P9_TA(2022)0280

Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2021 (2021/2184(INI))

(2023/C 47/06)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 114, čl. 127 odst. 1 a čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 s názvem „Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2020“ (1),

—	s ohledem na opatření Komise v návaznosti na usnesení Parlamentu ze dne 7. října 2021 nazvané „Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2020“,

—

s ohledem na dokument Evropské centrální banky (ECB) nazvaný „Feedback on the input provided by the European Parliament as part of its ‚Resolution on Banking Union – Annual Report 2020‘“ (Odpověď na podněty, které Evropský parlament vyjádřil ve svém „usnesení o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2020“) (2),

—	s ohledem na výroční zprávu ECB o činnosti dohledu za rok 2020 předloženou dne 23. března 2021 (3),

—	s ohledem na priority ECB v oblasti dohledu na období 2022–2024, zveřejněné dne 7. prosince 2021 (4),

—	s ohledem na reakci Jednotného výboru pro řešení krizí na usnesení Parlamentu ze dne 7. října 2021 nazvané „Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2020“,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o digitálním financování: nově vznikající rizika týkající se kryptoaktiv – výzvy v souvislosti s regulací a dohledem v oblasti finančních služeb, institucí a trhů (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o dalším rozvoji unie kapitálových trhů (CMU): lepší přístup, zejména malých a středních podniků, k finančním prostředkům na kapitálovém trhu a další posílení účasti retailových investorů“ (6),

—	s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“;

—	s ohledem na bankovní balíček Komise ze dne 27. října 2021 (7),

—	s ohledem na cílenou konzultaci Komise o zlepšení makroobezřetnostního rámce EU pro bankovní sektor, která byla zahájena dne 30. listopadu 2021 (8),

—	s ohledem na legislativní balíček Komise ze dne 20. července 2021 o boji proti praní peněz a financování terorismu (9),

—	s ohledem na zprávu ECB o finanční stabilitě z listopadu 2021 (10),

—	s ohledem na studii nazvanou „Digitální euro: politické důsledky a perspektivy“, na žádost Hospodářského a měnového výboru a zveřejněno generálním ředitelstvím pro vnitřní politiky v lednu 2022 (11),

—	s ohledem na zprávu ECB ze dne 2. října 2020 o digitálním euru (12),

—	s ohledem na zprávu ECB s názvem „Digital euro experimentation scope and key learnings“ (Prostor pro experimentování s digitálním eurem a klíčové poznatky) (13),

—	s ohledem na memorandum o porozumění mezi ECB a orgány Spojeného království, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021 (14),

—	s ohledem na dokument ECB/Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) pro monitorování klimatických rizik z července 2021 nazvaný „Rizika související s klimatem a finanční stabilita“ (15),

—	s ohledem na zátěžový klimatický test ECB pro celou ekonomiku ze září 2021 (16),

—	s ohledem na cílený přezkum interních modelů ECB zveřejněný v dubnu 2021,

—	s ohledem na zprávu ECB s názvem „The state of climate and environmental risk management in the banking sector: Zpráva o přezkumu přístupu bank k řízení klimatických a environmentálních rizik v rámci dohledu (17),

—	s ohledem na Pařížskou dohodu, jakož i Glasgowský klimatický pakt uzavřené podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu,

—	s ohledem na výroční zprávu SRB za rok 2020 ze dne 30. června 2021 (18),

—	s ohledem na víceletý pracovní program SRB na období 2021–2023 a jeho pracovní program na rok 2021 (19),

—	s ohledem na pracovní program SRB na rok 2022 (20),

—	s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) ze dne 24. listopadu 2021 nazvanou „Provádění IFRS 9 orgány EU – monitorovací zpráva“ (21),

—	s ohledem na doporučení ECB ze dne 15. prosince 2020 o rozdělování dividend během pandemie COVID-19 (22);

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2020 o řešení úvěrů se selháním po pandemii COVID-19 (COM(2020)0822);

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU (23);

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o posílení mezinárodní úlohy eura (24);

—	s ohledem na monitorovací zprávu SRB z listopadu 2021 o ukazatelích snižování rizik,

—	s ohledem na dopis ECB o zpětné vazbě k příspěvkům, které Parlament poskytl v rámci svého usnesení ze dne 7. října 2021 nazvaného „Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2020“,

—	s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů (COM(2015)0586), předložený Komisí dne 24. listopadu 2015;

—	s ohledem na druhou zprávu evropských orgánů dohledu ze září 2021 o společném posouzení rizik;

—	s ohledem na výroční zprávu orgánu EBA s názvem „Risk Assessment of the European Banking System – December 2021“ (Posouzení rizik evropského bankovního systému – prosinec 2021) (25),

—

s ohledem na studii orgánu EBA ze dne 16. prosince 2021 s názvem „Guidelines on cooperation and information exchange between prudential supervisors, AML / CFT supervisors and financial intelligence units under Directive 2013/36/EU“ (Pokyny pro spolupráci a výměnu informací mezi orgány obezřetnostního dohledu, orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a finančními zpravodajskými jednotkami podle směrnice 2013/36/EU) (26),

—	s ohledem na dokument ESRB nazvaný „Monitorování dopadů podpůrných opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 na finanční stabilitu“, který vychází z poznámek vypracovaných na zasedáních generální rady ESRB ve dnech 25. března a 24. června 2021 (27),

—	s ohledem na dokument ESRB s názvem „Report of the Expert Group on Macroprudential Stance – Phase II (implementation)“ (Zpráva skupiny odborníků pro makroobezřetnostní postoj – fáze II (provádění)) z prosince 2021 (28),

—	s ohledem na závěrečnou zprávu Rady pro finanční stabilitu ze dne 1. dubna 2021 s názvem „Evaluation of the Effects of Too-Big-To-Fail Reforms“ (Hodnocení účinků reforem příliš velkých na to, aby selhaly) (29),

—

s ohledem na hloubkovou analýzu z října 2021, kterou zadal Hospodářský a měnový výbor a jež nese název „Don’t let up. The EU needs to maintain high standards for its banking sector as the European economy emerges from the Covid-19 pandemic“ (Nepolevit. EU musí v době, kdy se evropské hospodářství dostává z pandemie COVID-19, zachovat vysoké standardy pro svůj bankovní sektor) (30),

