EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.11.2022

COM(2022) 900 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE

o návrzích rozpočtových plánů na rok 2023: celkové posouzení

Shrnutí Toto sdělení shrnuje posouzení Komise týkající se návrhů rozpočtových plánů na rok 2023 předložených členskými státy eurozóny a Chorvatskem a celkovou rozpočtovou situaci v eurozóně, včetně celkové orientace fiskální politiky, v souladu s nařízením (EU) č. 473/2013. Posouzení Komise zohledňuje makroekonomický otřes související s ruskou invazí na Ukrajinu, jakož i jeho dlouhodobé důsledky pro potřeby EU v oblasti energetické bezpečnosti a pokračující uplatňování obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu v roce 2023. Toto posouzení vychází z doporučení v oblasti fiskální politiky přijatých Radou dne 12. července 2022. Tato doporučení lze shrnout takto: Pro rok 2023 by členské státy s vysokou mírou zadlužení měly zajistit obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů pod úroveň střednědobého růstu potenciálního produktu. Členské státy s nízkou/střední mírou zadlužení by měly zajistit, že růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude v souladu s celkově neutrálním nastavením fiskální politiky. V obou případech by posouzení souladu s fiskálními pokyny mělo brát v potaz pokračující dočasnou a cílenou podporu domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Všechny členské státy byly požádány, aby byly připraveny přizpůsobit běžné výdaje vyvíjející se situaci. Bylo jim rovněž doporučeno rozšířit veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, a to s přihlédnutím k iniciativě REPowerEU, mimo jiné využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Návrhy rozpočtových plánů na rok 2023 a posouzení orientace fiskální politiky eurozóny lze shrnout takto: 1.Podle prognózy Komise z podzimu 2022 se předpokládá, že hospodářský růst dosáhne v roce 2023 v eurozóně v situaci vysoké inflace a normalizace fiskálních a měnových politik mírné, ale stále kladné úrovně 0,3 %. Návrhy rozpočtových plánů mají obvykle příznivější makroekonomické scénáře. 2.V roce 2022 nadále výrazně klesaly schodky veřejných financí oproti vrcholu dosaženému v roce 2020 (7 % HDP v eurozóně), a to v důsledku silného hospodářského oživení a postupného ukončování dočasných mimořádných opatření v souvislosti s pandemií COVID-19. Nicméně v roce 2022 mají být schodky vyšší než před pandemií v roce 2019, a to ve všech členských státech eurozóny (3,5 % HDP v případě eurozóny). Vyplývá to ze zbývajících dočasných opatření souvisejících s pandemií, opatření na podporu oživení, jiných než dočasných expanzivních opatření a z nových opatření přijatých za účelem zmírnění dopadu vysokých cen energií. Čisté rozpočtové náklady posledně uvedených opatření se odhadují na 1,3 % HDP. Pouze necelých 30 % těchto opatření je cílených. Přibližně dvě třetiny opatření v oblasti energie jsou cenová opatření, která mohou omezit motivaci ke snížení spotřeby energie a ke zvýšení energetické účinnosti. Očekává se, že schodek v deseti členských státech eurozóny zůstane v roce 2022 nad 3 % HDP. 3.Zatímco v roce 2023 ukazují návrhy rozpočtových plánů, že v eurozóně dojde k dalšímu snížení schodku na 3,2 % HDP, prognóza Komise předpokládá zvýšení na 3,7 %. Tento rozdíl rovněž odráží otázku časového rozvržení, neboť některé plány byly vypracovány dlouho před prognózou Komise. 4.Čisté rozpočtové náklady opatření v oblasti energie na rok 2023 se v současné době v eurozóně odhadují na 0,9 % HDP. Tento odhad je z velké části založen na významných celoročních balíčcích opatření, které oznámilo několik velkých členských států. Některé členské státy zároveň dosud neoznámily pro rok 2023 žádná opatření v oblasti energie nebo u jejich opatření bylo oznámeno, že skončí začátkem roku 2023. Pokud by již oznámená opatření v oblasti energie měla zůstat v platnosti po celý rok, jejich čisté náklady by se mohly zvýšit přibližně o 1 % HDP. 5.Podle návrhů rozpočtových plánů i prognózy Komise se očekává, že poměr dluhu k HDP v eurozóně bude nadále klesat, a to přibližně na 92 % v roce 2023 (oproti 99 % v roce 2020). V krátkodobém horizontu podporuje vysoký nominální růst, který je výsledkem vysoké inflace, pokles míry zadlužení. Diferenciál mezi úrokovou sazbou a tempem hospodářského růstu se stává příznivějším, zejména v členských státech s vysokou mírou zadlužení, neboť vyšší úrokové sazby přispívají k vyšším úrokovým výdajům pouze postupně, a to z důvodu dlouhé splatnosti veřejných dluhů. Předpokládá se, že v roce 2023 bude mít šest členských států eurozóny i nadále míru zadlužení vyšší než 100 % HDP (Belgie, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie a Portugalsko), přičemž další zvýšení se předpokládá pouze v případě Belgie. 6.V návaznosti na expanzivní politiku v roce 2020 (¼ % HDP) a v roce 2021 (1¼ % HDP) se předpokládá, že orientace fiskální politiky eurozóny zůstane v roce 2022 jasně expanzivní, a to přibližně o 2¼ % HDP. Orientace fiskální politiky se měří jako změna čistých primárních výdajů v porovnání se střednědobým potenciálním růstem. Zahrnuje všechna opatření související s energiemi, která oznámily členské státy eurozóny, avšak nezahrnuje dočasná mimořádná opatření v souvislosti s pandemií COVID-19. Většina této expanzivní orientace (téměř 2 p.b. HDP) je způsobena nárůstem čistých primárních běžných výdajů, z nichž dvě třetiny odrážejí výše uvedená opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen energií. 7.Pro rok 2022 se předpokládá, že další podporu oživení a ekologické a digitální transformace poskytnou investice financované z vnitrostátních zdrojů a výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU (přibližně ¼ p.b. HDP). 8.Předpokládá se, že v roce 2023 bude orientace fiskální politiky eurozóny po kumulativní fiskální expanzi v období 2020–2022 ve výši 3¾ % HDP obecně neutrální. Příspěvek čistých primárních běžných výdajů k orientaci fiskální politiky eurozóny by měl být v roce 2023 mírně restriktivní, a to v důsledku nižšího čistého dopadu opatření souvisejících s energiemi ve srovnání s rokem 2022. 9.Investice financované z vnitrostátních zdrojů a výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU mají v roce 2023 poskytnout další podporu růstu eurozóny (o ¼ procentního bodu HDP), a přispět tak k ekologické a digitální transformaci a energetické bezpečnosti. 10.Předpokládaná orientace fiskální politiky eurozóny v roce 2023, jakož i související vývoj čistých primárních běžných výdajů a investic jsou obecně v souladu s doporučeními Rady ze dne 12. července 2022 a s prohlášením Euroskupiny o reakci fiskální politiky na vysoké ceny energií a inflační tlaky ze dne 3. října 2022. Toto prohlášení vyzvalo k tomu, aby se upustilo od politik, které by zvyšovaly inflační tlaky. Avšak vzhledem k nejistotě ohledně vývoje cen energií a nedostatku informací u většiny členských států o možném prodloužení opatření v oblasti energie do roku 2023 existuje riziko, že orientace fiskální politiky se nakonec může stát expanzivnější, než se v současnosti předpokládá. Stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů na rok 2023 se zaměřují na plnění doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Komise nyní nezveřejňuje stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Itálie na rok 2023 založenému na předpokladu nezměněné politiky, který dne 10. října předložila odstupující vláda. Namísto toho Komise v patřičné době zveřejní stanovisko k aktualizovanému návrhu rozpočtového plánu na rok 2023, který by měla brzy předložit nová vláda. Následuje souhrn stanovisek Komise, která vycházejí z prognózy Komise z podzimu 2022: Členské státy s vysokou mírou zadlužení (Belgie, Francie, Portugalsko, Řecko a Španělsko) ·U Francie, Řecka a Španělska se předpokládá, že růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude nižší než střednědobý růst potenciálního produktu, a to s přihlédnutím k dočasné a cílené podpoře poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a nákladům na pomoc osobám prchajícím z Ukrajiny, jak doporučila Rada. Není tomu tak v případě Belgie, kde růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů převyšuje potenciální růst, s přihlédnutím k dočasné a cílené podpoře poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a osobám prchajícím z Ukrajiny. V případě Portugalska se předpokládá, že růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů se bude blížit střednědobému růstu potenciálního produktu za předpokladu plánovaného snížení opatření v reakci na vysoké ceny energií, včetně dočasné a cílené podpory zranitelných domácností a podniků.  ·Všechny členské státy plánují financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, mimo jiné využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, jak doporučuje Rada. Celkové veřejné investice jako procento HDP by se měly v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022 ve všech členských státech kromě Francie a Řecka buď zvýšit, nebo zůstat na stejné úrovni. Belgie, Francie, Portugalsko, Řecko a Španělsko plánují zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů, neboť se předpokládá, že v letech 2022 až 2023 vzrostou nebo zůstanou stabilní. Příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z fondů EU k celkové orientaci fiskální politiky je ve všech členských státech s výjimkou Francie a Řecka expanzivní nebo neutrální. ·Celkově je Komise toho názoru, že návrhy rozpočtových plánů Francie, Řecka a Španělska jsou v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022, zatímco plán Belgie je v souladu s doporučením částečně a v případě Portugalska hrozí, že bude v souladu s doporučením pouze částečně. Členské státy s nízkou/střední mírou zadlužení (Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Slovensko a Slovinsko) ·Celkové nastavení fiskální politiky v roce 2023 se v jednotlivých členských státech liší: orestriktivní (mezi +0,5 % a +2,3 % HDP – podle zvyklostí záporné znaménko naznačuje expanzivní orientaci): Lotyšsko, Irsko, Kypr a Malta, oobecně neutrální (mezi –0,1 % a –0,2 % HDP): Chorvatsko, Rakousko a Finsko, oexpanzivní (mezi –0,4 % a –2,6 % HDP): Litva, Německo, Estonsko, Lucembursko, Nizozemsko, Slovinsko a Slovensko. ·Příspěvek jejich běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (po odečtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky v roce 2023 se v jednotlivých členských státech rovněž liší: orestriktivní (mezi +0,4 a +1,7 procentního bodu): Chorvatsko, Lotyšsko, Irsko, Kypr a Malta, oobecně neutrální (přibližně nula procentních bodů): Finsko a Nizozemsko, oexpanzivní (mezi –0,3 % a –1,7 procentního bodu): Rakousko, Litva, Německo, Estonsko, Lucembursko, Slovinsko a Slovensko. V žádném z těchto případů se nejedná o výsledek dočasné a cílené podpory poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a osobám prchajícím z Ukrajiny. ·Všechny členské státy plánují financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, mimo jiné využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, jak doporučuje Rada. Celkové veřejné investice jako procento HDP by se měly v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022 ve všech členských státech s nízkou/střední mírou zadlužení buď zvýšit, nebo zůstat na stejné úrovni. Všechny členské státy plánují zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů, s výjimkou Kypru, Lotyšska a Malty, kde se předpokládá, že se od roku 2022 do roku 2023 sníží. Příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z fondů EU k celkové orientaci fiskální politiky je expanzivní nebo neutrální, a to ve všech členských státech s výjimkou Německa. ·Komise celkově zastává stanovisko, že návrhy rozpočtových plánů pro Finsko, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Lotyšsko a Maltu jsou v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Návrhy rozpočtových plánů Rakouska, Litvy, Německa, Estonska, Lucemburska, Nizozemska, Slovinska a Slovenska jsou částečně v souladu s doporučením. Členské státy rychle zavedly opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví.

