Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Cíle a nástroje pro inteligentní venkovské oblasti v Evropě

(2023/C 188/04)

Zpravodaj: Radim SRŠEŇ (CZ/ELS), starosta obce Dolní Studénky

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

Výzvy, kterým čelíme

1.

znovu opakuje, že stojí za Dlouhodobou vizí pro venkovské oblasti EU do roku 2040 (1), která podpoří územní soudržnost a vytvoří nové příležitosti pro přilákání inovativních podniků, zajistí přístup ke kvalitním pracovním místům, podpoří nové a lepší dovednosti, zajistí lepší infrastrukturu a služby a posílí úlohu udržitelného zemědělství a diverzifikovaných hospodářských činností;

2.

považuje dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 díky Zelené dohodě pro Evropu za zásadní pro zvýšení prosperity evropské společnosti, pro zachování dobrých životních podmínek v EU a pro podporu inovací, které povedou k dosažení tohoto cíle a zajistí konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku;

3.

uznává, že pandemie COVID-19 a agrese Ruska vůči Ukrajině ukázaly mimořádnou potřebu odolnosti na všech úrovních v rámci EU – ze strany obcí, měst, regionů a členských států;

4.

domnívá se, že provádění řady odvětvových a průřezových strategií a politik (2), které spojují zelenou a digitální transformaci v novém geopolitickém kontextu (3), je klíčem k dosažení hlavních evropských cílů;

5.

v duchu Lednického prohlášení (4) je přesvědčen, že všechny tyto plány, činnosti a podpora mohou vést ke společnému cíli pouze tehdy, budou-li řešeny komplexně a prováděny ve prospěch všech obyvatel EU a celého území EU s využitím všech dostupných fondů, politik a nástrojů EU;

6.

je přesvědčen, že venkovské oblasti je třeba ocenit jako prostor, bez něhož není možné dosáhnout dlouhodobého udržitelného rozvoje EU v duchu výše uvedených cílů;

7.

zdůrazňuje, že koncepce inteligentních vesnic je inovativní politikou EU a nástrojem rozvoje venkova, který může přispět k oživení venkova, jež je základním cílem dlouhodobé vize pro venkovské oblasti;

Současný stav ukazuje naši zranitelnost

8.

uznává zranitelnost EU ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje – společnosti, životním prostředí a hospodářství;

9.

zdůrazňuje, že venkovské oblasti tvoří 80 % území EU a jsou domovem 30 % obyvatel EU;

10.

je si vědom rozdílů v životních podmínkách ve venkovských a městských oblastech;

11.

vnímá rizika vyplývající z potenciálního nedostatku energie z neevropských zdrojů, vysoké eroze půdy v řadě členských států EU a potenciálního nedostatku vody;

12.

zdůrazňuje, že je nutné přizpůsobit území EU změně klimatu, zajistit biologickou rozmanitost a více využívat obnovitelné zdroje energie;

13.

poukazuje na to, že mnohé z těchto zásadních výzev, jimž EU čelí, nelze vyřešit jinak než řádnou podporou venkovských oblastí, která je stále nedostatečná;

14.

je znepokojen nedostatečným přístupem k digitalizaci a nedostatky v oblasti infrastruktury a služeb, které omezují hospodářský rozvoj venkovských oblastí. K zachování dynamiky venkovských oblastí je třeba vytvořit předpoklady pro práci na dálku a podmínky pro podniky, aby se mohly etablovat a fungovat stejně jako ve městech. Stabilní a dobré internetové připojení by umožnilo provozovat činnost v řídce osídlených oblastech nejen podnikům z odvětví vyspělých technologií, které využívají velké množství dat, ale také výrobnímu odvětví. V současné době panují značné rozdíly v přístupu k internetu, jelikož venkovské a řídce osídlené oblasti zaostávají za aglomeracemi a městy. Pro obce a regiony je velmi důležité moci poskytovat sociální služby prostřednictvím širokopásmového připojení nebo mobilní sítě, a to vyžaduje lepší pokrytí sítí a vyšší přenosovou rychlost. V obcích, kde není připojení k internetu, hrozí, že budou občané digitálně vyloučeni;

