EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.3.2022

COM(2022) 120 final

2022/0074(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 909/2014, pokud jde o disciplínu při vypořádání, přeshraniční poskytování služeb, spolupráci v oblasti dohledu, poskytování bankovních doplňkových služeb a požadavky na centrální depozitáře cenných papírů ze třetích zemí

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2022) 160 final} - {SWD(2022) 75 final} - {SWD(2022) 76 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Článek 75 nařízení CSDR požadoval, aby Komise provedla přezkum tohoto nařízení a vypracovala zprávu, v níž posoudí jeho provádění a další postup jeho přezkumu, do 19. září 2019. Evropský parlament ve svém usnesení o dalším rozvoji unie kapitálových trhů 10 rovněž vyzval Komisi, aby přezkoumala režim disciplíny při vypořádání 11 v rámci nařízení CSDR s ohledem na brexit a krizi COVID-19. Za tímto účelem proběhly v období od 8. prosince 2020 do 2. února 2021 cílené konzultace. 12  Dne 1. července 2021 přijala Komise zprávu 13 . Dospěla k závěru, že nařízení CSDR obecně splňuje svůj původní účel, a sice zvýšit efektivnost vypořádání v EU a stabilitu centrálních depozitářů. Ve většině oblastí bylo zavedení významných změn v rámci tohoto nařízení považováno za předčasné vzhledem k nedávnému zavedení požadavků. Zpráva nicméně vymezila oblasti, v nichž mohou být nezbytná další opatření k dosahování cílů nařízení CSDR přiměřenějším, efektivnějším a účinnějším způsobem.

Vzhledem k nutnosti odstranit nepřiměřené náklady a zátěž a zjednodušit pravidla, aniž je ohrožena finanční stabilita, byl přezkum nařízení CSDR zahrnut do Programu Komise pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) 14 z roku 2021. 

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tržní infrastruktury, včetně centrálních depozitářů, byly rovněž součástí sdělení Komise „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“ 24 . Toto sdělení stanoví, jak může EU posílit svou otevřenou strategickou autonomii v makroekonomické a finanční oblasti tím, že bude zejména, ale nikoli výhradně, dále rozvíjet infrastruktury finančních trhů EU a zvyšovat jejich odolnost. Silný systém vypořádání EU, jak ho upravuje nařízení CSDR, je proto důležitým prvkem, který přispívá k otevřené strategické autonomii EU v oblasti infrastruktury finančních trhů.

Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

·Účinnost a efektivita: Zatímco objem vypořádaných obchodů se od vstupu nařízení CSDR v platnost zvýšil, přeshraniční obchody zůstaly stabilní. V několika oblastech, např. v oblasti pasportizace, existují značné překážky a z předběžných zjištění vyplývá, že by mohla být přijata opatření ke snížení neúměrné zátěže spojené s dodržováním předpisů a ke zlepšení přeshraniční činnosti. O zlepšení by bylo možné usilovat i v oblasti bankovních služeb, neboť přístup k bankovním doplňkovým službám je omezený, což zase brání vypořádání v cizích měnách, a v oblasti mechanismů dohledu, přičemž obojí má dopad na možnosti i příležitost centrálních depozitářů nabízet služby přeshraničně.

·Relevance: Cíle nařízení CSDR zvýšit bezpečnost a efektivitu trhu pro vypořádání EU a zajistit rovné podmínky pro služby centrálních depozitářů zůstávají relevantní.

·Soudržnost: Nařízení CSDR je v souladu s mezinárodním úsilím o zajištění stability a bezpečnosti poobchodních infrastruktur. Nařízení CSDR je v souladu s dalšími právními předpisy a politickými iniciativami EU.

·Přidaná hodnota EU: Nařízení CSDR vyplnilo mezeru, která existovala v právních předpisech, zavedením nového rámce, jehož cílem je řešit jednotným způsobem a na úrovni EU nedostatek harmonizovaného přístupu k trhům služeb vypořádání EU, a řešením souvisejících systémových rizik. 

•Konzultace se zúčastněnými stranami

·cílené konzultace 26 v období od 8. prosince 2020 do 2. února 2021,

·konzultace k počátečnímu posouzení dopadů 27 v období od 8. března 2021 do 5. dubna 2021,

·dvě zasedání skupiny odborníků z členských států (22. září 2020 a 15. července 2021), na která byly pozvány rovněž Evropská centrální banka (ECB), orgán ESMA a sekretariát Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu.

a)minimalizovat překážky přeshraničního vypořádání zjednodušením a zpřehledněním zatěžujících požadavků pasportizace, zlepšením spolupráce mezi orgány dohledu a usnadněním přístupu k bankovním doplňkovým službám s cílem usnadnit vypořádání v cizích měnách;

b)lepší nastavení použití některých požadavků (např. v oblasti disciplíny při vypořádání, bankovních doplňkových služeb) za účelem snížení administrativní zátěže a nákladů na dodržování předpisů, aniž je ohrožena finanční stabilita;

c)zajistit, aby orgány v EU měly odpovídající pravomoci a informace ke sledování rizik ve vztahu k centrálním depozitářům v EU i třetích zemích, mimo jiné posílením jejich spolupráce v oblasti dohledu.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

–Zprávy orgánu ESMA: V letech 2020 a 2021 předložil orgán ESMA Komisi čtyři zprávy o internalizovaném vypořádání 28 , přeshraničním poskytování služeb centrálními depozitáři a vyřizování žádostí o přeshraniční poskytování služeb souvisejících s registrací a centrální evidencí 29 , poskytování bankovních doplňkových služeb 30 a využívání finančních technologií centrálními depozitáři 31 . Tyto zprávy zohledňovaly rovněž odpovědi vnitrostátních orgánů, centrálních depozitářů a jiných zúčastněných stran na průzkumy orgánu ESMA. Komise vzala v úvahu také pololetní zprávy orgánu ESMA o tendencích, rizicích a slabých místech 32 v odvětvích finanční infrastruktury a služeb.

–Cílené příspěvky Evropského systému centrálních bank (ESCB) ke konzultaci o nařízení CSDR, včetně anonymizovaných a konsolidovaných výsledků průzkumu provedeného mezi centrálními depozitáři.

•Posouzení dopadů

·objasnit vzájemný vztah mezi revidovaným nařízení CSDR a sdělením „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“,

·lépe vysvětlit, proč se zdá, že v tomto segmentu nefunguje pasportizace, což je praxe, která se v mnoha jiných oblastech finančního práva úspěšně používá,

·vysvětlit analýzu, která v roce 2014 vedla k zavedení povinné náhradní koupě jako prvku režimu disciplíny při vypořádání, a to, jak se od té doby změnilo hodnocení Komise,

·objasnit, které možnosti politiky se doplňují a které se vzájemně vylučují.

·zjednodušit proces pasportizace podle nařízení CSDR odstraněním možnosti, aby hostitelské orgány dohledu pasportizaci odmítly, a nahrazením této možnosti oznamováním domácích orgánů dohledu hostitelským orgánům dohledu. Tato upřednostňovaná možnost politiky minimalizuje překážky přeshraničního vypořádání a snižuje administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů. Dalšími zvažovanými možnostmi politiky bylo omezení rozsahu požadavků pasportizace na majetkové cenné papíry nebo objasnění úlohy a pravomocí příslušných orgánů a požadavků souvisejících s vnitrostátními právními předpisy. Obě tyto možnosti by však cíle splňovaly pouze částečně,

·posílit spolupráci mezi vnitrostátními orgány dohledu zřízením kolegií orgánů dohledu s cílem usnadnit přístup centrálních depozitářů na jiné trhy, než na kterých mají povolení, a zajistit finanční stabilitu tím, že orgánům dohledu budou uděleny větší pravomoci ke sledování rizik. Dalšími zvažovanými možnostmi politiky bylo posílení stávajících pravidel nařízení CSDR pro ujednání o spolupráci a zavedení většího dohledu nad centrálními depozitáři na úrovni EU. Kolegia však přispívají ke správné rovnováze v dosahování cílů a zároveň zohledňují skutečnost, že odpovědnost za dohled zůstává na domovském členském státě centrálních depozitářů,

·usnadnit přístup centrálních depozitářů k bankovním doplňkovým službám tím, že centrálním depozitářům s bankovní licencí bude umožněno, aby tyto služby nabízeli jiným centrálním depozitářům, a že budou přezkoumány prahové hodnoty, pod nimiž mohou centrální depozitáři využívat obchodní banku. Další zvažovanou možností bylo odstranění omezení pro poskytování bankovních doplňkových služeb centrálním depozitářům, tato možnost však byla zamítnuta z důvodu potenciálního významného zvýšení rizik pro finanční stabilitu,

·nejúčinnější a nejefektivnější možností je kombinace objasnění různých prvků souvisejících s disciplínou při vypořádání (např. rozsahu) a úpravy časového harmonogramu pro zavedení povinné náhradní koupě 33 („dvoustupňový přístup“). Zavedení povinné náhradní koupě bude záviset na vývoji efektivnosti vypořádání v EU. Za prvé, ze shromážděných důkazů vyplývá, že peněžité sankce budou stimulovat zlepšení efektivnosti vypořádání, aniž ohrozí stabilitu a likviditu v rámci různých trhů a finančních nástrojů. Za druhé, po uplatnění peněžitých sankcí lze posoudit, jak nejlépe uplatnit povinné náhradní koupě s ohledem na vývoj efektivnosti vypořádání. Možnost pozastavit celý rámec jako celek byla zamítnuta, protože počet případů selhání vypořádání v EU zůstává stále vyšší než na jiných významných finančních trzích,

·zavést datum ukončení doložky o ochraně předchozího stavu pro centrální depozitáře z EU a třetích zemí 34 a oznamovací povinnost pro centrální depozitáře ze třetích zemí. Získané informace by Komisi umožnily stanovit priority posouzení rovnocennosti rámců centrálních depozitářů ze třetích zemí, protože přiznání rovnocennosti Komisí je podmínkou pro to, aby orgán ESMA uznal centrálních depozitáře ze třetích zemí, kteří si přejí nabízet služby související s registrací a centrální evidencí ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva členského státu. Kombinace těchto opatření proto zajistí, že orgány budou mít odpovídající pravomoci a včasné informace pro sledování rizik v souladu s vývojem potřeb trhu. Navrhované změny však nemají vliv na postupy rovnocennosti a uznávání podle nařízení CSDR, které jsou již v platnosti. Proto se třetí země a potenciální žádající centrální depozitáři ze třetích zemí i nadále vyzývají, aby své žádosti o přiznání rovnocennosti respektive žádosti o uznání předkládali podle stávajících požadavků nařízení CSDR. Další zvažovanou možností bylo posílit režim pro centrální depozitáře ze třetích zemí, kteří poskytují služby pro finanční nástroje vydané podle práva členského státu, například tím, že by pro poskytování služeb vypořádání bylo vyžadováno uznání orgánem ESMA, nebo rozšířením pravomocí orgánu ESMA v oblasti dohledu, to však bylo v tomto okamžiku považováno za předčasné a nepřiměřené,

·celkový soubor těchto možností bude mít pozitivní vliv na poobchodní situaci v EU tím, že umožní přiměřenější regulaci centrálních depozitářů, zvýší efektivitu vypořádání obchodů s cennými papíry a přispěje tak ke konkurenceschopnosti finančních trhů EU.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

5.2.1 Definice

Čl. 1 bod 1 zavádí definici pojmu skupiny podniků v souladu s definicí v nařízení (EU) 2019/2033.

5.2.2 Režim disciplíny při vypořádání

Čl. 1 bod 2 zavádí změny režimu disciplíny při vypořádání.

V písmeni a) změny čl. 7 odst. 2 nařízení CSDR stanoví, že v situacích, kdy je selhání vypořádání způsobeno faktory, které nelze přičítat účastníkům obchodu, nebo kdy se na obchodu nepodílejí dvě obchodující strany, se na toto selhání vypořádání nevztahuje mechanismus sankcí. Dále upřesňují, že peněžité sankce je třeba vypočítávat buď do ukončení postupu náhradní koupě, pokud Komise přijala příslušný prováděcí akt, nebo do skutečného dne vypořádání, podle toho, co nastane dříve.

Písmeno b) zavádí nový odstavec 2a, podle nějž může Komise přezkumným postupem podle nařízení (EU) č. 182/2011 přijmout prováděcí akt, kterým se rozhodne uplatnit povinné náhradní koupě na určité finanční nástroje nebo kategorie obchodů, u nichž by se měly povinné náhradní koupě uplatnit. Komise může toto rozhodnutí přijmout, pokud se domnívá, že uvedená opatření představují přiměřený prostředek k řešení dané míry selhání vypořádání v Unii a že na základě počtu a objemu selhání vypořádání jsou splněny určité podmínky stanovené v uvedeném ustanovení.

V písmeni c) změny čl. 7 odst. 3 nařízení CSDR stanoví, kdy se zahájí postup náhradní koupě, pokud Komise přijala prováděcí akt podle čl. 7 odst. 2a, a že prodloužená lhůta u finančních nástrojů obchodovaných na trhu pro růst malých a středních podniků se vypočítá na základě kalendářních dnů.

Písmeno d) zavádí v článku 7 nařízení CSDR nový odstavec 3a, ve kterém je vysvětleno, jak bude fungovat mechanismus předávání. Mechanismus předávání zabrání situaci, kdy každé selhání v kaskádě selhání vypořádání vyžaduje samostatný postup náhradní koupě, a to tím, že každému účastníkovi v řetězci obchodů umožní předat oznámení o náhradní koupi účastníkovi způsobujícímu selhání vypořádání, takže k vyřešení celého řetězce obchodů bude nutná pouze jedna náhradní koupě. Tento mechanismus předávání lze poté smluvně replikovat mezi účastníky a jejich klienty až po konečné kupující a prodávající.

V písmenu e) se mění čl. 7 odst. 4 nařízení CSDR, který stanoví, že v situacích, kdy je selhání vypořádání způsobeno faktory, které nelze přičítat účastníkům obchodu, nebo kdy se na obchodu nepodílejí dvě obchodující strany, se na toto selhání vypořádání mechanismus povinné náhradní koupě nevztahuje.

V písmenu f) se mění čl. 7 odst. 6 nařízení CSDR tak, že se zavádí symetrie plateb mezi kupujícím a prodávajícím v případě, že se ekonomické podmínky obchodu při provedení náhradní koupě liší od původního obchodu. Cílem je zajistit, aby náhradní koupě u stran obchodu obnovila stejnou ekonomickou pozici, jako kdyby došlo k původnímu obchodu.

