EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 19.12.2022
COM(2022) 736 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Zpráva o pokroku dosaženém v oblasti boje proti obchodování s lidmi (čtvrtá zpráva)
{SWD(2022) 429 final}
1.ÚVOD
Obchodování s lidmi představuje závažnou trestnou činnost a vážné porušení základních práv. Boj proti němu je pro Evropskou unii prioritou 1 . Článek 20 směrnice 2011/36/EU 2 stanoví podávání zpráv o pokroku dosaženém v boji proti obchodování s lidmi každé dva roky. Navzdory pokroku dosaženému v posledních letech zůstává hrozba vysoká. Nedávné velké krize, zejména pandemie COVID-19 a ruská agrese vůči Ukrajině, zranitelnost lidí vůči vykořisťování dále zvýšily.
Podle posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU z roku 2021 3 (EU SOCTA 2021) je obchodování s lidmi stěžejní aktivitou závažné a organizované trestné činnosti v EU, která bude i v dohledné budoucnosti nadále představovat hrozbu. Na úrovni EU a na úrovni členských států byla přijata opatření s cílem předcházet trestné činnosti, snižovat poptávku, která podporuje obchodování s lidmi; narušit obchodní model obchodníků s lidmi; chránit a podporovat oběti a také se zaměřit na mezinárodní rozměr.
Tato zpráva zohledňuje:
·příspěvky předložené všemi členskými státy prostřednictvím sítě EU sdružující národní zpravodaje a rovnocenné mechanismy,
·příspěvky členů evropské platformy občanské společnosti pro boj proti obchodování s lidmi,
·příspěvky devíti agentur EU 4 ,
·zprávy a jiné dokumenty agentur EU, orgánů EU a mezinárodních organizací.
Konkrétně zpráva i) určuje klíčové vzorce a výzvy v boji proti obchodování s lidmi; ii) nastiňuje hlavní opatření proti obchodování s lidmi v letech 2019 až 2022 a iii) poskytuje analýzu statistik za období 2019–2020, která je součástí pracovního dokumentu útvarů Komise 5 . Údaje obsažené ve zprávě a v pracovním dokumentu útvarů Komise shromáždil Eurostat ze všech členských států prostřednictvím vnitrostátních statistických úřadů.
2.VÝZVY A TENDENCE V OBLASTI BOJE PROTI OBCHODOVÁNÍ S LIDMI V EU
2.1.Nedávné výzvy související s obchodováním s lidmi
Třetí zpráva o pokroku dosaženém v oblasti boje proti obchodování s lidmi 6 již zdůraznila důsledky pandemie COVID-19 pro obchodování s lidmi. Podle Europolu ekonomické dopady pandemie zvýší poptávku po pracovním vykořisťování. Organizace občanské společnosti zdůraznily, že některé kategorie osob, jako jsou migranti bez dokladů, sezónní pracovníci, osoby v nejistých pracovních a životních podmínkách a osoby provozující prostituci, byly nepřiměřeně dotčeny opatřeními souvisejícími s pandemií COVID-19, včetně omezení cestování. Tyto skupiny jsou proto zranitelnější vůči riziku, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi.
Pandemie měla rovněž významný dopad na obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování, zejména proto, že fyzické kontakty mezi obchodníky s lidmi, oběťmi a klienty se snížily a více operací se přesunulo na internet 7 . Několik členských států rovněž uvedlo, že pandemie COVID-19 urychlila přechod od pouliční prostituce k prostituci v soukromých obydlích, krátkodobých pronájmech a hotelech 8 , jakož i v online prostředí 9 . To donucovacím orgánům a dalším příslušným zúčastněným stranám ztížilo odhalování možných obětí obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování a oslovování těchto obětí.
Omezení volného pohybu osob a jiná omezení související s onemocněním COVID-19 přispěla k další izolaci obětí, někdy společně s obchodníky s lidmi. Tak tomu bylo zejména v případě obětí, které se nemohly vrátit do země původu. Členské státy a organizace občanské společnosti zaznamenaly problémy při identifikaci obětí a jejich předávání asistenčním, podpůrným a ochranným službám (např. zdravotní péči, poradenství, správní služby, právní pomoc), jakož i při přístupu obětí ke spravedlnosti. Zúčastněné strany navíc upozornily na zvýšené obtíže v oblasti přeshraničního prosazování práva a justiční spolupráce, na delší trestní řízení v důsledku slyšení na dálku, jakož i na snížení počtu inspekcí práce během pandemie.
Pandemie COVID-19 výrazně urychlila přesun trestné činnosti do digitálního prostoru, zejména pokud jde o obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování, ale i jiné formy. Obchodníci s lidmi používají technologii a internet (jak povrchový web, tak i temný web) pro každou fázi trestné činnosti, včetně náboru obětí (k němuž často dochází prostřednictvím platforem sociálních médií), komunikace mezi obchodníky s lidmi, oběťmi a klienty, reklamy na služby, organizace přepravy obětí a provádění plateb. Zejména děti se staly zranitelnějšími vůči online náboru a groomingu. Využívání technologií k páchání trestných činů obchodování s lidmi představuje pro donucovací a justiční orgány významné výzvy, neboť umožňuje pachatelům trestných činů oslovit více potenciálních obětí, jakož i klientů, aby snáze přesouvali oběti z jednoho místa na druhé a prováděli své operace na dálku. Obchodníci s lidmi mají rovněž prospěch ze zvýšené anonymity, zejména prostřednictvím řešení šifrované komunikace 10 .
Vykazované období bylo poznamenáno také ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině, která začala 24. února 2022 a vedla k masovému přílivu lidí prchajících před válkou do EU, z nichž 90 % tvořily ženy a děti. Rizika obchodování s lidmi byla od počátku považována za velmi vysoká. Zločinecké organizace působily na hranicích mezi Ukrajinou a EU již před válkou. V letech 2019–2020 patřila Ukrajina mezi deset hlavních státních příslušností obětí ze zemí mimo EU, které byly identifikovány v EU, a to zejména v souvislosti s pohlavním a pracovním vykořisťováním. Válka dále zvýšila počet příležitostí pro obchodníky s lidmi, kteří využívají zranitelné situace lidí prchajících před agresí, zejména žen a dětí, pro svůj finanční zisk. Existuje zvláštní riziko rostoucí poptávky po službách vynucovaných od obětí obchodování s lidmi, a to jak offline, například v souvislosti se zlomyslnými nabídkami soukromého ubytování, dopravy a pomoci, tak online, a to i na sociálních médiích, například v souvislosti s online reklamou na sexuální služby s ukrajinskými ženami.
2.2.Tendence v oblasti obchodování s lidmi
2.2.1. Oběti (pohlaví, věk, občanství)
Během vykazovaného období 2019–2020 bylo v EU zaregistrováno 14 311 obětí obchodování s lidmi. Tento počet je mírně vyšší než počet zaznamenaný v EU během předchozího dvouletého období (14 145). V roce 2021 byl odhadovaný počet obětí 7 109 11 . Snížení počtu registrovaných obětí v letech 2019 (7 777) až 2020 (6 534) je pravděpodobně spojeno s pandemií COVID-19, která způsobila problémy při identifikaci obětí obchodování s lidmi. Je třeba poznamenat, že skutečný počet obětí bude pravděpodobně výrazně vyšší, než naznačují vykázané údaje, neboť statistiky zachycují pouze oběti, o nichž se dozví některý z registrujících subjektů, a mnoho obětí zůstává neodhaleno.
Obchodování s lidmi zůstává trestnou činností s významným genderovým rozměrem. Ženy a dívky představovaly 63 % všech registrovaných obětí v EU. Podíl mužských obětí (33 %) 12 se však ve srovnání s lety 2017–2018 zvýšil (23 %) 13 .
53 % obětí tvořili občané EU a 43 % mělo občanství třetí země
14
.
