Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Socioekonomická situace v Latinské Americe po krizi COVID-19: úloha občanské společnosti v procesu oživení

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2023/C 100/09)

Zpravodaj:

Jose PUXEU ROCAMORA

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20. 1. 2022
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	16. 11. 2022
Přijato na plenárním zasedání	15. 12. 2022
Plenární zasedání č.	574
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	159/2/0

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Soustředit úsilí na zlepšení dialogu a posílení spolupráce mezi oběma regiony pomocí horizontálního přístupu a víceúrovňového dialogu.

1.2.

Vzájemné vztahy mezi dvěma regiony se upevňují na základě sdílených hodnot a cílů. Je však zapotřebí, aby byly atraktivní také z hlediska zdrojů, přenosu technologií a výsledků a z hlediska svého sociálního rozměru.

1.3.

V rámci geopolitického soupeření mezi EU a Latinskou Amerikou umožní vytvoření strategické autonomie posílit spolupráci obou regionů, podpořit rozhodnutí přijmout multilateralismus a posílit přítomnost obou regionů na mezinárodní scéně a jejich mezinárodní úlohu, pokud jde o strategické otázky.

1.4.

Jedním z nejdůležitějších znaků spjatých se zranitelností v Latinské Americe je nízká kvalita pracovních míst. Oživení by se mělo zaměřit na podporu vytváření formálnějších a důstojnějších pracovních míst, zlepšení odborné přípravy a odvětvových politik a podporu minimální mzdy a kolektivního vyjednávání, a to v rámci sociálního dialogu.

1.5.

Evropa a Latinská Amerika prosazují demokracii a právní stát a rovněž environmentální udržitelnost, což znamená, že je třeba občanské společnosti zajistit ochranu a záruky, aby se tak mohla stát hlavním aktérem rozvoje a zásadním způsobem se angažovat v rámci překonávání krizí a aby bylo možné podpořit potřebný sociální dialog, a to v zájmu dosažení nové společenské smlouvy.

1.6.

Je nezbytné dodržovat zásadu „nikoho neopomíjet“ a přehodnotit pojetí zranitelnosti tak, aby zahrnovalo nejen otázku příjmů, ale také hledisko dopadu na různé skupiny obyvatelstva, mj. ženy, osoby se zdravotním postižením, starší osoby a děti. Svobodně a demokraticky organizované občanské společnosti jsou tím nejlepším nástrojem umožňujícím přetavit toto tvrzení v realitu.

1.7.

Ze sociálního napětí v Latinské Americe a ohrožení, jemuž čelí demokracie po celém světě, je patrno, že je třeba přehodnotit způsob, jakým se přistupuje k rozvoji, připravit větší počet politik, které budou také kvalitnější, zajistit větší začlenění a pluralismus a porozumět hluboce zakořeněným důvodům nespokojenosti, aby bylo možné je přetransformovat směrem ke společenskému blahobytu. Evropa a Latinská Amerika mohou být partnery v rámci aliance pro demokracii, udržitelnost, sociální spravedlnost a multilateralismus (1).

1.8.

Evropa a Latinská Amerika by měly být partnery v rámci aliance pro obranu demokracie a pro spravedlivější a rovnostářštější ekonomiky a společnosti, jež by posílila multilateralismus a jež by v plné míře přijala závazek ochrany životního prostředí. V rámci této aliance by musely být v plné míře uznány a zapojeny organizované občanské společnosti, organizace na ochranu lidských práv, odborové a podnikatelské organizace, sdružení na ochranu životního prostředí a další subjekty.

2.   Obecné připomínky

2.1.

Po skončení expanzivního cyklu dochází v Latinské Americe v oblasti surovin k postupnému hospodářskému zpomalování. Před koronavirovou krizí dosahoval průměrný růst pouhých 0,3 %. Období let 2014–2020 bylo obdobím nejnižšího hospodářského růstu za posledních sedm desetiletí, přičemž veřejný dluh dosáhl rekordních výšin.

2.2.

