—

s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na články 153 a 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na článek 3 Evropské sociální charty Rady Evropy,

—

s ohledem na článek 3 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP) v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

—

s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje do roku 2030, a zejména na cíl 8.8 s názvem „Chránit pracovní práva a podporovat bezpečné pracovní prostředí“,

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, jejímiž smluvními stranami jsou EU i všechny členské státy,

—

s ohledem na zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) nazvanou „Změna klimatu 2021: fyzikální základy“,

—

s ohledem na evropský akční rámec Světové zdravotnické organizace (WHO) pro duševní zdraví na období 2021–2025 (1),

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. února 2021„Evropský plán boje proti rakovině“ (COM(2021)0044),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. června 2021 nazvané „Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v měnícím se světě práce“ (COM(2021)0323),

—

s ohledem na stanovisko skupiny odborníků Komise o účinných způsobech investování do zdraví ze dne 23. června 2021 nazvané „Podpora duševního zdraví pracovníků ve zdravotnictví a dalších nezbytných pracovníků“,

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který dne 17. listopadu 2017 vyhlásily společně Parlament, Rada a Komise (dále jen „pilíř“), a zejména na jeho zásady 5 až 10,

—

s ohledem na Akční plán Komise pro evropský pilíř sociálních práv ze dne 4. března 2021,

—

s ohledem na Portské prohlášení Evropské rady ze dne 8. května 2021,

—

s ohledem na závěry Rady z října 2019 o „ekonomice blahobytu“, v nichž se zdůrazňuje zásadní význam podpory duševního zdraví na pracovišti,

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. října 2021 nazvané „Zdraví a bezpečnost při práci – strategický rámec EU (2021–2027)“,

—

s ohledem na rámec EU pro opatření v oblasti duševního zdraví a pohody, který byl přijat na závěrečné konferenci o společné akci v oblasti duševního zdraví a pohody konané ve dnech 21.–22. ledna 2016 (3),

—

s ohledem na strategii EU pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030,

—

s ohledem na první společnou zprávu o provádění rámcové dohody evropských sociálních partnerů o digitalizaci (2021),

—

s ohledem na pokyny Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ze dne 24. dubna 2020 s názvem „COVID-19: návrat na pracoviště – přizpůsobení pracovišť a ochrana pracovníků“,

—

s ohledem na zprávu agentury EU-OSHA ze dne 22. října 2021 nazvanou „Práce na dálku a zdravotní rizika v kontextu pandemie COVID-19: Důkazy z praxe a politické důsledky“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o možnostech opětovného začlenění pracovníků, kteří se zotavují z úrazu a nemoci, do kvalitních zaměstnání (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 obsahující doporučení Komisi k právu odpojit se (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o spravedlivých pracovních podmínkách, právech a sociální ochraně pracovníků platforem – nové formy zaměstnanosti související s digitálním rozvojem (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 s doporučeními Komisi k ochraně pracovníků před azbestem (9),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0023/2022),

A.

vzhledem k tomu, že při vymezování a provádění všech politik a činností Unie musí být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví;

B.

vzhledem k tomu, že podle Ústavy WHO je zdraví „stav úplného blaha tělesného, duševního a sociálního a nezáleží jen v tom, že není nemoci neb neduhu“ (10);

C.

vzhledem k tomu, že podle WHO je duševní zdraví „stav duševní pohody, v němž jedinec uskutečňuje své schopnosti, dokáže se v životě vyrovnat s běžnými stresy, dovede pracovat produktivně a užitečně a je schopen se podílet na životě své komunity“ (11);

D.

