21.4.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/8


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Odstranění strukturálních nedostatků a posílení strategické autonomie v polovodičovém ekosystému“

(stanoviska z vlastní iniciativy)

(2023/C 140/02)

Zpravodaj:

Anastasis YIAPANIS

Spoluzpravodaj:

Guido NELISSEN

Rozhodnutí plenárního shromáždění

20.1.2022

Právní základ

čl. 52 odst. 2 jednacího řádu

 

stanovisko z vlastní iniciativy

Odpovědný orgán

Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)

Přijato v sekci

9.12.2022

Přijato na plenárním zasedání

24.1.2023

Plenární zasedání č.

575

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

179/0/4

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vyzývá k větší transparentnosti a strategičtějšímu monitorování a řízení napříč dodavatelskými řetězci čipů, k lepšímu předvídání dostupnosti čipů a k navazování užších partnerství, a to v koordinaci s veřejnými orgány na evropské úrovni.

1.2.

Výbor se domnívá, že evropská strategie v oblasti polovodičů by měla podporovat všechny fáze hodnotového řetězce polovodičů se zvláštním zaměřením na navrhování a výrobu čipů a na backendovou část výroby. Provádění aktu o čipech musí být pečlivě posouzeno a monitorováno s využitím jasných ukazatelů (klíčových ukazatelů výkonnosti) stanovených ve spolupráci se zúčastněnými stranami z daného odvětví a Evropskou radou pro polovodiče (ESB).

1.3.

EHSV je obzvláště znepokojen současnou závislostí EU na výrobních procesech back-endu, zejména pokud jde o Čínu. Mezinárodní spolupráce mezi vládami, klastry v odvětví polovodičů a institucemi pro výzkum a vývoj má zásadní význam pro řešení současných nedostatků, zajištění rovných podmínek a plnění potřeb společnosti obecně.

1.4.

Výbor oceňuje, že evropský akt o čipech počítá s rozpočtem ve výši 43 miliard EUR a že má být zřízen fond pro čipy, a požaduje, aby byly plně využity evropské plány pro oživení a odolnost.

1.5.

Výbor však podotýká, že Evropská komise klade příliš malý důraz na význam surovin, oběhovost výrobních procesů a stávající závislost na třetích zemích, a žádá, aby byla věnována zvýšená pozornost zajištění přístupu ke klíčovým surovinám používaným při výrobě polovodičů.

1.6.

EHSV vyzývá, aby byly pečlivě přezkoumány stávající dohody o volném obchodu a mezinárodní partnerství s jasným cílem dosáhnout otevřené strategické autonomie a zvýšit odolnost Evropy.

1.7.

Investice by se měly zaměřovat na oblasti, v nichž je evropská závislost na zahraničních poskytovatelích technologií velmi vysoká. Aby se snížilo riziko a zajistila lepší doba návratnosti investic, je zapotřebí veřejná podpora (nikoli však nadměrné subvencování) na úrovni EU a členských států, pokud jde o investice do průlomových technologií, virtuálních návrhářských platforem, kapacity pro navrhování nejmodernějších čipů a první zařízení svého druhu (se zaměřením na špičkové čipy).

1.8.

Výbor by uvítal ekonomicky efektivní, avšak vyvážené rozdělení finančních prostředků EU mezi členské státy a regiony a také mezi velké společnosti, začínající podniky a malé a střední podniky. EHSV rovněž vyzývá, aby byl vypracován ucelený akční plán pro přilákání zahraničních investic od předních mezinárodních společností vyrábějících polovodiče.

1.9.

Výbor se domnívá, že jakákoli politika zaměřená na dovednosti by měla zohledňovat dopad urychlování inovací na tempo vytváření a zániku pracovních míst a zároveň by měla angažovat sociální partnery z polovodičového ekosystému, akademickou obec a příslušná výzkumná střediska. Je třeba vyvinout značné úsilí, pokud jde o prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pracovní síly, a programy celoživotního učení a odborného vzdělávání a přípravy musí unijnímu trhu práce pomoci získávat základní specifické dovednosti, zejména v případě pracovníků z oblasti STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika).

1.10.

EHSV zdůrazňuje skutečnost, že mnohé inovace vyvinuté výzkumnými a technologickými organizacemi EU se přebírají i v jiných částech světa, a domnívá se, že je nutné přiblížit odvětví koncových uživatelů evropské výzkumné základně polovodičů.

