Stanovisko Evropského výboru regionů Úloha měst a regionů EU při obnově Ukrajiny

(2022/C 498/03)

Hlavní zpravodaj: Dario NARDELLA (IT/SES), starosta města Florencie Odkazy: Žádost českého předsednictví Rady EU o vypracování stanoviska Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Pomoc Ukrajině a její obnova COM(2022) 233 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

1.

opětovně odsuzuje nevyprovokovanou válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině a která představuje surové porušení mezinárodního práva a porušení demokratických zásad a zásad právního státu a také nevyprovokovanou, bezdůvodnou a neospravedlnitelnou agresi vůči ukrajinskému lidu a útok na svrchovanost a územní celistvost tohoto státu, kterou VR neochvějně podporuje. VR proto stejně jako celý svět odsuzuje tzv. referenda, která se konala koncem září 2022 na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem, neboť tato referenda porušují téměř všechny představitelné demokratické normy; vyzývá členské státy EU, unijní orgány a partnerské země Unie, aby zůstaly jednotné v podpoře Ukrajiny, která bojuje i za naši svobodu a za evropské hodnoty. V rámci této podpory a v zájmu toho, aby byl na ruského agresora vyvinut tlak, hrají zásadní roli důsledné sankce;

2.

vyjadřuje politování nad tím, že ruská invaze má za následek nejenom více než deset tisíc mrtvých (převážně z řad civilního obyvatelstva) a ještě mnohem více zraněných, ale také přesídlení milionů osob do jiných oblastí Ukrajiny a jiných zemí. Odsuzuje skutečnost, že si ruští agresoři na okupované Ukrajině berou na mušku místní a regionální představitele, novináře a obránce lidských práv a že je unášejí a vězní. VR se připojuje k výzvě Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy, aby byli okamžitě a bezpodmínečně propuštěni. Zdůrazňuje, že v důsledku ruské invaze došlo ke zničení obrovské části ukrajinské infrastruktury a velkého množství budov, škol, nemocnic, obydlí a kulturních památek. Podle některých odhadů činí napáchané škody více než 750 miliard EUR a pravděpodobně dojde k výraznému poklesu HDP o 35 % (jak předpovídá Mezinárodní měnový fond). VR rovněž upozorňuje na to, že ukrajinská ekonomika přišla o 30 až 50 % své výrobní kapacity, a to především v regionech na východě a jihu Ukrajiny, které mají z ekonomického hlediska zásadní význam;

3.

domnívá se, že pro Evropu je zajištění obnovy Ukrajiny nutností a morální povinností a že bude nezbytné vyčlenit na ni jak dodatečné prostředky mimo stávající víceletý finanční rámec EU (VFR), popřípadě s uplatněním článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie, tak také nové prostředky, které nejsou zahrnuty v rozpočtu. Vzhledem k mimořádným okolnostem spojeným s válkou na Ukrajině VR podporuje návrh, aby byl přezkum VFR v polovině období proveden již v roce 2023;

4.

zdůrazňuje, že z 9 miliard EUR makrofinanční pomoci, kterou EU Ukrajině přislíbila, bylo zatím schváleno pouze 6 miliard. Měsíčně je však odhadem zapotřebí 5 až 7 miliard EUR. VR připomíná, že vzhledem k válečné situaci musí být stanovena míra tvorby rezerv v rozpočtu EU ve výši 70 %, namísto obvyklých 9 %, a že v rozpočtu EU na období 2021–2027 již není k dispozici dostatečné rozpětí na financování půjček. VR tudíž zdůrazňuje, že je nutné nalézt alternativní způsoby financování pomoci, mj. v podobě poskytnutí dalších veřejných záruk ze strany členských států;

5.