Zdravotní krize způsobená koronavirem měla v tomto regionu závažné následky, byl zde překonán celosvětový průměr počtu případů a úmrtí. To znamenalo velkou zátěž pro systémy zdravotní péče, které měly již tak potíže léčit endemická onemocnění a dokonce poskytovat primární zdravotní péči (2). Krize COVID-19 pouze umocnila negativní důsledky politik prováděných v průběhu několika desetiletí (škrty v rozpočtech v oblasti zdravotnictví, snižování počtu zaměstnanců, snížení investic do infrastruktury atd.), které se při řešení problému způsobeného virem ukázaly jako neúčinné.

2.3.

Pokud jde o krizi způsobenou pandemií, většina zemí se jí snažila předejít tím, že zaváděly omezení pohybu a připravovaly podpory a transfery pro ohrožená odvětví. Kromě toho byly provedeny nebývalé proticyklické fiskální a měnové politiky (3). Navzdory tomu došlo kvůli již existujícím strukturálním nedostatkům a fiskálním omezením, pokud jde o opatření přijímaná v reakci na krizi, k vysokým lidským a ekonomickým ztrátám a zhoršení situace v oblasti sociálního začlenění.

2.4.

Průměrná inflace v tomto regionu roste, přičemž v roce 2021 dosáhla 9,8 % a pro rok 2022 se očekává, že v důsledku války vystoupá na 11,2 % (4). Následkem toho se prohlubují rozdíly, které brání rozvoji.

2.5.

Latinská Amerika čelí tzv. rozvojovým pastem (5)

2.5.1.

Past produktivity znamená, že je nutné diverzifikovat hospodářské struktury a poskytovat sofistikovanější produkty a služby. Opětovné přeorientování ekonomiky na primární sektor nezaručí patřičné začlenění do globálních hodnotových řetězců a dostatečně nemotivuje k investování. Navíc pandemie zasáhla zejména mikropodniky a malé a střední podniky, pro něž je obtížnější zavádět nové technologie, zatímco válka oslabuje odvětví zemědělství.

2.5.2.

Aby bylo možné překonat past sociální zranitelnosti, je nezbytné zlepšit fungování institucí, v jejichž působnosti jsou otázky práce a sociální ochrany, a to tam, kde je třeba vytvořit více formálních pracovních míst inkluzivního charakteru a více kvalitních pracovních míst, a rozbít tak začarovaný kruh zranitelnosti, nestálých příjmů a nedostatečné sociální ochrany.

2.5.3.

Aby se vyřešila institucionální past, jsou zapotřebí lepší instituce a politiky v oblasti začleňování, které by umožnily obnovit důvěru, zlepšit kvalitu veřejných služeb, naplnit očekávání široké střední třídy a zaručit dostatečnou odolnost vůči populistickým a autoritářským nutkáním.

2.5.4.

Past environmentální zranitelnosti je dána tendencí ke koncentraci výroby v odvětvích, v nichž jsou intenzivně využívány přírodní zdroje, a pro její překonání je třeba vynaložit vysoké náklady na pozměnění modelu, pro který jsou typické vysoké emise uhlíku a využívání neobnovitelných zdrojů.

2.6.

Strukturální problémy a rozvojové pasti (6) mají dopad na oživení hospodářské a pracovní činnosti. V roce 2020 pokleslo HDP tohoto regionu o 6,8 % (7). V roce 2021 dosáhl průměrný růst 6,1 % a v roce 2022 se očekává, že region poroste jen o 2,1 %, což je považováno za nedostatečné pro to, aby bylo možné vykompenzovat zhoršování strukturálních potíží. Situaci zhoršuje krize vyvolaná ruskou agresí vůči Ukrajině a růst cen fosilních paliv, zemědělských vstupů a potravin, a to navzdory tomu, že některé země zvýšily svou nabídku základních produktů pro vývoz.

3.   Sociální a hospodářský dopad pandemie a války

3.1.

