P9_TA(2022)0435

Za stejná práva osob se zdravotním postižením

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2022 za stejná práva osob se zdravotním postižením (2022/2026(INI))

(2023/C 177/03)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a články 2, 9, 10, 19, 48, 67(4), 153, 165, 168 a 174 čl. 216 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména na její články 3, 6, 14, 15, 20, 21, 23, 24, 25, 26, 34, 35, 40, 41 a 47,

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména jeho zásadu 1 týkající se všeobecného a odborného vzdělávání a celoživotního učení, zásadu 2 týkající se rovnosti žen a mužů, zásadu 3 týkající se rovných příležitostí, zásadu 4 týkající se aktivní podpory zaměstnanosti, zásadu 5 týkající se bezpečného a adaptabilního zaměstnání, zásadu 6 týkající se mezd, zásadu 10 týkající se zdravého, bezpečného a dobře uzpůsobeného pracovního prostředí a ochrany údajů, zásadu 11 týkající se péče o děti a podpory dětí, zásadu 14 týkající se minimálního příjmu a zásadu 17 týkající se začlenění osob se zdravotním postižením,

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (1),

—

s ohledem na obecné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením, které jsou autoritativními pokyny k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, zejména s ohledem na obecné připomínky č. 2 ze dne 22. května 2014 o přístupnosti, č. 3 ze dne 25. listopadu 2016 o ženách a dívkách se zdravotním postižením, č. 4 ze dne 25. listopadu 2016 o právu na inkluzivní vzdělávání, č. 5 ze dne 27. října 2017 o nezávislém životě a zapojení do komunity, č. 6 ze dne 26. dubna 2018 o rovnosti a nediskriminaci a č. 7 ze dne 9. listopadu 2018 o účasti osob se zdravotním postižením, včetně dětí se zdravotním postižením, na provádění a monitorování úmluvy prostřednictvím zastupitelských organizací,

—	s ohledem Kodex chování mezi Radou, členskými státy a Komisí, kterým se stanoví vnitřní ujednání pro účely provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií a zastoupení Evropské unie v souvislosti s touto úmluvou (2),

—

s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením ze dne 2. října 2015 k úvodní zprávě Evropské unie a na seznam otázek předložených Výborem OSN pro práva osob se zdravotním postižením dne 20. dubna 2022 před předložením druhé a třetí pravidelné zprávy Evropské unie,

—	s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

—	s ohledem na Úmluvu na ochranu lidských práv a základních svobod (Evropská úmluva o lidských právech, EÚLP),

—	s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW),

—	s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, zejména na výslovné zmínky o zdravotním postižení v cílech č. 1 a 2 týkajících se vymýcení chudoby a hladu, v cíli č. 3 týkajícím se zdraví, cíli č. 4 týkajícím se vzdělávání, cíli č. 8 týkajícím se růstu a zaměstnanosti, cíli č. 10 týkajícím se nerovnosti, cíli č. 11 týkajícím se přístupnosti lidských sídel a cíli č. 17 týkajícím se shromažďování údajů,

—

s ohledem na zprávy UN Women o ženách a dívkách se zdravotním postižením, zejména na jeho zprávu ze dne 1. července 2021 nazvanou „Covid-19, gender a zdravotní postižení: prevence a zamezení genderově podmíněného násilí páchaného na ženách, dívkách a genderově nonkonformních osobách se zdravotním postižením během pandemie COVID-19“ (3),

—	s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (dále jen „Istanbulská úmluva“),

—	s ohledem na strategické šetření úřadu evropského veřejného ochránce práv (EVOP) týkající se toho, jak Komise zajišťuje osobám se zdravotním postižením přístup ke svým webovým stránkám,

—	s ohledem na opatření Rady, kterým se zavádí revidovaný rámec na úrovni EU požadovaný podle čl. 33 odst. 2 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením,

—	s ohledem na zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. března 2019„Skutečná práva osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského parlamentu“ (4),

—	s ohledem na strategické šetření EVOP ve věci toho, jak Komise monitoruje finanční prostředky EU, které mají osobám se zdravotním postižením a starším osobám pomoci uplatňovat své právo na nezávislý život,

—	s ohledem na zprávy o základních právech za roky 2021 a 2022, které vydala Agentura EU pro základní práva,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Utváření agendy EU v oblasti práv osob se zdravotním postižením na období 2020–2030“ (5),

—	s ohledem na index rovnosti žen a mužů, vydaný Evropským institutem pro rovnost žen a mužů v roce 2021,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (6),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (7),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (8),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (9),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu (10),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (11),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (12),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (13),

—	s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (14),

—	s ohledem na doporučení Komise (EU) 2019/786 ze dne 8. května 2019 o renovaci budov (15),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. prosince 2020 nazvaný „Digitalizace soudnictví – soubor příležitostí“ (SWD(2020)0540),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“ (COM(2020)0620),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020-2025“ (COM(2020)0698),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101), a zejména na šest stěžejních iniciativ v něm uvedených,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2022 o srovnávacím přehledu EU v soudnictví (COM(2022)0234),

—	s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu, zejména na její článek 15 o právu osob se zdravotním postižením na nezávislost, sociální začlenění a účast na životě společnosti,

—	s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426) předložený Komisí a na stanovisko Parlamentu ze dne 2. dubna 2009 k tomuto návrhu (16),

—	s ohledem na doporučení Rady ze dne 4. června 1998 o parkovací kartě pro osoby se zdravotním postižením (17),

—	s ohledem na doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021 o zřízení evropské záruky pro děti (18),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 5. prosince 2019 o inkluzivních trzích práce: posílení zaměstnanosti osob nacházejících se ve zranitelném postavení na trhu práce (19),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 9. prosince 2021 nazvaný „Rozvoj hospodářství ve prospěch lidí: akční plán pro sociální ekonomiku“ (SWD(2021)0373),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2022 o provádění opatření zaměřených na začleňování v rámci programu Erasmus+ na období 2014–2020 (20),

—

s ohledem na legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2022 o návrhu nařízení Rady o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, kterým se ruší rozhodnutí Rady (76/787/ESUO, EHS, Euratom) a Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (21),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o ochraně EU poskytované dětem a mladým lidem prchajícím před válkou na Ukrajině (22),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2022 nazvané Sociální a hospodářské důsledky ruské války na Ukrajině pro EU – posílení akceschopnosti EU (23),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen (24),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2021 obsahující doporučení Komisi ohledně boje proti genderově podmíněnému násilí: kybernetické násilí (25),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o situaci umělců a kulturním oživení v EU (26),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o ochraně osob se zdravotním postižením prostřednictvím petic: získané poznatky (27),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o evropské záruce pro děti (28),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2021 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (29),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2020 o právech osob s mentálním postižením a jejich rodin během krize COVID-19 (30),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (31),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2020 o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce-2020 (32),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 5. října 2017 o vězeňských systémech a podmínkách ve věznicích (33),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o situaci zdravotně postižených žen (34),

—	s ohledem na studii nazvanou „Evropské strukturální a investiční fondy a osoby se zdravotním postižením v Evropské unii“, kterou dne 3. listopadu 2016 zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky (35),

—	s ohledem na studii s názvem o ekonomice platforem a nejistém zaměstnání, kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky dne 15. září 2017 (36),

—	s ohledem na studii o ochraně úlohy Petičního výboru v souvislosti s prováděním Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou dne 9. října 2015 zveřejnilo generální ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky (37), a na její aktualizované verze z let 2016, 2017 a 2018,

—	s ohledem na podrobnou analýzu nazvanou „Evropský akt o přístupnosti“, kterou dne 15. srpna 2016 zveřejnilo generální ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky (38),

—	s ohledem na studii o dopravě a cestovním ruchu pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, kterou dne 8. května 2018 zveřejnilo generální ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky (39),

—	s ohledem na studii o evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020, kterou dne 15. července 2020 zveřejnilo generální ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky (40),

—	s ohledem na studii o provádění závěrečných připomínek Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením z roku 2015 ze strany EU, kterou dne 2. prosince 2021 zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky (41),

—

s ohledem na pracovní cestu delegace ad hoc Evropského parlamentu jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Petičního výboru na konferenci smluvních států Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (COSP) konanou ve dnech 14.–16. června 2022 v New Yorku,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 10/2021 ze dne 26. května 2021 nazvanou „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU: čas změnit slova v činy“ (42),

—	s ohledem na cíl strategie Evropa 2020 v oblasti chudoby, Portské prohlášení, sdělení Komise ze dne 4. března 2021 nazvané „Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv“ (COM(2021)0102) a v něm uvedený cíl pro rok 2030 týkající se boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení,

—	s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (43),

—

s ohledem na předpisy stanovující pravidla pro programy financování EU z víceletého finančního rámce, zejména pro Evropský sociální fond, Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, program Erasmus a Fond pro spravedlivou transformaci, které všechny poskytují finanční pomoc EU pro zlepšení situace osob se zdravotním postižením,

—	s ohledem na doporučení Komise (EU) 2018/951 ze dne 22. června 2018 o normách pro orgány pro rovné zacházení (44),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2010 nazvané „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“ (COM(2010)0636),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. února 2017 nazvaný „Zpráva o pokroku při provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením (2010–2020)“ (SWD(2017)0029),

—

s ohledem na pilotní iniciativu Komise týkající se evropského průkazu osob se zdravotním postižením, která probíhala v osmi členských státech v letech 2016–2018, a na studii z roku 2021, která posuzovala provádění pilotní akce týkající se evropského průkazu osob se zdravotním postižením a jeho výhod;

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. listopadu 2020 o hodnocení Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 (SWD(2020)0289),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 19. března 2021 o uplatňování směrnice Rady 2000/43/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ („směrnice o rasové rovnosti a rovnosti v zaměstnání“), a směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“) (COM(2021)0139),

—	s ohledem na informační dokument Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek zer dne 21. března 2022 nazvaný „Osoby se zdravotním postižením a pandemie COVID-19: Zjištění z elektronického průzkumu Život, práce a COVID-19“,

—	s ohledem na publikaci nadace Eurofound z 19. dubna 2021 nazvanou „Zdravotní postižení a začlenění na trhu práce: Politické trendy a podpora v členských státech EU“,

—	s ohledem na publikaci nadace Eurofound z 30. listopadu 2018 nazvanou „Sociální situace a zaměstnanost osob se zdravotním postižením“,

—	s ohledem na doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021 o zřízení evropské záruky pro děti (45),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj,

—	s ohledem na dopis Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0284/2022),

