladovacích zařízení místo toho společně vytvořit mechanismus pro sdílení břemene s jedním nebo více členskými státy se skladovacími zařízeními. Mechanismus pro sdílení břemene vychází z příslušných údajů z posledního posouzení rizik podle článku 7 a zohledňuje tyto parametry:

a)náklady na finanční podporu pro zajištění cílů naplnění, aniž by byly zohledněny náklady na splnění povinností strategického skladování;

b)objemy plynu potřebné k uspokojení poptávky chráněných zákazníků v souladu s čl. 6 odst. 1;

c)technická omezení, jako je dostupná skladovací kapacita, technická přeshraniční kapacita, rychlost těžby.

3)Společně vytvořený mechanismus je oznámen Komisi nejpozději jeden měsíc po vstupu tohoto článku v platnost.

4)Členské státy bez skladovacích zařízení mohou účastníkům trhu poskytnout pobídky nebo finanční kompenzaci za výpadek příjmů nebo za náklady vzniklé v důsledku povinností, které jim byly uloženy a které nemohou být pokryty příjmy, aby bylo zajištěno plnění povinnosti skladovat plyn v jiných členských státech podle odstavce 1 nebo provádění společně vytvořeného mechanismu podle odstavce 2. Je-li opatření financováno z poplatku, tento poplatek se nepřidělí přeshraničním propojovacím bodům.

Článek 6d

Sledování a prosazování

1)Provozovatelé skladovacích zařízení podávají příslušným orgánům v členských státech, v nichž se nacházejí, zprávu o úrovni naplnění v každém z kontrolních bodů zřízených v souladu s přílohami Ia a Ib.

2)Příslušné orgány členských států na konci každého měsíce sledují úrovně naplnění skladovacích zařízení na svém území a bez zbytečného odkladu podávají Komisi zprávu o výsledcích.

3)Na základě informací poskytnutých příslušnými orgány členských států podává Komise pravidelně zprávu Koordinační skupině pro otázky plynu.

4)Koordinační skupina pro otázky plynu podporuje Komisi při sledování cílů naplnění a trajektorií naplňování a vypracovává pokyny pro Komisi ohledně vhodných opatření k zajištění souladu v případě, že členské státy neplní cíle trajektorie naplňování nebo nesplňují cíle naplnění.

5)Členské státy přijmou nezbytná opatření k dosažení trajektorie naplňování a cíle naplnění a k prosazování skladovacích povinností, které jsou pro účastníky trhu nezbytné k dosažení uvedené trajektorie a uvedeného cíle, mimo jiné i uložením dostatečně odrazujících sankcí a pokut.

6)Členské státy neprodleně informují Komisi o donucovacích opatřeních přijatých podle tohoto nařízení.

7)Má-li dojít k výměně obchodně citlivých informací, může Komise svolat zasedání Koordinační skupiny pro otázky plynu ve formátu omezeném na členské státy.

8)Vyměňované informace se omezí na to, co je nezbytné ke sledování souladu s požadavky tohoto nařízení. Komise, regulační orgány a členské státy zachovávají důvěrnost obchodně citlivých informací, které byly získány v souvislosti s tímto nařízením.“

Článek 6e

Oblast působnosti

Ustanovení článků 6a až 6d se nevztahují na části zařízení LNG používané ke skladování.

3)Přílohy se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení:

Článek 2

Změny nařízení (ES) č. 715/2009

1)Vkládá se nový článek 3 a, který zní:

„Článek 3a

Certifikace provozovatelů skladovacího zařízení

1)Členské státy zajistí, aby každý provozovatel skladovacího zařízení, včetně provozovatelů skladovacího zařízení kontrolovaného provozovateli přepravní soustavy, byl v souladu s postupem stanoveným v tomto článku certifikován regulačním orgánem podle tohoto článku nebo jiným příslušným orgánem určeným dotčeným členským státem. Povinnost certifikovat provozovatele skladovacího zařízení podle tohoto článku se vztahuje rovněž na provozovatele skladovacího zařízení kontrolované provozovateli přepravní soustavy, kteří již získali certifikaci podle pravidel pro oddělení podle článků 9 až 11 směrnice 2009/73/ES.

