P9_TA(2022)0276

Strategie pro indicko-tichomořský region v oblasti obchodu a investic

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o strategii pro indicko-tichomořský region v oblasti obchodu a investic (2021/2200(INI))

(2023/C 47/02)

Evropský parlament,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. září 2021 o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu (JOIN(2021)0024),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 16. dubna 2021 o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu,

—	s ohledem na strategii Nizozemska pro indicko-tichomořský region ze dne 13. listopadu 2020 s názvem „Indo-Pacific: Guidelines for strengthening Dutch and EU cooperation with partners in Asia“ (Indicko-tichomořský region: Pokyny pro posílení spolupráce Nizozemska a EU s asijskými partnery),

—	s ohledem na politické pokyny německé Spolkové vlády týkající se indicko-tichomořského regionu ze září 2020,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021„Global Gateway“ (JOIN(2021)0030),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. února 2021„Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ (COM(2021)0066),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. března 2019„EU-Čína – Strategický výhled“ (JOIN(2019)0005),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. září 2018„Propojení Evropy a Asie – základní prvky strategie EU“ (JOIN(2018)0031),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. března 2021„Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ (COM(2021)0118),

—	s ohledem na projev o stavu Unie v roce 2021, který dne 15. září 2021 přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová,

—	s ohledem na společnou tiskovou zprávu Evropské služby pro vnější činnost a Ministerstva zahraničních věcí USA ze dne 3. prosince 2021 o konzultacích na vysoké úrovni o indicko-tichomořském regionu,

—	s ohledem na 11. zasedání parlamentního partnerství Asie-Evropa, které se konalo v Kambodži dne 16. listopadu 2021,

—	s ohledem na unijní politiku jedné Číny nastíněnou ve strategickém výhledu EU-Čína ze dne 12. března 2019,

—	s ohledem na komplexní dohodu o investicích, kterou EU a Čína v zásadě uzavřely dne 30. prosince 2020,

—	s ohledem na své doporučení ze dne 21. října 2021 místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se politických vztahů a spolupráce mezi EU a Tchaj-wanem (1),

—	s ohledem na své doporučení ze dne 29. dubna 2021 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se vztahů mezi EU a Indií (2),

—

s ohledem na neformální pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. února 2018 o zpětné vazbě a dalším postupu při zlepšování provádění a vymáhání kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách EU o volném obchodu a na jeho patnáctibodový akční plán týkající se kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji,

—	s ohledem na Dohodu o volném obchodu ze dne 16. září 2010 mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (3),

—	s ohledem na Dohodu o volném obchodu (4) a Dohodu o ochraně investic ze dne 19. října 2018 mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Singapurskou republikou na straně druhé,

—	s ohledem na Dohodu o volném obchodu (5) a Dohodu o ochraně investic ze dne 30. června 2019 mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Vietnamskou socialistickou republikou na straně druhé,

—	s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (6),

—	s ohledem na dohodu o partnerství mezi Evropskou unií na jedné straně a členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS) na straně druhé,

—	s ohledem na probíhající jednání o dohodách o volném obchodu mezi EU a Austrálií, Novým Zélandem a Indonésií a na jednání o dohodách o volném obchodu mezi EU a Malajsií, Thajskem a Filipínami, která jsou v současné době pozastavena,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o politických vztazích EU se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) (7),

—	s ohledem na rozhodnutí přijaté na zasedání ministrů ASEAN dne 21. ledna 2019 o vytvoření strategického partnerství mezi EU a ASEAN,

—	s ohledem na 29. schůzi společného výboru pro spolupráci EU–ASEAN, která se konala dne 11. února 2022,

—	s ohledem na úvodní meziparlamentní dialog Evropského parlamentu a Meziparlamentního shromáždění ASEAN (AIPA), který se konal dne 22. června 2021,