A.	vzhledem k tomu, že v Evropské unii podle dostupných údajů trpí některou z forem zdravotního postižení 87 milionů lidí, z nichž 24 milionů trpí závažným postižením;

vzhledem k tomu, že jak je uvedeno ve strategii EU pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030, více než 1 milion zdravotně postižených dětí a dospělých mladších 65 let a více než 2 miliony zdravotně postižených osob starších 65 let žije v ústavní péči; vzhledem k tomu, že existuje vztah mezi růstem počtu osob se zdravotním postižením a stárnutím evropské populace, což je třeba v evropských politikách rovněž zohlednit;

vzhledem k tomu, že podle údajů, které jsou uvedeny ve strategii EU pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030, vykonává zaměstnání jen 50,8 % osob se zdravotním postižením oproti 75 % osob bez zdravotního postižení; vzhledem k tomu, že podle informací, které jsou uvedeny ve strategii EU pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030, vedlo hodnocení strategie pro zdravotní postižení 2010–2020 k závěru, že zaměstnanost by měla být v budoucí činnosti jednou z pěti hlavních politických priorit;

vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením žijící v EU i nadále čelí diskriminaci, kdy je jim upíráno právo na přiměřenou úpravu pracovního prostředí, jsou šikanováni, čelí vícečetným a průřezovým formám diskriminace ve všech oblastech života, trpí socioekonomickým znevýhodněním, sociální izolací, špatným zacházením a násilím včetně genderově podmíněného násilí, nucených sterilizací a potratů, nemají přiměřený přístup ke komunálním službám, bydlí v nevyhovujících bytech, jsou soustřeďováni do ústavů, nedostává se jim adekvátní zdravotní péče a nemají možnost aktivně se zapojit do života společnosti (46);

vzhledem k tomu, že opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením dosud podepsalo a ratifikovalo pouze 22 z 27 členských států EU (47); vzhledem k tomu, že Evropský parlament hodnotil provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v několika usneseních, v nichž vyzýval k jejímu plnému uplatňování a ke zvyšování povědomí o právech, která jsou v ní zakotvena; vzhledem k tomu, že Evropský parlament také zdůraznil, že opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením je třeba ratifikovat, a to jak členskými státy, které tak dosud neučinily, tak i Evropskou unií, neboť díky protokolu bude možné posuzovat jednotlivé nebo systémové případy diskriminace;

vzhledem k tomu, že má-li být Evropa přístupná a inkluzivní z hlediska zdravotního postižení, je třeba, aby všechny členské státy Unie uznávaly status osob se zdravotním postižením a umožňovaly jim plně využívat svobody pohybu; vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením jsou velmi rozmanitou skupinou, avšak mají právo požívat svých základních práv rovným způsobem; vzhledem k tomu, že pokud mají osoby se zdravotním postižením požívat svá základní práva, že nezbytné, aby se mohly plně účastnit všech oblastí života a společnosti;

vzhledem k tomu, že Komise nepřijala účinná opatření k zajištění právní harmonizace s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že před předložením návrhu právních předpisů nebyl proveden přezkum stávajících právních předpisů a politik ani přezkum pokynů pro posuzování dopadů;

vzhledem k tomu, že neexistence společné definice zdravotního postižení na úrovni EU představuje hlavní překážku, která brání kodifikaci posuzování zdravotního postižení a vzájemného uznávání vnitrostátních rozhodnutí v otázkách zdravotního postižení, zejména pokud jde o právo na přístup ke specifickým zařízením a službám v oblasti sociálního zabezpečení;

I.	vzhledem k tomu, že na úrovni EU je k dispozici jen velmi málo spolehlivých a přiměřeně rozčleněných dat o osobách se zdravotním postižením;

J.	vzhledem k tomu, že Komise předložila v rámci strategie pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 ambiciózní program;

vzhledem k tomu, že podle Agentury EU pro základní práva nejsou stávající právní předpisy EU týkající se práv osob se zdravotním postižením účinně prováděny a prosazovány; vzhledem k tomu, že unijní právo se nevztahuje na vícečetné a průřezové formy diskriminace a nedostatky dosud panují i v monitorování případů diskriminace;

vzhledem k tomu, že orgány EU by měly posílit strukturovaný proces konzultací s osobami se zdravotním postižením a organizacemi, které je zastupují, tím že zajistí právo na informace a přístupnost těchto procesů, a to jak z hlediska digitální přístupnosti on-line platforem a lhůt pro zpětnou vazbu, tak z hlediska toho, že informace od zúčastněných stran je třeba získávat v těch fázích legislativního procesu, v nichž ještě mohou být reálně použity; vzhledem k tomu, že stále chybí transparentnost ohledně toho, jak jsou tyto vstupy zpracovávány a zohledněny v konečných návrzích; vzhledem k tomu, že členské státy a země mimo EU, zejména kandidátské země, by rovněž měly v tomto ohledu učinit více;

vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením, jimž byla odepřena nebo omezena způsobilost k právům a právním úkonům, nemusí být schopny výkonu svých základních práv, jako je právo na přístup ke spravedlnosti, právo volit a být volen, právo rozhodovat o tom, kde budou žít, a právo podepsat smlouvu jakékoli typu;

vzhledem k tomu, že přístup ke spravedlnosti je základním aspektem právního státu a základním právem a předpokladem pro požívání dalších lidských práv, jako je rovnost před zákonem a dodržování práva na spravedlivý proces; vzhledem k tomu, že podle článku 13 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením mají signatářské státy povinnost zajistit osobám se zdravotním postižením „účinný přístup ke spravedlnosti na rovnoprávném základě s ostatními … prostřednictvím procedurálních … úprav“ a podporovat odpovídající proškolení osob, které pracují v oblasti justiční správy;

vzhledem k tomu, že existence zdravotního postižení sama o sobě nemůže být důvodem k tomu, že by osoba se zdravotním postižením byla zbavena způsobilosti k právům a právním úkonům; vzhledem k tomu, že každé opatření omezující jejich způsobilost k právním úkonům musí odpovídat jejich situaci a být přiměřené jejich potřebám a mělo by být uplatňováno pouze za určitých podmínek a s určitými zárukami;

vzhledem k tomu, že podle zprávy Evropského hospodářského a sociálního výboru z roku 2019 „Skutečná práva osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského parlamentu“ je asi 800 000 občanů EU zbaveno práva hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu z důvodu zdravotního postižení nebo duševní poruchy a miliony občanů EU se nemohou účastnit evropských voleb z důvodu technických překážek nebo organizačních opatření, která nesplňují potřeby vyplývající z jednoho nebo několika zdravotních postižení;

vzhledem k tomu, že ve 14 členských státech je právo volit odpíráno zdravotně postiženým v úplném nebo částečném opatrovnictví (48); vzhledem k tomu, že právo kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu mohou tyto osoby vykonávat pouze v sedmi členských státech; vzhledem k tomu, že to je v jasném rozporu s články 39 a 40 Listiny; vzhledem k tomu, že stále existuje řada překážek, které činí volby pro osoby se zdravotním postižením nepřístupnými;

vzhledem k tomu, že pandemie měla závažný dopad na psychickou pohodu dětí a mladých lidí, zejména těch se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 rovněž zasáhla osoby se zdravotním postižením, které žijí v ústavní péči, více než jiné osoby, a to s ohledem na běžnou praxi zákazů návštěv v těchto institucích; vzhledem k tomu, že během budoucích pandemií musí členské státy více usilovat o zlepšení životních podmínek osob se zdravotním postižením;

S.	vzhledem k tomu, že EU by měla lépe zaručovat práva a potřeby osob se zdravotním postižením ve svých zdravotních politikách, jako jsou politiky související s onemocněním COVID-19, strategie v oblasti duševního zdraví a Evropský plán boje proti rakovině;

vzhledem k tomu, že sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 odráží agendu udržitelného rozvoje založenou na lidských právech, která je pro osoby se zdravotním postižením inkluzivní a přístupná a vyžaduje, aby všechny politiky snižování rizika katastrof zahrnovaly hledisko zdravotního postižení a podporovaly inkluzivní rozhodování založené na rizicích, které se opírá o informace rozčleněné podle zdravotního postižení;

U.	vzhledem k tomu, že zvláštní potenciál k zjednodušení každodenního života osob s poruchami zraku, sluchu, motoriky a učení má technologie umělé inteligence, která těmto osobám rovněž usnadní přístup ke kultuře, umění, sportu, práci a společenským aktivitám, a tím jim umožní nezávislejší život;

vzhledem k tomu, že u osob se zdravotním postižením je nejméně třikrát vyšší pravděpodobnost, že jim bude způsobeno fyzické, sexuální a emocionální násilí, než u osob bez zdravotního postižení; vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením jsou vystaveny zvýšenému riziku genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že u žen se zdravotním postižením je až desetkrát vyšší pravděpodobnost, že se stanou obětí sexuálního násilí (49), které zahrnuje i nucenou sterilizaci, a že v právních předpisech EU týkajících se rovnosti žen a mužů nejsou jejich práva a potřeby plně zohledněny;

vzhledem k tomu, že pro přijetí inkluzivních strategií reakce je velmi důležité, abychom si byli vědomi styčných ploch mezi problémy spojenými s násilím, genderem a zdravotním postižením, kterým čelí ženy a dívky se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že mnoho osob se zdravotním postižením se také pravděpodobně potýká s nedostatečným přístupem k sexuální výchově, který by jim jinak mohl pomoci odhalit zneužívání a předcházet mu, a čelí větším překážkám v přístupu ke spravedlnosti a oznamování násilí; vzhledem k tomu, že u žen se zdravotním postižením je větší pravděpodobnost, že se setkají s chudobou a izolací, než u zdravotně postižených mužů nebo u osob bez zdravotního postižení;

vzhledem k tomu, že v několika členských státech i nadále dochází k porušování základních práv osob se zdravotním postižením ve vazbě; vzhledem k tomu, že zadržované osoby, jejichž zdravotní postižení není rozpoznáno nebo není dostatečně zohledněno, žijí ve velmi špatných podmínkám; vzhledem k tomu, že se až příliš často stává, že členské státy neberou v úvahu potřeby zdravotně postižených osob ve vazbě, a tím porušují jejich základní práva;

vzhledem k tomu, že kulturní tvůrci se zdravotním postižením (autoři, výkonní umělci a umělci), mají obtížnější přístup k profesionálním i neprofesionálním uměleckým a kulturním činnostem a také méně příležitostí k rozvoji dlouhodobé kariéry v kulturních a tvůrčích odvětvích; vzhledem k tomu, že jsou často vyloučeni z programů a financování v oblasti kulturních a kreativních odvětví, a to například kvůli tomu, že není zohledňována jejich omezená mobilita nebo se nepřihlíží k náročnosti byrokratických postupů financování;

vzhledem k tomu, že Unie musí poskytovat zvláštní podporu zdravotně postiženým dětem, které prchají před válkou, a snažit se uspokojovat jejich potřeby; vzhledem k tomu, že podle usnesení o ochraně EU poskytované dětem a mladým lidem prchajícím před válkou na Ukrajině z dubna 2022 žije na Ukrajině v ústavní péči a v internátních školách více než 100 000 dětí a polovina z nich má zdravotní postižení;