—

s ohledem na analýzu Oddělení pro podporu správy ekonomických záležitostí (EGOV) generálního ředitelství pro vnitřní politiky Unie Evropského parlamentu z října 2021 s názvem „Preventing money laundering in the banking sector – reinforcing the supervisory and regulatory framework“ (Předcházení praní peněz v bankovním sektoru – posílení dohledového a regulačního rámce) (31),

—	s ohledem na hloubkovou analýzu z října 2021, kterou zadal Hospodářský a měnový výbor a nese název „Did the pandemic lead to structural changes in the banking sector?“ (Vedla pandemie ke strukturálním změnám v bankovním sektoru?) (32),

—	s ohledem na analýzu Oddělení pro podporu správy ekonomických záležitostí (EGOV) generálního ředitelství pro vnitřní politiky Unie Evropského parlamentu z října 2021 s názvem „Impediments to resolvability – what is the status quo?“ (Překážky způsobilosti k řešení krize – jaký je status quo?) (33),

—	s ohledem na studii EGOV z října 2021 nazvanou „Přezkum rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů – shrnutí některých souvisejících otázek“ (34),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0186/2022),

vzhledem k tomu, že bankovní unie v současné době sestává z jednotného mechanismu dohledu (SSM) a jednotného mechanismu pro řešení krizí (SRM), jejichž základem je jednotný soubor pravidel, který zajišťuje plný soulad mezi členy bankovní unie, pokud jde o dohled nad bankovními činnostmi a řízení bankovních krizí a úpadků, a zároveň je nedílnou součástí finanční stability Unie; vzhledem k tomu, že ačkoli směrnice (35) o systémech pojištění vkladů stanoví vysoké minimální standardy v oblasti ochrany vkladů, zůstává bankovní unie nedokončena, protože dosud nebyl zřízen její třetí pilíř, evropský systém pojištění vkladů (EDIS);

vzhledem k tomu, že stabilnější, konkurenceschopnější a konvergentnější hospodářská a měnová unie (HMU) vyžaduje solidní bankovní unii a rozvinutější a bezpečnější unii kapitálových trhů; vzhledem k tomu, že oba projekty jsou vzájemně propojeny a že rozvoj jednoho z nich by měl vést k pokroku a pokroku s druhým; vzhledem k tomu, že bankovní unie i unie kapitálových trhů mají zásadní význam pro posílení hospodářství EU v době po pandemii COVID-19;

C.	vzhledem k tomu, že jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí (SRF) bude zavedeno do roku 2022, tedy o dva roky dříve, než se původně předpokládalo;

D.	vzhledem k tomu, že bankovní unie se mohou účastnit všechny členské státy EU; vzhledem k tomu, že Bulharsko a Chorvatsko se připojily k evropskému mechanismu směnných kurzů (ERM II), a vstoupily tak do bankovní unie;

vzhledem k tomu, že ruská agrese proti Ukrajině a její hospodářské důsledky budou mít přímý i nepřímý dopad na bankovní sektor EU; vzhledem k tomu, že v současné době je obtížné měřit rozsah a rozsah tohoto dopadu; vzhledem k tomu, že banky EU hrají klíčovou úlohu při zajišťování uplatňování a dodržování sankcí, které EU uložila Rusku v reakci na invazi;

vzhledem k tomu, že reakce bankovního sektoru EU na krizi vyvolanou pandemií prokázala odolnost tohoto odvětví, která je založena na přepracování právních předpisů od celosvětové finanční krize a usnadněna jednotným souborem pravidel a koordinovaným dohledem v bankovní unii; vzhledem k tomu, že mimořádná a potřebná opatření na záchranu veřejné politiky a postupy zachování kapitálu rovněž poskytly významnou podporu bankovnímu sektoru; vzhledem k tomu, že celkový podíl úvěrů v selhání se ve třetím čtvrtletí roku 2021 dále snížil na 2,17 %, ačkoli v některých členských státech zůstává absolutní objem úvěrů v selhání vysoký;

vzhledem k tomu, že včasná a cílená podpora během pandemie COVID-19 umožnila bankám pokračovat v poskytování úvěrů ekonomice, chránila pracovní místa a podniky a přispěla k hospodářskému růstu; vzhledem k tomu, že tato opatření byla dobrým počátečním nástrojem pro řešení krize; vzhledem k tomu, že existuje vyhlídka na postupné rušení podpůrných opatření, která by vedla k nástrojům hospodářské obnovy pro hospodářství jako celek; vzhledem k tomu, že je třeba snížit přetrvávající systémová rizika spojená s propojením a složitostí bankovního systému EU, která jsou základem problému „příliš velké na to, aby zkrachoval“;

vzhledem k tomu, že bankovní dohled ECB jasně oznámil, že bankám umožní působit pod úrovní jejich pokynů týkající se dodatečných vlastních zdrojů (P2G) a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv alespoň do konce roku 2022, aniž by automaticky aktivovaly opatření v oblasti dohledu; vzhledem k tomu, že účelem tohoto rozhodnutí je zajistit, aby banky mohly nadále poskytovat úvěry reálné ekonomice;

I.	vzhledem k tomu, že v důsledku pandemie COVID-19 musí Unie zachovat vysoké standardy, zejména pokud jde o kapitálové požadavky a postupy řízení rizik, aby byla v budoucnu zajištěna odolnost tohoto odvětví;

vzhledem k tomu, že navzdory vysoké odolnosti bankovního sektoru během krize způsobené onemocněním COVID-19 existuje riziko, že toto odvětví může být vystaveno zranitelnosti, zejména pokud jde o kvalitu aktiv, např. úvěry v selhání, když budou dočasná podpůrná opatření postupně ukončována, což bude vyžadovat pečlivé sledování a řízení;

