Stanovisko Evropského výboru regionů Osmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti

(2022/C 498/09)

Zpravodajka: Nathalie SARRABEZOLLES (FR/SES), členka rady departementu Finistère Odkazy: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů k osmé zprávě o soudržnosti: Soudržnost v Evropě do roku 2050 COM(2022) 34 final SWD(2022) 24 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

1.

vítá zveřejnění osmé zprávy o soudržnosti, která jednak obecně informuje o vývoji situace a územních rozdílech, které mezi evropskými regiony pozorujeme v posledním desetiletí, a dále též představuje podněty k diskusi o budoucnosti soudržnosti po roce 2027;

2.

souhlasí s analýzou Evropské komise, pokud jde o historický kontext Evropské unie. Pandemie COVID-19 a to, co zpráva o soudržnosti označuje za nové hlavní trendy, jako je změna klimatu a digitální hyperkonektivita, představují nový zdroj územní nerovnosti a přiživují šíření nespokojenosti v Evropě;

3.

konstatuje, že za pomalým oživením procesu konvergence v posledních letech se skrývají trendy výrazně odlišné: existuje nezanedbatelný počet regionů na jihu a severozápadě Evropy, které jsou méně rozvinuté nebo procházejí transformací a růst vykazují nízký nebo záporný. Regionální růst na východě současně někdy zůstává poznamenán hlubokými rozdíly mezi regiony hlavních měst a těmi ostatními;

4.

zdůrazňuje dopad brexitu na evropské hospodářství, zvláště pak na meziregionální spolupráci, výzkumné a vzdělávací prostředí i na demografii řady evropských regionů;

5.

poukazuje na potřebu soudržnosti v Evropě, kterou zesílila válka na Ukrajině, při samé hranici Evropy;

6.

vyzývá proto Komisi, aby přistoupila k otevřené a strategické diskusi o úloze politiky soudržnosti po roce 2027 ve spojení s evropskými politikami;

Politika soudržnosti jako politika dlouhodobého rozvoje

7.

domnívá se, že regionální rozdíly popsané ve zprávě o soudržnosti jsou jasným dokladem potřeby politiky soudržnosti tak, jak je definována ve smlouvách, tj. snížení rozdílů v bohatství a stupni rozvoje mezi regiony Evropské unie;

8.

vítá proto část zprávy o soudržnosti věnovanou analýze dopadu politiky soudržnosti v období 2014–2020 z hlediska investic v jednotlivých územích Evropské unie;

9.

konstatuje, že politika soudržnosti je často zásadním faktorem pro zachování dostatečné míry veřejných investic vzhledem k poklesu investic na vnitrostátní úrovni;

10.

připomíná, že pozitivní vliv investic v rámci politiky soudržnosti se osvědčuje v dlouhodobém výhledu, jak se zdůrazňuje v kapitole 9 zprávy o soudržnosti;

11.

připomíná též, že programová pravidla politiky soudržnosti umožňují financovat některé projekty až tři roky po skončení programového období, což znemožňuje veškerá srovnání s jinými evropskými programy v rámci přímého řízení;

12.

vyzdvihuje účinnost politiky soudržnosti v reakci na krizi vyvolanou pandemií COVID-19, zejména díky opatřením k zajištění flexibility zavedeným od dubna 2020 [dva balíčky „Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus“ (CRII)];

13.

domnívá se však, že je třeba udržet zaměření politiky soudržnosti na posílení územní, hospodářské a sociální soudržnosti v Evropě;

Definice zásady „nepoškozování soudržnosti“

14.

uvědomuje si příležitosti, které nabízí zavedení nové koncepce ve zprávě o soudržnosti, jejímž cílem je rozšířit holistický přístup politiky soudržnosti na všechny evropské veřejné politiky s územním dopadem;

15.

zdůrazňuje, že tato koncepce plně podporuje iniciativu Evropského výboru regionů demonstrovat úlohu hospodářské, sociální a územní soudržnosti jako základní hodnotu Evropské unie;

16.

domnívá se, že díky této koncepci by všechny evropské politiky mohly zohledňovat nejrůznější regionální odlišnosti panující v Evropské unii, mohly by díky tomu být účinnější a také by mohly zviditelnit činnost Evropské unie v očích občanů;

17.

