P9_TA(2022)0310

Nová Lesní strategie EU do roku 2030 – udržitelné obhospodařování lesů v Evropě

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2022 o nové Lesní strategii EU do roku 2030 – udržitelné obhospodařování lesů v Evropě (2022/2016(INI))

(2023/C 125/02)

Evropský parlament,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2021 nazvané „Nová Lesní strategie EU do roku 2030“ (COM(2021)0572),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o Evropské strategii v oblasti lesnictví – dalším postupu (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2015 o nové strategii EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví (2),

—	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na článek 4 této smlouvy,

—	s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

—	s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640) a na následné politické pokyny předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové a Komise,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (4),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (5) (směrnice o obnovitelných zdrojích energie),

—	s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o ochraně přírodních stanovišť) (6),

—	s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/268 ze dne 28. října 2020, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841, pokud jde o referenční úrovně pro lesy, které mají členské státy uplatňovat v období 2021–2025 (7),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2021 nazvané „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“ (COM(2021)0345),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň“ (COM(2020)0662),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. října 2018 nazvané „Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím“ (COM(2018)0673),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. března 2022 s názvem „Zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů“ (COM(2022)0133),

—	s ohledem na iniciativu Nový evropský Bauhaus,

—	s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 702/2014 (8),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 5. listopadu 2021 o nové Lesní strategii EU do roku 2030,

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 8. prosince 2021 ke sdělení Komise nazvanému „Nová Lesní strategie EU do roku 2030“ (9),

—	s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 28. dubna 2022 ke sdělení Komise nazvanému „Nová Lesní strategie EU do roku 2030“,

—	s ohledem na povinnosti členských států EU podle Úmluvy OSN o boji proti rozšiřování pouští,

—	s ohledem na zprávu Evropského účetního dvora z roku 2021 nazvanou „Zvláštní zpráva č. 21/2021 – Financování EU určené na biologickou rozmanitost a změnu klimatu v lesích EU: pozitivní, avšak nedostatečné výsledky“,

—	s ohledem na publikaci Komise z roku 2018 nazvanou „Pokyny pro kaskádové využívání biomasy včetně vybraných příkladů osvědčených postupů ohledně dřevní biomasy“,

—	s ohledem na zprávu Společného výzkumného střediska Komise z roku 2020 nazvanou „Mapování a hodnocení ekosystémů a jejich služeb: posouzení ekosystémů v EU“,

—	s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z roku 2020 nazvanou „Stav přírody v EU – Výsledky zpráv podávaných podle směrnic o ochraně přírody za období 2013–2018“,

—	s ohledem na zprávu Forest Europe z roku 2020 nazvanou „Stav evropských lesů 2020“,

—	s ohledem na globální hodnotící zprávu o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách vypracovanou Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES),

—	s ohledem na kchun-mingské prohlášení – „Ekologická civilizace: utváření společné budoucnosti pro veškerý život na Zemi“,

—	s ohledem na zprávu pracovní skupiny II Mezivládního panelu pro změnu klimatu nazvanou „Změna klimatu 2022: dopady, adaptace a zranitelnost“,

—	s ohledem na zvláštní zprávu IPCC o změně klimatu, desertifikaci, degradaci půdy, udržitelném hospodaření s půdou, potravinovém zabezpečení a tocích skleníkových plynů v suchozemských ekosystémech,

—	s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. dubna 2018 ve věci C-441/17 Evropská komise v. Polská republika (10),

—	s ohledem na projekty a postupy pro koordinaci informací o lesích v Evropě (Evropská národní síť inventarizací lesů (ENFIN), projekt FutMon, projekt Diabolo, Evropský atlas mapování lesních dřevin a program mapování a hodnocení ekosystémů a jejich služeb (MAES)),

—	s ohledem na zprávu ze semináře IPBES a IPCC o biologické rozmanitosti a změně klimatu ze dne 10. června 2021,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro rozvoj,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A9-0225/2022),

vzhledem k tomu, že EU si stanovila závazné cíle, jimiž je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % a dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality (11); vzhledem k tomu, že EU se zavázala plnit cíle udržitelného rozvoje OSN, včetně cíle č. 15, tj. chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně obhospodařovat lesy, bojovat proti desertifikaci a zastavit a zvrátit znehodnocování půdy a zastavit úbytek biologické rozmanitosti, a Pařížskou dohodu a závazky z konference OSN o změně klimatu (COP26); vzhledem k tomu, že lesy a odvětví založená na lesnictví, jakož i majitelé a pracovníci, budou při dosahování cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody hrát významnou a nenahraditelnou úlohu, a že lesní ekosystémy a jejich zásobníky uhlíku mají zásadní význam pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, neboť pohlcují a zadržují přibližně 10 % evropských emisí skleníkových plynů (12) a jsou významným zdrojem biologické rozmanitosti;

vzhledem k tomu, že článek 4 SFEU stanoví sdílené pravomoci a odpovědnost v souvislosti s lesy, zejména v rámci politiky EU v oblasti životního prostředí, přičemž však neodkazuje na společnou politiku EU v oblasti lesnictví a ponechává tak politiku v oblasti lesnictví v pravomoci členských států; vzhledem ke značné rozmanitosti lesů EU, pokud jde o jejich biogeografii, strukturu, velikost, biologickou rozmanitost, modely vlastnictví a stávající politiky, je v případech, kdy se environmentální politika, politika v oblasti klimatu a další relevantní politiky dotýkají lesů, při vypracovávání a provádění nové Lesní strategie EU (dále jen „strategie“) a příslušných právních předpisů EU nezbytné řádně uplatňovat zásady subsidiarity a proporcionality; vzhledem k tomu, že podrobnosti týkající se hospodaření v lesích je třeba upravit na národní a regionální úrovni prostřednictvím přístupu zdola nahoru; vzhledem k tomu, že je třeba další koordinace na úrovni EU, aby se lépe dosáhlo cílů Zelené dohody pro Evropu a aby bylo možné přesněji vypočítat potenciální snížení emisí a limity využívání lesů s ohledem na důležitou úlohu lesů při plnění evropských cílů v oblasti klimatu;

vzhledem k tomu, že zásada Zelené dohody pro Evropu jakožto průřezového přístupu k řešení výzev v oblasti klimatu a životního prostředí, který zajišťuje vhodnou ochranu přírody a biologické rozmanitosti, a to způsobem, který vytváří udržitelný růst a pracovní místa v plně oběhovém a konkurenceschopném uhlíkově neutrálním hospodářství účinně využívajícím zdroje a respektujícím kapacitu naší planety, by měla být vodítkem pro provádění strategie při řízení kompromisů, vytváření synergií a hledání správné rovnováhy mezi různými funkcemi lesů, včetně sociálně-ekonomických, environmentálních a klimatických funkcí; vzhledem k tomu, že „ekosystém“ je fyzické prostředí tvořené živými a neživými složkami, které se vzájemně ovlivňují; vzhledem k tomu, že díky těmto interakcím vytvářejí ekosystémy řadu přínosů pro lidi a hospodářství, tzv. „ekosystémové služby“; vzhledem k tomu, že změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti a souvisejících ekosystémových služeb představují pro společnost systémovou hrozbu; vzhledem k tomu, že lesy poskytují širokou škálu ekosystémových služeb, jako je poskytování dřeva, nedřevních produktů a potravin, pohlcování uhlíku, rezervoár pro biologickou rozmanitost, čistý vzduch a vodu, přínos pro místní klima a ochrana před přírodními riziky, např. lavinami, povodněmi, suchem a skalními sesuvy, a poskytují též rekreační, kulturní a historickou hodnotu; vzhledem k tomu, že cílem udržitelného obhospodařování lesů je zajistit vyvážené poskytování různých ekosystémových služeb a podporovat úsilí o přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění;

vzhledem k tomu, že výrobky na bázi dřeva přispívají ke zmírnění změny klimatu tím, že ukládají uhlík a nahrazují výrobky s velkou uhlíkovou stopou, včetně stavebních a obalových materiálů, textilií, chemikálií a paliv; vzhledem k tomu, že výrobky na bázi dřeva jsou obnovitelné a do značné míry recyklovatelné, a proto mají obrovský potenciál podporovat oběhové biohospodářství; vzhledem k tomu, že lesnictví a lesní hospodářství se tak stávají klíčovými aktéry zelené ekonomiky;

vzhledem k tomu, že v rámci balíčku „Fit for 55“ a cíle sladit politiku v oblasti klimatu s Pařížskou dohodou probíhá revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie a nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (13); vzhledem k tomu, že Komise navrhla nařízení o produktech, které nezpůsobují odlesňování; vzhledem k tomu, že s ohledem na evropskou koncepci multifunkčních lesů musí být tyto iniciativy v souladu s politickými cíli na vysoké úrovni, jako jsou Zelená dohoda, Akční plán pro biohospodářství, Strategie oběhového hospodářství, Lesní strategie, Strategie v oblasti biologické rozmanitosti a Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti;

vzhledem k tomu, že vlastnictví lesů v Evropě je různorodé z hlediska velikosti a vlastnické struktury, což vede k velké rozmanitosti modelů hospodaření; vzhledem k tomu, že přibližně 60 % lesů v EU vlastní 16 milionů soukromých vlastníků (14), z nichž významnou část tvoří drobní vlastníci (15), zatímco přibližně 40 % lesů v EU je v různých formách veřejného vlastnictví; vzhledem k tomu, že malý počet vlastníků lesů drží významný podíl celkové zalesněné plochy, přičemž někteří z nich vlastní hlavní dřevozpracující závody v EU; vzhledem k tomu, že před uchýlením se k ukládání postihů bude klíčové zapojit, podporovat a povzbuzovat tyto vlastníky prostřednictvím komplexního politického a legislativního rámce, který zajišťuje právní jistotu a je založen na uznání jejich vlastnických práv, zkušeností jako správců a specifických výzev, má-li se dosáhnout cílů strategie, včetně poskytování klimatických a dalších ekosystémových služeb; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu je důležité, aby byl tento rámec jasný a transparentní a aby se zabránilo nadměrné administrativní zátěži pro všechny aktéry;

vzhledem k tomu, že v EU se nachází přibližně 5 % celkové světové lesní plochy, přičemž lesy představují 43 % rozlohy EU, což je o něco vyšší podíl než plocha zemědělsky využívané půdy, a 80 % její suchozemské biologické rozmanitosti (16); vzhledem k tomu, že podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nazvané „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020: znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“ (17) dochází v Evropě k masivnímu ubývání biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že téměř 23 % evropských lesů se nachází v lokalitách sítě Natura 2000, přičemž v některých členských státech tento podíl přesahuje 50 %; vzhledem k tomu, že téměř polovina přírodních stanovišť v oblastech Natura 2000 jsou lesy;

vzhledem k tomu, že z nejnovějších údajů shromážděných podle článku 17 směrnice o přírodních stanovištích vyplývá, že podle stavu parametrů přírodních stanovišť se pouze 49 % lesních stanovišť nachází v dobrém stavu (18), 29,6 % je v neznámém stavu a 21,1 % je ve špatném stavu a je třeba jej zlepšit; vzhledem k tomu, že zaměření se pouze na souhrnné údaje nemusí stačit k určení a řešení klíčových informací o nejnaléhavějších otázkách, a proto je nezbytné zvážit konkrétnější ukazatele vývoje stavu lesů a tlaků na ně a zajistit, aby chybějící údaje byly v budoucnu k dispozici; vzhledem k tomu, že tyto ukazatele nepodporují celkové negativní hodnocení stavu lesů v EU, ale vykazují pozitivní i negativní trendy (19), které vyžadují diferencované reakce v jednotlivých případech; vzhledem k tomu, že lesy jsou stále více poškozovány dopady změny klimatu, zejména v důsledku častějšího výskytu lesních požárů; vzhledem k tomu, že kvantifikace dopadů takovýchto škodlivých činitelů na odolnost a produktivitu lesů ve velkém měřítku stále představuje vážnou výzvu;