Prvními pěti zeměmi EU, pokud jde o občanství obětí obchodování s lidmi, byly z hlediska počtu Rumunsko, Francie, Itálie, Bulharsko a Polsko. Prvními pěti zeměmi mimo EU, pokud jde o občanství oběti obchodování s lidmi v EU, byly Nigérie, Čína, Moldavsko, Pákistán a Maroko. 37 % všech registrovaných obětí tvořili občané země, v níž byly registrovány (vnitřní obchod s lidmi). Všechny nebo téměř všechny oběti registrované Estonskem, Maďarskem, Bulharskem, Rumunskem a Slovenskem byly jejich vlastními občany.
2.2.2. Obchodování s lidmi pro účely pohlavního vykořisťování
Obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování bylo v letech 2019–2020 i nadále nejrozšířenější formou vykořisťování v EU (51 %). Velkou většinu obětí tvoří ženy (87 %), z toho 73 % dospělé ženy a 27 % dívky.
Odvětví s vysokým rizikem pohlavního vykořisťování zůstávají stejná jako v předchozích letech, tj. prostituce, eskortní agentury a služby, pornografický průmysl, masáže, bary a noční kluby. Členské státy zaznamenaly během pandemie nárůst násilí páchaného na ženách a dívkách. Europol zdůraznil, že vykořisťovatelské sexuální služby jsou inzerovány na eskortních a seznamovacích internetových stránkách a také na platformách sociálních médií. Stále častěji jsou hlášeny „sexuální cesty“, během nichž oběti cestují do různých měst, aby se setkaly s klienty v nájemních bytech a hotelových pokojích. Jak bylo uvedeno výše, členské státy rovněž potvrdily, že technologie se široce využívají jako prostředek k náboru, inzerování a pohlavnímu vykořisťování obětí. Kromě toho Europol uvedl, že obchodníci s lidmi lákají oběti k uzavírání dobrovolných obchodních dohod, v jejichž rámci souhlasí s tím, že se zapojí do prostituce a předají část svých výdělků výměnou za ochranu a podporu v administrativních otázkách. Osoby v takové situaci nemusí samy sebe nutně vnímat jako oběti, což obchodníkům s lidmi usnadňuje jejich vykořisťování.
Členské státy 15 často uváděly Nigérii jako jednu z hlavních zemí původu obětí obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování. Několik členských států 16 a Europol navíc uvedly, že dochází k nárůstu počtu obětí obchodování s lidmi za účelem pohlavního zneužívání z řad jihoamerických žen a transgender osob.
2.2.3. Obchodování s lidmi pro účely pracovního vykořisťování
Obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování je druhou nejrozšířenější formou obchodování s lidmi v EU (28 %). Ve srovnání s lety 2017–2018 (15 %) se jeho míra významně zvýšila. Většinu obětí obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování představují muži (66 %), zatímco ženy tvoří 34 %. Obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování je převládající formou vykořisťování v sedmi členských státech 17 . Europol zdůraznil, že i když je obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování v EU hlášeno častěji než dříve, mnoho případů zůstává neodhaleno.
Zločinecké sítě zapojené do obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování působí především v podnicích využívajících ve velké míře hotovost, kde je zaměstnán velký počet pracovníků za nízkou mzdu, jakož i sezónní pracovníci. Mezi tato vysoce riziková odvětví patří zemědělství, stavebnictví, lesnictví, zpracování potravin, montážní linky, pohostinství, maloobchod, myčky aut, kosmetické a úklidové služby, doprava, úklid a pomoc v domácnosti. Obchodníci s lidmi stále častěji najímají oběti obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování na internetu tím, že zřizují náborové agentury a subdodavatele nebo s nimi spolupracují, aby jejich operace působily legálně.
Zatímco oběťmi pracovního vykořisťování jsou převážně muži (66 %), několik členských států uvedlo, že ženy se oběťmi obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování stávají stále častěji (34 %), zejména pokud jde o práci v domácnosti nebo úklidové služby. Často zůstávají neviditelnými, protože k jejich vykořisťování obvykle dochází v soukromé sféře a mnohé z nich pocházejí ze zemí mimo EU.
V letech 2019–2020 byl zaznamenán téměř stejný podíl obětí obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování v EU (45 %) a v zemích mimo EU (50 %) 18 . Členské státy však zdůraznily zvláštní zranitelnost migrantů vůči této formě vykořisťování. Často jsou v zemi původu najímáni obchodníky se stejnou státní příslušností a lákáni do EU s perspektivou vyšších mezd.
Členské státy 19 uvedly, že oběti ze zemí mimo EU často vstupují na území EU s vízem, ačkoli obchodníci s lidmi někdy používají padělané doklady (např. podvody s totožností, falešné pracovní smlouvy a legální pracovní povolení získaná prostřednictvím schránkových společností a zneužíváním legálních cest). Některé členské státy 20 uvedly, že oběti ze zemí mimo EU, zejména z Asie (např. Vietnamu), musí často pracovat, například v nehtových salónech nebo v pěstírnách konopí, aby uhradily své dluhy vzniklé v souvislosti s cestovními náklady.
Členské státy neoznámily žádné údaje o právnických osobách, které byly v letech 2019–2020 předmětem vyšetřování, stíhání nebo odsouzení za trestné činy obchodování s lidmi.
2.2.4. Obchodování s lidmi pro účely jiných forem vykořisťování
Během vykazovaného období tvořily jiné formy obchodování s lidmi než pohlavní a pracovní vykořisťování 11 % všech případů 21 . Tyto formy vykořisťování zahrnují nucenou trestnou činnost, nucené žebrání, nezákonné odebírání orgánů a „jiné“ formy, které nejsou zahrnuty do definice v čl. 2 odst. 3 směrnice 2011/36/EU, jako jsou nezákonné adopce, nucené a účelové sňatky, nezákonné náhradní mateřství a podvody s dávkami 22 .
Zatímco nucená trestná činnost a nucené žebrání představovaly v letech 2019–2020 pouze 3 % všech registrovaných obětí v EU, několik členských států 23 oznámilo nárůst těchto forem vykořisťování. Nucená trestná činnost je často spojena s krádežemi, drobnou trestnou činností, kapsářstvím, krádežemi v obchodech a prodejem drog. Nucené žebrání bylo druhou hlavní formou vykořisťování v Estonsku (20 %) a nucená trestná činnost představovala druhou nejrozšířenější formu vykořisťování v Řecku (42 %).
Členské státy uvedly, že ženy, děti a nelegální migranti jsou vůči obchodování s lidmi za těmito účely obzvláště zranitelní. Oběti často pocházejí ze znevýhodněného prostředí, jsou bez domova nebo trpí závislostí na alkoholu či jinou závislostí. Některé členské státy 24 zdůraznily, že oběti obchodování s lidmi za účelem nuceného žebrání pocházejí převážně z romských komunit a jsou osobami se zdravotním postižením. Údaje o počtu obětí obchodování s lidmi pro účely nuceného žebrání v letech 2019–2020 ukazují, že 47 % z nich byly děti 25 .
Několik členských států 26 informovalo o případech obchodování s lidmi za účelem nucených a účelových sňatků, které se týkají zejména zranitelných migrujících žen a etnických menšin, jako jsou Romové. Členské státy zdůraznily, že oběti této formy vykořisťování jsou často rovněž předmětem obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování, pracovního vykořisťování nebo nuceného žebrání. Podle Eurojustu jsou ženy pocházející z romských komunit v členských státech obzvláště zranitelné vůči obchodování s lidmi a vykořisťování za účelem účelových sňatků s cílem umožnit volný vstup a pohyb státních příslušníků třetích zemí v EU 27 . Evropský institut pro rovnost žen a mužů dále uvedl, že ženy a dívky, které se staly oběťmi nucených sňatků, se často skrývají v soukromých domácnostech a v odvětví prostituce, což ztěžuje jejich odhalování a identifikaci.
Europol, Eurojust a některé členské státy 28 oznámily případy obchodování s lidmi za účelem nezákonného náhradního mateřství a nuceného těhotenství, kdy jsou ženy najímány, aby se vzdaly svých novorozených dětí na základě příslibu odškodnění nebo aby se účastnily nezákonných programů náhradního mateřství.