1.11.

Výbor vyzývá k větší podpoře klastrů v oblasti digitálních technologií a k lepšímu využívání inovačního potenciálu technologicky vyspělých malých a středních podniků. EHSV dále vyzývá, aby byly přijaty soudržné právní předpisy, pokud jde o daňové pobídky, které stimulují investice do výzkumu a vývoje, a to se zvláštním zaměřením na výzkum a vývoj v oblasti navrhování čipů.

1.12.

Výbor vyzývá k dalším inovacím a ochraně před kybernetickými útoky a k lepší připravenosti na další inovativní hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti.

2.   Výzvy pro strategii EU v oblasti polovodičů

2.1.

Digitální revoluce a neustálá snaha o průlomové technologie mají za následek významný nárůst poptávky po polovodičích. Pandemie COVID-19 a období oživení po pandemii se vyznačují rozsáhlými nedostatky v dodavatelských řetězcích, které spolu s vyššími cenami energie a potížemi s dodávkami zásadních surovin brání hospodářskému oživení a brzdí průmyslovou výrobu v EU.

2.2.

Evropské odvětví mikroelektroniky (455 000 přímých pracovních míst) zaujímá v celosvětovém měřítku vedoucí postavení, co se týče specializovaných procesorů pro vestavěné systémy, senzory, radiofrekvenční čipy, výkonovou elektroniku, křemíkové destičky, chemické látky a pokročilá zařízení na výrobu čipů. EU má rovněž silnou výzkumnou základnu, kterou tvoří výzkumná střediska a ambiciózní iniciativy v oblasti výzkumu a vývoje.

2.3.

Podle prognóz vzroste do roku 2030 o 300 % poptávka po polovodičích v automobilovém průmyslu a zároveň se očekává, že se do roku 2030 zdvojnásobí potřeby odvětví průmyslové elektroniky v oblasti čipů, což bude podpořeno některými významnými trendy, jako jsou špičkové výrobní technologie průmyslu 4.0. Odvětví komunikací představuje 15 % poptávky po čipech v EU, přičemž zásadní čipové komponenty komunikačních zařízení pro 5G jsou navrhovány a vyráběny především mimo EU. Odvětví zdravotnictví, energetiky, letectví a kosmonautiky, obrany, her atd. se technologicky vyvíjejí a dochází v nich ke zvýšené poptávce po vyspělých i pokročilých čipech potřebných pro jejich výrobní procesy a produkty. Čipy mají rovněž zásadní význam pro rozvoj vznikajících průmyslových aplikací umělé inteligence a internetu věcí, což je trh, který každoročně narůstá o 50 %. Pokud bude strategie pro čipy založena na těchto stávajících a rozvíjejících se silných koncových trzích, povede k pozitivnímu vývoji: klíčová výrobní odvětví v EU budou konkurenceschopnější a zároveň dojde k posílení kapacit v oblasti polovodičů v rámci Unie.

2.4.

Průmysl EU je naproti tomu méně zastoupen na řadě důležitých koncových trhů pro polovodiče, např. se jedná o cloudové služby a datová úložiště, osobní počítače, bezdrátovou komunikaci (chytré telefony) a spotřebitelská zařízení (hry). Výrobní základna s pouhými 50 výrobními závody polovodičů na území EU je kromě toho poměrně slabá, EU nemůže vyrábět čipy s velikostí prvků menší než 22 nm a má slabé postavení, pokud jde o nástroje pro navrhování a jeho automatizaci. V důsledku toho měla EU v roce 2021 v oblasti polovodičů obchodní deficit ve výši 19,5 miliardy EUR (51 miliard EUR v případě dovozu oproti 31,5 miliardy EUR vývozu) (1).

2.5.

Jelikož poptávka po čipech a míra jejich využití do budoucna pouze raketově poroste, žádá EHSV ambiciózní programy zaměřené na snížení emisí skleníkových plynů v tomto odvětví, a to prostřednictvím energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a průlomových technologií.

3.   Konkurenceschopnost a strategická autonomie

3.1.

Mnohá rizika ovlivňující odvětví polovodičů (strukturální nedostatky, rizika dodavatelského řetězce, monopolní síla v klíčových částech hodnotového řetězce, geopolitická rizika) a jejich dopad na širokou škálu odvětví zvýšily povědomí o potřebě posílit technologickou suverenitu Evropy v této oblasti.