I.	vzhledem k tomu, že doporučení pro obhospodařování lesů by se měla zakládat na lepším porozumění potenciálním přírodním škodlivým činitelům, které přináší změna klimatu v evropských lesích, což by mělo být rovněž východiskem pro politiky adaptace;

vzhledem k tomu, že shromažďování a uchovávání transparentních a spolehlivých údajů vysoké kvality, výměna znalostí a osvědčených postupů a přiměřeně financovaný a dobře koordinovaný výzkum mají zásadní význam pro řešení výzev i vytváření příležitostí a pro plnění četných funkcí lesů, včetně různých přínosů, které poskytují produkty dřevozpracujícího průmyslu, ve stále složitějším prostředí; vzhledem k tomu, že údaje o lesích dostupné na úrovni EU jsou neúplné a mají různou kvalitu, což omezuje schopnost EU a členských států koordinovat obhospodařování a ochranu lesů; vzhledem k tomu, že je třeba zejména lépe monitorovat stav lesních ekosystémů a dopady lesnických opatření na biologickou rozmanitost a klima;

vzhledem k tomu, že na mezinárodní úrovni je Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) hlavním fórem pro vypracování mezinárodně dohodnutých definic v oblasti lesů a lesnictví; vzhledem k tomu, že FAO shromažďuje a poskytuje údaje o lesích a lesnictví; vzhledem k tomu, že Komise a členské státy k činnosti FAO přispívají;

vzhledem k tomu, že poskytování různých služeb lesních ekosystémů prostřednictvím lesnictví a lesního hospodářství je důležitým pilířem příjmů a zaměstnanosti zejména ve venkovských oblastech, ale také v městských oblastech díky navazujícímu využití těchto služeb; vzhledem k tomu, že při provádění strategie je třeba věnovat náležitou pozornost rozvoji příjmů a zaměstnanosti, ale také atraktivitě zaměstnání v tomto odvětví prostřednictvím kvalitních pracovních míst a sociální ochrany, zdravotních a bezpečnostních standardů, i neustálému rozvoji vhodných vzdělávacích příležitostí pro zúčastněné strany a odpovídajících vzdělávacích příležitostí pro manažery i pracovníky; vzhledem k tomu, že zaměstnanost v evropském lesnictví klesla mezi lety 2000 a 2015 o třetinu – především v důsledku zvýšené mechanizace v dřevařském a papírenském průmyslu (20); vzhledem k tomu, že lepší konstrukce lesnických strojů může přispět k ochraně pracovníků a snížit dopad na půdu a vodu; vzhledem k tomu, že těžba dřeva a dřevařský průmysl patří mezi nejnebezpečnější průmyslová odvětví a vyznačují se vysokým počtem pracovních úrazů, nemocí z povolání a předčasného odchodu do důchodu;

vzhledem k tomu, že plocha a objem biomasy v evropských lesích rostou (21), na rozdíl od znepokojivých trendů odlesňování v celosvětovém měřítku; vzhledem k tomu, že EU může hrát důležitou roli při řešení celosvětového odlesňování, což zdůrazňuje návrh nařízení Komise o produktech nepřispívajících k odlesňování; vzhledem k tomu, že kromě regulace dovozu by evropská lesnická strategie, která by představila osvědčené postupy pro ekonomicky životaschopné udržitelné obhospodařování lesů, mohla přispět ke zlepšení obhospodařování lesů na celém světě;

N.	vzhledem k tomu, že v současné době existují celosvětové dobrovolné systémy certifikace pro trvale udržitelné obhospodařování lesů; vzhledem k tomu, že certifikační systémy jsou základním nástrojem pro splnění požadavků nařízení o dřevu (22) na náležitou péči (23);

O.	vzhledem k tomu, že proces trvale udržitelného obhospodařování lesů v Evropě by měl zajistit dosažení správné rovnováhy mezi třemi pilíři udržitelnosti, a to ochranou životního prostředí, sociálním rozvojem a hospodářským rozvojem;

vzhledem k tomu, že kritéria a ukazatele pro definici trvale udržitelného obhospodařování lesů, které se běžně používají v EU, vycházejí z celoevropské spolupráce v rámci procesu Forest Europe, jehož signatáři jsou všechny členské státy a Komise; vzhledem k tomu, že v rámci svého probíhajícího pracovního programu zahájila konference Forest Europe přehodnocení definice trvale udržitelného obhospodařování lesů; vzhledem k tomu, že Forest Europe shromažďuje a poskytuje informace o stavu a trendech v lesích a lesnictví na základě kritérií trvale udržitelného obhospodařování lesů; vzhledem k tomu, že je třeba zajistit, aby ukazatele a prahové hodnoty byly podloženy důkazy, a v tomto ohledu je třeba úzce spolupracovat s členskými státy; vzhledem k tomu, že nové transparentní ukazatele a prahové hodnoty by mohly zlepšit udržitelnost odvětví, vzhledem k jeho významu pro environmentální, hospodářské a sociální hodnoty; vzhledem k tomu, že rámec udržitelného obhospodařování lesů bude muset být jasně definován, zejména pokud jde o kritéria, ukazatele a prahové hodnoty týkající se zdraví ekosystémů, biologické rozmanitosti a změny klimatu, má-li se stát podrobnějším a užitečnějším screeningovým nástrojem pro určování a srovnávání různých přístupů obhospodařování, jejich dopadu a celkového stavu a ochrany evropských lesů; vzhledem k tomu, že udržitelné obhospodařování lesů by mělo jít ruku v ruce s podporou multifunkční úlohy lesů, aby bylo zcela v souladu s rozmanitostí lesů a specifickými vlastnostmi každého regionu;

vzhledem k tomu, že agrolesnictví, jež je definováno jako systémy využívání půdy, v jejichž rámci je stejný pozemek zároveň využíván k pěstování stromů a k zemědělské činnosti, je souborem systémů obhospodařování půdy, které mohou zvýšit celkovou produktivitu, generují více biomasy, udržují a obnovují půdu, omezují desertifikaci a poskytují řadu cenných ekosystémových služeb; vzhledem k tomu, že v EU existují dva hlavní typy agrolesnictví: lesopastvinové agrolesnictví (pastviny pro zvířata nebo krmivo pro zvířata pěstované pod stromy) a lesoorný typ agrolesnictví (plodiny jsou pěstovány pod stromy s rozestupem řádků umožňujícím provoz traktorů); vzhledem k tomu, že většina stávajících zemědělsko-lesnických systémů v EU je silvo-pastorálními systémy a rozšiřování agrolesnictví může přinést četné výhody s ohledem na tlaky na životní prostředí;

vzhledem k tomu, že cílem Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 je „definovat, zmapovat, monitorovat a přísně chránit všechny zbývající primární a původní lesní porosty EU“; vzhledem k tomu, že ochrana lesů, včetně všech zbývajících původních lesů a pralesů v EU, má pro zachování biologické rozmanitosti a zmírnění změny klimatu zásadní význam; vzhledem k tomu, že podle zprávy Společného výzkumného střediska z roku 2021 (24), v Evropě zbývá pouze 4,9 milionu hektarů pralesů a původních lesů, což představuje pouze 3 % celkové rozlohy lesů v Unii a 1,2 % rozlohy její pevniny; vzhledem k tomu, že původní lesy a pralesy mají klíčový význam pro zachování biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že oproti jiným lesům ve stejném ekologickém regionu jsou často biologicky rozmanitější, jsou druhově bohaté a jsou domovem zvláštní flóry a fauny; vzhledem k tomu, že původní lesy a pralesy rovněž poskytují širokou škálu dalších kritických ekosystémových služeb; vzhledem k tomu, že pracovní definice původních lesů a pralesů je nezbytná pro řádné koncipování, provádění a monitorování politik;

vzhledem k tomu, že síť Integrate je platformou zástupců různých evropských zemí, iniciována vládami několika členských států a podporována Stálým lesnickým výborem Komise, který poskytuje vědecké poradenství, a doposud slouží jako důležitá hnací síla při hledání prostředků pro začlenění ochrany přírody do udržitelného obhospodařování lesů; vzhledem k tomu, že práce platformy hraje důležitou roli při výměně zkušeností a osvědčených postupů;

T.	vzhledem k tomu, že projekt Alterfor financovaný z programu Horizont 2020 se zabýval možnostmi optimalizace v současnosti používaných metod obhospodařování lesů a představil alternativní modely obhospodařování lesů s příležitostmi a výzvami uvedenými u každé alternativy;

vzhledem k tomu, že projekt Sincere financovaný z programu Horizont 2020 rozvinul nové politiky a nové obchodní modely propojením poznatků a odborných znalostí z praxe, vědy a politiky v Evropě i mimo ni s cílem prozkoumat nové způsoby, jak zlepšit služby lesních ekosystémů způsobem, který je prospěšný pro vlastníky lesů a zároveň slouží širokým společenským potřebám;

vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině bude mít velký dopad na dovoz dřeva, zejména březového dřeva, neboť 80 % jeho světové produkce pochází z Ruska, a na evropský dřevozpracující průmysl a vývoz zpracovaných výrobků; vzhledem k tomu, že legitimní sankce uvalené na Rusko vyvolávají otázku závislosti EU na dovozu dřeva z Ruska; vzhledem k tomu, že EU pokrývá přibližně 80 % své poptávky po dřevě z tuzemska, a dovoz z Ruska představuje pouze asi 2 % celkové spotřeby; vzhledem k tomu, že Finsko a Švédsko jsou hlavními dovozci nezpracované kulatiny z Ruska do EU a že se jich zákaz obchodu dotkne (25);

W.	vzhledem k tomu, že v řadě členských států je trvalým a nevyřešeným problémem nezákonná těžba dřeva, včetně těžby dřeva v chráněných oblastech, jako jsou oblasti sítě Natura 2000;

X.	vzhledem k tomu, že lesy mají zásadní význam pro fyzické a duševní zdraví a pohodu lidí, jsou hnací silou přechodu na hospodářství bez fosilních paliv a hrají důležitou úlohu v životě místních komunit, zejména ve venkovských oblastech, kde významně přispívají k obživě místního obyvatelstva;

vítá novou lesní strategii EU a její ambici zvýšit vyvážený příspěvek multifunkčních lesů k cílům Zelené dohody i Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, zejména k cíli vytváření udržitelného zeleného růstu a zelených pracovních míst, a k dosažení uhlíkově neutrálního, environmentálně udržitelného oběhového hospodářství, které bude respektovat kapacitu naší planety, a klimatické neutrality do roku 2050; zdůrazňuje význam solidní strategie založené na vědeckých poznatcích, která integrovaným a vyváženým způsobem zohlední environmentální, sociální a hospodářský rozměr udržitelnosti, neboť kromě toho, že lesy přispívají k cílům v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, mimo jiné prostřednictvím ochrany půdy a vody, poskytují hospodářské a sociální výhody a širokou škálu služeb, od prostředků obživy až po rekreaci;

lituje, že nová lesní strategie EU nebyla řádně vypracována společně s Evropským parlamentem, členskými státy a zúčastněnými stranami a že postoje spoluzákonodárců nebyly dostatečně zohledněny; zdůrazňuje význam posílení spolupráce při provádění Nové lesní strategie EU do roku 2030;

uznává, že v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů a s cílem zvýšit kvalitu a rozmanitost lesních ekosystémů jsou zachování, ochrana, posilování, obnova a udržitelné využívání zdravých a odolných lesů základními cíli strategie EU v oblasti lesnictví a všech aktérů v oblasti lesnictví a hodnotového řetězce založeného na lesnictví, při využití dřeva jako všestranné a obnovitelné suroviny k maximalizaci soběstačnosti v EU; dále konstatuje, že tyto cíle jsou v souladu se společenskými očekáváními a požadavky a s klíčovými prioritami lidí v EU; zdůrazňuje, že lesnictví blízké přírodě a udržitelné obhospodařování lesů mohou přinést podobné nebo lepší hospodářské přínosy a zároveň zachovat a podporovat integritu a odolnost ekosystémů a zvýšit potenciál lesů z hlediska propadu uhlíku i útočišť biologické rozmanitosti a její obnovy;