—	s ohledem na Pařížskou dohodu o změně klimatu ze dne 12. prosince 2015 a sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 27. října 2021 o provádění a prosazování obchodních dohod EU (COM(2021)0654),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2020 o přezkumu obchodní politiky EU (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o odvetných čínských sankcích proti subjektům EU, poslancům Evropského parlamentu a poslancům vnitrostátních parlamentů (9),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o nové strategii EU-Čína (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o konektivitě a vztazích mezi EU a Asií (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021„Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (12),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2020„Provádění společné obchodní politiky – výroční zpráva za rok 2018“ (13),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2017 o provádění Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou (14),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro rybolov,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A9-0170/2022),

vzhledem k tomu, že indicko-tichomořský region se stal geopolitickou a geoekonomickou realitou; vzhledem k tomu, že díky rostoucímu hospodářskému, demografickému a politickému významu je tento region klíčovým hráčem při utváření mezinárodního pořádku a řešení globálních výzev; vzhledem k tomu, že těžiště světové ekonomiky se přesunulo z Atlantského do Tichého oceánu;

vzhledem k tomu, že Evropa a indicko-tichomořský region společně odpovídají za více než 70 % celosvětového obchodu se zbožím a službami a více než 60 % přímých zahraničních investic (PZI) a jejich roční obchod dosáhl v roce 2019 výše 1,5 bilionu EUR; vzhledem k tomu, že indicko-tichomořský region představuje 60 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP) a přispívá dvěma třetinami k celosvětovému hospodářskému růstu; vzhledem k tomu, že EU je největším investorem v regionu, v němž se nachází čtyři z deseti největších světových obchodních partnerů EU (Čína, Japonsko, Jižní Korea a Indie) (15);

vzhledem k tomu, že EU má v tomto regionu v současné době uzavřeny čtyři dvoustranné obchodní dohody (s Japonskem, Singapurem, Jižní Koreou a Vietnamem), pět strategických partnerství (se sdružením ASEAN, Čínou, Indií, Japonskem a Jižní Koreou) a dvě partnerství v oblasti konektivity (s Japonskem a Indií);

D.	vzhledem k tomu, že EU a ASEAN otevřely novou kapitolu svých dlouholetých vztahů uzavřením strategického partnerství v prosinci 2020;

vzhledem k tomu, že posílené meziparlamentní vztahy a parlamentní diplomacie mezi Evropským parlamentem a parlamenty jihovýchodní Asie – prostřednictvím Meziparlamentního shromáždění ASEAN (AIPA) – by měly odrážet budoucí program širších a hlubších vztahů mezi EU a ASEAN; vzhledem k tomu, že Evropský parlament a AIPA jsou přirozenými partnery, kteří mohou významně přispět k posílení vztahů mezi EU a ASEAN;

vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a ASEAN jsou založeny na společných hodnotách a zásadách mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, účinném a udržitelném multilateralismu a volném a spravedlivém obchodu; vzhledem k tomu, že subjekty se sídlem v EU jsou největším poskytovatelem přímých zahraničních investic do regionu ASEAN; vzhledem k tomu, že EU je třetím největším obchodním partnerem ASEAN a ASEAN jako celek představuje třetího největšího obchodního partnera EU mimo Evropu; vzhledem k tomu, že jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a ASEAN byla po vzájemné dohodě pozastavena v roce 2009;

G.	vzhledem k tomu, že úsilí Koreje, pokud jde o provádění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, není optimální; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí konkrétnější zlepšení;

vzhledem k tomu, že několik indicko-tichomořských zemí využívá celní preference EU v rámci všeobecného systému preferencí (GSP), což usnadňuje přístup na trhy EU, a vzhledem k tomu, že nejméně rozvinuté země v regionu využívají bezcelního a bezkvótového režimu „Vše kromě zbraní“; vzhledem k tomu, že Pákistán, Filipíny a Srí Lanka jsou příjemci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+); vzhledem k tomu, že tyto nástroje přispěly k hospodářskému rozvoji těchto zemí, k dodržování lidských a pracovních práv, k ochraně životního prostředí a ke zlepšení řádné správy věcí veřejných;

vzhledem k tomu, že nadále vzrůstá geopolitické soupeření v rámci světového pořádku mezi klíčovými hráči, zejména mezi Spojenými státy a Čínou, což má významný dopad na světový obchod; vzhledem k tomu, že nedávné události ovlivnily celosvětově udržitelné dodavatelské řetězce a získávání kritických surovin, což vedlo k eskalaci cen energií a potravin; vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Čínou mají mnohostranný charakter, neboť Čína je partnerem pro spolupráci, ale také hospodářským konkurentem a systémovým soupeřem v řadě oblastí;

