—

s ohledem na hlavy II, III a V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a na závazek stanovený v preambuli provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, a zejména na čl. 10 odst. 1 a 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 1, čl. 24 odst. 1, články 26, 36, 41, čl. 42 odst. 2, 3, 6 a 7, články 44, 45 a 46 a protokol č. 10 této smlouvy,

—

s ohledem na dokument nazvaný „Strategický kompas pro bezpečnost a obranu – Za Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti“, a to ve znění, jež schválila Rada dne 21. března 2022 a potvrdila Evropská rada dne 25. března 2022,

—

s ohledem na Versailleské prohlášení hlav států a předsedů vlád EU ze dne 11. března 2022,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2022 nazvané „Analýza nedostatečných investic do obrany a další postup“ (JOIN(2022)0024),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 nazvané „Provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2021“ (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2022 nazvané „Provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2021“ (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. února 2022 nazvané „Příspěvek Komise k evropské obraně“ (COM(2022)0060),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o ústavních, právních a institucionálních dopadech společné bezpečnostní a obranné politiky: možnosti, které skýtá Lisabonská smlouva“ (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o závěrech zasedání Evropské rady konaného ve dnech 24.–25. března 2022: aktuální situace, pokud jde o válku proti Ukrajině a sankce EU vůči Rusku a jejich uplatňování (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2022 o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2022 o agresi Ruska vůči Ukrajině (7),

—

s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů Parlamentu o Ukrajině ze dne 16. a 24. února 2022,

—

s ohledem na zprávu o konečných závěrech Konference o budoucnosti Evropy z května 2022,

—

s ohledem na komuniké z bruselského summitu, které vydaly hlavy států a vlád účastnící se zasedání Severoatlantické rady v Bruselu dne 14. června 2021,

—

s ohledem na analýzu a doporučení reflexní skupiny jmenované generálním tajemníkem NATO ze dne 25. listopadu 2020 nazvanou „NATO 2030: Spojeni pro nový věk“,

—

s ohledem na rezoluce přijaté Valným shromážděním OSN dne 2. března 2022 o agresi proti Ukrajině, dne 24. března 2022 o humanitárních důsledcích agrese proti Ukrajině a dne 7. dubna 2022 o pozastavení členských práv Ruské federace v Radě pro lidská práva,

—

s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (8), včetně prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, která vstoupila v platnost dne 1. září 2017,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady o omezujících opatřeních EU vůči Rusku v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině,

—

s ohledem na Dohodu o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (9) (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím“),

—

s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0164/2022),

A.

vzhledem k tomu, že nevyprovokovaná a neodůvodněná vojenská agrese Ruské federace vůči Ukrajině, která následovala po ruské invazi do Gruzie v roce 2008 a jiných aktech agrese v dalších částech světa, je zjevným porušením mezinárodního práva, Charty OSN a zásad zakotvených v Helsinském závěrečném aktu z roku 1975, Budapešťském memorandu z roku 1994 a Pařížské chartě pro novou Evropu ze dne 21. listopadu 1990 a závažným způsobem podkopává evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu;

B.

vzhledem k tomu, že Ruská federace nesplnila nařízení Mezinárodního soudního dvora ze dne 16. března 2022, v němž bylo Rusko jednoznačně vyzváno, aby okamžitě zastavilo vojenské operace a zajistilo, aby žádné vojenské nebo nepravidelné ozbrojené jednotky, které může řídit nebo podporovat, ani organizace a osoby, které mohou být pod jeho kontrolou nebo vedením, nepodnikaly žádné kroky k podpoře stávajících vojenských operací;

C.

vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu představuje útok proti samotnému evropskému mírovému řádu, a ohrožuje tak základy, na nichž byla vybudována zahraniční, bezpečnostní a obranná politika EU; vzhledem k tomu, že přetrvávající pokusy Ruska vytvořit nestabilitu v sousedství EU i na celém světě a oslabit a důrazně revidovat evropský bezpečnostní řád vyžadují podstatné a rozhodné posílení soudržnosti a účinnosti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU;

D.

vzhledem k tomu, že v této válce, kterou Ruská federace vede proti Ukrajině od roku 2014, přicházejí o život tisíce Ukrajinců; vzhledem k tomu, že tisíce byly zraněny a více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy nebo uprchlo do sousedních zemí;

E.

vzhledem k tomu, že ruské ozbrojené síly záměrně a bez rozdílu ostřelují civilní infrastrukturu, včetně domovů, krytů, školek, škol, nemocnic, pohotovostních a pečovatelských zařízení a vlakových a autobusových nádraží;

F.