uznává zásadní úlohu lesů, jejich biologické rozmanitosti a jejich jedinečných ekosystémů při upevňování zdravého životního prostředí, opatření ke zmírnění změny klimatu, zajišťování stability, co se týče čistého ovzduší, vody a půdy, i úrodnosti, přičemž mnoha druhům poskytují stanoviště a mikrostanoviště, čímž podporují bohatou biologickou rozmanitost; zdůrazňuje zásadní úlohu lesů pro lidské zdraví a dobré životní podmínky, včetně městských a příměstských lesů, které jsou přístupné lidem, kterým jinak chybí kontakt s přírodou, jakož i pro poskytování služeb, pokud jde o vzdělávání a turismus; zdůrazňuje potřebu prosazovat přístup „jedno zdraví“, který uznává neoddělitelnou souvislost mezi lidským zdravím, zdravím zvířat a zdravou přírodou; zdůrazňuje, že zásadní význam pro zachování a posílení evropské biologické rozmanitosti a ekosystémů a služeb, které poskytují, má řádná správa lokalit sítě Natura 2000;

zdůrazňuje zásadní úlohu lesních ekosystémů při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a při naplňování cíle EU dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality; uznává, že změna klimatu mění schopnost růstu lesů v některých oblastech a zvyšuje četnost a závažnost sucha, záplav a požárů a rovněž podporuje šíření nových škůdců a chorob, které mají vliv na lesy; konstatuje, že nedotčené ekosystémy mají větší schopnost vypořádat se s environmentálními stresovými faktory, včetně změn klimatu, než ekosystémy narušené, protože mají vnitřní vlastnosti, které jim umožňují maximalizovat svou schopnost adaptace; zdůrazňuje, že změna klimatu bude mít v nadcházejících letech ještě větší negativní dopad na evropské lesy, což se dotkne zejména oblastí s monokulturními a stejnověkými lesními porosty; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba posílit odolnost evropských lesů, zejména zvýšením strukturální a funkční rozmanitosti lesů a rozmanitosti jejich skladby; trvá na tom, že strukturálně bohaté smíšené lesy s širokou ekologickou amplitudou mají vyšší odolnost a v této souvislosti i zvýšenou adaptabilitu; poukazuje na to, že za určitých podmínek mohou stabilní smíšené lesy přirozeně obsahovat omezený počet druhů; zdůrazňuje, že lesy se svými příslušnými zásobníky uhlíku tvořenými živými stromy a mrtvým dřevem jsou klíčovým faktorem pro omezení globálního oteplování, přispívají k cílům EU v oblasti klimatické neutrality a posilují biologickou rozmanitost; domnívá se, že podpora biologicky rozmanitých lesů je nejúčinnější pojistkou proti změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti;

zdůrazňuje neustále rostoucí pokrytí a objem (26) lesů v EU, a to i přes zpomalení v posledních letech, což je v rozporu s celosvětovým trendem odlesňování (27); oceňuje úsilí všech aktérů v celém hodnotovém řetězci lesního hospodářství, kteří k tomuto vývoji přispívají; je znepokojen rostoucím tlakem na lesy EU a jejich stanoviště, jenž byl zesílen v důsledku dopadu změny klimatu, a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné chránit a zvýšit odolnost lesů a ekosystémů, a to i prostřednictvím opatření, která zvýší kapacitu pro přizpůsobení se změně klimatu, a snížit tlak tam, kde je to možné, s přihlédnutím k charakteristikám lesa; se znepokojením konstatuje, že zranitelnost lesů EU vůči invazním škůdcům a patogenům se zřejmě zvýšila a že jejich výskyt ohrožuje pohlcování uhlíku (28), biodiverzitu a kvalitu dřeva;

vyzývá členské státy k zajištění toho, aby jejich právní předpisy přinášely lesům nejlepší možnou ochranu proti znečištění a poškození; poukazuje zejména na ochranu před znečištěním – např. střelivem obsahujícím olovo nebo pesticidy – a před extrémním tlakem na půdu způsobeným nevhodným používáním strojů a na ochranu před škodlivým okusem zvěří nebo škodami způsobenými nadměrnými stavy spárkaté zvěře;

zdůrazňuje specifické a rozmanité charakteristiky odvětví lesnictví v členských státech a zdůrazňuje, že lesy EU se vyznačují rozmanitými přírodními podmínkami, jako je biogeografie, velikost, struktura a biologická rozmanitost, jakož i modely vlastnictví, formami správy, výzvami a příležitostmi, a že většina z nich byla utvářena po staletí lidské interakce, zásahů a řízení, a jsou tedy formou kulturního dědictví; připomíná rovněž, že původní lesy a pralesy jsou oblastmi, které se rozvinuly bez žádných či jen minimálních lidských zásahů a obhospodařování; zdůrazňuje, že má-li být strategie prováděna ve všech typech lesů a situací, je v některých případech zapotřebí uzpůsobených přístupů, pokud jde o obhospodařování lesů a poskytování ekosystémových služeb;

uznává, že typ obhospodařování lesů závisí na dané lokalitě a že různé lesní podmínky a typy lesů mohou vyžadovat různé přístupy k hospodaření založené na různých ekologických potřebách a charakteristikách lesních ploch a zohledňovat práva a zájmy pracovníků v odvětví lesnictví, vlastníků a dalších dotčených subjektů;

10.

zdůrazňuje dosavadní přínos vlastníků lesů a subjektů v celém hodnotovém řetězci lesního hospodářství k úsilí o dosažení udržitelného a klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050 a hodnotu generačních a historických znalostí a zkušeností v oblasti lesnictví a udržitelného obhospodařování lesů;

11.

uznává složitost posuzování stavu lesů, jakož i typicky rozdílnou dostupnost, diverzitu a kvalitu příslušných údajů, a zdůrazňuje proto, že je zapotřebí trvalého politického a vědeckého dialogu a lepšího financování na všech úrovních počínaje konzultacemi s členskými státy a zejména s vlastníky a správci lesů, s cílem zlepšit sběr a případně i harmonizaci údajů o stavu lesů; zdůrazňuje, že je třeba rovněž zohlednit finanční prostředky a lidské zdroje, zejména aby bylo možné včas definovat využívání lesů, jež účinně nakládá se zdroji, i omezit využívání lesů;

12.

zdůrazňuje, že ačkoli se strategie a její provádění zaměřuje na lesy v EU, musí být v souladu s činností vykonávanou na celoevropské úrovni organizací Forest Europe a mezinárodními organizacemi, jako je FAO, a musí zohledňovat názory skupin odborníků a práci vykonanou na úrovni členských států; zdůrazňuje, že strategie a její provádění by neměly zdvojovat práci a zvyšovat administrativní zátěž; dále se domnívá, že vzhledem k pevnému odhodlání EU podporovat biologickou rozmanitost a propady uhlíku i udržitelné získávání, produkci a využívání zdrojů v celosvětovém měřítku, jak je zdůrazněno v návrhu nařízení Komise o produktech nepřispívajících k odlesňování, by měla být tato strategie prováděna tak, aby sloužila jako vzor osvědčených postupů, při uznání rozmanitosti výchozích situací, a zároveň motivovala k podobnému přístupu v jiných regionech;

13.

zdůrazňuje, že aby bylo možné plnit různé cíle této strategie, musí být její provádění vhodné pro dané účely na regionální a místní úrovni a přihlížet k sociálně-ekonomickým dopadům, které s sebou může nést, a to mj. tím, že bude přizpůsobeno místním podmínkám a zkušenostem a tradičním znalostem a použitím, přičemž bude zohledňovat stávající vědecké poznatky a poskytovat zúčastněným stranám nezbytné dovednosti; poznamenává, že musí být založeno na plném uznání vlastnických práv, hospodářsky, environmentálně a sociálně životaschopném odvětví lesnictví a zásadě „znečišťovatel platí“ jako klíčových prvků při poskytování různých služeb v oblasti lesnictví a při zvyšování odolnosti;

14.

vyzývá Komisi, aby předložila komplexní posouzení dopadů strategie s cílem určit důsledky pro podmínky na trhu, venkovské oblasti a různé potřeby financování, a to i pokud jde o výzkum a inovace, rozvoj dovedností, infrastrukturu, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a zvyšování biologické rozmanitosti;

Podpora vyvážené multifunkčnosti

15.

uznává klíčovou úlohu lesů a celého hodnotového řetězce lesního hospodářství v ochraně klimatu a biologické rozmanitosti a ve zmirňování změny klimatu, tedy úsilí, jehož cílem je přispět k dosažení udržitelného a klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050; zdůrazňuje, že multifunkční úloha lesů zahrnuje řadu ekosystémových služeb a sociálně-ekonomických funkcí, jako je ochrana a zvyšování biologické rozmanitosti a půdy, zmírňování změny klimatu, pohlcování a ukládání uhlíku z atmosféry, předcházení degradaci půdy, poskytování obnovitelných a přírodních surovin a léčivých, jedlých a kulinářských produktů a netěžební hospodářská činnost, včetně udržitelné ekologické turistiky, které všechny vedou k vytváření pracovních míst a hospodářskému růstu ve venkovských a městských oblastech, brání vylidňování venkova, přispívají k poskytování čisté vody a ovzduší, ochraně před přírodními riziky a nabízejí přínosy z rekreačního, zdravotního, estetického a kulturního hlediska; zdůrazňuje, že provádění této strategie musí zajistit vyvážené poskytování všech služeb a zachovat a posílit konkurenceschopnost a inovace; zdůrazňuje, že úspěšné poskytování služeb vyžaduje udržitelné aktivní řízení;

16.

domnívá se, že klíčovým principem vyváženosti vícera funkcí lesa a definování cílů a opatření k dosažení všech ekosystémových služeb by měla být snaha o maximalizaci součinnosti a minimalizaci kompromisů na základě informací podložených důkazy;

17.

zdůrazňuje, že lesy přispívají ke zmírňování změny klimatu pohlcováním uhlíku, ukládáním uhlíku a nahrazováním fosilních paliv a produktů, materiálů a zdrojů energie založených na fosilních palivech a dalších produktů s velkou ekologickou a uhlíkovou stopou dřevem a dřevěnými výrobky; zdůrazňuje, že dřevo je jediným významným přírodním obnovitelným zdrojem, který má potenciál nahradit některé velmi energeticky náročné materiály, jako je beton a plasty, a poptávka po něm se v budoucnu ještě zvýší; konstatuje, že se strategie zaměřuje zejména na skladování ve stavebnictví, a domnívá se, že by její provádění mělo jednoznačně podpořit širší využívání různých náhrad na bázi dřeva a mělo by vycházet z vědecky podložených a důkladných posouzení životního cyklu v souladu s environmentálními cíli EU a cíli strategie bioekonomiky a průmyslové strategie, aby mohl být plně využit potenciál lesních produktů při posilování oběhového hospodářství a v boji proti změně klimatu a při dosahování hospodářství, které již nebude založeno na fosilních palivech; zdůrazňuje úlohu výzkumu v oblasti náhrady materiálů z fosilních zdrojů a fosilních paliv; zdůrazňuje, že je třeba obecně snížit spotřebu v EU, a vítá zavedení metodiky pro vyčíslení přínosů dřevěných staveb pro klima;

18.

zdůrazňuje, že by se neměl přehlížet značný význam zdravé a úrodné lesní půdy, která je nezbytná pro udržení života, zvýšení produktivity lesa (29), ukládání uhlíku a ochranu životně důležité podzemní sítě hub, která umožňuje stromům sdílet zdroje, jako jsou živiny a voda, nebo obranné signály, a poskytuje jim tak větší odolnost proti škůdcům a chorobám, nebo dokonce proti suchu a extrémním povětrnostním jevům (30), (31), (32), jejichž intenzita nebo četnost se v důsledku změny klimatu pravděpodobně zvýší;

19.