nesouhlasí však s příliš restriktivním výkladem této koncepce, podle nějž by se tato zásada uplatňovala pouze na úrovni operačních programů, a nevztahovala by se dokonce ani na dohody o partnerství. Trvá na tom, aby Evropská komise zajistila, že se tato zásada „nepoškozování soudržnosti“ bude vztahovat na všechny evropské politiky, a omezil se tak negativní dopad některých evropských politik nebo programů na soudržnost;

18.

vyjadřuje zvláštní podporu části zprávy o soudržnosti, která poukazuje na nutnost podpory soudržnosti v Evropě z prostředků Nástroje pro oživení a odolnost;

19.

požaduje po členských státech a Evropské komisi, aby do Nástroje pro oživení a odolnost (a případných navazujících nástrojů) byl přímo zapracován přístup politiky soudržnosti založený na víceúrovňové správě a partnerství;

20.

dále zdůrazňuje, že je třeba lépe sladit politiku soudržnosti a program Horizont Evropa a zvýšit jejich součinnost tak, aby došlo k posílení inovací ve všech evropských regionech. Díky tomu bude možno budovat výzkumné a inovační kapacity v regionech, což EU umožní investovat do regionální excelence, a držet tak v celosvětovém měřítku krok s konkurencí, a může jít o způsob, jak středněpříjmovým regionům pomoci vymanit se z rozvojové pasti;

21.

v tomto ohledu připomíná, že těmto regionům uvízlým v rozvojové pasti středních příjmů by pomohla specifická podpora buď z titulu příslušnosti ke kategorii regionů se středními příjmy, nebo formou usnadnění přístupu k nástrojům územní spolupráce v oblasti inovací;

22.

žádá, aby byl konsolidován přístup založený na strategiích inteligentní specializace, kde cílem je posílit konkurenceschopnost a inovační ekosystém na základě územně podmíněných strategií a posílení územní spolupráce;

23.

vyzývá Evropskou komisi, aby definovala pojem „nepoškozování soudržnosti“ a aby z něj učinila skutečný mechanismus pro hodnocení dopadu evropských politik na soudržnost v Evropě. Navrhuje, aby bylo do tohoto mechanismu začleněno ověřování dopadu na venkovské oblasti dle sdělení „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU“, aby se zohlednily zvláštnosti těchto oblastí. Žádá Evropskou komisi, aby vypracovala konkrétní pokyny týkající se praktického uplatňování této koncepce, a to i prostřednictvím legislativního aktu po konzultaci s Evropským výborem regionů;

Politika soudržnosti jako součást dlouhodobé evropské strategie

24.

připomíná, že i když politika soudržnosti plně zapadá do provádění Zelené dohody pro Evropu a evropského pilíře sociálních práv, není v pravém slova smyslu součástí dlouhodobé evropské strategie, a to na rozdíl od politiky soudržnosti v období 2014–2020, která byla přímo součástí plnění cílů strategie Evropa 2020;

25.

žádá proto Evropskou komisi, aby vypracovala novou dlouhodobou evropskou strategii do roku 2030, která propojí požadavky ekologické a digitální transformace a zároveň posílí hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU. Zdůrazňuje, že tato strategie by měla zahrnovat všechny evropské politiky a fondy podporující investice v souladu se zásadou „nepoškozování soudržnosti“, která byla zavedena ve zprávě o soudržnosti;

26.

vyjadřuje politování nad absencí mechanismů koordinace a propojení Nástroje pro oživení a odolnost a politiky soudržnosti na období 2021–2027 a nebezpečí překryvu a efektu vytěsňování vzhledem k tomu, že není k dispozici mechanismus, jak reálně ověřovat doplňkovost financování z Nástroje pro oživení a odolnost;

27.

poukazuje na nutnost zajistit rovné postavení evropských investičních politik, aby si v praxi vzájemně nekonkurovaly, neboť pravidla státní podpory brání v současné době v provádění politiky, srovnáme-li situaci s jinými politikami;

28.

v této souvislosti žádá Evropskou komisi, aby provedla důkladnou analýzu evropského legislativního rámce pro státní podporu tak, aby projekty podporované z různých evropských programů a fondů podléhaly týmž pravidlům;

Jak lépe integrovat politiku soudržnosti do evropského semestru

29.

