P9_TA(2022)0274

Chudoba žen v Evropě

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2022 o chudobě žen v Evropě (2021/2170(INI))

(2023/C 47/01)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

—	s ohledem na články 8, 9, 151, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a zejména na ustanovení o sociálních právech a o rovnosti žen a mužů,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979,

—	s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, zásadu „neopomíjet nikoho“, a zejména na cíl č. 1, který usiluje o odstranění chudoby, cíl č. 5, jímž je dosažení genderové rovnosti a zlepšení životních podmínek žen, a cíl č. 8, jímž je dosažení udržitelného hospodářského růstu,

—

s ohledem na strategii růstu EU „Evropa 2020“, zejména na její cíl snížit do roku 2020 o 25 % počet obyvatel EU, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, což vyvede z chudoby přes 20 milionů lidí, a na potřebu plně rozvinout systémy sociálního zabezpečení a důchodové systémy členských států, aby byla zajištěna dostatečná podpora příjmů,

—	s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (dále jen „Istanbulská úmluva“),

—	s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 190 o odstranění násilí a obtěžování ve světě práce,

—	s ohledem na akční plán pro provádění evropského pilíře sociálních práv,

—	s ohledem na doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021 o zřízení evropské záruky pro děti (1),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (2),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (3) (dále jen „směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem“),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o ženách a chudobě v Evropské unii (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o podnikání žen v malých a středních podnicích (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 nazvané „Chudoba z hlediska rovnosti žen a mužů“ (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii EU pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu (9),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o pečovatelských službách v EU pro větší rovnost žen a mužů (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňových politikách v EU (12),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů (13),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě během krize způsobené onemocněním COVID-19 a po jejím skončení (14),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 nazvané „Stárnutí starého kontinentu – možnosti a výzvy spojené s politikou zaměřenou na stárnutí po roce 2020“ (15),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na chudobu pracujících (16),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 nazvané „Ekonomiky založené na genderové rovnosti v EU: další postup“,

—	s ohledem na zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) ze dne 5. března 2020 nazvanou „Peking + 25: pátý přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU“,

—	s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace práce ze dne 27. května 2020 nazvanou „COVID-19 a svět práce. Čtvrté vydání“,

—	s ohledem na politický dokument nadace Eurofound a institutu EIGE ze dne 15. července 2021 nazvaný „Upward convergence in gender equality: How close is the Union of equality?“ (Vzestupná konvergence v rovnosti žen a mužů: jak blízko je unie rovnosti?),

—	s ohledem na studii tematické sekce Občanská práva a ústavní záležitosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky z prosince 2017 nazvanou „Gender perspective on access to energy in the EU“ (Hledisko rovnosti žen a mužů při přístupu k energii v EU),

—	s ohledem na indexy rovnosti žen a mužů institutu EIGE z let 2019 a 2020,

—	s ohledem na písemné stanovisko sdružení Make Mothers Matter z června 2021 nazvané „Mothers’ Poverty in the EU“ (Chudoba matek v EU),

—

s ohledem na posouzení roční strategie pro udržitelný růst na rok 2021 a návrhu společné zprávy o zaměstnanosti 2021, které vypracovala Evropská síť proti chudobě v únoru 2021 pod názvem „Working towards a Socially Inclusive and Poverty-proof Recovery from the COVID-19 Pandemic“ (Úsilí zaměřené na sociálně inkluzivní oživení po pandemii COVID-19 bránící chudobě),

—

s ohledem na studii tematické sekce Parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky z 19. května 2021 nazvanou „COVID-19 and its economic impact on women and women’s poverty: Insight from 5 European Countries“ (COVID-19 a jeho hospodářský dopad na ženy a chudobu žen – poznatky z pěti evropských zemí),

—

s ohledem na studii tematické sekce Parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky ze dne 14. června 2021 nazvanou „Gender equality: Economic value of care from the perspective of the applicable EU funds“ (Ekonomická hodnota péče z hlediska příslušných fondů EU),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o naplňování cíle snižování chudoby s ohledem na zvyšování nákladů na domácnost (17) a na související stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

—	s ohledem na činnost platformy EU pro boj proti bezdomovectví, která byla zahájena v červnu 2021,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0194/2022),

A.	vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou Unie zakotvenou v článku 2 Smlouvy o EU; vzhledem k tomu, že článek 8 Smlouvy o fungování EU stanoví zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

B.	vzhledem k tomu, že vymýcení chudoby je jednou z priorit EU, jež je zakotvená v článku 3 Smlouvy o EU a v článku 34 Listiny, a hlavním cílem Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv, který odráží závazek EU potírat svými politikami chudobu;

vzhledem k tomu, že v EU je počet žen žijících v chudobě stále vyšší než počet mužů žijících v chudobě (18); vzhledem k tomu, že navzdory poklesu chudoby žen i mužů v EU jsou ženy v EU i nadále nepoměrně více zasaženy chudobou a rizikem sociálního vyloučení než muži, zejména ženy, které jsou vystaveny intersekcionálním formám diskriminace; vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo riziko chudoby a sociálního vyloučení v EU vyšší u žen (22,9 %) než u mužů (20,9 %), i když u obou skupin se chudoba od roku 2015 snížila (z 24,9 % u žen a 23,1 % u mužů); vzhledem k tomu, že od roku 2017 se v 21 členských státech zvýšil rozdíl v chudobě žen a mužů (19); vzhledem k tomu, že podle dostupných dat se míra chudoby žen v jednotlivých členských státech značně liší; vzhledem k tomu, že v důsledku silné korelace mezi chudobou žen a dětskou chudobou je každé čtvrté dítě v EU ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením;

vzhledem k tomu, že podle odhadů pro rok 2019 jsou ženy v EU-27 obzvláště ohroženy chudobou, přičemž míra chudoby dosahuje 17,1 % po sociálních transferech; vzhledem k tomu, že od začátku pandemie COVID-19 jsou ženy neúměrně postiženy v socioekonomické oblasti, v některých případech i ztrátou zaměstnání; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen dokonce poklesla prudčeji, než tomu bylo během recese v roce 2008; vzhledem k tomu, že k tomu došlo mimo jiné v důsledku nárůstu neplacené péče, domácích prací a vzdělávací činnosti, které vykonávají především ženy, a že to rovněž vedlo ke zvýšení chudoby žen; vzhledem k tomu, že i před pandemií COVID-19 tvořily většinu osob pracujících na dočasných pracovních místech a na částečný úvazek ženy, zejména v odvětví služeb, a vzhledem k tomu, že pandemie tento trend posílila; vzhledem k tomu, že dopady pandemie COVID-19 ještě nejsou zcela zmapovány, a vzhledem k tomu, že socioekonomický dopad bude pociťován i v nadcházejících letech; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné zkoumat chudobu žen v souvislosti se zvládáním krize způsobené onemocněním COVID-19 a po jejím odeznění; vzhledem k tomu, že opatření přijatá k překonání finanční krize z roku 2008 nestačila ke snížení chudoby žen; vzhledem k tomu, že snížení financování veřejných sociálních služeb a nepoměr ve výši mezd mají dopad na ženy, neboť ženy jsou více závislé na veřejných sociálních službách a příspěvcích;

vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů znamená zohlednění genderových rozdílů v rámci celého politického cyklu a uplatnění intersekcionálního přístupu zohledňujícího rozmanitost žen a mužů při navrhování, provádění a hodnocení politik, programů a projektů s cílem posílit genderovou rovnost; vzhledem k tomu, že politiky EU doposud neuplatňovaly skutečně začleněné genderové hledisko ani nezahrnovaly intersekcionální přístup;

vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU zavazuje Unii k boji proti „sociálnímu vyloučení a diskriminaci“ a k podpoře „sociální spravedlnosti a ochrany [a] rovnosti žen a mužů“ v souladu s koncepcí sociálně tržního hospodářství; vzhledem k tomu, že konkrétním cílem Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv je snížit do roku 2030 počet osob ohrožených chudobou nejméně o 15 milionů, včetně 5 milionů dětí; vzhledem k tomu, že sociální a zelená agenda a agenda pro rovnost žen a mužů jsou vzájemně propojeny a sdílejí cíle spočívající v zajištění udržitelného růstu a spravedlivého rozdělení zdrojů; vzhledem k tomu, že diskuse o přezkumu stávajícího modelu správy sociálně-ekonomických záležitostí EU by měly vzít v úvahu závazek EU snížit nerovnosti a vymýtit chudobu, zejména chudobu žen;

vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva Olivier De Schutter poukázal na to, že by Evropská unie měla vypracovat celounijní strategii boje proti chudobě, která zajistí strukturální a široký přístup k vymýcení chudoby žen; vzhledem k tomu, že Evropská unie po pandemii potřebuje spravedlivější sociální smlouvu, včetně hospodářských politik zaměřených na snižování ekonomických nerovností;

vzhledem k tomu, že chudoba rodičů často vede k chudobě dětí; vzhledem k tomu, že investování do politik na podporu žen zlepšuje rovněž životní podmínky jejich rodin a zejména jejich dětí; vzhledem k tomu, že EU a členské státy musí dodržovat, chránit a naplňovat práva dětí v souladu se Smlouvou o EU; vzhledem k tomu, že práva dětí jsou v případě, že žijí v chudobě, ohrožena; vzhledem k tomu, že vymýcení dětské chudoby je zahrnuto v zásadě 11 evropského pilíře sociálních práv;

vzhledem k tomu, že rodiny s jedním rodičem jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením a existuje u nich větší pravděpodobnost přenosu chudoby po několik generací; vzhledem k tomu, že v čele 85 % rodin s jedním rodičem stojí ženy; vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo 42,1 % obyvatel EU žijících v domácnosti sestávající z pouze jedné dospělé osoby a z vyživovaných dětí ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením;

vzhledem k tomu, že chudoba žen je důsledkem celoživotní diskriminace; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy stále ovlivňují dělbu práce doma, ve vzdělávání, na pracovišti a ve společnosti a také přístup k moci a rozhodování; vzhledem k tomu, že neplacená péče a práce v domácnosti, které většinou vykonávají ženy, představují pro ženy nepřiměřenou zátěž; vzhledem k tomu, že v celosvětovém měřítku tvoří ženy více než 70 % pracujících v odvětví zdravotnictví a péče; vzhledem k tomu, že tyto druhy pracovních míst jsou systematicky podhodnocovány, protože byly a stále jsou vykonávány bezplatně ženami v domácnostech; vzhledem k tomu, že ženy mají nižší plat než muži; vzhledem k tomu, že ženy mají kvůli časové chudobě častěji smlouvy na částečný úvazek; vzhledem k tomu, že ženy trpí chudobou pracujících, která vede k vyššímu riziku chudoby a sociálního vyloučení v důsledku nízké intenzity práce;

K.	vzhledem k tomu, že by měla být náležitě zohledněna doporučení evropského pilíře sociálních práv týkající se rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí a aktivní podpory zaměstnanosti;

vzhledem k tomu, že chudoba žen má mnoho rozměrů, a proto musíme bojovat proti všem příčinám a následkům všech aspektů chudoby žen, včetně materiální deprivace, ale také proti nedostatečnému přístupu k různým zdrojům a službám, což omezuje jejich schopnost požívat plně svého občanství; vzhledem k tomu, že na chudobu žen má přímý vliv skutečnost, že není spravedlivě oceněna práce vykonávaná především ženami, dále přerušování kariéry z důvodu mateřské dovolené nebo pečovatelských povinností, nerovnoměrné rozdělení neplacených pečovatelských povinností a práce v domácnosti a segregace ve vzdělávání a následně i na trhu práce; vzhledem k tomu, že chudoba žen vede k jejich vyloučení z určitých sociálních a politických aspektů života; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup ke zdrojům a službám zároveň zvyšuje riziko, že ženy upadnou do chudoby nebo se jim z ní nepodaří vymanit, což svědčí o vzájemné závislosti mezi chudobou a sociálním a politickým vyloučením;

vzhledem k tomu, že dopad chudoby na ženy a muže se liší, a vzhledem k tomu, že pro lepší pochopení feminizace chudoby je proto třeba vzít v úvahu také ukazatele, jako je věk, střední délka života, příjmová nerovnost, rozdíly v odměňování žen a mužů, druh domácnosti a sociální transfery; vzhledem k tomu, že součinnost mezi různými prováděnými akcemi a politickými opatřeními na podporu rovnosti žen a mužů v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, daňových politik a bydlení může pomoci účinněji bojovat proti hluboce zakořeněným příčinám chudoby a sociálního vyloučení;