2)V případě provozovatelů skladovacích zařízení, kteří provozují skladovací zařízení s kapacitou vyšší než 3,5 TWh, která byla dne 31. března 2021 a dne 31. března 2022 naplněna na úrovni, která byla v průměru nižší než 30 % jejich maximální kapacity, přijme regulační orgán nebo určený orgán podle odstavce 1 návrh rozhodnutí o certifikaci provozovatelů skladovacího zařízení do 100 pracovních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost nebo od obdržení oznámení podle odstavce 8. V případě všech ostatních provozovatelů skladovacího zařízení se návrh rozhodnutí přijme do 18 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost nebo od obdržení oznámení podle odstavců 7 nebo 8. Při zvažování rizika pro bezpečnost dodávek energie zohlední regulační orgán nebo určený orgán podle odstavce 1 veškerá rizika pro bezpečnost dodávek na vnitrostátní, regionální nebo celounijní úrovni vyplývající například z:

a)vlastnictví, dodávek nebo jiných obchodních vztahů, které by mohly negativně ovlivnit motivaci a schopnost provozovatele skladovacího zařízení skladovací zařízení naplnit;

b)práv a povinností Unie ve vztahu k třetí zemi nebo třetím zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně případné dohody uzavřené s jednou nebo několika třetími zeměmi, jíž je Unie smluvní stranou a jež se zabývá otázkami bezpečnosti dodávek energie;

c)práv a povinností dotčeného členského státu nebo dotčených členských států vůči třetí zemi nebo třetím zemím vyplývající z dohod, které s nimi byly uzavřeny, jsou-li v souladu s právem Unie; nebo

d)jakýchkoli jiných konkrétních skutečností a okolností případu.

3)Regulační orgán nebo určený orgán podle odstavce 1 certifikaci odmítne, pokud se prokáže, že osoba, která přímo či nepřímo kontroluje provozovatele skladovacího zařízení nebo ve vztahu k němu uplatňuje jakékoli právo ve smyslu článku 9 směrnice 2009/73/ES, může ohrozit bezpečnost dodávek energie nebo základní bezpečnostní zájmy kteréhokoli členského státu nebo Unie. Regulační orgán nebo určený orgán podle odstavce 1 se může místo toho rozhodnout, že certifikaci udělí za podmínek, které zajistí, že veškerá rizika, která mohou negativně ovlivnit plnění skladovacích zařízení, jak je uvedeno v tomto nařízení, jsou dostatečně zmírněna, a za předpokladu, že jejich uskutečnitelnost lze plně zajistit účinným prováděním a sledováním.

4)Pokud regulační orgán nebo určený orgán podle odstavce 1 dospěje k závěru, že rizika pro bezpečnost dodávek nelze pomocí podmínek podle odstavce 3 odstranit, a proto certifikaci odmítne, musí:

a)požadovat, aby každá osoba nebo osoby, o nichž se domnívá, že by mohly ohrozit bezpečnost dodávek energie nebo základní bezpečnostní zájmy kteréhokoli členského státu nebo Unie, odprodaly svůj podíl nebo práva, která mají ve vztahu k provozovateli skladovacího zařízení, a stanovily lhůtu pro tento odprodej;

b)v případě potřeby nařídit předběžná opatření s cílem zajistit, aby tato osoba nebo osoby nemohly, dokud nedojde k odprodeji podílu nebo práv, nad provozovatelem skladovacího zařízení vykonávat kontrolu nebo vykonávat ve vztahu k němu žádná práva a

c)rozhodnout o vhodných kompenzačních opatřeních.

5)Regulační orgán nebo určený orgán podle odstavce 1 návrh rozhodnutí neprodleně oznámí Komisi spolu se všemi relevantními informacemi týkajícími se tohoto rozhodnutí. Komise předloží k návrhu rozhodnutí své stanovisko národnímu regulačnímu orgánu nebo určenému orgánu podle odstavce 1 do 50 pracovních dnů. Regulační orgán nebo určený orgán podle odstavce 1 stanovisko Komise zohlední v nejvyšší míře.