vzhledem k tomu, že v roce 2018 bylo v EU-27 více než 3 300 smrtelných úrazů a 3,1 milionu úrazů bez smrtelných následků; vzhledem k tomu, že v důsledku nemocí z povolání každoročně zemře více než 200 000 pracovníků (12); vzhledem k tomu, že výše uvedené údaje nezahrnují všechny úrazy způsobené nehlášenou prací, a proto lze předpokládat, že skutečná čísla výrazně převyšují oficiální statistiky (13); vzhledem k tomu, že podle Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) bylo v roce 2017 20 % pracovních míst v Evropě nekvalitních a vystavovalo pracovníky zvýšenému riziku pro jejich tělesné či duševní zdraví; vzhledem k tomu, že 14 % pracovníků je vystaveno vysoké míře psychosociálních rizik (14); vzhledem k tomu, že 23 % evropských pracovníků se domnívá, že je kvůli jejich práci v ohrožení jejich bezpečnost nebo zdraví; vzhledem k tomu, že v roce 2015 průzkum pracovních podmínek v Evropě (EWCS) zjistil, že 21 % pracovních míst v Evropě představovalo „prestižní pracovní místa“ (15); vzhledem k tomu, že práce v terénu v rámci EWCS 2020 byla v důsledku vypuknutí pandemie COVID-19 pozastavena, ale v červenci 2021 byla znovu zahájena s cílem zveřejnit výsledky do konce roku 2022;

E.

vzhledem k tomu, že riziko pracovních úrazů je více než třikrát vyšší u pracovníků, kteří pracují ve svém zaměstnání méně než čtyři týdny, než u pracovníků, kteří pracují ve svém zaměstnání déle než jeden rok (16);

F.

vzhledem k tomu, že klesající trendy v počtu pracovních úrazů a úmrtí na pracovišti nejsou ve všech zemích stejné;

G.

vzhledem k tomu, že cílem evropského plánu boje proti rakovině je snížit zátěž pacientů, jejich rodin a systémů zdravotní péče, kterou představuje rakovina; vzhledem k tomu, že nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s prací je rakovina, která odpovídá za 52 % všech úmrtí souvisejících s prací v EU; vzhledem k tomu, že karcinogenům lze přičíst každoročně odhadem 100 000 úmrtí v důsledku rakoviny jako nemoci z povolání (17); vzhledem k tomu, že různé agentury, zúčastněné strany a WHO zařadily na seznam priorit v oblasti karcinogenů, mutagenů a reprotoxických látek na pracovišti, pro něž je třeba stanovit závazné limitní hodnoty, 50 až 70 látek nebo skupin látek; vzhledem k tomu, že na pracovišti jsou pracovníci často vystaveni směsi látek, které mohou zvyšovat zdravotní rizika, mít nepříznivé účinky na jejich reprodukční orgány a vést ke snížené plodnosti či k neplodnosti a rovněž negativně ovlivnit vývoj plodu a laktaci;

H.

vzhledem k tomu, že expozice azbestu má na svědomí přibližně 88 000 životů v Evropě ročně a je příčinou 55–75 % případů rakoviny plic vyvinuté v souvislosti s výkonem povolání, a vzhledem k tomu, že azbest je hlavní příčinou rakoviny plic a odpovídá za 45 % případů (18); vzhledem k tomu, že se očekává, že úmrtnost vyplývající z této expozice bude až do konce dvacátých a třicátých let 21. století nadále stoupat (19); vzhledem k tomu, že i když je azbest v EU od roku 2005 zakázán, stále se běžně vyskytuje v administrativních budovách, školách, obytných budovách, infrastruktuře, zařízeních veřejné dopravy a ve vodovodních sítích; vzhledem k tomu, že 80 % případů rakoviny z povolání, které jsou jako takové uznávány v členských státech, souvisí s azbestem;

I.