I.Úvod 

Koordinace vnitrostátních rozpočtových politik je důležitou součástí rámce správy ekonomických záležitostí v hospodářské a měnové unii 1 . Aby byla tato koordinace možná, předkládají členské státy eurozóny do poloviny října Komisi a Euroskupině své návrhy rozpočtových plánů na následující rok. Tyto plány shrnují návrhy rozpočtů, které vlády hodlají předložit svým vnitrostátním parlamentům. Komise ke každému plánu vydává stanovisko posuzující, zda je plán v souladu s povinnostmi daného členského státu vyplývajícími z Paktu o stabilitě a růstu. Stanoviska Komise poskytují vládám členských států poradenství v oblasti příslušných politik a informují vnitrostátní parlamenty s cílem pomoci přijímat rozpočty, které jsou v souladu s fiskálními pravidly EU a doporučeními Rady. Chorvatsko se 1. ledna 2023 stane členským státem eurozóny a dobrovolně se rozhodlo předložit svůj návrh rozpočtového plánu na rok 2023. Plán Chorvatska je proto zahrnut do tohoto sdělení a Komise k němu vydala stanovisko. Odstupující vlády Itálie a Lotyšska předložily návrhy rozpočtových plánů založené na nezměněné politice; rozpočtové údaje pro rok 2023 uvedené v tomto sdělení proto u těchto zemí nepředstavují politické cíle. Komise rovněž předkládá celkové posouzení rozpočtové situace a výhledů eurozóny jako celku.

Posouzení Komise se opírá o fiskální doporučení, která Rada přijala dne 12. července 2022. Zvýšená nejistota a silná rizika nepříznivého vývoje hospodářského výhledu v souvislosti s válkou v Evropě, bezprecedentním nárůstem cen energií a pokračujícím narušením dodavatelských řetězců si vyžádaly prodloužení obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu do roku 2023, kterou Komise a Rada aktivovaly v březnu 2020 2 . V této souvislosti byla fiskální doporučení Rady formulována z kvalitativního hlediska s kvantitativním základem a s některými důležitými rozdíly danými situací členských států v oblasti veřejného dluhu.

Pro rok 2023 se doporučení Rady zaměřují na celkový směr a složení orientace fiskální politiky, včetně výdajů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU. Dočasná mimořádná opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 jsou z orientace fiskální politiky vyloučena. Rada doporučila, aby členské státy s vysokou mírou zadlužení (Belgie, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie a Portugalsko) zajistily obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů pod úroveň střednědobého potenciálního produktu. Členským státům s nízkou/střední mírou zadlužení bylo doporučeno, aby zajistily, že růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude v souladu s celkově neutrálním nastavením fiskální politiky. V obou případech tato doporučení vyzvala, aby byla brána v potaz pokračující dočasná a cílená podpora domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Všechny členské státy by měly být připraveny přizpůsobit běžné výdaje vyvíjející se situaci. Všem členským státům bylo rovněž doporučeno rozšířit veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, a to s přihlédnutím k iniciativě REPowerEU, mimo jiné s využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie.

V období po roce 2023 bylo všem členským státům doporučeno provádět fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic. Členským státům s vysokou mírou zadlužení bylo rovněž doporučeno, aby zajistily důvěryhodné a postupné snižování dluhu a fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu, a to prostřednictvím postupné konsolidace, investic a reforem.

Toto sdělení má dvojí cíl. Zaprvé na základě posouzení návrhů rozpočtových plánů jednotlivých členských zemí na rok 2023 souhrnně zachycuje rozpočtovou politiku na úrovni eurozóny. Zadruhé poskytuje přehled návrhů rozpočtových plánů na úrovni jednotlivých zemí a vysvětluje přístup Komise k jejich posuzování, se zvláštním zaměřením na rozpočtová opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen energií přijatých nebo věrohodně oznámených vládami a na kvalitu opatření v oblasti energie.

 Tabulka 1: Shrnutí posouzení souladu návrhů rozpočtových plánů na rok 2023 s doporučeními Rady

	Celková orientace fiskální politiky	Příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky S ohledem na cílené náklady související s energiemi a uprchlíky: beze změny v závěru	Růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostát. zdrojů pod úrovní střednědobého růstu potenciálního produktu S ohledem na cílené náklady související s energiemi a uprchlíky: beze změny v závěru	Veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti	Celkové hodnocení	Zachování investic financov. z vnitrostát. zdrojů	Příspěvek výdajů financov. z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z fondů EU
Členské státy s nízkou/střední mírou zadlužení
Rakousko			*				
Chorvatsko			*				
Kypr			*				
Estonsko			*				
Finsko			*				
Německo			*				
Irsko			*				
Lotyšsko			*				
Litva			*				
Lucembursko			*				
Malta			*				
Nizozemsko			*				
Slovinsko			*				
Slovensko			*				
Členské státy s vysokou mírou zadlužení
Belgie	*	*					
Francie	*	*					
Řecko	*	*					
Portugalsko	*	*	1				
Španělsko	*	*					
* Do této tabulky byly zahrnuty pouze prvky relevantní pro soulad členských států s doporučeními Rady. U členských států s nízkou/střední mírou zadlužení se doporučení netýká růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů pod úrovní střednědobého růstu potenciálního produktu, zatímco u členských států s vysokou mírou zadlužení doporučení neodkazuje na celkovou orientaci fiskální politiky ani na příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky. 1 V případě Portugalska se předpokládá, že růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů se bude blížit střednědobému růstu potenciálního produktu za předpokladu plánovaného snížení opatření v reakci na vysoké ceny energií, včetně dočasné a cílené podpory zranitelných domácností a podniků.

II. Hlavní zjištění týkající se eurozóny

Hospodářský výhled

Graf 2.1Eurozóna: růst reálného HDP v letech 2019–2023 (%)

Poznámka: Francie program stability 2022 nepředložila, a proto není do souhrnných údajů eurozóny o programech stability 2022 zahrnuta. Zdroje: Návrhy rozpočtových plánů na rok 2023 (NRP 2023), prognóza Evropské komise z podzimu 2022 (PP 2022) a programy stability 2022 (PS 2022)

Hospodářství eurozóny pokračovalo v roce 2022 v silném oživení po pandemii, ale v roce 2023 se v situaci vysoké inflace očekává prudké zpomalení hospodářské aktivity. Ve čtvrtletním vyjádření dosáhl reálný HDP v eurozóně úrovně před pandemií (poslední čtvrtletí roku 2019) již ve třetím čtvrtletí roku 2021, a to díky lepší zdravotní situaci a účinným podpůrným opatřením na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Hospodářská aktivita zůstala až do třetího čtvrtletí roku 2022 odolná, a to navzdory značným problémům. Dopady ruské útočné války vůči Ukrajině, kdy Rusko přerušilo dodávky zemního plynu do Evropy, dále prohloubily již existující překážky a narušení globálních dodavatelských řetězců. Prudce rostoucí ceny energií vedly k mimořádně vysoké úrovni inflace v eurozóně měřené indexem HICP (10,6 % v říjnu 2022) a k rostoucím rozdílům v míře inflace mezi členskými státy v důsledku různé vnitrostátní skladby zdrojů energie a nerovnoměrných opatření fiskální politiky. Navzdory vysoké inflaci se soukromá spotřeba v prvních třech čtvrtletích roku 2022 dále oživovala, a to díky znovuotevření všech kontaktních služeb, odložené poptávce související s historicky vysokými úsporami nahromaděnými v letech 2020 a 2021 a podpoře vlád s cílem zmírnit dopad vysokých cen energií. Otřes vyvolaný cenami energií však významně ovlivňuje obchodní podmínky v hospodářství eurozóny a na druhé straně reálné disponibilní příjmy domácností a reálné zisky podniků. Předpokládá se, že se to v nadcházejících čtvrtletích promítne do nižší soukromé spotřeby a investic. Investice již začaly zpomalovat kvůli vysoké nejistotě a méně příznivým podmínkám financování, zatímco oživení zahraničního cestovního ruchu podpořilo vývoz. Dostupné ukazatele svědčí o pokračující ztrátě dynamiky a prognóza Komise z podzimu 2022 hovoří o technické recesi se dvěma zápornými výsledky reálného HDP v posledním čtvrtletí roku 2022 a v prvním čtvrtletí roku 2023. Předpokládá se, že hospodářství eurozóny jako celek v roce 2022 poroste o 3,2 % poté, co v roce 2021 došlo k oživení o 5,3 %. V důsledku toho se očekává, že v roce 2022 bude roční úroveň reálného HDP o více než 2 p.b. vyšší než před pandemií v roce 2019.

Makroekonomické projekce, z nichž návrhy rozpočtových plánů a prognóza Komise z podzimu 2022 vycházejí, jsou si pro rok 2022 blízké, ale pro rok 2023 se výrazně liší. Projekce růstu reálného HDP v roce 2022 v eurozóně ve výši 3,4 % v návrzích rozpočtových plánů jsou pouze o něco příznivější než v případě prognózy Komise z podzimu 2022 (graf 2.1 a tabulka IV.1) v příloze. Pokud jde o rok 2023, zatímco prognóza Komise očekává, že ekonomika eurozóny bude obecně stagnovat s růstem pouze o 0,3 %, návrhy rozpočtových plánů předpokládají, že hospodářská aktivita bude nadále vykazovat stabilní růst, i když mnohem nižším tempem (1,6 %) než v roce 2022. Programy stability 2022 byly ještě optimističtější, když předpokládaly hospodářský růst v roce 2023 na úrovni 2,6 %.

Rizika pro hospodářský růst v roce 2023 se v důsledku vysokých inflačních tlaků, omezení v oblasti dodávek energie a zpřísnění podmínek financování vychýlila ve směru nepříznivého vývoje. Geopolitické napětí, a zejména útočná válka Ruska vůči Ukrajině, znamená pro hospodářství eurozóny velkou nejistotu. Dodávky plynu by měly být pro nadcházející zimu dostatečné, avšak pro zajištění trvalé energetické bezpečnosti a urychlení ekologické transformace budou zapotřebí další investice. Inflace by mohla být trvalejší a mohla by podvazovat oživení, zatímco rostoucí výpůjční náklady by mohly zvýšit již existující finanční slabiny v podnikovém sektoru, což by mohlo mít dopad na růst. Kromě toho by mohl mít nepříznivé důsledky možný nesoulad mezi cíli fiskální a měnové politiky. A konečně, stále jsou důležitá rizika vyplývající ze světové ekonomiky.

Fiskální výhled

Graf 2.2Eurozóna: celkový schodek vládního sektoru v letech 2019–2023 (% HDP)

Poznámka: Souhrnné údaje o programech stability 2022 pro eurozónu nezahrnují údaje týkající se Francie, neboť ta v roce 2022 program stability nepředložila. Zdroje: Návrhy rozpočtových plánů na rok 2023 (NRP 2023), prognóza Evropské komise z podzimu 2022 (PP 2022) a programy stability 2022 (PS 2022)

Návrhy rozpočtových plánů předpokládají v roce 2023 další pokles schodku v eurozóně, zatímco prognóza Komise očekává mírné zvýšení (graf 2.2 a příloha tabulka IV.2). Návrh rozpočtových plánů a prognóza Komise předpokládají, že po poklesu schodku eurozóny ze 7 % HDP v roce 2020 na 5,1 % v roce 2021 se v roce 2022 tento schodek opět sníží (na 3,9 %, respektive 3,5 % HDP). Schodek v roce 2022 by však v eurozóně zůstal výrazně nad úrovní před pandemií z roku 2019 (0,6 % HDP), a to i díky jiným než dočasným běžným výdajům dodatečně přijatým po pandemii. Pro rok 2023 ukazují návrhy rozpočtových plánů další snížení schodku v eurozóně o 0,7 procentního bodu HDP na 3,2 %. Tento odhad schodku je však příznivější než prognóza Komise, která naopak předpokládá v příštím roce zvýšení schodku o 0,2 procentního bodu HDP, a to na 3,7 %. Tento mírný nárůst je způsoben automatickými fiskálními stabilizátory v souvislosti s očekávaným hospodářským zpomalením, vyššími úrokovými výdaji a výpadky příjmů v důsledku skladby růstu generující méně daňových příjmů 3 . Tyto faktory zvyšující schodek mají více než kompenzovat nižší čisté rozpočtové náklady na opatření související s energiemi – za podmínky, že bude potvrzeno ukončení části opatření souvisejících s energiemi v průběhu roku 2023 (z 1,3 % HDP v roce 2022 na 0,9 % v roce 2023) – a úplné postupné ukončení dočasných mimořádných opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 (odhadovaných na 0,9 % HDP v roce 2022 – tabulka IV.4 v příloze). Většina členských států eurozóny plánuje v roce 2023 nižší schodek ve srovnání s rokem 2022. Snížení o více než 1 procentní bod HDP se plánuje v Řecku (o 2,1 p.b. na 2,1 %), Německu (o 1,6 p.b. na 2 %) a Španělsku (o 1,1 p.b. na 3,9 %). Vyšší odhady v prognóze Komise rovněž odrážejí otázku načasování, neboť některé návrhy rozpočtových plánů byly vypracovány dlouho před prognózou Komise z podzimu 2022. Deset členských států eurozóny předpokládá v roce 2023 schodek vyšší než 3 % HDP, včetně čtyř členských států s vysokou mírou zadlužení (Belgie, Španělsko, Francie a Itálie).