vzhledem k tomu, že komplexní a progresívní dohoda o transpacifickém partnerství je otevřenou obchodní dohodou orientovanou na budoucnost, která se snaží zajistit v indicko-tichomořském regionu rovné podmínky a obchodní prostředí založené na pravidlech a poskytuje vzor regionální obchodní integrace; vzhledem k tomu, že USA od této dohody v lednu 2017 odstoupily, zatímco Čína, Tchaj-wan a Spojené království v roce 2021 formálně podaly žádost o přistoupení;

vzhledem k tomu, že v lednu 2022 vstoupilo v platnost Regionální komplexní hospodářské partnerství (RCEP), jež vede sdružení ASEAN a které podepsaly také Austrálie, Čína, Japonsko, Korejská republika a Nový Zéland, čímž vznikl největší obchodní blok na světě; vzhledem k tomu, že cílem RCEP je podporovat větší regionální spolupráci v oblasti obchodu a investic a digitálního obchodu a zároveň řešit regulační otázky s cílem usnadnit přeshraniční pohyb, přičemž zahrnuje pouze omezená ustanovení týkající se práce a životního prostředí;

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 urychlila řadu geopolitických trendů, které již probíhaly; vzhledem k tomu, že zároveň zdůraznila potřebu prohloubení mezinárodní spolupráce, jako např. v oblasti zdravotnictví; vzhledem k tomu, že rovněž poukázala na nedostatečnou odolnost hospodářství členských států a zranitelná místa v globálních dodavatelských řetězcích a jasně ukázala potřebu větší diverzifikace;

vzhledem k tomu, že geopolitická realita se od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 dramaticky změnila a další zapojení EU do spolupráce s indicko-tichomořskými partnery je tak ještě důležitější a nutnější, abychom diverzifikovali naše obchodní vztahy, prohloubili spolupráci v oblasti kritických a nově vznikajících technologií, digitálních otázek a surovin, posílili a diverzifikovali dodavatelské řetězce a zlepšili jejich odolnost a udržitelnost a abychom mohli přispívat k řešení globálních výzev;

vzhledem k tomu, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro indicko-tichomořskou oblast, Evropu a zbytek světa existenční hrozby; vzhledem k tomu, že jen v roce 2021 bylo v indicko-tichomořském regionu postiženo katastrofami způsobenými změnou klimatu více než 57 milionů lidí (16);

vzhledem k tomu, že, jak je uvedeno v přezkumu obchodní politiky, EU spolupracuje se svými partnery na zajištění dodržování univerzálních hodnot, zejména podpory a ochrany lidských práv; vzhledem k tomu, že to zahrnuje základní pracovní normy, sociální ochranu, rovnost žen a mužů a boj proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti;

P.	vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony EU a zámořské země a území, které jsou ústavně spojeny s členskými státy, jsou důležitou součástí přístupu EU k indicko-tichomořské oblasti;

vítá strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu, která označuje udržitelný a spravedlivý obchod a investice za prioritu; je přesvědčen, že její hlavní zaměření na inkluzivnost a spolupráci založenou na společných hodnotách a zásadách, včetně závazku respektovat demokracii, lidská práva a právní stát, má zásadní význam; požaduje, aby se strategický přístup EU k indicko-tichomořskému regionu a její spolupráce s ním rozvíjely na základě mnohostranného mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, jehož jádrem bude modernizovaná Světová obchodní organizace a který se bude opírat o zásady otevřeného prostředí pro obchod a investice, rovných podmínek, vzájemnosti a vzájemného prospěchu; zdůrazňuje, že tento nový přístup by měl představovat zásadní změnu orientace vycházející ze společných zájmů, neboť tento region má zásadní význam pro prosperitu EU; konstatuje, že v indicko-tichomořském regionu se nacházejí hlavní vodní cesty, které mají zásadní význam pro obchod EU, a že 40 % zahraničního obchodu EU prochází Jihočínským mořem, takže správa oceánů a stabilita v tomto regionu jsou společným zájmem a oblastí spolupráce; zdůrazňuje, že je třeba zachovat volný a otevřený indicko-tichomořský region pro všechny a zabezpečit volné a otevřené námořní zásobovací trasy v plném souladu s mezinárodním právem, zejména s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu, a se zásadou svobody plavby;