AA.

vzhledem k tomu, že výzkum nadace Eurofound ukazuje, že mezi lety 2011 a 2016 se prohloubil rozdíl mezi počtem zdravotně postižených osob s dokončeným terciárním vzděláváním ve srovnání s ostatními, a to ze 7 % na 9 %; vzhledem k tomu, že terciární vzdělávání úspěšně absolvuje pouze 29,4 % osob se zdravotním postižením ve srovnání se 43,8 % ostatních; vzhledem k tomu, že omezení, která brání osobám se zdravotním postižením v přístupu ke vzdělání, vedou k nižší účasti na všeobecném a odborném vzdělávání a zvyšují riziko sociálního a ekonomického vyloučení;

AB.

vzhledem k tomu, že EU a její orgány a členské státy jsou smluvními stranami Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a jsou povinny plně uplatňovat základní práva v ní zakotvená, včetně článku 27 o práci a zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že práva zakotvená v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením nejsou pro miliony osob se zdravotním postižením v EU ani zdaleka realitou, mj. kvůli nedostatkům, které vykazuje směrnice o rovnosti v zaměstnání;

AC.

vzhledem k tomu, že Úmluva o právech osob se zdravotním postižením uznává právo osob se zdravotním postižením pracovat na rovnoprávném základě s ostatními, včetně možnosti vydělávat si na živobytí svobodně zvolenou prací a v otevřeném, inkluzivním a přístupném pracovním prostředí; vzhledem k tomu, že každý má právo na včasnou a individualizovanou pomoc s cílem zlepšit vyhlídky na zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, včetně práva na podporu při hledání zaměstnání, odborné přípravě a rekvalifikaci, jak je stanoveno v zásadě 4 evropského pilíře sociálních práv; vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením jsou v drtivé většině vyloučeny z otevřeného trhu práce a je jim odpíráno právo pracovat za stejných podmínek jako ostatní nebo čelí velkým obtížím, pokud se snaží vstupovat za stejných podmínek na trh práce; vzhledem k tomu, že nadace Eurofound provedla výzkum, z něhož vyplývá, že mezi hlavní překážky zaměstnávání osob se zdravotním postižením patří to, že se zdravotním postižením jsou spojovány různé stereotypy, existují byrokratické obtíže bránící přístupu k nabízeným službám, ve správě chybí strategická vize, provádění politik není dostatečně monitorováno, zdroje odborné přípravy pro zaměstnavatele jsou omezené a nedostává se odborné podpory;

AD.

vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením by měly mít přístup k individualizované podpoře a právo na úpravu pracoviště; vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením mají právo na podporu zaručující příjem, který jim umožní žít důstojný život, na služby, které jim umožní účast na trhu práce a na životě společnosti, a na pracovní prostředí uzpůsobené jejich potřebám; vzhledem k tomu, že znevýhodnění, s nimiž se potýkají osoby se zdravotním postižením, výrazně přesahují oblast zaměstnání; vzhledem k tomu, že sociální a finanční situace osob se zdravotním postižením v EU je výrazně horší, než je tomu u osob bez zdravotního postižení, a je synonymem strukturálního znevýhodnění a diskriminace resp. znevýhodnění a diskriminace v oblasti vzdělávání; vzhledem k tomu, že podpůrná opatření zaměřená na jiné oblasti než zaměstnanost – například snižování chudoby, přístup k bydlení a péči o děti, přístupná veřejná doprava a osobní asistence – hrají rovněž klíčovou úlohu při poskytování příležitostí osobám se zdravotním postižením, pokud jde o přístup na pracovní trh a setrvání na něm;

AE.	vzhledem k tomu, že ve strategii EU pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 se navrhuje, aby byl do konce roku 2023 vytvořen evropský průkaz osob se zdravotním postižením, který by byl uznáván ve všech členských státech;

AF.

vzhledem k tomu, že technické inovace, jako jsou systémy etické a na člověka zaměřené umělé inteligence, mají potenciál vyvíjet účinné, přístupné a nediskriminační náborové procesy; pokud by však technický vývoj nebyl inkluzivní, hrozilo by, že pro zdravotně postižené budou vznikat nové bariéry a nové formy diskriminace; vzhledem k tomu, že článek 9 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením vyžaduje, aby tyto osoby dostávaly informace přístupnou formou a měly stejný přístup ke komunikačním technologiím a systémům jako ostatní; vzhledem k tomu, že internetové připojení má doma 64,3 % osob se zdravotním postižením ve věku od 16 let ve srovnání s 87,9 % osob bez zdravotního postižení;

AG.

vzhledem k tomu, že nadace Eurofound provedla výzkum, z něhož vyplývá, že podpora podnikání a samostatné výdělečné činnosti ve formě poradenství, odborné přípravy a finanční pomoci může lidem se zdravotním postižením poskytnout příležitosti k tomu, aby byli aktivní na otevřeném trhu práce, a odrazovat je od toho, aby se spoléhali pouze na invalidní důchod; vzhledem k tomu, že tato podpora musí být dobře cílená a musí na ni být dostatečné zdroje;

AH.

vzhledem k tomu, že překážky a nerovnosti pro všechny osoby se zdravotním postižením se dále zhoršily s pandemií COVID-19; vzhledem k tomu, že z výzkumu nadace Eurofound plyne, že během pandemie bylo v průměru 71 % respondentů se zdravotním postižením ohroženo depresí a 25 % respondentů se zdravotním postižením uvedlo, že nemají přístup ke zdravotní péči v oblasti duševního zdraví, což je dvakrát více než u osob bez zdravotního postižení; vzhledem k tomu, že z výzkumu nadace Eurofound zjišťujeme, že omezení volného pohybu osob a omezení v důsledku pandemie COVID-19 postihlo zejména mladé lidi se zdravotním postižením ve věku od 18 do 29 let, neboť 51 % těchto respondentů uvedlo, že se cítí osaměle, což je o 19 % více než v případě mladých lidí bez zdravotního postižení; vzhledem k tomu, že plány návratu do práce mají zásadní význam pro pracovníky, kteří se potýkají s problémy v oblasti duševního zdraví;

AI.

vzhledem k tomu, že deset let poté, co se EU stala smluvní stranou Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, zůstává počet osob umisťovaných do ústavní péče stejný; vzhledem k tomu, že v Evropě je v pečovatelských zařízeních stále umístěno nejméně 1,4 milionu lidí, a tento počet se od přijetí úmluvy nezměnil; vzhledem k tomu, že podle průzkumu, který v roce 2020 provedla Evropská síť pro nezávislý život, nemá 24 ze 43 zemí zastoupených v Radě Evropy strategii deinstitucionalizace, a také 88 % respondentů z 18 zemí, které tuto strategii mají, označuje tuto strategii za nedostatečnou nebo vyžadující zlepšení;

AJ.	vzhledem k tomu, že 33 členských států Rady Evropy poskytuje určitý druh osobní asistence, přičemž 97 % respondentů uvádí, že přístup k této asistenci je nedostatečný nebo vyžaduje zlepšení;

AK.	vzhledem k tomu, že stávající legislativní rámec neukládá členským státům povinnost určit orgán pro rovné zacházení, který by chránil oběti diskriminace na základě zdravotního postižení;

AL.

vzhledem k tomu, že v roce 2008 Komise předložila návrh na rozšíření ochrany před diskriminací tak, aby se nevztahovala pouze na zaměstnání, jak stanoví směrnice o rovnosti v zaměstnání, která zakazuje diskriminaci v zaměstnání na základě zdravotního postižení, věku, sexuální orientace a náboženského vyznání nebo přesvědčení; vzhledem k tomu, že nová směrnice by uplatnila zásadu rovnosti také na vzdělávání, přístup ke zboží a službám a sociální ochraně, včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče; vzhledem k tomu, že tento návrh dosud nebyl přijat a je již 14 let zablokován v Radě, neboť pro jeho přijetí je nutná jednomyslnost;

AM.

vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte, která je pro ně závazná, a vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 3 SEU stanoví, že jedním z cílů EU je ochrana práv dítěte; vzhledem k tomu, že Listina zaručuje, že orgány EU a členské státy musí při provádění právních předpisů EU chránit práva dítěte; vzhledem k tomu, že Parlament výraznou většinou přijal usnesení o evropské záruce pro děti, v němž důrazně požadoval, aby byl všem dětem zaručen přístup k inkluzivnímu vzdělávání od raného dětství až do dospívání, a to včetně romských dětí, dětí se zdravotním postižením, dětí bez státní příslušnosti a migrujících dětí a dětí žijících v nouzové humanitární situaci;

AN.

vzhledem k tomu, že pro kvalitní život osob se zdravotním postižením, pro snížení chudoby a zranitelnosti a pro podporu udržitelného růstu, který podporuje začlenění, má zásadní význam přístup ke kvalitnímu zaměstnání, všeobecnému a odbornému vzdělávání, zdravotní péči, sociální ochraně, a to v přeshraničním kontextu, přístup k přiměřenému bydlení a podpoře nezávislého života a rovné příležitosti při účasti na volnočasových aktivitách a komunitním životě; vzhledem k tomu, že vnitrostátní systémy minimálního příjmu by měly zajistit rovný přístup pro osoby se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením by rovněž měly mít přístup k cílené pomoci, pokud jde o dodatečné výdaje související se zdravotním postižením, jinými slovy tyto osoby by takové výdaje neměly hradit pouze ze svého příjmu;

