5.4.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 125/154

P9_TA(2022)0318

Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství – nová agenda pro Středomoří

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2022 Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o obnoveném partnerství se zeměmi jižního sousedství – nová agenda pro Středomoří (2022/2007(INI))

(2023/C 125/14)

Evropský parlament,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedy Komise ze dne 9. února 2021 s názvem „Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství – Nová agenda pro Středomoří“ (JOIN(2021)0002),

—

s ohledem na Barcelonské prohlášení přijaté na evropsko-středomořské konferenci ve dnech 27.–28. listopadu 1995, na jehož základě bylo vytvořeno evropsko-středomořské partnerství, doplněné podrobným pracovním programem,

—

s ohledem na článek 8 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na rezoluci OSN 70/1 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ (Agenda pro udržitelný rozvoj 2030) přijatou na summitu OSN o udržitelném rozvoji, který se konal dne 25. září 2015 v New Yorku, a stanovující cíle udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na cíl udržitelného rozvoje 14: „Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje“;

—

s ohledem na Pařížskou dohodu přijatou rozhodnutím 1/CP.21 na 21. konferenci smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a na 11. konferenci smluvních stran (COP 11);

—

s ohledem na 26. konferenci smluvních stran (COP 26) UNFCCC, jež se konala ve dnech 31. října až 13. listopadu 2021 v Glasgow ve Spojeném království,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640),

—

s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW),

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (dále jen „Istanbulská úmluva“),

—

s ohledem na osm základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP), jimiž jsou: Úmluva o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat z roku 1948, Úmluva o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat z roku 1949, Úmluva o nucené nebo povinné práci z roku 1930 a její protokol z roku 2014, Úmluva o odstranění nucené práce z roku 1957, Úmluva o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání z roku 1973, Úmluva o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce z roku 1999, Úmluva o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty z roku 1951 Úmluva o diskriminaci v zaměstnání a povolání z roku 1958,

—

s ohledem na Úmluvu o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří (Barcelonská úmluva) a související protokoly a rozhodnutí EU,

—

s ohledem na ministerské prohlášení středomořských pobřežních států (prohlášení MedFish4Ever) přijaté ve Vallettě na Maltě dne 30. března 2017,

—

s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise ze dne 9. února 2021 nazvaný „Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství – hospodářský a investiční plán pro jižní sousedy“ (SWD(2021)0023),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 16. dubna 2021 s názvem „Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství – nová agenda pro Středomoří“,

—

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 10. a 11. prosince 2020,

—

s ohledem na prohlášení členů Evropské rady ze dne 26. února 2021,

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů nazvané „Obnovené partnerství EU se zeměmi jižního sousedství – Nová agenda pro Středomoří“ přijaté u příležitosti 145. plenárního zasedání Výboru regionů ve dnech 30. června až 1. července 2021,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. března 2019 s názvem „Období po arabském jaru: další postup pro oblast Blízkého východu a severní Afriky“ (1),

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod ve formě dopisu,

—

s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0220/2022),

A.

vzhledem k tomu, že v listopadu 1995 podepsalo tehdejší Evropské společenství Barcelonské prohlášení s 12 zeměmi jižního Středomoří podporující vznik společného prostoru, jehož konečným cílem je mír, stabilita a prosperita;

B.

vzhledem k tomu, že v roce 2004 se EU v důsledku rozšíření EU o nové členské státy z východu a jihu rozhodla zahájit evropskou politiku sousedství, která zahrnuje jak východní, tak jižní rozměr EU a usiluje o pokrok v dialogu a spolupráci se sousedními zeměmi; vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství byla následně v roce 2015 aktualizována; vzhledem k tomu, že tato politika byla po mnoho let doplňována zvláštním finančním nástrojem pro vnější činnost EU, který poskytuje zdroje a celkové cíle, a pověřením Komise navrhovat víceleté a roční programy pomoci EU; vzhledem k tomu, že finanční nástroj EU pro evropskou politiku sousedství byl nyní nahrazen Nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI);

C.

vzhledem k tomu, že v roce 2008 byla zahájena činnost Unie pro Středomoří, mezivládní organizace, která byla vytvořena jako pokračování barcelonského procesu a představuje důležitý prostor pro dialog a spolupráci na politické úrovni a na úrovni organizací občanské společnosti a příslušných politických subjektů; vzhledem k tomu, že Unii pro Středomoří doplňuje parlamentní shromáždění (UfM-PA), které poskytuje zásadní příležitost pro politický dialog a sbližování, jakož i pro mnohostrannou spolupráci mezi zvolenými zástupci EU a jejích partnerských zemí jižního Středomoří;

D.

vzhledem k tomu, že dne 9. února 2021 Evropská komise a místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku schválili společné sdělení o ambiciózním a obnoveném partnerství se zeměmi jižního sousedství o nové agendě pro Středomoří a společný pracovní dokument útvarů Komise ustanovující hospodářský a investiční plán, který se mimo jiné zaměřuje na pět priorit: lidský rozvoj, řádnou správu věcí veřejných a zásady právního státu, odolnost, prosperitu a digitální transformaci; mír a bezpečnost; migraci a mobilitu; zelenou transformaci; odolnost vůči změně klimatu, energetiku a životní prostředí; vzhledem k tomu, že tato nová agenda pro Středomoří je pozitivním krokem správným směrem k další hospodářské a politické integraci se zeměmi jižního sousedství; vzhledem k tomu, že prohlášení o Abrahámovských dohodách znovu potvrzuje Abrahámovské dohody podepsané v srpnu 2020 a odkazuje na dohody, které následovaly, a má za cíl normalizovat vztahy mezi Izraelem a dalšími arabskými státy;

E.

vzhledem k tomu, že oblast Středomoří má pro EU zásadní a doplňující se strategický význam; vzhledem k tomu, že takzvaný barcelonský proces zahájený v roce 1995 zahrnoval cíl vytvořit společný prostor míru, stability a sdílené prosperity, zahájit fungování evropsko-středomořské zóny volného obchodu, usilovat o posílení demokracie a dodržování lidských práv a navázat evropsko-středomořské partnerství pro lepší porozumění a sblížení národů; vzhledem k tomu, že více než 25 let po barcelonském prohlášení nebylo většiny jeho cílů plně dosaženo; vzhledem k tomu, že je třeba oživit vztahy mezi EU a jejími středomořskými partnery, aby bylo možné řešit společné výzvy, využívat sdílených příležitostí a uvolnit potenciál našeho společného regionu; vzhledem k tomu, že země jižního sousedství čelí společným výzvám, ačkoli každá z nich se nachází ve specifické politické a hospodářské situaci a má zvláštní problémy, které musí být uznány v politikách EU vůči těmto příslušným regionům;