vzhledem k tomu, že podle vysoké komisařky OSN pro lidská práva tyto útoky způsobují nezměrné lidské utrpení a rovnají se válečným zločinům a zločinům proti lidskosti; vzhledem k tomu, že mučení a vraždy civilistů a rostoucí počet zpráv o obchodování s lidmi, sexuálním násilí, vykořisťování, znásilňování a zneužívání žen a dětí jsou brutální válečné zločiny, které je třeba urychleně vyšetřit a zdokumentovat, aby mohli být pachatelé souzeni; vzhledem k tomu, že probíhá mezinárodní vyšetřování zločinů spáchaných v Buče; vzhledem k tomu, že invaze na Ukrajinu může představovat zločin agrese ve smyslu článku 8a Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a že zvěrstva páchaná ruskou armádou a jejími zástupci splňují definici genocidy podle Úmluvy OSN z roku 1948; vzhledem k tomu, že ti, kteří o těchto činech rozhodli a kteří je spáchali, musí být postaveni před mezinárodní trestní soud;

G.

vzhledem k tomu, že ruská invaze na Ukrajinu přinesla do Evropy opět válku a my Evropané v Evropské unii nyní potřebujeme veškeré své odhodlání a rozhodnost, abychom chránili a bránili tuto Unii a hodnoty a zásady, které představuje, včetně zásady územní celistvosti, národní suverenity a mezinárodního pořádku založeného na pravidlech;

H.

vzhledem k tomu, že neschopnost adekvátně reagovat na ruskou agresi proti Gruzii v roce 2008 a proti Ukrajině v roce 2014 přiměla Rusko, aby pokračovalo v agresivních vojenských a politických kampaních, včetně rozsáhlé invaze na Ukrajinu, a tím oslabilo a narušilo mezinárodní řád a stabilitu založené na pravidlech v Evropě i jinde;

I.

vzhledem k tomu, že strategickým cílem svobodného světa je podpořit Ukrajinu v jejím konečném vítězství proti ruskému agresorovi a znovu získat kontrolu nad mezinárodně uznávaným územím Ukrajiny;

J.

vzhledem k tomu, že agresivní válka Ruské federace vůči Ukrajině a její útok na evropský mírový řád probíhají na pozadí tvrdých represí vůči občanské společnosti a politické opozici v Rusku, jejichž cílem je zajistit přežití stále totalitnějšího režimu;

K.

vzhledem k tomu, že obrana Evropy je především povinností všech evropských demokracií; vzhledem k tomu, že této povinnosti musí odpovídat přiměřené cíle v oblasti finančních a vojenských kapacit; vzhledem k tomu, že EU je odhodlána plnit svou úlohu v boji proti snahám Ruské federace zničit základy mezinárodní bezpečnosti a stability, a to i prostřednictvím úzké spolupráce s NATO, jež je základem kolektivní obrany svých členů; vzhledem k tomu, že dne 18. května 2022 Finsko a Švédsko oficiálně předložily své žádosti o členství v NATO; vzhledem k tomu, že je důležité, aby všichni spojenci NATO urychleně ratifikovali protokoly o přistoupení Finska a Švédska; vzhledem k tomu, že Turecko projevuje neochotu uvítat žádosti Finska a Švédska o členství v NATO; vzhledem k tomu, že čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU zůstává důležitým prvkem evropské bezpečnostní architektury, neboť poskytuje podporu a ochranu všem členským státům EU; vzhledem k tomu, že Parlament vyjádřil upřímnou vděčnost za obnovenou pomoc a spolupráci USA, pokud jde o ochranu a zajištění evropské územní obrany;

L.

vzhledem k tomu, že Ukrajina má základní právo na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN; vzhledem k tomu, že Parlament vzdává hold ukrajinskému lidu za jeho odvahu bránit svou zemi a naše společné hodnoty svobody a demokracie a bude ho nadále podporovat;

M.

vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 1. března 2022 o ruské agresi vůči Ukrajině vyzval orgány EU, aby pracovaly na tom, aby byl Ukrajině udělen status kandidátské země EU a aby mezitím usilovaly o začlenění Ukrajiny do jednotného trhu EU v souladu s dohodou o přidružení mezi EU a Ukrajinou;

N.

vzhledem k tomu, že v rámci obnoveného mandátu poradní mise Evropské unie (EUAM) na Ukrajině bude mise zajišťovat úzkou spolupráci s Mezinárodním trestním soudem, agenturou EU Eurojust a členskými státy poskytujícími přímou podporu vyšetřování a stíhání mezinárodních zločinů na Ukrajině;

O.