zdůrazňuje, že mají-li výrobky na bázi dřeva optimálně přispívat ke zmírňování změny klimatu a oběhovému hospodářství, musí být využívány co nejúčinnějším a nejudržitelnějším způsobem; domnívá se, že pro množství dřeva, které lze vytěžit, musí být stanoveny limity udržitelnosti a že dobrým vodítkem pro jejich účinné využívání je zásada kaskádového využívání (33), avšak pouze tehdy, nepoužívá-li se jako statický přístup, a proto je nutné ji pravidelně upravovat tak, aby odrážela inovativní využívání, například ve stavebnictví, textilním průmyslu, biochemii, lékařských aplikacích a materiálech pro výrobu baterií; zdůrazňuje, že zdroje na bázi dřeva musí být využívány co nejúčinněji, přičemž ekonomická a provozní rozhodnutí musí zohledňovat vnitrostátní specifika, a zdůrazňuje, že dobře fungující a nenarušený trh může motivovat k účinnému a udržitelnému využívání zdrojů na bázi dřeva ve spojení s odpovídajícími opatřeními k zajištění ochrany životního prostředí;

20.

zdůrazňuje význam spolehlivých a udržitelných dodávek dřeva, výrobků ze dřeva a lesní biomasy pro dosažení cílů EU v oblasti udržitelnosti, včetně cíle dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a cíle Zelené dohody v oblasti zeleného růstu a zaměstnanosti; konstatuje, že se očekává, že poptávka bude i nadále růst (34), a že je třeba podporovat udržitelné využívání dřeva z místní produkce, aby se tato poptávka uspokojila; domnívá se, že velká část odvětví lesnictví v EU poskytuje suroviny z vysoce udržitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby zvážila účinky úniků a substituční účinky fosilních paliv a materiálů z neobnovitelných zdrojů a také dopady na konkurenceschopnost lesnictví a lesního hospodářství a sledovala veškeré dopady na dostupnost dřeva po provedení opatření v rámci této strategie;

21.

poukazuje na to, že rostoucí poptávka po dřevě jako surovině, zejména pokud jde o dřevo jako zdroj energie, představuje v souvislosti s politickými krizemi, jako je válka na Ukrajině, pro lesy velkou výzvu a vyžaduje nepřetržité monitorování domácích lesních zdrojů za účelem zjišťování potenciálního nedostatku; vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na oprávněné sankce po ruské invazi na Ukrajinu posoudily závislost na dovozu dřeva z Ruska a aby v případě potřeby vypracovaly strategie na zmírnění narušení v dodavatelském řetězci, přičemž je třeba zajistit, aby na úrovni EU nedocházelo k přeměně zemědělské půdy vhodné k produkci potravin; zdůrazňuje zásadní význam bezpečnosti dodávek a vlastní produkce surovin pro EU, a to i v souvislosti s cíli Zelené dohody pro Evropu; zdůrazňuje, že zanedbávání lesů může za určitých okolností vést ke ztrátě pracovních míst ve venkovských oblastech a ke zvýšené závislosti na dovozu lesních produktů z částí světa, kde je obhospodařování lesů méně udržitelné;

22.

připomíná, že v odvětvích založených na lesnictví pracuje 2,1 milionu lidí a rozšířený hodnotový řetězec založený na lesnictví nadto podporuje 4 miliony pracovních míst v zelené ekonomice, do čehož navíc nejsou započítány maloobchodní činnosti a činnosti nesouvisející se dřevem, jako jsou volnočasové aktivity spojené s lesem a vědecký výzkum lesů; konstatuje, že zaměstnanost v lesnictví se mezi lety 2000 a 2015 snížila o 33 %, zejména v důsledku rostoucí mechanizace, k níž docházelo souběžně se zvyšováním těžby dřeva; zdůrazňuje důležitou roli, kterou lesy hrají při vytváření zelených pracovních míst ve venkovských a horských oblastech; konstatuje, že nedřevní lesní produkty, jako jsou různé potraviny na přírodní bázi, léčiva a roztoky pro základní materiály, hrají důležitou roli jako zdroj příjmů, jejichž hodnota v roce 2015 podle odhadů dosáhla přibližně 4 miliard EUR (35), a jsou hluboce zakořeněny v regionálních tradicích; vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily ekonomické přínosy přístupu „blíže k přírodě“, a to i pokud jde o přímou a nepřímou zaměstnanost;

23.

vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly a posoudily dopady změny rovnováhy mezi funkcemi lesů na celkovou situaci v oblasti zaměstnanosti a na výnosnost místního dřevařského průmyslu, zejména ve venkovských a horských oblastech, a v navazujících částech dřevozpracujícího průmyslu, a zdůrazňuje, že při zvažování změn v postupech řízení je třeba zachovat nebo zvýšit atraktivitu zaměstnání v tomto odvětví a bezpečnost na pracovišti;

24.

uznává, že se znovuzalesňováním a zalesňováním je spojeno několik vedlejších přínosů, jako je filtrace vody, větší dostupnost vody, zmírnění sucha, kontrola povodní, zamezení sedimentaci, vytváření přírodních stanovišť volně žijících živočichů, zvýšení půdní fauny, zvýšená úrodnost půdy a filtrace vzduchu; vítá plán znovuzalesňování a zalesňování, který počítá s tím, že do roku 2030 budou v EU vysazeny nejméně 3 miliardy dalších stromů; zdůrazňuje, že tyto iniciativy by měly být prováděny v souladu s jasnými ekologickými zásadami a měly by být plně slučitelné s cílem v oblasti biologické rozmanitosti, který upřednostňuje obnovu lesních ekosystémů; připomíná, že výsadba stromů závisí na podpoře místních subjektů a na regionálním plánování; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost výsadbě vhodných stromů v oblastech s degradovanou půdou a v oblastech postižených dezertifikací, a opakuje, že je důležité chránit původní lesy a pralesy; poukazuje na to, že zvětšení zalesněné plochy může účinně přispět k boji proti změně klimatu a k přirozené obnově degradovaných lesních systémů, což ve střednědobém a dlouhodobém horizontu povede k hospodářskému a sociálnímu rozvoji a k vytváření nových pracovních míst; vyzývá Komisi, aby do svých zásad adicionality zahrnula stromy vysazené v rámci ekologických programů nové SZP a závazků hospodaření týkajících se oblastí životního prostředí, klimatu a jiných oblastí, jakož i stromy vysazené v rámci národních plánů pro oživení a odolnost, neboť jak nová SZP, tak Nástroj pro oživení a odolnost budou realizovány až po přijetí strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že půda je omezeným zdrojem, je třeba upřednostnit výsadbu stromů ve stávajících lesech, na okrajové půdě a v městských oblastech, zejména v nových geopolitických podmínkách, před přeměnou produktivní zemědělské půdy a přeměnou pastvin a přirozených travních porostů, protože to nevede k žádným významným změnám, pokud jde o organický uhlík v půdě (36); upozorňuje na možnost rozvoje městských lesů v této oblasti; připomíná však, že znovuzalesňování a zalesňování mohou s sebou také přinášet kompromisy pro biologickou rozmanitost, např. na biologicky rozmanitých travnatých plochách;

Ochrana, obnova, opětovné zalesňování a zalesňování a udržitelné řízení

25.

uznává multifunkční úlohu lesů a význam zdravých a ekologicky udržitelných lesních ekosystémů, které společnosti poskytují širokou škálu služeb, jako je zachování biologické rozmanitosti a poskytování obnovitelných surovin, a přispívají k vytváření pracovních míst a podpoře hospodářského růstu ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že politiky, které chrání a obnovují biologickou rozmanitost, rovněž pomohou řešit změnu klimatu; vyzývá k udržitelnému obhospodařování lesů při provádění cílů v oblasti klimatu, neboť je to klíčové pro omezení odlesňování a znehodnocování lesů, a trvá na tom, že do udržitelného obhospodařování lesů je nezbytné zahrnout zachování biologické rozmanitosti a ochranu a zachování přírodních stanovišť;

26.

zdůrazňuje, že je důležité, aby EU podporovala zachování, ochranu a obnovu lesních ekosystémů, přičemž je třeba zohlednit připravovaný akt EU o obnově přírody a zvyšovat jejich odolnost, a aby zároveň podněcovala rozvoj hospodářsky životaschopného a dynamického odvětví lesnictví a místních komunit; požaduje dlouhodobou vizi ochrany a obnovy evropských lesů;

27.

bere na vědomí oznámení Komise o vypracování dalších ukazatelů a prahových hodnot pro udržitelné obhospodařování lesů, jejichž zavedení na vnitrostátní a regionální úrovni zůstane pro členské státy dobrovolné; domnívá se, že tyto ukazatele a prahové hodnoty by měly zlepšit pochopení toho, zda je les obhospodařován udržitelným způsobem na úrovni lesních porostů nebo alespoň na úrovni krajiny, a určit, jaké úsilí o obnovu bylo úspěšné; vyzývá Komisi, aby vypracovala fakticky podložené ukazatele a prahové hodnoty, které doplní rámec udržitelného obhospodařování lesů, zejména pokud jde o vypracování jasných kritérií týkajících se zdraví ekosystémů, biologické rozmanitosti a změny klimatu, tak aby vznikl účinný nástroj pro zlepšení udržitelnosti lesů v EU a zajištění toho, aby obhospodařování lesů přispívalo k cílům EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti; domnívá se, že tyto dodatečné ukazatele a prahové hodnoty jsou klíčovými nástroji k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v odvětví lesnictví; zdůrazňuje skutečnost, že definice udržitelného obhospodařování lesů byla dohodnuta v rámci celoevropského procesu Forest Europe a byla v členských státech začleněna do vnitrostátních právních předpisů a dobrovolných systémů, jako jsou certifikace lesů; zdůrazňuje proto, že je třeba zajistit soudržnost mezi činností Komise a činností Forest Europe a FAO a zabránit zdvojování úsilí nebo nepřiměřenému zvyšování administrativní zátěže a spolupracovat s příslušnými vnitrostátními a regionálními orgány, veřejnými a soukromými správci lesů a vlastníky lesů a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami s cílem zajistit, aby ukazatele a rozmezí hodnot byly vhodné pro použití na místní a regionální úrovni s ohledem na konkrétní biogeografické podmínky; poukazuje na to, že v rámci Forest Europe se již začalo pracovat na přehodnocení definice udržitelného obhospodařování lesů a jeho nástrojů; vyzývá členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí a řádně prováděly vnitrostátní strategie i právní předpisy týkající se udržitelného obhospodařování lesů a aby je přizpůsobily svým celostátním, regionálním a místním podmínkám; vyzývá členské státy, aby odpovídajícím způsobem provedly a uplatňovaly právní předpisy EU a závazné cíle týkající se lesů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily provádění a prosazování směrnice o ptácích a směrnice o přírodních stanovištích, včetně sítě Natura 2000;

28.

zdůrazňuje, že v souvislosti se změnou klimatu se stále více zvyšuje tlak na lesy v důsledku škůdců, chorob, parazitů, přírodních katastrof, pozměněné vodní bilance, zvýšených průměrných teplot a působení jiných škodlivých činitelů a že je naléhavě nutné posílit adaptaci a odolnost lesních ekosystémů prostřednictvím udržitelného aktivního obhospodařování; bere na vědomí hospodářský dopad těchto škodlivých činitelů na odvětví lesnictví jako celek; konstatuje, že větší využívání udržitelných inovativních technologií a postupů řízení při obnově, zalesňování a opětovném zalesňování může přispět k posílení odolnosti a biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby shromažďovala a šířila mezi členskými státy poznatky o tom, jak v souladu s novou strategií EU pro přizpůsobení se změně klimatu a zachování biologické rozmanitosti adaptovat lesy na současnou a očekávanou změnu klimatu; konstatuje, že udržitelné obhospodařování lesů jakožto dynamický koncept sestává z široké škály opatření a adaptačních postupů, mnohé, z nichž mohou hrát klíčovou úlohu v potenciálu lesů z hlediska zmírňování změny klimatu, a nabízí opatření mj. v podobě zavádění lépe přizpůsobených evropských druhů a lepších proveniencí, posilování přínosu lesů pro koloběh vody, provádění sanitárního kácení za účelem omezení škůdců, patogenů a invazních druhů, prevence lesních požárů a zachování ochranných funkcí, a zároveň podporuje multifunkční úlohu lesů; zdůrazňuje, že pěstování větších, odolných a rozmanitých lesů rovněž vyžaduje přístup ke genetickým zdrojům; zdůrazňuje, že je důležité podporovat vnitrostátní genofondy sazenic s cílem poskytnout místním a regionálním iniciativám v oblasti opětovného zalesňování a zalesňování dostatečný počet původních druhů stromů; poukazuje na významnou úlohu přirozené obnovy lesů pro budoucnost lesů, neboť může podpořit nenarušený rozvoj kořenů, lepší vitalitu a stabilitu stromů a nižší náklady na výsadbu, přičemž konstatuje, že přirozená obnova není vždy možná kvůli specifickým lesním podmínkám; zdůrazňuje, že rozdílné lesní a klimatické podmínky v EU vyžadují diferencované postupy udržitelného obhospodařování lesů, které by měly být dále rozvíjeny na celostátní, regionální a místní úrovni, přičemž by se mělo vycházet z pevného společného základu;