K.	vzhledem k tomu, že bankovní unie by měla pomoci řešit i nadále existující vazbu mezi bankami a státy; vzhledem k tomu, že v řadě bank roste míra státních expozic; vzhledem k tomu, že obezřetnostní zacházení se státními dluhopisy by mělo být v souladu s mezinárodními standardy;

vzhledem k tomu, že bankovní a finanční odvětví má zásadní význam pro oživení a přechod na uhlíkově neutrální a digitalizované hospodářství, zejména prostřednictvím směrování klíčových finančních prostředků na podporu investic (zejména do malých a středních podniků); vzhledem k tomu, že tato výzva bude vyžadovat silný, stabilní, odolný a dobře kapitalizovaný bankovní sektor v kombinaci s integrovanými kapitálovými trhy;

vzhledem k tomu, že přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku by měl být zohledněn při posuzování udržitelnosti bankovních rozvah jakožto zdroje rizika, který může mít dopad na investice napříč regiony a odvětvími; vzhledem k tomu, že je třeba dále posoudit tato potenciální rizika a zavést do budoucna orientované nástroje řízení rizik, které dokáží zachytit dlouhodobá rizika související s klimatem a životním prostředím;

vzhledem k tomu, že velký potenciál spočívá v digitalizaci financí, která přinesla významný technologický pokrok v bankovním sektoru EU díky vyšší účinnosti při poskytování bankovních služeb a větší ochotě k inovacím; vzhledem k tomu, že digitalizace financí rovněž představuje výzvy pro bankovní sektor EU z důvodu kybernetických bezpečnostních rizik, ochrany údajů, rizik poškození dobré pověsti, boje proti praní peněz a ochrany spotřebitelů; vzhledem k tomu, že bankovní sektor EU musí zvýšit svou kybernetickou odolnost, aby bylo zajištěno, že systémy IKT budou odolávat různým druhům kybernetických bezpečnostních hrozeb; vzhledem k tomu, že digitalizace financí bude mít významný dopad na přímé bankovnictví a dostupnost bankovních služeb ve venkovských oblastech;

vzhledem k tomu, že z kryptoaktiv a kryptoměn vyplývají výzvy, což jsou složité jevy, které vyžadují řádnou politickou reakci, která vyvažuje pobídky k inovacím a ochranu investorů a spotřebitelů; vzhledem k tomu, že banky mají v této oblasti rostoucí odpovědnost; vzhledem k tomu, že je třeba vzít v úvahu dopad těžby kryptoměn na životní prostředí, jakož i bezpečnostní hrozbu, kterou představuje v případě anonymity kryptoměnových peněženek;

vzhledem k tomu, že vzhledem k přetrvávajícím mezerám v rámci EU pro boj proti praní peněz je zapotřebí posílený, harmonizovaný a účinný dohled a prosazování v oblasti boje proti praní peněz, což je nezbytné pro ochranu integrity finančního systému EU a pro ochranu před hrozbami ze strany vysoce rizikových třetích zemí; vzhledem k tomu, že stále existují velké rozdíly v přístupech k dohledu vnitrostátních orgánů EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a v uplatňování právních předpisů EU v oblasti boje proti praní peněz;

vzhledem k tomu, že EU a Spojené království jsou v současné době odhodlány pokračovat ve spolupráci v oblasti regulace a dohledu v oblasti finančních služeb a že tento přístup založený na spolupráci by měl být základem dlouhodobých vztahů mezi EU a Spojeným královstvím; vzhledem k tomu, že Komise rozšíří své dočasné povolení, které bankám a správcům fondů v EU umožní využívat clearingové instituce Spojeného království;

vzhledem k tomu, že spotřebitelé, investoři a všichni vkladatelé by měli být v bankovní unii řádně chráněni a měli by být řádně informováni o veškerých rozhodnutích, která se jich týkají; vzhledem k tomu, že ochrana spotřebitelů a investorů má rovněž zásadní význam pro prohlubování unie kapitálových trhů; vzhledem k tomu, že právní předpisy EU poskytují společnou základní úroveň ochrany všem spotřebitelům s bydlištěm v EU; vzhledem k tomu, že vnitrostátní předpisy, kterými se provádějí požadavky EU na ochranu spotřebitele, se v rámci bankovní unie liší, a proto je zapotřebí harmonizovanější a lepší ochrana spotřebitele v celé EU; vzhledem k tomu, že bankovní unie stále postrádá účinné nástroje k řešení problémů, s nimiž se spotřebitelé potýkají, jako je umělá složitost, nekalé obchodní praktiky a vyloučení zranitelných skupin z využívání základních služeb;

S.	vzhledem k tomu, že jedním z klíčových cílů bankovní unie je, aby daňoví poplatníci nenesli náklady na nápravná opatření v případě úpadku banky;

vzhledem k tomu, že rámec pro krizové řízení a pojištění vkladů (CMDI) by měl zajišťovat konzistentní a účinné zacházení se všemi bankami bez ohledu na jejich velikost nebo obchodní model a rovněž přispívat k zachování finanční stability, minimalizovat využívání peněz daňových poplatníků a zajistit rovné podmínky v celé EU, přičemž by měl řádně zohledňovat zásadu subsidiarity;

Obecné připomínky

Připomíná, že bankovní unie, která sjednocuje odpovědnost za dohled nad bankami v eurozóně a za jejich řešení a vyžaduje, aby banky v celém bankovním systému EU prováděly činnosti v souladu se stejným souborem pravidel, je zásadním prvkem pro dokončení HMU a vnitřního trhu; konstatuje, že první dva pilíře bankovní unie – jednotný mechanismus dohledu a jednotný mechanismus pro řešení krizí – jsou nyní zavedené a plně funkční; konstatuje však, že dosud nebyl zaveden společný systém ochrany vkladů (EDIS);

Připomíná, že hlavním cílem bankovní unie je bezpečnost a stabilita bankovního systému v eurozóně a v širší EU a předcházení záchraně bank ze strany daňových poplatníků; připomíná, že od finanční krize v roce 2008 bylo díky vytvoření jednotného mechanismu dohledu a jednotného mechanismu pro řešení krizí dosaženo významného pokroku: Evropské banky jsou nyní ve silnější pozici, aby odolávaly finančním otřesům, a jsou zavedeny mechanismy pro řešení problémů, které zajistí, aby banky v úpadku mohly být zlikvidovány bez použití peněz daňových poplatníků; podporuje úsilí o posílení a dokončení bankovní unie a zdůrazňuje, že pokrok v jejích různých oblastech by měl probíhat souběžně; zdůrazňuje, že významná práce vykonaná za účelem vytvoření bankovní unie přispěla ke zvýšení důvěry v bankovní sektor EU a zvýšila jeho odolnost a konkurenceschopnost, a že v důsledku toho byly banky v EU po celou dobu pandemie COVID-19 solidní, lépe kapitalizované a schopné hrát zásadní úlohu při zajišťování přístupu k financování;

