Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Nová generace vlastních zdrojů pro rozpočet EU

(2023/C 79/12)

Zpravodajka:

Nathalie SARRABEZOLLES (FR/SES), členka rady departementu Finistère

Odkaz:

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nová generace vlastních zdrojů pro rozpočet EU

COM(2021) 566 final

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 o systému vlastních zdrojů Evropské unie

COM(2021) 570

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027

COM(2021) 569

I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 o systému vlastních zdrojů Evropské unie

COM(2021) 570

Pozměňovací návrh 1

3. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Systém EU pro obchodování s emisemi, který byl zřízen směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (*), je ústřední součástí klimatické politiky Unie. S ohledem na úzkou vazbu mezi obchodováním s emisemi a cíli politiky Unie v oblasti klimatu i na přeshraniční povahu emisí uhlíku by mohlo být vhodné zvážit přidělení části příslušných výnosů do rozpočtu Unie , a to výhradně v případě, že 1) tento krok nebude mít negativní dopad na finanční způsobilost vnitrostátních orgánů plnit cíle Zelené dohody .

Odůvodnění

Přesun výnosů ze systému ETS z úrovně členských států na úroveň EU by mohl snížit schopnost členských států investovat do opatření v oblasti změny klimatu z důvodu nižších příjmů.

Pozměňovací návrh 2

5. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Aby se předešlo nadměrně regresivnímu dopadu na příspěvky z obchodování s emisemi, měla by být pro způsobilé členské státy stanovena maximální výše příspěvku. Pro období 2023–2027 jsou členské státy způsobilé, jestliže je hrubý národní důchod na obyvatele, měřený standardem kupní síly a vypočtený na základě údajů Unie za rok 2020, nižší než 90 % průměru EU. Pro období 2028–2030 by měl být používán hrubý národní důchod na obyvatele v roce 2025. Maximální výše příspěvku by měla být stanovena porovnáním podílů členských států na celkovém vlastním zdroji z obchodování s emisemi s podíly těchto členských států na hrubém národním důchodu Unie. Minimální výše příspěvku by měla být stanovena pro všechny členské státy, pokud je jejich podíl na celkových vlastních zdrojích ze systému pro obchodování s emisemi nižší než 75 % jejich podílu na hrubém národním důchodu Unie.

Aby se předešlo nadměrně regresivnímu dopadu na příspěvky z obchodování s emisemi, měla by být pro způsobilé členské státy stanovena maximální výše příspěvku. Pro období 2023–2027 jsou členské státy způsobilé, jestliže je hrubý národní důchod na obyvatele, měřený standardem kupní síly a vypočtený na základě údajů Unie za období 2018– 2020, nižší než 90 % průměru EU. Pro období 2028–2030 by měl být používán hrubý národní důchod na obyvatele za období 2023– 2025. Maximální výše příspěvku by měla být stanovena porovnáním podílů členských států na celkovém vlastním zdroji z obchodování s emisemi s podíly těchto členských států na hrubém národním důchodu Unie. Minimální výše příspěvku by měla být stanovena pro všechny členské státy, pokud je jejich podíl na celkových vlastních zdrojích ze systému pro obchodování s emisemi nižší než 75 % jejich podílu na hrubém národním důchodu Unie.

Odůvodnění

V politice soudržnosti je běžnou praxí používat údaje týkající se HND průměrně za tříleté období k tomu, aby byly regiony a členské státy označeny jako rozvinutější, méně rozvinuté nebo v procesu transformace. Navrhujeme přijmout tuto metodu pro výpočet mechanismu úlev uplatňovaného na vlastní zdroj ze systému ETS.

Pozměňovací návrh 3

6. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]15 zřizuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích s cílem doplnit systém EU pro obchodování s emisemi a zajistit účinnost politiky Unie v oblasti klimatu. Vzhledem k úzké souvislosti mezi mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích a politikou Unie v oblasti klimatu by část výnosů z prodeje certifikátů měla být převedena do rozpočtu Unie jako vlastní zdroj.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]15 zřizuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích s cílem doplnit systém EU pro obchodování s emisemi a zajistit účinnost politiky Unie v oblasti klimatu. Vzhledem k úzké souvislosti mezi mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích a politikou Unie v oblasti klimatu i k přeshraniční povaze emisí uhlíku a průmyslovým hodnotovým řetězcům by část výnosů z prodeje certifikátů měla být převedena do rozpočtu Unie jako vlastní zdroj.