N.	vzhledem k tomu, že některé skupiny žen, jako jsou matky samoživitelky, ženy starší 65 let, ženy se zdravotním postižením, ženy s nízkou úrovní vzdělání a ženy pocházející z prostředí migrantů, jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením;

vzhledem k tomu, že ve vyšším věku převažují v rámci populace EU-27 ženy nad muži; vzhledem k tomu, že v roce 2019 počet velmi starých žen (ve věku 85 let a více) více než dvojnásobně převyšoval počet velmi starých mužů; vzhledem k tomu, že vývoj stárnutí obyvatelstva bude mít dalekosáhlé důsledky pro vlády, podniky a občanskou společnost, přičemž dopad bude citelný zejména pro systémy zdravotní a sociální péče, trhy práce, veřejné finance a důchodové nároky;

P.	vzhledem k tomu, že z číselných údajů vyplývá, že v EU v průměru 29,5 % žen se zdravotním postižením hrozí riziko chudoby a sociálního vyloučení, zatímco v případě jejich mužských protějšků jde o 27,5 %;

vzhledem k tomu, že ženy ze zranitelnějších skupin, jako jsou mladé ženy, ženy se zdravotním postižením, ženy pocházející z prostředí migrantů, Romky, ženy z náboženských nebo etnických menšin a ženy LBTQI+, čelí dalším a prolínajícím se formám diskriminace při přístupu ke vzdělávání, zdravotní péči, zaměstnání a sociálním službám, a jsou proto vystaveny vyššímu riziku chudoby;

R.	vzhledem k tomu, že Romové čelí diskriminaci v přístupu k iniciativám v oblasti zaměstnanosti, jako je systém záruk pro mladé lidi; vzhledem k tomu, že veřejné služby zaměstnanosti často nemají dostatečné kapacity, aby se k nim dostaly, nebo uplatňují postupy nepřímé diskriminace;

S.	vzhledem k tomu, že pokud jde o údaje o chudobě, statistická jednotka domácnosti definuje chudobu v rámci domácností a nezohledňuje nerovnosti mezi pohlavími ve vnitřním rozdělení zdrojů, což ztěžuje získání spolehlivých údajů rozčleněných podle pohlaví;

T.	vzhledem k tomu, že chudoba žen zvyšuje riziko bezdomovectví, nedostatečného přístupu k odpovídajícímu bydlení a energetické chudoby; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí politická opatření speciálně uzpůsobená rodičům samoživitelům;

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů na trhu práce je důležitým nástrojem pro odstranění chudoby žen, který má příznivý dopad nejen na ženy, ale i na ekonomiku jako celek a pozitivně ovlivňuje HDP, míru zaměstnanosti a produktivitu; vzhledem k tomu, že zlepšení rovnosti žen a mužů by do roku 2050 vedlo ke zvýšení HDP na obyvatele v EU o 6,1 až 9,6 % a k vytvoření dalších 10,5 milionu pracovních míst, z čehož by měli prospěch ženy i muži;

vzhledem k tomu, že ačkoli je práce v sektorech, kterým do velké míry dominují ženy, nezbytná a má velkou socioekonomickou hodnotu, je tato práce podhodnocená a hůře placená než v sektorech, kterým dominují muži; vzhledem k tomu, že v sektorech, kterým dominují ženy, je naléhavě nutné přehodnotit přiměřenost mezd ve vztahu k jejich sociální a ekonomické hodnotě a dosáhnout pokroku v regulační činnosti EU týkající se minimálních mezd, minimálního příjmu a platové transparentnosti;

W.	vzhledem k tomu, že k tomu, aby ženy byly ekonomicky nezávislé, mohly se realizovat v zaměstnání a měly rovná práva, je základním předpokladem právo na práci;

vzhledem k tomu, že průměrný rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů činí 11,5 %, přičemž ženy jsou nepoměrně zastoupeny v odvětvích, pro něž jsou typická špatně placená, nejistá místa; vzhledem k tomu, že ženy jsou více zastoupeny v pružných formách práce a častěji uzavírají atypické a flexibilní smlouvy (práce na částečný úvazek, práce na dobu určitou atd.); vzhledem k tomu, že ženy čelí diskriminaci spojené s těhotenstvím a mateřstvím; vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů činil v roce 2019 14,1 % na úrovni EU, nicméně hodnoty pro jednotlivé členské státy se velmi lišily (20); vzhledem k tomu, že od roku 2010 se genderový rozdíl ve výdělcích zvýšil v 17 členských státech, zatímco genderový rozdíl v příjmech se zvýšil v 19 členských státech, což vedlo k tomu, že genderové nerovnosti v příjmech a výdělcích se v EU celkově zvýšily (21); vzhledem k tomu, že přibližně 10 % pracujících v EU je ohroženo chudobou a že jsou to především ženy, kdo pracuje za minimální mzdu nebo mzdu pod životním minimem, což je mimo jiné způsobeno tím, že ženy jsou ve větší míře zapojeny do neformální ekonomiky; vzhledem k tomu, že v zájmu snížení mzdové nerovnosti a rozdílů v odměňování žen a mužů a odstranění chudoby žen je třeba zakročit proti nehlášené práci a stanovit přiměřené a spravedlivé výše minimálních mezd, které zajistí důstojnou životní úroveň;

vzhledem k tomu, že Evropská sociální charta uznává právo všech pracovníků, a tedy i žen, na spravedlivou odměnu, která je dostatečná pro důstojnou životní úroveň pro daného pracovníka i jeho rodinu, a právo na stejnou odměnu za rovnocennou práci; vzhledem k tomu, že Evropská sociální charta rovněž stanoví právo na ochranu před chudobou a sociálním vyloučením a přispívá ke snižování současných rozdílů v odměňování mužů a žen;

Z.	vzhledem k tomu, že podíl trans osob s placeným zaměstnáním činí pouze 51 % ve srovnání s 69,3 % celkové populace; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost je problémem zejména trans žen, u nichž je pravděpodobnost nezaměstnanosti téměř třikrát vyšší než průměr celkové populace (22);

AA.

vzhledem k tomu, že na plný úvazek je zaměstnáno pouze 20,7 % žen a 28,6 % mužů se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že v některých členských státech dochází často k tomu, že osoby se zdravotním postižením ztratí po nástupu do zaměstnání nároky, jež jim byly přiznány na základě postižení, a jsou tedy více ohroženy chudobou pracujících;

AB.

vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů činil v roce 2019 v průměru 29,4 % (23) v důsledku nerovnováhy způsobené přetrvávajícími celoživotními nerovnostmi; vzhledem k tomu, že tento rozdíl ve výši důchodů způsobuje, že pravděpodobnost, že klesnou pod hranici chudoby, se u žen zvyšuje s věkem, přičemž je třeba si uvědomit, že u žen je střední délka života je vyšší než u mužů, což prohlubuje důsledky chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že k odstranění rozdílů ve výši důchodů mezi ženami a muži přispěje větší začlenění do pracovního procesu během celého života;