vyzývá Komisi, aby posílila partnerství se všemi příslušnými aktéry v indicko-tichomořském regionu s přihlédnutím k subregionální dynamice a zvláštnostem, která posílí mezinárodní pořádek založený na pravidlech a budou řešit společné globální výzvy, a žádá Komisi, aby úzce spolupracovala se svými podobně smýšlejícími partnery z indicko-tichomořského regionu na posílení hodnotových řetězců prostřednictvím posílení odolnosti, udržitelnosti a oběhovosti našich hospodářství a prostřednictvím diverzifikace obchodních vztahů za účelem snížení strategických závislostí v kritických dodavatelských řetězcích se zvláštním zaměřením na technologie, suroviny a zemědělské produkty, dále prostřednictvím úsilí o plné provádění a lepší vymáhání stávajících obchodních dohod, skrze dokončení probíhajících obchodních jednání a skrze rozvoj spolupráce ve strategických odvětvích; zdůrazňuje, že je důležité spolupracovat s podobně smýšlejícími zeměmi z indicko-tichomořského regionu na vytváření technických a průmyslových norem s cílem dále podporovat EU jako globálního tvůrce norem; zdůrazňuje, že je důležité vypracovat nové dohody o digitálním partnerství vycházející z rozhodnutí o přiměřené ochraně údajů, a to v první řadě s Japonskem, Korejskou republikou a Singapurem; dále vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s indicko-tichomořskými partnery při provádění plánovaného rámce náležité péče;

připomíná závazek EU prosazovat práva žen a lidská práva a sledovat dopad svých obchodních preferencí na rovnost žen a mužů; znovu opakuje svou podporu zohledňování rovnosti žen a mužů v obchodní politice a vyzývá k přijetí účinných opatření proti vykořisťování žen v odvětvích zaměřených na vývoz;

zdůrazňuje, že by EU měla lépe a strategičtěji využívat svého hospodářského vlivu a zároveň respektovat politické a hospodářské zvláštnosti svých partnerů a jejich zájmy, aby dosáhla svých geopolitických a transformačních cílů, a za tímto účelem využívat celou škálu svých integrovaných politických nástrojů, včetně mechanismu GSP, a prosazovat celosvětové normy v oblasti udržitelného rozvoje, Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje, oběhové hospodářství, lidská práva, včetně práv etnických a náboženských menšin, pracovní práva, úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP), genderovou rovnost, řádnou správu, boj proti změně klimatu a provádění Pařížské dohody, boj proti odlesňování a ztrátě biologické rozmanitosti a udržitelný rybolov;

vyzývá k urychlenému provádění nedávno přijaté strategie EU Global Gateway v koordinaci se strategií pro indicko-tichomořský region, aby se posílila udržitelná konektivita v indicko-tichomořský region a s ním; v této souvislosti vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v partnerstvích v oblasti konektivity s Japonskem a Indií; zasazuje se o vytvoření partnerství v oblasti konektivity se sdružením ASEAN s cílem navázat na stávající hlavní plán ASEAN v oblasti konektivity; usiluje o větší spolupráci s dalšími regionálními partnery, jako je Austrálie a Korejská republika; zdůrazňuje, že je třeba propojit strategii Global Gateway s dalšími iniciativami pro důvěryhodné připojení, jako jsou například iniciativy Build Back Better World a Blue Dot Network, a také podpořit spolupráci s čtyřstranným dialogem o bezpečnosti (QUAD) v oblasti vysoce kvalitní infrastruktury;

Platné dohody o volném obchodu a dohody o ochraně investic: vymáhání, provádění a modernizace:

vítá podstatný nárůst dvoustranného obchodu mezi EU a Jižní Koreou od roku 2011, kdy vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu; je potěšen kroky, které Jižní Korea nedávno podnikla v souvislosti s ratifikací a prováděním úmluv MOP č. 29, č. 87 a č. 98 a provedenými změnami zákoníku práce v návaznosti na zprávu panelu odborníků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje; čeká na konkrétní provedení ratifikací; připomíná, že panel konstatuje, že znění dohody o volném obchodu neobsahuje jasné cíle a milníky související s ratifikací úmluv MOP; vyzývá Jižní Koreu, aby urychleně učinila nezbytné kroky k ratifikaci zbývající úmluvy MOP č. 105 a aby i nadále dosahovala pokroku, pokud jde o rovnost žen a mužů a práva žen; podporuje další spolupráci mezi EU a Jižní Koreou v oblasti polovodičů;