Graf 2.3Eurozóna: veřejný dluh v letech 2019–2023 (% HDP)

Poznámka: Francie program stability 2022 nepředložila, a proto není do souhrnných údajů eurozóny o programech stability 2022 zahrnuta. Zdroje: Návrhy rozpočtových plánů na rok 2023 (NRP 2023), prognóza Evropské komise z podzimu 2022 (PP 2022) a programy stability 2022 (PS 2022)

Návrhy rozpočtových plánů i prognóza Komise ukazují na snížení poměru dluhu k HDP v letech 2022 a 2023 (graf 2.3 a tabulka IV.3 přílohy). Návrhy rozpočtových plánů předpokládají, že míra zadlužení 4 dosáhne v roce 2022 hodnoty 94 % HDP (pokles z 97 % v roce 2021) a v roce 2023 se dále sníží na přibližně 92 % 5 . Tento odhad je v podstatě stejný jako v prognóze Komise z podzimu 2022. Primární schodek bude v roce 2023 nadále ovlivňovat dynamiku dluhu v eurozóně (graf 2.4).

Vzhledem k vysoké inflaci by měl diferenciál mezi úrokovou sazbou a tempem hospodářského růstu zůstat v roce 2023 příznivý, což přispěje ke snižování míry zadlužení. Překvapivě vysoká inflace (měřená deflátorem HDP) zvyšuje jmenovatel poměru dluhu k HDP, zatímco vyšší úrokové sazby ovlivňují čitatele prostřednictvím vyšších úrokových výdajů jen postupně, a to v důsledku poměrně dlouhé splatnosti veřejných dluhů v eurozóně.  6 Tento „efekt sněhové koule“ snižující míru zadlužení 7  je obzvláště silný v členských státech s vysokou mírou zadlužení. Předpokládá se, že v roce 2023 dojde k výraznému poklesu poměru dluhu k HDP v Řecku, Portugalsku, na Kypru a v Irsku, tedy v zemích, které by měly rovněž vykazovat primární přebytky. Předpokládá se, že v roce 2023 bude mít šest členských států míru zadlužení vyšší než 100 % HDP (Belgie, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie a Portugalsko), přičemž další zvýšení se předpokládá pouze v případě Belgie.

Projekce vývoje dluhu pro nadcházející roky jsou zatíženy zvýšenou nejistotou. Stochastické simulace, které uplatňují širokou škálu makroekonomických otřesů v souvislosti s centrálním scénářem, naznačují, že poměr dluhu k HDP v eurozóně se bude pravděpodobně pohybovat mezi 87 % a 98 % HDP v roce 2023 a mezi 80 % a 102 % HDP v roce 2027 (příloha III). Na jednu stranu je fiskální udržitelnost ovlivněna několika nepříznivými faktory. Zejména se očekává, že vysoká inflace negativně ovlivní dynamiku dlouhodobého veřejného dluhu. V krátkodobém horizontu se předpokládá pokles poměru dluhu k HDP v důsledku vyššího růstu nominálního HDP. V dlouhodobějším horizontu se zvýšení úrokových sazeb nakonec promítne do dynamiky zadlužení. Vzhledem k nejistým vyhlídkám růstu hrozí, že to bude mít negativní dopad na dlouhodobý vývoj dluhu, což ukazuje na význam provádění reforem a investic za účelem oživení růstového potenciálu a provádění odpovědné fiskální politiky. Kromě toho by podmíněné závazky vyplývající z poskytnutí veřejných záruk, včetně těch, které byly poskytnuty v souvislosti s pandemií COVID-19, mohly v případě, že by nastala povinnost k plnění, nepříznivě ovlivnit veřejný dluh a schodek 8 . Celkově lze říci, že využívání zaručených úvěrů bylo v jednotlivých členských státech různorodé, přičemž některé země vykazovaly značnou výši státem zaručených úvěrů již před propuknutím pandemie (rámeček 1). Na druhou stranu existuje několik faktorů, kterými jsou rizika spojená s fiskální udržitelností zmírňována. K těmto faktorům patří prodloužení splatnosti veřejného dluhu v posledních letech (viz poznámka pod čarou 6), stabilní zdroje financování a iniciativy EU, například evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) a hlavně nástroj Next Generation EU a Nástroj pro oživení a odolnost, zajišťující financování investic a reforem podporujících růst. Velký podíl veřejného dluhu v rozmezí od 10 % do 35 % ve většině zemí eurozóny 9 navíc drží Evropský systém centrálních bank.

Graf 2.4Složky změny míry zadlužení v roce 2023 (v p.b. HDP)

Zdroj: prognóza Evropské komise z podzimu 2022

Fiskální reakce na hospodářské důsledky ruské vojenské agrese vůči Ukrajině

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a následnou energetickou krizi v roce 2022 přijaly členské státy rozsáhlá fiskální opatření. Členské státy zavedly řadu politik, které mají zmírnit přímý hospodářský a sociální dopad prudkého růstu cen energií na domácnosti a podniky. V této souvislosti je klíčovým politickým cílem chránit domácnosti s nízkými příjmy a ochránit energeticky náročná odvětví před náhlým kolísáním cen. Prognóza Komise odhaduje čisté rozpočtové náklady na nová diskreční opatření ke zmírnění krátkodobých hospodářských a sociálních dopadů vysokých cen energií v eurozóně na 1,3 % HDP (tabulka IV.5 v příloze). Většina těchto opatření byla oznámena jako dočasná. Nicméně zatímco přibližně jedna třetina (neboli 0,4 % HDP v eurozóně) těchto opatření je cílená (podrobněji o tom, jak jsou tato opatření vymezena – viz oddíl III, kapitola věnovaná hodnocení opatření pro domácnosti a podniky, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější) na domácnosti a podniky nejvíce ohrožené růstem cen energií, dvě třetiny z nich (neboli 0,9 % HDP v eurozóně po odečtení příjmů z neočekávaných zisků energetických společností) nejsou považovány za dobře cílené. V roce 2022 se rozpočtové náklady na poskytnutí přístřeší a integraci osob prchajících z Ukrajiny v důsledku ruské útočné války odhadují v eurozóně jako celku na 0,1 % HDP, přičemž mezi jednotlivými členskými státy existují rozdíly.

Předpoklad postupného omezování opatření v oblasti energií v roce 2023 vychází z opatření oznámených v návrzích rozpočtových plánů a je předmětem nejistoty související s vývojem cen energií, zatímco rozpočtové náklady na poskytnutí přístřeší uprchlíkům z Ukrajiny by měly být i nadále spíše omezené. V roce 2023 se podle prognózy Komise čisté rozpočtové náklady na opatření související s energiemi v eurozóně sníží na 0,9 % HDP, neboť některé členské státy přijaly (nebo oznámily) opatření pouze na některé měsíce příštího roku nebo nepřijaly (či neoznámily) žádná opatření. Rozšíření nebo přijetí nových opatření v oblasti energií by tedy pravděpodobně zvýšilo čisté rozpočtové náklady těchto opatření v roce 2023, navzdory dodatečným daním uvaleným na mimořádné zisky energetických společností, o další 1 % HDP v eurozóně, takže by v roce 2023 dosáhly téměř 2 % HDP (podrobněji viz oddíl III, kapitola věnovaná hodnocení opatření pro domácnosti a podniky, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější). Rozpočtové náklady na poskytnutí přístřeší a integraci osob prchajících z Ukrajiny v důsledku ruské útočné války se odhadují na 0,1 % HDP v eurozóně.

Posouzení orientace fiskální politiky eurozóny 10

Graf 2.5Orientace fiskální politiky eurozóny a její složky v letech 2020–2023 (% HDP)

Zdroj: prognóza Evropské komise z podzimu 2022

Orientace fiskální politiky eurozóny byla v roce 2022 velmi expanzivní. Na základě prognózy Komise z podzimu 2022 pokračovala v roce 2022 expanzivní orientace fiskální politiky eurozóny, a to přibližně o 2¼ % HDP, po expanzi ve výši 1¼ % HDP zaznamenané v roce 2021 a ¼ % HDP v roce 2020 (graf 2.5). Orientace fiskální politiky zahrnuje impulsy z vnitrostátního rozpočtu i rozpočtu EU, ale nezahrnuje dočasná mimořádná opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 11 . V orientaci fiskální politiky jsou zahrnuta všechna opatření související s energiemi. V souladu s doporučeními Rady ze dne 12. července 2022 však toto sdělení ve svém hodnocení bere v potaz dočasnou a cílenou podporu domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny.

Celkově se zdá, že v roce 2022 byl vývoj čistých primárních běžných výdajů silně expanzivní. Očekává se, že čisté primární běžné výdaje financované z vnitrostátních zdrojů budou v roce 2022 významně přispívat k expanzivní orientaci, a to téměř dvěma procentními body HDP. Přibližně dvě třetiny expanzivního příspěvku souvisí s opatřeními vlád, která mají zmírnit dopad vysokých cen energií na domácnosti a podniky. Tato opatření se zdají být do značné míry plošná, nikoli cílená na zranitelné skupiny. Zbývající třetina souvisí s růstem příslušných čistých běžných výdajů, zejména sociálních transferů, který je vyšší než střednědobý potenciální růst. Tento expanzivní trend přispěl k podpoře domácí poptávky a zároveň zvýšil inflační tlaky a zatížil fiskální pozici několika členských států, včetně členských států s vysokou mírou zadlužení. V roce 2022 se očekávají další expanzivní příspěvky (přibližně ¼ procentního bodu HDP) z investic financovaných z vnitrostátních zdrojů a výdajů hrazených Nástrojem pro oživení a odolnost a dalšími fondy EU.

Po třech letech fiskální expanze se v současnosti předpokládá, že orientace fiskální politiky v roce 2023 bude obecně neutrální, což je podmíněno plánovaným zrušením opatření souvisejících s energiemi. Prognóza Komise, která zahrnuje informace uvedené v návrzích rozpočtových plánů, naznačuje, že orientace fiskální politiky eurozóny bude v roce 2023 obecně neutrální. Tuto orientaci je třeba posuzovat v souvislosti s kumulativní expanzí ve výši 3¾ % HDP v období po pandemii v letech 2020–2022. Tato neutrální orientace fiskální politiky navíc oproti roku 2022 předpokládá částečné zrušení opatření souvisejících s energiemi, což je předmětem nejistoty (podrobněji viz oddíl III, kapitola věnovaná hodnocení opatření pro domácnosti a podniky, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější).

Investice financované z vnitrostátních zdrojů a výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU se mají v roce 2023 dále rozšířit. Toto dodatečné zvýšení výdajů na podporu růstu (přibližně o ¼ % HDP) přispěje ke snížení závislosti na dovozu energií z fosilních paliv, zejména z Ruska. Očekávaná fiskální podpora veřejných a soukromých investic a reformy zvyšující produktivitu budou mít navíc pozitivní dopad na potenciální růst, a tím i na fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu.

Čisté primární běžné výdaje by měly v roce 2023 působit mírně restriktivně. Jejich restriktivní příspěvek, ve výši přibližně ½ procentního bodu HDP, je dán do značné míry nižším odhadovaným čistým dopadem opatření souvisejících s energiemi v eurozóně. Toto posouzení však může být přehodnoceno, pokud by byla prodloužena stávající opatření nebo pokud by v případě trvale vysokých cen energií byla zavedena další podpůrná opatření.

Předpokládaná orientace fiskální politiky eurozóny i související vývoj čistých primárních běžných výdajů a investic se zdají být v souladu s fiskálním doporučením pro rok 2023. Celkově se v současné době neočekává, že by plánované fiskální politiky na rok 2023 přispěly k inflačním tlakům na straně poptávky, a měly by posílit nabídkovou stranu ekonomiky eurozóny, a doplnit tak probíhající normalizaci měnové politiky ECB.