AC.

vzhledem k tomu, že technologická a digitální revoluce, kterou jsme svědky v dnešní době, zrychluje digitální pokrok a nabízí nové obchodní příležitosti, a vzhledem k tomu, že tato technologická a digitální revoluce mění ekonomické vzorce, sociální systémy a trh práce; vzhledem k tomu, že možnost podílet se na této prosperitě musí každý člen naší společnosti, zejména ženy;

AD.

vzhledem k tomu, že je třeba více podporovat programy, které usilují zvyšování účasti žen v přírodních vědách, technologii, inženýrství a matematice (STEM) a v oblasti umělé inteligence a mají vést k přijetí víceúrovňového přístupu pro řešení rozdílů v účasti žen a mužů na všech úrovních vzdělávacího systému a v zaměstnání v rámci digitálního odvětví;

AE.	vzhledem k tomu, že dívky podávají ve škole lepší výkony než chlapci, ale často narážejí na větší překážky nebo jim z důvodu rodinných a jiných tlaků nebývá umožněno proměnit tyto úspěchy ve škole v úspěchy pracovní;

AF.

vzhledem k tomu, že chudobou jsou postiženy zejména ženy žijící ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že ženy žijících ve venkovských oblastech často nejsou vůbec registrovány na trhu práce ani nejsou vedeny jako nezaměstnané; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mezi ženami ve venkovských oblastech je velmi vysoká, a ty, které zaměstnané jsou, mají velmi nízké příjmy; vzhledem k tomu, že ženy ve venkovských oblastech mají omezený přístup ke vzdělání;

AG.

vzhledem k tomu, že pokud by vedle politik členských států existoval společný přístup EU k odvětví péče, vznikla by významná přidaná hodnota; vzhledem k tomu, že ženy vykonávají neplacenou pečovatelskou práci častěji než muži, což způsobuje, že péče o děti nebo závislé osoby je jedním z nejčastějších důvodů, proč ženy krátí svou pracovní dobu nebo zcela opouštějí trh práce; vzhledem k tomu, že ženy častěji odkládají svou kariéru nebo vykonávají krátkodobé, nejisté nebo dokonce neformální zaměstnání nebo pracují na částečný úvazek, aby práci přizpůsobily svým pečovatelským povinnostem, což má vliv na jejich příjmy a na příspěvky do penzijních fondů a negativně dopadá na jejich ekonomickou nezávislost ve stáří; vzhledem k tomu, že všeobecný přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči a sociálním službám a zařízením za dostupné ceny, jako je péče o nejmenší děti, vzdělávání dětí nebo péče o jiné závislé osoby, je nejen klíčem k tomu, aby se zabránilo zvyšování chudoby, zejména v případě žen, ale má rovněž zásadní význam pro to, aby hospodářství sloužilo veřejnému zájmu; vzhledem k tomu, že investice do těchto služeb mají proto pozitivní dopad na ekonomickou nezávislost žen a jejich schopnost podílet se na trhu práce; vzhledem k tomu, že opatření sociální ochrany jsou naprosto klíčová pro řešení chudoby žen, a to nejen z ekonomického hlediska, ale i z hlediska jejího vícerozměrného charakteru;

AH.

vzhledem k tomu, že chudoba zhoršuje dopady genderově podmíněného násilí na ženy, neboť tíživá ekonomická situace způsobuje, že pro ženy je obtížné opustit partnera, který je týrá; vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví je strukturálním problémem, který lze nalézt ve všech socioekonomických skupinách bez vztahu k původu nebo přesvědčení; vzhledem k tomu, že chudoba vystavuje ženy většímu riziku, že se stanou obětí obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování, neboť tyto ženy a jejich rodiny jsou ekonomicky závislé na osobách, které je zneužívají; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí rovněž přispívá k chudobě a sociálnímu vyloučení, protože násilí má negativní důsledky pro zdraví a může vést ke ztrátě zaměstnání a k bezdomovectví;

AI.

vzhledem k tomu, že obtěžování na pracovišti, včetně sexuálního obtěžování a psychického nátlaku, jehož obětí jsou obvykle ženy, má na ženy odrazující účinek a včetně častější nepřítomnosti, snížené produktivity, a tudíž i ztráty příjmu, a přispívá k jejich odchodu z trhu práce, což má negativní dopad na jejich profesní dráhu a ekonomickou nezávislost; vzhledem k tomu, že pokud se oběť obtěžování na pracovišti rozhodne podat oznámení, může to vést k propuštění nebo izolaci;

AJ.

vzhledem k tomu, že existují odhady, podle nichž si v současné době jedna dívka z deseti nemůže dovolit hygienické produkty; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňových politikách v EU vyzval všechny členské státy, aby odstranily tzv. „tampónovou daň“ tím, že využijí možnosti flexibility, které nabízí směrnice o DPH, a osvobodí toto základní zboží od daně nebo na něj uplatní nulovou sazbu;

AK.

vzhledem k tomu, že ruská válka proti Ukrajině vede k dalšímu nárůstu chudoby, zejména u žen, a to jednak proto, že nutí ukrajinské ženy a děti uprchnout do sousedních zemí, jednak kvůli rostoucím cenám základních služeb a zboží, které pociťují všichni Evropané, ale hlavně ti, kteří již tak mají méně prostředků;

poukazuje na to, že podle údajů Eurostatu žije v současnosti v členských státech EU v chudobě 64,6 milionu žen a 57,6 milionu mužů, což svědčí o tom, že chudoba má na ženy jiný dopad než na muže; vyzývá Komisi, aby vypracovala ambiciózní evropskou strategii proti chudobě do roku 2030 s konkrétními cíli pro snižování chudoby a s důrazem na ukončení chudoby žen a prolomení bludného kruhu mezigenerační chudoby;

zdůrazňuje, že chudobu žen je rovněž třeba analyzovat na základě mezioborového přístupu, který zahrnuje genderovou analýzu, která zohledňuje prolínající se formy diskriminace na základě charakteristik, jako je socioekonomický, přistěhovalecký a etnický původ, věk, sexuální orientace, genderová identita a vyjádření genderové identity; požaduje, aby byl do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů index rovnosti žen a mužů institutu EIGE začleněn; vyzývá EIGE, aby poskytoval údaje rozčleněné podle odvětví a pohlaví, a vyzývá členské státy, aby tyto údaje využívaly k tomu, aby lépe řešily specifické problémy jednotlivých zemí, vyvíjely národní plány obnovy a zlepšovaly synergie mezi různými balíčky, fondy a politikami;

zdůrazňuje význam politik, které zohledňují demografickou výzvu a podporují rovné příležitosti pro všechny, zejména ty, které jsou krizí zasaženy nejvíce, jako jsou zranitelné skupiny, rodiny při veškeré jejich rozmanitosti, mladá generace a starší osoby, a dále poukazuje na to, že je důležité zajistit, aby se všechny obchodní příležitosti, které nabízí současná technologická a digitální revoluce, zaměřovaly na ženy;

vyzývá členské státy, aby se při vytváření nebo hodnocení svých politik a postupů pravidelně a podrobně věnovaly shromažďování a analýze rozčleněných údajů s cílem získávat informace a číselné údaje o situaci žen ve specifických nejistých podmínkách, jako je energetická chudoba, digitální propast, nemoci z povolání a podvýživa;