vzhledem k tomu, že by Parlament měl iniciovat hloubkovou analýzu důvodů, proč EU, její členské státy a podobně smýšlející partneři v rámci mezinárodního společenství nedokázaly odradit Rusko od agresivní války na Ukrajině, která porušuje Chartu OSN, a představuje tak útok na samotné jádro mírového a bezpečnostního řádu Evropy, na její hodnoty a prosperitu a její demokratické základy, a měl by vyvodit ponaučení z předchozích chyb v politice vůči Rusku, počínaje tím, že nebylo zajištěno plné dodržování dohody o příměří z 12. srpna 2008 vyjednané díky zprostředkování EU a neproběhlo vyšetřování případů porušování sankcí uvalených na Rusko od roku 2014;

P.

vzhledem k tomu, že Rada ve Strategickém kompasu uznala, že bezpečnost a stabilita na celém západním Balkáně stále ještě není samozřejmostí a že existuje riziko, že stávající zhoršení evropské bezpečnostní situace by mohlo eskalovat;

Q.

vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zvýšit připravenost, aby bylo možné lépe zvládat celé spektrum krizí, zejména humanitárních a bezpečnostních; vzhledem k tomu, že Unie musí především včas využít všechny nástroje, které má k dispozici, aby chránila sebe a své obyvatele, své hodnoty a zájmy a přispěla k mezinárodnímu míru a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že je třeba, aby Unie spolupracovala se svými spojenci;

R.

vzhledem k tomu, že ozbrojené konflikty neúměrně postihují ženy, dívky a zranitelné skupiny; vzhledem k tomu, že konstruktivní účast žen a dívek na předcházení konfliktům, na jejich řešení a na obnově vede k míru, který je udržitelnější; vzhledem k tomu, že se orgány EU zavázaly zohledňovat rovnost žen a mužů v rámci Akčního plánu pro rovnost žen a mužů III, který zahrnuje všechny oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP);

S.

vzhledem k tomu, že aktivní úloha Parlamentu a jeho politická podpora a demokratická kontrola při vytváření společné obranné politiky Unie a zavádění společné obrany by potvrdily a posílily reprezentativní a demokratické základy Unie;

T.

vzhledem k tomu, že fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii a že občané EU jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Parlamentu;

U.

vzhledem k tomu, že každý orgán by měl plně využívat působnosti svěřené mu Smlouvami a v souladu s postupy, podmínkami a cíli v nich stanovenými; vzhledem k tomu, že orgány by měly mezi sebou loajálně spolupracovat;

V.

vzhledem k tomu, že pravomoc Unie v otázkách SZBP se vztahuje na všechny oblasti zahraniční politiky a všechny otázky týkající se bezpečnosti Unie, včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést ke společné obraně, pokud tak Evropská rada jednomyslně rozhodne, v souladu s článkem 24 a čl. 42 odst. 2 Smlouvy o EU;

W.

vzhledem k tomu, že konkrétní úloha Parlamentu v zahraniční, bezpečnostní a obranné politice EU je vymezena ve Smlouvách;

X.

vzhledem k tomu, že Parlament by měl společně s Radou vykonávat rozpočtovou funkci v této oblasti podle článku 41 Smlouvy o EU a svou politickou konzultační funkci podle článku 36 Smlouvy o EU;

Y.

vzhledem k tomu, že při přijímání rozhodnutí Evropské rady a Rady o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice se výkonný orgán Evropské unie skládá z vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Rady, Politického a bezpečnostního výboru a podřízených agentur; vzhledem k tomu, že článek 24 Smlouvy o EU uvádí, že „členské státy aktivně a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity a že „se zdrží jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo by mohlo ohrozit její účinnost jako soudržné síly v mezinárodních vztazích“;

Z.

vzhledem k tomu, že Parlament je jediným orgánem, který může legitimně vykonávat funkci politické kontroly a dohledu nad výkonnou mocí na úrovni Unie;

AA.

vzhledem k tomu, že prohlubování obranné spolupráce mezi členskými státy na úrovni Unie by mělo jít ruku v ruce s posilováním parlamentního dohledu a kontroly jak ze strany Evropského parlamentu, tak ze strany vnitrostátních parlamentů;

AB.

vzhledem k tomu, že místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, případně společně s Komisí, poskytne Parlamentu svá podrobná stanoviska k níže uvedeným doporučením, zejména pokud souvisí s rozpočtovou a politickou kontrolní funkcí Parlamentu v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU;

AC.

vzhledem k tomu, že spolupráce mezi členskými státy a partnery podle čl. 42 odst. 2 a článků 45 a 46 Smlouvy o EU by měla využívat právní identitu, výsady a imunity, které Smlouvy poskytují;

AD.

vzhledem k tomu, že cílem Unie je podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních;

AE.