zdůrazňuje, že se proces obnovy musí řídit přístupem zdola nahoru, musí do něj být zapojeny místní a regionální orgány na Ukrajině a v EU a musí být spojen s dalším prováděním ukrajinské decentralizační reformy, která se před 24. únorem 2022 nacházela již ve velmi pokročilé fázi. VR v této souvislosti poukazuje na doporučení obsažená ve studii nazvané „Výzvy a příležitosti pro zapojení místních a regionálních orgánů do obnovy Ukrajiny“ (1), která byla zveřejněna v září 2022; domnívá se, že decentralizovaný proces obnovy je rovněž nejlepším způsobem, jak dát ukrajinským občanům vyhlídky na to, že by mohli ve své zemi zůstat, a tedy i jak zmírnit další imigrační toky. VR zároveň odmítá umělé překážky bránící imigraci ukrajinských občanů a žádá, aby byla v brzké době zvážena revize směrnice Rady 2001/55/ES (2) o dočasné ochraně s cílem zaručit uprchlíkům možnost pobytu na déle než tři roky;

6.

je potěšen tím, že se Evropská rada rozhodla udělit Ukrajině status kandidátské země. Tento status by měl ukrajinskou administrativu motivovat k vynaložení nového úsilí v oblasti reforem a obnova této země by měla být využita k dalšímu sblížení s normami a politikami EU. VR v této souvislosti zdůrazňuje, že dohoda o přidružení mezi Ukrajinou a EU již pokrývá zhruba 70 % acquis EU; očekává, že Ukrajina bude pokračovat v boji proti korupci, který byl ve stanovisku Evropské komise k žádosti Ukrajiny o členství v Evropské unii označen za jednu ze sedmi oblastí vyžadujících naléhavé reformy (3), přičemž do konce roku 2022 bude posouzen pokrok v tomto směru. Reformy by měly rovněž poskytnout záruky transparentního a spravedlivého rozdělování finanční pomoci;

7.

zdůrazňuje, že VR by – mj. i v rámci smíšeného poradního výboru – mohl podniknout kroky s cílem připravit především sblížení s acquis EU v oblasti politiky soudržnosti a podpořit posílení kapacit a řádnou správu věcí veřejných prostřednictvím vzájemného učení a výměny osvědčených postupů s partnery;

Obecné zásady procesu obnovy Ukrajiny

8.

vítá prohlášení z Lugana, v němž byl Ukrajinou vypracovaný návrh plánu obnovy a rozvoje označen za obecný rámec, jímž se bude proces obnovy řídit a který má umožnit koordinované zapojení a partnerství mnoha zúčastněných stran;

9.

vyzývá mezinárodní společenství v čele s EU, aby zřídilo platformu pro účinnou koordinaci mezi ukrajinskou vládou a všemi jejími partnery v rámci dvoustranných a mnohostranných vztahů, organizacemi a mezinárodními finančními institucemi a dárci v souvislosti s přípravou a prováděním ukrajinského plánu obnovy a rozvoje. Domnívá se, že v tomto ohledu hraje stěžejní roli Komisí zamýšlené vytvoření platformy pro obnovu Ukrajiny, která má koordinovat veškeré dárcovské finanční příspěvky na obnovu této země. V rámci této platformy musí být ovšem plně uplatňována zásada partnerství a ve všech fázích plánování a provádění musí být jakožto plnohodnotný partner zapojena aliance měst a regionů pro obnovu Ukrajiny;

10.

ztotožňuje se s názorem, že proces obnovy Ukrajiny by měl být diferencován z hlediska harmonogramu, bezpečnostního rizika a zasaženosti jednotlivých regionů válkou i konkrétních problémů v oblasti soudržnosti (4). První fáze – pravděpodobně ještě v průběhu bojů – by měla být zaměřena na provádění opatření v reakci na mimořádnou situaci, zatímco ve druhé fázi bude třeba obnovit kritickou infrastrukturu a služby a ve třetí fázi nastavit kurz dlouhodobého udržitelného růstu. Ve všech těchto třech fázích obnovy je důležité se zaměřit na budování kapacit obcí, tak aby mohly obnovu svého území koordinovat samy místní orgány na Ukrajině;

11.