vyzývá zbývající členské státy EU, aby přistoupily k vnitřní ratifikaci dohody o ochraně investic a dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Singapurem, která byla podepsána v říjnu 2018, a to zejména s ohledem na význam Singapuru jakožto největší destinace přímých zahraničních investic EU v Asii, o čemž svědčí skutečnost, že objem přímých zahraničních investic EU v Singapuru dosáhl na konci roku 2020 výše 256 miliard EUR; vyzývá Singapur, aby vyvinul větší úsilí o ratifikaci a provádění základních úmluv MOP;

je přesvědčen, že dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem napomohla vytvoření udržitelnějšího obchodu; vítá zvýšení míry využití preferencí pro vývoz z EU do Japonska v roce 2020; vyzývá k zahájení jednání o začlenění ustanovení o datových tocích do dohody o hospodářském partnerství; konstatuje, že došlo k určitému pokroku, pokud jde o rozšíření seznamu pro ochranu zeměpisných označení pro obě strany, míru využití celních kvót otevřených Japonskem pro vývozce z EU a proces ratifikace úmluvy MOP č. 105 Japonskem; zdůrazňuje, že je třeba urychleně dosáhnout dalšího pokroku při provádění této dohody, a to i pokud jde o liberalizaci obchodu se službami a ratifikaci úmluvy MOP č. 111; opakuje svou výzvu k brzkému přezkumu kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji s cílem posílit její ustanovení týkající se vymáhání;

vyzývá členské státy k ratifikaci dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Vietnamem, aby tato dohoda mohla vstoupit v platnost a vytvořit příznivé podmínky pro zvýšení investic EU ve Vietnamu a v tomto regionu, zejména v oblastech podporujících ekologickou transformaci a oběhové hospodářství; zdůrazňuje význam, který má kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji pro EU, a vyzývá k urychlenému zřízení domácích poradních skupin; připomíná obavy v souvislosti s porušováním lidských práv; domnívá se, že revize vietnamského trestního zákoníku je důležitá pro zajištění účinného provádění základních úmluv MOP; naléhavě vyzývá Vietnam, aby v souladu s dohodou dokončil klíčové reformy v oblasti práce a aby urychleně do roku 2023 zajistil ratifikaci úmluvy MOP č. 87; naléhavě vyzývá Vietnam, aby pokračoval v úsilí o dosažení rovného zacházení s členskými státy EU, pokud jde o léčiva, a aby zaručil úplné provádění sanitárních a fytosanitárních ustanovení;

10.

vyzývá k nepřetržitým opatřením, jejichž záměrem by bylo zvyšovat mezi podniky, zúčastněnými stranami, občanskou společností, sociálními partnery a občany povědomí o stávajících dohodách o volném obchodu v tomto regionu a o příležitostech, které poskytují; vyzývá k posílení technické a finanční podpory tam, kde je to nutné, s cílem pomoci partnerským zemím účinně provádět dohody o volném obchodu, zejména kapitoly týkající se obchodu a udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s našimi indicko-tichomořskými partnery také v souvislosti s přezkumem směrnice o bezpečnosti dopravy;

11.

připomíná význam parlamentní diplomacie pro urychlení jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a členskými státy ASEAN;

Dvoustranné dohody o volném obchodu v jednání nebo v procesu ratifikace (pozitivní obchodní agenda)

12.

požaduje, aby bylo dosaženo zásadního pokroku při jednání o dohodách o volném obchodu mezi EU a Austrálií a EU a Novým Zélandem, a to s cílem zajistit jejich uzavření do poloviny roku 2022, aby Evropský parlament mohl tyto vyvážené dohody řádně ratifikovat v rámci svého stávajícího mandátu, aniž by časový harmonogram ohrozil obsah dohod; domnívá se, že zejména v současné geopolitické situaci je nesmírně důležité, aby demokracie posílily vzájemné vztahy, a to i v oblasti obchodu; zdůrazňuje význam komplexní a vymahatelné kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji a připomíná, že je třeba, aby základní doložku tvořila Pařížská dohoda, a to s cílem zohlednit ambici, kterou je vytvořit z dohody v těchto oblastech „zlatou normu“; připomíná, že je třeba zohlednit specifičnost a citlivost zemědělského odvětví a dosáhnout ochrany zeměpisných označení v obou zemích;