Z 22 milionů pracovních míst, k jejichž ztrátě došlo v roce 2020, stále zbývá obnovit 4,5 milionu, a to zejména pokud jde o místa vyžadující nejnižší kvalifikaci, pracovní místa žen a mladých lidí a neformální zaměstnání. Mezi lety 2019 a 2020 poklesla míra účasti žen na zaměstnanosti z 51,4 % v roce 2019 na 46,9 % v roce 2020. Ztráta pracovních míst v domácnostech (20,9 %) se v roce 2019 týkala 11 až 13 milionů žen (8).

3.2.

Region z hlediska snižování chudoby ztratil více než jedno desetiletí a je možné, že ho čeká další ztracené desetiletí (9). V roce 2021 dosahovala míra chudoby 32,1 % a míra extrémní chudoby 13,8 %. Počet chudých osob dosahuje 201 milionů a počet lidí žijících v extrémní chudobě se zvýšil z 81 na 86 milionů.

3.3.

Zdravotní a inflační krize také potvrdila zranitelnost obyvatel se středními příjmy, pro které jsou typické nízká míra odvodů do systému sociálního pojištění a nízké pokrytí v rámci nepříspěvkového systému sociální ochrany (10). Neformální ekonomika poklesla, ale navzdory tomu stále vytváří 140 milionů pracovních míst, a to zejména pro pracovníky v zemědělství, ženy a mladé lidi. To s sebou nese větší zranitelnost, nižší sociální mobilitu a menší schopnost státu vybírat daně a poskytovat ochranu.

3.4.

Pandemie měla závažný dopad na děti a mladé lidi kvůli omezení ochrany, kterou poskytuje prezenční vzdělávání: 114 milionů dětí přestalo docházet do školy, což v některých zemích trvalo až dva roky. Propast v oblasti konektivity, digitálních dovedností a schopností rodin čelit nucené digitalizaci prohloubila rozdíly mezi studenty s vysokými příjmy a studenty s nízkými příjmy, které odpovídají dvěma rokům vzdělávání (11). Kromě toho se zvýšila zátěž spojená s pečovatelskou činností, kterou nesou ženy. Zasaženy byly rovněž osoby se zdravotním postižením, a to zhruba 85 milionů těchto osob. Nedostatek dostupných informací a diskriminace v oblasti zdravotní péče zhoršují nestabilní situaci v oblasti začleňování, kterou ohrožuje také inflace.

3.5.

Vzhledem k omezené nabídce, jež se koncentrovala do zemí globálního Severu, se země Latinské Ameriky dostávaly k očkovacím látkám prostřednictvím dvoustranných jednání. 93 milionů dávek získaly z programu COVAX, EU vyvezla více než 130 milionů dávek očkovacích látek a dalších 10 milionů dávek darovaly členské státy EU (12). Navzdory těmto obtížím dosahuje proočkovanost dvěma dávkami v tomto regionu v průměru 63,3 % obyvatel. Nicméně v některých zemích činí 89 %, zatímco v jiných nebylo naočkováno ani 1 % obyvatel (13).

4.   Gradující sociální nepokoje

4.1.

Společenské mobilizace, které v roce 2019 otřásly několika zeměmi, nebyly zcela vyřešeny. V některých případech došlo k nárůstu napětí a kvůli růstu cen potravin se bude tato situace dále zhoršovat. Rozhořčení občanů souvisí s nízkou kvalitou veřejných politik, korupcí, zranitelností středních tříd, sociálním vyloučením a nejistotou. Očekávání v sociální oblasti, která vznikla v prvním desetiletí 21. století, nebyla naplněna, v důsledku čehož se prohloubila propast mezi občany a institucemi. Výsledky regionálního volebního cyklu 2020–2022 ukazují tendenci ke změně, což pro zvolené vedoucí představitele znamená velké výzvy.

4.2.

Tento region patří mezi oblasti s nejvyššími nerovnostmi na světě. Mezi lety 2019 a 2020 se rozsah vrstev s vysokými a vyššími středními příjmy snížil o 1 %, zatímco rozsah vrstev se středními a nižšími středními příjmy se snížil o 3,5 %; vrstvy s nízkými příjmy (s příjmy nižšími, než je 1,8 násobku hranice chudoby) se rozšířily o 4,7 % a o 3,3 % se zvýšil počet obyvatel žijících v chudobě nebo extrémní chudobě (14).