vzhledem k tomu, že Unie musí společně se svými spojenci usilovat o posílení mírového a bezpečnostního pořádku, který kontinentu a jeho obyvatelům zajistí mír a bezpečnost, jaké si zaslouží; vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině odhalila nedostatky stávající globální bezpečnostní struktury;

AF.

vzhledem k tomu, že v důsledku mnohostranné povahy nepřátelských ruských akcí je důležité uvažovat o obraně svobodné Evropy holistickým způsobem zahrnujícím všechny kritické oblasti od obrany po mezinárodní spolupráci, sdělovací prostředky a kritickou civilní infrastrukturu, technologie, dodavatelské řetězce a energetiku;

AG.

vzhledem k tomu, že Unie je svědkem nejpřímějšího ohrožení své územní bezpečnosti od konce druhé světové války; vzhledem k tomu, že současná krize ukázala potřebu diskuse o rozpočtu EU, zejména vzhledem k probíhající diskusi o tom, jaký druh vojenského vybavení nebo podpory může EU poskytnout;

AH.

vzhledem k tomu, že je třeba naléhavě právně a technicky bojovat proti dezinformacím a propagandě, zejména v kandidátských a potenciálně kandidátských zemích pro členství v EU na západním Balkáně a v zemích Východního partnerství;

AI.

vzhledem k tomu, že Rada v březnu 2022 přijala Strategický kompas; vzhledem k tomu, že cílem Strategického kompasu je poskytnout Unii nástroje k tomu, aby byla účinným garantem bezpečnosti v nepřátelském prostředí a asertivnějším globálním aktérem pro mír a bezpečnost lidí;

AJ.

vzhledem k tomu, že všechny iniciativy EU zaměřené na posílení evropské obrany by měly být pravidelně aktualizovány v souladu se zjištěními Strategického kompasu a budoucími revizemi analýzy hrozeb;

AK.

vzhledem k tomu, že veškeré dodatečné zdroje přidělené ke splnění cíle vynakládat 2 % HDP na obranu by měly být využity koordinovaným a kooperativním způsobem a s plným využitím nástrojů EU v oblasti obrany, aby se překonaly nedostatky v kapacitách a posílila evropská obrana;

AL.

vzhledem k tomu, že plné využití úsilí EU v oblasti rozvoje společných obranných schopností, zejména stálé strukturované spolupráce (PESCO) a Evropského obranného fondu zvýší bezpečnost spojenců NATO i členských států;

AM.

vzhledem k tomu, že členské státy by se měly vyvarovat nekoordinovaných opatření, která by mohla dále prohloubit roztříštěnost a duplicitu technologické a průmyslové základny obrany Unie, a tím lépe využívat peníze daňových poplatníků;

AN.

vzhledem k tomu, že vymáhání sankcí zůstává jedním z klíčových prvků souboru nástrojů EU v boji proti válce Ruska proti Ukrajině, a vzhledem k tomu, že proto musí být na úrovni EU a členských států k dispozici všechny prostředky, aby se zajistilo, že sankce budou v plném rozsahu vymáhány; vzhledem k tomu, že Rada jednala rychle a jednotně a dosud přijala pět balíčků sankcí proti Rusku v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině, včetně sankcí vůči fyzickým osobám, jako je zmrazení majetku a cestovní omezení, hospodářských sankcí zaměřených na finanční, obchodní, energetické, dopravní, technologické a obranné odvětví, omezení v oblasti sdělovacích prostředků, diplomatických opatření, omezení hospodářských vztahů s Krymem a Sevastopolem a Doněckou a Luhanskou oblastí, které nejsou pod kontrolou vlády, a opatření týkajících se hospodářské spolupráce;

AO.

vzhledem k tomu, že ruská agrese vůči Ukrajině má sekundární dopady na makroúroveň mezinárodních vztahů, globálních spojenectví, průmyslové výroby, dodavatelských řetězců, a tím na potravinové zabezpečení a na živobytí lidí;

AP.

vzhledem k tomu, že Čínská lidová republika svými prohlášeními a činy projevuje podporu a sympatie k postoji Ruska, podporuje ruský narativ a zjevné lži a projevuje neochotu plně podpořit svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny;

AQ.

vzhledem k tomu, že SZBP je navrhována a prováděna Evropskou radou a Radou jednomyslně, s výjimkou případů, kdy Smlouvy stanoví výjimky, jako je tomu v článku 24 Smlouvy o EU;

AR.

vzhledem k tomu, že Parlament jako přímý zástupce občanů EU na úrovni Unie má v orgánech EU jedinečnou úlohu a hraje ústřední roli při zajišťování toho, aby rozhodování EU, včetně oblasti zahraniční politiky, bylo v souladu s přáním občanů, jak je uvedeno v závěrečné zprávě Konference o budoucnosti Evropy;

1.