Orientace měnové politiky

Normalizace měnové politiky znamená rychlé zvyšování základních úrokových sazeb v podmínkách nebývale vysoké inflace. Historicky vysoká inflace, která v říjnu 2022 dosáhla v eurozóně hodnoty 10,7 %, si vyžádala rychlé zvýšení základních úrokových sazeb, které od července vzrostly o 2 p.b. Normalizace úrokových sazeb začala krátce po ukončení čistých nákupů aktiv ze strany Eurosystému na začátku července. Do budoucna se očekává další zvyšování úrokových sazeb (graf 2.6). Současně by měly být do konce roku 2024 nadále opětovně investovány splatné cenné papíry pořízené v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv, přičemž zásady, kterými se ukončování programu nákupu aktiv řídí, by měly být oznámeny na prosincovém zasedání ECB. Na svém říjnovém zasedání se ECB rovněž rozhodla poskytnout bankám pobídky k předčasnému splacení finančních prostředků získaných v rámci programu cílených dlouhodobějších refinančních operací s cílem odčerpat z finančního systému přebytečnou likviditu.

Zatímco inflace s sebou nese dočasně nízké reálné sazby, nominální finanční podmínky se výrazně zpřísnily. Ke zpřísnění došlo u tržních finančních podmínek i u úvěrových standardů bank v eurozóně. Souhrnný ukazatel nákladů financování 12 vykazuje od konce loňského roku silný rostoucí trend u domácností a zejména u nefinančních podniků. Normalizace měnové politiky přišla spolu se zvýšením výnosů státních dluhopisů a také s rozšířením rozpětí mezi úrokovými sazbami méně zadlužených a více zadlužených členských států eurozóny. Zatímco vysoká inflace znamená, že krátkodobé reálné sazby jsou v současné době záporné, očekává se, že reálné finanční podmínky se v budoucnu zpřísní, a to v důsledku zmírnění inflace a postupného promítání vyšších základních úrokových sazeb do sazeb komerčních úvěrů.

Graf 2.6Sazby ECB

Poznámka: Projekce sazeb vkladové facility na základě forwardových sazeb €STER-OIS. Zdroj: Bloomberg, vlastní výpočty

V souvislosti s vysokou a přetrvávající inflací je zásadní zachovat účelnou kombinaci opatření měnové a fiskální politiky. V letech 2020–2021 přispěla značně expanzivní měnová politika k rozšíření fiskálního prostoru členských států, který byl využit k potlačení negativních dopadů pandemie COVID-19. Naopak fiskální politika přispěla k hladkému přenosu měnové politiky prostřednictvím rozšíření záruk za bankovní úvěry. Probíhající normalizace měnové politiky nyní v kontextu vysoké a přetrvávající inflace fiskální prostor snižuje. Vyžaduje to uvážlivé využívání opatření fiskální politiky, která by měla být zacílena na zranitelné domácnosti a podniky, přičemž je třeba zachovat cenový signál a zabránit rozdmýchávání inflační dynamiky.

III. Přehled návrhů rozpočtových plánů

Posouzení orientace fiskální politiky členských států

Orientace fiskální politiky v roce 2022

V roce 2022 se předpokládá expanzivní orientace fiskální politiky téměř ve všech členských státech eurozóny, včetně členských států s vysokou mírou zadlužení, kterým Rada doporučila obezřetnou fiskální politiku (graf 3.1). Estonsko je jedinou zemí, kde se na základě prognózy Komise z podzimu 2022 odhaduje v letošním roce restriktivní orientace, přičemž Finsko a Irsko vykazují obecně neutrální orientaci. V případě Estonska je výjimečný – a částečně neočekávaný – nárůst deflátoru HDP, který je prognózován na rok 2022 (14,3 %), jedním z důvodů restriktivního výsledku, neboť některé vládní výdaje (např. sociální transfery nebo mzdy ve veřejném sektoru) mohou vysokou inflaci odrážet s ročním zpožděním. Velmi silný růst deflátoru HDP (nad 10 %) se předpokládá také v Litvě (16,5 %) a Lotyšsku (11,0 %), zatímco prognóza inflace měřené deflátorem HDP v úhrnu za eurozónu činí 4,6 %. Podpůrnou orientaci fiskální politiky na rok 2022 doporučila Rada 18. června 2021 pouze členským státům s nízkou/střední mírou zadlužení. Všechny členské státy s vysokou mírou zadlužení, kterým bylo doporučeno zavést obezřetnou fiskální politiku a zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů, vykazují v letošním roce velmi expanzivní orientaci, přičemž hlavním faktorem jsou ve většině případů čisté primární běžné výdaje 13 . Na jaře 2023 Komise na základě výsledků za rok 2022 posoudí, zda jsou dodržována fiskální doporučení, která jednotlivým členským státům adresovala Rada.

Graf 3.1Orientace a složky fiskální politiky členských států eurozóny v roce 2022 (% HDP)

Zdroj: prognóza Evropské komise z podzimu 2022

Kapitálové výdaje byly ve většině členských států podpořeny jak z vnitrostátních zdrojů, tak z fondů EU. Rada ve svých doporučeních ze dne 18. června 2021 vyzvala všechny členské státy, aby v roce 2022 zachovaly investice financované z vnitrostátních zdrojů a aby na podporu oživení využily Nástroj pro oživení a odolnost. Ve většině členských států eurozóny by měly být investice financované z vnitrostátních zdrojů ve výsledku zachovány. Výjimkou jsou Itálie, Lotyšsko, Chorvatsko, Litva a Estonsko, kde se v roce 2022 očekává pokles této složky orientace fiskální politiky o více než 0,1 procentního bodu HDP. U těchto členských států se však počítá se zvýšením míry čerpání grantů z Nástroje pro oživení a odolnost. Odhaduje se, že výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z jiných fondů EU se letos zvýšily nebo obecně stabilizovaly ve všech zemích eurozóny s výjimkou Portugalska, Malty a Kypru, a to v důsledku nižších výdajů souvisejících s jinými fondy EU (graf 3.1).

V roce 2022 byla opatření související s energiemi hlavním, nikoli však jediným faktorem expanzivního vývoje čistých primárních běžných výdajů ve většině členských států (graf 3.2). Ve většině členských států eurozóny se předpokládá, že růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (po odečtení diskrečních opatření na straně příjmů) přesáhne tempo střednědobého potenciálního růstu. Pouze ve Finsku, Irsku a Estonsku bude tento příspěvek zřejmě (mírně) restriktivní. V průběhu roku 2022 přijaly všechny vlády eurozóny opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen energií. Ve většině případů však tato opatření nebyla cílena na domácnosti a podniky, které jsou vůči zvyšování cen energií nejvíce zranitelné. Většina členských států s vysokou mírou zadlužení a několik zemí s nízkou/střední mírou zadlužení navíc v roce 2022 zvýšily čisté běžné výdaje nesouvisející s opatřeními v oblasti energie (viz tmavě modrý sloupec v grafu 3.2), a to zejména v důsledku výrazného zvýšení souvisejících sociálních transferů a v Belgii a Itálii i mezd ve veřejném sektoru. V důsledku toho by i po zohlednění cílených opatření souvisejících s energiemi a podpory osob prchajících z Ukrajiny zůstal příspěvek této složky výrazně expanzivní (nad 0,5 p.b. HDP), a to ve všech členských státech s vysokou mírou zadlužení a v několika zemích s nízkou/střední mírou zadlužení, jak ukazuje graf 3.2.

Graf 3.2Čisté primární běžné výdaje financované z vnitrostátních zdrojů: příspěvek k orientaci fiskální politiky a faktory v roce 2022 (v p.b. HDP)

Zdroj: prognóza Evropské komise z podzimu 2022

Orientace fiskální politiky v roce 2023

V roce 2023 se podle prognózy bude orientace fiskální politiky v jednotlivých členských státech lišit (graf 3.3). Na základě prognózy Komise z podzimu 2022, která zahrnuje informace uvedené v návrzích rozpočtových plánů, se předpokládá, že orientace fiskální politiky v roce 2023 bude v polovině členských států eurozóny (mírně) expanzivní a ve druhé polovině obecně neutrální nebo restriktivní. Lze to do značné míry vysvětlit tím, že některé vlády již oznámily opatření související s energiemi na celý rok 2023, zatímco jiné vlády do svých plánů zahrnuly opatření pouze na první měsíce roku 2023 nebo žádná opatření nezahrnuly. Výsledná obecně neutrální orientace fiskální politiky eurozóny v roce 2023 je proto zatížena nejistotou a může se nakonec ukázat jako více expanzivní, než se v současnosti očekává.

Graf 3.3Orientace a složky fiskální politiky členských států eurozóny v roce 2023 (% HDP)

Zdroj: prognóza Evropské komise z podzimu 2022

Předpokládané omezení opatření souvisejících s energiemi ovlivňuje plánovaný vývoj čistých primárních běžných výdajů v roce 2023, zatímco ostatní běžné výdaje budou přibližně v polovině zemí nadále růst (graf 3.4). Mezi členskými státy s vysokou mírou zadlužení povede v roce 2023 předpokládané omezení opatření souvisejících s energiemi k restriktivnímu příspěvku čistých primárních běžných výdajů ve Španělsku, Itálii a Řecku a k obecně neutrálnímu příspěvku této složky v Portugalsku. Toto omezení naopak nemění celkový expanzivní příspěvek čistých primárních běžných výdajů, který se očekává v Belgii. Vezmou-li se v úvahu pouze cílená opatření související s energiemi a podpora osobám prchajícím z Ukrajiny, čisté primární běžné výdaje by se zvýšily nad úroveň střednědobého růstu potenciálního produktu, což by přispělo k expanzivní orientaci fiskální politiky v případě Belgie i Portugalska (graf 3.4). Čisté primární běžné výdaje vyjma opatření souvisejících s energiemi porostou podle předpokladů tempem, které je nad úrovní střednědobého potenciálního růstu ve všech členských státech s vysokou mírou zadlužení s výjimkou Francie (viz tmavě modrý sloupec v grafu 3.4), což souvisí zejména s výrazným zvýšením souvisejících sociálních transferů. Pokud jde o země s nízkou/střední mírou zadlužení, předpokládá se, že obecně neutrální příspěvek čistých primárních běžných výdajů k orientaci fiskální politiky vykáží pouze Finsko a Nizozemsko. S přihlédnutím k cíleným opatřením souvisejícím s energiemi a podpoře osob prchajících z Ukrajiny by tento příspěvek byl nadále obecně neutrální pouze ve Finsku. Očekává se, že Slovensko, Litva, Lucembursko, Estonsko a Rakousko zaznamenají v roce 2023 výrazný expanzivní příspěvek (více než 0,5 p.b. HDP) čistých primárních běžných výdajů. To by v těchto zemích mohlo podpořit další inflační tlaky. Očekává se, že expanzivní příspěvek této složky bude v Německu menší (¼ p.b. HDP). Na Maltě, v Irsku a Lotyšsku a v menší míře v Chorvatsku a na Kypru se předpokládá restriktivní příspěvek čistých primárních běžných výdajů k orientaci fiskální politiky. Zdá se, že je to odůvodněno vývojem hospodářské situace, zejména vysokou inflací.

Graf 3.4Čisté primární běžné výdaje financované z vnitrostátních zdrojů: příspěvek k orientaci fiskální politiky a faktory v roce 2023 (v p.b. HDP)

Zdroj: prognóza Evropské komise z podzimu 2022

Investice financované z vnitrostátních zdrojů, stejně jako investice financované prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost nebo z jiných fondů EU, by se měly ve většině členských států eurozóny v roce 2023 stabilizovat nebo rozšířit. Podle prognózy Komise z podzimu 2022 bude příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů neutrální nebo kladný ve všech členských státech s výjimkou Kypru, Malty a Lotyšska (graf 3.3) 14 . Čerpání Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU zároveň pomáhá zachovat nebo zvýšit v roce 2023 celkové veřejné investice také na Kypru, Maltě a v Lotyšsku. Pokud se podíváme na vývoj ve srovnání s úrovní před pandemií v roce 2019, očekává se, že v roce 2023 všechny země eurozóny zachovají nebo zvýší investice financované z vnitrostátních zdrojů, s výjimkou Chorvatska a Lotyšska (graf 3.6).