Některé členské státy rovněž oznámily obchodování s lidmi za účelem odebrání orgánů 29 a podvodů s dávkami 30 . Tyto dvě formy vykořisťování představovaly v letech 2019–2020 méně než 1 % registrovaných případů v EU.
2.2.5. Obchodování s dětmi
Téměř jednou ze čtyř obětí obchodování s lidmi bylo v letech 2019–2020 dítě (23 %). Většinu dětských obětí tvořily dívky (75 %). Občané EU byli mezi registrovanými dětskými oběťmi zastoupeni neúměrně (85 %), přičemž 75 % z nich bylo zaznamenáno v zemi, v níž jsou občany. 10 % dětských obětí tvořili občané třetích zemí 31 . Polovina registrovaných dětských obětí byla předmětem obchodování s lidmi za účelem pohlavního vykořisťování (50 %), zatímco 17 % představovaly oběti obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování a 4 % za účelem nuceného žebrání 32 .
Seznamovací a eskortní webové stránky často inzerují dětské oběti jako dospělé. Děti jsou také inzerovány na zvláštních internetových stránkách, kde dospělí specificky vyhledávají sexuální kontakty s dětmi. Děti jsou také často zneužívány v tajných zařízeních, jako jsou například nevěstince s nestálou adresou, a někdy i na veřejných místech (hotely, restaurace, stejně jako sexuální, noční a striptýzové kluby).
Několik členských států 33 upozornilo na to, že obchodníci s lidmi používají metodu „lover boy“, aby přilákali děti a mladé dospělé ženy za účelem pohlavního vykořisťování. Během vykazovaného období Europol a Eurojust podporovaly zejména Rumunsko, Francii a Španělsko ve dvou různých operacích zaměřených na zločinecké sítě, které najímaly oběti metodou „lover boy“. „Lover boys“ jsou obchodníci s lidmi, kteří se obvykle snaží přimět mladé dívky nebo chlapce, aby se do nich zamilovali, nebo manipulují s mladými lidmi jinými prostředky, aby je využili, například v sexuálním průmyslu. V dnešní době se „lover boys“ častěji uchylují k vyhrožování svým obětem za použití vydírání a násilí 34 .
Europol a několik členských států 35 uvedly, že rodinné klany v EU nadále obchodují se svými vlastními dětmi, jakož i s dalšími dětmi, které jsou ve stejných komunitách jako ony, zejména za účelem žebrání, kapsářství a krádeží v obchodech nebo jako domácím služebnictvem. Zločinecké sítě působící v EU také využívají děti, často ze zemí mimo EU, k páchání různých druhů trestných činů, jako jsou kapsářství, krádeže v obchodech nebo prodej předmětů 36 . Děti jsou také předmětem obchodování s lidmi prostřednictvím nezákonné adopce 37 .
2.2.6. Obchodování s lidmi v souvislosti s migrací
Obchodování s lidmi zůstalo v souvislosti s migrací výzvou 38 , zejména v některých členských státech, které uvedly, že většina obětí pochází z přistěhovaleckého prostředí. Nelegální migrace vytvořila příležitosti k zisku pro sítě obchodníků s lidmi a vystavila migranty různým formám obchodování nejen v cílových zemích, ale také v tranzitních místech a migračních táborech. Existuje jasná souvislost s pašováním migrantů, přičemž oběti jsou najímány v zemi původu, někdy s příslibem důstojného zaměstnání v EU, a stávají se předmětem obchodování s lidmi v cílových zemích za účelem nucené práce nebo pohlavního vykořisťování, aby splatily dopravu, díky které se dostaly do EU 39 . V tomto případě jsou obchodníci s lidmi často stejné národnosti nebo patří do stejné etnické skupiny jako oběti 40 . Došlo k případům dobrovolného náboru ze strany dalších obětí 41 , ale také neúmyslného náboru na základě informací předaných do zemí původu, které se týkaly příležitostí k získání zaměstnání nebo povolení k pobytu v cílových zemích 42 . Existují také četné případy obchodování s migranty, kteří přijeli do EU legálními cestami a později byli vykořisťováni 43 .
3.OPATŘENÍ EU A ČLENSKÝCH STÁTŮ ZABÝVAJÍCÍ SE OBCHODOVÁNÍM S LIDMI
3.1. Komplexní přístup k boji proti obchodování s lidmi
V dubnu 2021 přijala Komise strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi 2021–2025 44 , která zaujímá komplexní přístup od prevence trestné činnosti a ochrany obětí až po stíhání a odsouzení obchodníků s lidmi. Jak je uvedeno v následujících oddílech, mnohé z právních, politických a operačních iniciativ oznámených ve čtyřech oblastech této strategie EU již výrazně pokročily nebo již byly provedeny 45 .
Jedním z prioritních opatření strategie EU je hodnocení směrnice 2011/36/EU 46 . Z hodnocení vyplynulo, že směrnice představuje pevný rámec pro prevenci obchodování s lidmi a boj proti němu, jakož i pro ochranu obětí a vytvořila společný základ na úrovni EU pro řešení této trestné činnosti. Byla však také zjištěna řada problémů, které představují překážky pro snížení rozsahu trestné činnosti, zajištění účinného vymáhání práva a soudní reakce proti obchodníkům s lidmi, jakož i pro včasnou identifikaci obětí a pomoc a podporu těmto obětem. Za účelem odstranění těchto nedostatků Komise dne 13. prosince 2022 navrhla směrnici, kterou se mění směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí 47 . Kromě toho jsou v souladu s výsledkem hodnocení klíčová nelegislativní opatření strategie EU i nadále vysoce důležitá pro zlepšení provádění směrnice v členských státech.
Strategie EU zdůrazňuje potřebu zlepšit evidenci a sběr údajů o obchodování s lidmi, aby zajistila spolehlivé a srovnatelné informace pro individuálně uzpůsobené politiky. V roce 2021 Komise přešla od shromažďování údajů jednou za dva roky ke shromažďování ročních údajů, které budou k dispozici spolu s údaji za předchozí vykazované roky na internetových stránkách Eurostatu 48 . Komise navrhuje změnit směrnici 2011/36/EU tak, aby členské státy měly povinnost shromažďovat údaje o obchodování s lidmi a každoročně o nich Komisi podávat zprávy. To umožní aktuálnější přehled a monitorování rozsahu tohoto jevu v EU.
Finanční prostředky na boj proti obchodování s lidmi byly poskytnuty prostřednictvím pracovních programů tematického nástroje na období 2021–2022 v rámci Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) 49 a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) 50 (s celkovým rozpočtem ve výši 13 milionů EUR na opatření Unie a konkrétní opatření v rámci přímého a sdíleného řízení).
Současná koordinátorka EU pro boj proti obchodování s lidmi 51 byla jmenována dne 1. července 2021. Od té doby se koordinátorka setkala s různými zúčastněnými stranami v členských státech a zemích mimo EU a posílila spolupráci s mezinárodními organizacemi v souvislosti s prováděním směrnice o boji proti obchodování s lidmi a strategie EU pro boj proti obchodování s lidmi. Uskutečnilo se šest zasedání sítě EU sdružující národní zpravodaje a rovnocenné mechanismy, jakož i čtyři zasedání evropské platformy občanské společnosti pro boj proti obchodování s lidmi. Koordinátorka vypracovala a koordinovala provádění společného plánu boje proti obchodování s lidmi 52 s cílem řešit rizika obchodování s lidmi a podporovat potenciální oběti z řad osob prchajících před válkou na Ukrajině, a to v úzké spolupráci s národními zpravodaji a koordinátory, agenturami EU, organizacemi občanské společnosti, Ukrajinou a Moldavskem.
Obchodování s lidmi se rovněž řeší prostřednictvím komplexního přístupu na vnitrostátní úrovni. Během vykazovaného období přijaly členské státy právní a politické nástroje pro boj proti obchodování s lidmi a pro podporu provádění směrnice 2011/36/EU. Patřily mezi ně nové nebo obnovené vnitrostátní strategie a akční plány 53 , soubory pokynů, protokolů a postupů 54 zaměřené na podporu příslušných zúčastněných stran při odhalování, identifikaci a ochraně obětí, jakož i opatření ke koordinaci úsilí v boji proti obchodování s lidmi 55 .