3.2.

Narušení dodávek polovodičů má velmi negativní dopad na evropské hospodářství a společnost. Složitost dodavatelského řetězce polovodičů znesnadňuje identifikaci a posouzení rizik souvisejících s narušeními a přijetí vhodných zmírňujících opatření. EHSV je toho názoru, že hodnotový řetězec v oblasti čipů lze posílit zvýšením transparentnosti a viditelnosti, zajištěním strategičtějšího monitorování a řízení dodavatelského řetězce, lepším předvídáním dostupnosti čipů a navazováním užších partnerství na všech úrovních dodavatelského řetězce, a to v koordinaci s veřejnými orgány na evropské úrovni.

3.3.

EHSV se domnívá, že evropská strategie v oblasti polovodičů by měla podporovat všechny fáze hodnotového řetězce polovodičů, včetně výzkumu polovodičů, navrhování, výroby čipů, montáže, testování a pouzdření, aby bylo možné řešit dlouhodobé problémy s dodávkami a v globálním měřítku dosáhnout konkurenceschopnosti při navrhování a výrobě stále složitějších moderních polovodičových součástek.

3.4.

EHSV se zejména domnívá, že EU musí investovat do oblastí, v nichž je evropská závislost na zahraničních poskytovatelích technologií velmi vysoká; například se jedná o navrhování a automatizaci elektronického navrhování, výrobní kapacity a pokročilé pouzdření.

3.5.

Vzhledem k tomu, že se polovodiče jednoznačně staly strategickou technologickou oblastí a EU postrádá výrobní kapacity pro čipy starší generace i čipy nejmodernější, EU musí podporovat investice do výroby čipů, neboť to má zásadní význam pro posílení odolnosti výroby v zásadních odvětvích. Již tak vysoká poptávka po vyspělých čipech (12-40 nm technologie) v evropských průmyslových odvětvích totiž stále narůstá. Zároveň se předpokládá, že poptávka po nejmodernějších čipech (menší než 10 nm technologie) poroste mnohem rychleji kvůli posunu směrem k tzv. edge computing a kvantové výpočetní technice, internetu věcí, automatizovanému řízení a umělé inteligenci. Tyto technologie jsou hnací silou radikální změny v mnoha průmyslových odvětvích, mezi něž patří inženýrství, automobilový průmysl, elektronika, zdravotnictví, obrana a obnovitelné zdroje energie. Tato odvětví nepochybně mají potenciál vytvořit v dlouhodobém horizontu evropský trh na podporu evropské výroby špičkových technologií.

3.6.

Výbor se však domnívá, že aby bylo možné stanovit priority pro investování, měly by se investice v první řadě zaměřovat na kapacity v oblasti navrhování nejmodernějších čipů, přičemž je třeba mít na paměti, že v Evropě chybí kapacity pro navrhování čipů pro pokročilé logické polovodiče.

3.7.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat rovněž backendové části výroby (včetně montáže, testování a pouzdření), které jsou náročnější na pracovní sílu a mohly by být strategicky soustředěny v jihovýchodní Evropě, kde jsou náklady práce konkurenceschopnější. EHSV je znepokojen různými riziky, jimž je EU vystavena v důsledku své současné závislosti na backendové části výroby, zejména pokud jde o Čínu.

3.8.

Prvořadý význam má zaručení přístupu k zásadním surovinám používaným při výrobě polovodičů, jako jsou chemické látky s vysokou čistotou (germanium, bor, indium), speciální plyny (neon, helium, argon) či náhrady křemíku (např. karbid křemíku pro lepší řízení výkonu). Vzhledem k tomu, že poptávka po čipech kvůli jejich zvyšující se složitosti stoupá, také poptávka po těchto materiálech rozhodně poroste.

3.9.

Výbor podotýká, že Evropská komise klade příliš malý důraz na význam surovin, oběhovost výrobních procesů a stávající závislost na třetích zemích. EHSV uvedl, že „Komise, členské státy a průmyslové odvětví by proto měly společně diskutovat o tom, jak diverzifikovat zdroje dodávek, a zejména, jak lépe recyklovat kritické suroviny jako součást industrializovaného oběhového hospodářství v odvětví mikroelektroniky“ (2).