V písmenu g) se mění čl. 7 odst. 11 nařízení CSDR upřesněním, že výjimka z požadavků na disciplínu při vypořádání pro ústřední protistrany se použije pouze tehdy, pokud ústřední protistrana vstupuje mezi protistrany. Rovněž objasňuje, že pokud ústředním protistranám vzniknou ztráty v důsledku uplatnění povinné náhradní koupě, mohou si ve svých pravidlech zavést mechanismus, který tyto ztráty pokryje.

Písmeno h) zavádí v článku 7 nařízení CSDR nový odstavec 13a, který Komisi svěřuje pravomoc pozastavit mechanismus náhradní koupě u určitých kategorií finančních nástrojů, pokud je to nutné k zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo řádného fungování finančních trhů v Unii nebo k jeho vyřešení. Tento nový odstavec 13a stanoví postup, který by měla Komise při takovém pozastavení použít, tj. na základě doporučení orgánu ESMA po konzultaci s ESCB a Evropskou radou pro systémová rizika. Rovněž stanoví, že toto pozastavení je platné po dobu nejvýše šesti měsíců, přičemž ho lze prodloužit vždy o tři měsíce na dobu nejvýše dvanáct měsíců od začátku pozastavení.

V písmenu i) objasňují změny čl. 7 odst. 14 nařízení CSDR, že akt Komise v přenesené pravomoci, který stanoví parametry pro výpočet odrazující a přiměřené výše peněžitých sankcí, zohlední účinky záporných úrokových sazeb.

Písmeno j) zavádí v článku 7 nařízení CSDR nový odstavec 14a, který Komisi svěřuje pravomoc vymezit situace, kdy by mělo být selhání vypořádání považováno za selhání způsobené faktory, které nelze přičítat účastníkům, a kdy se na obchodu nepodílejí dvě obchodující strany, a to podle změn zavedených v čl. 7 odst. 2 a 4.

Písmeno k) mění čl. 7 odst. 15 nařízení CSDR zavedením nového data, do kterého orgán ESMA předloží regulační technické normy upřesňující aspekty režimu disciplíny při vypořádání uvedené v témže odstavci. Tato změna data by měla orgánu ESMA umožnit revidovat regulační technické normy tak, aby zohledňovaly změny provedené v nařízení CSDR po tomto přezkumu, a provést veškeré nezbytné změny s cílem vyjasnit požadavky stanovené v těchto regulačních technických normách, například podmínky, za kterých mohou účastníci provádět vlastní náhradní koupě.

5.2.3 Spolupráce mezi příslušnými orgány a dotčenými orgány, prověření a vyhodnocení a strategie ozdravných postupů a řádného ukončení činnosti

V čl. 1 bodě 3 se mění čl. 12 písm. b) a c) nařízení CSDR s cílem objasnit, že pokud centrální depozitář nevykonává činnost související s vypořádáním před zahájením povolovacího procesu, zohlední kritéria, jež určují, které dotčené orgány by měly být do tohoto procesu zapojeny, předpokládanou činnost související s vypořádáním.

V čl. 1 bodě 4 písm. b) se mění čl. 17 odst. 4 nařízení CSDR týkající se konzultace příslušných orgánů s dotčenými orgány ohledně procesu povolování centrálního depozitáře. V čl. 1 bodě 6 písm. e) se zavádí rovnocenné změny do čl. 22 odst. 6 nařízení CSDR týkající se konzultace příslušných orgánů s dotčenými orgány ohledně procesu prověření a vyhodnocení. Změny v čl. 17 odst. 4 a čl. 22 odst. 6 nařízení CSDR zavádějí postup, kterým mohou konzultované orgány vydat odůvodněné stanovisko do tří měsíců od obdržení informací příslušným orgánem. V případě, že jeden z konzultovaných dotčených orgánů vydá záporné stanovisko, příslušný orgán se k tomuto zápornému stanovisku vyjádří v odůvodněném rozhodnutí, ke kterému mohou konzultované orgány znovu vydat záporné stanovisko. Pokud příslušný orgán s tímto záporným stanoviskem nesouhlasí, uvědomí o tom orgány, které záporné stanovisko vydaly, a tyto orgány mohou věc postoupit orgánu ESMA. Není-li daná záležitost vyřešena do 30 dnů od tohoto postoupení, příslušný orgán přijme konečné rozhodnutí o prověření a vyhodnocení a dotčeným orgánům poskytne podrobné písemné zdůvodnění svého rozhodnutí.

V čl. 1 bodě 4 písm. c) se vkládá do článku 17 nařízení CSDR nový odstavec 7a, kterým se zavádějí nové požadavky na to, aby příslušné orgány sdílely informace s ostatními orgány, zejména s dotčenými orgány.

V čl. 1 bodě 5 se mění čl. 20 odst. 5 nařízení CSDR, ve kterém se objasňuje, že postupy, které musí mít centrální depozitář zavedeny pro případ odnětí povolení, zahrnují převod emisních účtů a záznamů vedených za účelem poskytování základních služeb uvedených v oddíle A bodech 1 a 2 přílohy.

V čl. 1 bodě 6 se mění čl. 22 odst. 1, 4 a 7 nařízení CSDR za účelem změny periodicity procesu prověření a vyhodnocení, a to z frekvence jednou ročně na jednou za dva roky. Kromě toho se mění čl. 22 odst. 2 a 3 nařízení CSDR s cílem objasnit, jak by se centrální depozitáři měli připravit na scénáře, které by jim potenciálně mohly bránit v poskytování jejich nejdůležitějších operací a služeb jako fungujícího podniku. Požadavek na vypracování plánů řešení krize je odstraněn, protože je považován za nejasný a v současné době neexistuje žádný režim Unie pro řešení krize, na jehož základě by bylo možné plán řešení krize vypracovat. Namísto toho revidovaný odstavec 2 vyžaduje, aby centrální depozitáři vypracovali a předložili příslušnému orgánu vhodné plány své obnovy nebo řádného ukončení činnosti. Revidovaný odstavec 3 stanoví minimální obsah plánů uvedených v odstavci 2 i periodicitu prověření a aktualizace těchto plánů (nejméně každé dva roky). Rovněž objasňuje, že tyto plány musí zohledňovat velikost, systémový význam, povahu, rozsah a složitost činností dotyčného centrálního depozitáře a jakýkoli relevantní ozdravný plán nebo plán řešení krize stanovený v souladu se směrnicí o ozdravných postupech a řešení krize bank. Změny odstavce 3 nemají vliv na požadavek, aby příslušné orgány informovaly orgán ESMA o tom, zda je pro centrálního depozitáře zaveden a udržován plán řešení krize. To může nastat na základě vnitrostátních právních předpisů nebo požadavku na dodržování jiných právních předpisů EU, jako je směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank.

Písmenem c) čl. 1 bodu 6 se mění čl. 22 odst. 11 nařízení CSDR zavedením nového data, do kterého orgán ESMA předloží Komisi návrhy regulačních technických norem k upřesnění standardních formulářů, vzorů a postupů pro prověření a vyhodnocení. Tato změna data by měla orgánu ESMA umožnit, aby v případě potřeby přizpůsobil regulační technické normy změnám provedeným v nařízení CSDR na základě této iniciativy.

A konečně se v čl. 1 bodě 18 se mění článek 55 nařízení CSDR za účelem prodloužení lhůty, ve které mohou dotčené orgány a příslušné orgány vydat odůvodněné stanovisko k povolení poskytovat bankovní doplňkové služby, z jednoho měsíce na dva měsíce. Jednoměsíční lhůta je totiž pro vydání takového stanoviska příliš krátká.

5.2.4 Režim pasportizace a právo obchodních společností nebo podobné právní předpisy daného členského státu, podle nichž jsou cenné papíry vydávány

V čl. 1 bodě 15 se mění čl. 49 odst. 1 druhý pododstavec nařízení CSDR s cílem objasnit, že právo obchodních společností nebo podobné právní předpisy daného členského státu, podle nichž jsou cenné papíry vydávány a které se nadále použijí v souvislosti s přeshraničními emisemi cenných papírů, zahrnují jak i) právo obchodních společností nebo podobné právní předpisy daného členského státu, v němž je emitent usazen, tak ii) rozhodné právo obchodních společností nebo podobné právní předpisy, podle nichž jsou cenné papíry vydávány, pokud se liší. To se týká zejména dluhopisů vydaných emitentem usazeným v jednom členském státě, ale smluvně vázaným právem jiného členského státu. V čl. 1 bodě 15 se rovněž mění čl. 49 odst. 3 třetí pododstavec nařízení CSDR tak, aby obsahoval požadavek, aby členské státy seznam příslušných ustanovení pravidelně aktualizovaly.

V čl. 1 bodě 7 se mění článek 23 nařízení CSDR za účelem objasnění následujících aspektů procesu pasportizace.

Za prvé, upravuje se křížový odkaz v čl. 23 odst. 2 a 3 na čl. 49 odst. 1 druhý pododstavec tak, že centrální depozitář, který si přeje poskytovat služby registrace a centrální evidence ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva jiného členského státu, zohlední jak právo členského státu, v němž je usazen emitent, tak rozhodné právo obchodních společností nebo podobné právní předpisy, podle nichž jsou vydány cenné papíry, pokud se liší.

Za druhé, mění se čl. 23 odst. 2 nařízení CSDR tak, aby novým centrálním depozitářům umožňoval podat žádost o pasportizaci souběžně s žádostí o povolení, aby mohli svou přeshraniční činnost zahájit ode dne udělení povolení domovským příslušným orgánem, za předpokladu, že ode dne oznámení žádosti o pasportizaci domovským příslušným orgánem hostitelskému příslušnému orgánu uplynul alespoň jeden měsíc.

Za třetí, mění se čl. 23 odst. 3 písm. e) nařízení CSDR s cílem objasnit, že centrální depozitář žádající o pasportizaci by měl vždy předložit posouzení opatření, která hodlá přijmout, aby svým uživatelům umožnil dodržovat vnitrostátní právní předpisy uvedené v čl. 49 odst. 1.

Za čtvrté, mění se čl. 23 odst. 4 nařízení CSDR tak, že zkracuje dobu, během které musí domovský příslušný orgán oznámit žádost o pasportizaci hostitelskému příslušnému orgánu.

Za páté, mění se čl. 23 odst. 6 odstraněním možnosti, aby hostitelské příslušné orgány žádost o pasportizaci zamítly. Podle revidovaného ustanovení smí centrální depozitář začít poskytovat služby po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy domovský příslušný orgán oznámí žádost o pasportizaci hostitelskému příslušnému orgánu, nebo dříve, pokud to hostitelský příslušný orgán schválí.

5.2.5 Kolegia orgánů dohledu

V čl. 1 bodě 9 se zavádí článek 24a nařízení CSDR jako součást nového oddílu 4a v hlavě III o spolupráci orgánů prostřednictvím kolegií, který vyžaduje zřízení kolegií orgánů dohledu ve dvou případech:

a)pokud centrální depozitář podléhá postupu pasportizace podle čl. 23 odst. 3 až 7, tj. tzv. kolegium pro pasportizaci, nebo

b)pokud je centrální depozitář součástí skupiny společností tvořené dvěma nebo více centrálními depozitáři povolenými alespoň ve dvou členských státech, tj. tzv. kolegium na úrovni skupiny.

Pokud centrální depozitář podléhající postupu pasportizace podle čl. 23 odst. 3 až 7 je rovněž součástí skupiny společností, která zahrnuje alespoň jednoho dalšího centrálního depozitáře, mělo by být možné zřídit pro tohoto centrálního depozitáře pouze jedno kolegium, a nikoli dvě samostatná kolegia (tj. samostatné kolegium pro pasportizaci a samostatné kolegium na úrovni skupiny), aby byla zajištěna součinnost a zabránilo se zbytečné administrativní zátěži zúčastněných orgánů.

Zřízení pouze jednoho kolegia by mělo být možné také v případě, kdy ostatní centrální depozitáři ve skupině podléhají postupu pasportizace, aby se zabránilo situaci, kdy existuje více kolegií pro pasportizaci a samostatné kolegium na úrovni skupiny pro centrální depozitáře, kteří jsou součástí téže skupiny a kteří mají v mnoha případech společné postupy, sdílejí zdroje, posouzení opatření, která zavedli k zajištění souladu s právními předpisy hostitelského členského státu, v němž poskytují přeshraniční služby atd. Pokud však tito ostatní centrální depozitáři ve skupině podléhají také postupu pasportizace, je zřízení pouze jednoho kolegia pro celou skupinu možné pouze se souhlasem příslušných orgánů těchto centrálních depozitářů.

Článek 24a navíc stanoví pravidla pro určení předsedy, zejména v případě kolegia na úrovni skupiny, složení kolegií a jejich úkoly s cílem zajistit jednotný přístup k dohledu v celé EU. Orgán ESMA je oprávněn vypracovat návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví praktické postupy pro činnost kolegií.

V celém nařízení jsou rovněž zavedeny změny, které zajistí, aby byla kolegia informována o důležitých rozhodnutích přijatých v souvislosti s centrálními depozitáři (tj. změny čl. 22 odst. 7, čl. 23 odst. 4, 5 a 7, čl. 24 odst. 1 a 5, čl. 60 odst. 1 a 2 nařízení CSDR).

5.2.6 Centrální depozitáři ze třetích zemí a ukončení platnosti doložky o ochraně předchozího stavu

Čl. 1 bod 10 mění článek 25 nařízení CSDR, který stanoví rámec pro centrální depozitáře ze třetích zemí. V písmenu a) se zavádí požadavek, aby centrální depozitáři, kteří mají v úmyslu poskytovat služby vypořádání ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva některého členského státu, předložili oznámení orgánu ESMA, čímž se vyřeší nedostatek informací v tomto ohledu na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. V písmenu c) se zmocňuje orgán ESMA k vypracování regulačních technických norem, v nichž jsou vymezeny informace, které centrální depozitář ze třetí země v tomto oznámení orgánu ESMA poskytne, stanoví se, že tyto informace jsou omezeny na informace, které jsou nezbytně nutné, a uvádí se seznam příkladů.

V čl. 1 bodě 10 písm. b) se mění čl. 25 odst. 6 pátý pododstavec, v němž se stanoví, že orgán ESMA písemně informuje centrálního depozitáře ze třetí země žádajícího o uznání, aby mohl poskytovat služby registrace a centrální evidence, s plně odůvodněným rozhodnutím, zda bylo uznání uděleno nebo zamítnuto, a to do šesti měsíců od data podání úplné žádosti, nebo od data přijetí rozhodnutí o rovnocennosti Komisí, podle toho, co nastane později.