3.2. Prevence obchodování s lidmi a snížení poptávky, která podporuje trestnou činnost
Strategie EU poukázala na to, že se poptávka po využívání služeb vykořisťovaných obětí navzdory preventivním iniciativám nesnížila. Statistiky za období 2019–2020 týkající se trestného činu využívání služeb obětí obchodování s lidmi ukazují, že jedenáct členských států nahlásilo celkem 159 podezřelých, 46 trestních stíhání a 51 rozsudků. Tyto počty jsou výrazně nižší než v předchozím vykazovaném období 56 , což může souviset s dopadem pandemie COVID-19 na systém trestního soudnictví.
Posouzení možnosti změny ustanovení směrnice 2011/36/EU o kriminalizaci využívání služeb vykořisťovaných obětí obchodování s lidmi bylo jedním z klíčových opatření strategie EU. Členské státy mají k odrazování a snižování poptávky odlišné přístupy a ne všechny z nich využily ustanovení čl. 18 odst. 4 směrnice 2011/36/EU, které od nich vyžaduje, aby zvážily přijetí opatření ke kriminalizaci vědomého využívání služeb vymáhaných od obětí. Během vykazovaného období přijalo Maďarsko nové právní předpisy, které kriminalizují vědomé využívání služeb vykořisťovaných obětí a zvyšují úroveň trestů pro uživatele, pokud je obětí dítě. Nizozemsko kriminalizovalo využívání sexuálních služeb v případě, kdy uživatel ví nebo má vážný důvod se domnívat, že dotyčná osoba je obětí obchodování s lidmi. Tresty jsou vyšší, pokud je obětí dítě. V roce 2021 přijalo Německo, které již kriminalizovalo vědomé využívání sexuálních služeb vykořisťovaných obětí, přísnější přístup tím, že stanovilo trestní odpovědnost za využívání sexuálních služeb vykořisťovaných osob z nedbalosti. Kypr v roce 2019 změnil své právní předpisy, aby zvýšil tresty za trestný čin využívání služeb vykořisťovaných obětí a odstranil požadavek, že uživatel musí mít v případech pohlavního vykořisťování „důvodné podezření“. V některých členských státech, jako je Slovensko a Španělsko, navíc probíhají diskuse o kriminalizaci vědomého využívání služeb vykořisťovaných obětí a poptávky po sexuálních službách. Tři členské státy 57 rovněž provedly nebo v současné době provádějí hodnocení příslušných právních předpisů, které kriminalizují využívání služeb vykořisťovaných obětí.
S cílem posílit reakci trestního soudnictví na odrazování poptávky navrhuje Komise změnu směrnice 2011/36/EU, jejímž cílem je učinit kriminalizaci vědomého využívání služeb vymáhaných od obětí obchodování s lidmi povinnou.
V souladu se strategií EU přijala Komise několik opatření zaměřených na řešení odpovědnosti společností a podniků za snižování poptávky po obchodování s lidmi a odhalování potenciálních případů obchodování s lidmi v rámci jejich činností a dodavatelských řetězců. V červenci 2021 zveřejnily Komise a Evropská služba pro vnější činnost pokyny, které mají podnikům v EU pomoci přijmout vhodná opatření k řešení rizika nucené práce v jejich provozech a dodavatelských řetězcích 58 . Návrh Komise na směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti navíc stanoví horizontální rámec na podporu podniků působících na jednotném trhu v tom, aby přispívaly k dodržování lidských práv prostřednictvím své vlastní činnosti a svých hodnotových řetězců tím, že zjistí svůj nepříznivý dopad na lidská práva, včetně obchodování s lidmi, budou mu předcházet, zmírňovat jej a odpovídat za něj. Dne 14. září 2022 Komise předložila návrh nařízení, kterým se na trhu Unie zakazují produkty pocházející z nucené práce 59 . Jakmile budou tyto návrhy přijaty, posílí úsilí Unie o stanovení přísnější odpovědnosti právnických osob za trestné činy obchodování s lidmi. Na vnitrostátní úrovni členské státy přijaly nebo zvažují přijetí opatření, která by společnostem nad určitou velikost uložila povinnost provádět náležitou péči v celém dodavatelském řetězci s cílem odhalit případné pracovní vykořisťování a předcházet mu. V Německu vstoupí dne 1. ledna 2023 v platnost zákon o náležité péči podniků v dodavatelských řetězcích. Belgie, Finsko, Nizozemsko a Rumunsko pracují na přijetí podobných právních předpisů. Belgie rovněž připravila sadu nástrojů s pokyny pro společnosti, které jim pomohou odhalit porušování lidských práv a pracovní vykořisťování.
Komise rovněž navrhla opatření 60 , jak posílit účinnost směrnice o sankcích vůči zaměstnavatelům 61 , která zakazuje zaměstnávání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, včetně obětí obchodování s lidmi. Ve sdělení se uvádí, že Komise bude podporovat výměnu osvědčených postupů pro identifikaci obětí vykořisťování a obchodování s lidmi, včetně společných inspekcí se specializovanými jednotkami. Komise se účastní zasedání evropské platformy pro boj proti nehlášené práci v rámci Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, který mobilizuje inspektoráty práce v členských státech s cílem zvýšit povědomí o nehlášené práci a pracovním vykořisťování a sdílet postupy při odhalování možných obětí obchodování s lidmi. Kromě toho se Evropský orgán pro pracovní záležitosti účastní operativních opatření evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT), která se zabývá obchodováním s lidmi za účelem pracovního vykořisťování.
Strategie EU stanoví, že důležitým prostředkem k odhalování a předcházení této trestné činnosti jsou informační kampaně o rizicích obchodování s lidmi. Členské státy 62 uskutečnily informační kampaně o obchodování s lidmi mimo jiné prostřednictvím sociálních médií, videí, letáků, plakátů, sdělovacích prostředků, jakož i ve školách. Některé členské státy 63 zavedly kampaně zaměřené na klienty na sociálních médiích, seznamovacích internetových stránkách a reklamních platformách pro sexuální služby s cílem zvýšit jejich povědomí o rizicích obchodování s lidmi a povzbudit je k odpovědnějšímu chování. Jiné členské státy 64 uskutečnily informační kampaně o pracovních právech a bezpečných pracovních příležitostech, jakož i o rizicích obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování.
Navzdory pandemii COVID-19 členské státy i nadále poskytovaly školení široké škále zúčastněných stran, aby jim umožnily odhalovat a identifikovat případy obchodování s lidmi, včetně donucovacích a justičních orgánů, pracovníků v první linii, pohraniční stráže, pracovníků v oblasti azylu a přistěhovalectví, zdravotnických pracovníků, sociálních pracovníků, sociálních a pracovních inspektorů, konzulárních pracovníků, pracovníků obcí a letových posádek.
3.3. Rozbíjení obchodního modelu obchodníků s lidmi
Spolupráce v oblasti vymáhání práva se v období 2019–2022 výrazně zintenzivnila 65 , a to na úrovni EU i na mezinárodní úrovni. To se rovněž odráží ve zvýšení celkového počtu osob podezřelých z obchodování s lidmi o 29 % ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím 66 . Občané EU představovali v letech 2019–2020 62 % všech podezřelých registrovaných v EU.
Mnoho členských států 67 uvedlo, že se v boji proti obchodování s lidmi účastní operativních akcí platformy EMPACT, a to i ve spolupráci s třetími zeměmi 68 . Europol podporoval četná rozsáhlá opatření v celé EU týkající se pohlavního vykořisťování, obchodování s dětmi, pracovního vykořisťování (včetně cílených opatření v odvětví zemědělství), jakož i nuceného žebrání a nucené trestné činnosti. Europol i nadále vedl společnou styčnou pracovní skupinu pro převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, která byla zřízena v roce 2019, a zaměřoval se na rozvoj koordinovaných akcí založených na zpravodajských informacích proti zločineckým sítím zapojeným do převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. Kromě toho členské státy 69 uskutečnily dvoustrannou spolupráci s ostatními členskými státy EU, třetími zeměmi 70 , jakož i agenturami EU 71 a Interpolem, mimo jiné v případech vyšetřování, vysílání styčných důstojníků, výcviku a budování kapacit a výměny postupů.