vzhledem k tomu, že faktory, jako je záření, stres, organizace práce a pracovní podmínky, jsou všechny spojeny s rakovinou související s prací; vzhledem k tomu, že v důsledku různých faktorů, jako je změna klimatu, je na vzestupu výskyt rakoviny kůže jako jedné z nejrozšířenějších nemocí z povolání, avšak pouze velmi malé procento kožních nádorů, které souvisejí s prací, je uznáváno za nemoc z povolání; vzhledem k tomu, že pracovníci vykonávající svou práci venku, zejména ti, kteří pracují v zemědělství, lesnictví, stavebnictví a cestovním ruchu, čelí značnému riziku vzniku nemelanomového karcinomu kůže (NMSC) v důsledku zvýšené expozice ultrafialovému záření (UVR); vzhledem k tomu, že pracovníci ve zdravotnictví a v záchranných složkách, kteří hrají zásadní úlohu v připravenosti na mimořádné události a reakci na ně, jako jsou hasiči a zdravotní sestry, čelí podobné expozici, k čemuž se přidružuje ještě stres v důsledku zvýšené pracovní zátěže, což může zvýšit psychosociální rizika; vzhledem k tomu, že na evropské úrovni dosud neexistuje společný přístup k prevenci expozice ultrafialovému záření (20); vzhledem k tomu, že v současné době chybějí spolehlivé a srovnatelné údaje na úrovni EU o expozici rizikovým faktorům na pracovišti, které mohou přispívat k rozvoji rakoviny (21); vzhledem k tomu, že přibližně 2 % onkologické zátěže v EU lze připsat ionizujícímu záření a že expozice radonu a produktům jeho rozpadu ve vnitřních prostorách je druhou hlavní příčinou rakoviny plic v Evropě (22), (23);

J.

vzhledem k tomu, že změna klimatu již má a nadále bude mít negativní dopad na lidské zdraví, bezpečnost při práci a na pracovní podmínky; vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu budou pracovní podmínky stále více ovlivněny významnými změnami počasí, jako jsou vlny veder a vydatné dešťové srážky; vzhledem k tomu, že zvýšená expozice vysokým teplotám na pracovišti zvyšuje rizika úpalu, dehydratace, únavy, nedostatečné koncentrace a komplikací chronických onemocnění; zdůrazňuje, že změna klimatu má dopad také na nemoci související s výkonem povolání, na jejichž vzniku se podílejí biologičtí činitelé, neboť např. zvyšující se teploty mají vliv na zeměpisnou distribuci vektorů (klíšťata, komáři) biologických činitelů a následné snazší šíření nemocí do regionů, kde se dosud nevyskytovaly; vzhledem k tomu, že je nezbytné přizpůsobit pracovní postupy tak, aby zohledňovaly dopady změny klimatu (24);

K.

vzhledem k tomu, že dobré psychosociální pracovní prostředí posiluje duševní a fyzickou pohodu pracovníků; vzhledem k tomu, že psychosociální rizika mohou vyplývat ze špatného uspořádání, organizace a řízení práce a špatného sociálního kontextu práce a mohou vést k negativním psychickým, fyzickým a sociálním důsledkům, jako je stres, úzkost, vyhoření nebo deprese, které patří do druhé největší skupiny subjektivních zdravotních problémů souvisejících s prací (25); vzhledem k tomu, že stres při práci může významně zvýšit riziko vzniku a zhoršení muskuloskeletálních poruch, srdečních chorob, autoimunitních onemocnění a revmatických/chronických zánětlivých onemocnění (26); vzhledem k tomu, že podle údajů nadace Eurofond a agentury EU-OSHA zažívá nadměrný pracovní stres 25 % pracovníků v Evropě; vzhledem k tomu, že 51 % pracovníků v EU uvádí, že stres je na jejich pracovišti běžný, a téměř 80 % vedoucích pracovníků vyjadřuje v souvislosti s pracovním stresem znepokojení (27), což znamená, že psychosociální rizika se týkají většiny společností (28); vzhledem k tomu, že více než polovina všech ztracených pracovních dnů je v EU způsobena stresem souvisejícím s prací (29); vzhledem k tomu, že přístupy k psychosociálním rizikům a právní předpisy v této oblasti se v jednotlivých členských státech výrazně liší; vzhledem k tomu, že duševní zdraví a pohodu evropské populace lze pozitivně ovlivnit, bude-li věnována pozornost strategiím uplatňovaným na pracovišti; vzhledem k tomu, že předcházení psychickým problémům a podpora duševního zdraví by rovněž přispěly k omezení chování, jež ohrožuje zdraví, jako je konzumace alkoholu, drog a tabáku, fyzická nečinnost a špatná strava; vzhledem k tomu, že vyšší úroveň duševní a fyzické pohody přímo souvisí s lepší výkonností na pracovišti;

L.