F.

vzhledem k tomu, že nová agenda pro Středomoří má vymezit zastřešující politický rámec, který usnadní přípravu dvoustranných politických rámců, kterými mohou být společné dokumenty, priority partnerství nebo rovnocenné dokumenty, a vytvořit společně dohodnuté programy politických a hospodářských reforem a související prováděcí nástroje; vzhledem k tomu, že soudržnost politik členských států s politikou jižního sousedství má zásadní význam pro dosažení cílů zahraniční politiky EU v tomto regionu;

G.

vzhledem k tomu, že EU a její partneři ze zemí jižního sousedství sdílejí společný zájem na podpoře revitalizovaného mnohostranného systému vhodného pro daný účel, jehož jádrem je OSN, s cílem řešit společné výzvy, jako je řešení konfliktů a jejich předcházení, budování míru, změna klimatu, korupce, organizovaná trestná činnost a terorismus a násilí na ženách;

H.

vzhledem k tomu, že EU musí přednostně investovat do svého jižního sousedství; vzhledem k tomu, že bezpečnost, stabilita, prosperita a odolnost vůči změně klimatu v zemích jižního sousedství EU posílí bezpečnost, stabilitu, prosperitu a odolnost EU vůči změně klimatu; vzhledem k tomu, že obnovené investice v jižním sousedství a intenzivnější politický a politický dialog mezi EU a zeměmi jižního sousedství poskytnou cennou příležitost pro úzkou spolupráci a politickou součinnost ve prospěch EU a jejích členských států na jedné straně a zemí jižního sousedství na straně druhé; vzhledem k tomu, že jižní sousedství by nemělo být vnímáno odděleně, ale v úzké souvislosti s východním sousedstvím a širší evropskou politikou sousedství (EPS) vymezenou v přezkumu EPS z roku 2015 a v rámci celkové strategické reflexe týkající se toho, jak pokračovat v užších a současně vzájemně prospěšných a vyvážených vztazích mezi EU a jejími sousedy; vzhledem k tomu, že jižní a východní sousedství EU jsou pro EU strategická v různých oblastech, jako je stabilita a bezpečnost, energetická bezpečnost, řešení konfliktů a rizika terorismu, boj proti změně klimatu, obchod, bezpečnost dodavatelských řetězců a diverzifikovaný přístup na trhy, řízení migrace a další oblasti, neboť mohou prosazovat lidská práva a demokratické reformy, a zajistit tak bezpečnější a účinnější prostor pro hospodářské vztahy a investice, např. kratší dodavatelské řetězce; vzhledem k tomu, že EU by měla usilovat o společný regulační prostor zahrnující její jižní a východní sousedství, a zajistit tak sousedním zemím přístup k nejpřísnějším politickým, protikorupčním a lidskoprávním normám jakožto nejen multiplikátorům hospodářských investic a spravedlivého a udržitelného hospodářského růstu, ale rovněž i zásadním předpokladům pro lepší bezpečnost a politickou stabilitu zemí jižního a východního sousedství i EU a pro ochranu životního prostředí;

I.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 a dopady války na Ukrajině na potravinové zabezpečení zvýšily riziko další destabilizace, neboť jejich socioekonomické důsledky jsou pro země jižního sousedství závažné; vzhledem k tomu, že EU by měla uznat rozmanitost a různorodost regionu a přizpůsobit své vztahy jednotlivé situaci každého státu;

J.

vzhledem k tomu, že politika jižního sousedství by měla poskytnout zemím jižního sousedství účinný politický rámec a přístup ke zdrojům a investicím s cílem podpořit skutečnou sociálně-ekonomickou integraci obecně, hospodářský rozvoj, zaměstnanost a proces budování kapacit, a to i pokud jde o demokracii, pro příslušné instituce; vzhledem k tomu, že politika jižního sousedství by měla v krátkodobém a střednědobém horizontu přispět ke zklidnění konfliktů v evropském sousedství a k jejich předcházení v budoucnu; vzhledem k tomu, že ženy a děti jsou konflikty ve středomořských zemích obzvláště tvrdě zasaženy;

K.

vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v roce 2021 zemřelo nebo zmizelo 1 924 osob na trase přes centrální a západní Středomoří a dalších 1 153 osob zahynulo nebo zmizelo na námořní trase v severozápadní Africe na Kanárské ostrovy; vzhledem k tomu, že v roce 2020 na těchto třech trasách zemřelo nebo bylo pohřešováno 1 776 osob; vzhledem k tomu, že podle projektu pro pohřešované migranty, který od roku 2014 provádí Mezinárodní organizace pro migraci, ve Středomoří od roku 2014 zemřelo nebo se pohřešovalo 23 000 lidí;

L.

vzhledem k tomu, že EU usiluje o komplexní přístup k migraci a azylu založený na hodnotách solidarity a ochrany lidských práv a právního státu;

M.

vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině má v mnoha zranitelných zemích dramatické důsledky, pokud jde o ceny, produkci a dodávky obilovin a přístup k nim, a to zejména pšenice; vzhledem k tomu, že partneři ze zemí jižního sousedství jsou strukturálně závislí na dovozu obilovin a válka na Ukrajině má značný dopad na dodavatelské řetězce komodit pšenice a kuchyňského oleje, což má vliv na potravinové zabezpečení; vzhledem k tomu, že dne 24. března 2022 byla ve spolupráci s EU, skupinou G7 a Africkou unií zahájena Mise na posílení odolnosti v oblasti potravin a zemědělství (FARM) s cílem zabránit katastrofálním dopadům války vedené Ruskem na Ukrajině na celosvětové potravinové zabezpečení;

N.

vzhledem k tomu, že ruská agresivní válka proti Ukrajině má a bude mít na tento region další ničivý dopad, pokud jde o potravinové zabezpečení; vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině zdůraznila hrozbu, kterou představují třetí země, jež usilují o politickou a hospodářskou kontrolu v regionu Středomoří a v sousedství EU na úkor demokratických aspirací a územní celistvosti cílových zemí, a představuje nejnovější příklad této hrozby; vzhledem k tomu, že jižní sousedství EU bylo hřištěm hlavních velmocí, včetně mimo jiné Ruska, Číny a Íránu, které usilují o zvýšení své schopnosti a kapacity uplatňovat politickou a/nebo hospodářskou hegemonii v určitých zemích jižního sousedství, což proto představuje vážnou výzvu pro EU, její členské státy a země jižního sousedství při budování kapacit pro boj proti dezinformacím a prosazování demokratických hodnot, jako je svoboda tisku, svoboda sdružování a shromažďování a pluralita sdělovacích prostředků, což jsou zásadní a klíčové složky právního státu, které je třeba rozšířit; vzhledem k tomu, že svobodná, silná a nezávislá občanská společnost má zásadní význam pro rozvoj každé země v regionu;