Odůvodnění

Z důvodu přeshraniční povahy emisí uhlíku a vzhledem k průmyslovým hodnotovým řetězcům je obtížné připisovat příjmy z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích jednotlivým členským státům, což poskytuje pádný argument ve prospěch přidělování příjmů na úrovni EU.

Pozměňovací návrh 4

7. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V říjnu 2021 se inkluzivní rámec Organizace pro hospodářskou spolupráci a G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku dohodl na tom, že zúčastněným tržním jurisdikcím bude přiděleno 25 % zbytkových zisků velkých nadnárodních podniků nad hranicí ziskovosti 10 % („dohoda inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři“). Vlastní zdroj by měl spočívat v použití jednotné sazby uplatňované na podíl na zbytkových ziscích nadnárodních podniků přerozdělených členským státům [na základě směrnice o provádění globální dohody o přerozdělení daňových práv].

V říjnu 2021 se inkluzivní rámec Organizace pro hospodářskou spolupráci a G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku dohodl na tom, že zúčastněným tržním jurisdikcím bude přiděleno 25 % zbytkových zisků velkých nadnárodních podniků nad hranicí ziskovosti 10 % („dohoda inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři“). Vlastní zdroj by měl spočívat v použití jednotné sazby uplatňované na podíl na zbytkových ziscích nadnárodních podniků přerozdělených členským státům [na základě vstupu v platnost mnohostranné úmluvy a směrnice o provádění globální dohody o přerozdělení daňových práv].

Odůvodnění

Je třeba upřesnit, že zavedení tohoto nového vlastního zdroje závisí na uzavření mnohostranné úmluvy, jejímž cílem je uvést do praxe první pilíř dohody OECD/G20.

Pozměňovací návrh 5

Článek 1

Změnit odst. 1 písm. d)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2a. Odchylně od odst. 1 písm. e) až do rozpočtového roku 2030 platí následující:

pokud je podíl členského státu na celkové výši výnosů plynoucích z použití odst. 1 písm. e) nižší než 75 % jeho podílu na hrubém národním důchodu Unie, pak takový členský stát dá k dispozici částku, která se rovná 75 % tohoto podílu na hrubém národním důchodu, vynásobenou celkovou výší výnosů plynoucích z použití odst. 1 písm. e);

podíl členského státu na celkové výši výnosů plynoucích z použití odst. 1 písm. e) nesmí být vyšší než 150 % jeho podílu na hrubém národním důchodu Unie v případě členských států s hrubým národním důchodem na obyvatele nižším než 90 % průměru Unie, měřeno standardem kupní síly a vypočteno na základě údajů za rok 2020, pro období 2023–2027, a na základě údajů za rok 2025, pro období 2028–2030.

podíl členského státu na celkové výši výnosů plynoucích z použití odst. 1 písm. e) nesmí být vyšší než 150 % jeho podílu na hrubém národním důchodu Unie v případě členských států s hrubým národním důchodem na obyvatele nižším než 90 % průměru Unie, měřeno standardem kupní síly a vypočteno na základě údajů za roky 2018– 2020, pro období 2023–2027, a na základě údajů za roky 2023– 2025, pro období 2028–2030.

Odůvodnění

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027

COM(2021) 569

Pozměňovací návrh 6

3. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zavedení systému EU pro obchodování s emisemi pro odvětví budov a silniční dopravy, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES14, může mít krátkodobé sociální dopady. Za účelem řešení tohoto problému zřídilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX] final15 Sociální fond pro klimatická opatření, který má být financován ze souhrnného rozpočtu Unie v rámci víceletého finančního rámce. Strop prostředků na závazky v okruhu 3 „Přírodní zdroje a životní prostředí“ a strop prostředků na platby by proto měly být upraveny pro roky 2025, 2026 a 2027.

Odůvodnění

Sociální fond pro klimatická opatření by měl začít fungovat o rok dříve než rozšíření systému ETS na odvětví dopravy a stavebnictví, aby se zranitelným domácnostem, mikropodnikům a malým podnikům a uživatelům mobility poskytl dostatek času na přizpůsobení.