Celkový vývoj veřejných investic

Předpokládá se, že veřejné investice v eurozóně budou nadále růst. Na rozdíl od předchozích makroekonomických otřesů zůstaly veřejné investice během pandemie COVID-19 a současné energetické krize silné. Poměr veřejných investic k HDP v eurozóně se zvýšil z 2,8 % v roce 2019 na 3 % v letech 2020 a 2021. V roce 2022 se předpokládá jeho nárůst na 3,1 % a v roce 2023 na 3,2 % (graf 3.5) 15 . 

Ve většině členských států eurozóny se v roce 2023 očekává nárůst veřejných investic (graf 3.6). V doporučení Rady ze dne 12. července 2022 byly všechny členské státy vyzvány, aby „…rozšířily veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti při zohlednění iniciativy REPowerEU, a to i s využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie“. Hodnocení Komise vychází z vývoje celkové tvorby hrubého fixního kapitálu, přičemž bere v potaz projekty zaměřené na ekologickou a digitální transformaci a na zvýšení energetické bezpečnosti. V roce 2023 by se celkové veřejné investice měly oproti roku 2022

Graf 3.5Eurozóna: hrubé a čisté veřejné investice v letech 1995–2023 (% HDP)

Zdroj: prognóza Evropské komise z podzimu 2022

zvýšit o více než 0,1 procentního bodu HDP ve dvanácti členských státech eurozóny (Kypr, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Litva, Nizozemsko, Lucembursko, Slovensko, Chorvatsko, Lotyšsko, Estonsko a Slovinsko), přičemž v sedmi členských státech (Irsko, Německo, Belgie, Rakousko, Francie, Malta a Finsko) by měly zůstat obecně stabilní. Veřejné investice se v roce 2023 podle prognózy sníží pouze v Řecku, a to v důsledku nižších investic financovaných EU, ale po výrazném nárůstu, který se předpokládá pro rok 2022, zůstanou nad 4 % HDP.

Podstatná část nárůstu veřejných investic v letech 2019 až 2023 je podporována z finančních prostředků EU. Granty Nástroje pro oživení a odolnost budou financovat investiční projekty a reformy zvyšující produktivitu, aniž by vedly k vyšším schodkům a zadlužení vnitrostátních rozpočtů 16 . Veřejné investice financované Nástrojem pro oživení a odolnost pokryjí část významných investičních potřeb pro ekologickou a digitální transformaci a posílení energetické bezpečnosti. V některých členských státech podporují granty Nástroje pro oživení a odolnost také investice domácností a podniků do ekologické a digitální transformace, například digitalizace veřejné správy, digitalizace škol a malých a středních podniků nebo projektů souvisejících s digitální gramotností, kybernetickou bezpečností a 5G připojením.

Mnoho členských států eurozóny plánuje v roce 2023 investice na podporu ekologické transformace a zvýšení energetické bezpečnosti a účinnosti. Řada návrhů rozpočtových plánů obsahuje projekty týkající se zlepšení energetické účinnosti budov (Belgie, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Litva, Řecko a Španělsko). Mezi další oblasti patří investice do udržitelné mobility, zejména do železničních sítí (Belgie, Estonsko, Itálie a Slovinsko); dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví (Rakousko a Portugalsko); vodíku (Itálie a Nizozemsko); podpory domácností při přechodu na udržitelnější energetické systémy (Rakousko) a do solárních panelů (Řecko a Španělsko).

Návrhy rozpočtových plánů zahrnují také veřejné investice na podporu digitální transformace. Projekty se v řadě členských států zaměřují na digitalizaci veřejné správy (Belgie, Chorvatsko, Kypr, Francie a Itálie). Důležitými oblastmi investic v roce 2023 jsou také digitalizace škol (Irsko a Portugalsko) a malé a střední podniky (Řecko, Francie a Slovinsko). Projekty se rovněž týkají vzdělávání a zvyšování digitální gramotnosti studentů (Francie a Nizozemsko); kybernetické bezpečnosti a připojení 5G (Španělsko); gigabitové infrastruktury (Slovinsko) a digitální diagnostiky a vybavení nemocnic (Chorvatsko).

Graf 3.6Veřejné investice v letech 2019, 2022 a 2023 (% HDP)

Zdroj: prognóza Evropské komise z podzimu 2022

Posouzení opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen energií na domácnosti a podniky

Fiskální projekce jsou ovlivněny řadou rozpočtových opatření, jejichž cílem je zmírnit dopad vysokých cen energií na domácnosti a podniky. Čisté rozpočtové náklady těchto opatření pro eurozónu jako celek odhadují útvary Komise na 1,3 % HDP v roce 2022 a 0,9 % v roce 2023 (tabulka IV.5 v příloze). Pro účely tohoto odhadu jsou „opatření v oblasti energie“ definována jako: 1) opatření, která mají přímý dopad na mezní náklady spotřeby energie pro domácnosti a/nebo podniky („cenová opatření“); 2a) opatření, která poskytují domácnostem dočasnou podporu příjmů (proto zde není uvažováno trvalé zvýšení mezd a platů, důchodů nebo jiných sociálních dávek, protože u těch se neočekává, že by se po opětovném poklesu cen energií vrátily na předchozí úroveň); 2b) opatření, která poskytují kompenzace podnikům (jiná než cenová opatření) v energeticky náročných odvětvích (obě „opatření v oblasti příjmů“); a 3) příjmy z (nových daní nebo odvodů z) neočekávaných zisků energetických společností 17 . 

Většina přijatých opatření není dostatečně zacílena na nejzranitelnější domácnosti a podniky. Cílená opatření jsou opatření, z nichž budou mít prospěch pouze nejzranitelnější vrstvy obyvatelstva, obsahují určitou míru průzkumu majetkových poměrů a jsou selektivní na základě příjmu nebo konkrétních sociálních potřeb. Typickými příklady takových opatření jsou: doplatky k minimálním příjmům nebo k nižším důchodům, paušální slevy odečítané z účtu za energie pro domácnosti s nízkými příjmy nebo snížená cena za kWh energie pro domácnosti s nízkými příjmy. Naopak necílená opatření jsou široce zaměřená opatření, která se vztahují na většinu obyvatel bez (větší) diferenciace na základě příjmů nebo konkrétních potřeb. V roce 2023 připadá přibližně 90 % rozpočtového dopadu na opatření, která nejsou cílená.

Většina přijatých opatření narušuje cenový signál a snižuje motivaci k omezení spotřeby energie a zvýšení energetické účinnosti. Opatření v oblasti příjmů, jak jsou definována výše, poskytují dočasnou podporu domácnostem nebo podnikům ve formě transferů nebo dotací, aniž by ovlivnila mezní náklady spotřeby energie. Cenová opatření mají dopad na mezní náklady spotřeby energie, a proto snižují motivaci ke snižování spotřeby energie a zvyšování energetické účinnosti. V roce 2023 připadají přibližně dvě třetiny rozpočtového dopadu na opatření, která narušují cenový signál.

Pokud zůstanou ceny energií vysoké i v roce 2023, konečné rozpočtové náklady pravděpodobně překročí odhady založené na aktuálně oznámených opatřeních. Tyto náklady se v jednotlivých členských státech liší, protože zohledňují faktory specifické pro jednotlivé země, například podobu jejich vnitrostátních balíčků opatření a skladbu zdrojů energie. Je zapotřebí zdůraznit, že některé členské státy ve svých návrzích rozpočtových plánů dosud neoznámily, jaká opatření v oblasti energie na rok 2023 plánují. Při odhadu rozpočtových nákladů na opatření v oblasti energie pro rok 2023 vzaly útvary Komise v potaz, kdy opatření, která oznámila nebo o kterých rozhodla vláda, vstoupí v platnost a kdy jejich oznámená platnost skončí. V několika členských státech se plánuje, že platnost opatření v oblasti energie skončí v průběhu roku 2023 (některá již na konci prvního čtvrtletí toho roku) 18 . Pokud však ceny energií zůstanou vysoké, mohou se členské státy rozhodnout stávající opatření prodloužit nebo zavést nová. V důsledku toho mohou být rozpočtové náklady na opatření v oblasti energie v roce 2023 pro eurozónu jako celek a pro řadu členských států podhodnoceny.

Graf 3.7Rozpočtové náklady na opatření v oblasti energie v letech 2022–2023 (% HDP)

Zdroj: prognóza Evropské komise z podzimu 2022

Útvary Komise odhadly potenciální dodatečné rozpočtové náklady na opatření v oblasti energie, pokud by se stávající opatření prodloužila na celý rok 2023. Jedná se nutně o značně stylizovaný postup, který vychází z podzimní prognózy a nebere v úvahu dopad, který by rozšíření opatření v oblasti energie mohlo mít na hospodářskou aktivitu a inflaci. Z této analýzy vyplývá, že pokud by opatření v oblasti energie měla být zachována po celý rok 2023, mohly by se náklady na ně v eurozóně zvýšit o další 1 % HDP a v roce 2023 by dosáhly téměř 2 % HDP, což je výrazně více než v roce 2022 (graf 3.7) 19 . Situace se v jednotlivých členských státech liší v závislosti na specifičnosti dosud známých opatření (platných, přijatých nebo oznámených), včetně jejich rozsáhlosti a stanovených dat ukončení platnosti. Tento odhad ukazuje, jak mohou opatření v oblasti energie ovlivnit fiskální vývoj, a upozorňuje na to, že je důležité, aby členské státy přijímaly opatření, která si mohou z fiskálního hlediska dovolit, která jsou zacílená na nejzranitelnější skupiny obyvatel a která motivují ke snižování spotřeby energie.

Posouzení návrhů rozpočtových plánů na rok 2023 vypracované Komisí

Většina členských států eurozóny předložila své návrhy rozpočtových plánů do 15. října v souladu s článkem 6 nařízení (EU) č. 473/2013 20 . Návrhy rozpočtových plánů Itálie a Lotyšska předložily odstupující vlády na základě nezměněných politik s ohledem na jejich politický cyklus (volby se konaly 25. září, respektive 1. října). Proto údaje uvedené pro schodek veřejných financí v roce 2023 a další fiskální proměnné v těchto dvou návrzích rozpočtových plánů nepředstavují politické cíle. V případě Itálie nyní Komise nezveřejňuje stanovisko k návrhu rozpočtového plánu na rok 2023 založenému na předpokladu nezměněné politiky, který dne 10. října předložila odstupující vláda. Namísto toho Komise v patřičné době zveřejní stanovisko k aktualizovanému návrhu rozpočtového plánu na rok 2023, který by měla brzy předložit nová vláda. Lotyšsko se vyzývá, aby Komisi a Euroskupině co nejdříve předložilo aktualizovaný návrh rozpočtového plánu, a to nejméně jeden měsíc před plánovaným přijetím návrhu zákona o státním rozpočtu vnitrostátním parlamentem. 

Komise poprvé posuzovala návrh rozpočtového plánu Chorvatska. Vzhledem k tomu, že Chorvatsko vstoupí do eurozóny již za několik týdnů, dne 1. ledna 2023, Komise vítá rozhodnutí Chorvatska předložit svůj návrh rozpočtového plánu, jako by již bylo členem eurozóny.

Komise posoudila soulad návrhů rozpočtových plánů na rok 2023 s doporučeními Rady ze dne 12. července 2022. Rada doporučila, aby fiskální politika členských států brala v potaz pokračující dočasnou a cílenou podporu domácností, které jsou nejzranitelnější vůči zvyšování cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Rada dále doporučila členským státům rozšířit veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, a to s přihlédnutím k iniciativě REPowerEU, mimo jiné s využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Členské státy by měly být rovněž připraveny přizpůsobit běžné výdaje vyvíjející se situaci. Doporučení Rady navíc rozlišují členské státy na základě jejich fiskálního prostoru, který ilustruje úroveň jejich dluhu:

·Členským státům s vysokou mírou zadlužení bylo doporučeno, aby zajistily obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů pod úroveň střednědobého růstu potenciálního produktu. Pro období po roce 2023 bylo členským státům s vysokou mírou zadlužení doporučeno, aby prováděly fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajištění věrohodného a postupného snižování dluhu a fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu prostřednictvím postupné konsolidace, investic a reforem. 

·Členské státy s nízkou a střední mírou zadlužení by měly zajistit, že růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude v roce 2023 v souladu s celkově neutrálním nastavením fiskální politiky. V období po roce 2023 by měly provádět fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic.