Připomíná, že součástí bankovní unie jsou všechny členské státy eurozóny a že se k ní mohou připojit i členské státy mimo eurozónu; domnívá se, že bankovní unie by měla být vybudována transparentním, soudržným a spolehlivým způsobem, a to i pro členské státy mimo eurozónu; poukazuje na to, že členské státy, které nejsou členy bankovní unie, jsou rovněž vázány pravidly jednotného souboru pravidel, který vznikl v důsledku procesu harmonizace a integrace bankovního systému EU, a že jejich bankovní systémy jsou de facto silně propojeny s bankovní unií; vítá vstup Bulharska a Chorvatska do bankovní unie a začlenění bulharského leva a chorvatské kuny do mechanismu směnných kurzů (ERM) II; uznává, že účast v bankovní unii vyžaduje soulad s normami a právními předpisy EU;

Vyjadřuje hluboké znepokojení nad ruskou invazí na Ukrajinu a jejími hospodářskými důsledky pro evropské hospodářství; poukazuje na to, že přímé a nepřímé dopady této války budou mít dopad na hospodářství EU, který je v současné době obtížně kvantifikovatelný a mohl by představovat potenciální rizika pro stabilitu bankovního sektoru EU; vyzývá proto ECB, evropské orgány dohledu a příslušné vnitrostátní orgány, aby pečlivě sledovaly dopad války na bankovní sektor EU;

Konstatuje, že bankovní sektor prokázal poměrně vysoký stupeň odolnosti vůči krizi způsobené onemocněním COVID-19 a sehrál důležitou úlohu při minimalizaci negativního dopadu pandemie na hospodářství; poukazuje na to, že tato odolnost je výsledkem regulačních reforem přijatých po předchozí celosvětové finanční krizi; zdůrazňuje rovněž úlohu dočasných opatření, včetně opatření podle nařízení (EU) č. 575/2013 (36) (rychlé opravy nařízení o kapitálových požadavcích), která bankám umožnila pokračovat v poskytování úvěrů domácnostem a podnikům, a úlohu dodatečného kapitálového prostoru poskytovaného ECB; zdůrazňuje, že regulační reformy po finanční krizi v roce 2008 by měly být chráněny a že by měly být odstraněny mezery v právních předpisech;

Konstatuje, že mimořádná opatření na podporu úvěrové kapacity bank pro domácnosti a podniky by měla zůstat v platnosti tak dlouho, jak je to nezbytné; Poukazuje na to, že je důležité zajistit dobře koordinovaný, obezřetný, postupný a cílený přechod od pomoci způsobené pandemií k nástrojům na podporu oživení, včetně reforem v členských státech prostřednictvím národních plánů reforem na podporu oživení a odolnosti; zdůrazňuje, že existuje perspektiva postupného rušení mimořádných opatření; v této souvislosti zdůrazňuje, že při rozhodování o možném ukončení těchto opatření je třeba zohlednit velkou nestabilitu způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu; bere na vědomí rozhodnutí Rady guvernérů ECB ze dne 16. prosince 2021 ukončit nákupy čistých aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP);

Zdůrazňuje klíčovou úlohu bankovního sektoru a kapitálových trhů EU při financování odolnosti, oživení a ekologické a digitální transformace evropského hospodářství, včetně zajištění přístupu malých a středních podniků k úvěrům; připomíná, že má-li se bankovní sektor EU vypořádat s těmito úkoly, musí být silný, odolný, dobře regulovaný a dobře kapitalizovaný;

Poukazuje na to, že silná a dobře strukturovaná unie kapitálových trhů spolu s rozvojem bankovní unie pomůže vytvořit lepší podmínky pro financování evropského hospodářství, a to jak pro domácnosti, tak pro podniky, které jsou stále do značné míry závislé na bankovních úvěrech, s cílem podpořit investice a tvorbu pracovních míst a zároveň přispět k odolnosti evropského hospodářství a urychlit ekologickou transformaci; zdůrazňuje, že k dokončení unie kapitálových trhů je nezbytné zajistit přiměřenost přijatých pravidel a ochranu retailových investorů; vítá legislativní návrhy předložené dne 25. listopadu 2021 na podporu unie kapitálových trhů; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby posoudily potřebu lepší regulace stínového bankovnictví, případně předložily legislativní návrhy a průběžně sledovaly odolnost kapitálových trhů;

Vítá priority ECB v oblasti dohledu na období 2022–2024, kterými jsou: 1) vyjít z pandemie zdravé, 2) využít příležitosti k řešení strukturálních nedostatků prostřednictvím účinných strategií digitalizace a posílené správy a 3) řešit vznikající rizika, včetně rizik souvisejících s klimatem, životním prostředím, IT a kyberprostorem; bere na vědomí značné úsilí bankovního sektoru v posledních letech o řešení těchto problémů a dosažené výsledky; vítá v této souvislosti snížení celkového podílu úvěrů v selhání; zdůrazňuje, že orgány dohledu na úrovni EU a členských států musí rizika pečlivě sledovat, neboť mimořádná opatření veřejné podpory jsou postupně ukončována; zdůrazňuje význam obezřetného řízení rizik a jejich náležitého pokrytí; připomíná, že snížení rizik spolu se sdílením rizik v bankovním sektoru by přispělo ke stabilnější, silnější a na hospodářský růst orientované bankovní unii;

10.

podporuje probíhající práci na zavádění pravidel Basel III a vítá v této souvislosti legislativní bankovní balíček Komise ze dne 27. října 2021; domnívá se, že v procesu provádění musí EU zajistit plný soulad s basilejskými standardy a zároveň zohlednit zásadu proporcionality a měla by případně respektovat specifika a rozmanitost bankovního sektoru EU a zajistit, aby banky EU byly i nadále schopny konkurovat svým globálním konkurentům;

11.