V čl. 1 bodě 23 se mění čl. 69 odst. 4 nařízení CSDR zavedením data ukončení platnosti doložky o ochraně předchozího stavu jak pro centrální depozitáře v EU, tak pro centrální depozitáře ze třetích zemí. Konkrétně se v písmenu a) mění čl. 69 odst. 4 stanovením data ukončení platnosti doložky o ochraně předchozího stavu pro centrální depozitáře v EU, které nastane za jeden rok od vstupu tohoto nařízení v platnost. V písmenu b) se zavádí nový odstavec 4a, který stanoví datum ukončení platnosti doložky o ochraně předchozího stavu pro centrální depozitáře ze třetích zemí, které nastane za tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost z důvodu postupů rovnocennosti a uznávání. Centrální depozitáři ze třetích zemí, kteří využívají doložky o ochraně předchozího stavu, musí navíc při nabízení služeb souvisejících s registrací a centrální evidencí ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva některého členského státu, předložit oznámení orgánu ESMA, čímž se vyřeší nedostatek informací v tomto ohledu na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. V písmenu b) se zmocňuje orgán ESMA k vypracování regulačních technických norem, v nichž jsou vymezeny informace, které centrální depozitář ze třetí země v tomto oznámení orgánu ESMA poskytne, a stanoví se, že tyto informace jsou omezeny na informace, které jsou nezbytně nutné, a uvádí se seznam příkladů. Oznamovací povinnost se podobně zavádí i pro ty centrální depozitáře ze třetích zemí, kteří nabízeli služby vypořádání před vstupem tohoto nařízení v platnost.

5.2.7 Bankovní doplňkové služby

Za prvé, v čl. 1 bodě 13 se mění čl. 40 odst. 2 nařízení CSDR a v čl. 1 bodě 17 písm. a) se mění čl. 54 odst. 2 písm. b) nařízení CSDR s cílem zavést možnost, aby centrální depozitáři s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby mohli tyto služby poskytovat centrálním depozitářům, kteří toto povolení nezískali a kteří tedy nemohou provádět vypořádání v určitých měnách při překročení určité částky, pokud nemají přístup k příslušné centrální bance.

V čl. 1 bodě 17 písm. b) se mění úvodní část odstavce 4 tak, že centrálním depozitářům umožňuje pověřit poskytováním bankovních doplňkových služeb nejen určené úvěrové instituce, ale také jiné centrální depozitáře, kteří mají povolení tyto služby poskytovat podle čl. 54 odst. 3, bez ohledu na to, zda jsou tito centrální depozitáři součástí stejné skupiny společností, či nikoli. V tomto ohledu se v čl. 1 bodě 17 písm. b) zrušuje písmeno c) čl. 54 odst. 4 nařízení CSDR, čímž se odstraňuje zákaz, aby základní služby centrálních depozitářů nabízely určené úvěrové instituce.

Za druhé, v čl. 1 bodě 17 písm. c) se mění čl. 54 odst. 5 nařízení CSDR, který stanovil konkrétní prahovou hodnotu v rámci nařízení CSDR, pod kterou centrální depozitáři mohli k poskytování bankovních služeb využít úvěrovou instituci. Za účelem náležitého stanovení této prahové hodnoty a s ohledem na řízení finančních rizik uděluje čl. 1 bod 17 písm. d) mandát orgánu EBA, aby ve spolupráci s ESCB a orgánem ESMA vypracoval návrhy regulačních technických norem, které by měla Komise přijmout, v nichž bude stanovena vhodná prahová hodnota, pod kterou mohou úvěrové instituce poskytovat bankovní doplňkové služby, včetně příslušných zásad řízení rizik a obezřetnostních standardů, které by zmírňovaly potenciální rizika vyplývající ze změny prahové hodnoty.

A konečně v čl. 1 bodě 19 se mění čl. 59 odst. 4 nařízení CSDR s cílem zajistit přiměřené obezřetnostní požadavky, zajistit soulad s ostatními platnými právními předpisy, upřesnit určité požadavky na zajištění jednotného dohledu nebo specifikovat některé drobné záležitosti v oblasti řízení rizik. Za tímto účelem se v písmenu a):

a)mění čl. 59 odst. 4 písm. c), ve kterém se upřesňuje a uvádí do souladu se stávajícími regulačními normami, že v rámci stresového scénáře likvidity by měly být k dispozici místo likvidních zdrojů způsobilé likvidní zdroje, a stresový scénář by měl počítat se dvěma největšími účastníky místo pouze s jedním největším účastníkem;

b)mění čl. 59 odst. 4 písm. d), ve kterém se objasňuje, že způsobilé likvidní zdroje by měly být k dispozici pro nejdůležitější měny, a nikoli pro všechny měny;

c)mění čl. 59 odst. 4 písm. e), ve kterém se objasňuje, že využívají-li se předjednané dohody o financování, měly by být vysoce spolehlivé; Rovněž objasňuje, že při využití ujednání podobných přislíbeným ujednáním by se tato ujednání měla řídit stejným standardem vysoce spolehlivého ujednání, a to pouze s úvěruschopnými úvěrovými institucemi;

d)mění čl. 59 odst. 4 písm. i), ve kterém se objasňuje, že centrální depozitář může jakékoli zajištění poskytnuté klientem, který selhal, převést na hotovost namísto „zlikvidnit“ a že v případě využití nepřislíbených ujednání by měl být centrální depozitář schopen zjistit, zda byla stanovena a zmírněna veškerá související potenciální rizika; Cílem je umožnit nepřislíbená ujednání za podmínky, že bude zaveden komplexní rámec;

e)vkládá do čl. 59 odst. 4 nové písmeno k) s cílem upřesnit, že centrální depozitáři by ve svých rámcích řízení rizik a obezřetnostních rámcích měli krýt příslušná rizika, včetně příslušných nettingových dohod. Tím by mělo být zajištěno, aby centrálními depozitáři náležitě řídili úvěrová rizika a rizika likvidity v souvislosti s nettingových dohodami. Tento požadavek by měl být dále objasněn ve stávajících regulačních technických normách vypracovaných orgánem EBA v souladu s čl. 59 odst. 5.

5.2.8 Organizační požadavky a propojení

V čl. 1 bodě 4 písm. a) se vkládá nový pododstavec do čl. 17 odst. 2 nařízení CSDR s cílem umožnit příslušnému orgánu, aby v případě, že žádající centrální depozitář v době podání žádosti nesplňuje všechny požadavky nařízení CSDR, ale lze důvodně předpokládat, že je bude splňovat, až skutečně zahájí svou činnost, tomuto centrálnímu depozitáři povolení udělil pod podmínkou, že tento centrální depozitář provede všechny nezbytné kroky, aby nařízení CSDR splňoval, jakmile skutečně zahájí svou činnost.

V čl. 1 bodě 11 se vkládá nový odstavec 3a do článku 27 nařízení CSDR s cílem objasnit význam pojmu „nezávislý člen vedoucího orgánu“ v kontextu uvedeného článku.

V čl. 1 bodě 12 se mění čl. 28 odst. 3 nařízení CSDR s cílem objasnit pojem „úroveň služeb“ a zajistit jeho jednotný výklad přidáním seznamu příkladů témat, která by měl zahrnovat.

V čl. 1 bodě 32 se mění článek 36 nařízení CSDR s cílem objasnit, že centrální depozitáři by měli rizika spojená s úschovou cenných papírů a vypořádáním obchodů s cennými papíry nejen omezit, ale měli by se snažit je minimalizovat. Výraz „omezit“ se proto nahrazuje výrazem „minimalizovat“.

V čl. 1 bodě 16 se mění čl. 52 odst. 1 nařízení CSDR s cílem zajistit, aby hostitelský centrální depozitář bezdůvodně neodkládal provozování schváleného propojení. Hostitelský centrální depozitář by proto měl mít povinnost uskutečnit propojení do dvanácti měsíců.

5.2.9 Zprávy orgánu ESMA

V čl. 1 bodě 24 se zavádí změny článku 74 nařízení CSDR s cílem lépe přizpůsobit periodicitu zpráv, které má orgán ESMA předkládat Komisi.

2022/0074 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 909/2014, pokud jde o disciplínu při vypořádání, přeshraniční poskytování služeb, spolupráci v oblasti dohledu, poskytování bankovních doplňkových služeb a požadavky na centrální depozitáře cenných papírů ze třetích zemí

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 35 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 36 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 37 bylo vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. srpna 2014 a v platnost vstoupilo dne 17. září 2014. Standardizuje požadavky pro vypořádání obchodů s finančními nástroji a pravidla organizace a chování centrálních depozitářů cenných papírů na podporu bezpečného, efektivního a hladkého vypořádání. Uvedené nařízení zavedlo kratší vypořádací lhůty, opatření k zajištění disciplíny při vypořádání, přísné organizační, etické a obezřetnostní požadavky na centrální depozitáře, zvýšené obezřetnostní požadavky a požadavky týkající se dohledu na centrální depozitáře a jiné instituce poskytující bankovní služby podporující vypořádání obchodů s cennými papíry a režim umožňující povoleným centrálním depozitářům poskytovat své služby v celé Unii.

(1)Zjednodušení požadavků v určitých oblastech, jež nařízení (EU) č. 909/2014 upravuje, a přiměřenější přístup k těmto oblastem je v souladu s Programem pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) vypracovaným Komisí, který klade důraz na nutnost snižování nákladů a zjednodušení, aby politiky Unie dosahovaly svých cílů co nejefektivnějším způsobem, a jehož účelem je zejména snižování regulační a administrativní zátěže.

(2)Efektivní a odolné poobchodní infrastruktury jsou nezbytnými prvky dobře fungující unie kapitálových trhů a prohlubují úsilí na podporu investic, růstu a zaměstnanosti v souladu s politickými prioritami Komise. Z tohoto důvodu stanovil akční plán pro unii kapitálových trhů vypracovaný Komisí a přijatý v roce 2020 38 za jedno ze svých klíčových opatření právě přezkum nařízení (EU) č. 909/2014.

(3)V roce 2019 provedla Komise cílenou konzultaci o uplatňování nařízení (EU) č. 909/2014. Komise obdržela vyjádření rovněž od Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropského systému centrálních bank (ESCB). Z konzultací vyplynulo, že zúčastněné strany podporují cíle uvedeného nařízení, tj. podporu bezpečného, efektivního a hladkého vypořádání obchodů s finančními nástroji, a považují je za důležité a že zásadní změna není nutná. Dne 1. července 2021 přijala Komise zprávu o přezkumu 39 v souladu s článkem 75 nařízení (EU) č. 909/2014. Přestože ne všechna ustanovení uvedeného nařízení jsou již plně použitelná, zpráva poukázala na oblasti, ve kterých je nutné přijmout cílená opatření, jež by zajistila dosažení jeho cílů přiměřenějším, účinnějším a efektivnějším způsobem.

(4)Nařízení (EU) č. 909/2014 zavedlo pravidla týkající se disciplíny při vypořádání, která mají předcházet selhání vypořádání obchodů s cennými papíry a tato selhání řešit, a tím zajistit bezpečnost vypořádání obchodů. Mezi tato pravidla patří zejména požadavky na podávání zpráv, režim peněžitých sankcí a povinné náhradní koupě. Navzdory nedostatku zkušeností s uplatňováním uvedených pravidel umožnilo vypracování a specifikace rámce nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229 40 všem zúčastněným stranám lépe porozumět režimu a problémům, které by jeho uplatňování mohlo způsobit. V tomto ohledu by měla být objasněna oblast působnosti peněžitých sankcí a povinné náhradní koupě uvedených v článku 7 nařízení (EU) č. 909/2014, zejména upřesněním kategorií obchodů, které jsou vyloučeny. Tato vyloučení by se měla týkat zejména obchodů, u kterých došlo k selhání z důvodů, jež nelze přičítat účastníkům, a obchodů, na kterých se nepodílejí dvě obchodující strany, u nichž by použití peněžitých sankcí nebo povinné náhradní koupě nebylo uskutečnitelné nebo by mohlo mít negativní dopad na trh, přičemž se jedná například o některé obchody z primárního trhu, výkon práv ve společnostech, reorganizace, vytváření a vykupování podílových jednotek fondů a přeskupování. Komisi by měla být svěřena pravomoc doplnit nařízení (EU) č. 909/2014 tím, že blíže upřesní podrobnosti o těchto vyloučeních prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci.

(5)Hlavním cílem režimu disciplíny při vypořádání je zlepšit efektivnost vypořádání v rámci Unie. Volatilita trhu v roce 2020 však zesílila obavy z možných negativních účinků pravidel povinné náhradní koupě, a to jak za normálních podmínek, tak za krizových podmínek na trhu. Uplatňování těchto pravidel by proto měla Komise posoudit z hlediska jeho vhodnosti s ohledem na vývoj efektivnosti vypořádání v Unii. Peněžité sankce a požadavky na podávání zpráv by se však měly nadále uplatňovat, aby bylo možné posoudit jejich dopad na zlepšení efektivnosti vypořádání v Unii. Vzhledem k možným dopadům pravidel povinné náhradní koupě by se tato pravidla měla použít pouze při splnění určitých podmínek, zejména tehdy, pokud uplatnění peněžitých sankcí nevedlo k dlouhodobému trvalému snížení selhání vypořádání v Unii, pokud efektivnost vypořádání v Unii nedosáhla patřičné úrovně s ohledem na situaci na kapitálových trzích třetích zemí, které jsou srovnatelné z hlediska velikosti, likvidity i obchodovaných nástrojů a typů obchodů prováděných na těchto trzích, nebo pokud míra selhání vypořádání v Unii má nebo pravděpodobně bude mít negativní dopad na finanční stabilitu Unie. Pokud se Komise domnívá, že je některá z těchto podmínek splněna a že uplatňování povinné náhradní koupě je přiměřené pro řešení míry selhání vypořádání v Unii, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijmout prováděcí akt, který by stanovil, u kterých finančních nástrojů nebo kategorií obchodů by se měla pravidla povinné náhradní koupě začít uplatňovat. Peněžité sankce uvedené v čl. 7 odst. 2 třetím pododstavci nařízení (EU) č. 909/2014 by měly být vypočítávány za každý obchodní den, kdy obchod není vypořádán, do ukončení postupu náhradní koupě, nebo do skutečného dne vypořádání, podle toho, co nastane dříve.