vzhledem k tomu, že v závislosti na logistických zdrojích mohou pracoviště hrát důležitou úlohu v oblasti veřejného zdraví tím, že budou mezi svými zaměstnanci ve větší míře propagovat zdravý životní styl, podporovat provozování sportovních a fyzických aktivit a zdůrazňovat význam ochrany zdraví ve všech jeho aspektech;

M.

vzhledem k tomu, že zásadní úlohu při prevenci a zmírňování dopadu zdravotních rizik hraje zdravotní gramotnost, která přispívá k tomu, že obyvatelstvo lépe pochopí protiopatření a posoudí rizika jednotlivých zdravotních hrozeb;

N.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 ukázala, že je třeba zajistit bezpečnost a ochranu pracovníků, včetně jejich duševního zdraví; vzhledem k tomu, že zdůraznila význam investic do veřejného zdraví; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 způsobila rychlý nárůst práce na dálku, kdy téměř polovina všech zaměstnanců v EU během období, kdy byl omezen volný pohyb osob, pracovala alespoň z části své pracovní doby z domova (30) a zároveň převzala větší pečovatelské povinnosti; vzhledem k tomu, že je prokázáno, že práce na dálku má výrazný dopad na organizaci pracovní doby, neboť si žádá větší flexibilitu a neustálou dostupnost pracovníků (31), což často vede ke kolizi mezi pracovním a soukromým životem; vzhledem k tomu, že se očekává, že využívání práce na dálku zůstane nadále vyšší než před krizí COVID-19, nebo že se bude dokonce ještě dále zvyšovat (32); vzhledem k tomu, že práce na dálku sloužila během krize jako ochrana pracovních míst, o které by jinak mohli pracovníci přijít (33); vzhledem k tomu, že práce z domova rovněž poskytuje pracovníkům svobodu přizpůsobit svou pracovní dobu a harmonogram tak, aby odpovídaly jejich vlastním osobním a rodinným potřebám (34); vzhledem k tomu, že některé studie naznačují, že vnímání práce na dálku se od začátku pandemie podstatně zlepšilo, což se promítá do všeobecné preference hybridních pracovních uspořádání (35);

O.

vzhledem k tomu, že u osob, které pravidelně pracují z domova, je více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou pracovat déle než 48 hodin týdně, a hrozí jim, že mezi pracovními dny budou odpočívat méně než 11 hodin; vzhledem k tomu, že téměř 30 % osob pracujících na dálku uvádí, že pracují ve svém volném čase každý den nebo několikrát týdně, zatímco u osob na pracovišti se tak stává méně než v 5 % případů, a vzhledem k tomu, že osoby pracující na dálku mají také větší pravděpodobnost, že budou mít nepravidelnou pracovní dobu; vzhledem k tomu, že nejčastější zdravotní rizika spojená s prací z domova jsou psychosociální rizika (36); vzhledem k tomu, že vyšší míra využívání práce z domova rovněž vedla k vyššímu výskytu fyzických problémů, jako jsou muskuloskeletální poruchy, v důsledku sedavého způsobu života, špatných ergonomických podmínek, dlouhé pracovní doby a stresu souvisejícího s prací;

P.

vzhledem k tomu, že měnící se trh práce může mít potenciální dopady na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na pracovní podmínky, a to v souvislosti s demografickým vývojem, zaváděním nových technologií, jako jsou nanotechnologie a umělá inteligence, a nových generací stávajících nástrojů nebo strojních zařízení, s přítomností nových látek a chemických výrobků a s novými druhy pracovních míst; vzhledem k tomu, že více pracovníků se přesouvá do práce prostřednictvím platforem, netradiční práce nebo atypického zaměstnání;