Pozměňovací návrh 7

Nový bod odůvodnění za 3. bodem odůvodnění

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	Je vhodné zavést automatickou „úpravu výkyvů ceny uhlíku“ pro strop okruhu 3 s cílem umožnit roční navýšení prostředků pro Sociální fond pro klimatická opatření v případě, že vzrostou ceny uhlíku v odvětví mobility a budov.

Odůvodnění

Je třeba zajistit, aby byl rozpočet Sociálního fondu pro klimatická opatření navýšen v případě, že cena uhlíku v odvětvích spadajících do systému ETS 2 bude vyšší než původní předpoklady Komise.

Pozměňovací návrh 8

Článek 1, nový odstavec (3), do nějž se vkládá článek 4b

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Vkládá se nový článek 4b, který zní:

Článek 4b

Mechanismus úpravy ceny uhlíku

1. Počínaje rokem 2024 se po předložení předběžné účetní závěrky za rok n-1 v souladu s čl. 245 odst. 3 finančního nařízení provede úprava směrem nahoru výdajového stropu prostředků na závazky okruhu 3 a stropu prostředků na platby pro běžný rok v případě, že cena uhlíku v odvětvích spadajících do systému ETS 2 bude vyšší než původní předpoklady Komise.

2. Roční úprava se vypočítá na základě průměrné úrovně ceny uhlíku v systému ETS 2 v EU-27 v roce - 1.

Odůvodnění

II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

bere na vědomí návrh Komise zavést pro rozpočet EU tři nové vlastní zdroje, i nadále jej však hluboce znepokojuje chybějící důvěryhodné posouzení dopadu, pokud jde o náklady, které v důsledku těchto opatření vzniknou evropským podnikům a spotřebitelům;

zdůrazňuje, že je třeba vytvořit nové zdroje nejen na splacení dluhu v rámci nástroje NGEU, ale také trvale zvýšit finanční autonomii rozpočtu EU a snížit motivaci členských států k přijetí postoje „spravedlivého vyrovnání“. Vlastní zdroje by měly být nastaveny tak, aby byly pro rozpočty členských států udržitelné;

konstatuje, že první vlastní zdroj z nerecyklovaných obalových odpadů, který byl zaveden s platností od 1. ledna 2021, není určen na přímé investice do opětovného použití a recyklace plastového odpadu. Vyzývá k tomu, aby EU zvýšila své ambice v oblasti omezení používání plastů a jejich recyklace;

konstatuje, že zavedení prvního souboru nových vlastních zdrojů v roce 2023 v souladu s plánem stanoveným v interinstitucionální dohodě ze dne 16. prosince 2021 bude pro investory na finančních trzích a ratingové agentury představovat dobré znamení. Připomíná, že dostatečné příjmy z nových vlastních zdrojů jsou nezbytné k zajištění splacení dluhu v rámci nástroje NGEU, aniž by byly ohroženy programy EU v příštím víceletém finančním rámci;

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích

podporuje návrh na vytvoření mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, který bude stimulovat globální opatření v oblasti klimatu. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by měl být začleněn do širší průmyslové strategie EU pro transformaci;

poukazuje na to, že příjmy plynoucí z trhu s uhlíkem a z poplatku za uhlík na hranicích se mohou časem snižovat v návaznosti na dekarbonizaci evropského hospodářství a na to, že podobné mechanismy pro cenu uhlíku budou postupně zavádět další třetí země;

uznává, že tento mechanismus představuje užitečný nástroj, který může EU pomoci snížit emise CO2 v celosvětovém měřítku, zároveň však poukazuje na řadu obav, např. pokud jde o nepředvídatelný dopad tohoto mechanismu na trhy EU, včetně malých a středních podniků a zemědělství. Evropská komise musí zlepšit monitorování a podávání zpráv Parlamentu a Radě o provádění tohoto mechanismu a jeho dopadu na trhy;

zdůrazňuje, že v odvětvích spadajících do působnosti mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích by měly být povolenky v rámci systému ETS (1) postupně zrušeny a nahrazeny dražbou všech emisních povolenek, aby bylo v dlouhodobém horizontu dosaženo souladu s pravidly WTO;

Nový vlastní zdroj ze systému ETS

podporuje návrh na vytvoření nových vlastních zdrojů z reformovaného systému EU pro obchodování s emisemi (ETS). Zdůrazňuje, že přeshraniční povaha emisí uhlíku spojených s negativními externalitami, které se neomezují pouze na země produkující emise, je pádným důvodem pro to, aby byly výnosy z dražeb povolenek EU ETS přidělovány na úrovni EU. Zdůrazňuje, že tento krok nesmí negativně ovlivnit schopnost členských států financovat své vnitrostátní programy v oblasti změny klimatu;