4.3.

Dalším faktorem vyvolávajícím nespokojenost je nedostatek bezpečí, kterému obyvatelé Latinské Ameriky čelí, a to zejména ve městech. Násilí jistě může být spojeno s organizovanou trestnou činností a nelegálním obchodem a neschopností států je zvládnout (15). Nejde však pouze o násilí v rámci trestné činnosti, existuje zde také násilí sociální, jež je spojeno s extrémní mírou chudoby a které vyžaduje veřejné politiky zaměřené na zajištění důstojné práce a změn v zájmu kvalitního vzdělávání pro všechny, a násilí politické, jehož cílem je zbavit se protivníka a pokusit se udržet si tímto způsobem moc. Během pandemie a protestních vln vzrostlo rovněž velmi znepokojivé násilí vůči odborářům, novinářům, ochráncům životního prostředí nebo obráncům lidských práv a podnikatelům.

4.4.

V návaznosti na poslední zasedání Parlamentního shromáždění EU – Latinská Amerika, na němž byla zdůrazněna potřeba větší ochrany pracovníků justice, by bylo vhodné vyhodnotit projekt COPLA (Corte Penal Latino Americana y del Caribe – Trestní soud Latinské Ameriky a Karibiku).

4.5.

Strukturálním problémem je zranitelnost vůči změně klimatu: jedná se o jeden z nejvíce postižených regionů, v němž může hospodářský dopad dosahovat až 85,852 miliard EUR ročně. Na tyto důsledky je třeba nahlížet skrze jejich sociální rozměr, jejž představuje nedostatek potravin a katastrofy, ke kterým dochází stále častěji.

4.6.

Nejistota, chudoba a autoritářské režimy vyvolaly rozsáhlé přesuny osob po celém kontinentu. Zranitelnost spojená s těmito procesy migrace a azylu způsobila humanitární krizi, na kterou nepřišla odpovídající reakce a jež vyžaduje regionální přístup.

4.7.

Demokratické režimy jsou v ohrožení. Demokratické režimy jsou v ohrožení. Elity, strany a parlamenty procházejí krizí legitimity a důvěry, což spolu s vnímáním korupce a vysokou mírou fragmentace a polarizace způsobilo, že se mechanismy pro přijímání kolektivních rozhodnutí a vyjednávání staly nedostatečnými (16). Současná situace celosvětové nestability ještě více zdůrazňuje hrozbu autoritářství a nezbytnost posílit demokratické režimy.

5.   Směrem k nové společenské smlouvě

5.1.

Navzdory nespokojenosti a nízké důvěře v systém jsou občané připraveni prosadit politické změny, a to jak prostřednictvím protestů v ulicích, tak i ve volbách. V těchto procesech mobilizace plní významnou úlohu mladí lidé a ženy a jejich angažovanost v politickém prostoru je cenným přínosem. Je nezbytné podporovat model institucionalizovaného sociálního dialogu na způsob toho, který již existuje v Evropě, a upevnit stávající spolupráci s Evropským hospodářským a sociálním výborem a s Mezinárodní asociací hospodářských a sociálních rad a obdobných institucí.

5.2.

Motorem těchto změn by měli být občané. Je třeba posílit mechanismy týkající se veřejných jednání a účasti a zajistit jejich přístupnost a ochranu. Je nezbytné obnovit důvěru prostřednictvím tvorby otevřených a inkluzivních politik, připravit jasné strategie v oblasti komunikace a mít k dispozici systémy sociální kompenzace. Rovněž je nutné posílit systémy přijímání odpovědnosti, mimo jiné hodnocení politik a jejich dopadů.

5.3.