Vítá skutečnost, že se bankovní sektor přizpůsobuje výzvám a příležitostem digitalizace, což bankám umožní lépe poskytovat služby klientům na dálku, nabízet nové produkty a poskytovat příležitosti ke zvýšení nákladové efektivnosti; zdůrazňuje, že bankovní sektor je obzvláště zranitelný vůči hrozbě kybernetických útoků; vítá v tomto ohledu pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s návrhy nařízení a směrnice o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (DORA) a směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii, kterou se zrušuje směrnice (EU) 2016/1148 (NIS 2.0), jež jsou základem regulačního rámce pro usnadnění boje bankovního sektoru proti kyberkriminalitě; vyzývá evropské orgány dohledu a agenturu ENISA, aby zvýšily své úsilí o sledování a zmírňování rizik spojených s třetími stranami v oblasti IKT ze zemí mimo EU; zdůrazňuje potřebu dalších investic a výzkumu s cílem vyvinout inovativní způsoby, jak posílit kybernetickou bezpečnost bankovního sektoru; domnívá se, že prioritami by měla být bezpečnost zákazníků, finanční stabilita a integrita a technologická neutralita; vyzývá k podpoře finančního začleňování, zejména pro zranitelné skupiny s nízkou úrovní digitální nebo finanční gramotnosti; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s balíčkem týkajícím se digitálních financí; zdůrazňuje, že je třeba, aby banky zachovaly rozsáhlé bankovní služby v přímém styku, zejména ve venkovských oblastech; se zájmem vítá práci na digitálním euru, které má fungovat souběžně s hotovostí; vyzývá ECB, aby v budoucí práci zvážila možný dopad digitálního eura na platby, úvěrovou kapacitu bank a finanční stabilitu;

12.

připomíná, že základem spolupráce mezi jednotným mechanismem dohledu a orgánem pro dohled nad chováním ve finančním odvětví (Financial Conduct Authority) Spojeného království je memorandum o porozumění mezi ECB a orgány Spojeného království, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021; konstatuje, že Evropská komise nedávno oznámila prodloužení dočasného povolení, které evropským bankám a správcům fondů umožňuje využívat clearingové instituce ve Spojeném království, čímž se zamezí krátkodobým efektům útlumu; vyzývá Komisi, aby přijala opatření k usnadnění většího objemu zúčtování v EU ve střednědobém horizontu;

13.

vyjadřuje politování nad tím, že ve finančních institucích a institucích EU není zajištěna plná genderová vyváženost, a zejména nad skutečností, že ženy jsou i nadále nedostatečně zastoupeny ve výkonných funkcích v oblasti bankovních a finančních služeb; domnívá se, že výběr uchazečů do unijních finančních institucí a orgánů by měl být založen na kritériích zohledňujících zásluhy, rozmanitost a schopnosti, aby příslušné instituce fungovaly co nejúčinněji; vyzývá vlády a všechny orgány a instituce, aby pro všechny budoucí jmenování do orgánů EU poskytly genderově vyvážené užší seznamy kandidátů, a opakuje svůj závazek nezohledňovat seznamy kandidátů, u nichž nebyla dodržena zásada vyváženého zastoupení žen a mužů; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že užší seznam, který Euroskupina zvažuje pro příští představenstvo Evropského mechanismu stability, nezahrnuje jednu kandidátku; zdůrazňuje, že vyvážené zastoupení žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech a v pracovní síle má jak společenské, tak hospodářské přínosy; vyzývá finanční instituce, aby pravidelně aktualizovaly své politiky rozmanitosti a začleňování a aby pomáhaly podporovat zdravé pracovní kultury, které upřednostňují inkluzivnost;

Dohled

14.

Vyzývá ECB, EBA a ESRB, aby pečlivě sledovaly rizika, která pro bankovní sektor představuje agrese Ruska vůči Ukrajině, a její hospodářské důsledky; poukazuje na to, že je třeba zvážit různé scénáře a připravit se na různé možnosti;

15.

Domnívá se, že jednou z klíčových priorit by mělo zůstat řízení úvěrového rizika, sledování a snižování úvěrů v selhání; vítá skutečnost, že souhrnný poměr úvěrů se selháním v eurozóně se ve třetím čtvrtletí 2021 dále snížil na 2,17 %; konstatuje, že ačkoli je situace prozatím stabilní, měla by být pečlivě sledována s ohledem na postupné ukončování mimořádných opatření; upozorňuje na význam dodržování obezřetnostních pravidel, včasné identifikace a proaktivního řízení úvěrů se selháním a rovněž na dostatečnou tvorbu opravných položek a rezerv; zdůrazňuje potřebu spolupráce se zranitelnými dlužníky, přičemž uznává řešení, která v tomto ohledu zavedl bankovní sektor během pandemie (jako je moratorium na splácení úvěrů); vítá přijetí směrnice (EU) 2021/2167 ze dne 24. listopadu 2021 o správcích úvěru a obchodnících s úvěry, (37) která pomůže snížit objem úvěrů v selhání v rozvahách bank EU a podpoří sekundární trh s úvěry v selhání;

16.

bere na vědomí významnou míru státního dluhu v rozvahách řady bank v bankovní unii; bere na vědomí práci, kterou v tomto ohledu vykonal Basilejský výbor pro bankovní dohled v oblasti státního rizika, a zdůrazňuje, že otázka regulačního zacházení se státními expozicemi vyžaduje důkladné posouzení v rámci mezinárodních fór s přihlédnutím k důsledkům různých přístupů a že provádění řešení v EU by mělo být v souladu s mezinárodními standardy; domnívá se, že jakékoli potenciální řešení by mělo být vyvážené a mělo by se ke všem členským státům EU přistupovat spravedlivě a zároveň by měla být zajištěna dostatečná likvidita na trzích se státními dluhopisy; zdůrazňuje, že vytvoření bezpečného aktiva EU by mohlo pomoci zmírnit negativní zpětné vazby mezi státy a domácími bankovními sektory; vítá v této souvislosti vytvoření nástroje Next Generation EU, který poskytuje nízkoriziková evropská aktiva;

17.