15.

opakuje, že trh práce se v důsledku digitalizace zásadně mění a že v roce 2040 bude mít 40 % obyvatel EU v produktivním věku vysokoškolské vzdělání (5), přičemž na trhu práce bude převažovat „digitální“ generace Y a Z;

16.

je přesvědčen, že příklady uskutečňování koncepce inteligentních vesnic ukazují význam tohoto nového nástroje změny pro ucelený přístup k lidem a území (6), který propojuje inteligentní obce, inteligentní města a inteligentní regiony v inteligentní EU;

Výzva občanům

17.

je přesvědčen, že prosperita EU závisí na kvalitě celého jejího území a na vytvoření srovnatelných podmínek pro život jejích občanů všech věkových kategorií, se všemi úrovněmi vzdělání a ze všech společenských vrstev ve všech částech EU;

18.

vyzývá proto Evropskou komisi a spolunormotvůrce, aby přijali ucelený pohled na rozvoj EU, v jehož rámci bude uznáno, že rozvoj venkovských oblastí má zásadní význam pro všechny občany EU;

19.

vyzývá orgány EU, členské státy a regiony, aby využily veškerý potenciál koncepce inteligentních vesnic jakožto nového inovativního nástroje pro evropskou politiku a pro rozvoj venkovských oblastí. Digitální a technologická transformace přináší nové výzvy a příležitosti mj. i k zajištění vyšší kvality života a služeb ve venkovských oblastech. Vytváří nové příležitosti pro diverzifikované venkovské hospodářství a přístup na trh práce. Může tedy přispět k řešení stávajících demografických výzev, k udržení mladých lidí ve venkovských oblastech a ke zvrácení trendů vylidňování a odlivu mozků;

20.

požaduje větší podporu venkovských oblastí na evropské úrovni a na úrovni členských států, aby bylo možné rozvíjet inteligentní vesnice a fungující vazby mezi městem a venkovem, kde budou životní podmínky co nejvíce srovnatelné s podmínkami v městských oblastech, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat horským, příhraničním, nejvzdálenějším a hospodářsky, sociálně a demograficky ohroženým venkovským oblastem a ostrovům, které musí být všechny považovány za mimořádně zranitelné. Venkovské oblasti budou považovány za kulturní území spravované inteligentními obcemi s diverzifikovaným hospodářstvím, jehož nedílnou a nezanedbatelnou součástí bude zemědělství;

21.

trvá na tom, že všechny politiky EU by měly zvyšovat atraktivitu těchto území a chránit tamní kvalitu života a venkovské obyvatelstvo tím, že zajistí rovný přístup k základním službám a příležitostem. To se týká nejen politiky soudržnosti, ale také politik EU v oblasti zemědělství, jednotného trhu, hospodářské soutěže, životního prostředí a energetiky a bude nutné zohlednit měnící se technologické možnosti a změny ve společnosti vyvolané úsilím o dosažení celoevropských cílů;

22.

navrhuje, aby se při budování inteligentních vesnic uplatňovalo sedm zásad: — zásada změny směru, kdy měnící se technologické nástroje umožňují lidem pracovat na dálku z domova nebo ze své komunity a získat služby doma, — zásada krátkých vzdáleností, která vede k místní výrobě a spotřebě, za použití zásad hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti (7), — zásada odolnosti lidí a komunit, místního hospodářství a životního prostředí, — zásada jednoho řešení s několika rovnocennými účinky, tj. celostní přístup, — zásada spolupráce za účelem dosažení účinných řešení, která propojí obce s cílem vyřešit otázky společného zájmu, jenž není omezen správními hranicemi regionů, — zásada soudržnosti a doplňkovosti, kdy jsou inteligentní vesnice a inteligentní města v inteligentních regionech rozvíjeny prostřednictvím horizontální i vertikální spolupráce na daném území, jsou vyrovnány příležitosti a omezeny tlaky, — zásada rozhodování založeného na důkazech na základě veřejně přístupných dat a transparentnosti postupů, kdy jsou údaje získané s podporou z veřejných zdrojů k dispozici veřejné správě, občanům a podnikatelům v zájmu nových řešení pro rozvoj dobrých podmínek pro život lidí, pro komunity i pro podniky;