Q.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 odhalila zranitelnost pracovníků v nestandardním pracovním poměru, včetně pracovníků získávajících práci prostřednictvím digitálních pracovních platforem a osob samostatně výdělečně činných; vzhledem k tomu, že je velmi pravděpodobné, že podíl práce prostřednictvím platforem bude na trhu práce nadále narůstat; vzhledem k tomu, že osoby samostatně výdělečně činné jsou vyloučeny z oblasti působnosti strategického rámce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jelikož se na ně nevztahují právní předpisy EU o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci; vzhledem k tomu, že pracovníci platforem mohou být vystaveni zvýšeným zdravotním a bezpečnostním rizikům, která se netýkají pouze fyzického zdraví, ale mohou rovněž ovlivnit psychosociální zdraví nepředvídatelnou pracovní dobou, intenzitou práce, konkurenčním prostředím, přetížením informacemi a izolací; vzhledem k tomu, že nové výzvy pro budoucnost práce představuje algoritmické řízení, jehož prostřednictvím může být na pracovníky vyvíjen nadměrný tlak na rychlost a efektivitu; vzhledem k tomu, že tento způsob řízení může ohrozit bezpečnost silničního provozu u pracovníků platforem v odvětví dopravy a doručovacích služeb, zejména cyklistů jako zranitelných účastníků silničního provozu, a ohrozit bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu; vzhledem k tomu, že pracovnicím platforem, zejména řidičkám a ženám poskytujícím úklidové a pečovatelské služby v soukromí, může hrozit zvýšené riziko, že se stanou oběťmi sexuálního obtěžování a násilí, a incident přitom neohlásí, neboť nástroje pro oznamování takovýchto případů neexistují, obětem chybí kontakt s osobou, která jim práci zprostředkovává, a pracovnice se obávají špatného hodnocení a ztráty práce v budoucnosti; vzhledem k tomu, že sexuální obtěžování a násilí, k němuž při práci zprostředkovávané platformami dochází, není dostatečně hlášeno (37);

R.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 ukázala, že hlavními centry šíření nákazy mohou být i pracoviště; vzhledem k tomu, že nejistota pracovní a životní perspektivy sezónních pracovníků v Evropě, zejména v odvětví zemědělství, byla dobře zdokumentována již před krizí vyvolanou onemocněním COVID-19 (38); vzhledem k tomu, že znepokojivé zprávy o porušování práv přeshraničních a sezónních pracovníků, pokud jde o pracovní a životní podmínky, ukazují, že se jejich situace během pandemie ještě zhoršila; vzhledem k tomu, že krátkodobí pracovníci jsou často ubytováni ve skupinách, což ztěžuje omezení sociálních kontaktů a zvyšuje riziko infekce; vzhledem k tomu, že k rozsáhlým nákazám onemocněním COVID-19 došlo v průmyslových odvětvích, jako je zpracování potravin; vzhledem k tomu, že nejisté formy zaměstnání, jako je dočasná práce, zdánlivá samostatná výdělečná činnost nebo práce v subdodavatelských řetězcích, pravidelně vylučují pracovníky ze služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a odborné přípravy; vzhledem k tomu, že cílem Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) je zajistit spravedlivou mobilitu pracovních sil tím, že bude členským státům a Komisi nápomocen při účinném uplatňování a prosazování práva Unie v oblasti mobility pracovních sil a koordinace systémů sociálního zabezpečení v rámci EU, včetně podávání zpráv o podezření na nesrovnalosti, jako je porušení pracovních podmínek a pravidel v oblasti zdraví a bezpečnosti, pokud se o těchto nesrovnalostech dozvědí při plnění svých úkolů;

S.

vzhledem k tomu, že prevence, zvyšování povědomí, dobré životní podmínky a podpora kultury bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mohou přinést pozitivní výsledky v podobě zlepšení zdraví zaměstnanců a poskytnutí nových pracovních příležitostí nebo příležitostí k dobrovolné činnosti;

T.

vzhledem k tomu, že důležitou úlohu při uplatňování politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na regionální i místní úrovni hraje inspekce práce; vzhledem k tomu, že doporučení MOP prosazuje jednoho inspektora práce na 10 000 pracovníků, aby mohl provádět účinné a včasné inspekce s cílem vymýtit všechny formy zneužívání; vzhledem k tomu, že podle výzkumu agentury EU-OSHA 88 % zaměstnavatelů uvádí, že dodržování právních předpisů je hlavním důvodem k tomu, aby se zaměřovali na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (39);