10.

je nezbytné zmírňovat negativní sociální a územní dopady rozšíření systému ETS na odvětví budov a dopravy (ETS 2). VR se domnívá, že návrh Komise na zřízení Sociálního fondu pro klimatická opatření, který bude financován částkou odpovídající 25 % příjmů ze systému ETS 2, by vůbec nestačil k tomu, aby kompenzoval rozsáhlou renovaci domů a elektrifikaci silniční dopravy. VR zdůrazňuje, že je důležité, aby byly místní a regionální orgány plně zapojeny do řízení zdrojů systému ETS a do správy Sociálního fondu pro klimatická opatření. VR doporučuje začlenit Sociální fond pro klimatická opatření do nařízení o společných ustanoveních politiky soudržnosti s cílem zjednodušit pro řídicí orgány a příjemce jeho správu na místní úrovni. Prioritou by mělo být lepší a rychlejší fungování stávajících nástrojů pro investice a soudržnost spíše než vytváření nových fondů, které kvůli různým pravidlům zdvojují stávající mechanismy a cíle a vedou k riziku, že budou obcházena současná pravidla týkající se způsobilosti zdrojů energie;

11.

domnívá se, že s ohledem na nutnost reagovat na technologické, regulatorní a tržní změny by mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích měl být pojímán dynamicky a jeho zaměření na jednotlivá odvětví a emise by mělo být předmětem pravidelných přezkumů s přihlédnutím k jeho místním a regionálním dopadům. Je připraven podpořit posouzení územních dopadů mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích;

12.

podporuje myšlenku financování Sociálního fondu pro klimatická opatření z vlastních zdrojů místo vyčleňování výnosů ze systému ETS 2 prostřednictvím účelově vázaných příjmů. Konstatuje, že mechanismus přidělování prostředků by ztížil dlouhodobé plánování, jelikož roční částky by byly nepředvídatelné a vykazovaly by výkyvy;

13.

upozorňuje na skutečnost, že vlastní zdroj založený na systému ETS bude představovat 71 % celkových výnosů z tohoto prvního souboru nových vlastních zdrojů. V zájmu důvěryhodnosti předloženého balíčku je tedy nezbytné vlastní zdroj založený na systému ETS zachovat;

14.

obává se však, že objem zdrojů pro Sociální fond pro klimatická opatření může být v případě velmi vysokých cen uhlíku nedostatečný. VR podporuje myšlenku (2) zavést automatickou „úpravu výkyvů ceny uhlíku“, která by v případě vyšších cen uhlíku v odvětvích spadajících do systému ETS 2 umožnila posílit roční rozpočet Sociálního fondu pro klimatická opatření;

15.

zastává názor, že Sociální fond pro klimatická opatření by měl začít fungovat v roce 2024, rok před uplatněním systému ETS na odvětví silniční dopravy a budov, aby se zranitelným domácnostem, mikropodnikům, malým podnikům a uživatelům mobility, se zvláštní pozorností věnovanou chudobě v oblasti mobility, poskytl dostatek času na přizpůsobení;

Vlastní zdroj založený na dohodě OECD/G20 o prvním pilíři

16.

vitá návrh Komise na vytvoření nového vlastního zdroje založeného na prvním pilíři mezinárodní daňové dohody OECD/G20. Konstatuje však, že zavedení tohoto nového vlastního zdroje závisí na úspěšném dokončení mnohostranné úmluvy OECD/G20 v průběhu roku 2022;

17.

vyzývá Komisi, aby se připravila na možnost, že významné jurisdikce, zejména USA, dohodu nebudou ratifikovat. Je toho názoru, že v tomto případě by EU měla pokročit vpřed a navrhnout daň EU z digitálních služeb, která by fungovala jako prozatímní řešení, dokud nebude nalezeno globálnější řešení zdanění velkých nadnárodních společností;

18.

připomíná, že podle dohody OECD/G20 o globálním zdanění z roku 2021 měly být přípravné práce na mnohostranné úmluvě dokončeny do začátku roku 2022. Konstatuje, že provádění se oddaluje, neboť OECD dosud nepřipravila konečné znění této úmluvy. Obává se, že politická změna ve volbách v USA v polovině období by mohla ohrozit schopnost USA mnohostrannou úmluvu podepsat a ratifikovat;