Následuje shrnutí stanovisek Komise 21 . Stanoviska vycházejí z prognózy Komise z podzimu 2022 včetně informací zahrnutých do návrhů rozpočtových plánů:

Členské státy s vysokou mírou zadlužení (Belgie, Francie, Portugalsko, Řecko a Španělsko)

·U Francie, Řecka a Španělska se předpokládá, že růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude nižší než střednědobý růst potenciálního produktu, a to s přihlédnutím k dočasné a cílené podpoře poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a nákladům na pomoc osobám prchajícím z Ukrajiny, jak doporučila Rada. Není tomu tak v případě Belgie, kde růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů převyšuje potenciální růst, s přihlédnutím k dočasné a cílené podpoře poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a osobám prchajícím z Ukrajiny. V případě Portugalska se předpokládá, že růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů se bude blížit střednědobému růstu potenciálního produktu za předpokladu plánovaného snížení opatření v reakci na vysoké ceny energií, včetně dočasné a cílené podpory zranitelných domácností a podniků. 

·Všechny členské státy plánují financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, mimo jiné využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, jak doporučuje Rada. Celkové veřejné investice jako procento HDP by se měly v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022 ve všech členských státech kromě Francie a Řecka buď zvýšit, nebo zůstat na stejné úrovni. Belgie, Francie, Portugalsko, Řecko a Španělsko plánují zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů, neboť se předpokládá, že v letech 2022 až 2023 vzrostou nebo zůstanou stabilní. Příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z fondů EU k celkové orientaci fiskální politiky je ve všech členských státech s výjimkou Francie a Řecka expanzivní nebo neutrální.

·Celkově je Komise toho názoru, že návrhy rozpočtových plánů Francie, Řecka a Španělska jsou v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022, zatímco plán Belgie je v souladu s doporučením částečně a v případě Portugalska hrozí, že bude v souladu s doporučením pouze částečně.

Členské státy s nízkou/střední mírou zadlužení (Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Slovensko a Slovinsko)

·Celkové nastavení fiskální politiky v roce 2023 se v jednotlivých členských státech liší:

orestriktivní (mezi +0,5 % a +2,3 % HDP)  22 : Lotyšsko, Irsko, Kypr a Malta,

oobecně neutrální (mezi –0,1 % a –0,2 % HDP): Chorvatsko, Rakousko a Finsko,

oexpanzivní (mezi –0,4 % a –2,6 % HDP): Litva, Německo, Estonsko, Lucembursko, Nizozemsko, Slovinsko a Slovensko.

·Příspěvek jejich běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (po odečtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky v roce 2023 se v jednotlivých členských státech rovněž liší:

orestriktivní (mezi +0,4 a +1,7 procentního bodu): Chorvatsko, Lotyšsko, Irsko, Kypr a Malta,

oobecně neutrální (přibližně nula procentních bodů): Finsko a Nizozemsko,

oexpanzivní (mezi –0,3 % a –1,7 procentního bodu): Rakousko, Litva, Německo, Estonsko, Lucembursko, Slovinsko a Slovensko. V žádném z těchto případů se nejedná o výsledek dočasné a cílené podpory poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a osobám prchajícím z Ukrajiny 23 . 

·Všechny členské státy plánují financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, mimo jiné využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, jak doporučuje Rada. Celkové veřejné investice jako procento HDP by se měly v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022 ve všech členských státech s nízkou/střední mírou zadlužení buď zvýšit, nebo zůstat na stejné úrovni. Všechny členské státy plánují zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů, s výjimkou Kypru, Lotyšska a Malty, kde se předpokládá, že se od roku 2022 do roku 2023 sníží. Příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z fondů EU k celkové orientaci fiskální politiky je expanzivní nebo neutrální, a to ve všech členských státech s výjimkou Německa.

·Komise celkově zastává stanovisko, že návrhy rozpočtových plánů pro Finsko, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Lotyšsko a Maltu jsou v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Návrhy rozpočtových plánů Rakouska, Litvy, Německa, Estonska, Lucemburska, Nizozemska, Slovinska a Slovenska jsou částečně v souladu s doporučením.

Členské státy rychle zavedly opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví.

Komise vyzývá Belgii, Portugalsko, Rakousko, Litvu, Německo, Estonsko, Lucembursko, Nizozemsko, Slovinsko a Slovensko, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření k zajištění souladu rozpočtu na rok 2023 s doporučeními přijatými Radou dne 12. července 2022.

Návrhy rozpočtových plánů obecně obsahují opatření, která směřují k posílení kvality a skladby veřejných financí a přispívají k udržitelnému a inkluzivnímu oživení. Patří sem investice podporující růst, zejména podpora ekologické a digitální transformace a energetické bezpečnosti. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

PŘÍLOHA I: Posouzení návrhů rozpočtových plánů jednotlivých zemí na rok 2022

Na základě prognózy Komise a s přihlédnutím k informacím obsaženým v návrhu rozpočtového plánu Rakouska se odhaduje, že v roce 2023 bude celková orientace fiskální politiky obecně neutrální. To zahrnuje expanzivní příspěvek běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k celkové orientaci fiskální politiky. Tento expanzivní příspěvek není výsledkem dočasné a cílené podpory poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a nákladů na pomoc osobám prchajícím z Ukrajiny. Celkově není růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s doporučením Rady. Rakousko plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a zachovává také investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Rakouska je částečně v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Komise vyzývá Rakousko, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijalo nezbytná opatření k zajištění souladu rozpočtu na rok 2023 s doporučením přijatým Radou dne 12. července 2022. Rakousko rychle zavedlo opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Komise také zastává stanovisko, že Rakousko dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 12. července 2022 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Rakouska, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

V roce 2023 se na základě prognózy Komise a s ohledem na informace obsažené v návrhu rozpočtového plánu Belgie nepředpokládá, že by růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů byl nižší než střednědobý růst potenciálního produktu. Není to výsledek dočasné a cílené podpory poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a nákladů na pomoc osobám prchajícím z Ukrajiny. Růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů proto není v souladu s doporučením Rady. Belgie plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a zachovává také investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Belgie je částečně v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Komise vyzývá Belgii, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijala nezbytná opatření k zajištění souladu rozpočtu na rok 2023 s doporučením přijatým Radou dne 12. července 2022. Belgie rychle zavedla opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Komise také zastává stanovisko, že Belgie dosáhla omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 12. července 2022 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy belgické orgány, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

Na základě prognózy Komise a s přihlédnutím k informacím obsaženým v návrhu rozpočtového plánu Chorvatska se odhaduje, že v roce 2023 bude celková orientace fiskální politiky obecně neutrální. To zahrnuje restriktivní příspěvek běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k celkové orientaci fiskální politiky. Celkově je vzhledem k vývoji situace, zejména k expanzivní orientaci fiskální politiky v roce 2022 a vysokým inflačním tlakům, růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s doporučením Rady. Chorvatsko plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a zachovává také investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice a investiční granty do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Chorvatska je v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Chorvatsko rychle zavedlo opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

Na základě prognózy Komise a s přihlédnutím k informacím obsaženým v návrhu rozpočtového plánu Kypru se odhaduje, že v roce 2023 bude celková orientace fiskální politiky restriktivní. To zahrnuje restriktivní příspěvek běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k celkové orientaci fiskální politiky. Celkově je vzhledem k vývoji situace, zejména k expanzivní orientaci fiskální politiky v roce 2022 a vysokým inflačním tlakům, růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s doporučením Rady. Kypr plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, přičemž nezachovává investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Kypru je v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

Na základě prognózy Komise a s přihlédnutím k informacím obsaženým v návrhu rozpočtového plánu Estonska se odhaduje, že v roce 2023 bude celková orientace fiskální politiky expanzivní. To zahrnuje expanzivní příspěvek běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k celkové orientaci fiskální politiky. Tento expanzivní příspěvek není výsledkem dočasné a cílené podpory poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a nákladů na pomoc osobám prchajícím z Ukrajiny. Celkově není růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů proto v souladu s doporučením Rady. Estonsko plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a plánuje také zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Estonska je částečně v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Komise vyzývá Estonsko, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijalo nezbytná opatření k zajištění souladu rozpočtu na rok 2023 s doporučením přijatým Radou dne 12. července 2022. Estonsko rychle zavedlo opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

Na základě prognózy Komise a s přihlédnutím k informacím obsaženým v návrhu rozpočtového plánu Finska se odhaduje, že v roce 2023 bude celková orientace fiskální politiky obecně neutrální. To zahrnuje stejně neutrální příspěvek běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k celkové orientaci fiskální politiky. Celkově není růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů proto v souladu s doporučením Rady. Finsko plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a zachovává také investice financované z vnitrostátních zdrojů. Země plánuje financovat veřejné investice do ekologické transformace a do energetické bezpečnosti. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Finska je v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Finsko rychle zavedlo opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Komise také zastává stanovisko, že Finsko dosud nedosáhlo pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 12. července 2022 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Finska, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

V roce 2023 se na základě prognózy Komise a s ohledem na informace obsažené v návrhu rozpočtového plánu Francie předpokládá, že růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude nižší než střednědobý růst potenciálního produktu. Růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů je proto v souladu s doporučením Rady. Francie plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a zachovává také investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Francie je v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Francie rychle zavedla opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Komise také zastává stanovisko, že Francie dosud nedosáhla pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 12. července 2022 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Francie, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

Na základě prognózy Komise a s přihlédnutím k informacím obsaženým v návrhu rozpočtového plánu Německa se odhaduje, že v roce 2023 bude celková orientace fiskální politiky v situaci vysoké inflace expanzivní. To zahrnuje expanzivní příspěvek běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k celkové orientaci fiskální politiky. Tento expanzivní příspěvek není výsledkem dočasné a cílené podpory poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a nákladů na pomoc osobám prchajícím z Ukrajiny. Celkově není růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s doporučením Rady. Německo plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a zachovává také investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat investiční dotace a různá další opatření včetně daňových pobídek do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Německa je částečně v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Komise vyzývá Německo, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijalo nezbytná opatření k zajištění souladu rozpočtu na rok 2023 s doporučením přijatým Radou dne 12. července 2022. Německo rychle zavedlo opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Komise také zastává stanovisko, že Německo dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 12. července 2022 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy německé orgány, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

V roce 2023 se na základě prognózy Komise a s ohledem na informace obsažené v návrhu rozpočtového plánu Řecka předpokládá, že růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude nižší než střednědobý růst potenciálního produktu. Růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů je proto v souladu s doporučením Rady. Řecko plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a plánuje zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Řecka je v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Řecko rychle zavedlo opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Komise také zastává stanovisko, že Řecko dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 12. července 2022 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Řecka, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

Na základě prognózy Komise a s přihlédnutím k informacím obsaženým v návrhu rozpočtového plánu Irska se odhaduje, že v roce 2023 bude celková orientace fiskální politiky restriktivní. To zahrnuje restriktivní příspěvek běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k celkové orientaci fiskální politiky. Celkově je vzhledem k vývoji situace, zejména k expanzivní orientaci fiskální politiky v roce 2022 a vysokým inflačním tlakům, růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s doporučením Rady. Irsko plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a zachovává také investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Irska je v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Irsko rychle zavedlo opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Komise také zastává stanovisko, že Irsko dosud nedosáhlo pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 12. července 2022 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Irska, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

Na základě prognózy Komise a s přihlédnutím k informacím obsaženým v návrhu rozpočtového plánu Lotyšska se odhaduje, že v roce 2023 bude celková orientace fiskální politiky restriktivní. To zahrnovalo restriktivní příspěvek běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k celkové orientaci fiskální politiky. Celkově je vzhledem k vývoji situace, zejména k expanzivní orientaci fiskální politiky v roce 2022 a vysokým inflačním tlakům, růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s doporučením Rady. Lotyšsko plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, přičemž nezachovává investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Lotyšska, který vychází z předpokladu nezměněné politiky, je v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Lotyšsko rychle zavedlo opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Komise také zastává stanovisko, že Lotyšsko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 12. července 2022 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy lotyšské orgány, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023. Komise vyzývá Lotyšsko, aby jakmile se nová vláda ujme svého úřadu a v zásadě alespoň jeden měsíc před tím, než má být návrh zákona o státním rozpočtu přijat vnitrostátním parlamentem, předložilo Komisi a Euroskupině aktualizovaný návrh rozpočtového plánu. 