Nezávislý život a zapojení do společnosti

připomíná, že jak je stanoveno v článku 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, mají tyto osoby právo žít nezávisle a být příjemci vhodných komunitních služeb; je přesvědčen, toto právo může být plně zaručeno pouze tehdy, budou-li politiky a právní předpisy, které nabízejí alternativy k ústavní péči, vypracovány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a budou se řídit evropskými normami; vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejdříve ukončily ústavní péči o osoby se zdravotním postižením, jak je uvedeno v obecné připomínce č. 5 Výboru pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, a aby zajistily přechod od institucionálního a jiného segregačního prostředí k systému umožňujícímu zapojení do společnosti, kde jsou služby poskytovány v komunitě podle individuálních potřeb, přání a preferencí, včetně komunitní péče, jak navrhuje Komise v Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020; zdůrazňuje, že je třeba vymýtit stereotypy, ableismus a mylné představy, které osobám se zdravotním postižením brání v samostatném životě, a propagovat jejich přínosy pro společnost; zdůrazňuje, že k tomu, aby osoby se zdravotním postižením mohly žít nezávislý život a plně se zapojit do společnosti, je nezbytný přístup na trh práce;

vyzývá členské státy, aby přijaly strategie deinstitucionalizace a dbaly na to, aby jejich právní předpisy, politiky a programy deinstitucionalizace byly v souladu s koncepcí nezávislého života stanovenou v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby pro měření pokroku v tomto směru používala srovnávací ukazatele; dále vyzývá Komisi, aby dodržela závazek, který si dala ve strategii EU pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030, a poskytla do roku 2023 členským státům pokyny týkající se zlepšení situace v oblasti nezávislého života a začlenění do společnosti; vyzývá členské státy, aby ve svých strategiích deinstitucionalizace definovaly konkrétní cíle s pevně stanoveným časovým rámcem, zajistily jejich odpovídající financování a vytvořily mechanismy pro zajištění účinné koordinace mezi příslušnými orgány v různých administrativních oblastech a na různých úrovních; vyjadřuje politování nad nedostatkem přístupného a cenově dostupného bydlení, který představuje velkou překážku pro nezávislý život; zdůrazňuje, že v souladu s obecnou připomínkou č. 5 Výboru pro práva osob se zdravotním postižením je třeba posílit nezávislý život v dané komunitě, který by měl být alternativou k ústavní péči;

domnívá se, že komunitní podpůrné služby a příznivé životní podmínky poskytují osobám se zdravotním postižením vyšší kvalitu života; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly přístup zaměřený na člověka a poskytovaly odpovídající podporu s cílem dosáhnout toho, aby osoby se zdravotním postižením byly plně začleněny do společnosti;

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly dialog směřující k postupnému sbližování definic klíčových pojmů souvisejících s prováděním Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, jako je „dostupnost“, „účast“ a „komunitní život“, jakožto prostředku k posílení soudržnosti mezi členskými státy a zlepšení mobility osob se zdravotním postižením v rámci EU, a aby vzájemně uznávaly deinstitucionalizaci a metody jejího provádění;

vyzývá Komisi a Eurostat, aby se zabývaly nedostatky v dostupnosti, spolehlivosti a srovnatelnosti údajů o životních podmínkách osob se zdravotním postižením v Evropě, včetně rozdílů v zaměstnanosti a mzdách;

trvá na tom, že prostředky EU by se měly zaměřit na podporu inkluzivního a přístupného prostředí, služeb, postupů a přístrojů, na základě přístupu univerzálního designu a upřednostňování deinstitucionalizace, včetně silné podpory osobní asistence a nezávislého života;

vítá oznámení Evropského účetního dvora o nadcházejícím auditu účinnosti finančního příspěvku EU z hlediska rovnosti osob se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby lépe monitorovala způsob využívání finančních prostředků EU v této oblasti a aby v případě porušení základních práv zvážila pozastavení či zrušení plateb a zpětné vymáhání vyplacených prostředků; zdůrazňuje, že segregovaná prostředí bez ohledu na velikost by neměla být financována z fondů EU a že tyto fondy by měly být pro osoby se zdravotním postižením vždy dostupné; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby učinila náležité kroky v návaznosti na závěry a doporučení, které EÚD uvedl ve své zvláštní zprávě o genderovém rozpočtování; zdůrazňuje, že podle této zprávy je genderové rozpočtování prostředkem k dosažení rovnosti žen a mužů a že opatření v této oblasti musí zohledňovat důvody diskriminace, včetně zdravotního postižení;

připomíná, že v nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027 (50) se uvádí, že Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj musí být využívány způsobem, který je v souladu s politikami EU v oblasti sociálního začleňování; vyzývá proto k přijetí přísnějších ustanovení zakazujících investice finančních prostředků EU do zařízení ústavní péče;

vítá, že EVOP zahájil z vlastního podnětu šetření ve věci toho, jak Komise monitoruje finanční prostředky EU používané na podporu práva osob se zdravotním postižením a starších osob na nezávislý život; zdůrazňuje, že EVOP v závěrech šetření vyzývá Komisi, aby členským státům a svým zaměstnancům poskytla jasnější pokyny ohledně nutnosti podporovat deinstitucionalizaci a o příslušných metodách v souvislosti s využíváním finančních prostředků EU;

Rovnost a nediskriminace: je zapotřebí horizontální směrnice proti diskriminaci

10.

zdůrazňuje, že podle Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením by EU měla začlenit hledisko zdravotního postižení do všech svých politik, programů a strategií; souhlasí s doporučeními Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí o zajištění jejich řádného dodržování; domnívá se, že harmonizace právních předpisů EU s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením má zásadní význam pro zajištění rovnosti a nediskriminace; poukazuje na to, že v tomto procesu hraje důležitou úlohu rámec EU pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením;

11.

vítá příslušnou činnost EVOP, která probíhá jako součást v rámce EU pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením a jejímž cílem je ochrana, podpora a monitorování toho, jak úmluvu provádějí unijní orgány;

12.

vyzývá členské státy EU, které dosud nepodepsaly a neratifikovaly opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, aby tak učinily;

13.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí při prosazování rovných práv osob se zdravotním postižením mimo EU, zejména ve vztahu ke kandidátským zemím; v této souvislosti zdůrazňuje, že v rámci přístupových rozhovorů by Unie měla upozorňovat na nutnost reforem, které by zlepšily postavení zdravotně postižených;

14.

vyzývá Komisi, aby na základě postoje Parlamentu provedla změny v návrhu směrnice EU o rovném zacházení; směrnice by totiž měla řešit také problém diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a měla by výslovně zakazovat diskriminaci na základě kombinace všech důvodů uvedených v Listině; vyzývá předsednictví Rady, aby tuto směrnici považovalo za prioritní a projednalo ji na nejvyšší politické úrovni; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí konkrétní opatření na podporu přijetí směrnice, a pokud by přijata nebyla, alternativní legislativní opatření k řešení diskriminace;

15.

oceňuje, že Komise přijala ambiciózní strategii pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030, a vyzývá Komisi, aby ji monitorovala a zajistila její provádění; zdůrazňuje, že je třeba, aby rámec EU pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením hrál při přezkumu strategie jasnou úlohu a aby do přezkumu byly systematicky a aktivně zapojeny osoby se zdravotním postižením a jejich zastupitelské organizace na unijní, státní, regionální a místní úrovni; vyzývá Komisi, aby tato opatření vypracovala v koordinaci a po konzultaci s osobami se zdravotním postižením a všemi zúčastněnými organizacemi, a to počínaje sítí Parlamentu pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením;

16.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a v souladu s normami EU a souvisejícími vnitrostátními právními předpisy shromažďovala spolehlivé, náležitě členěné údaje a statistiky, a usilovala mimo jiné o to, aby statistiky za celou EU obsahovaly údaje rozčleněné podle druhů zdravotního postižení a zahrnovaly počet osob v ústavní péči, s cílem vypracovat vhodné a účinné politiky k zajištění přístupné, inkluzivní a rovné společnosti pro všechny osoby se zdravotním postižením v EU bez ohledu na to, v jaké oblasti žijí, ať už ve městě, na venkově či v odlehlých oblastech;

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly osvětovou činnost, zejména mezi dětmi a mladými lidmi, a prováděly jasně strukturované konzultace za účasti a s přímým zapojením osob, jichž se tato problematika bezprostředně týká, s cílem skutečně porozumět zdravotnímu postižení na všech úrovních společnosti;

18.

je přesvědčen, že je třeba na evropské úrovni vyměňovat osvědčené postupy týkající se úspěšných projektů, které usiluje o začlenění osob se zdravotním postižením do všech oblastí života, jakož i veřejné informační kampaně o tom, jak toho dosáhnout, a to v souladu s článkem 27 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

19.

vyzývá členské státy, aby při přípravě všech příslušných strategií, programů financování a činností náležitě přihlížely k jedinečné situaci spisovatelů, interpretů a umělců se zdravotním postižením a aby odstraňovaly všechny překážky, které brání tomu, aby všechny osoby v kulturních a tvůrčích odvětvích mohly plně požívat svých práv, čehož je třeba zejména dosáhnout přijetím opatření, která umožní rovný přístup, účast a zastoupení všech kulturních tvůrců;

20.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že budoucí právní předpisy EU týkající se umělé inteligence budou zahrnovat co nejširší okruh uživatelů a zajistí snadný a přístup k systémům umělé inteligence osobám se zdravotním postižením v souladu s Evropským aktem přístupnosti;

21.

připomíná členským státům cíl udržitelného rozvoje OSN č. 11.7, jehož cílem je zajistit, aby všichni občané, zejména děti a ženy, osoby se zdravotním postižením a senioři, získali do roku 2030 možnost využívat bezpečná, inkluzivní a přístupná veřejná prostranství s dostatkem zelených ploch;

Nejohroženější osoby se zdravotním postižením

22.

odsuzuje skutečnost, že některým osobám se zdravotním postižením, jako jsou ženy a dívky, děti, starší osoby, osoby bez domova, zadržované osoby, migranti a uprchlíci, rasově znevýhodněné osoby a osoby etnického původu, jako jsou Romové, a osoby LGBTIQ+, hrozí větší riziko, že se stanou obětí některé formy diskriminace a násilí; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly konkrétními výzvami, právy a potřebami těchto osob, a to přijetím cílených opatření s cílem zajistit jim přístup ke spravedlnosti a k pomoci, podpůrným službám a ochraně pro oběti a odstranit překážky, které jim brání oznamovat diskriminaci a násilí;

23.

zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením, zejména ženy se zdravotním postižením, nadále čelí vícenásobné diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a to na základě jejich zdravotního postižení a pohlaví, rasy, etnického původu, věku, náboženského vyznání nebo přesvědčení, sexuální orientace, migračního statusu nebo socioekonomického zázemí; zdůrazňuje, že ženy a dívky se zdravotním postižením bývají obzvlášť vystaveny genderově podmíněnému násilí a že rozsah genderově podmíněného násilí, s nímž se tyto ženy a dívky potýkají, může zahrnovat fyzické, sexuální, psychické a ekonomické násilí; je znepokojen tím, že ženy se zdravotním postižením bývají často vystaveny genderově podmíněnému násilí ze strany partnerů nebo rodinných příslušníků; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby byly zavedeny přístupné mechanismy pro oznamování násilí páchaného na osobách se zdravotním postižením a podpůrné služby pro oběti;

24.

uznává důležitou úlohu, kterou hrají v životě osob se zdravotním postižením pečovatelé, a překážky, se kterými se při výkonu své práce setkávají; zdůrazňuje, že právní, finanční a sociální závislost osob se zdravotním postižením, zejména žen, na pečovatelích je staví do zranitelnější situace; je znepokojen hlášenými případy násilí, které na osobách se zdravotním postižením páchají lidé, kteří by o ně měli pečovat, a to buď doma, nebo v institucionálním prostředí;