23.

domnívá se, že tento přístup bude vyžadovat řadu nových řešení přizpůsobených různým regionům a konkrétním venkovským oblastem, což rovněž znamená významnou podporu inovací, výzkumu a vývoje jak na evropské úrovni, tak na úrovni členských států;

24.

poukazuje na to, že je důležité poskytovat služby všem občanům v každé lokalitě EU ve lhůtě, která bude stanovena na základě charakteristik jednotlivých venkovských oblastí. V měnícím se „inteligentním“ venkovském prostředí bude nezbytná podpora výzkumu a vývoje ve všech oblastech života;

25.

požaduje, aby byla infrastruktura vybudována v souladu s tímto kritériem, s přihlédnutím k tomu, že rozvoj silniční a železniční dopravní infrastruktury je stejně důležitý jako rozvoj sítí 5G a související digitální infrastruktury;

26.

požaduje intenzivní podporu venkovských oblastí s cílem splnit politický program I do roku 2030 (8), zejména posílit digitální dovednosti a vzdělávání, zabezpečené a udržitelné digitální infrastruktury, digitální transformaci podniků a digitalizaci veřejných služeb. Vítá začlenění venkovských oblastí do Evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu (9);

27.

zdůrazňuje, že je třeba zabránit vzniku digitálně vyloučených komunit a digitálně vyloučených lokalit, aby se neprohlubovaly rozdíly ve společnosti;

28.

požaduje, aby byly využívány všechny skutečně dostupné obnovitelné zdroje energie, které se mohou vyskytovat na daném území, a aby byla silně podporována lokalizace výroby a spotřeby energie (rozvoj „prozumentů“);

29.

požaduje, aby byla podporována energeticky účinná výstavba a renovace bydlení ve venkovských oblastech s cílem vytvořit dobré podmínky pro stávající obyvatele a pro příchod nových lidí;

30.

požaduje vytvoření lepších podmínek pro rozvoj diverzifikovaných malých a středních podniků a pro to, aby se začínající podniky staly přirozenou součástí budování inteligentních obcí ve venkovských oblastech;

31.

považuje iniciativu „Start-up villages“ za důležitou součást rozvoje inteligentních vesnic v jejich hospodářském pilíři;

32.

zdůrazňuje, že provádění strategií inteligentní specializace je důležité také pro inovace v celé EU, včetně venkovských oblastí;

33.

vyzývá k rozvoji „řádné správy věcí veřejných“, včetně digitální veřejné správy, která lidem ve venkovských oblastech umožní vzdálený přístup k obecním, regionálním a státním službám. Společně s tím musí dojít k administrativnímu zjednodušení;

34.

požaduje, aby vzdělávání bylo přístupné všem věkovým skupinám, a to jak prezenčně na místě, tak prostřednictvím vzdáleného přístupu, a aby byla rozvíjena komunitní centra s celou škálou služeb od knihoven až po sociální práci;

35.

požaduje zaručit kvalitní decentralizovanou, propojenou a organizovanou zdravotní a sociální péči, aby lidé mohli žít ve svých domovech po celý svůj život;

36.

konstatuje, že je velmi užitečné rozvíjet možnosti telemedicíny a elektronického zdravotnictví obecně, a také nových oborů (jako je např. virtuální realita), které mohou být prospěšné v řadě oblastí od odborného vzdělávání až po sociální péči;

37.

požaduje, aby integrovaný záchranný systém fungoval nejen v rámci jednotlivých členských států, ale díky vzájemné spolupráci také přeshraničně, zejména v příhraničních oblastech, což umožní rychlou reakci na mimořádné události;

38.

požaduje podporu rozvoje moderního zemědělství a bioekonomiky (v pobřežních oblastech modré ekonomiky) a podporu odpovědného řízení surovin a materiálů ve smyslu oběhového hospodářství. Je přesvědčen, že agrolesnictví, inteligentní zemědělství, akvaponie a další oblasti a postupy usnadní práci lidí v zemědělství a zvýší rovněž potravinovou soběstačnost Evropy a pomohou bojovat proti erozi;

39.