Nové společenské smlouvy je možné dosáhnout prostřednictvím průřezových dohod mezi socioekonomickými skupinami, mezi územími a mezi generacemi a podporou odolných a udržitelných strategií v oblasti výroby, které vytvoří kvalitní pracovní místa a umožní ekologickou a digitální transformaci. Stejně tak jsou nezbytné rozsáhlé a účinné systémy sociální ochrany a udržitelnější model financování rozvoje. To by mělo zajistit dodržování práv, důstojnost pracovních míst – včetně důstojných minimálních mezd –, kolektivní vyjednávání, všeobecnou sociální ochranu a to, že díky sociálnímu dialogu budou provedena opatření pro spravedlivou transformaci v oblasti klimatu a technologií.

5.4.

Tato společenská smlouva vyžaduje stabilní a fiskálně udržitelnou politiku veřejných výdajů. Z krátkodobého hlediska jsou důležitá opatření v oblasti mezinárodní spolupráce, zvýšení likvidity a její směrování do zemí se středními příjmy a odpuštění dluhů zemím s nízkými a středními příjmy. Vedle toho všeho je nutné, aby se zvýšila účinnost výběru daní, a posílily se tak státní příjmy. Ze střednědobého hlediska je třeba posílit progresivní zdanění a zefektivnit výběr daní, aby bylo možné financovat trvalé náklady aktivní sociální politiky. Dále bude nezbytné dosáhnout mezinárodní shody, pokud jde o restrukturalizaci veřejného dluhu. V dlouhodobém výhledu je třeba zvýšit účast na daních, digitální výběr daní a ekologické zdanění. Stejně tak je nezbytná mezinárodní spolupráce za účelem snížení daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem (17).

5.5.

V této souvislosti má v tomto regionu zásadní význam rozvoj sociálně tržního hospodářství, které hraje významnou úlohu při rozvoji inkluzivního a odolného systému výroby a práce. Proto je nezbytné vytvořit spravedlivé trhy a distribuční řetězce (18). Je důležité uznat a posílit úlohu interních poradních skupin při monitorování dohod o volném obchodu (19).

6.   Aliance s Evropskou unií

6.1.

V rámci politiky EU v oblasti rozvojové spolupráce se uznává, že je nezbytné uplatňovat nové režimy přesahující paradigmata Sever–Jih a poskytování oficiální rozvojové pomoci, přičemž je třeba zavést nové formy partnerství několika subjektů a na více úrovních (20). Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) reaguje na potřebu flexibilnějšího přístupu k rozdělování finančních prostředků na základě geografických a tematických kritérií a na potřebu řešení globálních výzev a plánu týkajícího se cílů udržitelného rozvoje. Záměrem je zde prostřednictvím strategie Global Gateway propojit svět inteligentním, čistým a bezpečným způsobem v rámci digitálního, energetického a dopravního odvětví a posílit zdravotnické, vzdělávací a výzkumné systémy. Účelem těchto změn je zajistit EU nezbytné zdroje a nástroje pro sladění jejích hodnot a zájmů ve více propojeném, zpochybňovaném a složitém mezinárodním prostředí.

6.2.

Za účelem vytvoření strategií byla zahájena iniciativa „tým Evropa“ (Team Europe), jejímž účelem je propojit úsilí evropských orgánů, členských států a jejich prováděcích agentur a rozvojových finančních institucí.

6.3.

V rámci evropské rozvojové spolupráce bylo vynaloženo značné úsilí s cílem překonat klasifikaci založenou na příjmu na obyvatele a byla přijata koncepce „rozvoje v procesu transformace“, která je z hlediska potřeb tohoto regionu vhodnější. Stále je však třeba zlepšit dialog a schopnost komunikovat o tom, jak pevné jsou tyto vztahy, a o výhodách, které přinášejí.

6.4.

Za současné situace, kdy na celosvětové, kontinentální a vnitrostátní úrovni vyvstává mnoho mimořádně závažných výzev, je důležité zdůraznit, že Evropa a Latinská Amerika by mohly být ideálními partnery v rámci aliance pro obranu demokracie a pro spravedlivější a rovnostářštější ekonomiky a společnosti, jež by posílila multilateralismus a jež by v plné míře přijala závazek ochrany životního prostředí. Je rovněž třeba upozornit, že tato aliance by nebyla životaschopná, pokud by v jejím rámci nebyly v plné míře uznány a zapojeny organizované občanské společnosti, organizace na ochranu lidských práv, odborové a podnikatelské organizace, sdružení na ochranu životního prostředí a další subjekty.