25.

bere na vědomí, že Komise se ve strategii EU pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 zavázala, že bude věnovat zvláštní pozornost ženám se zdravotním postižením, u nichž je dvakrát až pětkrát větší pravděpodobnost, že se stanou obětí násilí, než u ostatních žen (51); vyzývá Komisi, aby v rámci politik a opatření EU začlenila a zohlednila situaci žen se zdravotním postižením;

26.

je hluboce znepokojen tím, že ženám a dívkám se zdravotním postižením je příliš často odpírán přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, zejména ke službám gynekologické péče, že jim je rovněž odpírán informovaný souhlas s používáním antikoncepce, a dokonce čelí riziku nucené sterilizace (52); vyzývá členské státy, aby zavedly legislativní opatření, která zajistí fyzickou nedotknutelnost, svobodu volby a sebeurčení, pokud jde o sexuální a reprodukční život osob se zdravotním postižením;

27.

vítá návrh směrnice pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí předložený Komisí a závazek, který některé členské státy v tomto směru přijaly, a opatření, která podnikly; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly dodatečná konkrétní opatření k boji proti násilí na základě pohlaví, včetně poskytování cílené podpory osobám se zdravotním postižením; dále naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby pořádaly speciálně zaměřená školení a osvětové aktivity zaměřené na systémy reakce na genderově podmíněné násilí, které by měly zajistit účast žen se zdravotním postižením a poskytnout jim informace o jejich právech; je přesvědčen, že Komise a členské státy musí důkladněji prozkoumat jedinečný průsečík genderu a zdravotního postižení s cílem zajistit, aby byla řádně pochopena a řešena komplexní situace genderově podmíněného násilí páchaného na ženách a dívkách se zdravotním postižením;

28.

naléhavě vyzývá členské státy, aby přidělily dostatečné lidské a finanční zdroje rámci zřízenému podle čl. 33 odst. 2 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením s cílem zajistit, aby vnitrostátní orgány pro rovné zacházení mohly plnit své úkoly účinně a efektivně; naléhavě vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu poskytla potřebnou podporu;

29.

vítá a podporuje nadcházející právní iniciativu Komise týkající se minimálních norem pro orgány pro rovné zacházení a vybízí členské státy, aby rozšířily mandát orgánů pro rovné zacházení i na ochranu obětí diskriminace na základě zdravotního postižení; vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila ambiciózní návrh;

30.

vyzývá Radu, aby dokončila ratifikaci Istanbulské úmluvy Evropskou unií na základě širokého přistoupení bez jakýchkoli omezení a aby prosazovala její ratifikaci všemi členskými státy, neboť se jedná o zásadně důležitý nástroj k řešení násilí páchaného na ženách a dívkách se zdravotním postižením;

31.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zabránily izolaci žen se zdravotním postižením v celé jejich rozmanitosti prostřednictvím průřezových a strukturálních opatření, například vzdělávacích a osvětových činností mezi ženami se zdravotním postižením, jejich rodinami a pečovateli;

32.

je znepokojen situací zadržovaných osob se zdravotním postižením v členských státech bez ohledu na druh jejich postižení; s politováním konstatuje, že v některých členských státech se dostatečně nepřihlíží ke zranitelné situaci zadržovaných osob se zdravotním postižením; vyzývá členské státy, aby zajistily, že zadržovaným osobám se zdravotním postižením bude poskytnuta nezbytná infrastruktura, včetně odpovídajícího zajištění jejich specifických potřeb, přístupnosti a přiměřených úprav; dále vyzývá Komisi a orgány EU, aby v zájmu dodržování a ochrany základních práv vězňů, zejména těch, kteří jsou ve zranitelné situaci, jako jsou osoby s duševním onemocněním či se zdravotním postižením, přijaly nezbytná opatření, včetně přijetí společných evropských norem upravujících podmínky ve věznicích, které budou platit ve všech členských státech;

33.

vyzývá členské státy, aby všem dětem se zdravotním postižením zaručily právo na vzdělání a zajistily jim rovný přístup k inkluzivní a kvalitní výuce, a to od raného dětství až do dospívání, a to zejména vytvořením uzpůsobených infrastruktur a specializované odborné přípravy pro učitele a asistenty; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována přístupnosti školních služeb pro děti se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že děti se zdravotním postižením jsou i nadále nadměrně zastoupeny v ústavní péči, zůstávají v institucích dlouhodobě nebo trvale a čelí vysoké míře diskriminace a zanedbávání;

34.

zdůrazňuje, že osobám se zdravotním postižením hrozí vyšší riziko, že se stanou obětí nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti; vítá návrh Komise rozšířit seznam unijních trestných činů tak, aby zahrnoval nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti;

Rovnost před zákonem

35.

vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně přijaly opatření ke zrušení omezení způsobilosti k právům a právním úkonům, která osobám se zdravotním postižením upírá práva zakotvená ve Smlouvách, včetně přijetí opatření, která by zajistila, aby bylo rozhodování v zastoupení v celé EU nahrazeno rozhodováním s podporou, přičemž bude respektována autonomie, přání a preference dotčené osoby;

36.

vyzývá členské státy, aby zavedly specializované programy, které umožní přechod od situace, kdy jsou osoby s mentálním postižením zbavovány právní způsobilosti, k podporovaným systémům rozhodování;

37.

vítá skutečnost, že v roce 2022 srovnávací přehled EU o soudnictví poprvé zohlednil specifické potřeby osob se zdravotním postižením, pokud jde o přístup ke spravedlnosti;

38.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly odpovídající opatření k odstranění veškerých překážek, včetně těch kulturních, kterým čelí osoby se zdravotním postižením v přístupu ke spravedlnosti, a to řešením nedostatečného povědomí soudních orgánů o zdravotním postižení a o Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, včetně přidělení odpovídajících finančních prostředků na odbornou přípravu pracovníků soudnictví, s cílem zlepšit přístupnost informací a poskytovat profesionální podporu obětem se zdravotním postižením, zejména pokud je oběť právně, finančně nebo sociálně závislá na pachateli; konstatuje, že mechanismy pro podávání stížností, soudní i mimosoudní, by měly být pro osoby se zdravotním postižením přístupnější; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby zahrnuly povědomí o zdravotním postižení a vícenásobné diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám do kritérií pro nábor pracovníků, zejména soudního a vězeňského personálu, kteří jednají s osobami se zdravotním postižením;

39.

zdůrazňuje, že zařízení a služby musí být dostupné, aby byl zajištěn rovný přístup ke spravedlnosti a aby osobám, které mají potíže s výkonem své způsobilosti k právům a právním úkonům, byla poskytnuta odpovídající pomoc; připomíná, že komunikační obtíže mohou mít vážné důsledky, pokud jde o přístup zadržovaných osob se zdravotním postižením k informacím v přístupných formátech a k činnostem přizpůsobeným jejich zdravotnímu postižení; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly vhodná opatření k zajištění cenově dostupného, bezpečného a účinného přístupu ke spravedlnosti pro osoby se zdravotním postižením a aby zajistily, že pomoc a dostupná komunikace a informace budou poskytovány ve všech fázích procesu;

40.

připomíná, že opakované přemisťování a nedostatečná kontinuita péče, jakož i nedostatek soudního a vězeňského personálu včetně zdravotnického personálu, který by byl dostatečně vyškolen v oblasti pomoci zadržovaným osobám se zdravotním postižením, zvyšují zranitelnost a izolaci těchto osob;

41.

vyzývá Komisi, aby vytvořila program pro financování pokrytí soudních řízení, v nichž jsou vlády členských států obviněny z diskriminace osob se zdravotním postižením; navrhuje, aby tyto finanční prostředky byly čerpány ze stávajícího finančního rámce Evropského sociálního fondu plus (ESF+);

42.

vyzývá Komisi a nadaci Eruofound, aby shromáždily spolehlivé údaje a provedly komplexní výzkum dopadu omezení způsobilosti k právním úkonům na život osob se zdravotním postižením, včetně osob s psychosociálním postižením;

Účast na politickém a veřejném životě: „nic o nás bez nás“

43.

vyzývá členské státy, aby změnily evropské volební právo a veškeré příslušné vnitrostátní právní předpisy s cílem zajistit, aby všechny osoby se zdravotním postižením mohly volit a být voleny na rovnoprávném základě s ostatními; zdůrazňuje, že rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům z důvodu zdravotního postižení přijatá členským státem původu by neměla vést k tomu, aby občané Unie nebyli způsobilí v členském státě, v němž mají bydliště, pokud právo tohoto členského státu zaručuje toto právo všem osobám se zdravotním postižením bez omezení. vyzývá Komisi, aby zejména s ohledem na příští volby do Evropského parlamentu v roce 2024 spolupracovala s členskými státy s cílem zaručit právo nezávisle volit v tajném hlasování a zajistit, aby osoby se zdravotním postižením měly rovné příležitosti k účasti ve volebních kampaních; zdůrazňuje, že v mnoha případech neexistuje žádná infrastruktura, která by osobám se zdravotním postižením umožnila uplatnit své demokratické právo volit; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby zajistily přístupnost volebních místností pro osoby se zdravotním postižením; za tímto účelem připomíná ustanovení legislativního usnesení Parlamentu ze dne 3. května 2022 o politických právech osob se zdravotním postižením;

44.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby do procesu rozhodování EU zapojily osoby se zdravotním postižením v celé jejich rozmanitosti a ze všech prostředí; domnívá se, že by se mělo dále prosazovat vedoucí postavení osob se zdravotním postižením, a to prostřednictvím větších investic do organizací osob se zdravotním postižením s cílem usnadnit jejich smysluplnou účast a zvýšit jejich vliv na rozhodování;

45.

vyzývá evropské, vnitrostátní a regionální politické strany, aby zajistily lepší zastoupení osob se zdravotním postižením na seznamech voličů; vyzývá určené volební orgány členských států, aby shromažďovaly údaje o přístupnosti volebních místností, včetně údajů o tom, zda jsou přizpůsobeny potřebám osob se zdravotním postižením, a aby o tom informovaly Komisi, Radu a Evropský parlament nejpozději jeden rok po volbách do Evropského parlamentu;

46.

je pevně přesvědčen, že odstranění překážek prostřednictvím podpory a uplatnění opatření na zlepšení přístupnosti a specifických formátů komunikace, jako je snadno čitelný jazyk, Braillovo písmo a znakový jazyk, by bylo významným krokem k zajištění toho, aby se osoby se zdravotním postižením mohly skutečně zapojit do politického a veřejného života; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístupnost digitálních služeb pro osoby se zdravotním postižením;