žádá, aby byl zohledněn očekávaný nárůst počtu osob pracujících na kvalifikovaných pracovních místech bez ohledu na lokalitu (např. lidé v tvůrčích oblastech) a usazujících se ve venkovských oblastech;

40.

požaduje, aby byla podporována nová řešení v této oblasti s tím, že Nový evropský Bauhaus se nevztahuje pouze na města, ale také na vytváření krajiny, jejíž rozmanitost je zohledněna, přičemž je třeba mít na paměti nezbytnost zachování a rozvoje biologické rozmanitosti;

41.

požaduje, aby byla z finančního hlediska zvážena skutečnost, že schopnost přizpůsobit se změně klimatu a zachování biologické rozmanitosti a kvality lesů závisí především na inteligentním rozvoji venkovských oblastí. Poukazuje na potenciál decentralizované úpravy vody v malých obcích pro zlepšení zadržování vody v krajině;

42.

vyzývá k vytvoření podmínek pro aktivní mobilitu (infrastruktury pro nemotorizovanou dopravu) s cílem umožnit posílení zdravého životního stylu místních obyvatel a další rozvoj udržitelného cestovního ruchu;

43.

zdůrazňuje zásadní přínos autonomní čisté mobility k rozvoji inteligentních vesnic;

44.

žádá, aby bylo zajištěno, že podpora komunitní práce bude prováděna tak, aby chránila zranitelné skupiny obyvatelstva, zejména ženy. Sociální práce vede ke zlepšení životních podmínek marginalizovaných skupin obyvatelstva ve venkovských oblastech a ke zlepšení životních vyhlídek dětí z vyloučených komunit;

45.

zdůrazňuje, že inteligentní vesnice by se měly stát nedílnou součástí politiky regionálního rozvoje a vytvářet synergie se stávajícími nástroji, jako je např. LEADER/komunitně vedený místní rozvoj. V rámci této činnosti by orgány a instituce působící na všech úrovních měly ucelenějším způsobem zapojit do svých plánů místní akční skupiny. Inteligentní vesnice, které by mohly být spravovány místními akčními skupinami, mají potenciál zvýšit hospodářskou, sociální a územní soudržnost;

46.

je přesvědčen, že díky podpoře rozvoje venkovských oblastí prostřednictvím výše uvedených opatření bude dosaženo významného posílení odolnosti Evropy, bude zajištěna vyšší kvalita života nejen v těchto oblastech, ale také ve městech v důsledku změn ve venkovských oblastech, zvýší se konkurenceschopnost EU, zlepší se kvalita životního prostředí a posílí se sociální soudržnost;

47.

poukazuje na to, že rozsah výzev vyžaduje silnou koncentraci finančních zdrojů a všech činností ve venkovských oblastech, a to i pro rozvíjení vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi. Domnívá se, že je nezbytné propojit nástroje rozvoje, omezit jejich nesourodost a posílit součinnost mezi iniciativou LEADER/komunitně vedeným místním rozvojem, iniciativami inteligentních vesnic a místními akčními skupinami díky financování ze všech evropských fondů, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, plánů SZP či fondů Next Generation EU. Všechny tyto nástroje mají rozhodující význam pro podporu soudržného rozvoje venkovských oblastí;

48.

požaduje postupnou změnu kritérií pro rozdělování podpory ze zdrojů EU tak, aby byl zohledněn územní podíl venkovských oblastí v EU a počet obcí v nich;

49.

požaduje, aby byly na úrovni EU v rámci politiky soudržnosti po roce 2027 vyčleněny konkrétní regionálně zaměřené prostředky pro venkovské oblasti, přičemž podpora by měla dosáhnout minimální výše stanovené v dohodách o partnerství. Z hlediska ověřování dopadu na venkovské oblasti a v souladu se zásadou „nepoškozování soudržnosti“ by se to mělo případně vztahovat i na další politiky financované z rozpočtu EU, které mají územní rozměr, včetně jakéhokoli nástroje, který nahradí nástroj Next Generation EU;