(6)Aby se zabránilo znásobení náhradních koupí u obchodů se stejným finančním nástrojem v rámci řetězce protistran, což by mohlo vyvolat zbytečné duplicitní náklady a ovlivnit likviditu finančního nástroje, měli by mít účastníci těchto obchodů k dispozici mechanismus „předávání“. Každý účastník, který je zapojen v řetězci obchodů, by měl mít možnost předat oznámení o náhradní koupi účastníkovi, který vůči němu způsobil selhání vypořádání, dokud se nedospěje k původnímu účastníkovi způsobujícímu selhání vypořádání.

(7)Postupy povinné náhradní koupě a peněžité náhrady umožňují uhradit rozdíl mezi cenou náhradní koupě a původní obchodní cenou, který má prodávající zaplatit kupujícímu, pouze tehdy, je-li tato referenční cena náhradní koupě nebo peněžité náhrady vyšší než původní obchodní cena. Tato asymetrie úhrady rozdílu by mohla vytvořit nespravedlivé nápravné opatření, které by přinášelo nepatřičnou výhodu kupujícímu v případě, že by referenční cena náhradní koupě nebo peněžité náhrady byla nižší než původní obchodní cena. Úhrada rozdílu mezi cenou náhradní koupě a původní obchodní cenou by proto měla platit v obou směrech, aby bylo zajištěno obnovení ekonomických podmínek obchodujících stran, jako kdyby se uskutečnil původní obchod.

(8)Režim disciplíny při vypořádání uvedený v článku 7 nařízení (EU) č. 909/2014 by se neměl vztahovat na účastníka způsobujícího selhání, který je ústřední protistranou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 41 . V případě obchodů, které uzavřela ústřední protistrana a v nichž nevstupuje mezi smluvní strany, jako je povolené použití zajištění pro investiční účely, by se však na ústřední protistranu měl režim disciplíny při vypořádání vztahovat jako na kteréhokoli jiného účastníka.

(9)V případech, kdy se použijí povinné náhradní koupě, by mělo být možné, aby Komise dočasně pozastavila jejich uplatňování v určitých výjimečných situacích. Toto pozastavení by v případě nutnosti mělo být možné u konkrétních kategorií finančních nástrojů k zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo řádného fungování finančních trhů v Unii nebo k jeho řešení. Toto pozastavení by mělo být přiměřené uvedeným cílům.

(10)V aktu v přenesené pravomoci pro výpočet peněžitých sankcí by měl být zohledněn kontext záporných úrokových sazeb, aby se zabránilo nezamýšleným dopadům na účastníka, který nezpůsobuje selhání, a to tak, že budou odstraněny jakékoli nežádoucí pobídky k selhání, které by mohly v prostředí s nízkou nebo zápornou úrokovou sazbou vzniknout.

(11)Orgán ESMA by měl vypracovat návrhy regulačních norem, které by revidovaly stávající regulační technické normy tak, aby zohledňovaly změny provedené v nařízení (EU) č. 909/2014, aby Komise mohla provést veškeré nezbytné opravy nebo změny s cílem vyjasnit požadavky stanovené v těchto regulačních technických normách, například podmínky, za kterých mohou účastníci provádět vlastní náhradní koupě.

(12)Pokud centrální depozitář cenných papírů nevykonává činnost související s vypořádáním před zahájením procesu povolování, měla by kritéria určující, které dotčené orgány by do tohoto povolovacího procesu měly být zapojeny, zohledňovat předpokládanou činnost související s vypořádáním, aby bylo zajištěno zohlednění názorů všech dotčených orgánů, které by se o činnost tohoto centrálního depozitáře mohly potenciálně zajímat.

(13)Přestože nařízení (EU) č. 909/2014 požaduje, aby vnitrostátní orgány dohledu spolupracovaly s dotčenými orgány a zapojily je do své činnosti, vnitrostátní orgány dohledu nemusí uvedené dotčené orgány informovat o tom, zda a jak byly jejich názory zohledněny ve výsledku povolovacího procesu a zda byly v průběhu každoročního prověření a vyhodnocení zjištěny další problémy. Dotčené orgány by proto měly mít možnost vydávat odůvodněná stanoviska k povolení centrálních depozitářů a k procesu prověření a vyhodnocení. Příslušné orgány by měly tato stanoviska zohlednit nebo v odůvodněném rozhodnutí vysvětlit, proč tato stanoviska nebyla zohledněna.

(14)Pravidelná prověření a vyhodnocení centrálních depozitářů příslušnými orgány jsou nezbytná k zajištění toho, aby centrální depozitáři měli neustále zavedena vhodná opatření, strategie, postupy a mechanismy pro hodnocení rizik, jimž centrální depozitář je nebo může být vystaven, nebo která mohou představovat ohrožení hladkého fungování trhů s cennými papíry. Zkušenosti však ukázaly, že každoroční prověření a vyhodnocení představuje nepřiměřenou zátěž jak pro centrální depozitáře, tak pro příslušné orgány a má omezenou přidanou hodnotu. Aby se tedy tato zátěž zmírnila a zabránilo se duplicitě informací mezi jednotlivými prověřováními, měla by být periodicita stanovena vhodněji. Výkon dohledu příslušných orgánů a cíl zajištění finanční stability by však neměly být oslabeny.

(15)Centrální depozitář by měl být připraven čelit situacím, které by mu potenciálně mohly bránit v tom, aby pokračoval ve výkonu svých nejdůležitějších operací a služeb, a měl by posoudit účinnost všech možností obnovy nebo řádného ukončení činnosti. Nařízení (EU) č. 909/2014 zavedlo v tomto ohledu požadavky, které zejména stanoví, že příslušný orgán má vyžadovat, aby centrální depozitář předložil náležitý ozdravný plán, a má zajistit, aby byl náležitý ozdravný plán zaveden a udržován pro každého centrálního depozitáře. V současné době však neexistuje harmonizovaný režim řešení krize, na němž by mohl být plán řešení problémů založen. Zatímco centrální depozitáři s povolením nabízet bankovní doplňkové služby spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU 42 , pro centrální depozitáře, kteří nemají povolení takové služby poskytovat, žádná zvláštní ustanovení neexistují, a proto nejsou považováni za úvěrové instituce podle směrnice 2014/59/EU s povinností mít vypracované ozdravné plány a plány řešení krize. Proto by měla být poskytnuta objasnění za účelem lepšího sladění požadavků platných pro centrální depozitáře s ohledem na neexistenci rámce Unie pro ozdravné postupy a řešení krize pro všechny centrální depozitáře.

(16)Pokud nový centrální depozitář požádá o povolení a splnění určitých požadavků nelze posoudit, protože tento centrální depozitář dosud nezahájil činnost, měl by mít příslušný orgán možnost udělit povolení pod podmínkou, že tyto požadavky budou splněny, jakmile centrální depozitář ve skutečnosti zahájí svou činnost.

(17)Postup stanovený v článku 23 nařízení (EU) č. 909/2014 týkající se poskytování služeb souvisejících s registrací a centrální evidencí v souvislosti s finančními nástroji vydanými podle práva jiného členského státu, než je členský stát povolení centrálního depozitáře, se ukázal být zatěžující a některé z jeho požadavků jsou nejasné. Celý proces je pro centrální depozitáře nepřiměřeně nákladný a zdlouhavý. Tento postup by se proto měl zjednodušit v zájmu lepšího odstranění překážek přeshraničního vypořádání, aby povolení centrální depozitáři mohli plně využívat volného pohybu služeb v Unii.

(18)Nařízení (EU) č. 909/2014 vyžaduje spolupráci orgánů, které mají zájem na činnosti centrálních depozitářů, kteří nabízejí služby ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva více než jednoho členského státu. Opatření v oblasti dohledu však zůstávají roztříštěná a mohou vést k rozdílům v přidělování a povaze pravomocí dohledu v závislosti na dotčeném centrálním depozitáři. Tím zase vznikají překážky pro přeshraniční poskytování služeb centrálních depozitářů v Unii, udržují se zbývající nedostatky na trhu Unie pro vypořádání a má to negativní dopad na stabilitu finančních trhů Unie. Navzdory tomu, že v souladu s čl. 24 odst. 4 uvedeného nařízení existovala možnost zřizovat kolegia, tato možnost téměř nebyla použita. V zájmu zajištění účinné a efektivní koordinace dohledu ze strany příslušných orgánů by se měl požadavek na povinné zřízení kolegií uplatnit ve dvou případech. Za prvé u centrálních depozitářů, kteří nabízejí služby související s registrací a centrální evidencí ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva více než jednoho členského státu („kolegia pro pasportizaci“), a za druhé u centrálních depozitářů, kteří patří do stejné skupiny („kolegia na úrovni skupiny“). Aby se snížila administrativní zátěž orgánů účastnících se těchto kolegií, tak v případě, že centrální depozitář nabízející přeshraniční služby je rovněž součástí skupiny centrálních depozitářů, by měl mít předseda kolegia možnost rozhodnout, že se pro tohoto centrálního depozitáře zřídí pouze jedno kolegium. Pokud ostatní centrální depozitáři ve skupině rovněž nabízejí přeshraniční služby, měl by mít předseda kolegia možnost učinit toto rozhodnutí pouze tehdy, pokud s tím souhlasí příslušné orgány těchto ostatních centrálních depozitářů. V takovém případě by pro všechny centrální depozitáře v rámci skupiny existovalo pouze jedno kolegium, které by vykonávalo úkoly určené kolegiím pro pasportizaci i kolegiím na úrovni skupiny. Tato kolegia by měla zajistit sdílení informací týkajících se dotčených centrálních depozitářů.

(19)Orgán ESMA a příslušné orgány mají v současné době omezené množství informací o službách, které centrální depozitáři usazení ve třetí zemi nabízejí ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva některého členského státu, a to z několika důvodů. Za prvé, z důvodu odložené použitelnosti (bez konečného data) požadavků na uznávání centrálních depozitářů ze třetích zemí, kteří v Unii poskytovali služby související s registrací a centrální evidencí již před datem použitelnosti nařízení (EU) č. 909/2014 podle čl. 69 odst. 4 uvedeného nařízení. Za druhé, z důvodu skutečnosti, že pokud centrální depozitář ze třetí země poskytuje pouze služby vypořádání, požadavkům na uznávání nepodléhá. A konečně proto, že nařízení (EU) č. 909/2014 nevyžaduje, aby centrální depozitáři usazení ve třetí zemi informovali orgány Unie o svých činnostech souvisejících s finančními nástroji vydanými podle práva některého členského státu. Vzhledem k tomuto nedostatku informací by emitenti ani veřejné orgány na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie nebyli schopni v případě potřeby posoudit činnost těchto centrálních depozitářů v Unii. Centrální depozitáři usazení ve třetí zemi by proto měli mít povinnost informovat orgány Unie o svých činnostech v souvislosti s finančními nástroji vydanými podle práva některého členského státu.

(20)Čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014 vyžaduje, aby alespoň jedna třetina členů vedoucího orgánu centrálního depozitáře, nejméně však dva, byla nezávislá. Tento pojem nezávislosti však může vést k rozdílným výkladům, a proto by měl být vyjasněn v souladu s definicí „nezávislých členů“ podle čl. 2 bodu 28 nařízení (EU) č. 648/2012.

(21)V zájmu zajištění jednotnosti výkladu klíčových aspektů, k nimž by měly výbory uživatelů poskytovat vedoucímu orgánu stanoviska, by mělo být dále vyjasněno, jaké prvky jsou zahrnuty do „úrovně služeb“.

(22)Vzhledem ke klíčové úloze centrálních depozitářů s ohledem na bezpečnost obchodů by měli centrální depozitáři rizika spojená s úschovou cenných papírů a vypořádáním obchodů s cennými papíry nejen omezovat, ale měli by se snažit je minimalizovat.

(23)Za určitých okolností může být cenný papír vydán podle vnitrostátního práva obchodních společností nebo podobných právních předpisů dvou různých členských států. To platí zejména u dluhových cenných papírů, je-li emitent usazen v jednom členském státě a cenné papíry mohou být vydány podle rozhodného práva jiného členského státu. V takovém případě by mělo i nadále platit vnitrostátní právo obchodních společností nebo podobné právní předpisy.

(24)Aby bylo zajištěno, že emitenti, kteří si sjednají vedení svých cenných papírů u centrálního depozitáře usazeného v jiném členském státě, mohou splňovat příslušná ustanovení práva obchodních společností nebo podobných právních předpisů těchto členských států, měly by členské státy pravidelně aktualizovat seznam takových klíčových vnitrostátních příslušných ustanovení zveřejněný orgánem ESMA.

(25)S cílem zabránit rizikům pro vypořádání souvisejícím s platební neschopností zúčtovatele by centrální depozitář měl, kdykoli je to vhodné a možné, provádět peněžní vypořádání obchodu s cennými papíry na účtech vedených u centrální banky. Není-li tato možnost vhodná a dostupná, včetně případů, kdy centrální depozitář nesplňuje podmínky pro přístup k jiné centrální bance, než je banka v jeho domovském členském státě, by měl mít tento centrální depozitář možnost provádět peněžní vypořádání obchodů v cizích měnách prostřednictvím účtů otevřených u institucí, které mají povolení poskytovat bankovní služby za podmínek stanovených v nařízení (EU) č. 909/2014. Účinnost vypořádacího trhu by byla lépe zajištěna posílením možností centrálních depozitářů poskytovat služby vypořádání v cizích měnách prostřednictvím účtů otevřených u institucí, které mají povolení poskytovat bankovní služby, v rámci náležitých omezení rizik za účelem prohloubení kapitálových trhů a posílení přeshraničního vypořádání. Za tímto účelem by centrální depozitáři s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014, u nichž jsou příslušná rizika již monitorována, měli mít možnost tyto služby nabízet jiným centrálním depozitářům, kteří takovou licenci nemají, bez ohledu na to, zda jsou součástí téže skupiny společností, či nikoli.

(26)Centrální depozitáři, kteří nemají povolení poskytovat bankovní doplňkové služby, by měli mít možnost, při náležitě nastaveném omezení rizika, nabízet dostatečný objem vypořádání v cizí měně prostřednictvím účtů otevřených u úvěrových institucí nebo prostřednictvím vlastního účtu. Prahová hodnota, pod kterou může centrální depozitář určit úvěrovou instituci, která bude poskytovat bankovní doplňkové služby prostřednictvím samostatné právnické osoby, aniž by musela splňovat podmínky stanovené v hlavě IV nařízení (EU) č. 909/2014, by měla být stanovena způsobem, který podporuje efektivnost vypořádání a využívání bankovních doplňkových služeb při současném zajištění finanční stability. Orgán EBA by měl být jako orgán se specializací na oblast bankovnictví a úvěrových rizik pověřen vypracováním návrhů regulačních technických norem, v nichž by byly stanoveny příslušné prahové hodnoty a případně požadavky na omezení rizika. Orgán EBA by měl rovněž úzce spolupracovat s členy ESCB a s orgánem ESMA. Komise by měla být zmocněna přijímat regulační technické normy v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) týkající se konkrétních prvků stanovení poskytování bankovních doplňkových služeb, souvisejících aspektů řízení rizik a kapitálových požadavků na centrální depozitáře a obezřetnostních požadavků k úvěrovému riziku a riziku likvidity pro centrální depozitáře a určené úvěrové instituce s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby.