47.

uznává vývoj nových technologií a jejich potenciál pro osoby se zdravotním postižením; vybízí Komisi, aby investovala do vývoje aplikací informačních a komunikačních technologií (IKT), které umožňují komunikovat ve znakovém jazyce a Braillově písmu a překládat tyto jazyky;

48.

vyzývá Komisi, aby dále posilovala a prosazovala všechny aspekty programu Kreativní Evropa, které podporují začleňování, s cílem zvýšit účast na kulturním dění v celé Unii v rámci směřování k inkluzivnější společnosti, zejména pro osoby se zdravotním postižením, a aby podporovala jejich aktivní účast na tvůrčích procesech, jakož i rozvoj publika;

Potřeba vypracovat prováděcí plán pro snížení rizika katastrof, který zohledňuje potřeby osob se zdravotním postižením na úrovni EU

49.

vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily zapojení osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují, do rozhodovacího procesu, pokud jde o navrhování, řízení, zajišťování zdrojů a provádění politik a programů v oblasti snižování rizika katastrof; vyzývá k začlenění perspektivy osob se zdravotním postižením do reakcí Unie při řešení krizí;

50.

domnívá se, že součástí těchto programů by mělo být začleňování problematiky zdravotního postižení v různých odvětvích a úrovních správy a stanovit konkrétní cíle a harmonogramy pro vytvoření akčního plánu pro snížení rizika katastrof, který bude zohledňovat potřeby osob se zdravotním postižením, s cílem splnit sendajský rámec;

51.

zdůrazňuje, že politiky a programy EU se musí opírat o řádně rozčleněnou faktickou základnu podloženou fakty; zdůrazňuje, že je třeba podporovat a financovat výzkum s cílem lépe pochopit dopady katastrof na osoby se zdravotním postižením a jejich schopnost tyto situace zvládat;

52.

vyzývá členské státy a Komisi, aby zlepšily svou krizovou komunikaci a zajistily používání formátů, které osobám se zdravotním postižením umožní přístup k relevantním informacím; se znepokojením bere na vědomí závěry Agentury Evropské unie pro základní práva o podstatných nedostatcích v této oblasti během pandemie COVID-19;

53.

konstatuje, že v jakékoli společnosti postižené krizí patří osoby se zdravotním postižením mezi nejvíce marginalizované a nejohroženější skupiny; dále zdůrazňuje, že v důsledku války čelí lidé se zdravotním postižením v ozbrojených konfliktech násilným útokům, nucenému vysídlování a ustavičnému zanedbávání, a to i v rámci humanitárních reakcí ve prospěch civilistů, kteří uvízli uprostřed bojů, a že často bývají ponecháni ve svých domovech nebo v opuštěných vesnicích celé dny nebo týdny s omezeným přístupem k potravinám nebo vodě; v této souvislosti připomíná význam strategie EU pro práva dítěte, záruky pro děti, strategie EU pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030, jakož i všech stávajících právních nástrojů EU na podporu členských států a jejich úsilí o řešení specifických potřeb uprchlíků se zdravotním postižením a zajišťování jejich ochrany a péče o ně, včetně směrnice o dočasné ochraně (53);

Svoboda pohybu a vzájemné uznávání: potřeba rozšířit výhody evropského průkazu osob se zdravotním postižením

54.

zdůrazňuje, že je nezbytně nutné společně vymezit, diagnostikovat a uznávat zdravotní postižení ve všech oblastech v celé EU, a naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila svou práci v tomto ohledu s cílem zajistit uznávání statusu osoby se zdravotním postižením při pohybu po celé EU a zajistit osobám se zdravotním postižením volný pohyb;

55.

vítá skutečnost, že Komise ve svém prohlášení o záměru z roku 2022 Parlamentu oznámila, že v roce 2023 předloží legislativní návrh týkající se evropského průkazu osob se zdravotním postižením, který je rovněž zahrnut do pracovního programu Komise na rok 2023;

56.

je pevně přesvědčen, že evropský průkaz osob se zdravotním postižením by měl vycházet ze závazného právního aktu EU a měl by pokrývat celou škálu různých oblastí, nejen kulturu, volný čas a sport; zdůrazňuje, že průkaz osob se zdravotním postižením by měl být rovněž standardně použitelný v rámci celostátních, regionálních a místních veřejných služeb, jako je doprava, měl by mít specializované unijní internetové stránky a přístupnou on-line databázi na úrovni EU dostupnou ve všech jazycích EU, včetně zvláštních formátů komunikace, jako je snadno čitelný jazyk, Braillovo písmo a znakový jazyk; dále žádá Komisi, aby zvážila financování řízení zavádění evropského průkazu osob se zdravotním postižením z fondu ESF+;

57.

je pevně přesvědčen, že osoby se zdravotním postižením a organizace, které je zastupují, musí být úzce zapojeny do provádění evropského průkazu osob se zdravotním postižením a související komunikace; domnívá se, že je proto třeba nejprve přezkoumat stávající právní předpisy a politiky, vycházet ze solidního osvětového procesu, po němž musí následovat konkrétní analýzy dopadu založené na rozčleněných údajích, a je nezbytné, aby výsledkem byla konkrétní prováděcí opatření;

Podpora běžného inkluzivního vzdělávacího prostředí a zajištění kvalitní a dostupné zdravotní péče

58.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření, která všem žákům a studentům se zdravotním postižením usnadní přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělávání, včetně online učení a celoživotního učení, v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, a aby při plnění cíle v oblasti vzdělávání zohledňovala ukazatele strategie Evropa 2020 týkající se zdravotního postižení; zdůrazňuje, že je důležité žákům a studentům zajistit rovný přístup k prezenčnímu vzdělávání, včetně vzdělávání v předškolním věku, bez ohledu na to, zda mají zdravotní postižení; vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do programu Erasmus+ a využily možností financování, které program nabízí;

59.

vyjadřuje politování nad nedostatkem investic některých členských států do zařízení pro osoby se zdravotním postižením, které potřebují zvláštní péči odborníků, což v některých případech nutí tyto osoby, zejména mladé lidi ve školním věku, opustit své rodiny, aby měli přístup k vhodným zařízením v jiných členských státech;

60.

vyzývá Komisi, aby zajistila přístupnost digitálního prostředí pro všechny; zdůrazňuje, že živý přepis, snadno čitelné informace, tlumočení do znakového jazyka a přístupné internetové stránky mají zásadní význam pro poskytování vzdělání a informací osobám se zdravotním postižením;

61.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně přijaly opatření k zajištění toho, aby osobám se zdravotním postižením, včetně osob s psychosociálním postižením, byl poskytován stejný rozsah, kvalita a standardy bezplatné nebo cenově dostupné zdravotní péče a programů, které jsou poskytovány jiným osobám, a to včetně přístupu ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a iniciativám v rámci Evropského plánu boje proti rakovině;

62.

důrazně doporučuje, aby se z fondů EU finančně podporoval rozvoj zdravotnických služeb v členských státech, které zohledňují potřeby osob se zdravotním postižením; navrhuje Komisi, aby zvážila vypracování norem pro přístupnost zařízení určeného ke screeningu;

63.

domnívá se, že dostupné kampaně v oblasti veřejného zdraví a komunikace o prevenci, screeningu a léčbě nemocí musí zohledňovat potřeby osob se zdravotním postižením a musí být šířeny v různých přístupných formátech, jako je znaková řeč, Braillovo písmo a snadno čitelný formát;

64.

vyzývá členské státy, aby zaručily kontinuitu péče a podpory, která často končí po ukončení školní docházky, což způsobuje obtíže při přechodu na pracovní trh, znesnadňuje přístup k opatřením na podporu zaměstnanosti a omezuje schopnost žít nezávislým způsobem života;

65.

vyzývá členské státy, aby pro osoby se zdravotním postižením zajistily rovné příležitosti na trhu práce, přístup k inkluzivnímu většinovému vzdělávání a zdravotním službám a rovný přístup k dopravě, a to odstraněním základních překážek společenského života a začleněním zásad univerzálního designu v investicích do infrastruktur a digitálních technologií v celé EU;

66.

vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní a průřezovou evropskou strategii v oblasti duševního zdraví, která by vhodně navázala na evropský akční rámec pro duševní zdraví, a aby zdokonalila „evropský kompas“ pro činnost v oblasti duševního zdraví a pohody; konstatuje, že cílem této strategie by mělo být požadovat od členských států, aby propojily péči o duševní zdraví s péčí fyzickou, vzhledem k tomu, že tyto dvě oblasti spolu úzce souvisejí, a to i se zvláštním zaměřením na osoby se zdravotním postižením, a aby poskytovaly účinnou péči založenou na vědeckých poznatcích a lidských právech a rozšířily počet nabízených služeb s cílem umožnit většímu počtu lidí přístup k léčbě; vyzývá zejména členské státy, aby do svých příslušných fondů EU zahrnuly zlepšení neuropsychiatrických služeb pro děti a mladé lidi, kteří byli nejvíce zasaženi opatřeními přijatými během pandemie, jež vedla ke zvýšenému sociálnímu strádání, chudobě a psychickému utrpení s dramatickými důsledky;

67.

vyzývá Komisi, aby provedla revizi směrnice o přeshraniční zdravotní péči, tak aby byla v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením a zajistila osobám se zdravotním postižením účinný přístup ke kvalitní přeshraniční zdravotní péči;

Podpora inkluzivního zaměstnávání

68.

zdůrazňuje, že výkon práva osob se zdravotním postižením na práci (54) úzce souvisí s opatřeními proti přímé i nepřímé diskriminaci, chudobě a překážkám v oblasti zdraví, vzdělávání, odborné přípravy, bydlení, péče, podpory, osobní mobility, přístupnosti zastavěného prostředí, segregace a umisťování do pečovatelských zařízení; vybízí proto Komisi a členské státy, aby přijaly účinná a konkrétní opatření na podporu rovnosti, rozmanitosti a horizontálního začlenění osob se zdravotním postižením a jejich rodin do všech částí společnosti, mimo jiné prostřednictvím osobní asistence, nezávislého života, sociální ochrany, zvyšování povědomí a bezbariérového prostředí; připomíná, že začlenění osob se zdravotním postižením na trh práce má zásadní význam nejen pro sociální začlenění a rovné příležitosti, ale nabízí i významné ekonomické příležitosti pro finanční nezávislost osob se zdravotním postižením a prospívá širší ekonomice;

69.