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby účinně řešily nerovnosti, jimž ženy čelí, a věnovaly se přitom jejich hlavním složkám, a tedy i překážky na trhu práce a otázce přístupu k cenově dostupným kvalitním službám, jako je péče o děti a služby dlouhodobé péče, a aby pomáhaly samostatně výdělečně činným osobám, ekonomicky neaktivním osobám, nezaměstnaným (krátkodobě nebo dlouhodobě) a osobám v „atypických“ zaměstnáních získat přístup k veřejným důchodovým systémům;

konstatuje, že chudoba se stále měří na základě kumulovaného příjmu domácnosti, což předpokládá, že všichni členové domácnosti vydělávají stejně a zdroje se rozdělují rovnoměrně; vyzývá k uplatňování individualizovaných nároků a výpočtů prováděných na základě individuálních příjmů, aby bylo možné zasáhnout proti chudobě žen v jejím skutečném rozsahu;

vyzývá k tomu, aby se při měření chudoby, včetně chudoby časové, vycházelo z multidimenzionálního přístupu; vyzývá Eurostat, aby s členskými státy koordinoval genderovou koncepci evropského průzkumu využívání času (Harmonised European Time Use Survey) a jeho frekvenci;

vítá oznámení Komise o „evropské strategii v oblasti péče“, ale vyzývá ji, aby přešla nad rámec opatření v odvětví péče a zajistila přechod k pečovatelskému hospodářství, které k péči zaujímá holistický a celoživotní přístup zohledňující rovnost žen a mužů, včetně opatření na podporu ekologické udržitelnosti, spravedlivých pracovních podmínek a přiměřených mezd s cílem zachovat přitažlivost práce v odvětví péče, ukončit diskriminaci, bojovat proti chudobě, násilí a zneužívání, stanovit minimální normy a odpovídající pokyny pro kvalitu péče během celého života člověka a poskytnout podporu formálním a neformálním pečovatelům, neplaceným pečovatelům a osobám, o které pečují; vyzývá členské státy, aby vytvářely pobídky pro zaměstnavatele s cílem zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem;

konstatuje, že všechny členské státy během pandemie rozšířily pečovatelskou nabídku a zavedly zvláštní ustanovení pro domácnosti s jedním rodičem; naléhavě vyzývá členské státy, aby platnost těchto ustanovení prodloužily i na období postpandemické obnovy;

10.

je přesvědčen, že dnes již neplatí, že nejlepším prostředkem proti chudobě je práce, protože existuje řada odvětví s nízkými mzdami, lidé často pracují na nestandardní smlouvy a s nejistými pracovními podmínkami a dochází k oslabování systémů sociálního zabezpečení, a dále soudí, nezbytnými předpoklady dosažení života bez chudoby je fungující kolektivní vyjednávání a systémy minimální mzdy;

11.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily dostatečnou finanční ochranu nejen pro osoby, které byly celý život v zaměstnání, ale také pro ty, kteří bez nároku na mzdu pečují o závislé osoby, pracují v domácnosti nebo se věnují výchově a vzdělávání, a rovněž pro osoby v nejistých zaměstnáním a pro dlouhodobě nezaměstnané;

12.

vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly politiku zaměřenou na odstranění nejisté práce a nedobrovolné práce na částečný úvazek s cílem zlepšit postavení žen na trhu práce;

13.

zdůrazňuje ústřední úlohu žen pracujících v sociálním sektoru, ve vzdělávání, pečovatelských službách a maloobchodě, což jsou sektory, které – jak ukázala krize způsobená onemocněním COVID-19 – udržují naši společnost v chodu; vyzývá k zamyšlení nad povoláními, v nichž obvykle převažují ženy, a k jejich přehodnocení a žádá, aby byly vytvořeny a uplatňovány meziodvětvové genderově neutrální nástroje pro hodnocení práce s cílem lépe posoudit a spravedlivěji odměňovat povolání, v nichž převažují ženy, a zajistit stejnou odměnu za stejnou a rovnocennou práci a zároveň posílit podnikání žen v malých a středních podnicích;

14.

konstatuje, že převážná většina pracovníků v maloobchodě a úklidových službách jsou ženy a často dostávají pouze minimální mzdu, přičemž jejich riziko chudoby dále zvyšuje pandemie COVID-19; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zlepšit mzdy a bojovat proti nejistému zaměstnání; naléhá na členské státy, aby zlepšily postavení zdravotnického personálu prostřednictvím solidních mezd a pracovních podmínek a především řádných zaměstnaneckých smluv;

15.

zdůrazňuje, že v zájmu řešení multidimenzionálního charakteru chudoby žen je nezbytné překonat segregaci neplacené práce v domácnosti a pečovatelských povinností, které vykonávají především ženy, a posílit boj proti stereotypům s cílem posílit opatření zaměřená na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem pečovatelských služeb a pracovní podmínky vstřícné k rodině, jako je flexibilní pracovní doba a možnost práce z domova s cílem podpořit model, kdy oba partneři vydělávají a oba vykonávají pečovatelské povinnosti („equal earner-equal carer“, „time use policy“) (24), aby ženy a muži mohli lépe sladit svůj profesní život se svým soukromým životem; žádá členské státy, aby plně provedly směrnici o sladění pracovního a soukromého života do svých právních předpisů s cílem zajistit spravedlivé rozdělení pracovního a rodinného života, a vyzývá je, aby se neomezovaly na minimální normy, které tato směrnice stanovuje; zdůrazňuje, že je nutné řešit hlubší příčiny chudoby pracujících, například podporou vzdělávání, stanovením minimálních mezd a zajištěním sociální ochrany; vyzývá Komisi, aby naléhala na členské státy, aby investovaly do kvalitního vzdělávání a odborné přípravy (a poskytovala jim k tomu potřebnou podporu) a aby sdílely osvědčené postupy a věnovaly zvláštní pozornost celoživotnímu učení;