O.

vzhledem k tomu, že snahy EU bojovat proti pokusům třetích stran o destabilizaci regionu pokračují; vzhledem k tomu, že EU musí znovu potvrdit svou úlohu privilegovaného partnera a hlavního politického, hospodářského a demokratického ukotvení pro země jižního sousedství v oblastech, jako jsou lidská práva, demokracie a právní stát, bezpečnost, migrace, boj proti změně klimatu, výzkum a vývoj; vzhledem k tomu, že tato základní úloha EU se odráží a měla by se i nadále odrážet v míře závazku a politickém postoji na úrovni EU ve vztahu k jižnímu sousedství;

P.

vzhledem k tomu, že boj proti organizované trestné činnosti a všem formám terorismu, včetně islámského terorismu, zůstává prioritou; vzhledem k tomu, že boj proti Islámskému státu v této oblasti trvá již od roku 2015; vzhledem k tomu, že některé z hlavních příčin radikálních hnutí, včetně sociální a politické marginalizace, zůstávají dodnes nevyřešeny;

Q.

vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině a z ní vyplývající potřeba dále diverzifikovat a dekarbonizovat dodávky energie do EU ukázaly zásadní úlohu jižního sousedství, pokud jde o to, aby se stalo klíčovým partnerem EU při dosahování Zelené dohody pro Evropu, ale i o zajišťování dostatečných dodávek plynu a ropy do EU v krátkodobém horizontu, a to se vzájemným přínosem jak pro EU, tak pro země jižního sousedství; vzhledem k tomu, že objevení významných zásob zemního plynu a množství obnovitelných zdrojů energie v zemích jižního a východního sousedství, zejména na Sahaře s jejím značným potenciálem pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, poskytuje jedinečnou příležitost pro hospodářský rozvoj v dotčených zemích a ke spolupráci s EU v oblasti čisté energie, včetně vodíku z obnovitelných zdrojů; vzhledem k tomu, že příjmy z přírodních zdrojů by měly být spravedlivě rozděleny a použity ve prospěch místního obyvatelstva; vzhledem k tomu, že tyto rezervy a zásoby plynu vyžadují partnerství, investice a sdílení know-how mezi zeměmi jižního Středomoří a EU a jejími členskými státy; vzhledem k tomu, že toto partnerství je již nyní příležitostí k dialogu a spolupráci mezi všemi dotčenými zeměmi jižního Středomoří, což vede k větší stabilitě v regionu; vzhledem k tomu, že jižní sousedství je proto nezbytné nejen z důvodu regionální bezpečnosti a stability, ale jako hlavní partner pro přístup ke spolehlivým energetickým zdrojům, včetně obnovitelných zdrojů; vzhledem k tomu, že skutečné partnerství se vzájemnými přínosy, zejména pro lidi v zemích jižního sousedství, je klíčem k inkluzivnímu zajištění jejich přístupu k obnovitelné, cenově dostupné a místní energii;

R.

vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu budou mít za následek další vysídlování obyvatelstva žijícího na Blízkém východě a v severní Africe; vzhledem k tomu, že v listopadu 2022 se v Egyptě koná 27. konference OSN o klimatu (COP 27); vzhledem k tomu, že podle Programu OSN pro životní prostředí se Středomoří otepluje o 20 % rychleji, než je světový průměr; vzhledem k tomu, že se očekává, že dešťové srážky na jaře a v létě se do roku 2080 sníží o 30 %;

S.

vzhledem k tomu, že oblast Středomoří je domovem 510 milionů lidí a je nejznečištěnějším velkým mořem na světě s 1,25 milionu plastových fragmentů na km2; vzhledem k tomu, že odpad v moři je zásadním faktorem v rámci krize v oblasti biologické rozmanitosti a stojí cestovní ruch, rybolov a námořní odvětví přibližně 641 milionů EUR ročně; vzhledem k tomu, že podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody za rok 2019 se do Středozemního moře každoročně dostane 0,57 milionu tun plastů a tento objem se do roku 2050 zčtyřnásobí; vzhledem k tomu, že podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství je 75 % populací ve Středozemním moři, pro něž jsou k dispozici spolehlivá posouzení, loveno na biologicky neudržitelné úrovni;

T.

vzhledem k tomu, že rozvoj, bezpečnost, stabilita a demokracie v jižním sousedství úzce souvisí se skutečnou socioekonomickou integrací žen, mladých lidí a diskriminovaných skupin, jako jsou osoby LGBTQI+, se základními právy náboženských, kulturních a etnických menšin a otevřenými prostory pro občany a nezávislou občanskou společnost, kde se mohou svobodně vyjadřovat, jednat a sdílet myšlenky a názory; vzhledem k tomu, že studie ukázaly, že jejich schopnost získat přístup ke vzdělání, k odborné přípravě, zaměstnání a odpovídajícímu dlouhodobějšímu profesnímu rozvoji je naprosto klíčová; vzhledem k tomu, že občanská, politická, sociální a hospodářská práva žen a jejich prosazování v jižním sousedství by mělo být prioritou nové agendy pro Středomoří; vzhledem k tomu, že integrace žen na trhu práce zůstává výrazně nižší než v jiných částech světa, přičemž podle zprávy UN Women, která poskytuje analýzu situace žen v regionu Blízkého východu a severní Afriky, z roku 2020 dosahuje v průměru 19 %;

1.