žádá Evropský orgán pro pracovní záležitosti, aby při provádění stávajících právních předpisů spolupracoval s vnitrostátními inspektoráty práce; doporučuje, aby inspektoři práce sledovali veřejné a soukromé zaměstnavatele s cílem zajistit dodržování pracovních práv osob se zdravotním postižením;

70.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly holistický politický přístup založený na životním cyklu, a podporovaly tak předcházení diskriminaci a zajistily efektivní udržení osob se zdravotním postižením na trhu práce a jejich začlenění na tento trh; vyzývá Komisi a členské státy, aby plně provedly a zohlednily ustanovení Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ve všech legislativních, politických a finančních opatřeních, zejména pokud jde o sociální začlenění osob se zdravotním postižením a jejich začlenění na trh práce; vyzývá EU a členské státy, aby ratifikovaly Opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením;

71.

vítá politickou rozpravu, která se konala dne 16. června 2022 mezi ministry práce a sociálních věcí a která se týkala zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, toho, jak odstranit překážky bránící zaměstnávání těchto osob, a opatření na podporu jejich začlenění na trh práce; se zájmem očekává konkrétní následná opatření, která přijmou členské státy;

72.

zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost situaci v oblasti zaměstnanosti příslušníků etnických menšin se zdravotním postižením, jako jsou migranti, uprchlíci, Romové a lidé afrického původu;

73.

zdůrazňuje, že základem společenského diskursu o zdravotním postižení musí být přístup založený na lidských právech a že podpora pro osoby se zdravotním postižením musí být odpovídajícím způsobem přizpůsobena; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat a uplatňovat komplexní definici přístupnosti, protože bez ní není možné zajistit rovné příležitosti pro osoby se zdravotním postižením, v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením a obecnou připomínkou č. 2 Výboru pro práva osob se zdravotním postižením, a že je přitom třeba zohlednit různorodost potřeb osob se zdravotním postižením a prosazovat zásadu univerzálního designu jako jednu ze zásad EU (55);

74.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve zahájila revizi směrnice o rovnosti v zaměstnání, zejména pokud jde o minimální normy přiměřených opatření pro pracovníky se zdravotním postižením, s cílem plně je harmonizovat s ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a zavést participační proces, jehož účelem bude zajistit přímé a plné zapojení organizací, jež zastupují osoby se zdravotním postižením;

75.

zdůrazňuje, že je důležité aktivně zapojit osoby se zdravotním postižením, jejich rodiny a organizace, které je zastupují, do přípravy a provádění všech opatření, která se jich týkají; zdůrazňuje, že je důležité systematicky začleňovat problematiku zdravotního postižení na pracovišti a úlohu, kterou v této souvislosti sehrává sociální dialog a odborná příprava zaměstnavatelů; vyzývá členské státy, aby přijaly aktivní opatření proti diskriminaci všech osob a zajistily, aby osoby se zdravotním postižením mohly uplatňovat svá pracovní a odborová práva za stejných podmínek jako ostatní;

76.

zdůrazňuje, že obtěžování na pracovišti, včetně sexuálního obtěžování a postihů v případě, že se dotčená osoba hájí, brání v přístupu k práci a zaměstnání, v zachování pracovního místa a rovné profesní dráze, zejména v případě žen se zdravotním postižením (56), a zdůrazňuje, že v členských státech jsou zapotřebí zvláštní opatření k prevenci, potírání a trestání obtěžování vůči osobám se zdravotním postižením;

77.

domnívá se, že režimy podpory příjmů, podpora zaměřená na osoby se zdravotním postižením a pomoc při aktivním hledání zaměstnání se navzájem doplňují a podporují plnou a účinnou účast osob se zdravotním postižením na trhu práce, neboť mzdy nejsou náhradou k pokrytí dodatečných nákladů souvisejících se zdravotním postižením; vyzývá proto členské státy, aby oddělily příjmy a účinnou pomoc při aktivním hledání zaměstnání od pomoci související se zdravotním postižením (57) s cílem zajistit, aby pravidla způsobilosti pokud možno nikoho nevylučovala, a dále je vyzývá, aby pokryly dodatečné výdaje související se zdravotním postižením, bojovaly proti chudobě pracujících a zajistily rovnost, důstojnost a autonomii osob se zdravotním postižením; vybízí členské státy, aby zavedly podobná řešení pro osoby pečující o osoby se zdravotním postižením, aby kromě dávek souvisejících s péčí pobíraly také mzdu;

78.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy budou dodržovat zásadu rovného zacházení a stejné odměny za rovnocennou práci pro všechny pracovníky; dále trvá na tom, že by pracovníkům se zdravotním postižením v chráněných dílnách měla být zaručena alespoň práva a status odpovídající pracovním právům lidí pracujících na otevřeném trhu práce; domnívá se, že tyto chráněné dílny by měly zaujmout individualizovaný přístup a že osoby se zdravotním postižením by tam měly pracovat pokud možno pouze po omezenou dobu svého pracovního života; dále se domnívá, že tyto chráněné dílny by se měly zaměřovat na podporu rozvoje dovedností a přechodu na otevřený trh práce; trvá na tom, že osoby se zdravotním postižením pracující v takovém prostředí by měly být chráněny stávajícími právními rámci, které upravují sociální ochranu a pracovní podmínky, včetně ochrany minimální mzdy na rovnoprávném základě s ostatními v souladu s článkem 27 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením; vyzývá členské státy, aby vyvinuly inkluzivní modely chráněného a podporovaného zaměstnání, které budou respektovat práva osob se zdravotním postižením a sloužit jako opatření pro účinné začlenění a pozdější přechod na otevřený trh práce; zdůrazňuje, že je důležité, aby osoby se zdravotním postižením nalezly kvalitní zaměstnání, které odpovídá jejich dovednostem a ambicím, a že odborná příprava, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace osob se zdravotním postižením by měly vést k získání skutečných schopností a dovedností; vyzývá členské státy, aby posoudily, jak jsou stávající chráněné dílny účinné při poskytování dovedností osobám se zdravotním postižením s ohledem na získání zaměstnání na otevřeném trhu práce; žádá Komisi, aby tento proces sledovala;

79.

konstatuje, že krize COVID-19 vedla k rozšíření výkonu práce mimo pracoviště a že práce na dálku, která by mohla být přijatelnou formou a nástrojem k dosažení větší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a ke snížení překážek na trhu práce souvisejících s bolestí a únavou, by mohla zvýšit zaměstnanost osob se zdravotním postižením; varuje však před využíváním práce na dálku zaměstnavateli s cílem vyhnout se přiměřenému uzpůsobení pracoviště nebo vytvoření inkluzivní kultury na pracovišti pro pracovníky se zdravotním postižením (58), protože to může vést k jejich izolaci a ovlivnit jejich duševní zdraví; zdůrazňuje, že by budoucí strategie v oblasti práce na dálku měly být vypracovávány s ohledem na práva osob se zdravotním postižením a že by se tyto osoby měly podílet na jejich navrhování, a to i v případě, kdy jsou sjednávány nové kolektivní smlouvy o práci na dálku nebo kdy společnosti revidují své zásady práce na dálku, aby bylo zajištěno, že budou vstřícné k osobám se zdravotním postižením; připomíná, že je nezbytný rovný přístup osob se zdravotním postižením ke vzdělávání a odborné přípravě a získávání digitálních dovedností a přístupnost související digitální infrastruktury, a to jak v městských, tak ve venkovských a odlehlých oblastech, aby lidé mohli využívat nové pracovní příležitosti vytvořené digitalizací; zdůrazňuje, že pracovníci se zdravotním postižením mají právo na přiměřené úpravy, a domnívá se, že veřejné orgány by měly prosazovat činnosti a programy na zvyšování povědomí o dovednostech a schopnostech osob se zdravotním postižením a znalosti soukromých a veřejných zaměstnavatelů v oblasti přiměřených úprav s cílem bojovat proti diskriminaci zdravotně postižených a zajistit, aby odpovědné osoby měly nástroje pro zaměstnávání, podporu a udržení pracovníků se zdravotním postižením v zaměstnání;

80.

konstatuje, že podpora práv starších osob úzce souvisí s dosažením rovných práv pro osoby se zdravotním postižením, neboť u starších lidí je vyšší pravděpodobnost zdravotního postižení a více než 46 % osob ve věku 60 let a starších má zdravotní postižení; zdůrazňuje, že vzhledem k demografickým změnám, a zejména ke stárnutí obyvatelstva, je nutné řešit nové výzvy související s vyšší prevalencí zdravotního postižení v souvislosti se stárnutím pracovní síly a vyšším počtem zaměstnanců s chronickým onemocněním; zdůrazňuje, že je důležité vypracovat politiky, které pomohou pracovníkům se zdravotním postižením lépe se začlenit na trh práce, včetně flexibilní pracovní doby, jakož i rozvíjet podpůrné služby pro osoby se zdravotním postižením, včetně norem pro odbornou přípravu zaměstnanců a norem pro osobní asistenci;

81.

vyzývá členské státy, aby sledovaly dodržování zásad č. 2 a 3 evropského pilíře sociálních práv, které stanoví rovné zacházení a rovné příležitosti, pokud jde o účast na trhu práce, pracovní podmínky a kariérní postup mužů a žen, bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci; požaduje, aby bylo sledováno přijímání opatření stanovených Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;

82.

vyzývá členské státy, aby osobám se zdravotním postižením poskytovaly individualizovanou podporu, pokud jde o přístup k rozvoji dovedností, odbornému vzdělávání a přípravě a k zaměstnání, s cílem zajistit inkluzivní a aktivní politiky na trhu práce; vybízí úřady práce a veřejný a soukromý sektor, aby zavedly personalizovaná opatření ke zlepšení zaměstnatelnosti a udržení osob se zdravotním postižením na trhu práce s cílem dodržovat Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, a vyzývá je k tomu, aby si prostřednictvím evropské sítě veřejných služeb zaměstnanosti vyměňovaly osvědčené postupy týkající se zaměstnávání osob se zdravotním postižením; vyzývá členské státy, aby poskytovaly poradenství, odbornou přípravu a finanční pomoc na podporu vytváření pracovních míst, náboru, podnikání a samostatné výdělečné činnosti osob se zdravotním postižením, a to i prostřednictvím fondu ESF+; podtrhuje pozitivní úlohu, kterou může hrát sociální ekonomika při zaměstnávání osob se zdravotním postižením; vyzývá členské státy, aby vytvořily pobídky, které by podněcovaly osoby se zdravotním postižením k vytváření subjektů sociální ekonomiky a k zahájení činností vytvářejících příjem;

83.