(27)Centrální depozitáři, včetně centrálních depozitářů s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby, a určené úvěrové instituce by ve svých rámcích řízení rizik a obezřetnostních rámcích, včetně příslušných nettingových dohod, měli krýt příslušná rizika. Nástroje ke krytí těchto rizik by měly zahrnovat udržování dostatečných způsobilých likvidních zdrojů ve všech příslušných měnách a zajištění toho, aby stresové scénáře byly dostatečně silné. Centrální depozitáři cenných papírů by rovněž měli zajistit řízení a krytí odpovídajících rizik likvidity na základě vysoce spolehlivých finančních mechanismů u důvěryhodných institucí, bez ohledu na to, zda jsou tato ujednání přislíbená nebo jsou podobně spolehlivá. Orgán EBA by měl předložit návrhy regulačních technických norem, které by revidovaly stávající regulační technické normy za účelem zohlednění uvedených změn obezřetnostních požadavků, aby Komise mohla provést veškeré nezbytné změny s cílem vyjasnit požadavky stanovené v těchto regulačních technických normách, například požadavky na řízení možných deficitů likvidity.

(28)Ukázalo se, že lhůta pouhého jednoho měsíce, kterou mají dotčené orgány a příslušné orgány na vydání odůvodněného stanoviska k povolení poskytovat bankovní doplňkové služby, je příliš krátká na to, aby mohly tyto orgány provést důkladnou analýzu. Proto by měla být stanovena lhůta delší, dvouměsíční.

(29)Aby měli centrální depozitáři usazení v Unii nebo ve třetích zemích dostatek času na podání žádosti o povolení a uznání jejich činností, bylo datum použitelnosti požadavků na povolování a uznávání podle nařízení (EU) č. 909/2014 původně odloženo až do přijetí rozhodnutí o povolení nebo uznání podle uvedeného nařízení. Od vstupu uvedeného nařízení v platnost již uplynula dostatečná doba. Tyto požadavky by se proto měly začít uplatňovat v zájmu zajištění jednak rovných podmínek mezi všemi centrálními depozitáři nabízejícími služby ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva některého členského státu, a jednak toho, aby měly uvedené orgány na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie nezbytné informace k zajištění ochrany investorů a sledování finanční stability.

(30)Nařízení (EU) č. 909/2014 v současné době vyžaduje, aby orgán ESMA ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány a orgánem EBA vypracovával výroční zprávy týkající se dvanácti témat a předkládal je Komisi. Tento požadavek je nepřiměřený vzhledem k povaze určitých témat, která nevyžadují každoroční aktualizaci. Četnost a počet těchto zpráv by proto měly být přehodnoceny, aby se snížila zátěž orgánu ESMA a příslušných orgánů a aby se zároveň zajistilo, že Komise bude mít k dispozici nezbytné informace, které potřebuje k přezkumu provádění nařízení (EU) č. 909/2014.

(31)Nařízení (EU) č. 909/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(32)Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, ve kterých bude upřesněn účinek, jaký by v kontextu záporných úrokových sazeb mohla mít selhání na dotčené protistrany v souvislosti s výpočtem peněžitých sankcí nebo jejich nežádoucími pobídkami k selhání, důvody, které vedou k selhání vypořádání a které je třeba považovat za důvody, jež nelze přičítat účastníkům obchodu, a obchody, které je třeba považovat za obchody, na nichž se nepodílejí dvě obchodující strany, fungování kolegií orgánů dohledu, informace, které mají oznamovat centrální depozitáři ze třetích zemí, a maximální částka, pod kterou mohou centrální depozitáři využít k vypořádání peněžních plateb jakoukoli úvěrovou instituci.

(33)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení, zejména s ohledem na uplatňování a pozastavení požadavků na povinné náhradní koupě, pokud se použijí, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 43 .

(34)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zvýšení poskytování přeshraničního vypořádání ze strany centrálních depozitářů, snížení administrativní zátěže a nákladů na dodržování předpisů a zajištění toho, aby orgány měly dostatek informací ke sledování rizik, nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy, ale spíše jich lze, z důvodu jejich rozsahu a účinků, lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(35)Uplatňování revidované oblasti působnosti pravidel o peněžitých sankcích, nových požadavků týkajících se zřizování kolegií orgánů dohledu, předkládání oznámení centrálními depozitáři ze třetích zemí o základních službách, které poskytují ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva některého členského státu, revidované prahové hodnoty, pod níž mohou úvěrové instituce nabízet vypořádání peněžních plateb u některých obchodů ve vypořádacím systému centrálního depozitáře, a revidovaných obezřetnostních požadavků vztahujících se na úvěrové instituce nebo centrální depozitáře s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby podle článku 59 nařízení (EU) č. 909/2014 by mělo být odloženo, aby byla k dispozici dostatečná doba na přijetí nezbytných aktů v přenesené pravomoci, které tyto požadavky blíže upřesňují,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 909/2014

Nařízení (EU) č. 909/2014 se mění takto:

1) V článku 2 se vkládá nový bod 25a, který zní:

„25a) „skupinou“ skupina ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice 2013/34/EU;“.

2) Článek 7 se mění takto:

a)v odstavci 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Mechanismus sankcí uvedený v prvním pododstavci zahrnuje peněžité sankce pro účastníky, kteří způsobí selhání vypořádání (dále jen „účastníci způsobující selhání vypořádání“), s výjimkou případů, kdy jsou tato selhání vypořádání způsobena faktory, jež nelze přičítat účastníkům obchodu, nebo u operací, na kterých se nepodílejí dvě obchodující strany. Peněžité sankce se vypočítávají za každý obchodní den, kdy obchod není vypořádán, od určeného dne vypořádání do ukončení postupu náhradní koupě podle odstavců 3 až 8, který se použije podle odstavce 2a, nebo do skutečného dne vypořádání, podle toho, co nastane dříve. Peněžité sankce nesmějí být nastaveny jako zdroj příjmů pro centrálního depozitáře.“;

b)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Aniž je dotčen mechanismus sankcí uvedený v odstavci 2 tohoto článku a právo na dvoustranné zrušení obchodu, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnout, u kterých finančních nástrojů uvedených v čl. 5 odst. 1 nebo kategorií obchodů s těmito finančními nástroji se použijí opatření k zajištění disciplíny při vypořádání uvedená v odstavcích 3 až 8 tohoto článku, pokud se Komise domnívá, že uvedená opatření představují přiměřený prostředek k řešení míry selhání vypořádání v Unii a že na základě počtu a objemu selhání vypořádání je splněna některá z těchto podmínek:

a) použití mechanismu peněžitých sankcí uvedeného v odstavci 2 nevedlo k dlouhodobému trvalému snížení počtu případů selhání vypořádání v Unii;

b) efektivnost vypořádání v Unii nedosáhla patřičné úrovně s ohledem na situaci na kapitálových trzích třetích zemí, které jsou srovnatelné z hlediska velikosti, likvidity i obchodovaných nástrojů a typů obchodů prováděných na těchto trzích;

c) míra selhání vypořádání v Unii má nebo pravděpodobně bude mít negativní dopad na finanční stabilitu Unie.

Prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 68 odst. 2.“;

c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. V případě, že Komise přijala prováděcí akt podle odstavce 2a, a v případě, že účastník způsobující selhání vypořádání nedodal přijímajícímu účastníkovi finanční nástroje, na něž se tento prováděcí akt vztahuje, ve lhůtě čtyř obchodních dnů po uplynutí určeného dne vypořádání (dále jen „prodloužená lhůta“), zahájí se postup náhradní koupě, při němž jsou dané nástroje v přiměřené lhůtě poskytnuty pro vypořádání a dodány přijímajícímu účastníkovi.

Pokud se obchod týká finančního nástroje obchodovaného na trhu pro růst malých a středních podniků, činí prodloužená lhůta patnáct kalendářních dní, ledaže se daný trh pro růst malých a středních podniků rozhodne uplatňovat kratší lhůtu.“;

d)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. V případě, že přijímající účastník (dále jen „prostřední přijímající účastník“) neobdrží finanční nástroje do dne uvedeného v odstavci 3, což způsobí, že tyto finanční nástroje nebudou k dispozici pro dodání dalšímu přijímajícímu účastníku (dále jen „koncový přijímající účastník“), má se za to, že prostřední přijímající účastník plní povinnost provést náhradní koupi vůči účastníkovi způsobujícímu selhání vypořádání, pokud náhradní koupi u těchto finančních nástrojů uskuteční koncový přijímající účastník. Obdobně může prostřední přijímající účastník na účastníka způsobujícího selhání vypořádání přenést své závazky vůči koncovému přijímajícímu účastníkovi podle odstavců 6, 7 a 8.“;

e)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Aniž je dotčen odstavec 3a, použijí se tyto odchylky od požadavku uvedeného v odstavci 3:

a) na základě druhu aktiva a likvidity dotčeného finančního nástroje může být prodloužená lhůta namísto čtyř obchodních dní nastavena na nejvýše sedm obchodních dní, pokud by kratší prodloužená lhůta ovlivnila hladké a řádné fungování dotyčných finančních trhů;

b) v případě operací složených z několika obchodů včetně smluv o zpětném odkupu cenných papírů nebo o půjčkách cenných papírů se postup náhradní koupě podle odstavce 3 nepoužije, pokud je lhůta pro tyto operace dostatečně krátká a postup náhradní koupě je v důsledku toho neefektivní;

c) v případě selhání vypořádání, ke kterému došlo z důvodů, jež nelze přičítat účastníkům, se postup náhradní koupě uvedený v odstavci 3 nepoužije;

d) u obchodů, na kterých se nepodílejí dvě obchodující strany, se postup náhradní koupě uvedený v odstavci 3 nepoužije.“;

f)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Aniž je dotčen mechanismus sankcí uvedený v odstavci 2, je-li cena finančních nástrojů dohodnutá v okamžiku uzavření obchodu odlišná od ceny zaplacené za provedení náhradní koupě, zaplatí účastník, který má z tohoto cenového rozdílu prospěch, příslušný rozdíl druhému účastníkovi nejpozději druhý obchodní den po dodání finančních nástrojů v návaznosti na náhradní koupi.“;

g)odstavec 11 se nahrazuje tímto:

„11. Odstavce 2 až 9 se nevztahují na účastníky způsobující selhání vypořádání, kteří jsou ústředními protistranami, s výjimkou obchodů uzavřených ústřední protistranou, v nichž nevstupuje mezi smluvní strany.

Pokud ústřední protistrana utrpí ztráty v důsledku použití čl. 7 odst. 2 třetího pododstavce, může ve svých pravidlech zavést mechanismus, který tyto ztráty pokryje.“;

h)vkládá se nový odstavec 13a, který zní:

„13a. Orgán ESMA může doporučit, aby Komise přiměřeným způsobem pozastavila mechanismus náhradní koupě uvedený v odstavcích 3 až 8 u konkrétních kategorií finančních nástrojů, pokud je to nutné k zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo řádného fungování finančních trhů v Unii nebo k jeho vyřešení. Toto doporučení je doplněno řádně odůvodněným posouzením jeho nezbytnosti a nezveřejňuje se.

Před vydáním doporučení orgán ESMA konzultuje Evropskou radu pro systémová rizika a ESCB.

Po obdržení doporučení a na základě zdůvodnění a důkazů, které předložil orgán ESMA, Komise bez zbytečného odkladu buď prostřednictvím prováděcího aktu pozastaví mechanismus náhradní koupě uvedený v odstavci 3 u konkrétních kategorií finančních nástrojů, nebo doporučené pozastavení zamítne. Pokud Komise požadované pozastavení zamítne, zdůvodní orgánu ESMA své rozhodnutí písemně. Tato informace se nezveřejňuje.

Prováděcí akt se přijímá v souladu s postupem podle čl. 68 odst. 3.

Pozastavení mechanismu náhradní koupě se oznámí orgánu ESMA a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách Komise.

Pozastavení mechanismu náhradní koupě je platné po počáteční dobu nepřesahující šest měsíců ode dne použitelnosti tohoto pozastavení.

Pokud důvody pro pozastavení přetrvávají, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu platnost pozastavení podle třetího pododstavce prodloužit o další období nepřesahující tři měsíce, přičemž celková doba pozastavení nesmí přesáhnout dvanáct měsíců. Prodloužení platnosti pozastavení se zveřejní v souladu s pátým pododstavcem.

Prováděcí akt se přijímá v souladu s postupem podle čl. 68 odst. 3. V dostatečném předstihu před koncem doby pozastavení podle šestého pododstavce nebo doby prodloužení podle sedmého pododstavce vydá orgán ESMA Komisi stanovisko k otázce, zda důvody pro pozastavení přetrvávají.“;

i)odstavec 14 se nahrazuje tímto:

„14. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijímáním aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67, kterými v závislosti na druhu aktiva, likviditě finančního nástroje, druhu obchodu a účinku, který by mohla mít nízká nebo záporná úroková sazba na pobídky protistran a selhání, upřesní parametry pro výpočet odrazující a přiměřené výše peněžitých sankcí uvedených v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku. Parametry použité pro výpočet peněžitých sankcí zajistí vysokou úroveň disciplíny při vypořádání a hladké a řádné fungování dotyčných finančních trhů.“;

j)vkládá se nový odstavec 14a, který zní:

„14a. Komise může v souladu s článkem 67 za účelem doplnění tohoto nařízení přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými blíže upřesní důvody pro selhání vypořádání, které je třeba považovat za důvody, jež nelze přičítat účastníkům obchodu, a obchody, které je třeba považovat za obchody, na nichž se nepodílejí dvě obchodující strany, jak je uvedeno v odstavci 2 a odst. 4 písm. c) a d) tohoto článku.“;

k)v odstavci 15 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok po vstupu tohoto nařízení v platnost].“

3) V čl. 12 odst. 1 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

„b) centrální banky v Unii, které vydávají nejdůležitější měny, v nichž se vypořádání uskutečňuje nebo bude uskutečňovat;

c) případně centrální banka v Unii, na jejíchž účtech dochází nebo bude docházet k peněžnímu vypořádání obchodů ve vypořádacím systému provozovaném centrálním depozitářem.“

4) Článek 17 se mění takto:

a)v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce, pokud žádající centrální depozitář nesplňuje všechny požadavky tohoto nařízení, ale lze důvodně předpokládat, že je bude splňovat, až skutečně zahájí svou činnost, může příslušný orgán udělit povolení pod podmínkou, že centrální depozitář má provedeny všechny nezbytné kroky ke splnění požadavků stanovených v tomto nařízení, jakmile skutečně zahájí svou činnost.“;

b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Jakmile je žádost považována za úplnou, předá příslušný orgán všechny informace uvedené v žádosti dotčeným orgánům a konzultuje s nimi parametry vypořádacího systému provozovaného žádajícím centrálním depozitářem.