vyzývá EU a jiné mezinárodní dárce (včetně jednotlivých členských států), aby v první fázi poskytly okamžitou finanční pomoc, díky níž budou moci obyvatelé Ukrajiny bezpečně přestát příští zimu. Ve frontových regionech by měly být tyto prostředky určeny především k zajištění humanitární pomoci (potraviny, pohonné hmoty, léky, systémy pro zajištění a úpravu pitné vody atd.) a nouzového ubytování (stany, obytné buňky, vytápěcí zařízení atd.), k odstranění min, k poskytnutí logistické podpory s cílem zachovat propojení těchto regionů a k pořízení potřebných dopravních prostředků (autobusy, sanitky, hasičská vozidla, nákladní automobily, bagry atd.). V regionech, které jsou poměrně bezpečné a dosti vzdálené od probíhajících bojů, bude zapotřebí technické podpory, aby bylo možné poskytovat služby, ubytovat a integrovat vnitřně vysídlené osoby, relokovat průmyslovou kapacitu a zabezpečit koridory pro dopravu humanitární pomoci na Ukrajinu a vývoz z Ukrajiny;

12.

v této souvislosti vítá, že se Evropská komise 16. září zavázala vyčlenit v této první fázi 150 milionů EUR na pomoc vnitřně vysídleným osobám v rámci Ukrajiny a 100 milionů EUR na znovuvybudování škol, které byly zničeny při ruském bombardování. Domnívá se však, že tyto částky ani zdaleka nebudou stačit, poněvadž v této první fázi rychlé obnovy bude dle odhadů zapotřebí 17 miliard EUR, z toho 3,4 miliardy EUR již v roce 2022;

13.

domnívá se, že druhá fáze procesu obnovy by měla být zaměřena na obnovu kritické infrastruktury a služeb, včetně centrálního zásobování teplem, dodávek elektrického proudu a vody, odvádění odpadních vod a znovuvybudování škol, nemocnic a obytných budov. Mohly by být realizovány programy veřejných prací, v jejichž rámci by lidé v rozsáhle poničených oblastech získali práci;

14.

navrhuje, aby byly ve třetí fázi procesu obnovy položeny základy dlouhodobého udržitelného růstu, přičemž bude třeba vycházet ze strategie integrovaného plánování v rámci jednotlivých územních celků s využitím systémových přístupů pro účely udržitelných, zelených, inteligentních a inkluzivních území a řídit se zásadou OECD spočívající v „obnově k lepšímu“. V této fázi bude třeba věnovat pozornost zejména dosažení cíle snížit do roku 2030 veškeré emise skleníkových plynů o 65 %, který si vytyčila ukrajinská vláda. Všechny investice v odvětví energetiky by měly přispět k dekarbonizaci a snížení závislosti Ukrajiny na fosilních palivech, a to z toho důvodu, že 30 % solární kapacity a 90 % větrných elektráren v této zemi bylo buď zničeno, nebo se nachází na územích okupovaných ruskými jednotkami. Investice by měly být nasměrovány i do znovuvybudování systémů centrálního zásobování teplem v řadě ukrajinských obcí, které je třeba nahradit moderními systémy, v nichž nejsou využívána fosilní paliva. V této fázi bude rovněž mimořádně důležité znovuvybudovat obytné budovy, školy a nemocnice s cílem pobídnout ukrajinské uprchlíky a vysídlené osoby k návratu do míst, která obývali před válkou;

15.

vyzývá Evropskou unii, členské státy a mezinárodní finanční instituce, aby namísto úvěrů poskytly Ukrajině spíše granty, jelikož tato země zřejmě nebude v krátkodobém horizontu schopná splácet další dluhy a související úroky. Poskytnutím úvěrů by se zvýšilo riziko budoucí dluhové krize – Ukrajina měla totiž už před válkou vnější dluh ve výši zhruba 130 miliard EUR, což odpovídá 80 % jejího HDP. Pokud instituce nemohou poskytnout granty, pak by měly u svých úvěrů stanovit nulové nebo velmi nízké úroky, zejména v případě projektů zaměřených na pomoc obcím;