16.

zdůrazňuje, že koncentrace žen v oblasti nejisté práce, včetně vysokého podílu práce na částečný úvazek, špatně placené práce, pracovních poměrů na dobu určitou a smluv na nulový počet hodin, je nepoměrně vysoká a často nedobrovolná; vyzývá členské státy, aby prováděly doporučení Mezinárodní organizace práce, jejichž cílem je omezit rozsah nejisté práce, jako je například omezení podmínek, za nichž lze nejistá pracovní místa využívat, a omezení doby, po kterou může být pracovník na základě nejisté pracovní smlouvy zaměstnán;

17.

vyzývá členské státy, aby uplatňovaly aktivní a účinné politiky za účelem prevence a potírání obtěžování na pracovišti, včetně sexuálního a psychického obtěžování; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné a přiměřené mechanismy financování programů a opatření zaměřené na boj proti obtěžování na pracovišti, včetně mechanismů na podporu žen při oznamování případů obtěžování; vyzývá členské státy a EU, aby ratifikovaly Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 190 k zabránění násilí a obtěžování ve světě práce;

18.

zdůrazňuje, že je důležité zvýšit povědomí o důsledcích rozhodnutí, která přijímají ženy na trhu práce, a o významu jejich ekonomické nezávislosti pro jejich ochranu před chudobou a sociálním vyloučením;

19.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že ženy, které mají děti, jsou na pracovišti diskriminovány, protože jsou matkami, a nikoli proto, že by jejich pracovní výkon byl ve srovnání s kolegy horší; naléhavě vyzývá členské státy, aby aktivně podporovaly pozitivní vnímání matek jako zaměstnankyň;

20.

poukazuje na zásadní úlohu, kterou při boji s chudobou žen hrají vysoce kvalitní veřejné služby, zejména služby pro předškolní vzdělávání a péči nebo pro péči o jiné závislé osoby, jako jsou starší lidé; vyzývá členské státy, aby zavedly vhodné mechanismy pro uznání tohoto životního výsledku;

21.

zdůrazňuje, že na chudobu žen má rovněž velký dopad změna klimatu, neboť ženy jsou více závislé na přírodních zdrojích, a jelikož tvoří většinu chudých lidí v EU, mají méně prostředků, aby se mohly chránit před jejími negativními důsledky; vyjadřuje politování nad skutečností, že do politik EU v oblasti klimatu není důsledně začleňováno hledisko rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, aby rovnost žen a mužů do politik a právních předpisů EU v oblasti změny klimatu začleňovala; je toho názoru, že balíček „Fit for 55“ a Sociální fond pro klimatická opatření by měly být koncipovány a prováděny s jasným genderovým rozměrem a měly by být stejnou měrou přínosné pro ženy i pro muže;

22.

požaduje, aby EU a členské státy chránily ženy žijící v energetické chudobě tím, že zajistí včasnou a koordinovanou reakci s cílem řešit dlouhodobý dopad energetické krize; zdůrazňuje, že musí být zajištěn přístup k cenově dostupným veřejným službám pro domácnosti s nízkými příjmy, a zejména pro starší ženy a matky samoživitelky;

23.

vyzývá Komisi a členské státy, aby začleňovaly rovnost žen a mužů do všech politik, programů a opatření a zavedly politiky pro lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a vhodná opatření zaručující účast žen na trhu práce, jako je lepší mateřská dovolená, výrazně delší otcovská dovolená, placená a nepřenosná rodičovská dovolená, pružná pracovní doba, zařízení péče o děti na místě, pečovatelské služby a politiky práce na dálku; zdůrazňuje, že je důležité, aby docházelo k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a aby byla reakce na pandemii COVID-19 prostřednictvím hospodářské politiky přizpůsobena specifickým potřebám žen a struktuře jejich hospodářské činnosti;

24.

vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily rovnost žen a mužů do všech právních předpisů, politik, programů a opatření souvisejících s dopravou a aby bylo hledisko rovnosti žen a mužů součástí návrhů v oblasti mobility, cenově dostupného bydlení a městského plánování;

25.

zdůrazňuje, že bezdomovectví žen by v EU nemělo být podceňováno a nesprávně vnímáno jako drobný sociální problém; poukazuje na nedostatek komplexních rozčleněných údajů o povaze a rozsahu bezdomovectví žen, kvůli kterému je tento problém méně viditelný; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby začlenily hledisko rovnosti žen a mužů do politik a postupů, které se zabývají bezdomovectvím a nedostatečným přístupem k cenově dostupnému a přiměřenému bydlení a energiím, a aby vypracovaly konkrétní strategie zaměřené na vymýcení těchto problémů do roku 2030 a současně zajistily, aby příslušné úřady reagovaly na potřeby žen bez domova vhodným a účinným způsobem; zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo násilí na základě pohlaví uznáno za jednu z hlavních příčin vyššího rizika bezdomovectví žen, a upozorňuje rovněž, že je třeba zabývat se otázkou, jak se potřeby žen protínají s širšími sociálně-ekonomickými a strukturálními překážkami; vyzývá všechny aktéry, aby začlenili genderové hledisko do Evropské platformy pro boj proti bezdomovectví; je přesvědčen o tom, že zásada „bydlení na prvním místě“ může hrát v boji proti bezdomovectví důležitou úlohu, a požaduje, aby byly tyto projekty realizovány ve všech členských státech;

26.

konstatuje, že zhoršující se sociální a hospodářská situace způsobená pandemií COVID-19 zvýšila výskyt všech forem zneužívání žen a násilí páchaného na ženách i prostituce, a to v rozporu s lidskými právy žen; zdůrazňuje, že je nutné navýšit veřejné, finanční a lidské zdroje s cílem podporovat skupiny ohrožené chudobou a řešit situace představující riziko pro děti a mladé lidi, starší osoby, osoby se zdravotním postižením a osoby bez domova;

27.