V období 2019–2020 bylo v rámci EU zaznamenáno 6 539 stíhání a 3 019 odsouzení. To ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím představuje mírný nárůst 72 . Počet stíhání se nicméně ve srovnání s počtem podezřelých snížil z 52 % v letech 2017–2018 na 43 % v letech 2019–2020. Počet odsouzených osob ve srovnání s počtem stíhání se v letech 2019–2020 zvýšil z 39 % na 46 % 73 . V roce 2021 byl odhadovaný počet stíhání 4 452 74 a odhadovaný počet odsouzení 2 507 75 . Navzdory celkovému nárůstu zůstává nicméně absolutní počet stíhání a odsouzení nízký, zejména ve srovnání s počtem registrovaných obětí a podezřelých.
V letech 2019 až 2021 bylo Eurojustu předáno 486 případů vyšetřování a stíhání s žádostí o pomoc 76 . Eurojust ve stejném období podpořil 156 společných vyšetřování 77 . Počet vyšetřování a stíhání koordinovaných Eurojustem se snížil ze 183 v roce 2019 na 163 v roce 2020 a na 140 v roce 2021, což může poukazovat na obtíže nebo nedostatečnou informovanost členských států, pokud jde o postupování případů této agentuře EU. Několik členských států 78 informovalo o účasti ve společných vyšetřovacích týmech koordinovaných Eurojustem, a to jak s členskými státy EU, tak se třetími zeměmi.
Dne 14. června 2022 uspořádala koordinátorka EU pro boj proti obchodování s lidmi spolu s Eurojustem první zasedání zvláštní skupiny státních zástupců specializovaných na boj proti obchodování s lidmi, což je jedno z klíčových opatření strategie EU 79 . Na zasedání se sešli státní zástupci a soudci z členských států EU, aby získali odborné znalosti a zintenzivnili justiční spolupráci v oblasti boje proti obchodování s lidmi, a to i v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Jak je zdůrazněno ve strategii EU, je pro účinný boj proti obchodování s lidmi důležité systematické školení odborníků v oblasti prosazování práva a justice. Agentura CEPOL nadále poskytovala školení týkající se hlavních aspektů boje proti obchodování s lidmi, jako je prevence, přístup zohledňující rovnost žen a mužů a citlivý k dětem, finanční a online vyšetřování, přeshraniční vymáhání práva a justiční spolupráce, jakož i včasná identifikace obětí, pomoc a podpora obětem a ochrana obětí.
Jak již bylo zmíněno dříve, začali obchodníci s lidmi v každé fázi nezákonného obchodování více působit online. Jako jedno z klíčových opatření strategie EU pro boj proti obchodování s lidmi rozšířila Komise činnosti internetového fóra EU s cílem diskutovat s internetovými a technologickými společnostmi a zahrnout opatření k prevenci, odhalování a odstraňování obsahu souvisejícího s obchodováním s lidmi. Komise dále navrhuje zahrnout do definice obchodování s lidmi trestné činy spáchané nebo usnadněné informačními nebo komunikačními technologiemi.
Kromě toho bude nařízení o digitálních službách 80 příslušným nástrojem pro odhalování, monitorování a odstraňování on-line obsahu souvisejícího s obchodováním s lidmi, neboť zavádí povinnost náležité péče pro poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jako jsou on-line platformy, s cílem omezit nezákonný a škodlivý obsah na internetu, včetně obchodování s lidmi.
Digitalizace obchodního modelu obchodníků s lidmi přinesla donucovacím orgánům příležitosti k odhalování obětí a zatýkání obchodníků s lidmi, zejména prostřednictvím vysledování a shromažďování digitálních důkazů, což může přispět k vytvoření případu a doplnit svědectví oběti 81 . Několik členů platformy EMPACT koordinovalo společné on-line akce podporované agenturami EU, včetně Europolu, zaměřené na zločinecké sítě využívající internetové stránky a platformy sociálních médií k náboru obětí za účelem pohlavního vykořisťování, včetně on-line platforem týkajících se zranitelných ukrajinských uprchlíků 82 .
Členské státy 83 přijaly různé strategie pro odhalování případů obchodování s lidmi, které jsou usnadněny díky používání technologií. Patří mezi ně sledování internetu (jak povrchového webu, tak i temného webu) v kombinaci s analýzou zpravodajských informací z otevřených zdrojů v reálném čase, vytvoření kybernetické jednotky specializované na boj proti obchodování s lidmi a rozmístění „kybernetických hlídek“ se specializovanými pracovníky, kteří jsou pověřeni prováděním vyšetřování na internetu v souladu s příslušnými právními požadavky. Některé donucovací orgány používají nástroje pro stahování dat z internetu, které byly vyvinuty speciálně pro získávání informací z webových stránek, zejména k identifikaci rizik a zranitelnosti na webových stránkách služeb pro dospělé 84 . Několik členských států zavedlo systémy, které uživatelům internetu umožňují nahlašovat obsah a internetové stránky, u nichž mají podezření, že jsou spojeny s nezákonnými činnostmi, včetně pohlavního a pracovního vykořisťování. Rakousko uvedlo, že donucovací orgány používají digitální důkazy ke sledování pracovní doby a pracovních podmínek, logistiky dopravy, denního příjmu, hrozeb a neustálé kontroly a zneužívání žen, které jsou oběťmi obchodování s lidmi.
Členské státy 85 prováděly inspekce práce s cílem odhalit možné případy obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování, a to i v rámci programu platformy EMPACT „Obchodování s lidmi“. Některé členské státy 86 rovněž přijaly zvláštní opatření zaměřená na zlepšení inspekcí práce v oblasti obchodování s lidmi, jako jsou legislativní akty, které rozšiřují inspekční a vyšetřovací pravomoci finančních orgánů, zřizují dohody o spolupráci mezi donucovacími orgány a orgány pro pracovní záležitosti a vytvářejí zvláštní jednotku inspektorů práce odpovědných za případy obchodování s lidmi.
Kromě toho členské státy přijaly opatření zaměřená na zvýšení a zlepšení využívání finančních vyšetřování v případech obchodování s lidmi, včetně školení donucovacích a justičních orgánů, rozvoje partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi finančními zpravodajskými jednotkami, vnitrostátními orgány pro pracovní záležitosti a bankami, posílení kapacity donucovacích orgánů pro vyšetřování praní peněz v souvislosti s případy obchodování s lidmi a vypracování příruček pro finanční vyšetřování a vymáhání majetku 87 . Členské státy rovněž informovaly o zajištění a konfiskaci majetku a výnosů v souvislosti s trestními řízeními týkajícími se obchodování s lidmi. Návrh Komise na novou směrnici o vymáhání a konfiskaci majetku 88 přispívá k boji proti obchodování s lidmi tím, že stanoví nový soubor pravidel, který posiluje vymáhání majetku od vysledování a identifikace výnosů a nástrojů trestné činnosti, včetně výnosů a nástrojů z oblasti obchodování s lidmi, přes jejich zajištění a správu až po konfiskaci a konečné naložení s nimi.
Komise navrhuje změnit směrnici 2011/36/EU tak, aby se dále harmonizoval právní rámec EU s cílem usnadnit přeshraniční spolupráci v případech obchodování s lidmi a zabývat se vznikajícími hrozbami. Kromě výše uvedených úprav spočívají tyto úpravy v doplnění nucených sňatků a nelegální adopce mezi formy vykořisťování, které by členské státy měly kriminalizovat, a v posílení režimu sankcí vůči právnickým osobám v souvislosti s trestnými činy obchodování s lidmi, které byly spáchány v jejich prospěch.
V roce 2022 Komise zveřejnila výzvu k předkládání návrhů v rámci fondu ISF na opatření proti obchodování s lidmi 89 , a to s celkovým rozpočtem ve výši 3 milionů EUR, jejichž cílem je rozbít model trestné činnosti obchodníků s lidmi. Boj proti obchodování s lidmi je plně začleněn do grantů EMPACT, které podporují multidisciplinární opatření proti deseti prioritám v oblasti trestné činnosti stanoveným Radou v souvislosti s cyklem EMPACT 90 .