Každý dotčený orgán může příslušnému orgánu vydat odůvodněné stanovisko do tří měsíců od obdržení informací. Pokud dotčený orgán neposkytne stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že vydal kladné stanovisko.

Jestliže alespoň jeden z dotčených orgánů vydá záporné odůvodněné stanovisko, poskytne příslušný orgán, který má v úmyslu povolení udělit, dotčeným orgánům do 30 kalendářních dnů odůvodněné rozhodnutí, v němž se k zápornému stanovisku vyjádří.

Pokud některý z dotčených orgánů do 30 kalendářních dnů poté, co příslušný orgán vydal odůvodněné rozhodnutí uvedené ve třetím pododstavci, vydá další záporné stanovisko a příslušný orgán s tím nesouhlasí, uvědomí o tom tyto dotčené orgány. Kterýkoli z orgánů, které vydaly záporné stanovisko, může záležitost postoupit orgánu ESMA s žádostí o pomoc podle čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1095/2010.

Pokud není daná záležitost vyřešena do 30 kalendářních dní od postoupení orgánu ESMA, příslušný orgán, který má v úmyslu povolení udělit, přijme konečné rozhodnutí a dotčeným orgánům poskytne podrobné písemné zdůvodnění svého rozhodnutí.

Pokud má příslušný orgán v úmyslu žádost o povolení zamítnout, záležitost se orgánu ESMA nepostupuje.

Záporná stanoviska musejí být písemná a obsahovat řádné a podrobné odůvodnění, proč nejsou splněny požadavky stanovené tímto nařízením nebo jiné požadavky právních předpisů Unie.“;

c)vkládá se nový odstavec 7a, který zní:

„7a. Příslušný orgán neprodleně uvědomí orgány konzultované podle odstavců 4 až 7 o výsledcích procesu povolování, včetně případných nápravných opatření.“

5) V článku 20 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Centrální depozitář zavede, provádí a udržuje vhodný postup zajišťující, že v případě odnětí povolení podle odstavce 1 bude provedeno včasné a řádné vypořádání a převod aktiv zákazníků a účastníků na jiného centrálního depozitáře. Mezi tyto postupy patří převod emisních účtů a záznamů souvisejících s poskytováním základních služeb uvedených v oddíle A bodech 1 a 2 přílohy.“

6) Článek 22 se mění takto:

a)odstavce 1 až 4 se nahrazují tímto:

„1. Příslušný orgán alespoň jednou za dva roky prověří opatření, strategie, procesy a mechanismy zavedené centrálním depozitářem z hlediska souladu s tímto nařízením a vyhodnotí rizika, kterým centrální depozitář je nebo může být vystaven nebo která vytváří ve vztahu k hladkému fungování trhů s cennými papíry nebo stabilitě finančních trhů.

2. Centrální depozitář stanoví scénáře, které by mu potenciálně mohly bránit v tom, aby pokračoval ve výkonu svých nejdůležitějších operací a služeb, a posoudí účinnost celé řady možností obnovy nebo řádného ukončení činnosti. V těchto scénářích jsou zohledněna různá nezávislá a související rizika, jimž je centrální depozitář vystaven. Na základě této analýzy centrální depozitář vypracuje a předloží příslušnému orgánu vhodné plány na svou obnovu nebo řádné ukončení činnosti.

3. Plány uvedené v odstavci 2 obsahují přinejmenším tyto prvky:

a) podstatné shrnutí klíčových strategií obnovy nebo řádného ukončení činnosti;

b) identifikaci nejdůležitějších operací a služeb centrálního depozitáře;

c) vhodné postupy zajišťující včasné a řádné vypořádání a převod aktiv zákazníků a účastníků na jiného centrálního depozitáře v případě, že obnova nejdůležitějších operací a služeb tohoto centrálního depozitáře bude trvale nemožná;

d) popis opatření nutných k provádění klíčových strategií.

Centrální depozitář musí být schopen identifikovat a poskytovat subjektům ve spojení informace potřebné k včasnému provádění plánů během stresových scénářů.

Centrální depozitář provádí pravidelný přezkum a aktualizaci těchto plánů, a to nejméně jednou za dva roky. Plány zohledňují velikost, systémový význam, povahu, rozsah a složitost činností dotčeného centrálního depozitáře a jakýkoli relevantní ozdravný plán nebo plán řešení krize stanovený v souladu se směrnicí 2014/59/EU.

Je-li pro centrálního depozitáře zaveden a udržován plán řešení krize s cílem zajistit jeho základní funkce, příslušný orgán o tom informuje orgán ESMA.

4. Příslušný orgán stanoví četnost a hloubku prověření a vyhodnocení podle odstavce 1 s ohledem na velikost, systémový význam, povahu, rozsah a složitost činností dotyčného centrálního depozitáře. Výsledky prověření a vyhodnocení se aktualizují minimálně jednou za dva roky.“;

b)odstavce 6 a 7 se nahrazují tímto:

„6. Při prověření a vyhodnocení podle odstavce 1 poskytne příslušný orgán v rané fázi nezbytné informace dotčeným orgánům a případně orgánu uvedenému v článku 67 směrnice 2014/65/EU a konzultuje s nimi zejména ohledně fungování vypořádacích systémů provozovaných daným centrálním depozitářem.

Konzultované orgány mohou vydat odůvodněné stanovisko do tří měsíců od obdržení informací od příslušného orgánu.

Pokud některý orgán neposkytne stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že vydal kladné stanovisko.

Jestliže alespoň jeden z dotčených orgánů vydá záporné odůvodněné stanovisko, poskytne příslušný orgán dotčeným orgánům do 30 kalendářních dnů odůvodněné rozhodnutí, v němž se k zápornému stanovisku vyjádří.

Pokud některý z dotčených orgánů do 30 kalendářních dnů po vydání odůvodněného rozhodnutí uvedeného ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce vydá další záporné stanovisko a příslušný orgán s tím nesouhlasí, uvědomí o tom uvedený dotčený orgán. Kterýkoli z orgánů, které vydaly záporné stanovisko, může záležitost postoupit orgánu ESMA s žádostí o pomoc podle čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1095/2010.

Pokud není daná záležitost vyřešena do 30 kalendářních dní od postoupení orgánu ESMA, příslušný orgán přijme konečné rozhodnutí o prověření a vyhodnocení a dotčeným orgánům poskytne podrobné písemné zdůvodnění svého rozhodnutí.

Záporná stanoviska musejí být písemná a obsahovat řádné a podrobné odůvodnění, proč nejsou splněny požadavky stanovené tímto nařízením nebo jiné požadavky právních předpisů Unie.

7. Příslušný orgán pravidelně a alespoň jednou za dva roky informuje dotčené orgány a případně kolegia uvedená v článku 24a tohoto nařízení a orgán uvedený v článku 67 směrnice 2014/65/EU o výsledcích prověření a vyhodnocení podle odstavce 1 tohoto článku, včetně případných nápravných opatření nebo sankcí.“;

c)v odstavci 11 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok po vstupu tohoto nařízení v platnost].“

7) V článku 23 se odstavce 2 až 7 nahrazují tímto:

„2. Na povoleného centrálního depozitáře nebo centrálního depozitáře, který požádal o povolení podle článku 17, který hodlá poskytovat základní služby uvedené v oddíle A bodech 1 a 2 přílohy ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva jiného členského státu uvedeného v čl. 49 odst. 1 druhém pododstavci nebo zřídit pobočku v jiném členském státě, se vztahuje postup podle odstavců 3 až 7 tohoto článku. Centrální depozitář může tyto služby poskytovat teprve poté, co získá povolení podle článku 17, avšak nikoli dříve, než nastane příslušné datum použitelné v souladu s odstavcem 6.

3. Centrální depozitář, který hodlá služby uvedené v odstavci 2 tohoto článku ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva jiného členského státu uvedeného v čl. 49 odst. 1 druhém pododstavci poskytovat poprvé nebo hodlá změnit rozsah těchto poskytovaných služeb, předloží příslušnému orgánu domovského členského státu dokumenty s těmito informacemi:

a) hostitelský členský stát;

b) podnikatelský plán, v němž jsou uvedeny především služby, které hodlá centrální depozitář poskytovat;

c) měnu nebo měny, které hodlá centrální depozitář používat v procesu vypořádání;

d) je-li zřízena pobočka, organizační strukturu pobočky a jména osob odpovědných za její vedení;

e) posouzení opatření, která hodlá centrální depozitář přijmout, aby svým uživatelům umožnil dodržovat vnitrostátní právní předpisy uvedené v čl. 49 odst. 1.

4. Do jednoho měsíce od obdržení informací uvedených v odstavci 3 sdělí příslušný orgán domovského členského státu tyto informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu, ledaže by měl s ohledem na plánované poskytování služeb důvody pochybovat o přiměřenosti administrativní struktury nebo finanční situace centrálního depozitáře, který hodlá poskytovat služby v hostitelském členském státě. Pokud centrální depozitář již poskytuje služby jiným hostitelským členským státům, příslušný orgán domovského členského státu rovněž informuje kolegium pro pasportizaci uvedené v článku 24a.

Příslušný orgán hostitelského členského státu o každém sdělení obdrženém podle prvního pododstavce neprodleně informuje dotčené orgány tohoto členského státu.

5. Pokud se příslušný orgán domovského členského státu v souladu s odstavcem 4 rozhodne nesdělit všechny informace podle odstavce 3 příslušnému orgánu hostitelského členského státu, zdůvodní své odmítnutí dotyčnému centrálnímu depozitáři do tří měsíců ode dne, kdy veškeré informace obdržel, a o svém rozhodnutí informuje příslušný orgán hostitelského členského státu a kolegium pro pasportizaci uvedené v článku 24a.

6. Centrální depozitář může zahájit poskytování služeb uvedených v odstavci 2 v hostitelském členském státě k takovému z těchto dat, které nastane nejdříve:

a) po uplynutí jednoho měsíce od data předání sdělení podle odstavce 4;

b) po obdržení sdělení od příslušného orgánu hostitelského členského státu, kterým se schvaluje poskytování služeb v hostitelském členském státě.

Příslušný orgán domovského členského státu neprodleně informuje centrálního depozitáře o datu předání sdělení uvedeného v odstavci 4.

7. V případě změny informací uvedených v dokumentech předložených podle odstavce 3 tohoto článku uvědomí centrální depozitář o této změně písemně příslušný orgán domovského členského státu nejméně jeden měsíc předtím, než se tato změna uskuteční. Příslušný orgán domovského členského státu o této změně neprodleně uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu a kolegium pro pasportizaci uvedené v článku 24a.“

8) Článek 24 se mění takto:

a)v odstavci 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Na žádost kteréhokoli člena kolegia pro pasportizaci uvedeného v článku 24a může příslušný orgán domovského členského státu vyzvat k účasti na kontrolách na místě zaměstnance příslušných orgánů hostitelských členských států a orgánu ESMA.

Příslušný orgán domovského členského státu může předat orgánu ESMA veškeré informace obdržené od centrálních depozitářů během kontrol na místě nebo v souvislosti s těmito kontrolami.“;

b)odstavec 4 se zrušuje;

c)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu jasné a prokazatelné důvody k domněnce, že centrální depozitář poskytující v souladu s článkem 23 služby na jeho území porušuje povinnosti vyplývající z ustanovení tohoto nařízení, informuje o svém zjištění příslušný orgán domovského členského státu, orgán ESMA a kolegium pro pasportizaci uvedené v článku 24a.

Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu centrální depozitář svým jednáním nadále porušuje povinnosti vyplývající z ustanovení tohoto nařízení, přijme příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co uvědomí příslušný orgán domovského členského státu, veškerá vhodná opatření nezbytná k zajištění souladu s ustanoveními tohoto nařízení na svém území. O těchto opatřeních jsou neprodleně informovány orgán ESMA a kolegium pro pasportizaci uvedené v článku 24a.

Příslušný orgán hostitelského členského státu a domovského členského státu mohou věc předat orgánu ESMA, který může jednat v souladu s pravomocemi, jež jsou mu svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

d)odstavce 7 a 8 se zrušují.

9) V hlavě III se vkládá nový oddíl 4a, který zní:

„Oddíl 4a

Spolupráce orgánů prostřednictvím kolegií

Článek 24a

Kolegia orgánů dohledu pro centrální depozitáře poskytující služby v jiném členském státě a pro centrální depozitáře, kteří jsou součástí skupiny se dvěma nebo více centrálními depozitáři

1. Za účelem plnění úkolů uvedených v odstavci 6 se v těchto případech zřídí kolegia orgánů dohledu:

a) pokud centrální depozitář podléhá postupu uvedenému v čl. 23 odst. 3 až 7 (dále jen „kolegium pro pasportizaci“);

b) pokud je centrální depozitář součástí skupiny, kterou tvoří dva nebo více centrálních depozitářů povolených alespoň ve dvou členských státech (dále jen „kolegium na úrovni skupiny“).

V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. a) zřídí domovský příslušný orgán centrálního depozitáře kolegium pro pasportizaci, které spravuje a jemuž předsedá. Kolegium je zřízeno do jednoho měsíce ode dne uvedeného v čl. 23 odst. 6. Pokud centrální depozitář předkládá následná oznámení podle čl. 23 odst. 3, vyzve příslušný orgán domovského členského státu příslušné orgány dotčených hostitelských členských států k účasti v kolegiu pro pasportizaci do jednoho měsíce ode dne uvedeného v čl. 23 odst. 6.