konstatuje, že ekonomická nezávislost žen má zásadní význam pro jejich schopnost vymanit se ze situací genderově podmíněného násilí; vyzývá proto k zavedení podpůrných a ochranných opatření na podporu žen v těchto situacích, k přijetí komplexní směrnice o prevenci a potírání všech forem genderově podmíněného násilí, k doplnění genderově podmíněného násilí na seznam trestných činů EU, k ratifikaci Istanbulské úmluvy ze strany EU a k ratifikaci této úmluvy Bulharskem, Českou republikou, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou a Slovenskem; zdůrazňuje, že život bez násilí je klíčový pro to, aby se ženy mohly účastnit trhu práce, dosáhnout svého plného potenciálu a být finančně nezávislé; odsuzuje záměrné dezinformace o nástrojích a iniciativách zaměřených na boj proti genderově podmíněnému násilí v EU; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že tyto dezinformace slaví v Evropě úspěchy, což ještě více ztěžuje ochranu žen před násilím;

28.

vyzývá členské státy, aby bojovaly proti škodlivým praktikám, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, předčasné a nucené sňatky a tzv. „násilí páchané ve jménu cti“, které konkrétně ubližují mladým ženám a dívkám a omezují jejich možnosti;

29.

domnívá se, že prostituce je závažnou formou násilí a vykořisťování, jež postihuje především ženy a děti; vyzývá členské státy k přijetí konkrétních opatření s cílem bojovat proti hospodářským, sociálním a kulturním příčinám prostituce, aby ženy v situaci chudoby a sociálního vyloučení nepadly tomuto vykořisťování za oběť; vyzývá členské státy, aby přijaly konkrétní opatření, jež by prostitutkám a prostitutům pomáhala při jejich sociální a profesní reintegraci;

30.

vyzývá Komisi, aby prostřednictvím evropských sociálních fondů a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova navrhla proaktivní opatření na podporu zaměstnanosti žen, usnadnění přístupu k sociálním službám a sociálně-ekonomického rozvoje ve venkovských oblastech; vybízí členské státy, aby ve spolupráci s regionálními a místními orgány zmírnily riziko chudoby žen ve venkovských oblastech posílením jejich postavení a zlepšením jejich kvality života, a to prostřednictvím zajištění kvalitních vzdělávacích programů a kvalitních podmínek zaměstnávání, včetně práce na dálku a důstojného příjmu; vyzývá k pozitivním opatřením, jež by motivovala zejména zemědělkyně k tomu, aby zůstaly ve venkovských oblastech, včetně podpory komunitních center, která mohou poskytovat technické poradenství a asistenci s cílem udržet provoz zemědělských podniků a pomoci jim přežít, a vybízet mladé lidi k investicím do zemědělství a chovu hospodářských zvířat v zájmu zajištění dlouhodobého přežití tohoto odvětví;

31.

zdůrazňuje klíčovou úlohu všech sociálních fondů a programů EU, zvláště Evropského sociálního fondu plus a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům, Fondu pro spravedlivou transformaci, Nástroje pro oživení a odolnost a Azylového, migračního a integračního fondu; zdůrazňuje, že členské státy a Komise by prostřednictvím ESF+ měly usilovat o zmírnění sociálně-ekonomických dopadů krize, zejména na ženy, zvýšit počet zaměstnaných žen a pomáhat jim sladit jejich pracovní a osobní život, bojovat proti chudobě a jejímu genderovému rozměru, feminizaci chudoby a diskriminaci na základě pohlaví na trhu práce a ve vzdělávání a odborné přípravě, podporovat nejzranitelnější osoby a potírat dětskou chudobu; vyzývá členské státy, aby finanční prostředky plně využívaly s ohledem na rovnost žen a mužů;

32.

zdůrazňuje, že ve všech členských státech by mělo být urychleno vnitrostátní úsilí o začleňování Romů; vyzývá Komisi, aby toto začleňování podporovala, a zajistila tak účast romských dívek a žen na všech úrovních, včetně těch pracujících na místní a regionální úrovni a na úrovni EU; poukazuje na skutečnost, že toto úsilí by mělo zohledňovat rovnost žen a mužů a zaměřit se převzetí osvědčených postupů členských států na úrovni Unie;

33.

vyzývá Komisi a členské státy, aby doplnily finanční pomoc EU o studijní programy a projekty, které poskytnou talentovaným romským dívkám a ženám možnost využít dalšího vzdělávání k vymanění se z mezigenerační chudoby a podpoří jejich sociální integraci a rozvoj jejich znalostí s cílem zlepšit situaci romské komunity; vyzývá členské státy, aby uvedly míru podpory, kterou by potřebovaly k provádění doporučených opatření pro integraci romského obyvatelstva;

34.

zdůrazňuje, že nárůst chudoby žen má velký dopad na širší společnost; vyjadřuje znepokojení nad důsledky této situace pro dětskou chudobu; v tomto ohledu vítá přijetí doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti;

35.

podtrhuje významný přínos žen v oblasti zaměstnanosti, kultury, vzdělávání, vědy a výzkumu; bere na vědomí, že došlo k hlubokému zhoršení životních podmínek žen zaměstnaných v uměleckých a kulturních odvětvích a v mikropodnicích a malých zemědělských a venkovských podnicích, a to v důsledku pozastavení hospodářských a kulturních činností během pandemie;

36.

vyzývá ke genderově citlivému přístupu k digitální transformaci; naléhavě vyzývá Komisi, aby využila stávajících programů a financování a v případě potřeby uvolnila další finanční prostředky na boj proti digitální chudobě žen s cílem vybavit ženy nezbytnými dovednostmi, aby mohly bezpečně působit v digitálním prostředí, a zlepšit jejich digitální gramotnost;

37.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly překážky bránící podnikání žen, a zejména aby provedly komplexní analýzu přístupu žen k financování a pomohly odstranit chudobu žen v Evropské unii tím, že jim umožní stát se podnikatelkami a zakládat malé a střední podnik přispívající k souběžné transformaci; konstatuje, že podnikání žen vytváří pracovní místa, posiluje jednotný trh a snižuje nezaměstnanost; konstatuje, že nižší byrokratická zátěž pro podnikatele odstraňuje překážky, díky čemuž může začít podnikat více žen; zdůrazňuje význam znalostí o podnikání a praktických zkušeností ve školách; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly posílení postavení žen prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení; vyzývá zejména k větší podpoře předmětů STEM, digitálního vzdělávání, umělé inteligence a finanční gramotnosti s cílem bojovat proti převládajícím stereotypům a zajistit, aby do těchto odvětví přicházelo více žen a přispívalo k jejich rozvoji;

38.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že veškerá nová fiskální politika, včetně zdanění s jasným genderovým rozměrem, bude řešit a odstraňovat socioekonomické a genderové nerovnosti ve všech jejich dimenzích (25); vyzývá členské státy, aby se ve svých daňových politikách vyvarovaly diskriminace na základě pohlaví a odstranily DPH u dámských hygienických výrobků, jež neúměrně ohrožuje důstojnost žen s nižšími příjmy, a zajistily tak, aby k těmto základním výrobkům měly přístup všechny ženy;