l)

vyvodit ponaučení z využívání Evropského mírového nástroje s cílem podpořit Ukrajinu, zlepšit jeho akceschopnost a navázat na mechanismus informačního střediska, který byl poprvé zaveden během ukrajinské krize; zvážit zlepšení Evropského mírového nástroje pro zbývající část finančního období 2021–2027; uvažovat o různých možnostech posílení bezpečnosti a odolnosti přidružených partnerů EU využitím možností, které nabízí Strategický kompas, a zvýšením pomoci Gruzii a Moldavsku v rámci evropského mírového nástroje;

m)

urychleně zahájit diskusi o zřízení dalšího mimorozpočtového finančního nástroje, který by se zabýval celým životním cyklem vojenských schopností na úrovni EU od spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje a společného zadávání veřejných zakázek až po společnou údržbu, výcvik a bezpečnost dodávek;

n)

výrazně posílit a zkvalitnit sdílení zpravodajských informací a spolupráci mezi členskými státy, a to i na úrovni Unie, a s podobně smýšlejícími partnery; zlepšit finanční a technické zdroje a schopnosti Zpravodajského a informačního centra EU a zpravodajského ředitelství Vojenského štábu Evropské unie; systematicky, pravidelně a často aktualizovat analýzu hrozeb, jak bylo přislíbeno ve Strategickém kompasu; zdůrazňuje, že analýza hrozeb by měla posílit strategickou kulturu Unie a poskytnout pokyny pro stanovení priorit politických cílů v oblasti bezpečnosti a obrany;

o)

přidělit Satelitnímu středisku EU (Satcen) stálé finanční prostředky Unie, aby mohlo i nadále přispívat k činnosti Unie v oblasti vesmírných snímků a shromažďování zpravodajských informací, a to i na podporu misí a operací SBOP;

p)

urychleně pracovat na provádění nejnaléhavějších aspektů Strategického kompasu, včetně dalšího uvedení čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU do praxe, s přihlédnutím ke specifickému ústavnímu rámci a bezpečnostním opatřením všech členských států a přijetím konkrétních kroků k posílení odolnosti kritické infrastruktury v Unii, zlepšit bezpečnost dodávek, získat přesné a pevné závazky členských států, pokud jde o lepší výdaje na obranu, společné úsilí k řešení kapacitních nedostatků, zejména v oblasti strategických prostředků, společného výcviku a vojenského vzdělávání, zvýšeného úsilí o podporu strategické komunikace, posílení souboru nástrojů pro boj proti hybridním a kybernetickým hrozbám a proti dezinformacím; dále rozvíjet politiku EU v oblasti kybernetické obrany; pracovat na stanovení kolektivní odpovědnosti za nepřátelské kybernetické útoky; plně využívat režimy kybernetických sankcí EU vůči jednotlivcům, subjektům a orgánům odpovědným za různé kybernetické útoky namířené proti Ukrajině nebo do nich zapojených; posílit ochranu a bezpečnost institucí v Unii před kybernetickými útoky na úrovni EU a členských států; naléhavě posílit kapacity subjektů, které hrají strategickou úlohu v bezprostřední reakci na konflikty, v oblasti kybernetické obrany;

q)

pokračovat v práci na vypracování a uvedení návrhu kapacity rychlého nasazení do praxe a vzhledem k jeho významnému významu pro bezpečnostní a obrannou strukturu Unie dosáhnout provozní schopnosti podstatně dříve než v roce 2025;

r)

naléhavě přezkoumat koncepci kapacity rychlého nasazení, která není dostatečně ambiciózní, a přepracovat svou složitou strukturu, která odpovídajícím způsobem neodpovídá naléhavým potřebám Unie, aby měla k dispozici velmi spolehlivou stálou mnohonárodní vojenskou jednotku, která by měla zahrnovat mnohonárodní pozemní brigádu s přibližně 5 000 vojáky a složkami vzdušných, námořních a zvláštních sil a jejíž vedoucí složky by měly být připraveny k nasazení do dvou až tří dnů;

s)

urychleně vyjasnit, jak bude v praxi prováděn článek 44 Smlouvy o EU s cílem zvýšit flexibilitu SBOP tím, že se skupině členských států, které jsou ochotny a schopny, umožní plánovat a provádět mise a operace v rámci EU jménem celé Unie;

t)

usilovat o začlenění Spojeného království do rámce pro společnou spolupráci v oblasti obrany a zahraniční politiky prostřednictvím doplnění příslušných ustanovení do dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím s cílem maximalizovat možnosti spolupráce mezi EU a Spojeným královstvím;

u)