16.

domnívá se, že v souvislosti se zahájením procesu přistoupení Ukrajiny k EU a v zájmu legitimizace výrazné koordinační úlohy EU ve strategii obnovy by Evropská komise měla navrhnout rozsáhlý nástroj pro obnovu Ukrajiny, který by mohl mít stejný právní základ jako unijní Nástroj pro oživení a odolnost a v jehož rámci by byl počátečním rokem splácení rok 2027. Tento nástroj by měl EU umožnit, aby předběžně financovala značnou část (40 %) nákladů na obnovu a rekonstrukci Ukrajiny, které podle společných odhadů ukrajinské vlády, Evropské komise a Světové banky činí 349 miliard EUR za období od 24. února do 1. června 2022, přičemž zvlášť velký dopad byl zaznamenán v oblasti bydlení, dopravy, obchodu a průmyslu a k devastaci došlo především v Černihivské, Doněcké, Luhanské, Charkovské, Kyjevské a Záporožské oblasti;

17.

v této souvislosti vítá skutečnost, že dle oznámení ze dne 20. července je skupina šesti zemí, které jsou věřiteli Ukrajiny, ochotna pozastavit do konce roku 2023 splácení dluhu, jejž u nich tato země má;

18.

vybízí Evropskou unii a mezinárodní finanční instituce, aby vypracovaly právní rámec, na jehož základě by bylo možné použít při obnově Ukrajiny ruská aktiva zmrazená v rámci sankcí;

19.

zdůrazňuje, že při zvládání humanitární katastrofy na Ukrajině hraje klíčovou roli rychlost, a proto žádá, aby byly stanoveny přiměřené podmínky, které budou přizpůsobeny okolnostem a budou vycházet z měřitelných a ověřitelných výsledků;

20.

zdůrazňuje, že proces obnovy by měl být založen na zvyšování sociálních a environmentálních norem a na jejich sbližování s acquis EU. Vyzývá tudíž ukrajinské orgány, aby provedly plné sladění ukrajinských pracovněprávních předpisů s normami, které stanoví Mezinárodní organizace práce;

21.

vítá zásadu demokratické účasti, která je zakotvena v prohlášení z Lugana a v souladu s níž by se na procesu obnovy měla podílet celá společnost, včetně občanů přesídlených do jiných oblastí Ukrajiny a jiných zemí, místní samosprávy a účinné decentralizace. VR vítá rovněž to, že bylo v prohlášení podpořeno zapojení mnoha zúčastněných stran a že v něm byl položen důraz na integritu, transparentnost a odpovědnost jakožto zásady, které mají z hlediska úspěšného provádění národního plánu obnovy a rozvoje zásadní význam;

Úloha měst a regionů

22.

vítá koncepci obnovy a dlouhodobého rozvoje Ukrajiny, kterou představil prezident Zelenskyj a která je založena na partnerské spolupráci měst a regionů na Ukrajině a v EU. Je potěšen také tím, že předseda Evropské rady adresoval VR výzvu, aby podpořil plán obnovy Ukrajiny opírající se o praktický a ze zkušeností vycházející přístup zahrnující spolupráci mezi místními a regionálními orgány na Ukrajině a v EU;

23.

upozorňuje na alianci měst a regionů pro obnovu Ukrajiny, která byla vytvořena dne 30. června 2022. Tato aliance má za úkol identifikovat místní a regionální potřeby na Ukrajině, koordinovat úsilí evropských měst a regionů připravených poskytnout zdroje na podporu účinné a udržitelné obnovy Ukrajiny, usnadňovat spolupráci svých hlavních partnerů s orgány a institucemi EU a v rámci platformy pro obnovu Ukrajiny a také mezi unijními a ukrajinskými místními a regionálními orgány a sdruženími a prezentovat projekty obnovy, které realizují ukrajinské místní orgány;

24.