7.   Podpora oživení ve spolupráci s občanskou společností

7.1.

V roce 2020 byly zaznamenány určité změny ve struktuře původu přímých zahraničních investic. Do roku 2019 byly hlavními investory v tomto regionu evropské podniky, které představovaly 55 % přímých zahraničních investic. V roce 2020 však evropské investice poklesly o 49 %, meziregionální pak o 35 %, zatímco investice ze strany USA se snížily o 4 % (21) a čínské investice vzrostly.

7.2.

Evropská strategie pro překonání krize je založena na zlepšení evropského hospodářského modelu prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu a fondů Next Generation EU. Tyto aspekty jsou klíčové pro biregionální strategii a pro vytvoření nástrojů na podporu energetické, digitální, ekologické a sociální transformace, jež bude mít pro oba regiony široké přínosy.

7.3.

Je nezbytné posílit obchodní vztahy tohoto regionu s Evropou prostřednictvím již uzavřených dohod či dohod s Mercosurem, Chile či Mexikem. Tyto dohody nejenže posilují obchod, ale ovlivňují také kvalitu pracovních míst a jejich sociální funkci, přenos technologií a transformaci směrem k udržitelnosti. Tímto způsobem se podporuje obchodní partnerství, které se od partnerství s ostatními subjekty a od ostatních modelů mezinárodních vztahů, jež jsou dravější a méně zodpovědné, bude lišit svou kvalitou a udržitelností z dlouhodobého hlediska, ale rovněž svou výnosností. Obchodní dohody se však musí zaměřit na lidi a jejich základní práva, důstojnou práci a solidaritu s těmi nejzranitelnějšími, šetrný přístup k životnímu prostředí a obranu demokracie a musí být schopny účinně prosazovat práva. Jejich hlavními aspekty jsou:

7.4.

Přilákání investic, které by podpořily dosažení cílů udržitelného rozvoje, a to i za přispění mnohostranného regulačního rámce, se zaměřením na kvalitu života lidí, jejich práva, důstojná pracovní místa, začleňování, udržitelnost a obranu demokracie. V zájmu dosažení společných cílů je rovněž žádoucí intenzivnější spolupráce prostřednictvím projektů a pozitivní provádění evropského Strategického kompasu.

7.4.1.

Digitalizace jako příležitost pro rozvoj. Latinská Amerika se nachází na střední úrovni rozvoje v oblasti digitalizace, ale míra růstu, pokud jde o digitalizaci, je zde v rámci rozvíjejících se zemí nejnižší. V digitální oblasti se prolínají digitální aliance EU–Latinská Amerika a Karibik, která souvisí s položením transatlantického optického kabelu (EllaLink), a strategie Evropské unie v oblasti konektivity „Global Gateway“. S rozhodnou podporou procesů digitalizace musí jít ruku v ruce upevnění sociálního rozměru a posílení podniků.

7.4.2.

Podpora formální ekonomiky a předcházení neformálnímu zaměstnávání (22). Součástí mnohostranných dohod jsou zvláštní doložky, které vyžadují dodržování dohod MOP a zaručení práv, zamezení dětské práce a posílení inspekcí práce. Tyto doložky mají pozitivní dopad na budování kapacit v andských zemích, s nimiž byly uzavřeny dohody uzavřeny (23).

7.4.3.

Přímá podpora zlepšení, kvality a rozsahu vzdělávání na všech úrovních a posílení sítí v oblasti vzdělávání a vědy s Evropou. Program Erasmus Mundus představuje velký přínos, který je možné v ještě vyšší míře využít za účelem propojení univerzit.

7.4.4.