konstatuje, že zpráva o soudržnosti nezmiňuje vazbu mezi politikou soudržnosti a rámcem Unie pro správu ekonomických záležitostí, přestože vzrostl význam evropského semestru v provádění politiky soudržnosti v programovém období 2021–2027;

30.

vítá zařazení nové části týkající se územních rozdílů ve zprávách o jednotlivých zemích v rámci jarního balíčku evropského semestru, zveřejněného v květnu 2022, pokud je cílem tohoto kroku pouze posílení územní soudržnosti v Evropě a nikoli nucené zavedení strukturálních reforem, které s dlouhodobými cíli politiky soudržnosti nesouvisí;

31.

žádá Komisi, aby nadále prosazovala zaměření pozornosti na výzvy v oblasti územní soudržnosti, které zasahují evropská území a regiony a jsou uvedeny jednak ve zprávách o jednotlivých zemích a dále též v příslušných doporučeních pro jednotlivé země;

32.

vyzývá k širší reflexi, která by se zaměřila na reformu stávajícího rámce pro koordinaci hospodářských politik, aby do jednotlivých fází evropského semestru mohla být zapracována zásada „nepoškozování soudržnosti“ a rovněž se do nich mohly lépe zapojit místní a regionální orgány;

33.

konstatuje na základě osmé zprávy o soudržnosti, že deficit veřejných investic v Evropské unii představuje skrytý dluh. Opakuje proto svůj již dříve vyslovený požadavek na „zlaté pravidlo spolufinancování“, jehož podstatou je neuvádět výdaje členských států a územních orgánů na spolufinancování programů v rámci evropských strukturálních a investičních fondů v souladu s příslušnými limity EU pro spolufinancování mezi strukturálními, veřejnými či podobnými výdaji, které jsou definovány v Paktu o stabilitě a růstu. Zdůrazňuje, že veřejné investice, například do udržitelné ekologické, digitální a sociální transformace a zachování evropské konkurenceschopnosti, jsou důležité pro budoucí generace, a mělo by se s nimi tudíž náležitě zacházet jako s veřejnými investicemi, včetně úpravy evropských účetních pravidel;

34.

podobně jako v dřívějších stanoviscích (1) opět vyzývá k přijetí kodexu chování pro zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru. Tento kodex je nezbytný, chceme-li dosáhnout transparentnějšího, inkluzivnějšího a demokratičtějšího semestru, ale také semestru efektivnějšího díky zapojení územních orgánů. Ty mohou pomoci posílit přijetí odpovědnosti za celý proces na místní a regionální úrovni, a zlepšit tak provádění požadovaných reforem v členských státech;

Na cestě k novému strategickému rámci pro evropské strukturální a investiční fondy…

35.

konstatuje, že na evropské úrovni existuje tendence k multiplikaci investičních fondů, z nichž některé spadají do přímého řízení, jiné do řízení sdíleného (např. evropské strukturální a investiční fondy – fondy ESI) nebo má v jejich provádění hlavní slovo daný členských stát (národní plány pro oživení a odolnost, financované z Nástroje pro oživení a odolnost);

36.

vyjadřuje znepokojení nad aktuální tendencí převádět fondy ESI na jiné politiky či programy, jako jsou národní plány pro oživení a odolnost nebo programy v přímém řízení, jako je Horizont Evropa. V této souvislosti se zásadně vyslovuje proti přesunům fondů z politiky soudržnosti a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) do Nástroje pro oživení a odolnost – cílem Nástroje pro oživení a odolnost, jehož základem je článek 175 SFEU, je doplňovat působení politiky soudržnosti k plnění cílů článku 174 SFEU, a nikoli opačně. Připomíná též, že politika soudržnosti sama již je významným zdrojem evropských investic do ekologie a energetické nezávislosti EU. Dochází proto k závěru, že změny v určení evropských fondů prostřednictvím přesouvání výše uvedených fondů do Nástroje pro oživení a odolnost není důvodné;

37.

konstatuje, že tento trend má hned dvojí škodlivý účinek tím, že snižuje účinnost politiky soudržnosti coby politiky dlouhodobého rozvoje, a za druhé ji degraduje na pouhou rozpočtovou položku víceletého finančního rámce Evropské unie;

38.