3.10.

Výbor se domnívá, že provádění aktu o čipech musí být pečlivě posouzeno a monitorováno, a požaduje, aby byly vymezeny jasné klíčové ukazatele výkonnosti pro posouzení pokroku. Ukazatele musí být stanoveny společně se zúčastněnými stranami z daného odvětví a Evropskou radou pro polovodiče.

4.   Zapojení zúčastněných stran z EU, mezinárodní spolupráce a strategická partnerství

4.1.

Výbor se domnívá, že Evropská aliance pro procesory a polovodičové technologie, jejíž činnost Komise zahájila v červenci 2021, hraje velmi důležitou úlohu při zjišťování stávajících nedostatků ve výrobním procesu a zavádění technologií v EU. V rámci této aliance by mělo být důkladně projednáno posílení odolnosti EU a zajištění bezpečnosti dodavatelských řetězců, a to se zapojením sociálních partnerů z polovodičového ekosystému, akademické obce a příslušných výzkumných středisek.

4.2.

EHSV se domnívá, že mezinárodní spolupráce mezi vládami, klastry v odvětví polovodičů a institucemi pro výzkum a vývoj má zásadní význam pro řešení současných nedostatků a zajištění vzájemné důvěry s cílem dosáhnout rovných podmínek. Posílení evropského ekosystému polovodičů navíc povede ke vzájemným závislostem v rámci globálních hodnotových řetězců, což následně bude hybnou silou pro mezinárodní jednání a zvýší celkovou odolnost celého odvětví. EHSV však již vyjádřil jasný postoj, že „je třeba vyvarovat se soupeření v poskytování finanční pomoci a finanční prostředky vynakládat efektivně bez vytváření nadměrných kapacit a narušení trhu“ (3).

4.3.

EHSV vyzývá, aby byly pečlivě přezkoumány stávající dohody o volném obchodu a mezinárodní průmyslová partnerství s jasným cílem dosáhnout otevřené strategické autonomie a zvýšit odolnost Evropy, a to ve stále složitějším geopolitickém kontextu. Měly by být zintenzívněny diskuse probíhající v rámci Evropské rady pro polovodiče a ta by měla usilovat o zvýšení počtu členů tím, že přizve zúčastněné strany z daného odvětví a zástupce sociálních partnerů EU a také nejvýznamnější výzkumná střediska.

4.4.

Debaty na evropských fórech se musí rovněž zaměřit na uskutečnění navrhovaného urychlení povolovacích postupů pro nová zařízení, což by mohlo být významnou pobídkou pro jednání o významných zahraničních investicích (4) a to by vedlo k okamžité poptávce. Ještě důležitější je skutečnost, že snížení administrativní zátěže a zavedení regulačních opatření ve všech členských státech sníží roztříštěnost a zajistí předvídatelnost pro budoucí investice.

5.   Financování

5.1.

EHSV oceňuje, že evropský akt o čipech počítá s rozpočtem ve výši 43 miliard EUR a že má být zřízen fond pro čipy. Požaduje však, aby bylo podrobně objasněno, jak budou tyto veřejné a soukromé finanční prostředky získávány a přidělovány. Výbor dále zdůrazňuje, že by měly být plně využity evropské plány pro oživení a odolnost, jejichž cílem je vyčlenit 20 % svého rozpočtu na digitální transformaci členských států.

5.2.

EHSV se domnívá, že na úrovni EU a členských států je zapotřebí veřejná podpora, pokud jde o investice do průlomových technologií, virtuálních návrhářských platforem a prvních zařízení svého druhu (se zaměřením na špičkové čipy), aby se snížila rizika a zajistila lepší doba návratnosti investic pro zařízení, která musí být vybudována od základů.

5.3.

Vzhledem k tomu, že navrhovaná Evropská rada pro polovodiče bude složena ze zástupců členských států, obává se EHSV, že členské státy mezi sebou budou bojovat o to, který z nich získá více finančních prostředků. Výbor by proto uvítal ekonomicky efektivní, avšak vyvážené rozdělení finančních prostředků EU mezi členské státy a regiony a také mezi velké společnosti, začínající podniky a malé a střední podniky, aby nikdo nezůstal opomenut. Pokud jde o společný podnik pro čipy, EHSV již uvedl, že by měla být navržena specifická kritéria a že „svou roli by zde měla hrát sociálně politická kritéria, jako je přístup dotčené společnosti, pokud jde o sociální dialog a kolektivní vyjednávání, prioritní spolupráce s dodavateli usazenými v Unii, ale také počet dalších udržitelných pracovních míst vytvořených investicemi a kvalita pracovních podmínek“ (5).