3.4. Včasná identifikace obětí, pomoc obětem a ochrana obětí
V roce 2022 Komise zveřejnila výzvu k předkládání návrhů v rámci fondu AMIF na pomoc a podporu obětem obchodování s lidmi, které jsou státními příslušníky třetích zemí, a jejich integraci 91 , a to s celkovým rozpočtem ve výši 4 milionů EUR. Výzva podporuje konkrétní nadnárodní opatření zaměřená na posílení integrace obětí v hostitelské zemi s ohledem na jejich specifické potřeby a situaci, jakož i na oběti ze zranitelných skupin.
Agentury EU informovaly o svých příslušných úlohách a opatřeních pro včasnou identifikaci a ochranu obětí 92 . Agentura EUAA vyvinula soubor nástrojů týkající se zranitelnosti s cílem poskytnout komplexní přístup k problematice obchodování s lidmi spolu s dalšími zranitelnými místy zaměřenými rovněž na oběti se zvláštními potřebami. Agentura FRONTEX vypracovala příručky VEGA Children s cílem zlepšit identifikaci ohrožených migrujících dětí na vzdušných, pozemních a námořních hranicích. Příručka agentury FRONTEX o rizikových profilech v oblasti obchodování s lidmi je rovněž praktickým a operačně relevantním nástrojem, jehož cílem je reagovat na potřeby pohraniční stráže a vnitrostátních orgánů v oblasti boje proti obchodování s lidmi. Agentura FRA připravila příručku pro školitele o opatrovnictví dětí bez doprovodu, včetně dětských obětí obchodování s lidmi, a provádí monitorování na hranicích s cílem pomoci pracovníkům při identifikaci obětí obchodování s lidmi.
Členské státy přijaly opatření zaměřená na zvýšení a zintenzivnění včasné identifikace obětí obchodování s lidmi a zprostředkování asistenčních a podpůrných služeb obětem. Tato opatření zahrnují nástroje pro odhalování a hodnocení používané v přijímacích střediscích, pokyny pro zprostředkování služeb obětem obchodování s lidmi ze zemí mimo EU, které přilétají na letiště, jakož i vypracování projektů, pokynů, protokolů, příruček a ukazatelů pro odhalování náznaků obchodování s lidmi 93 . Členské státy rovněž informovaly o školení sociálních pracovníků v první linii, policistů a příslušníků pohraniční stráže, pokud jde o včasnou identifikaci potenciálních obětí obchodování s lidmi 94 . Některé členské státy rovněž ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti uspořádaly multidisciplinární školení zaměřené na identifikaci a ochranu dětí, které jsou ohroženy obchodováním s lidmi 95 , a zapojily do něj mimo jiné služby v oblasti ochrany dětí a pracovníky ze správního, soudního a sociálně-vzdělávacího sektoru.
Členské státy přijaly iniciativy ke zlepšení neformálních nebo formálních národních referenčních mechanismů. Portugalsko například začalo provádět národní referenční mechanismus, který spočívá v protokolu vymezujícím postupy pro identifikaci (potenciálních) dětských obětí a zprostředkování služeb těmto obětem. Francie vyvíjí národní referenční mechanismus, který bude mít podobu dokumentu obsahujícího ukazatele pro identifikaci obětí a vymezení rolí a postavení příslušných zúčastněných stran. Irsko schválilo vytvoření revidovaného národního referenčního mechanismu, který kromě jiných opatření umožní vybraným organizacím občanské společnosti zprostředkovávat služby obětem. Komise ve změně směrnice 2011/36/EU navrhuje, aby členské státy měly povinnost vytvořit národní referenční mechanismy, jejichž cílem je ve spolupráci s příslušnými podpůrnými organizacemi oběti včas identifikovat a poskytnout jim pomoc a podporu, a aby jmenovaly národní kontaktní místo pro zprostředkování služeb obětem.
V souladu se strategií EU Komise vyzvala členské státy, aby prostřednictvím financování EU zřídily specializované azylové domy pro oběti obchodování s lidmi. Všechny členské státy uvedly opatření a kroky k zajištění toho, aby byla všem identifikovaným obětem poskytnuta pomoc, podpora a ochrana s ohledem na potřeby, jež zohledňují pohlaví a jsou citlivé vůči dětem. Tato opatření a kroky zahrnují ubytování a specializované azylové domy pro dospělé oběti, jakož i děti a poskytování lékařské, psychologické a právní pomoci. Organizace občanské společnosti rovněž nabídly širokou škálu poradenských služeb pro potenciální oběti obchodování s lidmi a poskytly také ochranu, přístřeší, lékařskou, psychologickou a psychiatrickou podporu, právní, sociální, vzdělávací a odbornou péči.
Několik členských států 96 informovalo o konkrétních částkách odškodnění přiznaných obětem obchodování s lidmi, které se pohybují od 1 000 EUR do 29 295 EUR za jeden rok. Oběti nadále čelí překážkám v přístupu ke spravedlnosti a odškodnění, zejména vzhledem ke skutečnosti, že si nemusí být vědomy svých práv, nemají dostatek informací o občanském nebo trestním řízení nebo v členských státech nepobývají legálně. Členské státy a organizace občanské společnosti vypracovaly pro oběti trestných činů, včetně obchodování s lidmi, informační materiály o jejich právech a příslušných postupech. Přijaly rovněž změny stávajících právních předpisů; zavedly školení pro pracovníky donucovacích orgánů a specializovaných služeb v oblasti slyšení obětí; zřídily místnosti pro slyšení obětí obchodování s lidmi a vyvinuly nové postupy pro posouzení konkrétních individuálních okolností obětí, které žádají o odškodnění 97 .
Opatření stanovená ve směrnici 2011/36/EU doplňují zvláštní preventivní, ochranná a podpůrná opatření stanovená v návrhu směrnice o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí 98 vypracovaném Komisí.
3.5. Mezinárodní rozměr
Strategie EU se zabývá obchodováním s lidmi jako nadnárodním zločinem. Téměř polovinu obětí registrovaných v letech 2019–2020 tvořili občané třetích zemí. Jak je uvedeno ve strategii EU, Komise přijala Akční plán EU proti převaděčství migrantů (2021–2025) 99 , jehož cílem je poskytovat ochranu a pomoc převáděným zranitelným migrantům se zvláštním zaměřením na děti a ženy a který přispívá k boji proti převaděčským sítím a narušování jejich obchodování, které spočívá v přesunu obětí za účelem vykořisťování do EU.
V roce 2022 se pozornost kvůli ruské vojenské agresi vůči Ukrajině zaměřila na řešení hrozeb obchodování s lidmi pro ty, kteří prchají před válkou. EU jednala rychle. Jak bylo uvedeno výše, Platforma solidarity schválila dne 11. května 2022 společný plán boje proti obchodování s lidmi 100 , který byl vypracován a proveden pod vedením koordinátorky EU pro boj proti obchodování s lidmi v úzké spolupráci s národními zpravodaji a rovnocennými mechanismy, agenturami EU a Evropskou službou pro vnější činnost. Plán stanoví konkrétní opatření na úrovni EU a doporučení pro členské státy s cílem předcházet trestné činnosti, posilovat prosazování práva a justiční spolupráci a chránit potenciální oběti. Uznává rovněž pozitivní úlohu misí EU na místě, včetně mise EUAM Ukraine, která pomáhá ukrajinským orgánům při správě hranic a přispívá k usnadnění toku uprchlíků z Ukrajiny do EU. Rada rovněž aktivovala směrnici o dočasné ochraně 101 , která snížila zranitelnost osob prchajících před válkou vůči obchodování s lidmi a doplnila opatření a doporučení uvedená ve společném plánu boje proti obchodování s lidmi.