Další možné vlastní zdroje

19.

poukazuje na to, že podle odhadů Evropské komise budou tři navrhované nové vlastní zdroje od roku 2026 do roku 2030 celkem generovat až 17 miliard EUR ročně. Konstatuje, že tato částka nebude stačit k pokrytí nákladů na splacení dluhu NGEU (15 miliard EUR ročně) a k financování Sociálního fondu pro klimatická opatření (9,7 miliardy EUR ročně). Zdůrazňuje tedy, že budou zapotřebí další nové vlastní zdroje. Vyzdvihuje význam posuzování územního dopadu a vyzývá Komisi, aby ho při předkládání návrhů nových vlastních zdrojů zohlednila;

20.

v souvislosti s návrhem Evropské komise má obavy, že by členské státy mohly přesměrovat nevyužité prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů nebo ze SZP na plán REPowerEU, protože by to mohlo ohrozit soudržnost v EU. Znovu potvrzuje, že nové politiky by měly být financovány z nových finančních prostředků;

21.

konstatuje, že budoucí reforma rozpočtového systému EU vyžaduje, aby EU měla k dispozici vlastní zdroje na podporu spravedlivého přechodu ke konkurenceschopnému oběhovému hospodářství. Vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila návrhy formulované v rámci projektu Ex’tax, jež se týkají přesunu daňového zatížení z práce na znečištění a využívání zdrojů, jak je navrženo v Zelené dohodě pro Evropu. Tento přesun daňového zatížení je založen na uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ a také na tom, že se musí vyplatit pracovat a nikdo nesmí být opomenut. Uplatňováním těchto zásad by se daňové politiky sladily mimo jiné s cíli Zelené dohody pro Evropu a Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv;

22.

vyzývá Komisi, aby urychleně pracovala na návrzích nových vlastních zdrojů. Považuje za velice slibnou myšlenku vytvoření vlastního zdroje souvisejícího s velkými korporacemi na základě návrhu „Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (BEFIT)“, který se plánuje na rok 2023. Konstatuje, že podle některých studií by provádění dohody OECD/G20 mohlo vést ke zvýšení příjmů z daně z příjmu právnických osob v Evropě o více než 80 miliard EUR ročně (3);

23.

zdůrazňuje, že Evropská komise má v úmyslu zřídit nástroj „RebuildUkraine“, který by měl představovat hlavní právní nástroj pro podporu obnovy Ukrajiny ze strany EU. Upozorňuje, že nové úkoly vyžadují nové finanční zdroje, a vítá v tomto ohledu oznámení Evropské komise, že dodatečné potřeby, jež vyvstaly v důsledku války, značně přesahují prostředky, které jsou k dispozici ve stávajícím víceletém finančním rámci, a závazek, že bude třeba nalézt nové zdroje financování;

24.

s velkým uznáním vítá, že Komise k návrhu nového systému ETS a návrhu nařízení, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, připojila též tabulkové dotazníky pro posuzování subsidiarity. Odůvodnění, které je uvedeno s odkazem na evropskou přidanou hodnotu návrhů a zavádění opatření v návaznosti na pravomoci EU v oblasti klimatické změny, jak vyplývá z článků 191 až 193 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), se shoduje se závěrem, k němuž dospěl VR, a sice že návrhy jsou v plném souladu se zásadou subsidiarity.

V Bruselu dne 30. listopadu 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Vasco ALVES CORDEIRO

(1) Podle pravidel systému EU pro obchodování s emisemi musí společnosti získat emisní povolenky na emise uhlíku, které produkují. Bezplatné povolenky jsou zavedeny jako přechodná metoda přidělování povolenek, která se odlišuje od metody výchozí (dražba). Bezplatně přidělované povolenky nicméně i nadále představují přes 40 % celkového počtu dostupných povolenek.

(2) Návrh stanoviska Rozpočtového výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření (COM(2021) 568 – C9–0324/2021–2021/206 (COD), 9.2.2022.

(3) Barake, Mona et al., 2021, Revenue Effects of the Global Minimum Tax: Country-by-Country Estimates (Dopady globální minimální daně na příjmy: odhady pro jednotlivé státy), Daňová observatoř EU, studie č. 2, říjen 2021.