5.4.

Navrhovaný fond pro čipy zvýší dostupnost úvěrů a financování rizikového kapitálu a usnadní další růst malých inovativních společností vyrábějících polovodiče. Je však nutné vytvořit plnohodnotný evropský trh rizikového kapitálu, který by těmto společnostem pomohl překonat „údolí smrti“, které vede od demonstrace až po uvedení na trh. EHSV požaduje, aby byly vypracovány praktické pokyny, zejména pro začínající podniky a malé a střední podniky, pokud jde o přístup k těmto prostředkům.

5.5.

V neposlední řadě by Výbor uvítal ucelený akční plán, díky němuž by se podařilo získat i zahraniční investice, zejména od předních mezinárodních společností vyrábějících polovodiče, a to s cílem přilákat do EU jak kapitál, tak i know-how.

6.   Dovednosti

6.1.

Digitální dovednosti se staly zásadním nehmotným aktivem digitální průmyslové revoluce a dostupnost kvalifikované pracovní síly je nyní důležitým prvkem pro investiční rozhodování, zatímco nedostatek dovedností vážně zpomaluje využívání digitálních kapacit. Digitální vzdělávání a zvyšování informovanosti společnosti o společenském dopadu digitálních aplikací (přínosy i rizika spojené s koncentrací moci nebo respektováním soukromého života) představují zásadní nástroje, které umožní, aby spotřebitelé a občanská společnost odpovědně přispěli k budoucímu vývoji čipového ekosystému, a pomohou přilákat mladší generaci. EHSV rovněž žádá, aby se více pozornosti věnovalo potřebné ochraně pracovníků v odvětví výroby čipů, kteří jsou vystaveni působení nebezpečných látek.

6.2.

V současné době alarmujícím tempem roste počet volných pracovních míst pro inženýry, odborníky v oblasti designu a techniky. EHSV vítá nedávno vytvořené partnerství v oblasti dovedností pro digitální ekosystém. Toto partnerství by mělo jakožto součást Evropské agendy dovedností pomoci dosáhnout cílů programu Cesta k digitální dekádě (do roku 2030 by mělo 80 % občanů získat základní digitální dovednosti, mělo by dojít ke snížení genderové nerovnováhy a v oboru informačních a komunikačních technologií by mělo pracovat 20 milionů specialistů), cílů Evropské agendy dovedností a cílů evropského pilíře sociálních práv (60 % dospělých se účastní kurzů odborné přípravy).

6.3.

Jakákoli politika zaměřená na dovednosti by měla zohledňovat dopad urychlení inovací na tempo vytváření a zániku pracovních míst, včetně transformace trhu práce způsobené technologickým vývojem v oblasti umělé inteligence. Zánik hrozí především pracovním místům vyžadujícím nízkou a střední kvalifikaci (pracovníci mohou být nahrazeni digitálními nástroji a automatizací), zatímco poptávka po pokročilých digitálních dovednostech bude pouze růst. EHSV se domnívá, že řešení těchto výzev bude vyžadovat značné úsilí, pokud jde o prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pracovních sil, zejména u pracovníků, kteří jsou zasaženi zastaráváním technologických dovedností. Programy celoživotního učení a odborného vzdělávání a přípravy musí mimoto pomoci unijnímu trhu práce k větší specializaci prostřednictvím získávání základních specifických dovedností. Proto bude velmi důležité poskytnout studentům přístup k nejmodernějším návrhářským a výrobním zařízením a odborné přípravě zaměřené na reálné situace.

6.4.

Výbor se rovněž domnívá, že EU potřebuje soudržný legislativní rámec, aby přilákala zahraniční pracovní síly specializované na polovodiče. EHSV oceňuje sdělení Komise o přilákání dovedností a talentů do EU (6) a domnívá se, že toto sdělení musí být doplněno o programy zaměřené na prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, a to i pro pracovníky z oblasti STEM.

6.5.