 doporučuje, aby při provádění obnoveného partnerství se zeměmi jižního sousedství, nové Agendy pro Středomoří, Komise a místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku:

a)

zajistili odpovídající zdroje pro včasné a účinné provádění nové Agendy pro Středomoří na základě společně stanovených cílů a priorit s partnerskými zeměmi jižního sousedství, a to na základě cenných synergií prostřednictvím transparentní spolupráce a plánování vnější činnosti pro tento region v rámci nástroje NDICI, a usilovali o úzkou koordinaci s vytvářením programů společně s členskými státy, jakož i co největšího usnadnění poskytování příležitostí pro kombinování zdrojů prostřednictvím partnerství mezi Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a dalšími příslušnými mezinárodními finančními institucemi; zastávali názor, že nová Agenda pro Středomoří může zavést pozitivní podmíněnost, kdy aktivní podpora užšího a úspěšného politického rozhraní ze strany EU se zeměmi jižního sousedství může vést k dalšímu partnerství a sbližování v oblasti dalších politických priorit ve prospěch EU i zemí jižního sousedství a jejich občanů; každoročně předkládali aktuální informace o provádění nové agendy pro Středomoří a zajistili viditelnost EU, pokud jde o veškeré finanční zdroje EU přidělené tomuto regionu přímo či nepřímo prostřednictvím partnerství s OSN, jinými mezinárodními organizacemi a dalšími tradičními i netradičními partnery v rámci přístupu „tým Evropa“ a zároveň zaručili finanční odpovědnost na základě stávající metodologie řízení výkonnosti a systému vykazování pro programy EU, včetně přístupu založeného na pobídkách; zahrnuli obecný režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie; zdůraznili, že občanské společnosti zemí jižního sousedství mají vysoká očekávání od EU a jejích členských států jako důležité politické, hospodářské a kulturní opory politických a hospodářských reforem a dlouhodobé prosperity; varovali, že vzhledem ke strategickému významu a hospodářskému potenciálu tohoto regionu je schopnost EU být hlavním partnerem spojena i s určitými výzvami, a proto je nezbytné, aby EU náležitě zviditelnila svůj závazek vůči tomuto regionu jako celku, a to jak přímo, tak prostřednictvím finančních prostředků přidělených jiným organizacím, jako je OSN;

b)

posílili dialog a spolupráci EU se zeměmi jižního sousedství v příslušných oblastech politik a podporovali předcházení konfliktům a budování míru, boj proti pirátství, námořní bezpečnost a boj proti terorismu, radikalizaci a extremismu;

c)

přednostně vypracovali a uzavřeli společné dokumenty nebo priority partnerství, které nahradí předchozí dokumenty, a to na základě pěti klíčových priorit Agendy pro Středomoří, zejména priorit týkajících se lidského rozvoje, lidské bezpečnosti, řádné správy věcí veřejných a právního státu;

d)

obnovili funkci zvláštního zástupce EU pro jižní sousedství, který by podléhal jak vysokému představiteli, místopředsedovi, tak komisaři pro sousedství a rozšíření (NEAR), s cílem posílit jednotu a činnost EU v regionu a prosazovat a bránit naše společné hodnoty a zájmy;

e)

zintenzivnili diplomatický kontakt a dialog se státy jižního sousedství, a to i v rámci Valného shromáždění OSN a přednostně řešili dopad ruské agrese vůči Ukrajině na země jižního sousedství, pokud jde o potravinové zabezpečení, a to se zvláštním zřetelem na nejzranitelnější země z důvodu závislosti na dovozu potravin, nedostatečného sociálního zabezpečení nebo hospodářského modelu; spolupracovali s Parlamentem na způsobech, jak zajistit potravinové zabezpečení pro určité země v jižním Středomoří, které čelí v tomto ohledu těžkostem, a aby za tímto účelem bez dalšího odkladu vypracovali stabilní, odolnou a udržitelnou politiku a pomoc, a to i na základě Nástroje pro zajišťování potravin a odolnosti, tak aby se řešilo potravinové zabezpečení v regionu, s cílem mimo jiné podporovat udržitelné místní zemědělské systémy a zemědělské postupy méně náročné na výstupy a citlivější vůči klimatu; připomněli, že nedostatek potravin v regionu zhoršují důsledky klimatické krize, zejména sucha a nárůst extrémních teplot; připomněli, že je důležité náležitě zviditelnit úsilí a zdroje EU při poskytování pomoci prostřednictvím jiných organizací, jako je Světový potravinový program, a neustále sledovat činnosti a zdroje s cílem přezkoumávat dosažený pokrok;

f)

uznali, že region čelí četným výzvám, jako je změna klimatu, hospodářská krize a teroristické útoky; zdůraznili, že nedostatek vody způsobený zvýšenou potřebou sladké vody spolu se strategickou kontrolou řek může vést k nejzávažnějším konfliktům; vytvořili politickou strategii, která usnadní řešení v oblastech s vysokým potenciálem destabilizace;

g)

prioritně prováděli strategie ke zmírnění chudoby, strategie zaměřené na programování pro širší přístup mládeže a žen ke vzdělávání a vysokoškolskému vzdělávání spolu s odpovídajícími finančními prostředky na přístup ke vzdělání pro širokou populaci a strategie na podporu zřizování a rozvoje účinných struktur vysokoškolského nebo odborného vzdělávání v zemích jižního sousedství; spolupracovali s partnerskými zeměmi na tom, aby jejich školní osnovy dodržovaly standardy UNESCO týkající se míru, tolerance a nenásilí; usilovali o odstranění a odrazování od nenávistných verbálních projevů podněcujících diskriminaci a násilí a podporovali politiky a iniciativy zaměřené na ochranu menšin a boj proti projevům nesnášenlivosti, rasismu, homofobie, xenofobie a různým formám náboženské nesnášenlivosti; zdůraznili, že rozvoj učebních osnov má zásadní význam pro podporu tolerantních společností; připomněli, že migrace mladých lidí a profesionální odliv mozků jsou pro naše partnery v regionu zdrojem vážných obav a také vážnou hrozbou pro dlouhodobou schopnost hospodářského růstu a hospodářskou životaschopnost zemí jižního sousedství; zdůraznili proto, že je důležité podporovat investice a hospodářský růst v regionu souběžně s širším přístupem ke vzdělání, odborné přípravě a pracovním příležitostem, aby mladí lidé ze zemí jižního sousedství mohli získat skutečné vyhlídky na přístup k zaměstnání a na skutečnou sociálně-ekonomickou integraci; zdůraznili, že je důležité rozšířit přístup k programům Erasmus a Erasmus+ pro účastníky ze zemí jižního sousedství, včetně těch, kteří uprchli z Ukrajiny, a navýšit financování těchto výměn; zabránili tomu, aby tyto politiky měly negativní dopad na země jižního sousedství prostřednictvím odlivu mozků; připomněli význam oběhové mobility, včetně výměn jih-jih a partnerství v oblasti mobility, aby odborníci ze zemí jižního sousedství mohli mít konkrétní příležitosti k dalšímu obohacení a rozšíření svého odborného vzdělávání a dovedností v EU a k návratu do země původu za účelem sdílení znalostí a budování znalostí;

h)