urychleně pracovat na vytvoření plně funkčního vojenského velitelství EU pro operace, a to sloučením útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení a ředitelství pro schopnosti civilního plánování a vedení s cílem vytvořit plnohodnotné civilně-vojenské operační velitelství s přihlédnutím k novému bezpečnostnímu prostředí;

v)

zřídit společné středisko pro získávání poznatků o situaci, které by bylo klíčovým nástrojem pro zlepšení strategického výhledu a strategické autonomie EU;

w)

plně využít iniciativy na rozvoj kapacit EU, zejména Evropského obranného fondu a projektu PESCO, s cílem doplnit vojenské zásoby členských států a posílit obranné kapacity Unie, včetně protivzdušné a protiraketové obrany, a zároveň zvýšit účinnost projektu PESCO; uznat přidanou hodnotu další spolupráce s podobně smýšlejícími zeměmi na určitých konkrétních projektech v této souvislosti;

x)

výrazně posílit civilní SBOP, pokud jde o dostupný personál, odbornou přípravu před nasazením, začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a rozpočet, a zajistit, aby se její mise zaměřovaly především na potřeby místního obyvatelstva v oblasti bezpečnosti, spravedlnosti a právního státu a aby byl začleněn silný parlamentní dohled nad odvětvím civilní bezpečnosti, jakož i transparentnost s cílem zvýšit udržitelnost modernizace a reforem;

y)

výrazně zvýšit investice do regionální a celosvětové kontroly zbraní, nešíření a odzbrojení, zejména mnohostranné přístupy, které omezují šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů;

z)

podporovat zásadní činnost Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAIE) při zajišťování bezpečnosti ukrajinských jaderných zařízení; posílit celosvětovou strukturu v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení, odzbrojení a kontroly zbraní; dále posílit svou připravenost v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti;

aa)

naléhavě vyzvat Komisi, aby neprodleně předložila režim bezpečnosti dodávek pro obranu, jak požadovala Evropská rada v roce 2013 a který se vzhledem k současné bezpečnostní situaci stal nanejvýš naléhavou záležitostí;

ab)

zlepšit začleňování žen a marginalizovaných skupin do předcházení konfliktům, jejich řešení, mediace a mírových jednání ve všech směrech a věnovat zvláštní pozornost rovnosti žen a mužů a právům žen, dívek a marginalizovaných skupin v rámci SZBP a SBOP, zejména v konfliktních situacích;

ac)

neprodleně přezkoumat a v případě potřeby posílit mandát poradní mise Evropské unie (EUAM) na Ukrajině a mise Evropské unie pro pomoc na hranicích (EUBAM) v Moldavsku a na Ukrajině v souladu s potřebami vyjádřenými ukrajinskými a moldavskými orgány s cílem přizpůsobit se nové geopolitické realitě a rychle a účinně podpořit ukrajinské a moldavské orgány;

ad)

zajistit obnovení rezolucí Rady bezpečnosti OSN, které umožní operacím EU SBOP plnit zásadní úkoly v zájmu globální bezpečnosti;

ae)

zlepšit vytváření sil a posílit personál, schopnost rychlé reakce, zdroje a strategickou komunikaci v rámci všech misí a operací SBOP, zvláště v případě zhoršené bezpečnostní situace, zejména pozorovatelské mise EU v Gruzii a operace ALTHEA v Bosně a Hercegovině, v takovém případě zajištěním dostupnosti a odpovídající připravenosti dostatečných záloh pro případ zhoršení bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině;

af)

zlepšit zpravodajskou kapacitu operací SBOP na místě a posílit informovanost o situaci;

ag)

posílit odolnost misí a operací SBOP v terénu proti kybernetickým a hybridním útokům, jako jsou dezinformační kampaně, jejichž cílem je poškodit jejich důvěryhodnost v očích místního obyvatelstva;

ah)

požadovat, aby země, v nichž probíhají mise a operace SBOP, posílily budování kapacit pro tyto mise a operace, aby mohly být ukončeny smlouvy se soukromými vojenskými a bezpečnostními společnostmi, které údajně porušují lidská práva;

ai)

urychleně dokončit práci na zásadním třetím společném prohlášení EU a NATO a zajistit, aby byly cíle a priority Strategického kompasu řádně zohledněny při přípravě a následném přijetí strategické koncepce NATO na summitu v Madridu; zajistit, aby Strategický kompas a strategická koncepce NATO byly v souladu a vedly ke zvýšení strategické doplňkovosti;

aj)

významně zvýšit financování a ve spolupráci s NATO urychlit provádění projektů souvisejících s klíčovým projektem vojenské mobility; zdůraznit, že je naprosto nezbytné zlepšit evropskou dopravní infrastrukturu a zjednodušit celní postupy, aby bylo možné včas rozmístit jednotky v celé Evropě;

ak)