6)Regulační orgán nebo určený orgán podle odstavce 1 přijme rozhodnutí o certifikaci provozovatelů skladovacího zařízení nejpozději 25 pracovních dnů od obdržení stanoviska Komise.

7)Provozovatel skladovacího zařízení je certifikován v souladu s odstavci 1 až 6 před uvedením nově vybudovaného skladovacího zařízení do provozu. Svůj záměr uvést skladovací zařízení do provozu oznámí provozovatel skladovacího zařízení regulačnímu orgánu nebo určenému orgánu podle odstavce 1.

8)Provozovatelé skladovacího zařízení oznámí regulačnímu orgánu nebo určenému orgánu podle odstavce 1 každou plánovanou transakci, která by vyžadovala nové posouzení jejich souladu s požadavky na certifikaci stanovenými v odstavcích 1 a 2.

9)Regulační orgán nebo určený orgán podle odstavce 1 sleduje nepřetržité dodržování požadavků podle odstavců 1 a 2 ze strany provozovatelů skladovacího zařízení. K zajištění souladu s těmito požadavky zahájí orgán certifikační postup:

a)na základě oznámení podaného provozovatelem skladovacího zařízení podle odstavců 7 nebo 8;

b)z vlastního podnětu, pokud je mu známo, že plánovaná změna práv nebo vlivu na provozovatele skladovacího zařízení může vést k nedodržení požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2;

c)na odůvodněnou žádost Komise.

10)Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily nepřetržitý provoz skladovacích zařízení na svém území. Tato skladovací zařízení mohou ukončit provoz pouze na základě posouzení provedeného regulačním orgánem nebo určeným orgánem podle odstavce 1 a s přihlédnutím ke stanovisku sítě ENTSOG, v němž se dospělo k závěru, že ukončení provozu neoslabí bezpečnost dodávek plynu na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie. Není-li ukončení provozu povoleno, přijmou se v případě potřeby vhodná kompenzační opatření.

11)Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se stanoví podrobnosti postupu pro uplatňování tohoto odstavce v souladu s článkem 19.

12)Ustanovení tohoto článku se nevztahují na části zařízení LNG používané ke skladování.

2)V článku 13 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„3. U přepravních sazeb založených na kapacitě ve vstupních bodech ze skladovacích zařízení a ve výstupních bodech do skladovacích zařízení se uplatní sleva ve výši 100 %, ledaže a v rozsahu, v němž je skladovací zařízení, jež je propojeno s jednou nebo více přepravními nebo distribučními soustavami, používáno k soutěži s propojovacím bodem. Komise znovu přezkoumá tuto slevu sazeb pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost. Posoudí, zda je výše snížení stanovená v tomto článku stále přiměřená s ohledem na povinnost skladování podle článku 6a nařízení (EU) 2017/1938.“

Článek 3

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije do dne, kdy na základě návrhu Komise ze dne 15. prosince 2021 vstoupí v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.

1.1.Příslušné oblasti politik

Zelená dohoda pro Evropu – Energetika – Bezpečnost dodávek energie

1.2.Návrh/podnět se týká:

✓ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 5

◻ prodloužení stávající akce

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

Specifický cíl #1:

Odpovídající úrovně skladování plynu v EU v listopadu 2022

Specifický cíl #2:

Odpovídající úrovně skladování plynu v EU v listopadu 2023 a dalším období

Specifický cíl #3:

Certifikace provozovatelů skladovacích zařízení v EU do 18 měsíců

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Posílená strategická autonomie EU

Větší energetická bezpečnost EU

Stabilita/snížená volatilita na trzích s plynem

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Míry plnění skladovacích zařízení v listopadu od roku 2022

Počet certifikovaných provozovatelů skladovacích zařízení EU

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Návrh vychází z požadavku hlav států a předsedů vlád ve Versailles a měl by být proveden okamžitě, a to i prostřednictvím dohody se spolunormotvůrci, aby se urychlil postup spolurozhodování.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante)

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post)

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Zkušenosti z tohoto roku ukazují, že skladovací zařízení plynu musí být dostatečně naplněna začátkem otopného období a odběr plynu musí být proveden způsobem, který neohrozí bezpečnost dodávek do EU. To má zásadní význam pro ochranu evropských občanů a podniků před možnými narušeními a pro strategickou autonomii EU.