žádá proto Evropskou komisi, aby vypracovala nový strategický rámec na období po roce 2027, který se zaměří na partnerství a víceúrovňovou správu a bude obsahovat obecná ustanovení pro všechny investiční fondy Evropské unie s územním rozměrem, tj. fondy ESI, případný budoucí Sociální fond pro klimatická opatření, EZFRV a případný budoucí Nástroj pro oživení a odolnost;

39.

zvláštní důraz klade na nutnost opětovného zařazení EZFRV do tohoto nového strategického rámce;

40.

dále žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost budoucnosti Evropského sociálního fondu (ESF) s cílem začlenit do něj větší měrou územní rozměr a do jeho provádění více zapojit místní a regionální orgány;

…který by si kladl za cíl skutečné zjednodušení provádění fondů ESI…

41.

konstatuje, že legislativní rámec politiky soudržnosti na období 2021–2027 obsahuje významná zjednodušující opatření, jako je rozšíření zjednodušeného vykazování nákladů, která bude po použití v programovém období 2021–2027 nutno vyhodnotit;

42.

připomíná nicméně, že zmnožení fondů a pravidel, lhůt a způsobů provádění fondů ve sdíleném řízení vedlo v poslední době k nárůstu administrativní zátěže pro orgány, které fondy spravují a jež často působí na regionální úrovni;

43.

konstatuje, že tato administrativní zátěž způsobuje prodlevy v provádění fondů ESI, u nichž jsou regiony často považovány za odpovědné, a v očích evropských občanů to poškozuje obraz politiky soudržnosti jako účinné investiční politiky;

44.

připomíná zásadní úlohu regionů v úsilí o odstranění překážek při provádění fondů ESI a jejich navázání na územní logiku tak, aby podporovaly územně podmíněné strategie rozvoje;

45.

již nyní vyzývá Komisi, aby zahájila proces dlouhodobé reflexe za účasti řídicích orgánů fondů ESI na regionální úrovni s cílem zjednodušit pravidla řízení, kontroly a auditu, jehož výsledkem bude skutečná reforma zaměřená na nadcházející legislativní balíček politiky soudržnosti na období po roce 2027;

46.

opakuje svůj požadavek obnovit atraktivitu fondů ESI u předkladatelů projektů uzavřením smlouvy o důvěře mezi Evropskou komisí a řídícími orgány politiky soudržnosti, aby programy s velmi nízkou zbytkovou chybovostí v programovém období 2021–2027 mohly využít zjednodušená pravidla řízení, kontroly a auditu v programovém období, které bude následovat;

…a spočíval na důvěře a skutečném partnerství s místními a regionálními samosprávami…

47.

konstatuje určitou centralizaci politiky soudržnosti na období 2021–2027 a jisté upozadění zásady partnerství a úlohy regionálních orgánů při určování investičních potřeb v rámci operačních programů;

48.

vítá záměr ohlášený ve zprávě o soudržnosti týkající se posílení víceúrovňové správy a zásady partnerství;

49.

podporuje nedávno zahájenou iniciativu v této souvislosti, která spočívá ve vytvoření evropského společenství pro sdílení praktických postupů v oblasti partnerství na období 2021–2027. To by mělo přinést výrazná zlepšení evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci;

50.

zdůrazňuje jedinečný přístup politiky soudržnosti, jejíž operační programy z fondů ESI vycházejí z analýzy územních potřeb na místní úrovni a využívají plně participativní a demokratický proces, na rozdíl národních plánů pro oživení a odolnost, které čerpají z Nástroje pro oživení a odolnost a z velké části byly vypracovány bez účasti regionů;

51.

vyzývá proto Komisi, aby posílila úlohu regionů ve správě strukturálních a investičních fondů i legislativní úpravu otázek týkajících se partnerství, zejména pokud jde o období po roce 2027;

Politika soudržnosti jako prostředek k odvrácení úbytku obyvatel ve vnitrozemských, venkovských a horských oblastech

52.

vyjadřuje znepokojení nad postupným stárnutím obyvatelstva, klesající porodností a vylidňováním vnitrozemských oblastí, zejména venkovských a horských;

53.

konstatuje, že hospodářské a sociální otřesy, způsobené v poslední době pandemií COVID-19 a konfliktem na Ukrajině, mají dopady na očekávání, s nimiž mladí lidé hledí do budoucna;

54.

považuje za zásadně potřebné definovat demografickou strategii Evropské unie, která zohlední zejména příležitosti vyplývající z toků legální migrace do naší Unie a zároveň zlepší koordinaci v oblasti nedovoleného přistěhovalectví a poskytne uprchlíkům podporu a ochranu;

Zvláštní zaměření na trvale zeměpisně znevýhodněné regiony

55.

vyjadřuje politování nad skutečností, že zpráva o soudržnosti se pouze povrchně věnuje výzvám, kterým čelí trvale zeměpisně znevýhodněné regiony a nejvzdálenější regiony;

56.