zapojit se v rámci Unie a s NATO, s příslušnými zeměmi mimo EU a samotnou Ukrajinou do diskuse o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu;

al)

vybídnout členské státy EU, aby zvýšily své rozpočty a investice na obranu a aby uznaly cíl NATO vynakládat na obranu 2 % HDP v zájmu odstranění stávajících nedostatků v oblasti kapacit a zajištění řádné ochrany obyvatel EU vzhledem k rostoucí vojenské hrozbě ze strany Ruska v bezprostředním sousedství Unie;

am)

podporovat prohloubení posílené předsunuté přítomnosti NATO v členských státech EU, které jsou zeměpisně nejblíže ruskému agresorovi a tomuto konfliktu;

an)

uznat, že evropská integrace zemí západního Balkánu je nezbytná pro dlouhodobou stabilitu a bezpečnost Evropské unie, a proto chce Parlament těmto zemím poskytnout věrohodnou perspektivu přistoupení do EU; vyzvat k větší politické a hospodářské pomoci a užší obchodní a bezpečnostní spolupráci s partnery Unie na západním Balkáně a v zemích Východního partnerství v rámci evropské politiky sousedství, a to i v oblasti chemického, biologického, radiologického a jaderného boje, kybernetické bezpečnosti a odolnosti kritických subjektů;

ao)

přezkoumat evropskou politiku sousedství s cílem důkladně posoudit dopad války Ruska proti Ukrajině na spolupráci v rámci Východního partnerství; dále vypracovat návrhy, jak pokračovat v posilování vazeb se zeměmi Východního partnerství v kontextu přímé vojenské agrese a dalších reálných bezpečnostních hrozeb, cílených dezinformačních kampaní, jakož i hospodářských a sociálních důsledků konfrontace s Ruskem, a to i z hlediska evropských aspirací Moldavska a Gruzie a dalšího pokroku v souvisejících reformách;

ap)

posílit diplomatickou přítomnost a angažovanost Unie v zemích, které projevují zájem o posílenou spolupráci s Unií, zejména v zemích Východního partnerství a na západním Balkáně, a v zemích, kde ruské vměšování ohrožuje jejich stabilitu, bezpečnost nebo demokratickou cestu;

aq)

urychleně posílit strategii rozšíření Unie a zároveň zajistit, aby politika rozšíření, vyhlídky na přistoupení a proces přistoupení přispívaly k posílení bezpečnosti a stability, demokracie a právního státu a hospodářské a sociální prosperity a aby byla zachována důvěryhodnost, soulad a účinnost činnosti EU a vnitřní soudržnost EU;

ar)

zapojit Parlament do řádného dalšího provádění a kontroly Evropského mírového nástroje, což je mimorozpočtový nástroj; zajistit, aby byl Parlament smysluplně zapojen do kontroly, provádění a pravidelných přezkumů Strategického kompasu; podporovat výměny názorů s ministry členských států v Evropském parlamentu o tématech, která jsou aktuálními prioritami EU; připomenout důležitou úlohu vnitrostátních parlamentů v členských státech, zdůraznit klíčovou úlohu, kterou může hrát Parlamentní shromáždění NATO, a vyzvat k dalšímu posílení vztahů Evropského parlamentu s Parlamentním shromážděním NATO;

as)

nahradit jednostranné prohlášení o politické odpovědnosti dvoustrannou dohodou s místopředsedou Komise, vysokým představitelem, v níž se stanoví všechny aspekty vztahu;

at)

zaměřit se na komplexní rozpočtovou funkci Parlamentu v zahraniční bezpečnostní a obranné politice podle čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 1 a článku 41 Smlouvy o EU, zejména s ohledem na rozhodnutí přijatá podle čl. 42 odst. 2, článku 45 a 46 Smlouvy o EU;

au)

vyzvat EU a její členské státy, aby naplnily politickou vůli vyjádřenou ve Versailleském prohlášení a aby důrazně podporovaly a zvyšovaly úroveň ambicí společného sdělení ze dne 18. května 2022 o nedostatečných investicích do obrany a dalším postupu s cílem urychleně odstranit nedostatky zjištěné v tomto sdělení a koordinovaném každoročním přezkumu v oblasti obrany a zároveň zajistit skutečnou evropskou přidanou hodnotu; provádět odpovídající posouzení společných finančních prostředků Unie a nástrojů potřebných pro účinnější a důvěryhodnější bezpečnostní a obrannou politiku EU a rovněž podpořit možnosti synergií s jinými fondy EU, například doplněním Evropského obranného fondu pracovní skupinou pro společné zadávání veřejných zakázek a mechanismem společného zadávání veřejných zakázek s cílem posílit bezpečnost členských států EU a zajistit náležitou bezpečnost všem v Unii;