U.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 klade mimořádné nároky na zdravotnické pracovníky; vzhledem k tomu, že náročné pracovní prostředí a obavy o osobní bezpečnost a bezpečnost rodiny měly negativní dopad na psychiku; vzhledem k tomu, že zdravotničtí pracovníci se ve srovnání s odborníky z jiných oblastí potýkají s vyšší mírou stresu, úzkosti a depresí (40); vzhledem k tomu, že se Evropská unie musí poučit z krize COVID-19 a zavést účinný systém pro koordinaci reakce na jakékoli budoucí ohrožení veřejného zdraví, včetně prevence, připravenosti a plánování reakce na pracovišti;

V.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 odhalila a prohloubila nerovnosti mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že v klíčových pozicích v první linii zdravotnictví, v sociální oblasti, vzdělávání a pečovatelství pracují ženy; vzhledem k tomu, že v období, kdy pandemie kulminovala, tyto pracovnice pracovaly přesčas a měly problémy se sladěním pracovního a rodinného života, vzhledem k tomu, že ačkoli jsou tato povolání považována za zásadní, patří stále mezi nejméně doceňovaná a nedostatečně platově ohodnocená pracovní místa v EU; vzhledem k tomu, že ženy jsou obzvláště ohroženy krizí způsobenou onemocněním COVID-19 a hospodářské a sociální důsledky této krize na ně mají výraznější dopady (41);

W.

vzhledem k tomu, že je důležité uplatňovat genderové hledisko na ochranu zdraví a bezpečnost při práci, neboť v závislosti na pohlaví mohou být lidé více vystaveni určitým druhům látek nebo rizik a mohou být vůči nim zranitelnější; vzhledem k tomu, že genderové aspekty by se měly řešit v souvislosti s právem odpojit se;

X.

vzhledem k tomu, že řešení problematiky expozice nebezpečným látkám a jiným rizikovým faktorům na pracovišti je obzvláště důležité pro překonání nerovností v oblasti zdraví, neboť na některé kategorie pracovníků z řad nejzranitelnějších osob může mít zvýšené vystavení takovým rizikovým faktorům také nepříznivý vliv; vzhledem k tomu, že zdravotně postižení, mladí lidé a senioři jsou obzvláště zranitelní v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19; vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že budou neúměrně postiženi a budou potřebovat zvláštní podporu, což je třeba v rámci reakce na pandemii zohlednit ve strategii pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci; vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením, chronickými onemocněními nebo osoby, které se zotavují z úrazu nebo nemoci, mohou vyžadovat individualizovanou podporu a přizpůsobení pracoviště, když se chtějí zapojit na trh práce; vzhledem k tomu, že výzkum ukazuje, že těmto skupinám hrozí velké riziko vzniku problémů v oblasti duševního zdraví; vzhledem k tomu, že neexistují-li předpisy, které by stanovovaly úpravu pracovního prostředí a přiměřená přizpůsobení, včetně postupů v případě nouzové evakuace, zejména pro zaměstnance se zdravotním postižením, může to vést k fyzickému, psychickému a psychologickému tlaku, který může ohrozit jejich zdraví a bezpečnost, obzvláště když pracovní digitální nástroje zatím nejsou pro osoby se zdravotním postižením plně dostupné;

Y.

vzhledem k tomu, že Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, která v EU vstoupila v platnost v roce 2011, stanoví, že „státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou účinná a vhodná opatření, mimo jiné prostřednictvím vzájemné podpory, s cílem umožnit osobám se zdravotním postižením dosáhnout a udržet si maximální nezávislost, plnou tělesnou, duševní, sociální a odbornou způsobilost a plné začlenění a účast na všech aspektech života“, a „uznává právo osob se zdravotním postižením na práci na rovnoprávném základě s ostatními, včetně práva na příležitost získat přístup na základě volného pracovního života nebo na otevřeném pracovním prostředí“, a že „uznává právo osob se zdravotním postižením na práci na rovnoprávném základě s ostatními“;

Z.

vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound (42) si občané EU nejsou rovni, pokud jde o schopnost vrátit se do práce během úrazu či nemoci nebo po nich; vzhledem k tomu, že pouze jedna ze tří osob pracujících v EU, jejichž každodenní činnost je do velké míry nebo poněkud omezena chronickým onemocněním, uvádí, že její pracoviště bylo přizpůsobeno jejím zdravotním problémům; vzhledem k tomu, že nadace Eurofound rovněž poukázala na to, že u pracovníků s nízkou úrovní dosaženého vzdělání a pracovníků v povoláních s nízkou kvalifikací existuje nejen větší pravděpodobnost chronické nemoci a omezení jejich každodenní činnosti, ale také je u nich méně pravděpodobné, že budou moci využít přizpůsobené pracoviště;

AA.

vzhledem k tomu, že vědecké poznatky o expozici různým nebezpečím se v posledních letech značně rozšířily; vzhledem k tomu, že je tedy zapotřebí aktualizovat evropský seznam nemocí z povolání; vzhledem k tomu, že Komise ve svém doporučení 2003/670/ES ze dne 19. září 2003 týkajícím se evropského seznamu nemocí z povolání (43) členským státům doporučuje, aby do svých vnitrostátních právních předpisů co nejdříve začlenily právní a správní předpisy o odškodnění za nemoci z povolání; vzhledem k tomu, že členské státy by měly ve svých vnitrostátních právních předpisech zaručit, že každý pracovník bude mít právo na odškodnění za nemoc z povolání, pokud trpí zdravotními potížemi, u nichž lze prokázat, že se s ohledem na jejich původ i povahu jedná o nemoc z povolání; vzhledem k tomu, že stávající nedostatečná harmonizace uznávání nemocí z povolání může vést k diskriminaci některých pracovníků v EU, v jejichž zemi se nemoci z povolání uznávají více nebo naopak méně;

AB.

vzhledem k tomu, že přísné normy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, pracovní prostředí přiměřené věku, nižší kvantitativní požadavky a autonomie pracovní doby by mohly starším lidem umožnit dobrovolně zůstat na trhu práce; vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost potřebám pracovníků na fyzicky a psychicky náročných pracovních pozicích;

AC.

vzhledem k tomu, že na pracovišti a při řízení spojeném s prací dochází k dopravním nehodám motorových vozidel v souvislosti s výkonem povolání, a to většinou za použití podnikového vozidla; vzhledem k tomu, že smrtelné nehody a úmrtí na silnicích související s výkonem povolání jsou v jednotlivých členských státech hlášeny různě, což ztěžuje porovnávání statistik o nehodách spojených s povoláním; vzhledem k tomu, že podle odhadů se nehody související s výkonem povolání podílejí přibližně na čtvrtině až více než třetině všech úmrtí souvisejících s povoláním; vzhledem k tomu, že na úrovni EU neexistuje žádná standardizovaná definice úmrtí na silnicích v souvislosti s výkonem povolání; vzhledem k tomu, že existuje několik celoevropských cílů zaměřených na snížení úmrtnosti při dopravních nehodách, avšak žádný z nich se přímo netýká dopravních nehod souvisejících s výkonem povolání;

AD.

vzhledem k tomu, že tradiční zdravotní rizika, například ruční manipulace s těžkými břemeny, hluk, nepohodlné pracovní pozice a stereotypní pohyby rukou, stále ohrožují mnoho pracovníků a na jako takové na ně poukázal pátý průzkum pracovních podmínek vypracovaný nadací Eurofound (44); vzhledem k tomu, že mezi rizikové faktory pro revmatická a muskuloskeletální onemocnění na pracovišti patří vibrace, zvedání těžkých břemen, práce se zobrazovacími jednotkami, používání strojů a těžkého vybavení; vzhledem k tomu, že ze všech zdravotních problémů spojených s povoláním způsobují revmatická a muskuloskeletální onemocnění největší ztrátu produktivity (45);

AE.

vzhledem k tomu, že kardiovaskulární a respirační onemocnění související s prací jsou druhým největším faktorem úmrtí, k nimž dochází v souvislosti s prací; vzhledem k tomu, že s nimi jsou přímo spojeny vysoké nároky na psychiku, pracovní zátěž, dlouhá pracovní doba, duševní poruchy, nejistota zaměstnání a fyzická nečinnost (46);

AF.

vzhledem k tomu, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci musí být považována za etickou a sociální povinnost a za přísný zákonný požadavek, který musí podnikatelé splňovat;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.