domnívá se, že přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku má velký potenciál pro hospodářský růst v řadě různých odvětví; konstatuje, že tento přechod vyžaduje rozsáhlé investice veřejného a soukromého sektoru, ale jak uznává i ECB, její náklady budou nižší než náklady v případě nečinnosti; zdůrazňuje význam bankovního sektoru pro financování přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku a pro zajištění toho, aby EU byla schopna plnit své závazky v oblasti životního prostředí; žádá banky, aby tyto záležitosti začlenily do svých plánů transformace; zdůrazňuje význam nařízení o taxonomii (38) v tomto úsilí a že jeho provádění by mělo být v souladu s cíli Pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu; je znepokojen tím, že rizika spojená se změnou klimatu v rozvahách bank mohou v průběhu času působit banky ve finančních potížích; domnívá se, že tato rizika by měla být snížena, aby se zabránilo úpadkům bank; vyzývá k tomu, aby byly bankám v tomto ohledu poskytnuty jasné pokyny založené na „tvrdých“ ekonomických údajích; vítá úsilí jednotného mechanismu dohledu poskytnout bankám pokyny a jasnost, pokud jde o sebehodnocení rizik souvisejících s klimatem a životním prostředím; připomíná, že ECB dokončila v roce 2021 vůbec první rozsáhlé posouzení řízení rizik bank v EU, a vítá závazek ECB provést v roce 2022 klimatické zátěžové testy jako důležitý prvek při řešení rizik souvisejících se změnou klimatu; vyzývá k tomu, aby tyto testy byly založeny na realistických údajích a předpokladech; obává se nárůstu úvěrů se selháním v důsledku uvízlých investic do fosilních paliv; vyzývá k včasné identifikaci a aktivní správě těchto rizikových aktiv; vybízí jednotný mechanismus dohledu, aby pokračoval v práci v tomto směru a posílil ji; vyzývá k odpovídajícímu začlenění environmentálních rizik a rizik spojených s přechodem do ratingových modelů; zdůrazňuje, že je třeba dále zlepšit zveřejňování rizik souvisejících se změnou klimatu a životním prostředím ze strany bank a zlepšit zveřejňování strategií přechodu ze strany subjektů s cílem usnadnit bankám a orgánům dohledu posuzování rizik; vyzývá banky, aby při posuzování svých klimatických rizik braly v úvahu dvojí hledisko významnosti; zdůrazňuje význam jasných právních předpisů, které zabrání lakování nazeleno; bere na vědomí nové výzvy, rizika a příležitosti pro bankovní sektor související s ekologickou transformací;

18.

připomíná, že při hodnocení současného stavu bank je třeba zohlednit dopad zvláštních opatření, která během pandemie provedly vlády jednotlivých členských států; bere na vědomí přezkum finanční stability ECB ze dne 17. listopadu 2021, v němž se uvádí, že plné dopady pandemie na kvalitu bankovních aktiv by mohly trvat další dva roky;

19.

Zdůrazňuje, že úrokové sazby nabízené domácnostem a malým a středním podnikům v členských státech jsou velmi rozdílné; naléhavě vyzývá Komisi a orgány bankovního dohledu, aby zvážily opatření ke snížení zátěže držitelů hypoték a malých a středních podniků v členských státech s vyššími úvěrovými sazbami s cílem zajistit, aby všichni občané a podniky měli přístup k tolik potřebnému kapitálu za spravedlivé a konkurenceschopné sazby;

20.

Bere na vědomí trend směrem k větší konsolidaci bankovního sektoru v Evropě v posledních letech a skutečnost, že fúze a akvizice bank v EU v roce 2021 jsou na dobré cestě k překročení úrovně v roce 2020 i 2019 v důsledku řady faktorů, včetně tlaků na náklady, nízkých úrokových sazeb a digitalizace (39); bere na vědomí možné přínosy bankovní konsolidace, včetně řešení nízké ziskovosti, nadměrné kapacity a roztříštěnosti bankovního sektoru, uznává však také možné negativní dopady konsolidace a výzvy, které pro bankovní dohled představují velké systémově významné instituce, jejichž možné problémy mohou ovlivnit finanční stabilitu v mnoha jurisdikcích; vítá příručku ECB o přístupu dohledu ke konsolidaci v bankovním sektoru, která nastiňuje očekávání v oblasti dohledu, pokud jde o konsolidační projekty (40); zdůrazňuje přínosy diverzifikovaného a konkurenceschopného bankovního sektoru v Evropě, který se skládá z bank s různými obchodními modely a právními strukturami a různé velikosti;

21.

bere na vědomí problémy a výzvy související s otázkami týkajícími se domovských a hostitelských členských států; konstatuje, že posílení přeshraniční integrace a umožnění větší flexibility v toku kapitálu napříč bankovními skupinami při současném respektování rizikových profilů dceřiných společností vyžaduje pro hostitelské členské státy důvěryhodné a účinné záruky, zejména s cílem zajistit, aby byly významné dceřiné společnosti podporovány v obtížných situacích; zdůrazňuje, že dokončení bankovní unie má zásadní význam pro řešení obav z domova/hostitele; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přeshraniční poskytování služeb s cílem vytvořit skutečně celounijní bankovní sektor a zlepšit jeho konkurenceschopnost;

22.

zdůrazňuje potřebu dobře fungujícího jednotného trhu s retailovými finančními službami; vyzývá Komisi, aby posoudila překážky, které spotřebitelům vznikají při přeshraničním využívání retailových bankovních produktů, jako jsou hypoteční úvěry, a aby navrhla řešení, která zajistí, že spotřebitelé budou moci využívat retailové finanční služby na přeshraničním základě;

23.

zdůrazňuje potřebu účinného dohledu v oblasti boje proti praní peněz, neboť stávající rámec má stále různé nedostatky; vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny členské státy dosud plně provedly směrnici o boji proti praní peněz V (41), a připomíná potřebu lepší koordinace finančních zpravodajských jednotek v celé Evropě; zdůrazňuje, že banky působí jako strážci v boji proti praní peněz, a proto musí mít zavedeny spolehlivé rámce pro řízení rizik a podléhat účinnému dohledu, a poukazuje na potřebu spolupráce a koordinace mezi orgány obezřetnostního dohledu, orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a finančními zpravodajskými jednotkami; bere na vědomí úsilí ECB v posledních dvou letech o posílení výměny informací mezi jednotným mechanismem dohledu a orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu; vítá skutečnost, že Komise přijala balíček opatření v oblasti boje proti praní peněz, a vyzývá k urychlené dohodě o všech návrzích; vítá zejména návrh na zřízení nového orgánu pro boj proti praní peněz (AMLA), který bude dohlížet na prosazování pravidel pro boj proti praní peněz a financování terorismu členskými státy; zdůrazňuje, že má-li být orgán AMLA skutečně účinný, musí mít dostatečné zdroje; zdůrazňuje význam silného rámce pro boj proti praní peněz v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině a pro zajištění účinnosti sankcí;

24.