Na základě prognózy Komise a s přihlédnutím k informacím obsaženým v návrhu rozpočtového plánu Litvy se odhaduje, že v roce 2023 bude celková orientace fiskální politiky v situaci vysoké inflace expanzivní. To zahrnuje expanzivní příspěvek běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k celkové orientaci fiskální politiky. Tento expanzivní příspěvek není výsledkem dočasné a cílené podpory poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a nákladů na pomoc osobám prchajícím z Ukrajiny. Celkově není růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s doporučením Rady. Litva plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a zachovává také investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Litvy je částečně v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Komise vyzývá Litvu, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijala nezbytná opatření k zajištění souladu rozpočtu na rok 2023 s doporučením přijatým Radou dne 12. července 2022. Litva rychle zavedla opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Komise také zastává stanovisko, že Litva dosáhla určitého pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 12. července 2022 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Litvy, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

Na základě prognózy Komise a s přihlédnutím k informacím obsaženým v návrhu rozpočtového plánu Lucemburska se odhaduje, že v roce 2023 bude celková orientace fiskální politiky v situaci vysoké inflace expanzivní. To zahrnuje expanzivní příspěvek běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k celkové orientaci fiskální politiky. Tento expanzivní příspěvek není výsledkem dočasné a cílené podpory poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a nákladů na pomoc osobám prchajícím z Ukrajiny. Celkově není růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s doporučením Rady. Lucembursko plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a zachovává také investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Lucemburska je částečně v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Komise vyzývá Lucembursko, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijalo nezbytná opatření k zajištění souladu rozpočtu na rok 2023 s doporučením přijatým Radou dne 12. července 2022. Lucembursko rychle zavedlo opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Komise také zastává stanovisko, že Lucembursko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 12. července 2022 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy lucemburské orgány, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

Na základě prognózy Komise a s přihlédnutím k informacím obsaženým v návrhu rozpočtového plánu Malty se odhaduje, že v roce 2023 bude celková orientace fiskální politiky restriktivní. To zahrnuje restriktivní příspěvek běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k celkové orientaci fiskální politiky. Celkově je vzhledem k vývoji situace, zejména k expanzivní orientaci fiskální politiky v roce 2022 a vysokým inflačním tlakům, růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s doporučením Rady. Malta plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, zatímco investice financované z vnitrostátních zdrojů nezachovává. Plánuje financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Malty je v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Malta rychle zavedla opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

Na základě prognózy Komise a s přihlédnutím k informacím obsaženým v návrhu rozpočtového plánu Nizozemska se odhaduje, že v roce 2023 bude celková orientace fiskální politiky v situaci vysoké inflace expanzivní. Tato expanzivní fiskální politika není výsledkem dočasné a cílené podpory poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a nákladů na pomoc osobám prchajícím z Ukrajiny. Celkově není expanzivní fiskální politika v souladu s doporučením Rady. Nizozemsko plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a plánuje zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat investice do ekologické a digitální transformace, a to i prostřednictvím účelových fondů. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Nizozemska je částečně v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Komise vyzývá Nizozemsko, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijalo nezbytná opatření k zajištění souladu rozpočtu na rok 2023 s doporučením přijatým Radou dne 12. července 2022. Nizozemsko rychle zavedlo opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Komise také zastává stanovisko, že Nizozemsko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 12. července 2022 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy nizozemské orgány, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

V roce 2023 se na základě prognózy Komise a včetně informací zahrnutých do návrhu rozpočtového plánu Portugalska předpokládá, že růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů se bude blížit střednědobému růstu potenciálního produktu za předpokladu plánovaného snížení opatření v reakci na vysoké ceny energií, včetně dočasné a cílené podpory zranitelných domácností a podniků. Proto hrozí, že růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů nebude v souladu s doporučením Rady. Portugalsko plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a zachovává také investice financované z vnitrostátních zdrojů. Země plánuje financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti. Komise celkově zastává stanovisko, že hrozí, že návrh rozpočtového plánu Portugalska bude jen částečně v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Komise vyzývá Portugalsko, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijalo nezbytná opatření k zajištění souladu rozpočtu na rok 2023 s doporučením přijatým Radou dne 12. července 2022. Portugalsko rychle zavedlo opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Komise také zastává stanovisko, že Portugalsko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 12. července 2022 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy portugalské orgány, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

Na základě prognózy Komise a s přihlédnutím k informacím obsaženým v návrhu rozpočtového plánu Slovenska se odhaduje, že v roce 2023 bude celková orientace fiskální politiky v situaci vysoké inflace expanzivní. To zahrnuje expanzivní příspěvek k celkové orientaci fiskální politiky z běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů, který rovněž odráží výše uvedené značné rozpočtové prostředky na vládní podporu ke zmírnění dopadu vysokých cen energií, jež nebyly v návrhu rozpočtového plánu dostatečně upřesněny. Expanzivní postoj nelze v této fázi považovat za výsledek dočasné a cílené podpory poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a nákladů na pomoc osobám prchajícím z Ukrajiny. Celkově není růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s doporučením Rady. Slovensko plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a zachovává také investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Slovenska je částečně v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Komise vyzývá Slovensko, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijalo nezbytná opatření k zajištění souladu rozpočtu na rok 2023 s doporučením přijatým Radou dne 12. července 2022. Slovensko rychle zavedlo opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Komise také zastává stanovisko, že Slovensko dosud nedosáhlo pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 12. července 2022 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy orgány Slovenska, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

Na základě prognózy Komise a s přihlédnutím k informacím obsaženým v návrhu rozpočtového plánu Slovinska se odhaduje, že v roce 2023 bude celková orientace fiskální politiky v situaci vysoké inflace expanzivní. To zahrnuje expanzivní příspěvek běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k celkové orientaci fiskální politiky. Tento expanzivní příspěvek odráží výše uvedené značné rozpočtové prostředky na vládní podporu, která má zmírnit dopad vysokých cen energií na podniky. Vzhledem k tomu, že tato opatření nejsou v návrhu rozpočtového plánu dostatečně specifikována, nelze v této fázi expanzivní postoj považovat za výsledek dočasné a cílené podpory poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a nákladů na pomoc osobám prchajícím z Ukrajiny. Celkově není růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s doporučením Rady. Slovinsko plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a zachovává také investice financované z vnitrostátních zdrojů. Slovinsko plánuje financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace (mimo jiné s využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU). Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Slovinska je částečně v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Komise vyzývá Slovinsko, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijalo nezbytná opatření k zajištění souladu rozpočtu na rok 2023 s doporučením přijatým Radou dne 12. července 2022. Slovinsko rychle zavedlo opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, ovšem prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Komise také zastává stanovisko, že Slovinsko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení obsažených v doporučení Rady ze dne 12. července 2022 v rámci evropského semestru, a vyzývá tedy slovinské orgány, aby jejich realizaci urychlily. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

V roce 2023 se na základě prognózy Komise a s ohledem na informace obsažené v návrhu rozpočtového plánu Španělska předpokládá, že růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude nižší než střednědobý růst potenciálního produktu. Růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů je proto v souladu s doporučením Rady. Španělsko plánuje financovat další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a zachovává také investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti. Komise celkově zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Španělska je v souladu s fiskálními pokyny obsaženými v doporučení Rady ze dne 12. července 2022. Zatímco Španělsko zavedlo opatření v oblasti energie v rámci nouzové politické reakce na mimořádný nárůst cen energií, prodloužení stávajících a/nebo přijetí nových podpůrných opatření v reakci na vysoké ceny energií by přispělo k vyššímu růstu čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a ke zvýšení předpokládaného schodku veřejných financí a veřejného dluhu v roce 2023. Je proto důležité, aby členské státy tato opatření přesněji zaměřily na nejzranitelnější domácnosti a zasažené podniky s cílem zachovat motivaci ke snižování poptávky po energii a aby byla tato opatření zrušena, jakmile tlaky na ceny energií poleví. Pokrok dosažený při plnění konkrétních doporučení bude uceleně popsán ve zprávách o jednotlivých zemích v roce 2023 a posouzen v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, jež Komise navrhne na jaře 2023.

PŘÍLOHA II: Metodika a předpoklady, z nichž vychází prognóza Komise z podzimu 2022

V čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) č. 473/2013 se stanoví, že „k celkovému posouzení se připojí metodika a předpoklady nejnovějších hospodářských prognóz útvarů Komise pro každý členský stát, včetně odhadů dopadu souhrnných rozpočtových opatření na hospodářský růst“. Předpoklady, z nichž vychází prognóza Komise z podzimu 2022, kterou vypracovávají nezávisle zaměstnanci Komise, jsou vysvětleny přímo v uvedené prognóze 24 .

Rozpočtové údaje do roku 2021 jsou založeny na údajích oznámených členskými státy Komisi před 1. říjnem 2022 a potvrzených Eurostatem dne 21. října 2022. Eurostat neprovedl žádné úpravy údajů a nemá žádné výhrady k údajům, které členské státy vykázaly v rámci oznamování na podzim 2022.

Pro účely prognózy byla opatření podporující finanční stabilitu zaznamenána v souladu s rozhodnutím Eurostatu ze dne 15. července 2009 25 . Není-li dotčeným členským státem ve výkazech uvedeno jinak, dostatečně podrobně známé kapitálové injekce byly do prognózy zahrnuty jako finanční transakce, tj. jako takové, které zvyšují dluh, nikoliv však schodek. Státní záruky za bankovní závazky a vklady nejsou uvedeny jako výdaje vládních institucí, pokud neexistují důkazy o tom, že v době dokončení prognózy vznikla povinnost z poskytnutých záruk plnit. Úvěry, jež bankám poskytly vládní instituce nebo jiné subjekty zařazené do sektoru vládních institucí, se však obvykle započítávají do veřejného dluhu.

Pro rok 2023 jsou zohledněny rozpočty přijaté vnitrostátními parlamenty nebo těmto parlamentům předložené a všechna další dostatečně podrobně známá opatření. V podzimní prognóze se odrážejí veškeré informace zahrnuté do návrhů rozpočtových plánů předložených do poloviny října. V prognózách na rok 2024 je uplatněn předpoklad nezměněné politiky, který počítá s extrapolací příjmových a výdajových trendů a se začleněním opatření, která jsou dostatečně podrobně známá.

Evropské souhrnné ukazatele veřejného zadlužení v prognóze na léta 2022–2024 jsou zveřejněny na nekonsolidovaném základě (tj. nejsou upraveny o mezivládní půjčky). Aby byla zajištěna konzistentnost časových řad, jsou na tomtéž základě zveřejněny i historické údaje. V projekcích veřejného zadlužení pro jednotlivé členské státy na období 2022–2024 je zahrnut dopad záruk poskytnutých do Evropského nástroje finanční stability (EFSF), dvoustranných půjček jiným členským státům a účasti na kapitálu Evropského mechanismu stability (ESM) v podobě plánované k datu uzávěrky prognózy 26 .

PŘÍLOHA III: Analýza udržitelnosti dluhu a analýza citlivosti

Tato příloha obsahuje analýzu citlivosti vývoje veřejného dluhu vůči možným makroekonomickým otřesům, jak vyžaduje článek 7 nařízení (EU) č. 473/2013. K posouzení možného dopadu rizik pro růst nominálního HDP, vývoje finančních trhů a fiskálních otřesů, které ovlivňují stav veřejných rozpočtů, na dynamiku veřejného dluhu se používají stochastické projekce dluhu ( 27 ).

Stochastické projekce odrážejí makroekonomickou nejistotu v souvislosti se dvěma „centrálními“ scénáři projekcí dluhu v období 2023–2027: scénář podle prognózy Komise z podzimu 2022 a scénář podle návrhů rozpočtových plánů na rok 2023. V obou případech se vychází z obvyklého předpokladu nezměněné fiskální politiky i mimo horizont prognózy ( 28 ).