29.

s velkým znepokojením konstatuje, že rozsáhlé a intenzivnější lesní požáry představují v celé Evropské unii stále větší problém, a že zejména období požárů v roce 2021 bylo v EU bezprecedentní, neboť bylo požáry zničeno přibližně 0,5 milionu hektarů lesů, zejména v regionech Evropy, které čelí největšímu nárůstu průměrné teploty, jako je Středomoří; zdůrazňuje, že intenzita a četnost rozsáhlých požárů se celosvětově zvyšuje; připomíná, že různorodá krajina s rozmanitými lesy představuje proti rozsáhlým a nekontrolovatelným lesním požárům větší ochranný val či přirozenou bariéru; zdůrazňuje, že obnova rozmanitých lesů by pomohla předcházet požárům a zamezovat jejich šíření; zdůrazňuje, že je zapotřebí více zdrojů pro vědecky podložené řízení požárů a jeho rozvoj, jakož i podpora budování kapacit prostřednictvím poradenských služeb, a to s cílem řešit dopady změny klimatu na lesy; vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe podporovaly a využívaly koncepci integrovaného řízení požárů, a konstatuje, že to může vyžadovat lepší regulační kapacitu v členských státech, posílení veřejných služeb a specializovanou podporu a intenzivnější spolupráci v oblasti prevence katastrof a připravenosti a reakce na ně; zdůrazňuje, že je v souvislosti s lesními požáry a jinými přírodními katastrofami důležité dále rozvíjet a plně využívat mechanismus civilní ochrany EU; vyzývá Komisi, aby shromažďovala a šířila poznatky mezi členskými státy o tom, jak v souladu s novou strategií EU pro přizpůsobení se změně klimatu adaptovat lesy na současnou a očekávanou změnu klimatu; vyzývá Komisi, aby na základě zdokonalených produktů programu Copernicus, umělé inteligence a dalších údajů z dálkového průzkumu Země vypracovávala posouzení a mapy rizik lesních požárů v zájmu podpory preventivních opatření;

30.

zdůrazňuje, že součástí souboru nástrojů pro udržitelné obhospodařování lesů jsou různé úrovně ochrany; zdůrazňuje, že i ochrana lesů v mnoha případech stále vyžaduje určité formy zásahů, například s cílem reagovat na přírodní rizika nebo potřeby přizpůsobení se; konstatuje, že vícegenerační a vícedruhové lesy s trvalým krytem jsou odolnější vůči klimatickým dopadům, jako jsou požáry, sucha a povětrnostní jevy netypické pro dané roční období, a to i v rámci udržitelného obhospodařování lesů, a jako takové představují významnou investici do budoucna; trvá na tom, že z finančních prostředků EU by neměly být podporovány monokultury, které jsou méně odolné vůči škůdcům a chorobám a také vůči suchu, větru, bouřkám a požárům;

31.

uznává, že ne všechny postupy hospodaření přispívají k pohlcování uhlíku v lesích, zdůrazňuje však, že odborníci z praxe a postupy se mohou přizpůsobit a modernizovat, aby co nejlépe vyvážili výhody a nevýhody, optimalizovali svůj přístup k dosažení více cílů a vytvářeli synergie s cíli v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a s řadou dalších funkcí lesů; v této souvislosti poukazuje na to, že existují kompromisy a synergie mezi poptávkou po dřevu a očekáváním, že lesy budou působit jako úložiště uhlíku a poskytovat stanoviště pro flóru a faunu, a ty je nutné zohledňovat; vyzývá v tomto ohledu Komisi a její útvary, aby strategicky usilovaly o zajištění soudržnosti všech činností souvisejících s lesnictvím a posílily udržitelné obhospodařování lesů, a to při plném dodržování zásady subsidiarity; zdůrazňuje, že některé postupy hospodaření, zejména včetně dobrovolných způsobů obhospodařování, mohou pomáhat lesy obnovovat a mít pozitivní dopad na pohlcování uhlíku, biologickou rozmanitost a jejich ekologický stav; konstatuje, že lesy mohou mít velmi různou úroveň biologické rozmanitosti a schopnosti pohlcování a ukládání uhlíku v závislosti na obhospodařování, použitém strojním zařízení, intenzitě a četnosti kácení, stavu půdy, intenzitě výskytu parazitů a nemocí, stáří lesních porostů atd.; upozorňuje, že některé lesy v současnosti uvolňují více uhlíku, než kolik ho absorbují; konstatuje, že lesy by neměly být považovány výhradně za úložiště CO2 a za řešení nedostatečného snižování emisí z jiných odvětví;

32.

vítá pokračující spolupráci Komise a členských států v oblasti dobrovolných pokynů pro lesnictví „blíže k přírodě“, kterou vede pracovní skupina pro lesy a přírodu; domnívá se, že v zájmu zajištění přidané hodnoty by pokyny k této koncepci měly plně respektovat zásadu subsidiarity a měly by zahrnovat širokou škálu na výsledky orientovaných, vědecky doložených udržitelných nástrojů a postupů obhospodařování lesů, zejména s ohledem na potřeby na místní a regionální úrovni, s cílem poskytnout vlastníkům a správcům lesů nástroje a příslušné finanční pobídky ke zlepšení propojení a spolupráce s cílem lépe začlenit ochranu biologické rozmanitosti do lepších postupů hospodaření, jejichž cílem je zároveň poskytovat další ekosystémové služby a produkty, jak dokládá síť Integrate Network; zdůrazňuje, že lesy mají v rámci Unie velmi odlišné charakteristiky, a proto jsou velmi potřebné různé přístupy v oblasti politik a řízení, které budou vycházet ze silného společného základu;

33.

zdůrazňuje význam původních lesů a pralesů, které obsahují bohatou biologickou rozmanitost a poskytují širokou škálu mikrostanovišť, která jsou nezbytná pro zachování vysoké úrovně biologické rozmanitosti, a jejich klíčovou úlohu pro ochranu biologické rozmanitosti, pohlcování a ukládání uhlíku a zásobování sladkou vodou; opakuje svou výzvu k zajištění přísné ochrany všech zbývajících pralesů a původních lesů v souladu se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; trvá na tom, že ochrana musí být zajištěna také nárazníkovým zónám, které s původními lesy a pralesy sousedí, s cílem podpořit rozvoj prvků původních lesů; zdůrazňuje, že rozšíření vhodné ochrany na nárazníkové zóny zlepší propojení stanovišť vysoké ekologické hodnoty, což významně přispěje k ochraně a zmírní negativní dopady roztříštěnosti; uznává, že téměř všechny původní lesy byly ztraceny, a vyjadřuje znepokojení nad nezákonnou těžbou dřeva v některých členských státech EU; bere na vědomí různé definice původních lesů a pralesů stanovené na mezinárodní úrovni a zdůrazňuje, že před jakýmkoli dalším úsilím o jejich určení musí být mezi členskými státy, vlastníky a správci lesů a dalšími zúčastněnými stranami společně dohodnut soubor definic toho, co představuje původní lesy a pralesy; vyjadřuje politování nad tím, že Komise v roce 2021 nepřijala pokyny týkající se definice pralesů a původních lesů, jak je uvedeno ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, vítá však probíhající práci pracovní skupiny pro lesy a přírodu na těchto definicích; zdůrazňuje, že je třeba zvážit různorodý a komplexní soubor atributů, zajistit flexibilitu, aby bylo možné zohlednit zvláštní podmínky v biogeografických oblastech a typech lesů, a náležitě rozlišovat mezi starými lesy a staršími lesními porosty obhospodařovanými pro dlouhodobé střídání; zdůrazňuje, že tyto definice musí být urychleně dohodnuty, musí být založeny na ekologických zásadách a musí zohledňovat rozmanitost evropských lesů, vlastníků, tradic obhospodařování, typů přírody a měnících se klimatických oblastí, jakož i vyhnout se nepřiměřeným požadavkům na obhospodařování přilehlých lesů a zalesněných ploch a umožňovat opatření v oblasti řízení související s otázkami, jako je prevence katastrof; poukazuje na úlohu finančních pobídek pro dobrovolný rozvoj některých pralesů na půdě vyňaté z produkce v budoucnu; zdůrazňuje, že rozdělení původních lesů a pralesů v EU je nerovnoměrné, přičemž 90 % z nich se nachází pouze ve čtyřech členských státech (37);

34.

vítá skutečnost, že pokyny Komise týkající se nových chráněných oblastí uznávají potřebu určitých probíhajících činností, například řízení lovu kopytníků, aby se ochránila široká škála typů lesních stanovišť;

35.

připomíná značný nedostatek v mapování původních lesů a pralesů a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné dokončit rámec pro zajištění komplexního a harmonizovaného mapování na základě jasných provozních kritérií a definic; vyzývá Komisi, aby uznala dosavadní práci na identifikaci, zmapování a hodnocení těchto lesů v některých členských státech a aby podporovala výměnu osvědčených postupů a sdílení znalostí; znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby harmonizovaly stávající údaje, zaplnily mezery týkající se umístění původních lesů a pralesů a vytvořily databázi všech potenciálních lokalit, které splňují kritéria pro původní a původní lesy; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily transparentní a snadno přístupnou databázi všech potenciálních lokalit, které splňují kritéria pro klasifikaci jako původní lesy a původní lesy;

36.

bere na vědomí práci Komise na vypracování pokynů pro zalesňování a obnovu lesů šetrných k biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že zvláštní důraz by měl být kladen na ty členské státy, jejichž lesní porost je nízký, a tam, kde je to vhodné a které nepoškozují cíle v oblasti biologické rozmanitosti, na okrajovou a jinou půdu, která není vhodná pro produkci potravin, v blízkosti městských a příměstských oblastí a v horských oblastech, a na podporu rozvoje odolných, smíšených a zdravých lesů; zdůrazňuje, že definice a pokyny týkající se zalesňování šetrného k biologické rozmanitosti musí být vědecky podložené, musí zohledňovat rozmanitost evropských lesů, typy vlastnictví, tradice hospodaření a druhy přírody, jakož i měnící se klimatické oblasti, a musí být stanoveny v úzké spolupráci s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami; dále trvá na tom, že žádné neodvodněné mokřady nebo rašeliniště by neměly být odváděny za účelem zalesňování a že v případě historicky odvodněné půdy by nemělo být povoleno žádné další nebo dodatečné odvodňování; dále poukazuje na to, že je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby se zabránilo erozi lesů v horských oblastech;

Umožnit, aby lesy a správci lesů plnili více úkolů

37.