V roce 2021 zahájila EU proces přezkumu své obchodní politiky a posílení svého přístupu k obchodu a udržitelnému rozvoji. V tomto kontextu uvedla, že jejím cílem je otevřená, udržitelná a asertivní obchodní politika a že s tou je neoddělitelně spjato začleňování udržitelného rozvoje. To znamená, že vedle podpory konkurenceschopnosti výrobních odvětví a hospodářských subjektů (velkých, středních i malých) je současně nutné prosazovat hodnoty a zásady, jako je demokracie a veškerá lidská, kulturní, genderová, environmentální, pracovní a odborová práva. Organizovaná občanská společnost obou regionů by se měla aktivně podílet na posilování svých vzájemných vztahů prostřednictvím tematických setkání – ať už formou videokonferencí, nebo na osobní úrovni – s ambicióznějším harmonogramem a prováděcím plánem.

7.4.5.

Evropská unie si předsevzala, že do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality a že povede celosvětové úsilí v oblasti ochrany a zeleného oživení planety (24). Prosazování těchto cílů v rámci evropské obchodní politiky za účelem dosažení ambicióznější spolupráce v oblasti životního prostředí (25) je významné z hlediska obchodních vztahů s Latinskou Amerikou a z hlediska posílení občanské společnosti, která čelí různým hrozbám, souvisejícím jak se zranitelností vůči změně klimatu, tak se skutečností, že se střetává s násilnými subjekty. Je zásadní chránit tyto osoby a rovněž ty, které brání lidská práva, odboráře a novináře a naléhat na latinskoamerické vlády, aby se zavázaly k tomu, že zaručí jejich bezpečnost.

7.4.6.

Iniciativa „tým Evropa“ podporuje úsilí zaměřené proti odlesňování Amazonie a nová fáze programu EUROCLIMA+ přidělí 140 milionů EUR na podporu závazků přijatých v rámci Pařížské dohody. Latinská Amerika však věnovala jen 15 % fiskálních investic na hospodářské oživení po pandemii a z tohoto procenta je na zelené oživení určeno méně než 6,9 %. Je nezbytné podporovat tento region v jeho úsilí o dosažení ekologického zdanění a ekologických veřejných výdajů i soukromých investic. Je rovněž namístě posílit alianci pro odpovědné hospodaření se strategickými surovinami a pro zajištění udržitelného přenosu technologií na základě evropských odborných zkušeností a znalostí.

7.4.7.

V zájmu partnerství Evropské unie s Latinskou Amerikou je nezbytné dosáhnout dohody s Mercosurem, což znamená společný trh se 780 miliony spotřebitelů. To by mohlo zvýšit HDP Brazílie o 1,5 % a HDP Paraguaye až o 10 %. Aspekty ochrany životního prostředí musí představovat pokrok, který bude udávat cestu pro biregionální partnerství nové generace. Je třeba pokročit v hledání funkčních systémů, tak aby bylo možné začlenit certifikáty týkající se ochrany životního prostředí pro některé produkty a rovněž reciproční doložky. Pokud EU zaznamená úspěch při realizaci tohoto rozměru, přinese to strategické posílení její vize celosvětového rozvoje a jejího strategického potenciálu.

---

(1)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Udržitelné dodavatelské řetězce a důstojná práce v mezinárodním obchodě“ (průzkumné stanovisko) (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 197); Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k novému rámci pro dohody o volném obchodu, dohody o hospodářském partnerství a o investicích, který zaručí skutečné zapojení organizací občanské společnosti a sociálních partnerů a zajistí informovanost veřejnosti (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 290, 29.07.2022, s. 11).

(2)  UNESCO (2021), COVID-19 y vacunación en América Latina y el Caribe: desafíos, necesidades y oportunidades (COVID-19 a očkování v Latinské Americe a Karibiku: výzvy, potřeby a příležitosti).

(3)  OECD (2021), Perspectivas económicas de América Latina 2020 (Hospodářské výhledy Latinské Ameriky 2020).

(4)  Údaje MMF.

(5)  OECD (2022), Perspectivas económicas de América Latina 2021 (Hospodářské výhledy Latinské Ameriky 2021).

(6)  Tamtéž.

(7)  ECLAC (2021), Estudio económico de América Latina y el Caribe (Hospodářská studie Latinské Ameriky a karibské oblasti).