domnívá se, že opatření na podporu trhu práce musí zohledňovat zdravotní postižení a individuálně uzpůsobené politické reakce na podporu začlenění osob se zdravotním postižením do zaměstnání; vyzývá členské státy, aby podporovaly zprostředkovávání zaměstnání, vytváření profesních profilů, souběžné zaměstnání a odbornou přípravu, zaškolování, profesní přípravu na pracovišti, profesní rozvoj a mentorství a inkluzivní a dostupné odborné vzdělávání a přípravu s cílem podpořit nezbytné začlenění a udržení osob se zdravotním postižením na pracovišti; zdůrazňuje, že opatření ke zlepšení začlenění a zaměstnanosti osob se zdravotním postižením nebudou skutečně účinná, pokud nebudou na pracovišti a v širší společnosti rovněž řešeny stereotypy a stigmatizace související se zdravotním postižením; v tomto ohledu zdůrazňuje význam zvyšování informovanosti a odborné přípravy pedagogů, zaměstnavatelů a zaměstnanců, jakož i široké veřejnosti s cílem bojovat proti diskriminaci osob se zdravotním postižením, změnit způsoby myšlení a zajistit skutečně inkluzivní společnost;

84.

zdůrazňuje, že nízká aktivita osob se zdravotním postižením brání socioekonomickému začlenění, což je třeba zlepšit prostřednictvím evropských a vnitrostátních programů zaměřených na aktivaci a odbornou přípravu osob vyloučených z trhu práce; zdůrazňuje, že ačkoli je podpora a prosazování účasti osob se zdravotním postižením na trhu práce zásadní, je rovněž třeba zavést přiměřené a inkluzivní mechanismy sociální ochrany, které zajistí dostupnost podpory pro všechny osoby se zdravotním postižením;

85.

znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily klíčové tendence pro budoucnost práce z hlediska zdravotního postižení, aby bylo možné určit a zahájit konkrétní opatření, která zvýší inkluzivitu trhu práce a zmenší digitální propast; zdůrazňuje, že je důležité lépe využívat inovativní technologie s cílem zajistit rovné podmínky a odstranit překážky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti, zejména na digitálním trhu práce, a pomoci osobám se zdravotním postižením získat přístup k digitálním nástrojům a softwaru, které jsou nezbytné pro jejich nezávislý život; zdůrazňuje, že je třeba chránit osoby se zdravotním postižením před diskriminací související s využíváním umělé inteligence při rozhodování o náboru zaměstnanců, jejich výběru, kariérním postupu a ukončení pracovního poměru; vyzývá členské státy, aby zlepšily dosah kurzů odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností pro skupiny osob ohrožených vyloučením, mimo jiné pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby, s cílem lépe je začlenit do společenského života a na trh práce a zajistit jim lepší přístup k elektronickým službám a správě;

86.

důrazně podporuje výzkum, sociální investice a cílené iniciativy na úrovni EU zaměřené na programy a služby, které se ukázaly jako účinné při podpoře dlouhodobého začleňování osob se zdravotním postižením na trh práce, se zvláštní pozorností zaměřenou na osoby s poruchami autistického spektra; navrhuje, aby členské státy zadaly výzkum modelů a programů, u nichž dosud neexistují faktické podklady, a aby financovaly inovace v oblasti poskytování služeb, jako je umělá inteligence používaná v asistenčních technologiích (59);

87.

vyzývá členské státy, a zejména jejich národní koordinátory, aby ve svých víceletých vnitrostátních strategiích v rámci evropské záruky pro děti věnovaly zvláštní pozornost potřebám dětí se zdravotním postižením a zajistily účinný a bezplatný přístup ke kvalitním službám, zejména inkluzivnímu vzdělávání; vyzývá je, aby všem dětem uprchlíků se zdravotním postižením zajistily účinný přístup ke zdravé výživě a odpovídajícímu bydlení za stejných podmínek jako dětem v hostitelských zemích v souladu s doporučením Rady (EU) 2021/1004 s cílem zajistit, aby vnitrostátní integrovaná opatření zohledňovala průřezová znevýhodnění; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby naléhavě navýšily financování evropské záruky pro děti prostřednictvím vyčleněného rozpočtu ve výši nejméně 20 miliard EUR; vyzývá v této souvislosti všechny členské státy, aby na podpůrné činnosti v rámci evropské záruky pro děti vyčlenily více než jen minimální prostředky fondu ESF+ v rámci sdíleného řízení; opakuje svou výzvu členským státům, aby zavedly zdokonalenou záruku pro mladé lidi s cílem zajistit kvalitní nabídky, včetně spravedlivého odměňování, přístupu k sociální ochraně a pracovního prostředí přizpůsobeného potřebám osob se zdravotním postižením;

88.

vyzývá členské státy, aby provedly směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob, která zavádí příspěvek na pečovatelskou dovolenou v délce pěti pracovních dnů ročně; trvá na tom, že by měla být zvážena zvláštní opatření, pokud jde o pečovatelskou dovolenou, otcovskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a pružnou pracovní dobu pro rodiče, kteří se nacházejí ve zvláště znevýhodněných situacích, jako jsou osoby se zdravotním postižením nebo rodiče dětí se zdravotním postižením či dlouhodobým onemocněním, a to bez jakýchkoli postihů ze strany zaměstnavatele;

89.

vyzývá členské státy, aby zajistily lepší pracovní a životní podmínky, a to i prostřednictvím přiměřených minimálních mezd a opatření v oblasti transparentnosti odměňování, s cílem snížit rozdíly v odměňování osob se zdravotním postižením a dosáhnout inkluzivního a udržitelného růstu trhu práce; zdůrazňuje, že je důležité urychleně přijmout směrnici o minimální mzdě a transparentnosti platů, která se musí plně vztahovat na osoby se zdravotním postižením;

90.

vyzývá Komisi, aby vypracovala a prosazovala evropský právní rámec pro inkluzivní podniky s cílem vytvářet stálá pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením;

o o

91.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35.

(2) Úř. věst. C 340, 15.12.2010, s. 11.

(3) https://reliefweb.int/report/world/covid-19-gender-and-disability-checklist-preventing-and-addressing-gender-based

(4) https://www.eesc.europa.eu/sites/default/files/files/qe-02-19-153-cs-n.pdf

(5) Úř. věst. C 97, 24.3.2020, s. 41.

(6) Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14.

(7) Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34.

(8) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(9) Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1.

(10) Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69.

(11) Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36.

(12) Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70.

(13) Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79.

(14) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(15) Úř. věst. L 127, 16.5.2019, s. 34.

(16) Úř. věst. C 137 E, 27.5.2010, s. 68.

(17) Úř. věst. L 167, 12.6.1998, s. 25.

(18) Úř. věst. L 223, 22.6.2021, s. 14.

(19) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14646-2019-INIT/cs/pdf

(20) Přijaté texty, P9_TA(2022)0265.

(21) Přijaté texty, P9_TA(2022)0129.

(22) Úř. věst. C 434, 15.11.2022, s. 50.

(23) Přijaté texty, P9_TA(2022)0219.

(24) Úř. věst. C 81, 18.2.2022, s. 43.

(25) Úř. věst. C 251, 30.6.2022, s. 2.

(26) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 88.

(27) Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 129.

(28) Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 94.

(29) Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 48.

(30) Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 6.

(31) Úř. věst. C 316, 6.8.2021, s. 2.

(32) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 8.

(33) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 94.

(34) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 164.

(35) Studie „European Structural and Investment Funds and People with Disabilities in the European Union“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, 3. listopadu 2016.

(36) Studie „Inclusive education for learners with disabilities“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, 15. září 2017.

(37) Studie „The protection role of the Committee on petitions in the context of the implementation of the UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, 9. října 2015.

(38) Podrobná analýza „The European Accessibility Act“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, 15. srpna 2016.

(39) Studie „Transport and tourism for persons with disabilities and persons with reduced mobility“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce B – Strukturální politika a politika soudržnosti, 8. května 2018.

(40) Studie „The Post-2020 European Disability Strategy“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, 15. července 2020.

(41) Studie „The Implementation of the Charter of Fundamental Rights in the EU institutional framework“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, 2. prosince 2021.

(42) https://www.eca.europa.eu/en/Pages/DocItem.aspx?did=58678

(43) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(44) Úř. věst. L 167, 4.7.2018, s. 28.

(45) Úř. věst. L 223, 22.6.2021, s. 14.

(46) Společný brífink pro Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením o hodnocen prováění CPRS v EU, k dispozici na adresse https://equineteurope.org/wp-content/uploads/2022/02/02-14-Joint-Briefing-CRPD-Equality-and-intersectional-issues-faced-by-persons-with-disabilities-in-the-European-Union.pdf

(47) https://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=1138

(48) Zpráva Evropského fóra zdravotně postižených o lidských právech z roku 2022.

(49) United Nations Population Fund (UNFPA) a Women Enabled International, „Women and Young Persons with Disabilities: Guidelines for Providing Rights-Based, Gender-Responsive Services to Address Gender-Based Violence and Sexual and Reproductive Health and Rights“, 2018, https://www.unfpa.org/sites/default/files/pub-pdf/UNFPA-WEI_Guidelines_Disability_GBV_SRHR_FINAL_19-11-18_0.pdf

(50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(51) Strategie práv osob se zdavotním postižením na období 2021-2030 (COM(2021)0101), s. 16. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM:2021:101:FIN#PP4Contents

(52) https://www.edf-feph.org/content/uploads/2022/09/Final-Forced-Sterilisarion-Report-2022-European-Union-copia_compressed.pdf

(53) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).

(54) Článek 27 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(55) V článku 2 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením je pojem „univerzální design“ vymezen jako „navrhování výrobků, vybavení, programů a služeb tak, aby je mohly v co největší míře využívat všechny osoby bez nutnosti úprav nebo specializovaného designu. ‚Univerzální design‘ nevylučuje podpůrné pomůcky pro určité skupiny osob se zdravotním postižením, pokud jsou zapotřebí“;

(56) „Data strategie Evropa 2020 a osoby se zdravotním postižením – tabulky (EU SILC 2017)“, vypracoval Stefanos Grammenos, Centrum pro evropskou sociální a hospodářskou politiku, 27. prosince 2019.

(57) Zvláštní zpravodaj OSN pro práva osob se zdravotním postižením, „Zpráva zvláštního zpravodaje pro práva osob se zdravotním postižením“ předložená na 70. zasedání Valného shromáždění OSN dne 7. srpna 2015.

(58) Schur, L.A., Ameri, M. a Kruse, D. „Telework After COVID:A ‚Silver Lining‘ for Workers with Disabilities?“ (Práce z domova po pandemii COVID-19: Přínos pro pracovníky se zdravotním postižením?), Journal of Occupational Rehabilitation, sv. 30, č. 4, 2020, s. 521–536.

(59) Evropská platforma pro rehabilitaci, „Artificial intelligence and service provision for people with disabilities – An analytical paper“ (Umělá inteligence a poskytování služeb pro osoby se zdravotním postižením – analytický dokument), 2022.