konstatuje, že hlavními zdroji podpory pro opatření v oblasti lesnictví jsou SZP a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a ty představují 90 % celkových finančních prostředků EU na lesnictví; poukazuje na to, že Komise ve svém hodnocení opatření v oblasti lesnictví z roku 2017 dospěla k závěru, že podpora pro lesy v rámci podpory rozvoje venkova měla obecně pozitivní účinek a mohla by významně přispět k dosahování hospodářských, environmentálních a sociálních přínosů (38); konstatuje, že v letech 2014 až 2020 vynaložily členské státy pouze 49 % dostupných finančních prostředků a že Komise označila za důvody tohoto nízkého využívání prostředků administrativní zátěž, nedostatečnou atraktivitu plateb a nedostatek poradenských služeb, což by mělo být zohledněno při úpravě nových strategických plánů SZP; vyzývá členské státy, aby odstranily administrativní zátěž s cílem zefektivnit využívání EZFRV pro opatření v oblasti lesnictví; vítá cíl Komise, jímž je zvýšit využívání dostupných finančních prostředků a zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby financování a dotace nepodporovaly činnosti, které narušují vyvážené poskytování různých ekosystémových služeb; zdůrazňuje, že je třeba do strategických plánů SZP zahrnout konkrétní a dostatečně přitažlivá opatření s cílem zajistit využívání intervencí a opatření na posílení udržitelného obhospodařování lesů a multifunkční úlohy lesů v EU, zajistit, aby byla poskytována podpora iniciativám souvisejícím s lesními ekosystémy, zejména s cílem snížit úbytek biologické rozmanitosti v lesích, podpořit výsadbu vhodných původních druhů stromů, pokud jsou vhodné pro konkrétní prostředí, zlepšit obhospodařování lesů a zajistit, aby byly finanční prostředky využívány v souladu s příslušnými politickými cíli; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nesleduje výdaje na lesnictví v rámci jiných opatření na rozvoj venkova; zdůrazňuje, že podpora dobrovolných opatření na ochranu přírody je v souladu s vlastnickými právy a zásadou subsidiarity;

38.

vyzývá Komisi, aby nalezla nové způsoby, jak učinit kombinaci různých fondů atraktivnější a snadněji proveditelnou tak, aby odrážela a využívala multifunkční povahu lesů a lesních ekosystémových služeb a aby lépe podporovala další zdroje financování EU, jako je program LIFE, Horizont Evropa, Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti a nástroj Evropské investiční banky pro financování přírodního kapitálu; vyzývá Komisi, aby posoudila soulad různých nástrojů financování v rámci rozpočtu Unie a nástroje EU na podporu oživení, včetně vnitrostátních strategických plánů SZP, se závazky a cíli stanovenými ve strategii EU v oblasti lesnictví a ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby v rámci podpory na služby v oblasti lesního prostředí a klimatu a ochrany lesů rovněž považovala za způsobilé závazky týkající se ochrany a přísné ochrany lesů vyplývající ze strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a z nové strategie EU v oblasti lesnictví do roku 2030; vyzývá Komisi, aby tyto závazky prodloužila o období delší než sedm let, zejména v případě přísně chráněných lesních oblastí;

39.

poukazuje na to, že odvětví lesnictví funguje především – a více než zemědělství – jako tržní odvětví bez zvláštní závislosti na dotacích, a zároveň konstatuje, že financování SZP musí být i nadále zacíleno především na produkci potravin a zabezpečení potravin v Unii; zdůrazňuje, že větší důraz na jiné ekosystémové služby by neměl vést k nepřiměřené závislosti, a podporuje Komisi a členské státy v dalším úsilí o rozvoj dobrovolných tržních plateb za systémy ekosystémových služeb, jako je ukládání uhlíku, podpora biologické rozmanitosti, ochrana půdy, vodní hospodářství a sběr a monitorování údajů; zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat zásadu adicionality a navrhovat programy způsobem, který bude plně uznávat práci průkopníků a dalších účastníků a zároveň motivovat širokou škálu vlastníků lesů; dále zdůrazňuje, že specifické požadavky programů musí zohledňovat širokou škálu lesů a jejich rozmanité výzvy a příležitosti; konstatuje, že pro každý platební režim má zásadní význam dostupnost spolehlivých údajů o ekosystémových službách; vítá sdělení Komise o uhlíkovém zemědělství (39), jehož cílem je stimulovat nové obchodní modely z veřejných a soukromých zdrojů odměňováním postupů řízení zaměřených na zvýšení pohlcování uhlíku v živé biomase a půdě v souladu s ekologickými zásadami; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí iniciativy v oblasti uhlíkového zemědělství založené na spolehlivé vědecké metodice, včetně možnosti neintervenčních přístupů v souladu se strategií v oblasti biologické rozmanitosti; s ohledem na tuto iniciativu zdůrazňuje, že aktivní udržitelné obhospodařování lesů může přispívat jak ke zvýšení zásob uhlíku, tak k růstu lesů; zdůrazňuje, že odstraňování uhlíku prostřednictvím lesnictví by se mělo zaměřit na pobídky pro vlastníky a správce lesů, aby v případě potřeby investovali do aktivního a udržitelného obhospodařování lesů a jejich ochrany a aby podporovali jejich obnovu a vyšší růst; vítá plán Komise navrhnout závazný regulační rámec EU pro certifikaci odstraňování uhlíku do roku 2022, aby bylo možné správně kvantifikovat, vykazovat a certifikovat úsilí o odstranění uhlíku a zabránit riziku zkreslování a lakování nazeleno;

40.

uznává důležitou úlohu stávajících tržně orientovaných systémů certifikace a jejich přínos k dalšímu zavádění udržitelného obhospodařování lesů; konstatuje, že většina těchto systémů se ukázala jako důvěryhodné a účinné nástroje při prosazování postupů udržitelného obhospodařování lesů v celé Evropě; vítá pokračující kontrolu ze strany orgánů EU, která napomáhá neustálému zlepšování; vítá oznámení Komise o vytvoření dobrovolného systému certifikace lesnictví „blíže k přírodě“; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tyto iniciativy zlepší lesní ekosystémy, budou chránit biologickou rozmanitost a zajistí přidanou hodnotu prostřednictvím postupů obhospodařování lesů šetrných k přírodě; vybízí Komisi, aby spolupracovala se stávajícími a osvědčenými systémy certifikace, poučila se z nich a aby podporovala úsilí o zlepšení stávajících systémů, a to i pokud jde o transparentnost pro spotřebitele a zohlednění spotřebitelské poptávky; domnívá se, že k vytvoření přidané hodnoty musí být dobrovolná certifikace „blíže k přírodě“ založena na jasném závazném rámci a musí vlastníkům lesů poskytovat dostatečnou cenovou výhodu za poskytování ekosystémových služeb, např. zavedením značky kvality EU s místně přizpůsobenými pokyny pro lesnictví bližší k přírodě s cílem podporovat postupy hospodaření, které jsou co nepříznivější pro biologickou rozmanitost; vyzývá Evropskou komisi, aby po dokončení prací na definici systému certifikace „blíže k přírodě“ posoudila jak přidanou hodnotu, tak náklady, které by takový systém pro vlastníky lesů představoval; konstatuje, že dobrovolná certifikace je pouze jedním z nutných kroků na cestě k rozvoji udržitelnějšího obhospodařování lesů v EU;

41.

vítá rozhodnutí Komise ze dne 4. června 2021 o udělování licencí na logo sítě Natura 2000 (40); konstatuje, že systém označování Natura 2000 by měl prosazovat nejpřísnější ekologické normy EU pro ochranu nejohroženějších typů přírodních stanovišť a druhů na pevnině; připomíná, že síť Natura 2000 pokrývá přibližně 18 % rozlohy EU; zdůrazňuje, že členské státy by měly zajistit, aby nedocházelo k žádné činnosti, která by poškozovala nebo vyrušovala chráněné druhy v přírodních stanovištích sítě Natura 2000; žádá, aby byly v rámci strategie EU v oblasti lesnictví přijaty ambiciózní cíle za účelem zachování a obnovy ekologických hodnot určených lokalit s přihlédnutím k sociálním a kulturním požadavkům a regionálním a místním charakteristikám daných oblastí; konstatuje, že úsilí o ochranu lokalit sítě Natura 2000 by mělo být v plném souladu se směrnicí o přírodních stanovištích a směrnicí o ptácích a se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; konstatuje, že lokality sítě Natura 2000 poskytují veřejnosti cenné ekosystémové služby; zdůrazňuje, že logo Natura 2000 umístěné na jakémkoli zboží nebo službách by mělo zajišťovat, že toto zboží a služby přispívají k cílům ochrany lokality sítě Natura 2000, s níž souvisejí;

42.

vítá strategický pracovní plán pro ekoznačku EU na období 2020–2024, který zveřejnila Komise; připomíná, že ekoznačka EU je dobrovolná značka excelence v oblasti životního prostředí; konstatuje, že ekoznačka podporuje oběhové hospodářství EU a přispívá k udržitelné spotřebě a udržitelným výrobním postupům; vyzývá k zavedení přísných norem a monitorování a k podpoře širšího využívání ekoznačky v odvětví lesnictví EU; zdůrazňuje, že je důležité rozšířit oblast působnosti ekoznačky pro výrobky ze dřeva tak, aby zahrnovala míru udržitelnosti těchto výrobků; vyzývá členské státy, aby povzbuzovaly producenty k širšímu využívání označení Natura 2000 u jiných lesních produktů, než je dřevo;

43.

zdůrazňuje, že k dosažení cílů v oblasti biologické rozmanitosti a uvolnění plného potenciálu lesů, pokud jde o přispívání k cílům EU v oblasti klimatu a oběhového hospodářství, je zapotřebí dalšího výzkumu, inovací a vývoje v oblasti udržitelného obhospodařování lesů, zejména co se týče přizpůsobení se změně klimatu a biologických alternativ k výrobkům z fosilních paliv a jiným produktům s velkou uhlíkovou stopou, a je třeba je podporovat; vybízí k trvalé podpoře udržitelných inovací souvisejících se dřevem, jako jsou textilie na bázi dřeva, které mají vysoký potenciál jako náhrada za syntetická textilní vlákna a bavlnu, a další materiály na bázi dřeva, u nichž bylo provedeno pozitivní posouzení životního cyklu životního prostředí a klimatu; zdůrazňuje, že mají-li být tyto biologické alternativy konkurenceschopné, musí spotřebitelům nabízet výrobky za přijatelné ceny; konstatuje, že rozvojové cykly v tomto odvětví mohou trvat 10 let i déle, a zdůrazňuje, že předpokladem k přilákání investic je předvídatelné a stabilní regulační prostředí; zdůrazňuje, že mnoho inovací v tomto odvětví má vysokou přidanou hodnotu a poskytuje kvalitní pracovní místa ve venkovských oblastech i v hodnotovém řetězci lesního hospodářství a průmyslu založeném na biotechnologiích, a zdůrazňuje úlohu, kterou v tomto kontextu hrají malé a střední podniky;

44.

domnívá se, že v zájmu zlepšení koordinovaného poskytování environmentálních, sociálních, společenských a hospodářských služeb lesů musí být lépe sladěny příslušné rámcové programy EU, včetně programu Horizont Evropa, programu LIFE, evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělství (EIP-AGRI), programu LEADER a Evropského inovačního a technologického institutu; vítá návrh Komise na posílení spolupráce EU prostřednictvím návrhu partnerství pro výzkum a inovace v oblasti lesnictví a vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní programy zaměřené na lesnictví, které by zahrnovaly různé funkce a části hodnotového řetězce lesního hospodářství a živé laboratoře pro testování a demonstraci řešení klíčových problémů, a to na základě stávajících a osvědčených platforem, jako je síť Integrate, technologická platforma pro odvětví založená na lesnictví, Evropský lesnický institut, a to včetně celoevropských a mezinárodních partnerů;

45.

připomíná, že 60 % lesů v EU je v soukromém vlastnictví a značnou část vlastníků lesů tvoří drobní vlastníci; zdůrazňuje, že má-li být dosaženo cílů strategie, musí se její provádění zaměřit na to, aby všem typům vlastníků a správců lesů, a zejména drobným vlastníkům, bylo umožněno plnit různé funkce lesů; uznává, že vlastníci a správci lesů potřebují ve svých postupech obhospodařování lesů velkou míru flexibility, a to na základě silného společného základu, aby mohli poskytovat všechny požadované ekosystémové služby, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že podpůrné programy, dobrovolné režimy plateb za ekosystémové služby a financování výzkumu budou pro drobné zemědělce atraktivní, srozumitelné a snadno dostupné;

46.