1.4.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Tato iniciativa spadá pod Zelenou dohodu pro Evropu, jejíž klíčovým pilířem je bezpečnost dodávek.

1.4.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Provádění tohoto právního předpisu bude vyžadovat dodatečné lidské zdroje a také určité správní výdaje.

1.5.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻ s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR

–◻ Finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

✓ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2022 do roku 2027,

–poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 6

✓ Přímé řízení Komisí

–✓ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻ prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

nepoužije se

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro monitorování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Tento legislativní finanční výkaz obsahuje výdaje na zaměstnance a případně správní ujednání. Použijí se standardní pravidla pro tento druh výdajů.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Použijí se standardní pravidla pro tento druh výdajů.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Celkově si iniciativa vyžaduje výdaje na zaměstnance a možná správní ujednání. Použijí se standardní pravidla pro tento druh výdajů.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Celkově si iniciativa vyžaduje výdaje na zaměstnance a možná správní ujednání. Použijí se standardní pravidla pro tento druh výdajů.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Celkově si iniciativa vyžaduje výdaje na zaměstnance a možná správní ujednání. Použijí se standardní pravidla pro tento druh výdajů.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo

RP/NRP 7 .

zemí ESVO 8

kandidátských zemí 9

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

nepoužije se

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP.	zemí ESVO	kandidátských zemí	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Číslo

nepoužije se

GŘ: <…….>

Rok
N 10

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

•Operační prostředky

Rozpočtová položka 11

Závazky

(1a)

Platby

(2 a)

Rozpočtová položka

Závazky

(1b)

Platby

(2b)

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 12

Rozpočtová položka

(3)

Prostředky CELKEM
za GŘ <…….>

Závazky

=1a+1b +3

Platby

=2a+2b

+3

•Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)
	Platby	(5)
•Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
Prostředky z OKRUHU víceletého finančního rámce <….> CELKEM	Závazky	=4+ 6
	Platby	=5+ 6

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

•Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)	Závazky	(4)
	Platby	(5)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy (všechny operační okruhy) CELKEM		(6)
Prostředky CELKEM z okruhů 1 až 6 víceletého finančního rámce (Referenční částka)	Závazky	=4+ 6
	Platby	=5+ 6

Okruh víceletého finančního
rámce

„Správní výdaje“

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			CELKEM
GŘ: ENER
•Lidské zdroje		2 355	2 355	2 355	2 198	2 041	1 884	–	13 188
•Ostatní správní výdaje		0 080	0 150	0 150	0 150	0 150	0 150	–	0 830
GŘ CELKEM <…….>	Prostředky	2 455	2 505	2 505	2 384	2 191	2 304	–	14 018

Prostředky CELKEM
z OKRUHU 7
víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

2 455

2 505

2 505

2 384

2 191

2 304

–

14 018

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok N 13	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			CELKEM
Prostředky CELKEM z okruhů 1 až 7 víceletého finančního rámce	Závazky	2 455	2 505	2 505	2 384	2 191	2 304	–	14 018
	Platby	2 455	2 505	2 505	2 384	2 191	2 304	–	14 018

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků nepoužije se

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

⇩

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 14

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet celkem

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 15 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–✓Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N 16

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

OKRUH 7
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

2 355

2 355

2 355

2 198

2 041

1 884

–

13 188

Ostatní správní výdaje

0 080

0 150

0 150

0 150

0 150

0 150

–

0 830

Mezisoučet OKRUH 7
víceletého finančního rámce

2 455

2 505

2 505

2 384

2 191

2 304

–

14 018

Mimo OKRUH 7 17
of the multiannual financial framework

Lidské zdroje

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní výdaje
správní povahy

0

0

0

0

0

0

0

Mezisoučet
mimo OKRUH 7
víceletého finančního rámce

0

0

0

0

0

0

0

CELKEM

2 455

2 505

2 505

2 384

2 191

2 304

–

14 018

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–✓Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
•Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		15	15	15	14	13	12	–
20 01 02 03 (při delegacích)		–	–	–	–	–	–	–
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)		–	–	–	–	–	–	–
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)		–	–	–	–	–	–	–
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		–	–	–	–	–	–	–
•Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 18
20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)		–	–	–	–	–	–	–
20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)		–	–	–	–	–	–	–
XX 01 xx yy zz 19	– v ústředí	–	–	–	–	–	–	–
	– při delegacích	–	–	–	–	–	–	–
01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)		–	–	–	–	–	–	–
01 01 01 12 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)		–	–	–	–	–	–	–
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		–	–	–	–	–	–	–
CELKEM		15	15	15	14	13	12	–