zavazuje se, že bude prostřednictvím této aliance podporovat předávání odborných znalostí v rámci twinningového a vzájemného výměnného programu zaměřeného na budování kapacit, prosazování řádné správy věcí veřejných a poskytování technické pomoci ukrajinským městům a regionům s cílem umožnit jim realizovat proces obnovy, který bude zahrnovat nejen udržitelné znovuvybudování infrastruktury, ale také sociální rozměr, vzdělávání, demokracii a správu věcí veřejných. VR zdůrazňuje, že zatímco dvoustranné vzájemné programy měst a regionů, včetně twinnningových programů, mohou velmi dobře posloužit k realizaci některých iniciativ na místní úrovni v oblasti budování kapacit a obnovy, rozsáhlejší investiční programy by mohly zapojit větší skupinu měst a regionů, jakož i zúčastněné strany disponující příslušnými znalostmi, a to mimo jiné s cílem připravit sblížení s modely správy uplatňovanými v rámci regionální politiky EU;

25.

vyzývá Evropskou unii, aby uznala zásadní úlohu místních a regionálních orgánů a všech sdružení místních orgánů na Ukrajině a v EU, jež jsou členy Evropské aliance měst a regionů pro obnovu Ukrajiny (5), a očekává, že bude v této souvislosti poskytnuta konkrétní podpora na posílení kapacit ukrajinských místních orgánů a jejich sdružení, která by mohla být koordinována prostřednictvím budoucí platformy pro obnovu Ukrajiny;

26.

zdůrazňuje, že reformy, které Ukrajina uskutečnila v oblasti decentralizace a regionálního rozvoje, podstatně přispěly k upevnění místní demokracie a posílení samosprávy a celkové odolnosti místních komunit v této zemi. Tyto reformy byly realizovány s rozsáhlou podporou ze strany místních a regionálních orgánů v Evropské unii a jejich sdružení, mj. prostřednictvím programu „U-LEAD with Europe“, a s cílenou podporou ze strany VR v rámci jeho pracovní skupiny pro Ukrajinu a ve formě aktivit v rámci vzájemné spolupráce. Zdárným provedením těchto decentralizačních reforem se Ukrajina přiblížila Evropské unii a jejím hodnotám svobody, demokracie a právního státu;

27.

zdůrazňuje, že regiony EU, které sousedí s Ukrajinou, přijaly velké množství Ukrajinců prchajících před válkou a daly tak najevo naprosto mimořádnou solidaritu. EU jim tudíž musí rovněž poskytovat koordinovanou a systematickou podporu;

28.

navrhuje, aby byl vypracován posílený program U-LEAD, který by se stal stěžejním mnohostranným nástrojem na pomoc místním komunitám a podporoval by decentralizaci na Ukrajině. Tento program s názvem U-LEAD 2.0 by měl k dispozici zvláštní rozpočtovou položku na podporu další decentralizace na Ukrajině a na budování kapacit místních a regionálních orgánů, aby bylo možné co nejdříve začít uplatňovat acquis EU v oblasti politiky soudržnosti. Jednalo by se o program vzájemných výměn a program společných investičních projektů, které by umožnily úzké zapojení místních a regionálních orgánů v EU a na Ukrajině do koncipování a provádění procesu obnovy s pomocí EU;

29.

poukazuje na rozsáhlé zkušenosti členů VR z partnerské spolupráce s protějšky z Ukrajiny, ale i z jiných zemí, a zdůrazňuje, že VR i jeho partneři v alianci by – jakožto hlavní unijní platforma pro vzájemnou spolupráci na místní a regionální úrovni – mohli pomoci pobídnout města a regiony v EU k tomu, aby proces obnovy Ukrajiny podpořily;

30.

zdůrazňuje, že je nesmírně důležité ještě více posílit postavení místních samospráv, aby se společně s ústřední vládou Ukrajiny, EU a dalšími mezinárodními partnery chopily vedoucí úlohy při obnově a rekonstrukci. VR znovu žádá, aby byl soustavně kladen důraz na zlepšení řádné místní a regionální správy, včetně transparentnosti, boje proti korupci, ochrany svobody místních sdělovacích prostředků a podpory elektronické veřejné správy;