13.

vítá rozhodnutí obnovit jednání o komplexní a vzájemně výhodné obchodní dohodě s Indií, která by podporovala společné hodnoty demokracie a lidská práva, základní pracovní práva a genderovou rovnost, závazek podporovat inkluzivní, soudržný a na pravidlech založený celosvětový pořádek, účinný multilateralismus a posílené vymáhání pravidel v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje se zaměřením na boj proti změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti; vítá rozhodnutí zahájit jednání o samostatné dohodě o ochraně investic a o dohodě o zeměpisných označeních; vítá, že v několika odvětvích došlo ke zřízení stálých struktur mezi EU a Indií, jako jsou dialogy na vysoké úrovni; vítá úsilí Indie o to, aby splnila ambice EU, pokud jde o obsah a časový plán; vítá společný návrh předsedkyně von der Leyenové a předsedy vlády Modího na vytvoření Rady EU-Indie pro obchod a technologie;

14.

zdůrazňuje, že je třeba, aby se EU zapojila do komplexního dialogu s Čínou, v němž bude důrazně hájit zájmy a hodnoty EU, přičemž je třeba zohlednit současnou geopoliticky komplikovanou celosvětovou situaci, včetně ruské invaze na Ukrajinu; zdůrazňuje, že Čína je pro EU partnerem pro spolupráci a vyjednávání, ale také konkurentem ve stále větším počtu oblastí a systémovým soupeřem; znovu žádá, jak již zdůraznil ve svém usnesení ze dne 16. září 2021 o nové strategii EU-Čína, aby EU vypracovala asertivnější, komplexnější a ucelenější strategii EU-Čína, která by sjednotila všechny členské státy a utvářela vztahy s Čínou v zájmu EU jako celku; zdůrazňuje, že tato strategie by měla podporovat mnohostranný řád založený na pravidlech, jejím jádrem by měla být obrana hodnot a zájmů EU a že by měla být založena na třech zásadách, a to na zásadě spolupráce v rámci možností, konkurence v případě potřeby a konfrontace v případě nutnosti; zdůrazňuje, že je obzvláště důležité pokračovat ve spolupráci s Čínou s cílem podporovat řešení společných problémů a spolupracovat na otázkách společného zájmu, jako je boj proti změně klimatu; uznává, že podpora ze strany Číny měla zásadní význam pro uzavření Pařížské dohody;

15.

uznává, že pokračující zpoždění Číny v dodržování všech pravidel WTO nadále komplikuje obchodní vztahy mezi EU a Čínou; domnívá se, že hlavními problémy, které je třeba vyřešit, jsou četné překážky, kterým evropské společnosti čelí při přístupu na čínský trh, ochrana práv duševního vlastnictví, padělání, obavy o bezpečnost výrobků, sociální a environmentální normy, nucené transfery technologií, povinné společné podniky, nespravedlivé dotace a nekalá konkurence ze strany státních podniků;

16.

přiznává, že jednání o ratifikaci komplexní dohody o investicích mezi EU a Čínou byla v Evropském parlamentu pozastavena v důsledku rozhodnutí Číny uvalit sankce mimo jiné na pět jednotlivých poslanců Evropského parlamentu a na jeho podvýbor pro lidská práva za kritiku týkající se dodržování lidských práv v Číně; zdůrazňuje, že Evropský parlament nemůže zahájit proces projednávání a ratifikace komplexní dohody o investicích, dokud nebudou zrušeny čínské sankce vůči poslancům EP a orgánům EU; dále připomíná nátlak, který Čína vyvíjí na členské státy, například v případě Litvy, a důrazně tento postup odsuzuje; připomíná, že je nezbytné, aby Čína dodržovala mezinárodní normy, a to i pokud jde o dopad na klima, životní prostředí, biologickou rozmanitost, chudobu, zdraví, pracovní práva a lidská práva a otázky související s prevencí a bojem proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