(8)  MOP (2022), Panorama Laboral (Situace v oblasti zaměstnanosti); ECLAC, 2021, Panorama Social de América Latina (Sociální situace v Latinské Americe).

(9)  ECLAC (2021), op. cit.

(10)  Nieto Parra, (2020), Desarrollo en transición en América Latina en tiempos de la COVID-19 (Rozvoj v procesu transformace v Latinské Americe v době pandemie COVID-19), Fundación Carolina.

(11)  UNESCO (2021) La educación en América Latina y el Caribe ante la COVID-19 (Vzdělávání v Latinské Americe a Karibiku v době pandemie COVID-19).

(12)  2. prosince 2021 – zasedání vedoucích představitelů EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku: Spojenými silami k udržitelnému oživení po pandemii COVID-19 – tisková zpráva předsedy Charlese Michela a předsedkyně Ursuly von der Leyen.

(13)  Our World in Data.

(14)  ECLAC (2021), op. cit.

(15)  UNODC (2019), Estudio Mundial sobre el homicidio (Celosvětová studie o vraždách).

(16)  IDEA Int. (2021), El estado de la democracia en las Américas 2021 (Stav demokracie na americkém kontinentu 2021).

(17)  ECLAC (2021), Panorama Fiscal de América Latina 2021 (Situace Latinské Ameriky v daňové oblasti 2021).

(18)  Evropská komise (2021), Akční plán pro sociální ekonomiku.

(19)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Udržitelné dodavatelské řetězce a důstojná práce v mezinárodním obchodě“ (průzkumné stanovisko) (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 197); Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k novému rámci pro dohody o volném obchodu, dohody o hospodářském partnerství a o investicích, který zaručí skutečné zapojení organizací občanské společnosti a sociálních partnerů a zajistí informovanost veřejnosti (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 290, 29.07.2022, s. 11).

(20)  Sanahuja J.A. a Ruiz Sandoval, E. (2019), La Unión Europea y la Agenda 2030 en América Latina: políticas de cooperación en una región de „desarrollo en transición“ (Evropská unie a Agenda 2030 v Latinské Americe: politiky spolupráce v regionu „v rozvoji v procesu transformace“), Fundación Carolina; Nuevo Consenso Europeo de Desarrollo (Nový evropský konsensus týkající se rozvoje) 2017, víceletý finanční rámec 2021–2027, 2018.

(21)  Zpráva ECLAC z roku 2021, Inversión Extranjera Directa en América Latina 2021 (Přímé zahraniční investice v Latinské Americe 2021).

(22)  Viz Evropský konsensus o rozvoji (2006); sdělení Evropské komise o podpoře důstojné práce pro všechny (2006); Agenda pro změnu, Evropská komise (2011); Nový Evropský konsensus o rozvoji (2017); Pracovní dokument útvarů Komise Promote decent work worldwide: Responsible global value chains for a fair, sustainable and resilient recovery from the COVID-19 crisis (Podpora důstojné práce na celém světě: Odpovědné celosvětové hodnotové řetězce pro spravedlivé, udržitelné a odolné oživení po krizi COVID-19), Evropská komise (2020); Nový nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) Evropské unie (2020).

(23)  Fairlie Reinoso A. (2022), Nuevos retos para el Acuerdo Comercial Multipartes de la Unión Europea con Perú, Colombia y Ecuador (Nové výzvy pro mnohostrannou obchodní dohodu Evropské unie s Peru, Kolumbií a Ekvádorem); Fundación Carolina-EULAC.

(24)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu [COM(2019) 640].

(25)  Giles Carnero, R. (2021) La oportunidad de una cláusula ambiental de elementos esenciales en acuerdos comerciales de la Unión Europea con Estados terceros: a propósito del Acuerdo Unión Europea-Mercosur (Vhodnost environmentální doložky týkající se podstatných prvků v obchodních dohodách Evropské unie se třetími zeměmi: případ dohody Evropská unie – Mercosur); Fundación Carolina, pracovní dokument. 44.