31.

vyzývá k vytvoření mechanismu pro snadnou komunikaci, odstranění byrokratických překážek a vyčlenění dostatku zdrojů, aby mohly orgány EU, evropské obce, regiony, euroregiony, evropská seskupení pro územní spolupráci a sdružení pomáhat svým ukrajinským protějškům v jejich úsilí o obnovu. Vyzývá rovněž k uplatňování inkluzivního přístupu, v jehož rámci budou moci spolupracovat obce a regiony, aby bylo možné zajistit návaznost na kroky, které již byly v zájmu udržitelného územního rozvoje Ukrajiny podniknuty (na Ukrajině i v EU);

32.

upozorňuje na to, že při podpoře obnovy Ukrajiny hraje důležitou roli strategie EU pro Podunají, na níž se Ukrajina podílí a která skýtá integrovaný rámec pro spolupráci za účasti místních a regionálních orgánů;

33.

v této souvislosti vítá iniciativu sdružení Eurocities, jež dne 19. srpna podepsalo memorandum o porozumění s příslušnými ukrajinskými orgány, které se týká podpory udržitelné obnovy ukrajinských měst (6) a doplňuje spolupráci navázanou v rámci aliance;

34.

je potěšen tím, že se Evropská komise zavázala zajistit flexibilitu, aby bylo možné pokračovat v programech přeshraniční spolupráce v rámci evropského sousedství a programech nadnárodní spolupráce v rámci iniciativy Interreg a zejména pak 100 % spolufinancovat přeshraniční programy s Ukrajinou a Moldavskem sloužící k realizaci projektů spolupráce, které přerušila ruská vojenská agrese vůči Ukrajině;

35.

vyzývá k tomu, aby byla do procesu obnovy zahrnuta činnost vyvíjená v rámci stávajících programů Interreg, na nichž se podílejí ukrajinské regiony;

36.

vyzývá k vytvoření účinného systému víceúrovňové správy založeného na zásadách Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) týkajících se veřejných investic na všech úrovních veřejné správy;

37.

očekává, že bude ukrajinským místním a regionálním orgánům umožněno využívat programy EU, jako je například Horizont Evropa a EU4Culture;

38.

poukazuje na to, že aliance vyzvala institucionální finanční partnery, jako je například Evropská investiční banka – zejména v rámci akčního plánu této banky a VR –, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, OECD a Rozvojová banka Rady Evropy, aby na místní a regionální úrovni připravily projekty s využitím odborných znalostí, jimiž disponuje místní a regionální úroveň zemí EU;

39.

vyzdvihuje klíčovou roli ukrajinských starostů a vedoucích regionálních představitelů, co se týče odolnosti ukrajinského národa, a oceňuje jejich statečný boj za naše hodnoty, který je příkladem pro všechny Evropany a umocňuje silný impuls k rozmachu místní demokracie a posilování postavení místní úrovně, které musí patřit k ústředním prvkům obnovy Ukrajiny.

---

(1)  https://cor.europa.eu/cs/engage/studies/Pages/default.aspx?from=01/01/2022&to=01/01/2023.

(2)  Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).

(3)  Stanovisko Komise k žádosti Ukrajiny o členství v Evropské unii, 17. června 2022, COM(2022) 407.

(4)  Viz A Blueprint for the Reconstruction of Ukraine (Plán obnovy Ukrajiny): https://cepr.org/publications/books-and-reports/blueprint-reconstruction-ukraine.

(5)  https://cor.europa.eu/cs/engage/Pages/European-Alliance-of-Cities-and-Regions-for-the-reconstruction-of-Ukraine.aspx.

(6)  https://www.president.gov.ua/en/news/u-prisutnosti-prezidenta-pidpisano-memorandum-z-eurosities-s-77165.