17.

naléhavě vyzývá EU, aby zahájila strukturovaný dialog s Tchaj-wanem o spolupráci v oblasti ekologických technologií a digitální ekonomiky, včetně odvětví polovodičů, s cílem podepsat memorandum o porozumění, které by bylo přínosem pro EU i Tchaj-wan; opakuje svou výzvu Komisi, aby v rámci příprav na jednání o prohloubení dvoustranných hospodářských vazeb zahájila posouzení dopadů, veřejnou konzultaci a stanovení rozsahu dvoustranné dohody o investicích s Tchaj-wanem; rovněž vyzývá Komisi, aby zvážila možnost posílit spolupráci s Tchaj-wanem v oblasti odolných dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že Tchaj-wan je členem WTO; vyzývá k užší spolupráci při celosvětových zdravotních krizích a obchodování se zdravotnickými potřebami;

18.

vítá pokrok, kterého bylo v poslední době dosaženo v jednáních o komplexní dohodě o hospodářském partnerství s Indonésií, a to v i oblastech souvisejících s udržitelností, a obnovené odhodlání obou stran tuto dohodu uzavřít; zdůrazňuje, že podle Světové banky (17) by tato dohoda mohla do roku 2030 přinést růst HDP Indonésie o 2,13 %; zdůrazňuje, že před případným uzavřením dohody je nezbytné podniknout další kroky, zejména v oblasti udržitelnosti a odlesňování se zaměřením na palmový olej a v souvislosti s lépe vymahatelnou kapitolou o strategii pro udržitelný rozvoj, jakož i Pařížskou dohodu;

19.

připomíná, že Filipíny jsou zemí s nižšími příjmy, která využívá unijní mechanismus GSP+; připomíná, že Filipíny budou muset v roce 2024 znovu žádat o výhody systému GSP+ podle nového nařízení o systému GSP; konstatuje, že jednání o dvoustranné dohodě o obchodu a investicích s Filipínami, která byla zahájena v roce 2015, byla pozastavena; připomíná závažné obavy související s porušováním lidských práv; připomíná, že jednání by měla být obnovena až poté, co dojde ke zlepšení znepokojivé a kritické situace v oblasti lidských práv, řádné správy a právního státu;

20.

bere na vědomí, že jednání o dvoustranné dohodě o obchodu a investicích s Malajsií jsou od roku 2012 pozastavena; vybízí malajské orgány, aby zaujaly stanovisko k možnému obnovení jednání, a vybízí obě strany, aby zhodnotily výsledky posouzení dopadů na udržitelnost; zdůrazňuje, že případnému obnovení jednání by mělo předcházet hmatatelné zlepšení situace v oblasti lidských práv v zemi;

21.

všímá si, že jednání o dvoustranné dohodě o obchodu a investicích s Thajskem byla zahájena v roce 2013 a v roce 2014 byla pozastavena; bere na vědomí, že EU v posledních letech podnikla kroky k rozšíření své spolupráce s Thajskem; zdůrazňuje, že je důležité podniknout kroky (v souladu se závěry Rady z roku 2019) k obnovení jednání o ambiciózní a komplexní dohodě o volném obchodu, a vyzývá thajské orgány, aby se v tomto ohledu jasně vyjádřily a prováděly strukturální reformy; zdůrazňuje, že případnému obnovení jednání o komplexní dohodě o volném obchodu by mělo předcházet hmatatelné zlepšení demokratické situace v zemi;

22.

vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala situaci v Myanmaru po převratu v roce 2021 a posoudila, zda by mělo být zahájeno šetření směřující k případnému odnětí obchodních preferencí EBA;

23.

vyzývá Komisi a kambodžské orgány, aby usilovaly o společnou shodu na krocích, které je třeba podniknout k dosažení podmínek umožňujících obnovení obchodních preferencí pro Kambodžu v rámci režimu „Vše kromě zbraní“;

24.