věnovali pozornost stávající metodologii řízení výkonnosti a systému vykazování pro programy EU, včetně přístupu založeného na pobídkách, při začleňování socioekonomické integrace žen v regionu a rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky EU, kdykoli je to možné; cílili podporu EU na ženy s cílem zajistit a zlepšit jejich přístup ke vzdělání, odborné přípravě a zaměstnání a obecněji podporovali rovné profesní a socioekonomické příležitosti, a tím hájili jejich finanční nezávislost a prosazovali rovná práva; podněcovali dvoustranná a třístranná partnerství mezi univerzitami v jižním sousedství a univerzitami v EU, a to i prostřednictvím širších možností distančního vzdělávání pro studenty ze zemí jižního sousedství a širších možností výměny akademických pracovníků; zajistili širší přístup k on-line médiím se sídlem v EU, a to i prostřednictvím veřejných digitálních center, a ke kulturnímu obsahu EU pro zainteresované publikum v zemích jižního sousedství;

i)

podpořili provádění a ratifikaci mezinárodních úmluv o boji proti násilí páchanému na ženách; usilovali o to, aby všechny členské státy EU a země jižního sousedství podepsaly, ratifikovaly a provedly Istanbulskou úmluvu, jakož i úmluvu CEDAW; s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. listopadu 2020 o Akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů III (JOIN(2020)0017) a akční plán EU pro ženy, mír a bezpečnost vybízeli všechny partnery ze zemí jižního sousedství, aby vymýtili násilí a diskriminaci na základě pohlaví, vyšetřili je a předcházeli jim a zároveň zajistili smysluplnou a rovnou aktivní účast žen ve všech oblastech veřejného života a rozhodování, jakož i prosazování práv žen; zasazovali se o to, aby všechny partnerské země jižního sousedství úplně provedly rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) o agendě žen, míru a bezpečnosti, která analyzuje nepřiměřený dopad konfliktů na ženy a dívky a je vodítkem pro činnost a opatření na podporu rovnosti žen a mužů a posílení účasti žen, jejich ochrany a práv v průběhu celého cyklu konfliktu, od předcházení konfliktům až po obnovu po jejich skončení;

j)

uznali význam legální migrace mezi zeměmi jižního sousedství a Evropy, která je řízena na základě zásad solidarity, vyváženosti a sdílené odpovědnosti, a zároveň bojovali proti převaděčství a obchodování s lidmi;

k)

zajistili, aby EU, její členské státy a její partneři ze zemí jižního sousedství prováděli migrační politiky, které plně respektují lidská práva migrantů a uprchlíků zakotvená v mezinárodních, regionálních a vnitrostátních právních předpisech; zintenzivnili zapojení EU v zemích, ve kterých jsou obránci lidských práv, organizace občanské společnosti a komunitní organizace, včetně těch, kteří chrání životy migrantů a žadatelů o azyl, ohroženi; uznali a odpovídajícím způsobem financovali důležitou a nepostradatelnou práci humanitárních agentur a zajistili, aby financování EU za tímto účelem bylo dostatečně viditelné;

l)

zaručili, aby finanční prostředky z nástroje NDICI určené na migraci v jižním sousedství byly přednostně přiděleny na programy zaměřené na řešení základních příčin nucené migrace mimo jiné zvyšováním životní úrovně v regionu;

m)

požadovali, aby EU a její partneři v jižním sousedství zaujali koordinovanější, ucelenější a strukturovanější přístup k migraci s přihlédnutím k významu řešení základních příčin nuceného vysídlování; usilovali o snížení nedovolených vstupů na území členských států; kladli ve vztazích se třetími zeměmi prioritu na zpětné přebírání migrantů bez práva zůstat v EU, a to při náležitém dodržování závazků nenavracení a mezinárodního práva; připomněli, že pokroku lze dosáhnout pouze spojením místního lidského kapitálu a vnější rozvojové podpory, že migrace by neměla vést k odlivu mozků a že migrace je výzvou, která ovlivňuje stabilitu v zemích jižního Středomoří; zdůraznili, že „uprchlík“ není totéž co „ekonomický emigrant“ a že EU by proto měla k těmto dvěma kategoriím zaujmout odlišný přístup; zdůraznili, že EU by měla žadatelům o azyl a uprchlíkům umožnit bezpečné cesty do EU; požadovali pokračující spolupráci s partnery jižního sousedství s cílem zajistit udržitelná řešení pro uprchlíky; připomněli, že v jižním Středomoří a jeho mladých demokratických systémech vládne silné napětí vyvolané nedostatečným hospodářským rozvojem, konflikty, nedostatkem příležitostí pro mladé lidi, strukturální nezaměstnaností a navíc výzvami v podobě přistěhovalectví ze vnitroafrické oblasti a dopadů změny klimatu; zohlednili všechny tyto faktory v rámci stálého dialogu EU s místními aktéry;

n)

naléhavě posílili a prosazovali partnerství a spolupráci s příslušnými zeměmi jižního sousedství s cílem vypořádat ses bezprostředními a dlouhodobými nepříznivými dopady změny klimatu a bojovat proti nim, podporovat ochranu životního prostředí a navrhovat řešení nedostatku vody se zaměřením na úsilí o budování odolnosti a usilovali o pokrok a urychlení ekologické transformace v souladu s Pařížskou dohodou, Zelenou dohodou pro Evropu a Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 začleněním vhodných klimatických podmínek do veškeré pomoci EU třetím zemím v souladu se závazky EU v oblasti klimatu; připomínali, že strategie EU pro opatření v oblasti klimatu a zmírňování změny klimatu nebude tak účinná bez značných investic a zlepšení v sousedství EU; podpořili stěžejní iniciativy související s ochranou klimatu v rámci hospodářského a investičního plánu pro jižní sousedství; varovali před dopadem změny klimatu, zejména v subsaharské Africe, na oblast Maghrebu a před problémem omezení přístupu k vodě v regionech Maghrebu a Mašreku; připomněli, že přístup k vodě, opětovné zalesňování, dekarbonizace, oběhové hospodářství, přijetí obchodního modelu založeného na obnovitelných zdrojích energie a přístup k těmto zdrojům budou mít zásadní význam pro klimatickou neutralitu jižního sousedství a jeho ochranu před dopady změny klimatu; dále připomněli, že to zase zvýší schopnost EU dosáhnout svých cílů klimatické neutrality; podpořili regionální dialog a spolupráci v oblasti udržitelného vodního hospodářství, technologií a přístupu k vodě, jako je šetření vodou, recyklovaná odpadní voda a plány na odsolování vody, prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie a podpořili další investice do obnovitelných zdrojů energie, jako je vítr, slunce a zelený vodík v regionu; zdůraznili význam partnerství s příslušnými zeměmi jižního sousedství v oblasti opětovného zalesňování a udržitelných zemědělských postupů vedoucích ke snížené spotřebě vody; zdůraznili, že osvědčené postupy v oblasti zemědělství existují nejen v EU, ale i v jižním sousedství, a zaujali proto postoj, že by EU mohla hrát důležitou úlohu při podpoře a rozvíjení dialogu, spolupráce a partnerství jih-jih při výměně těchto postupů;