Monitorovací systém

50.

vítá zřízení Střediska pro sledování venkovských oblastí za účelem vypracování ukazatelů pro sledování rozvoje venkovských oblastí, neboť dostupnost údajů na úrovni alespoň NUTS3 ve všech členských státech EU má zásadní význam. Zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy tyto údaje každoročně poskytovaly ve formátu veřejně přístupných dat, která budou k dispozici veřejnosti, včetně vědecké obce;

51.

upozorňuje na naléhavou potřebu jít nad rámec nové Územní agendy 2030 a dlouhodobé vize pro venkovské oblasti s cílem zavést evropský program pro venkov, který by mohl mobilizovat specifické ukazatele k ověření využívání strukturálních fondů v regionech uvedených v článku 174. Ukazatele by měly být stanoveny jak formou základních ukazatelů pro celé území venkovských oblastí, např. v oblasti digitální infrastruktury, tak i následně formou specifických ukazatelů s přihlédnutím ke specifické situaci na jednotlivých územích – s konkrétními údaji o horských regionech, ostrovech, venkovských oblastech, oblastech s demografickým a průmyslovým propadem atd. Tyto ukazatele by měly být definovány na nižší než regionální úrovni (např. NUTS 3 a místní správní jednotky), kde budou zjištěny největší rozdíly v rozvoji, a měly by být použity při ověřování dopadu všech politik EU na venkovské oblasti;

52.

vyzývá Komisi, aby navrhované cíle a ukazatele zahrnula do své hodnotící zprávy o provádění dlouhodobé vize pro venkovské oblasti. Dále ji vyzývá, aby navrhla, jak tyto cíle zapracovat do stávajících monitorovacích systémů EU (např. do evropského semestru);

53.

vyzývá členské státy a regiony, aby spolupracovaly na vypracování a uplatňování těchto ukazatelů s cílem měřit změny ve venkovských oblastech;

54.

uvědomuje si možnosti, které nabízí systematický nepřetržitý sběr údajů, např. prostřednictvím družic, a požaduje jejich náležité využívání;

55.

je si vědom toho, že kvalitu života nelze posuzovat pouze kvantitativně. Proto požaduje, aby EU podpořila výzkumné projekty, které povedou k vypracování dalších, zejména kvalitativních ukazatelů a metod, které umožní analyzovat stav a dynamiku rozvoje ve venkovských oblastech, což umožní ucelený pohled na tento vývoj a podporu nejúčinnějších opatření při dalším rozvoji území a společnosti EU.

---

(1)  COM(2021) 345 final.

(2)  Například 8. akční program pro životní prostředí, akční plán pro nulové znečištění, Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, REPowerEU, Digitální kompas 2030, politický program Digitální dekáda 2030.

(3)  COM(2022) 289 final.

(4)  https://memportal.cor.europa.eu/Handlers/ViewDoc.ashx?doc=COR-2022-05357-00-00-DECL-TRA-CS.docx.

(5)  Lutz, W., Goujon, A., Kc, S., Stonawski, M. a Stilianakis, N., Demographic and Human Capital Scenarios for the 21st Century: 2018 assessment for 201 countries (Demografické scénáře a scénáře pro lidský kapitál pro 21. století: hodnocení za rok 2018 pro 201 zemí), EUR 29113 EN, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2018, ISBN 978-92-79-78024-0 (on-line), JRC111148.

(6)  Viz příklady správné praxe předložené na konferenci Inovativní region – příležitosti a výzvy, která se konala v roce 2022 v Jeseníku v rámci českého předsednictví Evropské rady: https://mmr.cz/cs/microsites/pres/akce/cz-pres-konference-inovativni-region-prilezitosti.

(7)  Zásada „3E“ (economy, efficiency, effeciveness).

(8)  COM(2021) 574 final.

(9)  https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/library/european-declaration-digital-rights-and-principles.