av)

plně využívat možnosti financování z rozpočtu Unie stanovené ve Smlouvách, jak je navrženo ve společném sdělení o nedostatečných investicích do obrany a dalším postupu s cílem usnadnit a provést revizi možností financování v rámci přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období s cílem poskytnout nezbytné navýšení prostředků na nástroje EU a příslušné iniciativy EU v oblasti obrany; posílit Evropský obranný fond a navýšit počet a význam projektů spolupráce v oblasti obranného průmyslu; snížit byrokratickou zátěž společností, které se účastní výběrových řízení, zejména malých a středních podniků; rozšířit Evropský mírový nástroj a projekt vojenské mobility; usnadnit financování vytváření sil pro operace SBOP, nasazení vojenských sil a cvičení s vyvedením vojsk; a urychleně provést opatření navržená jako příspěvek Komise k evropské obraně;

aw)

zajistit, aby návrh rozpočtu na rok 2023 obsahoval odpovídající financování Evropské obranné agentury, Satelitního střediska EU, projektu PESCO, plánovaného rychlého nasazení EU v rámci rozpočtu SZBP a, v rámci téže hlavy a případně dalších hlav, financování výše uvedených pobídek v souladu se Smlouvou;

ax)

zefektivnit a koordinovat oznámené úsilí členských států navýšit výdaje na obranu a urychleně vypracovat společný plán Komise a Evropské služby pro vnější činnost pro společné zadávání veřejných zakázek EU na vojenské systémy s cílem dosáhnout co nejlepší úrovně soudržnosti a vlivu na kolektivní bezpečnost a územní obranu Evropy, a to s cílem zabránit zdvojování a fragmentaci;

ay)

zlepšit možnosti financování evropského obranného průmyslu odstraněním vojenského vybavení ze seznamu vyloučených činností Evropské investiční banky;

az)

neprodleně poskytnout zbraně v souladu s potřebami vyjádřenými ukrajinskými orgány, zejména prostřednictvím Evropského mírového nástroje a mechanismu informačního střediska a v rámci dvoustranných dohod členských států s Ukrajinou;

ba)

přijmout, že Versailleské prohlášení uznává evropské aspirace Ukrajiny a její žádost o členství v EU, a udělit jí status kandidátské země EU jako jasný politický projev solidarity s ukrajinským lidem;

bb)

zdůraznit, že Ukrajina jako každá jiná země má svrchované právo rozhodovat o svých politických spojenectvích a hospodářské integraci sama bez zasahování jiných zemí;

bc)

podporovat vyšetřování válečných zločinů spáchaných Ruskem na Ukrajině, včetně výzvy ke zřízení zvláštního tribunálu OSN; zajistit, aby pachatelé válečných zločinů a porušování lidských práv byli pohnáni k odpovědnosti, a vyzvat EU a členské státy, aby Ukrajině pomohly při vyšetřování mezinárodních válečných zločinů;

bd)

zajistit komplexní monitorování sankcí ze strany EU a jejich uplatňování a vydat členským státům pokyny, jak tyto sankce řádně provádět a vymáhat; zavést sekundární sankce vůči subjektům a zemím mimo EU, které aktivně napomáhají vyhýbat se sankcím Unie vůči Rusku; spolupracovat s mezinárodními partnery na podrobném zkoumání dosavadního dopadu sankcí na Rusko; oslovit země mimo EU a zejména kandidátské země EU a podpořit větší sladění s omezujícími opatřeními EU;

be)

posílit schopnost Komise provádět omezující opatření a každý týden zveřejňovat klíčové statistiky;

bf)

řešit různé úrovně provádění cílených sankcí vůči osobám spojených s Kremlem v členských státech a ovlivňovat ty členské státy, které tak dosud neučinily, aby Ukrajině poskytly veškerou nezbytnou vojenskou, finanční a humanitární pomoc a aby uvalily plné embargo na dovoz ruského zemního plynu, ropy a uhlí do EU;

bg)

zavést diplomatickou ofenzívu ve všech státech, které se zdržely hlasování nebo hlasovaly proti rezolucím Valného shromáždění OSN, s cílem vysvětlit závažnost ruské agrese a potřebu jednomyslné reakce mezinárodního společenství;

bh)

uplatňovat holistický přístup vůči Ruské federaci a upustit od jakékoli selektivní spolupráce s Moskvou tváří v tvář brutálním činům a válečným zločinům organizovaným ruskou politickou elitou a páchaným ruskými jednotkami, jejich zástupci a žoldáky na Ukrajině i jinde; pohnat k odpovědnosti osoby s rozhodovací pravomocí odpovědné za tyto činy a postavit je před mezinárodní spravedlnost;

2.