zdůrazňuje, že dostupnost poradenských služeb je důležitou hnací silou pro šíření postupů udržitelného obhospodařování lesů; vyzývá členské státy, aby zajistily dostupnost poradenských služeb se zvláštním důrazem na drobné vlastníky;

47.

konstatuje, že přibližně 40 % lesů v EU je ve veřejném vlastnictví obcí a regionálních či národních vlád, zatímco v některých členských státech je veřejné vlastnictví lesů mnohem vyšší a v jihovýchodní Evropě dosahuje v průměru 90 %; zdůrazňuje, že veřejné lesy mohou hrát klíčovou úlohu při zachování lesních ekosystémů, zajišťování ochrany biologické rozmanitosti, zmírňování změny klimatu, posilování rozvoje venkova a dodávkách dřeva a nedřevního zboží a služeb a že státní lesnické agentury mohou hrát důležitou úlohu při poskytování tolik potřebných odborných znalostí soukromým vlastníkům lesů, pokud jde o lesnictví blízké přírodě a přizpůsobení se dopadům změny klimatu; vyzývá k tomu, aby byly v případě potřeby navýšeny lidské a finanční zdroje pro státní lesnické agentury; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby šly ve veřejném zájmu příkladem v případě lesů ve veřejném vlastnictví, pokud jde o udržitelné obhospodařování lesů, zejména co se týče environmentálních, hospodářských a sociálních aspektů;

48.

vítá sdělení Komise s názvem „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“ a uznání úlohy lesů a udržitelného lesního hospodářství při zajišťování důstojné práce a živobytí ve venkovských oblastech; zdůrazňuje význam odvětví lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu jako poskytovatele pracovních míst ve venkovských komunitách a městských oblastech prostřednictvím navazujícího využití; poukazuje na význam podpory hospodářských činností nesouvisejících s lesy s cílem diverzifikovat místní hospodářství a pracovní místa a zvrátit trend vylidňování venkovských a odlehlých oblastí; s velkým znepokojením bere na vědomí trvalý pokles zaměstnanosti v odvětví lesního hospodářství a těžby dřeva, který podle Eurostatu mezi lety 2000 a 2019 (41) klesl o 7 %, a vysoký počet nehod v tomto odvětví (42); vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly účinky opatření přijatých v rámci strategie pro zaměstnanost a bezpečnost práce s ohledem na měnící se postupy řízení, neboť diskutované možnosti jsou často spojeny s vyšší (fyzickou) náročností práce, která rovněž přináší různá rizika pro pracovníky a vyžaduje kvalitní odborné vzdělávání a možnosti zvyšování kvalifikace a rekvalifikace; zdůrazňuje, že za tímto účelem je důležité učinit tento typ zaměstnání atraktivním a umožnit udržitelnější hospodaření v lesích; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření ke zvýšení bezpečnosti práce a odpovídajícímu proškolení pracovníků a podporovat modernizaci lesnických zařízení a nástrojů; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu posoudily své poradenské služby a v případě potřeby je posílily a aby upřednostňovaly pokračování vysoce kvalitního odborného vzdělávání v oblasti ekologického stavebnictví a dřevařských oborů; opětovně vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s výrobci lesnických strojů přijala iniciativy ke zlepšení ekologického designu lesnických strojů s cílem sladit vysokou úroveň ochrany pracovníků a minimální dopad na půdu a vodu v lesích;

49.

zdůrazňuje, že je důležité přilákat do odvětví mladé lidi a podnikatelky, zejména v souvislosti s digitální a ekologickou transformací činností v lesnictví; poukazuje však na to, že špatné pracovní podmínky v odvětví lesnictví v některých částech Evropy v současné době nečiní z lesnictví atraktivní volbu povolání; zdůrazňuje potřebu investic do tohoto odvětví a celého hodnotového řetězce a potřebu příznivého prostředí ve venkovských oblastech, včetně digitální, dopravní a komunitní infrastruktury; vítá návrhy Komise podpořit vytvoření partnerství pro dovednosti v rámci Paktu pro dovednosti a využít Evropský sociální fond plus ke spolupráci s cílem zvýšit počet příležitostí pro zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci v lesnictví, vytvořit kvalitní pracovní místa a poskytnout pracovníkům příležitosti a odpovídající pracovní podmínky v dřevozpracujícím biohospodářství, a tím z něj učinit atraktivnější volbu povolání;

Monitorování, podávání zpráv a shromažďování údajů

50.

zdůrazňuje význam přesných, integrovaných, kvalitativních, včasných, srovnatelných a aktuálních údajů o evropských lesích a bere na vědomí iniciativu týkající se legislativního návrhu rámce pro pozorování lesů a podávání zpráv a shromažďování údajů o nich, a to při plném respektování zásady subsidiarity; připomíná význam ověřených údajů, zejména těch, které jsou shromažďovány na místní úrovni, neboť mnoho charakteristik lesů lze ověřit pouze v terénu; zdůrazňuje, že široká dostupnost, vysoká kvalita, transparentnost, kompletnost a harmonizace údajů a podávání zpráv je důležitá pro dosažení cílů strategie, a domnívá se, že pro zajištění skutečné přidané hodnoty musí tento rámec vycházet ze stávajících mechanismů a procesů, jako jsou národní inventarizace lesů, Systém informací o lesích v Evropě, síť ENFIN, organizace Forest Europe a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), a to prostřednictvím přístupu zdola nahoru, aby bylo možné co nejlépe využít odborných znalostí a zkušeností, které existují v členských státech a jež musí být docíleny v souladu s mezinárodně dohodnutými závazky a souvisejícími pravomocemi členských států, a aby se zároveň zabránilo zdvojování práce a administrativní zátěži a nákladům; zdůrazňuje, že rámec by měl zahrnovat mechanismy pro předcházení chybám, jako je dvojí započtení; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostatečné finanční prostředky a lidské zdroje pro operativní podporu rámce;

51.

domnívá se, že má-li být zajištěna dostupnost spolehlivých, transparentních a vysoce kvalitních údajů, musí být nové inovativní přístupy, jako je technologie dálkového průzkumu, ověřovány a kombinovány s údaji získanými pozemním monitorováním a musí být vykládány v úzké spolupráci s vědeckými pracovníky a rovněž s nezávislými a místními odborníky, včetně příslušných orgánů a správců lesů; věří, že tyto přístupy mohou rovněž pomoct vyvážit multifunkčnost lesů a pomoct s rozvojem a sdílením nových přístupů a postupů a měly by zahrnovat finanční prostředky potřebné pro získání přístupu k údajům a přispění k jejich získání; věří, že součinnost a doplňkovost mezi satelitními snímky a polohovými a lokalizačními údaji se může stát klíčovým nástrojem pro lesní hospodáře a orgány státní správy; zdůrazňuje význam programu Copernicus, který umožňuje dálkové monitorování a hodnocení zdravotního stavu lesních inventářů a odhalování problémů, jako je nezákonná těžba dřeva a odlesňování; vítá skutečnost, že v rámci systému informací o lesích v Evropě bude posíleno stávající monitorování dopadů na klima a dalších přírodních nebo člověkem způsobených rušivých vlivů na lesy; zdůrazňuje klíčovou úlohu analýzy údajů při podpoře udržitelného obhospodařování a ochrany lesů, včetně předcházení nezákonné těžbě dřeva a předvídání a zmírňování dopadů přírodních škodlivých činitelů, jako jsou bouře, požáry a škůdci;

52.

domnívá se, že údaje programu Copernicus by měly být využívány jako důkazní materiál v oblasti vymáhání práva a tvorbě politik prostřednictvím certifikace údajů a z nich odvozených informačních produktů, a vyzývá k tomu, aby byla certifikace údajů programu Copernicus uskutečněna v souvislosti s připravovaným legislativním návrhem rámce pro pozorování lesů, podávání zpráv a shromažďování údajů; zdůrazňuje, že takto certifikované údaje by mohly hrát klíčovou roli při sledování různých jevů (jako je rozloha lesní půdy, nezákonná těžba, zdravotní stav lesů, charakteristika stromů, růstové vzorce a dopad lesních požárů), jakož i při sledování dodržování předpisů;

53.

bere na vědomí myšlenku v rámci monitorování lesů, podávání zpráv a shromažďování údajů zavést strategické plány pro lesy; dále konstatuje, že některé členské státy již zavedly vnitrostátní strategie pro lesy, které Komise nemůže posuzovat jednotně, a že tyto strategie by měly být stanoveny nebo dále rozvíjeny způsobem, který podporuje cíle strategie EU v oblasti lesnictví; zdůrazňuje, že tento návrh by měl zabránit nadměrnému nárůstu administrativní zátěže a nákladů; zdůrazňuje, že by měl být vyjasněn přesný účel a potřeba těchto plánů, a zdůrazňuje povinnost respektovat pravomoc členských států v oblasti lesnictví; vyzývá Komisi, aby zajistila, že legislativní návrh bude plně respektovat stávající vnitrostátní strategie na úrovni členských států a případně na místní úrovni, přičemž zdůrazňuje, že strategické plánování na úrovni EU by mělo být v souladu se stávajícími vnitrostátními strategiemi a nemělo by s nimi být v rozporu nebo je zdvojovat; vyzývá Komisi, aby posoudila, jak by bylo možné tento nástroj využít k podpoře zejména těch členských států, které dosud nemají zavedené vnitrostátní strategie;

Správa a provádění

54.

domnívá se, že vzhledem k multifunkčnímu příspěvku lesů k různým cílům EU a k různým správním úrovním a skupinám zúčastněných stran musí být základem provádění této strategie úzká spolupráce a výměna osvědčených postupů s vnitrostátními a regionálními odborníky, zúčastněnými stranami, zejména soukromými a veřejnými vlastníky a správci lesů, vědci, systémy certifikace a občanskou společností, včetně odpovídajícího zastoupení původních obyvatel Evropy a dodržování zásady subsidiarity; zdůrazňuje, že správa musí zohledňovat zapojení EU a členských států do organizace Forest Europe a na mezinárodní úrovni, včetně FAO, a že provádění strategie by mělo usilovat o vytvoření synergií s příspěvkem k mezinárodním závazkům a spolupráci, včetně neustálého vývoje terminologie a definic; připomíná význam přeshraniční spolupráce při zajišťování dlouhodobého přežití nejcennějších a nejohroženějších evropských druhů a stanovišť; naléhavě vyzývá zúčastněné strany v oblasti životního prostředí a lesnictví, aby prostřednictvím různých vzdělávacích nástrojů a programů oslovily širší vrstvy obyvatelstva;

55.

zdůrazňuje význam Stálého lesnického výboru jakožto fóra poskytujícího komplexní odborné znalosti v oblasti lesnictví a diskuse o činnostech v rámci strategie a dalších politikách EU, které mají dopad na odvětví lesnictví; domnívá se, že v zájmu soudržnosti politik by měla Komise posílit dialog mezi Stálým lesnickým výborem a dalšími skupinami odborníků, jako je pracovní skupina pro lesy a přírodu, skupina pro občanský dialog o lesním hospodářství a zpracování korku, která hraje významnou úlohu v řádném zapojování zúčastněných stran do rozvoje a provádění politik EU v oblasti lesnictví, pracovní skupina pro lesy a přírodu koordinační skupiny pro biologickou rozmanitost a přírodu a skupina odborníků EU pro odvětví založená na lesnictví;

56.

uznává, že provádění strategie může vést k významným systémovým změnám v odvětví lesnictví, a to prostřednictvím přechodu od zdrojů příjmů založených především na dřevě ke komplexnějším zdrojům příjmů, které se budou stále více opírat o poskytování dalších ekosystémových služeb, a zdůrazňuje, že je třeba sledovat a pochopit její důsledky; bere na vědomí skutečnost, že rozsáhlé a někdy i rozporuplné překrývání politik a právních předpisů a v některých případech protichůdné cíle mají dopad na lesy a odvětví lesnictví a mohlo by způsobit roztříštěnost právních předpisů; zdůrazňuje, že je důležité zajistit jejich soudržnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby průběžně posuzovaly kumulativní účinky různých iniciativ v rámci strategie v kombinaci s dalšími příslušnými právními předpisy a politikami EU s cílem zajistit soudržnost všech činností souvisejících s lesnictvím a posílit udržitelné obhospodařování lesů, a to při plném dodržování zásady subsidiarity; zdůrazňuje, že v rámci těchto hodnocení musí být ve spolupráci s místními subjekty důkladně vyhodnocen dopad režimu ochrany původních lesů a pralesů na místní komunity, přičemž 90 % z nich se nachází pouze ve čtyřech členských státech (43); vyzývá Komisi, aby o tom podala zprávu v rámci své zprávy o provádění;