žádá, aby trvale zeměpisně znevýhodněným regionům, které jsou definovány v článku 174 SFEU, tj. ostrovním regionům, regionům s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, přeshraničním, horským a nejvzdálenějším regionům, byla věnována zvláštní pozornost ve všech návrzích reforem týkajících se budoucí politiky soudržnosti;

57.

vyzdvihuje důležitou práci, která byla odvedena v Evropském parlamentu, pokud jde o otázku soudržnosti ostrovů, a uznává význam paktu o evropských ostrovech;

58.

pokud jde o venkovské oblasti, vítá skutečnost, že zpráva o soudržnosti uznává možný negativní dopad demografických změn na soudržnost v Evropě. Žádá proto Evropskou komisi, aby do budoucna posílila financování a nástroje politiky soudržnosti a strategických plánů SZP, zejména prostřednictvím minimálních prahových hodnot zohledňujících podíl obyvatelstva a rozlohy venkovských oblastí v EU jako celku, pro území uvedená v článku 174 a spolupráci mezi městskými a venkovskými oblastmi, kde každá z nich přinese komparativní i doplňkové výhody v zájmu harmonického územního rozvoje;

59.

zároveň zdůrazňuje pozitivní úlohu, kterou sehrávají metropolitní oblasti při zajišťování soudržného rozvoje tím, že rozdělují bohatství a přínosy na daném území a vytvářejí účinnější vazby mezi městy a venkovem. Opakuje, že HDP na obyvatele neumožňuje získat kompletní představu o míře jejich vyspělosti, a doporučuje, aby byly s pomocí metodiky indexu sociálního pokroku určeny nejnaléhavější problémy, které je nutné v metropolitních oblastech financovat z fondů politiky soudržnosti (2);

Posílení územní spolupráce

60.

připomíná, že rozpočet vyčleněný na „územní spolupráci“ v rámci politiky soudržnosti v období 2021–2027 byl ve srovnání s předchozím obdobím výrazně snížen, čímž došlo k omezení schopnosti Evropské unie řešit zásadní problémy v oblasti soudržnosti v přeshraničních oblastech;

61.

vítá skutečnost, že zpráva o soudržnosti se zmiňuje o posílení přeshraniční a meziregionální spolupráce. Žádá, aby rostoucí potřeba posilovat soudržnost, upevnit stávající mechanismy spolupráce mezi územími Evropské unie a reagovat na nové výzvy v oblasti spolupráce, které vyvstávají v současné situaci, byla plnohodnotnou součástí budoucí politiky soudržnosti na období po roce 2027.

62.

vyjadřuje politování nad tím, že tyto škrty mají největší dopad na regiony uvedené v článku 174 SFEU, které vzhledem ke svému přirozenému a trvalému znevýhodnění obzvláště potřebují posílit svou územní, hospodářskou a sociální soudržnost s ostatními regiony Evropské unie.

---

(1)  Stanovisko Výboru regionů Plán na podporu oživení Evropy v reakci na pandemii COVID-19: facilita na podporu oživení a odolnosti a nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 160).

Stanovisko Výboru regionů Evropský semestr a politika soudržnosti: sladění strukturálních reforem s dlouhodobými investicemi (Úř. věst. C 275, 14.8.2019, s. 1).

Stanovisko Výboru regionů Zlepšit řízení evropského semestru – kodex chování pro zapojení místních a regionálních orgánů (Úř. věst. C 306, 15.9.2017, s. 24).

(2)  Stanovisko VR Výzvy metropolitních regionů a jejich postavení v budoucí politice soudržnosti na období po roce 2020 (Úř. věst. C 79, 10.3.2020, s. 8).