vítá přezkum nařízení o GSP; zdůrazňuje, že stávající země, které jsou příjemci GSP+, a země, na něž se vztahuje režim „Vše kromě zbraní“, které se řadí mezi země s nižšími středními příjmy, budou muset (znovu) požádat o status GSP+ podle nového nařízení o GSP; vyzývá země v regionu, které jsou příjemci systému GSP, GSP+ a EBA, aby se zapojily do posílení účinného provádění svých mezinárodních závazků v oblasti lidských práv, pracovních práv, životního prostředí, řádné správy věcí veřejných a udržitelného rozvoje;

25.

vítá dlouho očekávané zásadní uzavření nástroje EU pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout reciprocity a rovných podmínek na mezinárodních trzích veřejných zakázek; zdůrazňuje, že je třeba dále posílit soubor nástrojů EU na ochranu obchodu, a to urychleným přijetím přísného nařízení o zahraničních dotacích a zaujmout jasný postoj k hospodářskému nátlaku ze strany třetích zemí, jako je nepřijatelný nátlak Číny vůči Litvě koncem roku 2021, prostřednictvím nového nástroje proti nátlaku;

Postoj EU k regionálním a mnohostranným vztahům a jednáním

26.

vyzývá k další spolupráci se sdružením ASEAN a jeho členskými státy a k rozvoji a podpoře strategického partnerství mezi EU a ASEAN; vyzývá obě strany, aby využily impulsu plánovaného summitu EU a ASEAN, který se bude konat v roce 2022 u příležitosti 45. výročí dvoustranného vztahu mezi EU a ASEAN, a předložily nový akční plán EU a ASEAN na nadcházející období s cílem podpořit intenzivnější mnohostrannou spolupráci v klíčových oblastech, a zdůrazňuje, že je třeba oživit iniciativu týkající se dohody o volném obchodu mezi regiony EU a ASEAN, a to na základě společných hodnot a zásad zahrnujících udržitelný rozvoj a podporu základních práv a genderové rovnosti, a to jakmile budou splněny příslušné podmínky; vyzývá k parlamentnímu rozměru 45. výročního summitu a opakuje svůj záměr vytvořit parlamentní shromáždění EU–ASEAN, které by posílilo demokratický rozměr partnerství;

27.

vyzývá k novému strategickému přístupu ke komplexní a progresívní dohodě o transpacifickém partnerství, která je klíčovým prvkem strategie EU pro indicko-tichomořský region; zdůrazňuje, že užší spolupráce by EU umožnila využívat významné hospodářské výhody, pokud jde o možné zvýšení blahobytu, diverzifikaci dodavatelských řetězců a snížení strategických závislostí, a poskytla by EU příležitost nadále utvářet normy v indicko-tichomořském regionu i v celosvětovém měřítku; zdůrazňuje, že EU by měla prozkoumat možnost budoucího přistoupení ke komplexní a progresívní dohodě o transpacifickém partnerství a také posoudit možnosti propojení stávajících dohod s partnery, například prostřednictvím jejich protokolů o pravidlech původu, aby se zvýšila míra využívání preferencí těchto dohod a maximalizovala jejich přidaná hodnota.

28.

vyzývá Komisi, aby nadále důkladně sledovala přímé ekonomické dopady Regionálního komplexního hospodářského partnerství na hospodářství EU a vyhodnocovala jeho dlouhodobé strategické a geopolitické důsledky;

o o

29.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi sdružení ASEAN, generálnímu tajemníkovi Meziparlamentního shromáždění sdružení ASEAN a příslušným zemím indicko-tichomořského regionu.

(1) Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 170.

(2) Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 109.

(3) Úř. věst. L 127, 14.5.2011, s. 6.

(4) Úř. věst. L 294, 14.11.2019, s. 3.

(5) Úř. věst. L 186, 12.6.2020, s. 3.

(6) Úř. věst. L 330, 27.12.2018, s. 3.

(7) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 44.

(8) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 155.

(9) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 170.

(10) Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 40.

(11) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 117.

(12) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25.

(13) Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 14.

(14) Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 109.

(15) Společné sdělení ze dne 16. září 2021 o strategii EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu (JOIN(2021)0024).

(16) Observer Research Foundation, „Climate change and geostrategic ocean governance in the Indo-Pacific“ (Změna klimatu a geostrategická správa oceánů v indicko-tichomořském regionu, 14. ledna 2022.

(17) Viz str. 9 studie Světové banky o hospodářských a distribučních dopadech dohod o volném obchodu. Případ Indonésie.