Všechna opatření plánu byla buď dokončena, nebo probíhají. Komise zejména spustila internetovou stránku věnovanou lidem, kteří prchají z Ukrajiny, včetně sekce obsahující praktické rady pro uprchlíky ohledně toho, jak se vyhnout tomu, aby se dostali do rukou obchodníků s lidmi 102 . Na internetu byl sestaven a zveřejněn seznam speciálních linek pomoci pro potenciální oběti obchodování s lidmi 103 . Uskutečnila se opatření v rámci operačního akčního plánu platformy EMPACT s cílem bojovat proti obchodování s lidmi ve vztahu k Ukrajině 104 . Koordinátorka EU pro boj proti obchodování s lidmi předsedala jednání s internetovou platformou a technologickými společnostmi v rámci internetového fóra EU s cílem podpořit internetové platformy a sociální média při zvyšování povědomí o rizicích obchodování s lidmi a prevenci a odhalování tohoto obchodování. Evropská platforma pro boj proti nehlášené práci vytvořila zvláštní podskupinu pro řešení problematiky nehlášené práce mezi vysídlenými osobami a uprchlíky z Ukrajiny.
Členské státy a organizace občanské společnosti, jakož i delegace EU a mise EU na Ukrajině a v Moldavsku zavedly osvětová a preventivní opatření s cílem snížit zranitelnost osob prchajících před ruskou agresí vůči Ukrajině a řešit specifická rizika obchodování s lidmi. Okamžitá reakce na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni jistě přispěla k velmi omezenému počtu potvrzených případů obchodování s lidmi.
Během vykazovaného období Komise spolu Evropskou službou pro vnější činnost spolupracovala s dalšími hlavními zeměmi původu a tranzitu obětí a obchodníků s lidmi (Nigérie, Čína, Moldavsko, Pákistán, Maroko, západní Balkán, Turecko atd.) prostřednictvím zapojení do operativních akcí, politických dialogů a cíleného financování. To zahrnovalo zapojení Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska do operativních akcí platformy EMPACT pro boj proti obchodování s lidmi. V červenci 2022 spustila EU centrum podpory pro vnitřní bezpečnost a správu hranic v Moldavsku 105 , přičemž obchodování s lidmi je jednou z jeho hlavních tematických priorit. Obchodováním s lidmi se Komise a Evropská služba pro vnější činnost rovněž systematicky zabývají v rámci zvláštních dialogů o lidských právech a bezpečnosti, jakož i prostřednictvím řady nástrojů zahraniční politiky a operativní spolupráce s partnerskými zeměmi.
V sousedních zemích EU financovala opatření s dopadem na boj proti obchodování s lidmi ve výši 15 milionů EUR v rámci nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku v letech 2019–2022 a v letech 2021–2022 poskytne dalších 84 milionů EUR v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) s cílem řešit rostoucí zapojení organizovaných zločineckých skupin do obrazu nelegální migrace, což vede k nárůstu hrozby obchodování s lidmi podél migračních tras, zejména v sousedních zemích. EU financovala opatření s dopadem na boj proti obchodování s lidmi prostřednictvím svého rozpočtu na mezinárodní partnerství, přičemž 27,8 milionu EUR bylo vyčleněno na vnitrostátní projekty (a dalších 13 milionů má být smluvně zajištěno) a 575,5 milionu EUR na regionální projekty nebo projekty pro více zemí (a dalších 38 milionů EUR má být smluvně zajištěno). O dalších finančních příspěvcích se v současné době diskutuje. Prostřednictvím Fondu pro vnitřní bezpečnost – policie Komise podpořila projekty s partnerskými zeměmi na migračních trasách směrem do EU s cílem předcházet převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a bojovat proti nim, a to částkou 11,6 milionu EUR, včetně spolupráce s Pobřežím slonoviny, městem Konakry v Guineji, Nigérií, Gambií, Africkým rohem, Tureckem a zeměmi západního Balkánu.
EU zintenzivnila spolupráci s mezinárodními a regionálními organizacemi působícími v této oblasti 106 , a to i v souvislosti s mezirezortní koordinační skupinou pro oblast boje proti obchodování s lidmi. Také pokračovala ve spolupráci s Radou Evropy a její Skupinou odborníků pro opatření proti obchodování s lidmi (dále jen „GRETA“). EU se aktivně účastnila pracovních skupin a konferencí smluvních stran Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (UNTOC). Rovněž se účastní mechanismu přezkumu úmluvy UNTOC.
Členské státy přispěly k řešení mezinárodního rozměru, mimo jiné prostřednictvím informačních kampaní, školení, operativní spolupráce, technické pomoci a cíleného financování 107 , přičemž spolupracovaly s mezinárodními organizacemi. Agentury EU zahájily budování kapacit, operativní spolupráci a technickou pomoc v partnerských zemích.
4.ZÁVĚRY
V letech 2019 až 2022 čelila EU v boji proti obchodování s lidmi nebývalým výzvám. Pandemie COVID-19 měla významný dopad na oběti obchodování s lidmi a na měnící se způsob činnosti zločinců, kteří u všech forem vykořisťování přecházeli ve stále větší míře a stále rychleji na digitální obchodní model obchodování s lidmi. Přestože rizika obchodování s lidmi byla od počátku ruské vojenské agrese na Ukrajině brána velmi vážně, hrozba zůstává vysoká. Hospodářská situace uprchlíků z Ukrajiny se může zhoršit, což zvýší zločinecké příležitosti obchodníků s lidmi, kteří využívají zranitelných osob. To vyžaduje další sledování situace.
Údaje nahlášené členskými státy ukazují, že míra obchodování s lidmi se nesnížila. Zatímco mírný nárůst počtu identifikovaných obětí může souviset s lepší identifikací, mnoho obětí zůstává neodhaleno. Míra obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování se během vykazovaného období výrazně zvýšila. Tato forma vykořisťování je hlášena nedostatečně, což znamená, že skutečný počet obětí bude pravděpodobně výrazně vyšší. Navzdory pokroku v oblasti přeshraničního prosazování práva a justiční spolupráce je počet stíhání a odsouzení obchodníků s lidmi stále nízký. Počet stíhání trestných činů obchodování s lidmi se ve srovnání s počtem podezřelých ve vykazovaném období snížil o 9 % oproti období 2017–2018, což může být rovněž způsobeno problémy, jimž čelily soudní orgány během pandemie, včetně prodlev v trestním řízení.
K řešení těchto výzev však byla přijata řada opatření na úrovni EU a na úrovni členských států, zejména v souvislosti s prováděním strategie EU pro boj proti obchodování s lidmi na období 2021–2025 a společného plánu boje proti obchodování s lidmi. Tato opatření přispívají ke komplexnímu přístupu k boji proti obchodování s lidmi a musí pokračovat. Návrh Komise na změnu směrnice 2011/36/EU se dále zaměřuje na posílení právní reakce na obchodování s lidmi a harmonizaci právního rámce EU pro boj proti obchodování s lidmi.
Sdělení o strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi na období 2021–2025, COM(2021) 171 final . Závěry Rady ze dne 26. května 2021, jimiž se stanoví priority EU pro boj proti závažné a organizované trestné činnosti na období 2022–2025 prostřednictvím evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).
Europol, posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU z roku 2021, k dispozici: zde .
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost a Agentura EU pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Agentura EU pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Agentura EU pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), Agentura EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agentura EU pro základní práva (FRA), Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (FRONTEX), Agentura EU pro otázky azylu (EUAA).
SWD(2022) 429.
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ, Třetí zpráva o pokroku dosaženém v oblasti boje proti obchodování s lidmi (2020) podle článku 20 směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, COM(2020) 661 final, a průvodní pracovní dokument SWD(2020) 226 final.
Evropské středisko pro boj proti převaděčství, Pátá výroční zpráva o činnosti (2021).
Belgie, Francie, Chorvatsko, Maďarsko a Rakousko.
Chorvatsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko.
Evropské středisko pro boj proti převaděčství, Šestá výroční zpráva o činnosti (2022).
Eurostat zahájil shromažďování údajů za rok 2021, které nemohlo být plně dokončeno, jelikož některé členské státy nemohly úplný soubor údajů poskytnout včas. Eurostat proto pro chybějící členské státy provedl odhady na základě hodnot z předchozích let. Pokud jde o počet obětí, DE a SE nemohly údaje poskytnout.