57.

vyjadřuje vážné znepokojení nad zprávami o nezákonné těžbě dřeva a změnách ve využívání půdy v některých členských státech, včetně státních lesů a chráněných oblastí, a nad souvisejícími probíhajícími řízeními o nesplnění povinnosti (44); zdůrazňuje, že nezákonná těžba dřeva může mít účinky, které je obtížné nebo nemožné zvrátit, může přispět ke ztrátě biologické rozmanitosti, urychlení změny klimatu a ztrátě přírodních zdrojů z lesů, na nichž jsou lesní komunity závislé, a může vést k porušování lidských práv; vyjadřuje hluboké zármutek, pokud jde o vraždy zaměstnanců lesního hospodářství, novinářů a aktivistů a násilí vůči nim v důsledku nezákonné těžby dřeva, a důrazně odsuzuje tyto vraždy a násilí vůči nim a očekává, že členské státy poženou pachatele k odpovědnosti a ukončí útlak správců lesního hospodářství; vyzývá Komisi a členské státy, aby plně a účinně prováděly příslušné vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy EU, zejména definováním nezákonné těžby dřeva, intenzivnějším sledováním, případně vynakládáním výdajů na prosazování, bojem proti korupci a zlepšováním správy lesů a půdy; zdůrazňuje, že je důležité posílit úlohu příslušných orgánů členských států v boji proti nezákonné těžbě dřeva, a to na základě zkušeností získaných při provádění a prosazování nařízení EU o dřevu; konstatuje, že těžba dřeva v rozporu s opatřeními na ochranu přírody, včetně plánů obhospodařování lokalit sítě Natura 2000, směrnice o ptácích a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, může rovněž představovat nezákonnou těžbu dřeva; zdůrazňuje, že nezákonná těžba dřeva má velký negativní hospodářský, sociální a environmentální dopad a způsobuje místním komunitám ztráty příjmů; bere na vědomí souvislost mezi nezákonnou těžbou dřeva a špatnými životními podmínkami; vyjadřuje politování nad tím, že Komise dlouho řeší případy porušování předpisů, což s sebou nese velké riziko, že nezákonná těžba dřeva bude pokračovat a že bude pozdě zvrátit a napravit obrovské škody, které způsobí; vyzývá Komisi a členské státy, aby bezodkladně přijaly opatření s cílem zastavit nezákonnou těžbu dřeva a zpřísnit kontrolu nezákonného obchodování se dřevem, a to pečlivým sledováním a důsledným prosazováním stávajících předpisů a využíváním geoprostorových technologií a technologií dálkového průzkumu;

58.

vyzývá Komisi, aby prosazovala normy a ambice EU související se ochranou lesů na mezinárodní úrovni;

59.

požaduje, aby Komise znovu zahájila jednání o právně závazné mezinárodní úmluvě o lesnictví, která by přispěla k obhospodařování, ochraně a udržitelnému rozvoji lesů, a aby stanovila jejich četné a doplňkové funkce a využití, včetně opatření k opětovnému a novému zalesňování a ochraně lesů, a současně zohlednila sociální, hospodářské, ekologické, kulturní a duchovní potřeby stávajících i budoucích generací, a aby uznala zásadní úlohu všech druhů lesů při zachování ekologických procesů a rovnováhy a podporovala identitu, kulturu a práva domorodých národů a jiných komunit a obyvatel lesů;

60.

vyzývá Unii, aby se řídila zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a aby zajistila soulad mezi politikami v oblasti rozvoje, obchodu, zemědělství, energetiky a klimatu; je si vědom pozitivního přínosu lesnického průmyslu pro hospodářství, společnost a životní prostředí a žádá další investice do výzkumu, inovací a technologického pokroku;

61.

vyzývá Komisi, aby podporovala zrcadlové doložky na mezinárodních trzích s biohospodářstvím a využívala celoevropská a mezinárodní partnerství a zahraniční obchodní dohody k podpoře klimatických ambicí EU a udržitelnosti využívání lesů mimo EU;

o o

62.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 37.

(2) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 17.

(3) Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1.

(4) Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1.

(5) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(6) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

(7) Úř. věst. L 60, 22.2.2021, s. 21.

(8) Úř. věst. L 189, 10.5.2022, s. 1.

(9) Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 169.

(10) Rozsudek Soudního dvora ze dne 17. dubna 2018, Evropská komise v. Polská republika, C-441/17, ECLI:EU:C:2018:255 (Nesplnění povinnosti státem – Životní prostředí – Směrnice 92/43/EHS – Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Článek 6 odst. 1 a 3 – Článek 12 odst. 1 – Směrnice 2009/147/ES – Ochrana volně žijících ptáků – Články 4 a 5 – Lokalita Natura 2000 „Puszcza Białowieska“ – Změna lesního hospodářského plánu – Zvýšení objemu těžby dřeva – Plán nebo projekt, který není přímo nezbytný k péči o lokalitu a může mít na tuto lokalitu významný vliv – Odpovídající posouzení vlivů na lokalitu – Nepříznivý účinek na celistvost lokality – Účinné provádění ochranných opatření – Účinky na místa rozmnožování a místa odpočinku chráněných druhů).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality.

(12) Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí č. 5/2016 nazvaná „Evropské lesní ekosystémy – stav a trendy“.

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).

(14) Sdělení Komise ze dne 16. července 2021 nazvané „Nová Lesní strategie EU do roku 2030“ (COM(2021)0572).

(15) V celé Evropě má většina soukromých podniků rozlohu 10 ha či méně – Forest Europe, State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020), 2020; v Německu je 50 % lesů v soukromém vlastnictví menších než 20 ha, https://www.bmel.de/SharedDocs/Downloads/DE/Broschueren/bundeswaldinventur3.pdf;jsessionid=972A5297B9463D98948E787D1AA78F19.live921?__blob=publicationFile&v=3; ve Francii mají přibližně dvě třetiny soukromých vlastníků méně než 1 ha, https://franceboisforet.fr/wp-content/uploads/2021/04/Brochure_chiffresClesForetPrivee_2021_PageApage_BD.pdf; ve Finsku má přibližně 45 % vlastníků méně než 10 ha, https://www.luke.fi/en/statistics/ownership-of-forest-land; v Lotyšsku má 50 % vlastníků méně než 5 ha, https://www.zm.gov.lv/public/ck/files/MAF_parskats_Silava_privat_meza_apsaimn_monitorings.pdf

(16) Věda pro politiku v oblasti životního prostředí, European Forests for biodiversity, climate change mitigation and adaptation (Evropské lesy pro biologickou rozmanitost, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně), Future Brief 25, oddělení pro vědeckou komunikaci, UWE Bristol, 2021, https://ec.europa.eu/environment/integration/research/newsalert/

(17) Evropská agentura pro životní prostředí, The European environment — state and outlook 2020: knowledge for transition to a sustainable Europe (Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020: znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu), 11. května 2020, s. 83, https://www.eea.europa.eu/soer-2020/

(18) Sdělení Komise ze dne 16. července 2021 nazvané „Nová Lesní strategie EU do roku 2030“ (COM(2021)0572).

(19) Společné výzkumné středisko (JCR), Mapping and Assessment of Ecosystems and their Services: An EU ecosystem assessment (Mapování a hodnocení ekosystémů a jejich služeb: posouzení ekosystémů v EU), 2020; pro vývoj stavu viz také zpráva Forest Europe, State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020), 2020.

(20) Zpráva Forest Europe nazvaná „State of Europe’s Forests 2020“ (Stav evropských lesů 2020).

(21) Společné výzkumné středisko (JCR), „Mapování a hodnocení ekosystémů a jejich služeb: Posouzení ekosystémů v EU“, 2020; pro vývoj stavu viz také zpráva Forest Europe, State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů), 2020.

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23).

(23) Evropská komise, Generální ředitelství pro životní prostředí, Studie o systémech certifikace a ověřování v odvětví lesnictví a pro výrobky ze dřeva, Úřad pro publikace Evropské unie, 2021,https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/afa5e0df-fb19-11eb-b520-01aa75ed71a1/language-en

(24) Společné výzkumné středisko, Mapování a hodnocení původních lesů a pralesů v Evropě, 2021.

(25) https://www.wur.nl/en/research-results/research-institutes/environmental-research/show-wenr/does-the-eu-depend-on-russia-for-its-wood.htm

(26) https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR21_21/SR_Forestry_CS.pdf

(27) Forest Europe, „Stav evropských lesů 2020“, 2020.

(28) Věda pro politiku v oblasti životního prostředí, evropské lesy pro biologickou rozmanitost, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, Future Brief 25, oddělení pro vědeckou komunikaci, UWE Bristol, 2021, https://ec.europa.eu/environment/integration/research/newsalert/

(29) Sdělení Komise ze dne 17. listopadu 2021„Strategie EU pro půdu do roku 2030 – Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima“ (COM(2021)0699).

(30) Pickles, B. J. a Simard, S. W., „Mycorrhizal Networks and Forest Resilience to Drought“(Mykorhizní sítě a odolnost lesů proti suchu), Mycorrhizal Mediation of Soil – Fertility, Structure, and Carbon Storage, Elsevier, Amsterdam, 2017, s. 319–339.

(31) Gorzelak, M. A. a kol., „Inter-plant communication through mycorrhizal networks mediates complex adaptive behaviour in plant communities“ (Komunikace mezi rostlinami prostřednictvím mykorhizních sítí zprostředkovává komplexní adaptivní chování v rostlinných společenstvech), AoB Plants, 2015.

(32) Usman, M. a kol., „Mycorrhizal Symbiosis for Better Adaptation of Trees to Abiotic Stress Caused by Climate Change in Temperate and Boreal Forests“ (Mykorhizní symbióza pro lepší adaptaci stromů na abiotický stres způsobený změnou klimatu v lesích mírného a severského pásma), Frontiers in Forests and Global Change, 2021.

(33) Evropská komise, Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, „Pokyny ke kaskádovému využívání biomasy s vybranými příklady osvědčených postupů v oblasti dřevní biomasy“, Úřad pro publikace, 2019.

(34) Hetemäki, L., Palahí, M. a Nasi, R. 2020, Seeing the wood in the forests. Knowledge to Action 1, (Vidět dřevo v lesích. Od poznatků k činům 1), European Forest Institute, 2020; viz také zpráva WWF s názvem „Living Forests Report“, kapitola 5, https://wwf.panda.org/discover/our_focus/forests_practice/forest_publications_news_and_reports/living_forests_report/

(35) V oblasti spadající pod Forest Europe; viz Forest Europe, State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů), 2020.

(36) Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 16. července 2021 nazvaný „Závazek k výsadbě 3 miliard stromů do roku 2030“ (SWD(2021)0651).

(37) Společné výzkumné středisko, Mapování a hodnocení původních lesů a pralesů v Evropě, 2021.

(38) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Forests,_forestry_and_logging#Employment_and_apparent_labour_productivity_in_forestry_and_logging

(39) Sdělení Komise ze dne 15. prosince 2021 o udržitelných uhlíkových cyklech (COM(2021)0800).

(40) Úř. věst. C 229, 15.6.2021, s. 6.

(41) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Forests,_forestry_and_logging#Employment_and_apparent_labour_productivity_in_forestry_and_logging

(42) Forest Europe, „Stav evropských lesů 2020“, 2020.

(43) Společné výzkumné středisko, Mapování a hodnocení původních lesů a pralesů v Evropě, 2021.

(44) Pět probíhajících řízení o nesplnění povinnosti proti čtyřem členským státům (ve věcech 2016/2072, 2018/2208, 2018/4076, 2020/2033 a 2021/4029).