Vítá přísnější normy transparentnosti bankovního dohledu, například pokud jde o výsledky procesu dohledu a hodnocení, což může posílit důvěru v kapitálové a finanční trhy a zajistit jednotné zacházení ve všech členských státech; vyjadřuje politování nad tím, že požadavky na vhodnost a řádné posouzení způsobilosti členů vedoucího orgánu úvěrových institucí nejsou ve všech členských státech uplatňovány jednotně;

25.

zdůrazňuje, že konečnými příjemci bankovní unie by měli být spotřebitelé a podniky v reálné ekonomice; zdůrazňuje, že je důležité posílit ochranu spotřebitelů a investorů před zneužíváním, škodlivými praktikami a škodlivými produkty; vyzývá k zajištění přístupu spotřebitelů k přeshraničním retailovým finančním službám; konstatuje, že navzdory přísným pravidlům EU na ochranu spotřebitele se vnitrostátní předpisy provádějící požadavky EU na ochranu spotřebitele v rámci bankovní unie liší, a je proto zapotřebí další harmonizace;

Řešení

26.

vítá činnost SRB v roce 2021; vítá skutečnost, že banky, které spadají do působnosti Jednotného výboru pro řešení krizí, celkově dosáhly značného pokroku, pokud jde o způsobilost k řešení krize a budování schopnosti absorbovat ztráty; bere na vědomí pracovní program SRB na nadcházející roky, který zahrnuje umožnění účinného řešení krizí všech bank v rámci SRB do roku 2023;

27.

připomíná důležitou úlohu jednotného mechanismu pro řešení krizí při zajišťování stability a srozumitelnosti pro bankovní sektor, investory a spotřebitele a při ochraně daňových poplatníků; vítá zavedení jištění Jednotného fondu pro řešení krizí v roce 2022, tedy o dva roky dříve, než se původně předpokládalo, ve formě revolvingové úvěrové linky z ESM, čímž se vytvoří záchranná síť pro řešení krizí bank v bankovní unii; zdůrazňuje význam Jednotného fondu pro řešení krizí při posilování rámce pro řešení krizí a jako důležitý krok k dokončení bankovní unie;

28.

Vítá opatření, která SRB přijal v souvislosti se Sberbank; zdůrazňuje, že v případě významného rizika pro bankovní sektor EU a finanční stabilitu způsobeného důsledky ruské agrese proti Ukrajině je třeba rychle a odpovídajícím způsobem reagovat;

29.

podporuje stanovení kritérií pro posouzení veřejného zájmu, aby byl jednotný mechanismus pro řešení krizí uplatňován jednotnějším a předvídatelnějším způsobem a aby se opíral o objektivní prahové hodnoty; vyzývá k vypracování studie o potřebě sladění konkrétních aspektů insolvenčního práva, a to i s ohledem na určení hypotetického insolvenčního scénáře při řešení krize, s cílem sladit pobídky a zajistit rovné podmínky pro všechny; konstatuje, že je důležité, aby SRB zaujal přiměřený přístup k bankám ohledně vytvoření minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL); poukazuje na to, že aby byly plány řešení krize plně v souladu s právními požadavky, musí SRB poskytnout komplexní posouzení způsobilosti každé banky k řešení krize;

30.

podporuje myšlenku zvážit úlohu skupinových ozdravných plánů a plánů řešení problémů v rámci krizového řízení, aby kalibrace minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky a příspěvků bank k různým záchranným sítím byla skutečně založena na riziku a odrážela pravděpodobnost a rozsah využívání těchto záchranných sítí v rámci upřednostňované strategie krizového řízení;

31.

Uznává, že alternativní opatření v rámci systémů pojištění vkladů k financování převodů vkladového portfolia mohou hrát důležitou úlohu v případech platební neschopnosti, zejména v případě malých a středních bank, pokud podléhají stejným podmínkám jako pro převody vkladového portfolia při řešení krize a nepoškozují ochranu vkladatelů, a pokud je systém pojištění vkladů dostatečně financován, jako způsob, jak minimalizovat příspěvky daňových poplatníků a zničení hodnoty a zajistit finanční stabilitu, a v jiných případech může překlenout mezeru mezi 8 % podmínkou rekapitalizace z vnitřních zdrojů pro přístup k fondu pro řešení krizí a skutečnou schopností banky absorbovat ztráty, s výjimkou vkladů, které mají být převedeny; zdůrazňuje, že takové zásahy by měly být předmětem přísného uplatňování testu nejnižších nákladů; vyzývá proto Komisi, aby vyjasnila zásadu nejnižších nákladů a podmínky pro využívání finančních prostředků systémů pojištění vkladů; zdůrazňuje však, že v těchto případech může být nutné revidovat pravidla státní podpory, aby byl zachován soudržný rámec;

32.

podporuje revizi pravidel státní podpory, včetně přezkumu sdělení o bankovnictví (42) ze dne 30. července 2013, s cílem zajistit jejich soulad s rámcem pro jednotný mechanismus pro řešení krizí a snížit rozdíly mezi pravidly pro státní podporu v oblasti podpory na likvidaci a režimem řešení krize podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (43); zdůrazňuje, že jedním z cílů takové aktualizace by mělo být umožnit rychlé a účinné zásahy v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí nebo do alternativního režimu likvidace a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž v bankovním sektoru, integritu bankovní unie

33.

vítá, prozatímní dohodu, jíž dosáhly Rada a Parlament, o návrhu nařízení „daisy chain“ jako prostředku ke zlepšení rámce pro řešení krizí a vytvoření rovných podmínek v oblasti dohledu pro různé strategie řešení krizí bank;

Pojištění vkladů

34.

Připomíná, že jednotný mechanismus dohledu a jednotný mechanismus pro řešení krizí fungují v bankovní unii, zatímco systémy pojištění vkladů jsou v současné době provozovány a financovány na vnitrostátní úrovni; poukazuje na to, že provádění směrnice o systémech pojištění vkladů, které ručí za bankovní vklady až do výše 100 000 EUR, poskytuje minimální základ ochrany vkladatelů; zdůrazňuje, že je důležité, aby vkladatelé v celé bankovní unii požívali stejné úrovně ochrany svých úspor bez ohledu na umístění své banky; zdůrazňuje, že evropský systém pojištění vkladů by zlepšil ochranu vkladatelů v EU a jejich důvěru v bankovní sektor a pomohl by posílit bankovní unii omezením vazby mezi státy a bankami; vítá začlenění návrhu nařízení, kterým se zřizuje evropský systém pojištění vkladů, do společného prohlášení orgánů EU, v němž jsou stanoveny klíčové legislativní priority pro rok 2022;

35.