V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. b), je-li mateřským podnikem centrální depozitář povolený v Unii, zřídí příslušný orgán domovského členského státu uvedeného centrálního depozitáře kolegium na úrovni skupiny, které spravuje a jemuž předsedá. Pokud mateřským podnikem není centrální depozitář schválený v Unii, zřídí kolegium na úrovni skupiny, které spravuje a jemuž předsedá, příslušný orgán domovského členského státu centrálního depozitáře s nejvyšší bilanční sumou.

Odchylně od třetího pododstavce, pokud by použití kritérií v uvedeném pododstavci nebylo vhodné, mohou příslušné orgány na základě společné dohody od uvedených kritérií upustit a jmenovat příslušný orgán jiného centrálního depozitáře, který bude kolegium spravovat a předsedat mu, s přihlédnutím k dotčeným centrálním depozitářům a k relativnímu významu jejich činností v příslušných členských státech. V takových případech má mateřský centrální depozitář, nebo případně centrální depozitář s nejvyšší bilanční sumou, právo být vyslechnut předtím, než příslušné orgány přijmou rozhodnutí.

Příslušné orgány neprodleně oznámí Komisi a orgánu ESMA veškeré dohody uzavřené podle čtvrtého pododstavce.

2. Kolegia uvedená v odstavci 1 se skládají z:

a) orgánu ESMA;

b) příslušného orgánu domovského členského státu centrálního depozitáře;

c) dotčených orgánů uvedených v článku 12;

d) v případě kolegia pro pasportizaci příslušného orgánu hostitelského členského státu;

e) v případě kolegia na úrovni skupiny příslušného orgánu a dotčených orgánů každého centrálního depozitáře ve skupině;

f) orgánu EBA, pokud centrální depozitář obdržel povolení podle čl. 54 odst. 3.

3. Pokud centrální depozitář podléhající postupu podle čl. 23 odst. 3 až 7 je rovněž součástí skupiny, kterou tvoří dva nebo více centrálních depozitářů, a jeho příslušný orgán je předsedou kolegia na úrovni skupiny, může se tento příslušný orgán rozhodnout, že pro účely odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku zřídí pro uvedeného centrálního depozitáře pouze jedno kolegium. Pokud kterýkoli z ostatních centrálních depozitářů ve skupině také podléhá postupu podle čl. 23 odst. 3 až 7, může předseda kolegia toto rozhodnutí učinit pouze se souhlasem příslušných orgánů uvedených centrálních depozitářů.

Pokud je kolegium zřízené podle prvního pododstavce:

a)svoláno k plnění úkolů uvedených v odst. 6 písm. a) až d) tohoto článku, zúčastní se tohoto zasedání kolegia orgány uvedené v odst. 2 písm. a) až f) tohoto článku ve vztahu ke každému centrálnímu depozitáři ve skupině;

b)svoláno k plnění úkolů uvedených v odst. 6 písm. e) tohoto článku, zúčastní se tohoto zasedání kolegia pouze orgány uvedené v odst. 2 písm. a), b), c), e) a případně f) tohoto článku.

4. Předseda oznámí složení kolegia orgánu ESMA do 30 kalendářních dnů od zřízení kolegia a každou změnu jeho složení do 30 kalendářních dnů od provedení této změny. Orgán ESMA zveřejní seznam členů uvedeného kolegia bez zbytečného odkladu na svých internetových stránkách a tento seznam pravidelně aktualizuje.

5. Příslušný orgán členského státu, který není členem kolegia, může kolegium požádat o jakékoli informace, které jsou důležité pro plnění jeho úkolů v oblasti dohledu.

6. Aniž jsou dotčeny povinnosti příslušných orgánů podle tohoto nařízení, zajišťuje kolegium:

a)výměnu informací, včetně žádostí o informace podle článků 13, 14 a 15 a informace o procesu prověření a vyhodnocení podle článku 22;

b)účinnější dohled tím, že zamezí zbytečným duplicitním opatřením v oblasti dohledu, jako jsou žádosti o informace;

c)dohodu o dobrovolném rozdělení úkolů mezi své členy;

d)v případě kolegia pro pasportizaci spolupráci domovského a hostitelského členského státu podle článku 24 a v souvislosti s opatřeními uvedenými v čl. 23 odst. 4 písm. e) a s jakýmikoli otázkami, které se vyskytnou při poskytování služeb v jiných členských státech;

e)v případě kolegia na úrovni skupiny výměnu informací o sdílených zdrojích a o outsourcingových smlouvách uzavřených v rámci skupiny centrálních depozitářů podle článku 19, o významných změnách struktury a vlastnictví skupiny a o změnách v organizaci, vrcholném vedení, procesech nebo ujednáních, mají-li tyto změny významný dopad na správu nebo řízení rizik centrálních depozitářů náležejících do skupiny.

Předseda svolává zasedání kolegia alespoň jednou ročně.

K usnadnění plnění úkolů přidělených kolegiím podle prvního pododstavce tohoto odstavce mohou členové kolegia uvedení v odstavci 2 zařazovat na pořad jednání zasedání další body.

7. Zřízení a činnost kolegia se řídí písemnou dohodou mezi všemi jeho členy.

Tato dohoda určí praktické mechanismy pro činnost kolegia, včetně způsobů komunikace mezi členy kolegia, a může určit úkoly, které mají být svěřeny příslušnému orgánu centrálního depozitáře nebo jinému členu kolegia.

8. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují náležitosti praktických mechanismů uvedených v odstavci 7.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok po datu vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

10) Článek 25 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Centrální depozitář ze třetí země, který hodlá poskytovat základní službu uvedenou v oddíle A bodě 3 přílohy ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva jiného členského státu uvedeného v čl. 49 odst. 1 druhém pododstavci, předloží oznámení orgánu ESMA.“;

b)v odstavci 6 se pátý pododstavec nahrazuje tímto:

„Do šesti měsíců od předložení úplné žádosti nebo od přijetí rozhodnutí o rovnocennosti Komisí v souladu s odstavcem 9, podle toho, co nastane později, orgán ESMA informuje žádajícího centrálního depozitáře písemně s úplným odůvodněním svého rozhodnutí o tom, zda bylo uznání vydáno, nebo zamítnuto.“;

c)doplňuje se nový odstavec 13, který zní:

„13. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž budou vymezeny informace, které centrální depozitář ze třetí země poskytne orgánu ESMA v oznámení uvedeném v odstavci 2a. Tyto informace jsou omezeny na to, co je nezbytně nutné, včetně následujících informací, bude-li to vhodné a budou-li k dispozici:

a)počet účastníků z Unie, kterým centrální depozitář ze třetí země poskytuje služby uvedené v odstavci 2a;

b)počet a objem obchodů s finančními nástroji vydanými podle práva některého členského státu vypořádaných v předchozím roce;

c)počet a objem obchodů vypořádaných účastníky z Unie během předchozího roku.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok po datu vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

11) V článku 27 se vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Pro účely odstavců 2 a 3 se nezávislým členem vedoucího orgánu rozumí člen vedoucího orgánu, který nemá s daným centrálním depozitářem, jeho ovládajícími akcionáři, jeho vedením ani jeho účastníky žádný obchodní, příbuzenský ani jiný vztah, jenž zakládá střet zájmů, a který k nim neměl žádný takový vztah v období pěti let před svým členstvím ve vedoucím orgánu.“

12) V článku 28 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Výbory uživatelů poskytují vedoucímu orgánu stanoviska k zásadním opatřením, která mají dopad na členy, včetně kritérií pro přijímání emitentů nebo účastníků do jednotlivých vypořádacích systémů a úrovně služeb, což zahrnuje výběr clearingového a vypořádacího systému, provozní strukturu centrálního depozitáře, rozsah vypořádaných nebo zaznamenaných produktů a využití technologií a postupů pro činnost centrálního depozitáře.“

13) Článek 36 se nahrazuje tímto:

„Článek 36

Obecná ustanovení

Centrální depozitář musí mít pro každý vypořádací systém, který provozuje, zavedena vhodná pravidla a postupy, včetně spolehlivých účetních postupů a kontrolních mechanismů, aby byla zajištěna celistvost emisí cenných papírů a bylo možné minimalizovat a řídit rizika spojená s úschovou cenných papírů a vypořádáním obchodů s cennými papíry.“

14) V článku 40 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Pokud vypořádání přes účty u centrální banky podle odstavce 1 není vhodné a možné, může centrální depozitář nabídnout vypořádání peněžních plateb všech nebo některých obchodů ve svých vypořádacích systémech prostřednictvím účtů vedených u úvěrové instituce, prostřednictvím centrálního depozitáře, který má povolení poskytovat služby uvedené v oddíle C přílohy, bez ohledu na to, zda se jedná o stejnou skupinu podniků v konečném důsledku kontrolovanou týmž mateřským podnikem, či nikoli, nebo prostřednictvím vlastních účtů. Pokud centrální depozitář nabídne vypořádání na účtech u úvěrové instituce, prostřednictvím vlastních účtů nebo účtů jiného centrálního depozitáře, učiní tak v souladu s ustanoveními hlavy IV.“

15) V čl. 49 odst. 1 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„Aniž je dotčeno právo emitenta uvedené v prvním pododstavci, nadále se použije právo obchodních společností nebo podobné právní předpisy daného členského státu, podle nichž jsou cenné papíry vydány. Právo obchodních společností nebo podobné právní předpisy daného členského státu, podle nichž jsou cenné papíry vydány, zahrnuje:

a)právo obchodních společností nebo podobné právní předpisy členského státu, v němž je emitent usazen; a

b)rozhodné právo obchodních společností nebo podobné právní předpisy, podle nichž jsou cenné papíry vydány.

Členské státy sestaví přehled klíčových příslušných ustanovení jejich práva podle druhého pododstavce. Příslušné orgány sdělí uvedený přehled orgánu ESMA do 18. prosince 2014. Orgán ESMA přehled zveřejní do 18. ledna 2015. Členské státy tento přehled pravidelně a nejméně každé dva roky aktualizují. Aktualizovaný přehled sdělují v těchto pravidelných intervalech orgánu ESMA. Orgán ESMA aktualizovaný přehled zveřejní.“

16) V článku 52 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Předloží-li centrální depozitář žádost o přístup k jinému centrálnímu depozitáři podle článků 50 a 51, vyřídí hostitelský centrální depozitář žádost neprodleně a žádajícímu centrálnímu depozitáři odpoví ve lhůtě tří měsíců. Pokud hostitelský centrální depozitář s žádostí souhlasí, provede se propojení v přiměřené lhůtě, která nebude delší než dvanáct měsíců.“

17) Článek 54 se mění takto:

a)v odstavci 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) za tímto účelem určit jednu nebo více úvěrových institucí povolených v souladu s článkem 8 směrnice 2013/36/EU nebo centrálního depozitáře s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby podle odstavce 3 tohoto článku.“;

b)v odstavci 4 se první pododstavec mění takto:

i) návětí se nahrazuje tímto:

„Pokud má centrální depozitář v úmyslu určit úvěrovou instituci nebo použít centrálního depozitáře s povolením podle odstavce 3 k poskytování jakýchkoli bankovních doplňkových služeb prostřednictvím samostatné právnické osoby, která může být součástí skupiny, k níž první centrální depozitář patří, bez ohledu na to, zda je v konečném důsledku kontrolována týmž mateřským podnikem, či nikoli, povolení uvedené v odstavci 2 se udělí, pouze jsou-li splněny tyto podmínky:“;

ii) písmeno c) se zrušuje;

c)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Odstavec 4 se nevztahuje na úvěrové instituce uvedené v odst. 2 písm. b), které nabízejí peněžní vypořádání některých obchodů ve vypořádacím systému centrálního depozitáře, pokud celková hodnota tohoto peněžního vypořádání prostřednictvím účtů vedených u těchto úvěrových institucí nepřevyšuje maximální částku vypočtenou za období jednoho roku. Uvedená prahová hodnota se stanoví v souladu s odstavcem 9.

Příslušný orgán alespoň jednou ročně ověří, že prahová hodnota uvedená v prvním pododstavci je dodržována, a o svých zjištěních podá zprávu orgánu ESMA, ESCB a orgánu EBA. Pokud příslušný orgán zjistí, že došlo k překročení prahové hodnoty, bude od dotyčného centrálního depozitáře vyžadovat, aby požádal o povolení v souladu s odstavcem 4. Dotyčný centrální depozitář předloží žádost o povolení do šesti měsíců.“;

d)doplňuje se nový odstavec 9, který zní:

„9. Orgán EBA vypracuje v úzké spolupráci s orgánem ESMA a s členy ESCB návrhy regulačních technických norem, ve kterých stanoví maximální částku uvedenou v odstavci 5, s ohledem na nutnost vyvážení úvěrového rizika a rizika likvidity centrálních depozitářů, která vyplývají z vypořádání peněžních plateb prostřednictvím účtů vedených u úvěrových institucí, a nutnost umožnit centrálním depozitářům vypořádání v cizích měnách prostřednictvím účtů vedených u těchto úvěrových institucí. Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem orgán EBA v případě potřeby rovněž stanoví související požadavky na řádné řízení rizik a obezřetnostní požadavky.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok po datu vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

18) V čl. 55 odst. 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Orgány uvedené v odst. 4 písm. a) až e) vydají do dvou měsíců od obdržení informací podle uvedeného odstavce odůvodněné stanovisko k povolení. Pokud některý orgán neposkytne stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že jeho stanovisko je kladné.“

19) Článek 59 se mění takto:

a) odstavec 4 se mění takto:

i) písmena c), d) a e) se nahrazují tímto:

„c) udržují dostatečné způsobilé likvidní zdroje ve všech významných měnách pro včasné poskytování služeb vypořádání na základě širokého spektra různých stresových scénářů, včetně rizika likvidity vyplývajícího ze selhání alespoň dvou účastníků, včetně svých mateřských podniků a dceřiných podniků, vůči nimž mají největší expozice;

d) zmírňují příslušná rizika likvidity pomocí způsobilých likvidních zdrojů v každé významné měně, jako jsou například hotovost u emisní centrální banky a jiných důvěryhodných finančních institucí, přislíbené úvěrové linky nebo jiná podobná ujednání a vysoce likvidní zajištění nebo investice, které jsou okamžitě dostupné a převoditelné na hotovost v rámci předjednaných a vysoce spolehlivých dohod o financování, a to i za mimořádných, ale možných tržních podmínek, a zjišťují, měří a sledují riziko likvidity vyplývající ze vztahu s jednotlivými finančními institucemi, jež pro řízení svého rizika likvidity využívají;

e) využívají-li předjednaných a vysoce spolehlivých dohod o financování, přislíbených úvěrových linek nebo podobných ujednání, zvolí si jako poskytovatele likvidity výhradně důvěryhodné finanční instituce; stanoví a uplatňují vhodné souhrnné limity pro každého příslušného poskytovatele likvidity včetně svého mateřského podniku a dceřiných podniků;“

ii) písmeno i) se nahrazuje tímto:

„i)    mají předjednané a vysoce spolehlivé dohody, na jejichž základě mohou včas převést zajištění, jež jim poskytl zákazník, který selhal, na hotovost, a v případě využití nepřislíbených ujednání zjistí, zda byla stanovena a zmírněna veškerá související potenciální rizika;“

iii) doplňuje se nové písmeno k), které zní:

„k) odpovídajícím způsobem sledují a řídí veškerá rizika, včetně příslušných nettingových dohod týkajících se peněžní složky jejich použitého modelu vypořádání.“;

b) v odstavci 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok po datu vstupu tohoto nařízení v platnost].“

20) Článek 60 se mění takto:

a)v odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Příslušné orgány uvedené v prvním pododstavci pravidelně a alespoň jednou ročně posoudí, zda určená úvěrová instituce nebo centrální depozitář s povolením poskytovat bankovní doplňkové služby plní požadavky stanovené v článku 59, a o výsledcích svého dohledu podle tohoto odstavce, včetně případných nápravných opatření nebo sankcí, informují příslušný orgán centrálního depozitáře, který následně vyrozumí orgány uvedené v čl. 55 odst. 4 a případně kolegia uvedená v článku 24a.“;

b)v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Příslušný orgán centrálního depozitáře pravidelně a alespoň jednou ročně informuje orgány uvedené v čl. 55 odst. 4 a případně kolegia uvedená v článku 24a o výsledcích svého prověření a vyhodnocení podle tohoto odstavce, včetně případných nápravných opatření nebo sankcí.“

21) Článek 67 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 14a, čl. 24a odst. 8, čl. 25 odst. 13 a čl. 54 odst. 9 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost].“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2, čl. 7 odst. 14, čl. 24 odst. 7, čl. 7 odst. 14a, čl. 24a odst. 8, čl. 25 odst. 13 a čl. 54 odst. 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

c)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2, čl. 7 odst. 14, čl. 24 odst. 7, čl. 7 odst. 14a, čl. 24a odst. 8, čl. 25 odst. 13 a čl. 54 odst. 9 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“

22) V článku 68 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.“

23) Článek 69 se mění takto:

a)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Vnitrostátní pravidla pro povolování centrálních depozitářů platí do toho z následujících dat, které nastane dříve:

a) datum přijetí rozhodnutí podle tohoto nařízení o povolení centrálního depozitáře a jeho činností, včetně propojení centrálních depozitářů, nebo

b) … [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok po datu vstupu tohoto nařízení v platnost].“;

b)vkládají se nové odstavce 4a, 4b a 4c, které znějí:

„4a. Vnitrostátní pravidla pro uznávání centrálních depozitářů ze třetích zemí platí do toho z následujících dat, které nastane dříve:

a) datum přijetí rozhodnutí podle tohoto nařízení o uznání příslušného centrálního depozitáře ze třetí země a jeho činností, nebo

b) … [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 roky po datu vstupu tohoto nařízení v platnost].

Centrální depozitář ze třetí země, který poskytuje základní služby uvedené v oddíle A bodech 1 a 2 přílohy ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva některého členského státu uvedeného v čl. 49 odst. 1 druhém pododstavci podle platných vnitrostátních pravidel pro uznávání centrálních depozitářů ze třetích zemí, předloží orgánu ESMA oznámení do dvou let od [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž budou blíže upřesněny informace, které centrální depozitář ze třetí země poskytne orgánu ESMA v oznámení uvedeném v druhém pododstavci. Tyto informace jsou omezeny na to, co je nezbytně nutné, včetně následujících informací, bude-li to vhodné a budou-li k dispozici:

a)počet účastníků, kterým centrální depozitář ze třetí země poskytuje služby uvedené v druhém pododstavci;

b)kategorie finančních nástrojů, v souvislosti s nimiž centrální depozitář ze třetí země tyto služby poskytuje, a

c)celkový objem a hodnota těchto finančních nástrojů.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok po datu vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4b. Centrální depozitář ze třetí země, který poskytoval základní služby uvedené v oddíle A bodě 3 přílohy ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva některého členského státu uvedeného v čl. 49 odst. 1 přede dnem … [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost], předloží oznámení uvedené v čl. 25 odst. 2a do dvou let od … [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

4c. Pokud centrální depozitář předložil úplnou žádost o uznání v souladu s čl. 25 odst. 4, 5 a 6 přede dnem … [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost], ale orgán ESMA do uvedeného dne nevydá rozhodnutí v souladu s čl. 25 odst. 6, platí vnitrostátní pravidla pro uznávání centrálních depozitářů až do vydání rozhodnutí orgánu ESMA.“;

c)doplňuje se nový odstavec 6, který zní:

„6. Příslušné orgány domovského státu zřídí a spravují kolegia podle článku 24a pro všechny centrální depozitáře poskytující služby ve vztahu k finančním nástrojům vydaným podle práva jiného členského státu podle čl. 23 odst. 2 přede dnem …[Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost] nebo pro centrální depozitáře patřící do skupiny, jejímiž členy jsou jiní centrální depozitáři, do …[Úřad pro publikace: vložte datum = 4 měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].“

24) Článek 74 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i) návětí se nahrazuje tímto:

„Orgán ESMA ve spolupráci s orgánem EBA a příslušnými orgány a dotčenými orgány předkládají Komisi zprávy, v nichž posoudí tendence, potenciální rizika a slabá místa a v případě potřeby doporučí preventivní nebo nápravná opatření pro trhy se službami, na něž se vztahuje toto nařízení. V těchto zprávách se uvede posouzení těchto aspektů:“;

ii) písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) efektivnosti vypořádání domácích a přeshraničních operací za jednotlivé členské státy na základě počtu a objemu selhání vypořádání a jejich vývoje, včetně analýzy dopadu peněžitých sankcí na selhání vypořádání u různých nástrojů, doby trvání a hlavních faktorů selhání vypořádání, kategorií finančních nástrojů a trhů, kde jsou pozorovány nejvyšší míry selhání vypořádání, a mezinárodního srovnání míry selhání vypořádání, včetně posouzení výše sankcí uvedených v čl. 7 odst. 2, a případně počtu a objemu náhradních koupí uvedených v čl. 7 odst. 3 a 4 a dalších vhodných kritérií;“

iii) doplňuje se nové písmeno l), které zní:

„l) nakládání s oznámeními předloženými v souladu s čl. 25 odst. 2a.“;

b)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Zprávy podle odstavce 1 se Komisi předkládají takto:

a)nejméně každé dva roky od … [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost] u zprávy uvedené v odst. 1 písm. a);

b)každé dva roky u zpráv uvedených v odst. 1 písm. b) a c);

c)každoročně do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok od vstupu tohoto nařízení v platnost] a každé tři roky od … [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok od vstupu tohoto nařízení v platnost] u zpráv uvedených v odst. 1 písm. d) a f);

d)na žádost Komise u zpráv uvedených v odst. 1 písm. e), h), j) a k);

e)každoročně do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok od vstupu tohoto nařízení v platnost] a každé dva roky od …[Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok od vstupu tohoto nařízení v platnost] u zpráv uvedených v odst. 1 písm. i) a l).“;

c)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Zprávy uvedené v odstavci 1 se předloží Komisi do 30. dubna příslušného roku určeného v souladu s periodicitou stanovenou v odstavci 1a.“

25) Článek 75 se nahrazuje tímto:

„Článek 75

Přezkum

Do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 5 let od vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise provede přezkum tohoto nařízení a vypracuje o něm obecnou zprávu. V této zprávě zejména posoudí záležitosti uvedené v čl. 74 odst. 1 písm. a) až l), určí, zda existují faktické překážky hospodářské soutěže v souvislosti se službami, jichž se toto nařízení týká, jež nejsou dostatečně upraveny, a stanoví případnou potřebu dalších opatření pro:

a) zvýšení efektivnosti vypořádání;

b) omezení dopadů selhání centrálních depozitářů na daňové poplatníky;

c) minimalizaci překážek přeshraničního vypořádání;

d) zajištění odpovídajících pravomocí a informací pro orgány ke sledování rizik.

Zprávu spolu s případnými návrhy Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě.“

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Avšak čl. 1 bod 2 písm. a), bod 9, bod 10 písm. a), bod 17 písm. c), bod 19 písm. a) a bod 23 písm. b) druhý pododstavec se použijí ode dne …. [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Povaha návrhu/podnětu

1,4.Cíle

1.4.1Obecné cíle

1.4.2Specifické cíle

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

1.4.4Ukazatele výkonnosti

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká: 

☒ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 44  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.3.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–◻    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

☒ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 45   

◻ Přímé řízení Komisí

–◻    prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☒ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–☒ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–☒    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–☒    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–☒    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–☒    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–◻    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–◻    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–☒    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–☒    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

na vlastní zdroje

na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje). 

(1)    Čl. 2 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012, Úř. věst. L 257, 28.8.2014 (nařízení CSDR).

(2)    Jedná se například o vedení peněžních účtů, přijímání vkladů účastníků do vypořádacího systému, poskytování hotovostních úvěrů, záruky platebních služeb. Mezi další doplňkové služby patří správa zajištění, vedení registrů akcionářů, podpora úkonů souvisejících s výkonem práv ve společnostech.

(3)    Údaje získané prostřednictvím databáze statistik Obchodování s cennými papíry, zúčtování a vypořádání, Evropská centrální banka, https://sdw.ecb.europa.eu/browse.do?node=9691131  

(4)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS, Úř. věst. L 145, 30.4.2004. Směrnice MiFID byla v platnosti do 2. ledna 2018. Dnes je částečně přepracována směrnicí MiFID2 (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, Úř. věst. L 173, 12.6.2014) a částečně nahrazena nařízením MiFIR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, Úř. věst. L 173, 12.6.2014).

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, Úř. věst. L 201, 27.7.2012.

(6)     https://www.ecb.europa.eu/paym/target/t2s/html/index.en.html .

(7)     https://www.fsb.org/wp-content/uploads/pr_101020.pdf .  

(8)     https://www.bis.org/cpmi/publ/d101.htm .  

(9)    Viz sdělení Komise „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“, COM(2020) 590, opatření č. 13.

(10)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o dalším rozvoji unie kapitálových trhů, (2020/2036, (INI)), viz bod 21.

(11)    Cílem režimu disciplíny při vypořádání je povzbudit účastníky trhu, aby se vyhnuli selhání vypořádání; jeho dvěma hlavními prvky jsou opatření k prevenci selhání vypořádání (článek 6 nařízení CSDR) a opatření k řešení selhání vypořádání (článek 7 nařízení CSDR). Opatření k řešení selhání vypořádání zahrnují tři hlavní pilíře, požadavky na podávání zpráv, peněžité sankce a povinné náhradní koupě.

(12)    Cílená konzultace Komise o přezkumu nařízení o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a o centrálních depozitářích cenných papírů, https://ec.europa.eu/info/consultations/finance-2020-csdr-review_en  

(13)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě podle článku 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012, COM(2021) 348 final.

(14)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Pracovní program Komise na rok 2021: Vitální Unie v křehkém světě“, příloha I, COM(2020) 690 final.

(15)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, Úř. věst. L 166, 11.6.1998.

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, Úř. věst. L 176, 27.6.2013.

(17)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, Úř. věst. L 176, 27.6.2013.

(18)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012, Úř. věst. L 173, 12.6.2014.

(19)    Sdělení Komise „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“, COM(2020) 590.

(20)     https://ec.europa.eu/info/publications/200924-digital-finance-proposals_en .

(21)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o pilotním režimu pro tržní infrastruktury vedené na technologii sdíleného registru, COM/2020/594 final.

(22)     https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/MEX_21_6293  

(23)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitální provozní odolnosti finančního sektoru, COM/2020/595 final.

(24)    Sdělení Komise „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“ (COM(2021) 32).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021).

(26)    Přehled konzultačního dokumentu Komise, jednotlivých příspěvků a souhrn obdržené zpětné vazby naleznete na stránce „Cílená konzultace o přezkumu nařízení o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a o centrálních depozitářích cenných papírů“, která je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/consultations/finance-2020-csdr-review_en .

(27)    Počáteční posouzení dopadů a obdržené připomínky naleznete na adrese: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12649-Central-securities-depositories-review-of-EU-rules_en .

(28)    Zpráva orgánu ESMA Evropské komisi „Internalizované vypořádání podle nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů“, 5. listopadu 2020, ESMA70-156-3729.

(29)    Zpráva orgánu ESMA Evropské komisi „Přeshraniční služby a vyřizování žádostí podle článku 23 nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů“, ESMA70-156-3569, 5. listopadu 2020.

(30)    Zpráva orgánu ESMA Evropské komisi „Poskytování bankovních doplňkových služeb podle nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů“, 8. července 2021, ESMA70-156-4582.

(31)    Zpráva orgánu ESMA Evropské komisi „Využívání finančních technologií centrálními depozitáři cenných papírů“, 2. srpna 2021, ESMA70-156-4576.

(32)    „Zpráva orgánu ESMA o tendencích, rizicích a slabých místech“, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, ESMA-50-165-1287, č. 2, 2020.

(33)    Pokud obchod není na konci předepsaného období vypořádán, zahájí kupující cenných papírů povinný postup náhradní koupě, kdy je nucen tyto cenné papíry zpětně odkoupit jinde. Strana způsobující selhání je povinna uhradit cenový rozdíl mezi původním a novým obchodem a veškeré náklady náhradní koupě.

(34)    Podle čl. 69 odst. 4 nařízení CSDR platí, že dokud příslušné vnitrostátní orgány a orgán ESMA nepovolí nebo neuznají centrální depozitáře z EU, respektive ze třetích zemí, podle nařízení CSDR, platí nadále vnitrostátní pravidla pro povolování a uznávání platná před vstupem nařízení CSDR v platnost.

(35)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(36)    Úř. věst. C, , s. .

(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

(38)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“, COM(2020) 590.

(39)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě podle článku 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (COM(2021) 348 final).

(40)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229 ze dne 25. května 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy pro zajištění disciplíny při vypořádání (Úř. věst. L 230, 13.9.2018, s. 1).

(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(42)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(44)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(45)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(46)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(47)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(48)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(49)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(50)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.

(51)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(52)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(53)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(54)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(55)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(56)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(57)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(58)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(59)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(60)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.