o)

aktivně podporovali společná opatření k zachování, ochraně, obnově a udržitelnému využívání bohaté biologické rozmanitosti ve středomořské oblasti, jedinečného střediska rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů, zajištění udržitelného hospodaření se zdroji, včetně vody, a posilovali udržitelné potravinové systémy; pomohli zlepšit monitorování a kontrolu účinné regionální spolupráce v oblasti řízení biologických mořských zdrojů;

p)

připravili analýzu pozitivní úlohy, kterou může EU a hlubší vztahy EU se zeměmi jižního sousedství sehrát při snižování jejich emisí uhlíku, a společného úsilí, které mohou vynaložit při diverzifikaci svých zdrojů energie a zvyšování dodávek energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů; včas předložili strategii pro další posílení úlohy jižního sousedství při rozvíjení provádění Zelené dohody pro Evropu způsobem, který je v souladu se závazky Pařížské dohody; podpořili země jižního sousedství technicky a finančně v jejich úsilí diverzifikovat své dodávky energie zintenzivněním výroby energie z obnovitelných zdrojů, se zvláštním zřetelem na solární a větrnou energii; zdůraznili, že rozvoj trhu se zelenou energií má potenciál přispět k vytváření nových pracovních míst, a tím i zvýšit míru zaměstnanosti v zemích realizujících transformaci energetiky;

q)

usilovali o aktivní úlohu EU při usnadňování dialogu a spolupráce mezi všemi zeměmi jižního a východního Středomoří v oblasti energetiky a v případě potřeby podporovali schopnost porozumění, dialogu a konečného řešení, co se týče vymezení námořních hranic v souladu s mezinárodním právem, včetně Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS); pokračovali v aktivní úloze EU při usnadňování dialogu a spolupráce v tomto ohledu s cílem chránit územní celistvost a výlučnou ekonomickou zónu dotčených zemí a prosazovali dodržování mezinárodního práva a vyjednaných konečných dohod o vymezení námořních hranic;

r)

dále podporovali kapacitu propojení mezi EU a zeměmi jižního a východního Středomoří, které produkují zemní plyn a další druhy energie, a to prostřednictvím příslušných uzlů EU, a rovněž urychleně přijali opatření k posílení této kapacity; zvážili zejména odpovídající infrastrukturu a technologie pro plynovody, přístavy a další, které jsou připraveny na zelený vodík, aby se zabránilo technologickému ustrnutí v EU i v zemích jižního sousedství ve prospěch všech producentských zemí a všech členských států EU; znovu potvrdili, že závislost na ropě a zemním plynu by měla být včas snížena prostřednictvím komplexní ekologické transformace v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, a podpořili ekologickou transformaci i v zemích jižního sousedství; konstatovali, že Fórum východního Středomoří pro zemní plyn (EMGF) slouží jako platforma pro pozitivní regionální spolupráci;

s)

podporovali rovněž propojení elektrických sítí v rámci diverzifikace energetických zdrojů EU a zvyšování jejích dodávek energie z obnovitelných zdrojů;

t)

vzali v úvahu potenciál modré ekonomiky podpořit udržitelný rozvoj a hospodářské příležitosti na obou stranách Středozemního moře a řádně ji začleňovali do plánování hospodářského rozvoje;

u)

vycházeli z velmi pozitivních zkušeností některých členských států s podporou začínajících podniků a dalším pokrokem v jejich práci prostřednictvím specializovaných inkubátorů nebo urychlovačů, zejména v klíčových odvětvích, jako je zdravotnictví, obnovitelná energie, umělá inteligence, nové technologie a vzdělávání; zřídili a podporovali v příslušných zemích jižního sousedství inkubátory nebo urychlovače a zakládání místních začínajících podniků a zvyšovali jejich digitální a zelené kapacity; souhlasili s tím, že je důležité dále rozvíjet digitální infrastrukturu příslušných zemí jižního sousedství a začlenit tyto země do digitální agendy EU; poukázali na to, že to je předpokladem pro hospodářský rozvoj a sociálně-ekonomickou integraci a širší přístup ke vzdělání; stáli v čele při podpoře investic a partnerství mezi telekomunikačními společnostmi EU a telekomunikačními společnostmi z příslušných zemí jižního sousedství, pokud jde o přístup k moderní digitální infrastruktuře, zejména mobilním sítím 5G, založené na technologiích EU, a varuje, že pokud tak neučiní, poskytne to konkurenční výhodu, a to i z politického hlediska, třetím zemím, které usilují o dosažení pákového efektu a hospodářské a politické přítomnosti v regionu; připomněli význam úzkého politického dialogu a spolupráce mezi EU a zeměmi jižního sousedství s cílem vytvořit odpovídající politiky kybernetické bezpečnosti, které chrání základní práva a svobody všech uživatelů v souladu s hodnotami EU, a partnerství na mezinárodních fórech o normách kybernetické bezpečnosti, a to s cílem dosáhnout otevřeného, bezpečného a spolehlivého kybernetického prostoru; navázali na pracovní skupinu StratCom South s cílem dále rozvíjet konkrétní strategii pro boj proti dezinformacím, falešným zprávám a propagandě z Ruska, Číny a dalších regionálních mocností v zemích jižního sousedství, jakož i v EU; vyjádřili hluboké znepokojení nad domácím dopadem dezinformačních kampaní vedených Ruskem a Čínou na platformách sociálních médií a v konvenčních sdělovacích prostředcích v členských státech EU; naléhavě vyzvali vlády jižních sousedů, aby umožnily neomezený přístup k internetu a zasazovaly se o svobodu projevu pro vyjádření nesouhlasu bez obav z odvetných opatření; vyzvali vlády jižních sousedů, aby respektovaly a chránily svobodu projevu a informací a svobodu tisku na internetu i mimo něj; financovali programy na podporu svobody projevu a soukromí, přístupu k internetu a etiky na internetu;

v)