Otřesy se aplikují na makroekonomické podmínky předpokládané v centrálním scénáři, aby se dosáhlo rozložení možných vývojových trendů dluhu (tzv. kužel (cone) ve vějířových grafech znázorněných v grafu III.1). Tento kužel odpovídá rozsáhlému souboru možných makroekonomických podmínek, přičemž je u růstu, úrokových sazeb a primárního salda simulováno až 2 000 otřesů. Velikost a korelace těchto otřesů odráží historickou volatilitu a vztahy mezi těmito proměnnými ( 29 ). Vějířové grafy tudíž poskytují pravděpodobnostní informace o dynamice dluhu v eurozóně s ohledem na možné otřesy růstu, úrokových sazeb a primárního salda, jejichž velikost a korelace odrážejí stav pozorovaný v minulosti.

Předpokládaný vývoj dluhu v centrálním scénáři je v každém vějířovém grafu vyznačen přerušovanou čarou. Medián výsledku simulací je znázorněn jako plná černá čára. Kužel pokrývá 80 % všech možných vývojů dluhu, zatímco vývoje vyplývající z 20 % nejméně pravděpodobných otřesů nejsou znázorněny. Různě stínovaná pole uvnitř kužele představují různé části celkového rozložení pravděpodobnosti vývoje dluhu.

Simulace pro rok 2023 naznačují, že s 80% pravděpodobností se míra zadlužení eurozóny bude pohybovat mezi 87 % a 98 % HDP podle scénáře Komise i podle scénáře vyplývajícího z návrhů rozpočtových plánů (NRP). Do roku 2027 by s 50% pravděpodobností měla být míra zadlužení podle scénáře Komise i podle scénáře NRP vyšší než přibližně 90 % HDP.

Tyto projekce jsou zatíženy dalšími riziky. Jelikož velikost a korelace otřesů odrážejí historické chování proměnných, nezachycuje tato metodika nejistoty v reálném čase, zejména při posuzování mezery výstupu. Tato nejistota naznačuje další zdroj rizik pro budoucí vývoj dluhu, který se v této analýze neodráží. Další nejistota souvisí s realizací podmíněných závazků, neboť vějířové grafy zachycují pouze rizika, která se v minulosti projevila zhoršením primárního salda.

Graf III.1: Vějířové grafy stochastických projekcí veřejného dluhu vycházející ze scénáře podle prognóz Komise a scénáře podle prognóz návrhů rozpočtových plánů (NRP); eurozóna

PŘÍLOHA IV: Tabulky

Tabulka IV.1: Růst reálného HDP (v %) podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) na rok 2023 a prognózy Komise z podzimu 2022 (KOM)

Poznámka: Francie program stability 2022 nepředložila, a proto není do souhrnných údajů eurozóny o programech stability 2022 zahrnuta.

Tabulka IV.2: Celkové saldo (% HDP) v programech stability (PS) 2022, v návrzích rozpočtových plánů (NRP) na rok 2023 a v prognóze Komise z podzimu 2022 (KOM)

Poznámka: Francie program stability 2022 nepředložila, a proto není do souhrnných údajů eurozóny o programech stability 2022 zahrnuta.

Tabulka IV.3: Poměr dluhu k HDP (% HDP) v programech stability (PS) 2022, v návrzích rozpočtových plánů (NRP) na rok 2023 a v prognóze Komise z podzimu 2022 (KOM)

Poznámka: Francie program stability 2022 nepředložila, a proto není do souhrnných údajů eurozóny o programech stability 2022 zahrnuta.

Tabulka IV.4: Dočasná mimořádná opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 (úrovně v % HDP)

Zdroj: Prognóza Komise z podzimu 2022

Tabulka IV.5: Rozpočtové náklady na opatření v oblasti energie v letech 2022–2023 (úrovně v % HDP)

 Zdroj: Prognóza Komise z podzimu 2022

(1)

 Podle ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11).

(2)

 Komise ve svém sdělení Radě o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu, Brusel, 20.3.2020, COM(2020) 123 final, předestřela názor, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. Hodnocení Komise odsouhlasili dne 23. března 2020 ministři financí členských států. Dne 23. května 2022 Komise prodloužila aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu do roku 2023.

(3)

Neočekávané příjmy (resp. výpadky příjmů) se odhadují prostřednictvím zvýšení (resp. snížení) poměru příjmů k HDP, které nelze vysvětlit diskrečními opatřeními nebo převody z rozpočtu EU. Pro eurozónu odhaduje prognóza Komise z podzimu 2022 neočekávané příjmy ve výši ¾ % HDP v roce 2021 a ½ % v roce 2022. Pro rok 2023 se předpokládají výpadky ve výši přibližně ¾ % HDP.

(4)

Tyto údaje o dluhu nejsou u mezivládních úvěrů konsolidovány.

(5)

 Členskými státy s předpokládaným nárůstem míry zadlužení v roce 2023 jsou Belgie, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta a Finsko. Většina členských států, které měly v období před krizí nejvyšší míru zadlužení, předpokládá v roce 2023 její pokles.

(6)

Průměrná splatnost v eurozóně je v současnosti 8,1 roku (údaje za září 2022, zdroj: Vládní finanční statistika, ECB).

(7)

 Takzvaný „efekt sněhové koule“ zachycuje vliv úrokových výdajů na roční akumulaci dluhu, jakož i vliv růstu reálného HDP a inflace (deflátor HDP) na míru zadlužení.

(8)

Podmíněné závazky by se obecně promítly do veřejného dluhu a schodků veřejných financí, pouze pokud by vznikla povinnost k plnění, s výjimkou standardizovaných záruk. V některých případech vlády v reakci na krizi COVID-19 vydaly standardizované záruky, přičemž u těchto záruk je odhadovaný dopad na schodek evidován od počátku v souladu s pravidly ESA 2010.

(9)

Údaje za rok 2021, zdroj: Vládní finanční statistika, ECB.

(10)

Orientace fiskální politiky měří krátkodobý impuls pro ekonomiku vyvolaný diskreční fiskální politikou. V souladu s přístupem používaným od přijetí doporučení Rady k programům stability 2021 se v tomto sdělení posuzuje orientace fiskální politiky na základě ročního nárůstu čistých primárních výdajů ve vztahu k desetiletému potenciálnímu růstu. Podrobnější informace jsou uvedeny v rámečku: Ukazatele použité při posuzování návrhů rozpočtových plánů na rok 2023 ve statistické příloze.

(11)

Dočasná nouzová opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 spočívají především v transferech, které jsou nezbytné k tomu, aby domácnostem a podnikům zasaženým pandemií pomohly překonat vzniklé problémy. Tato opatření jsou z orientace fiskální politiky vyloučena, protože se předpokládá, že jejich přímý dopad na hospodářský růst bude v době vyplacení omezený, a to v důsledku překážek hospodářské aktivity v souvislosti s pandemií (např. rozsáhlých uzávěr, omezení cestování atd.). Historicky vysoká míra úspor domácností v letech 2020 a 2021 a odolná soukromá spotřeba v roce 2022 tento předpoklad potvrzují. Pokud by nebyla vyloučena dočasná mimořádná opatření v souvislosti s pandemií COVID-19, jevila by se orientace fiskální politiky eurozóny v roce 2020 jako výrazně expanzivní (o zhruba 3,5 % HDP) a podobně expanzivní by zůstala i v roce 2021 (o 1¼ %), zatímco v roce 2022 by se jevila jako obecně neutrální a v roce 2023 jako restriktivní (o zhruba 1 %).

(12)

Tj. kompozitní ukazatel úvěrových nákladů (CCCI) vypočítaný útvary Komise; představuje syntetickou míru externích nákladů na financování podnikového sektoru a domácností v eurozóně. CCCI nefinančních podniků zahrnuje náklady na úvěry poskytované bankami i finančními trhy. CCCI domácností zahrnuje náklady na bankovní úvěry poskytnuté na spotřebu, koupi bydlení a jiné účely.

(13)

Rada doporučila Itálii a Portugalsku, aby v roce 2022 omezily růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů, zatímco Bulharsku, Chorvatsku, Lotyšsku a Litvě doporučila udržet je pod kontrolou. V té době (na jaře 2021) se předpokládalo, že tyto členské státy zaznamenají v roce 2022 významný podpůrný příspěvek těchto výdajů k orientaci fiskální politiky (více než 0,5 procentního bodu HDP).

(14)

Je však třeba poznamenat, že poměr veřejných investic k HDP je v Lotyšsku výrazně nad průměrem eurozóny.

(15)

Tyto údaje se týkají tvorby hrubého fixního kapitálu, zatímco po zohlednění spotřeby fixního kapitálu by tvorba čistého fixního kapitálu sektoru vládních institucí v eurozóně vzrostla z 0,1 % HDP v roce 2019 na 0,6 % v roce 2023 (graf 3.5).

(16)

Výdaje financované z půjček Nástroje pro oživení a odolnost jsou zahrnuty do výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(17)

Příjmy z neočekávaných zisků (daně nebo odvody z těchto zisků) tvoří zvláštní kategorii, neboť nepředstavují podpůrné opatření, ale spíše zdroj financování. Tento konkrétní druh příjmů je do odhadů zahrnut vzhledem k velmi přímé souvislosti se zvýšenými cenami energií a vzhledem k tomu, že řada členských států již tento zdroj příjmů využívá nebo zvažuje jeho využití k financování podpůrných opatření.

(18)

Současná prognóza rozpočtových nákladů na opatření související s vysokými cenami energií je z velké části ovlivněna několika velkými členskými státy, které již oznámily významné celoroční balíčky opatření.

(19)

 U některých konkrétních členských států tento odhad rovněž předpokládá účinné využití rozpočtových prostředků, které v současné době některé vlády plánují na financování dodatečných opatření v oblasti energie v roce 2023 a jež zatím nebyla upřesněna. Jejich rozpočtový dopad se již promítl do odhadů schodku veřejných financí a dluhu v roce 2023 souvisejících s touto podzimní prognózou, nikoli však do celkových rozpočtových nákladů na opatření v oblasti energie v uvedeném roce.

(20)

V souladu s čl. 6 odst. 3 písm. d) nařízení č. 473/2013 Řecko, Irsko a Nizozemsko ve svých návrzích rozpočtového plánu poskytly kvantitativní odhady distribučních dopadů plánovaných rozpočtových opatření. Malta představila distribuční analýzu již zavedených opatření, jejichž cílem je zmírnit dopad vysoké inflace.

(21)

Ke stanoviskům je přiložena statistická příloha, která obsahuje informace nezbytné k posouzení plánů členských států.

(22)

Záporné (kladné) znaménko odpovídá nadměrnému (nedostatečnému) růstu primárních výdajů ve srovnání se střednědobým potenciálem, což ukazuje na expanzivní (restriktivní) fiskální politiku.

(23)

V případě Slovenska a Slovinska nejsou podpůrná opatření v oblasti energií v návrzích rozpočtových plánů dostatečně specifikována. Expanzivní postoj proto nelze v této fázi považovat za výsledek dočasné a cílené podpory poskytované domácnostem a podnikům, které jsou vůči zvyšování cen energií nejzranitelnější, a osobám prchajícím z Ukrajiny.

(24)

     Metodické předpoklady, z nichž vychází hospodářská prognóza Komise z podzimu 2022, jsou k dispozici na adrese: https://economy-finance.ec.europa.eu/system/files/2022-11/ip187_en_0.pdf

(25)

     K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/1015035/2041337/FT-Eurostat-Decision-9-July-20093--final-.pdf .

(26)

     V souladu s rozhodnutím Eurostatu ze dne 27. ledna 2011 o statistickém zaznamenávání operací Evropského nástroje finanční stability, k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/5034386/2-27012011-AP-EN.PDF .

(27)

Použitá metodika stochastických projekcí veřejného dluhu je představena v dokumentu Monitor udržitelnosti zadlužení 2019 (Debt Sustainability Monitor 2019) Evropské komise, příloze A7, a ve studii „Stochastic public debt projections using the historical variance-covariance matrix approach for EU countries“ (Stochastické projekce veřejného dluhu s využitím přístupu historické matice rozptylu a kovariance pro země EU), Berti K., 2013, European Economy Economic Paper č. 480.

(28)

Prognóza Komise z podzimu 2022 zahrnuje opatření fiskální politiky, která byla přijata a/nebo přinejmenším věrohodně oznámena, a informace, které byly dostupné k 31. říjnu 2022. Po roce 2024 (poslední rok prognózy) se strukturální primární saldo mění pouze o předpokládané (čisté) náklady na stárnutí obyvatelstva.

(29)

Předpokládá se, že otřesy se budou řídit běžným společným rozložením.