Procentní podíly stejných ukazatelů a vykazovaného roku ve zprávě ne vždy dosahují 100 % vzhledem ke skutečnosti, že členské státy zaregistrovaly některé oběti v kategoriích „neznámé“ nebo „jiné“. Podrobnější informace poskytuje pracovní dokument útvarů Komise o statistické analýze.
U 4 % zaznamenaných obětí obchodování s lidmi bylo nahlášené pohlaví „neznámé“.
U 2 % registrovaných obětí bylo občanství „neznámé“ a u 2 % bylo občanství „jiné“. Tyto údaje Eurostat odhadl na základě údajů shromážděných od členských států prostřednictvím národních statistických úřadů.
Včetně Belgie, Francie, Irska, Španělska a Švédska.
Estonsko, Francie, Nizozemsko a Španělsko.
Belgie, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Polsko, Slovensko.
U 5 % registrovaných obětí obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování bylo u občanství uvedeno „jiné“.
Belgie, Estonsko, Francie, Kypr, Litva a Malta.
Belgie, Irsko, Španělsko.
V letech 2017–2018 představovaly jiné formy vykořisťování 18 % případů obchodování s lidmi v EU.
U zbývajících 10 % zaznamenaných obětí obchodování s lidmi byla jako forma vykořisťování uvedena „neznámá“.
Bulharsko, Chorvatsko, Irsko, Rumunsko, Řecko a Španělsko.
Bulharsko a Rakousko.
V 31 % se jednalo o dospělé osoby a u 22 % nebyly údaje známy.
Bulharsko, Irsko, Kypr, Litva a Řecko.
Eurojust, zpráva o vnitrostátních právních předpisech a analýza případů Eurojustu týkající se účelových sňatků (2020), sham-marriage-oct-2020-redacted.pdf (europa.eu) .
Bulharsko, Kypr a Řecko.
Nizozemsko, Polsko a Řecko.
Kypr, Litva a Slovensko.
U 3 % zaznamenaných dětských obětí obchodování s lidmi byla uvedená státní příslušnost „neznámá“ a u 2 % „jiná nespecifikovaná“.
U 8 % byly zaznamenány účely jiných forem vykořisťování. U 20 % registrovaných dětských obětí byla forma vykořisťování neznámá.
Belgie, Bulharsko, Estonsko, Finsko, Lucembursko, Maďarsko, Rumunsko a Španělsko.
„Loverboys“ | Obchodování s lidmi a převaděčství | Government.nl
Maďarsko, Rumunsko a Řecko.
Europol, posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU z roku 2021, k dispozici: zde .
Europol a Slovensko.
Irsko, Řecko, agentura Frontex a organizace občanské společnosti.
Francie a Španělsko.
Itálie a Švédsko.
Francie.
Portugalsko.
Francie, Malta.
COM(2021) 171 final.
Snižování poptávky, která podporuje obchodování u všech forem vykořisťování, rozbíjení obchodního modelu obchodníků s lidmi, ochrana a podpora obětí a posílení jejich postavení, se zvláštním důrazem na ženy a děti, a mezinárodní rozměr.
SWD(2022) 427.
Návrh Komise Evropskému parlamentu a Radě na změnu směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí (COM(2022) 732).
Údaje budou zveřejněny na internetových stránkách Eurostatu ( Databáze – Eurostat (europa.eu)) v rámci tématu Obyvatelstvo a sociální podmínky / Trestná činnost a trestní soudnictví.
AMIF – Pracovní program tematického nástroje na období 2021–2022_en.pdf (europa.eu)
ISF – Pracovní program tematického nástroje na období 2021–2022_en.PDF (europa.eu) .
Koordinátorka EU pro boj proti obchodování s lidmi (europa.eu) .
Belgie, Bulharsko, Česko, Finsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Španělsko.
Chorvatsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Řecko.
Německo.
Během vykazovaného období 2017–2018 jedenáct států uvedlo celkem 170 podezřelých, 162 trestních stíhání a 133 rozsudků ve vztahu k trestnému činu využívání služeb obětí obchodování s lidmi.
Irsko, Francie a Lucembursko.
Nové pokyny EU pomáhají společnostem v boji proti nucené práci (europa.eu)
COM(2022) 453 final.
COM(2021) 592 final.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 24).
Například Belgie, Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Portugalsko a Španělsko.
Belgie a Nizozemsko.
Bulharsko, Chorvatsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko a Španělsko.
V roce 2021 Europol podpořil 60 operativních schůzí ve srovnání s 32 operativními schůzemi v roce 2020. V první polovině roku 2022 Europol podpořil pouze 37 operativních schůzí.
V období 2019–2020 bylo zaregistrováno 15 214 podezřelých osob ve srovnání s 11 788 v letech 2017–2018.
Například Belgie, Česko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Švédsko.
Čína, Nigérie, Vietnam, jakož i balkánský region a severní Afrika.
Například Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Malta, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko.
Například Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Čína, Jordánsko, Moldavsko, Nigérie, Republika Severní Makedonie, Spojené království, Srbsko, Turecko atd.
Europol, Frontex a CEPOL.
V letech 2017–2018 bylo stíháno 6 163 osob.
V letech 2017–2018 bylo odsouzeno 2 426 osob.
Hodnota Portugalska byla odhadnuta.
Hodnoty Německa a Portugalska byly odhadnuty.
V předchozím vykazovaném období (2017–2018) bylo Eurojustu postoupeno 273 případů obchodování s lidmi.
Eurojust v letech 2017–2018 podpořil 107 společných vyšetřovacích týmů.
Například Bulharsko, Finsko, Irsko, Maďarsko, Malta, Německo, Rumunsko a Španělsko.
Zvláštní skupina státních zástupců specializovaných na boj proti obchodování s lidmi poprvé zasedá | Eurojust | Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (europa.eu)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1). Viz také EUR-Lex – 32022R2065 – CS – EUR-Lex (europa.eu) .
Europol, The challenges of countering human trafficking in the digital era (Výzvy boje proti obchodování s lidmi v digitální éře), 2020, https://www.europol.europa.eu/publications-events/publications/challenges-of-countering-human-trafficking-in-digital-era
Viz například: 20 zemí během hackathonu spřádá síť pro obchodníky s lidmi | Europol (europa.eu) .
Například Francie, Chorvatsko, Nizozemsko a Španělsko.
Skupina odborníků Rady Evropy pro opatření proti obchodování s lidmi, Online and technology-facilitate trafficking in human beings (Obchodování s lidmi on-line a obchodování s lidmi usnadňované technologiemi) (2022), https://rm.coe.int/online-and-technology-facilitated-trafficking-in-human-beings-summary-/1680a5e10c
Například Francie, Chorvatsko, Irsko a Nizozemsko.
Litva, Maďarsko a Německo.
Kypr, Nizozemsko a Španělsko.
Závěry Rady, jimiž se stanoví priority EU pro boj proti závažné a organizované trestné činnosti pro platformu EMPACT na období 2022–2025, https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-8665-2021-INIT/cs/pdf
Například Belgie, Chorvatsko, Estonsko, Finsko, Itálie, Maďarsko a Španělsko.
Například Finsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Rumunsko.
Například Francie.
Belgie, Lotyšsko a Slovensko.
Česko, Francie, Litva, Německo a Nizozemsko.
COM(2021) 591 final.
Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími.
Informace pro osoby prchající před válkou na Ukrajině | Evropská komise (europa.eu) .
Vnitrostátní čísla horkých linek pro oznamování trestných činů nebo vyhledání pomoci (europa.eu) .
Celounijní hackathon zaměřený na obchodníky s lidmi lákající ukrajinské uprchlíky na internetu | Europol (europa.eu) .
Neformální Rada pro vnitřní věci: EU zahajuje činnost centra podpory pro vnitřní bezpečnost a správu hranic v Moldavsku (europa.eu)
Jako je například Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Mezinárodní středisko pro rozvoj migrační politiky (ICMPD) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Belgie, Česko, Estonsko, Francie, Itálie, Litva, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko a Španělsko.