zajistili odpovídající zdroje pro včasné a účinné provádění nové Agendy pro Středomoří, a to i jako způsob podpory dlouhodobějších investic a partnerství společností se sídlem v EU v jižním sousedství; poukázali na skutečnost, že v důsledku pandemie a války na Ukrajině mnoho společností se sídlem v EU své dodavatelské a výrobní linky přemisťuje zpět do zemí původu nebo do bližších zemí; uznali, že díky včasnému a plnému provedení nové Agendy pro Středomoří a hospodářského a investičního plánu to představuje jedinečnou příležitost jak pro EU, tak pro jižní sousedství k zajištění prostředí schopného podpořit ty společnosti se sídlem v EU, které se chtějí přemístit blíže, a podpořit dlouhodobé investice v jižním sousedství, čímž se vytvoří užší politické vazby a užší spolupráce se zeměmi jižního sousedství;

w)

zahrnuli hospodářská a pracovní práva do nové Agendy, inovovali a podporovali strategie založené na hloubkové analýze toho, co se děje na jižní hranici, a zaměřili se na důstojnou práci, udržitelný rozvoj a mezinárodní pracovní normy; účinně zapojili odborové hnutí do vnitrostátních konzultací a podporovali sociální dialog; usilovali o ukončení dětské práce a zaručení práva na plat a náhradu a svobody sdružovat se v odborech a skoncování se všemi podobami otroctví a diskriminace a zaměřili se rovněž na potřebu poskytnout uprchlíkům v regionu odpovídající ochranu; podněcovali sociální dialog a kolektivní vyjednávání a podporovali začleňování žen a mladých lidí do odborových struktur a politických subjektů;

x)

podporovali regionální, subregionální a dvoustrannou integraci v jižním Středomoří, zejména s ohledem na odstranění veškerých hranic, dopravních nebo obchodních překážek mezi různými zeměmi regionu a aktivní podporu užších vazeb a partnerství; stanovili jako strategickou prioritu zlepšení obchodních vztahů mezi EU a zeměmi jižního sousedství usilováním o evropsko-středomořskou zónu volného obchodu se zbožím a službami; zachovali zaměření na usnadnění investic, služeb a udržitelného rozvoje;

y)

zopakovali dlouhodobý závazek EU směrem k příslušným rezolucím OSN, konkrétněji rezoluci Rady bezpečnosti OSN z ledna 2022, a připomněli usnesení Parlamentu ze dne 17. února 2022 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky v souvislosti s mírovým procesem na Blízkém východě založené na dvoustátním řešení, s bezpečným státem Izrael a nezávislým, demokratickým, sousedícím, svrchovaným a životaschopným státem Palestina, fungujícími vedle sebe v míru a bezpečí na základě linií z roku 1967 a vzájemně dohodnutých výměnách půdy, kdy hlavním městem obou států bude Jeruzalém; připomněli, že izraelské osady na okupovaných palestinských územích jsou podle mezinárodního práva nezákonné; vyzvali k ukončení akcí, které by mohly narušit realizovatelnost dvoustátního řešení na místě, a k nepokračování v osidlování a terorismu, jelikož představují porušení mezinárodního práva a nepřispívají k trvalému a všeobecnému míru; varovali, že v současném geopolitickém kontextu může mírový proces na Blízkém východě pokročit pouze se silným politickým závazkem a odhodláním ze strany EU a USA; podporovali přímá jednání mezi Izraelem a Palestinci;

z)

nadále politicky i finančně podporovali činnost příslušných orgánů OSN, jako je Agentura OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků, a zajistili náležitou viditelnost pro financování a podporu EU za tímto účelem a v souladu s cíli EU;

aa)

uznali význam finanční pomoci EU pro Palestinskou národní správu a palestinskou místní občanskou společnost, zejména při poskytování podpory lidem v dobách vážných potravinových krizí a nedostatku energie, a podporovali ty správné podmínky ke zmírnění následků ruské agrese vůči Ukrajině, jak zdůraznila předsedkyně Ursula von der Leyenová během své poslední návštěvy Ramalláhu dne 14. června 2022; zdůraznili, že financování organizací občanské společnosti nesmí být pozastaveno bez důkazů o zneužívání;

ab)

pokračovali v podpoře spolupráce v celém regionu; vzali na vědomí Abrahámovské dohody, které vedly ke vzájemnému uznání Izraele, Bahrajnu, Spojených arabských emirátů, Maroka a Súdánu, a skutečnost, že poskytují příležitost k posílení spolupráce mezi těmito státy;

ac)

povzbuzovali regionální spolupráci a podporovali normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy a podporovali plné začlenění Palestinské národní správy v souladu s úsilím EU a USA o dosažení míru, bezpečnosti a stability v regionu a v souladu s rámcem OSN, arabskou mírovou iniciativou a dohodami z Osla; využili této dynamiky k pokročení v dialogu a spolupráci v regionu, pokud jde o podporu mírového procesu na Blízkém východě a dvoustátního řešení, jakož i dodržování mezinárodního práva;

ad)

aktivně podporovali v rámci své strategie „Globální brána“ v součinnosti s hospodářským a investičním plánem pro jižní sousedství počáteční plány na vytvoření bezproblémového obchodního spojení prostřednictvím železničních a námořních propojovacích vedení mezi jihovýchodní Asií a zeměmi Rady pro spolupráci v Zálivu, Jordánskem, Izraelem, Palestinou a Řeckem jakožto vstupních míst pro obchodované zboží a zdroje energie do EU a alternativy k iniciativě „Jeden pás, jedna cesta“; připomněli, že tato alternativní trasa by dále diverzifikovala dodavatelské řetězce EU, přispěla k energetické bezpečnosti EU a posílila potenciál jižního sousedství pro hospodářský růst, jakož i posílila proces regionální integrace a regionálního dialogu a podpořila dlouhodobé partnerství, spolupráci a mír mezi všemi zeměmi v regionu;

ae)