Naproti tomu se EHSV obává, že nedostatek dovedností na celém světě povede k válce o talenty, která bude mít za následek interní (v rámci EU) či mezinárodní odliv mozků. EHSV proto se zájmem očekává připravované sdělení „Odliv mozků – zmírňování výzev spojených s úbytkem populace“.

7.   Výzkum, vývoj a inovace

7.1.

EHSV zdůrazňuje, že mnohé z inovací vyvinutých v rámci výzkumných a technologických organizací EU se bohužel přebírají i v jiných částech světa a nedokázaly zajistit silnější výrobní základnu EU. EHSV se proto domnívá, že výzkumné a technologické organizace EU musí spojit celou průmyslovou základnu a stávající know-how v oblasti polovodičů, modernizovat a vybudovat pilotní linky pro polovodiče a prozkoumat a využít příležitosti pro budoucnost v klíčových oblastech, jako je edge computing, umělá inteligence a kybernetická bezpečnost. V tomto ohledu bude zásadní přiblížit odvětví koncových uživatelů evropské výzkumné základně.

7.2.

Výbor vyzývá, aby byly vypracovány dlouhodobé plány inovací na podporu digitální transformace, neboť umožňují proaktivní přístup k podpoře investic do výzkumu a vývoje v rámci dlouhodobějších strategických cílů a k řešení nedostatků v ekosystému polovodičů. Výbor dále požaduje, aby byl lépe využíván inovační potenciál technologicky vyspělých malých a středních podniků; tyto podniky jsou často úzce specializované, iniciativní a působí na vysoce hodnotných nikových trzích.

7.3.

EHSV poukazuje na to, že je třeba zajistit lepší ochranu pro cenné duševní vlastnictví společností vložené do čipů, a vítá jasná pravidla oznámená v aktu o čipech. Budoucí činnost Evropské rady pro polovodiče musí zahrnovat včasné konzultace se zúčastněnými stranami z odvětví, pokud jde o účinnou ochranu práv duševního vlastnictví EU.

7.4.

Výbor se domnívá, že do výzkumu a vývoje v oblasti navrhování čipů by měly být směřovány zvláštní investice, neboť tato oblast představuje významný podíl na přidané hodnotě a může také posílit ekonomické opodstatnění pokročilejší výrobní kapacity. V této souvislosti je třeba se zaměřit také na překotně se rozvíjející odvětví bioekonomiky a její širokou škálu budoucích uplatnění. Komise by měla analyzovat příležitosti k přijetí soudržných právních předpisů, pokud jde o daňové pobídky, které stimulují investice do výzkumu a vývoje, zejména s ohledem na budoucí konsorcia, která zahrnují velké společnosti, malé a střední podniky, začínající podniky a nové založené společnosti vzniklé odštěpením od výzkumných institucí.

7.5.

Kybernetická bezpečnost se stala zásadním tématem mnoha průmyslových odvětví, jako je automobilový průmysl, inženýrství, komunikace, zdravotní péče, letecký a kosmický průmysl a obrana. EHSV vyzývá k dalším inovacím a ochraně před kybernetickými útoky a považuje za nezbytné připravit se na další inovativní hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti. Výbor podporuje návrh evropského aktu o kybernetické odolnosti, který zavede nové požadavky na kybernetickou bezpečnost a přinese lepší porozumění kybernetickým hrozbám mezi výrobci i spotřebiteli. EHSV rovněž vyzývá k dalšímu posílení úlohy Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost.

V Bruselu dne 24. ledna 2023.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG


(1)  Pracovní dokument útvarů Komise – Akt o čipech pro Evropu.

(2)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (akt o čipech) (COM(2022) 46 final – 2022/0032 (COD)) (Úř. věst. C 365, 23.9.2022, s. 34).

(3)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Akt o čipech pro Evropu (COM(2022) 45 final) (Úř. věst. C 365, 23.9.2022, s. 23).

(4)  Například probíhající jednání se společnostmi Intel z USA, Samsung z Jižní Koreje a TSMC z Tchaj-wanu.

(5)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (akt o čipech) (COM(2022) 46 final – 2022/0032 (COD)) (Úř. věst. C 365, 23.9.2022, s. 34).

(6)  COM(2022) 657 final – Sdělení Komise o přilákání kvalifikovaných a talentovaných pracovníků do EU.