Připomíná, že Parlament je spolutvůrcem právních předpisů o EDIS a že by měl být zohledněn postoj Parlamentu k této záležitosti; vítá obnovené úsilí Euroskupiny o dosažení pokroku v oblasti bankovní unie s cílem dosáhnout dohody o různých oblastech činnosti a návrzích, včetně evropského systému pojištění vkladů; opakuje závazek Parlamentu usilovat o dosažení dohody o evropském systému pojištění vkladů a pokračovat v podpoře nezbytného úsilí o snížení rizik;

36.

bere na vědomí prohlášení, na němž se dohodla na svém zasedání dne 16. prosince 2021 Euroskupina, v němž připomíná svůj plný politický závazek vůči bankovní unii a vyzývá k vypracování časově vymezeného pracovního plánu pro dokončení bankovní unie; žádá, aby byl informován o probíhajících diskusích na úrovni Euroskupiny a pracovní skupiny na vysoké úrovni pro EDIS; vyjadřuje politování nad tím, že členské státy i nadále jednají mimo rámec EU, což oslabuje úlohu Parlamentu jako spolutvůrce právních předpisů o EDIS;

37.

zdůrazňuje, že je důležité, aby příspěvky do systémů pojištění vkladů byly úměrné riziku; varuje před tím, že pokud nebude existovat přístup založený na rizicích, může tato skutečnost vyvolat riziko morálního hazardu a parazitování, což povede k subvencování spekulativních obchodních modelů konzervativními obchodními modely; zdůrazňuje, že příspěvky do budoucího systému EDIS musí být rovněž úměrné riziku; poukazuje na to, že idiosynkratická rizika se v různých institucích v rámci bankovní unie nadále liší; znovu opakuje, že je třeba, aby všichni členové bankovní unie provedli směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank a směrnici o systémech pojištění vkladů, aby bylo zajištěno stejnorodé snížení rizik v celé bankovní unii;

38.

Poukazuje na to, že jakákoli další harmonizace systémů pojištění vkladů by měla posílit finanční stabilitu bankovního systému EU a zohlednit jasná pravidla pro účast či neúčast členských států mimo eurozónu;

39.

podporuje aktualizaci rámce pro řešení krizí; zdůrazňuje, že plánované cílené úpravy režimu krizového řízení by měly zajistit, aby byl soudržnější, důvěryhodnější a účinnější;

o o

40.

Pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance, všem členským bankám Evropského systému centrálních bank, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Jednotnému výboru pro řešení krizí.

(1) Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 151.

(2) https://www.bankingsupervision.europa.eu/ecb/pub/pdf/ssm~59811d5fb7.feedback_ar2020.pdf

(3) https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/publications/annual-report/html/ssm.ar2020~1a59f5757c.cs.html

(4) https://www.bankingsupervision.europa.eu/banking/priorities/html/ssm.supervisory_priorities2022~0f890c6b70.cs.html

(5) Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 72.

(6) Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 89.

(7) https://ec.europa.eu/info/publications/211027-banking-package_en

(8) https://ec.europa.eu/info/consultations/finance-2021-banking-macroprudential-framework_en

(9) https://ec.europa.eu/info/publications/210720-anti-money-laundering-countering-financing-terrorism_en

(10) https://www.ecb.europa.eu/press/pr/date/2021/html/ecb.pr211117~43fea9f9ce.cs.html

(11) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2022/703337/IPOL_STU(2022)703337_EN.pdf

(12) https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/Report_on_a_digital_euro~4d7268b458.cs.pdf

(13) https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/ecb.digitaleuroscopekeylearnings202107~564d89045e.en.pdf

(14) https://www.bankingsupervision.europa.eu/legalframework/mous/html/ssm.mou_2019_pra~fbad08a4bc.en.pdf?57221907ef3ce290b35bd2ab650868bb

(15) https://www.esrb.europa.eu/pub/pdf/recommendations/2021/esrb.climateriskfinancialstability202107_annex~35e1822ff7.en.pdf

(16) https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/scpops/ecb.op281~05a7735b1c.en.pdf

(17) https://www.bankingsupervision.europa.eu/ecb/pub/pdf/ssm.202111guideonclimate-relatedandenvironmentalrisks~4b25454055.en.pdf

(18) https://www.srb.europa.eu/system/files/media/document/Annual%20Report%202020_Final_web.pdf

(19) https://www.srb.europa.eu/system/files/media/document/2020-11-30%20SRB%20Multi-Annual%20Work%20Programme%202021-2023.pdf

(20) https://www.srb.europa.eu/system/files/media/document/2021-11-26_Work-Programme-2022.pdf

(21) https://www.eba.europa.eu/sites/default/documents/files/document_library/Publications/Reports/2021/1024609/IFRS9%20monitoring%20report.pdf

(22) Úř. věst. C 437, 18.12.2020, s. 1.

(23) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 105.

(24) Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 118.

(25) https://www.eba.europa.eu/sites/default/documents/files/document_library/Risk%20Analysis%20and%20Data/EU%20Wide%20Transparency%20Exercise/2021/1025102/Risk_Assessment_Report_December_2021.pdf

(26) https://www.eba.europa.eu/sites/default/documents/files/document_library/Publications/Guidelines/2021/EBA-GL-2021-15%20GL%20on%20CFT%20cooperation/1025384/Final%20AML-CFT%20Cooperation%20Guidelines.pdf

(27) https://www.esrb.europa.eu/pub/pdf/reports/esrb.20210908.monitoring_the_financial_stability_implications_of_COVID-19_support_measures~3b86797376.en.pdf

(28) https://www.esrb.europa.eu/pub/pdf/reports/esrb.report_of_the_Expert_Group_on_Macroprudential_Stance_Phase_II202112~e280322d28.en.pdf

(29) https://www.fsb.org/wp-content/uploads/P010421-1.pdf

(30) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2021/689461/IPOL_IDA(2021)689461_EN.pdf

(31) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2021/659654/IPOL_IDA(2021)659654_EN.pdf

(32) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2021/689460/IPOL_IDA(2021)689460_EN.pdf

(33) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2021/689468/IPOL_IDA(2021)689468_EN.pdf

(34) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2021/659632/IPOL_BRI(2021)659632_EN.pdf

(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(37) Úř. věst. L 438, 8.12.2021, s. 1.

(38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(39) https://www.spglobal.com/marketintelligence/en/news-insights/blog/a-new-dawn-for-european-bank-ma-top-5-trends

(40) https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/pr/date/2021/html/ssm.pr210112~920b511a1c.en.html

(41) Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).

(42) Úř. věst. C 216, 30.7.2013, s. 1.

(43) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).