prováděli novou Agendu pro Středomoří posílením podpory EU pro svobodnou, silnou a nezávislou občanskou společnost ve Středomoří a prostřednictvím cíleného dialogu a konzultací s místními a regionálními orgány a komunitami; posílili vazby mezi delegacemi EU a Evropsko-středomořským shromážděním zástupců regionů a měst (ARLEM); připomněli, že se jedná o důležitou a zásadní hnací sílu pro udržitelný a spravedlivý hospodářský a lidský rozvoj a o přibližování se občanům, aby se strategie provádění mohly dostat ke všem komunitám, včetně těch, které jsou ze zeměpisného i sociálně ekonomického hlediska nejvíce znevýhodněny, jakož i k obráncům lidských práv; trvali na tom, že podpora organizací občanské společnosti ze strany EU by neměla být podmiňována schválením vnitrostátních orgánů a že má zásadní význam ve všech zemích tohoto regionu bez výjimky; uložili delegacím v jižním sousedství, aby posílily kontakty s místními a regionálními orgány a všemi vrstvami společnosti jakožto hnací silou územního rozvoje, zejména při konzultacích o prioritách EU v oblasti partnerství a investic v zemích jižního sousedství; dále uložili delegacím EU v zemích jižního sousedství, aby zřídily poradní sbory na vysoké úrovni, které by odrážely sociální, hospodářskou a politickou rozmanitost dotčených zemí a byly by složeny z hospodářských, mediálních, kulturních, akademických, občanských společností a předních představitelů mládeže, jakož i sociálních partnerů a předních obránců lidských práv z dotčených zemí, a aby poskytovaly reflexi klíčových zúčastněných stran, pokud jde o politické priority EU a politickou strukturu, kterou EU navrhla;

af)

řešili situaci v oblasti lidských práv a výzvy, jimž čelí občanská společnost, a podpořili konkrétní iniciativy, které posilují organizace občanské společnosti, obránce lidských práv a nezávislé sdělovací prostředky; zajistili, aby partnerské země účinně prováděly pracovní normy a řešily porušování norem MOP;

ag)

podněcovali a podporovali prostřednictvím politiky jižního sousedství reformy v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv, řádné správy věcí veřejných a boje proti korupci ve prospěch občanů a stability v regionu;

ah)

vyzvali všechny země jižního Středomoří, aby poskytly svobodný, bezpečný a nadnárodní prostor pro vědecké organizace a organizace občanské společnosti před tím, než Egypt uspořádá konferenci COP 27;

ai)

předložili ambiciózní akční plán EU proti beztrestnosti za zločiny proti lidskosti, jak požadoval Evropský parlament v březnu 2021, jehož bezprostřední prioritou bude Sýrie jakožto dějiště nejsmrtelnějšího konfliktu v regionu za poslední desetiletí, a zdůraznili, že je třeba pracovat na dosažení stabilní, bezpečné, jednotné a prosperující Libye, která je v zájmu všech;

aj)

každoročně předložili aktuální informace o provádění nové Agendy pro Středomoří, zejména pokud jde o vyplácení finančních zdrojů, které jsou k dispozici pro hospodářský a investiční plán; pravidelně konzultovali s Parlamentem roční a víceleté plánování týkající se provádění nové Agendy pro Středomoří a hospodářského a investičního plánu; pravidelně informovali Evropský parlament o aktuálním stavu nové Agendy pro Středomoří, zejména pokud jde o provádění jejích pěti priorit a uzavření a provádění společných dokumentů a priorit v rámci partnerství, a rovněž jej informovali o příslušném provádění a reakci na jeho doporučení ve všech oblastech politik EU, jakož i o dalších projektech a programech, které posílí schopnost EU spolupracovat se zeměmi jižního sousedství;

ak)

vynaložili příslušné úsilí na rozvoj mezikulturního a mezináboženského dialogu jakožto cenné příležitosti k prosazování lidských práv a svobod, společně se zabývali náboženským fundamentalismem, diskriminací, nenávistí vůči muslimům, antisemitismem a společně bojovali proti radikalizaci, podněcování k nenávisti a násilí a terorismu; připomněli záměr předsedkyně Parlamentu jmenovat vyslance pro mezináboženský dialog a úzce zapojit stávající vyslance Komise a Parlamentu pro mezináboženský dialog do společného úsilí o mezináboženský dialog se zeměmi jižního sousedství;

al)

využili příležitost v podobě nové Agendy pro Středomoří k vytvoření pevného rámce pro dialog a spolupráci napříč Středomořím v zájmu zachování a podpory kulturního dědictví a zvyšování povědomí o jeho hodnotě, a to i s cílem dále podporovat cestovní ruch a hospodářské příležitosti; zlepšili ochranu a podporu evropských kulturních stezek Rady Evropy, k nimž se mohou připojovat i země jižního sousedství, včetně andaluských historických stezek, stezky Aeneas Route, olivovníkových stezek, stezky Iter Vitis Route a stezky Féničanů;

am)

využili příležitosti k dalšímu rozšiřování informačních kapacit a dialogu EU s vládami a parlamenty zemí jižního sousedství prostřednictvím dlouhodobé a účinné kapacity meziparlamentního dialogu, demokratické podpory a parlamentní diplomacie, zejména pokud jde o meziparlamentní delegace Parlamentu a jejich schopnost rozvíjet v úzké koordinaci s příslušnými výbory Evropského parlamentu demokratický a politický dialog v užší spolupráci se zeměmi jižního sousedství;

an)

zajistili pozitivní vazbu mezi novou Agendou pro Středomoří a schopností EU a jejích členských států vybudovat koalici podobně smýšlejících zemí na podporu účinného mnohostranného systému založeného na pravidlech, který bude schopen posílit schopnost mezinárodního společenství řešit globální výzvy; zahrnuli do nové Agendy pro Středomoří posílený dialog o hodnotě pro země jižního sousedství, pokud jde o sbližování s EU nejen o politickém dialogu, stabilitě a hospodářském růstu, ale také o schopnosti prosazovat mír a stabilitu, prosazovat zásady mezinárodního práva a respektovat ho, jako v případě agresivní války proti Ukrajině, bojovat proti extremismu, podporovat demokratické hodnoty, základní svobody a lidská práva v rámci systému OSN a příslušných mnohostranných fór;

ao)

spolupracovali se všemi partnery ze zemí jižního sousedství na vypracování politik založených na Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílech udržitelného rozvoje a zaměřených na posílení právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv a mezinárodního práva;

ap)

vybízeli Radu, aby v případě závažného porušování lidských práv v regionu plně využívala globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv; pracovali na rozšíření oblasti působnosti tohoto důležitého nástroje tak, aby zahrnoval korupční jednání;

aq)

ještě jednou odsoudili uplatňování trestu smrti; vyzývali partnerské země jižního sousedství, aby okamžitě zavedly moratorium na trest smrti jako první krok k jeho zrušení a aby všechny rozsudky smrti změnily na mírnější tresty;

2.

 pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto doporučení Radě, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, Výboru regionů, generálnímu sekretariátu Unie pro Středomoří a jeho parlamentnímu shromáždění, jakož i vládám a parlamentům členských států Evropské unie a státům, které jsou členy Unie pro Středomoří a její parlamentní dimenze.

(1)  Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 90.