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Země	Úroveň v kontrolním bodě 1. srpna	Úroveň v kontrolním bodě 1. září	Úroveň v kontrolním bodě 1. října	Úroveň v cílovém bodě 1. listopadu
AT	57 %	65 %	72 %	80 %
BE	75 %	77 %	78 %	80 %
BG	59 %	66 %	73 %	80 %
CZ	62 %	68 %	74 %	80 %
DE	62 %	68 %	74 %	80 %
DK	68 %	72 %	76 %	80 %
ES	76 %	77 %	79 %	80 %
FR	60 %	67 %	73 %	80 %
HR	58 %	65 %	73 %	80 %
HU	60 %	67 %	73 %	80 %
IT	66 %	71 %	75 %	80 %
LV	64 %	69 %	75 %	80 %
NL	60 %	67 %	73 %	80 %
PL	78 %	79 %	79 %	80 %
PT	80 %	80 %	80 %	80 %
RO	61 %	67 %	74 %	80 %
SE	54 %	63 %	71 %	80 %
SK	61 %	67 %	74 %	80 %
Průměr EU	63 %	68 %	74 %	80 %“;

Země	Kontrolní bod 1. února	Úroveň v kontrolním bodě 1. května	Úroveň v kontrolním bodě 1. července	Úroveň v kontrolním bodě 1. září	Cílový bod 1. listopadu
AT	47 %	39 %	56 %	73 %	90 %
BE	43 %	37 %	65 %	82 %	90 %
BG	40 %	24 %	46 %	73 %	90 %
CZ	39 %	29 %	49 %	70 %	90 %
DE	47 %	39 %	56 %	73 %	90 %
DK	42 %	23 %	45 %	68 %	90 %
ES	66 %	64 %	72 %	81 %	90 %
FR	30 %	19 %	43 %	66 %	90 %
HR	32 %	23 %	45 %	68 %	90 %
HU	52 %	46 %	61 %	75 %	90 %
IT	41 %	33 %	52 %	74 %	90 %
LV	49 %	36 %	54 %	72 %	90 %
NL	38 %	27 %	48 %	69 %	90 %
PL	41 %	33 %	52 %	71 %	90 %
PT	68 %	72 %	78 %	84 %	90 %
RO	41 %	33 %	52 %	71 %	90 %
SE	60 %	55 %	67 %	78 %	90 %
SK	46 %	37 %	54 %	72 %	90 %
Průměr EU	43 %	33 %	52 %	72 %	90 %“.

GŘ: <…….>			Rok N 10	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	CELKEM
•Operační prostředky
Rozpočtová položka 11	Závazky	(1a)
	Platby	(2 a)
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)
	Platby	(2b)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 12
Rozpočtová položka		(3)
Prostředky CELKEM za GŘ <…….>	Závazky	=1a+1b +3
	Platby	=2a+2b +3

OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	2 355	2 355	2 355	2 198	2 041	1 884	–	13 188
Ostatní správní výdaje	0 080	0 150	0 150	0 150	0 150	0 150	–	0 830
Mezisoučet OKRUH 7 víceletého finančního rámce	2 455	2 505	2 505	2 384	2 191	2 304	–	14 018

Mimo OKRUH 7 17 of the multiannual financial framework
Lidské zdroje	0	0	0	0	0	0	0
Ostatní výdaje správní povahy	0	0	0	0	0	0	0
Mezisoučet mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	0	0	0	0	0	0	0

	Rok N 20	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt	–	–	–	–	–	–	–	–
Spolufinancované prostředky CELKEM	–	–	–	–	–	–	–	–

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 21
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek ………….