39.

vyzývá členské státy, aby při reformě důchodových systémů a přizpůsobování věku odchodu do důchodu zohledňovaly genderový rozměr a přihlížely k rozdílům mezi pracovními schématy žen a mužů, včetně všech praktik neplaceného zaměstnání, přičemž zohlední vyšší riziko diskriminace žen na trhu práce, zejména starších žen; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly konkrétní opatření pro prevenci a potírání rizika chudoby starších žen a žen v důchodu, které je důsledkem stárnutí obyvatelstva a podílu starších žen ve znevýhodněném nebo zranitelném postavení; vyzývá členské státy, aby do svých důchodových systémů zahrnuly náhradu za neplacenou pečovatelskou práci, například prostřednictvím pečovatelských kreditů nebo jiných opatření přidaných k důchodu pečovatele, bez ohledu na to, zda je péče poskytována nezletilým dětem, starším lidem nebo nemocným či zdravotně postiženým osobám, a zároveň aby k pečovatelství vybízely i muže;

40.

vyzývá Komisi, aby neprosazovala žádné politické doporučení, které by vedlo k nárůstu nejistých pracovních vztahů, deregulaci pracovní doby, snížení platů, útoku na kolektivní vyjednávání nebo privatizaci veřejných služeb a sociálního zabezpečení;

41.

vítá probíhající jednání o přijetí směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii; vyzývá orgány EU, aby přijaly rámec EU, který podpoří zavedení nebo úpravu minimální mzdy v každé zemi, mimo jiné na základě vnitrostátního spotřebního koše zboží a služeb za reálné ceny, který bude zahrnovat i odpovídající bydlení, zdravé a vyvážené potraviny, oděvy, udržitelnou dopravu a energie, zdraví a péči i zdroje umožňující lidem smysluplně se zapojit do společnosti, kultury a vzdělávání, což by zajistilo důstojnou životní úroveň, jež by částečně pomohla zmírnit chudobu pracujících, zejména v případě žen; požaduje spravedlivou a přiměřenou minimální mzdu v členských státech jako nezbytné ochranné opatření, které zajistí spravedlivější rozdělení mezd a zaručí spodní hranici mezd chránící ženy a muže na trhu práce; je toho názoru, že rámec pro minimální mzdu musí být vytvořen a zachováván prostřednictvím jasných pravidel a transparentních a účinných postupů využívajících kritéria a orientační ukazatele pro posuzování přiměřenosti, a to mimo jiné s přispěním poradních orgánů a se zapojením sociálních partnerů;

42.

vyzývá členské státy, aby byly ambiciózní při provádění evropské záruky pro děti a směrnice o transparentnosti odměňování, jakož i budoucí směrnice o minimálních mzdách a doporučení o minimálním příjmu;

43.

vyjadřuje politování nad skutečností, že v rozpočtu EU stále není celkově uplatňováno hledisko rovnosti žen a mužů, na což upozornil Evropský účetní dvůr, a požaduje, aby byla tato situace co nejdříve napravena; zdůrazňuje, že hledisko rovnosti žen a mužů musí být uplatňováno na všech úrovních politického cyklu, přičemž tento postup musí vycházet ze spolehlivých údajů; zdůrazňuje, že má-li být dosaženo rovnosti žen a mužů a odstraněna chudoba žen, je důležité sestavovat rozpočet tak, aby zohledňoval rovnost žen a mužů, a to i v rámci všech programů v rozpočtu na rok 2022; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby urychlila zavádění účinné, transparentní a komplexní metodiky a úzce spolupracovala s Parlamentem při měření příslušných genderových výdajů, jak je stanoveno v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (26), s cílem předvést hmatatelné výsledky v rozpočtu na rok 2022 a rozšířit tuto metodiku na všechny programy víceletého finančního rámce;

44.

poukazuje na skutečnost, že fiskální kapacita EU vyžaduje potenciální revizi stávající správy hospodářských a sociálních záležitostí s cílem zmírnit nerovnosti a chudobu žen a dosáhnout rovnosti žen a mužů; požaduje, aby byla správa hospodářských a sociálních záležitostí v souladu s dosažením cílů v oblasti rovnosti žen a mužů, a vyzývá k odstranění chudoby žen;

45.

vyzývá Radu, aby vytvořila účelovou konfiguraci pro rovnost žen a mužů s cílem zavést společná konkrétní opatření zaměřená na řešení problémů v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů a aby zajistila projednávání otázek rovnosti žen a mužů na nejvyšší politické úrovni;

46.

vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly nerovnoměrný genderový dopad inflace a skokového růstu cen energií, k nimž došlo v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině, a aby tuto skutečnost zohlednily při provádění opatření ke zmírnění jejího dopadu na nejchudší osoby;

47.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 223, 22.6.2021, s. 14.

(2) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(3) Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79.

(4) Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 130.

(5) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 77.

(6) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 56.

(7) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 93.

(8) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 14.

(9) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 60.

(10) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 6.

(11) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 80.

(12) Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 38.

(13) Úř. věst. C 331, 17.8.2021, s. 5.

(14) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 191.

(15) Úř. věst. C 99, 1.3.2022, s. 122.

(16) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 62.

(17) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 192.

(18) Internetové stránky Eurostatu nazvané „Životní podmínky v Evropě – chudoba a sociální vyloučení“, zobrazeno dne 30. května 2022. K dispozici zde: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Living_conditions_in_Europe_-_poverty_and_social_exclusion&oldid=544210

(19) Evropský institut pro rovnost žen a mužů, „Index rovnosti žen a mužů 2020: Digitalizace a budoucnost práce“, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020.

(20) Stránka Eurostatu „Gender pay gap statistics“, navštívena 30. května 2022. Viz: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Gender_pay_gap_statistics

(21) „Gender pay gap statistics“

(22) https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/7341d588-ddd8-11ea-adf7-01aa75ed71a1/language-en

(23) Článek Eurostatu ze dne 3. února 2021 nazvaný „Closing the gender pension gap?“.

(24) EIGE Gender Statistics Database, navštíveno 30. května 2022. K dispozici na: https://eige.europa.eu/gender-statistics/dgs/browse/ta/ta_timeuse.

(25) Zpráva tematické sekce Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti z dubna 2017 nazvaná „Rovnost žen a mužů a zdanění v Evropské unii“.

(26) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.