ZPRÁVA KOMISE

Belgie, Bulharsko, Česko, Německo, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko

Zpráva vypracovaná v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie

1.Úvod

1 Článek 126 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) stanoví postup při nadměrném schodku. Tento postup je dále upřesněn v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, které je součástí Paktu o stabilitě a růstu.

Koordinovaná politická opatření od jara 2020 zmírňují dopad pandemie COVID-19 na hospodářství. Aktivace obecné únikové doložky v rámci 2 Paktu o stabilitě a růstu od března 2020 spolu s dočasným rámcem pro státní podporu umožnily rozsáhlou fiskální podporu ve všech členských státech. Dne 23. května 2022 dospěla Komise k závěru, že byly splněny podmínky pro zachování obecné únikové doložky v roce 2023 a pro její deaktivaci od roku 2024 3 .

Dosavadní politická doporučení

4 Dne 20. července 2020 Rada členským státům doporučila, aby v letech 2020 a 2021 přijaly veškerá nutná opatření k účinnému řešení pandemie COVID-19, udržení ekonomiky a podpoře následného oživení. Rovněž členským státům doporučila, aby, jakmile to hospodářské podmínky dovolí, prováděly fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu a zároveň zvyšovaly investice.

5 6 O rok později, dne 18. června 2021, přijala Rada doporučení v oblasti fiskální politiky na rok 2022. Tato doporučení lze shrnout takto: Členské státy s nízkým/středním zadlužením by měly uplatňovat nebo udržovat podpůrnou orientaci fiskální politiky, zatímco členské státy s vysokou mírou zadlužení by měly jednak využívat Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) k financování dodatečných investic na podporu oživení a zároveň uplatňovat obezřetnou fiskální politiku. Všechny členské státy by měly zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů. S cílem maximalizovat podporu oživení bez předjímání budoucích fiskálních trajektorií a vytvoření trvalé zátěže pro veřejné finance je třeba držet pod kontrolou růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a v členských státech s vysokou mírou zadlužení růst těchto výdajů omezit. Rada rovněž doporučila, aby členské státy, pokud to hospodářské podmínky dovolí, prováděly fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu. Zároveň by měly být posíleny investice s cílem podpořit růstový potenciál. Podobně doporučení Rady ze dne 13. července 2021 týkající se hospodářské politiky eurozóny dává najevo, že fiskální politiky by si měly ve všech členských státech eurozóny zachovat podpůrný charakter po celý rok 2021. Rada rovněž doporučila členským státům eurozóny, aby prováděly fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajistily udržitelnost dluhu při současném posílení investic.

7 Rada v doporučení týkajícím se hospodářské politiky eurozóny ze dne 5. dubna 2022 vyzvala k dalšímu využívání a koordinaci vnitrostátní fiskální politiky v členských státech k účinné podpoře udržitelného oživení podporujícího začlenění. Členské státy by měly v roce 2022 zachovat v celé eurozóně mírně podpůrnou orientaci fiskální politiky s přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a financování poskytnutému z Nástroje pro oživení a odolnost. Kromě toho by členské státy měly postupně přesměrovat fiskální opatření k investicím, které napomáhají udržitelnému oživení podporujícímu začlenění, v souladu se zelenou a digitální transformací, a věnovat přitom zvláštní pozornost kvalitě rozpočtových opatření. S ohledem na stupeň nejistoty by měly členské státy zachovat flexibilitu fiskální politiky, aby bylo možné reagovat na vývoj pandemie COVID-19. Fiskální politiky by měly být diferencovány s ohledem na intenzitu oživení s cílem zajistit fiskální udržitelnost a posilovat investice, přičemž je třeba neztrácet ze zřetele potřebu snižovat rozdíly.

Hlavní údaje, z nichž tato zpráva vychází

Podle údajů potvrzených Eurostatem dne 22. dubna 2022 8 schodek veřejných financí z roku 2021 překročil 3 % referenční hodnoty HDP podle Smlouvy ve 14 členských státech: v Belgii, Bulharsku, Česku, Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, Lotyšsku, Maďarsku, na Maltě, v Rakousku, Slovinsku a na Slovensku 9 . Skutečné schodky z roku 2021, které přesáhly 3 % HDP, jsou důkazem prima facie existence nadměrných schodků v těchto členských státech 10 , jak je stanoveno v článku 126 Smlouvy.

Na základě programů stability nebo konvergenčních programů má schodek veřejných financí v Estonsku, Litvě a Polsku v roce 2022 překročit 3 % HDP (toto překročení potvrzuje i prognóza Komise z jara 2022 11 ). Schodky na rok 2022 plánované v těchto programech jsou důkazem prima facie existence nadměrného schodku v těchto třech členských státech.

V Belgii, Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, Maďarsku, Rakousku, Slovinsku, na Slovensku a ve Finsku překročil na konci roku 2021 hrubý veřejný dluh 60 % referenční hodnoty HDP 12 . Z údajů za rok 2021 vyplývá, že Německo, Řecko, Rakousko a Slovinsko splnily doporučenou hodnotu pro snižování dluhu a Španělsko dosáhlo v jejím plnění dostatečného pokroku. Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko a Finsko v roce 2021 doporučenou hodnotu pro snižování dluhu nedodržely. Slovensko porušilo referenční hodnotu podle Smlouvy ve výši 60 % HDP na konci roku 2021 poté, co v předchozím roce zaznamenalo míru zadlužení nižší než 60 % HDP. Jedná se o důkazy prima facie o existenci nadměrného schodku na základě kritéria dluhu v těchto šesti členských státech (v Belgii, Francii, Itálii, Maďarsku, na Slovensku a ve Finsku).

***

Na základě toho Komise vypracovala v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy tuto zprávu. Zpráva analyzuje, jak členské státy plní kritéria schodku a dluhu. Bere v úvahu všechny významné faktory, včetně řádného zohlednění prudkého hospodářského propadu v důsledku pandemie COVID-19, makroekonomického a rozpočtového dopadu invaze Ruska na Ukrajinu a toho, zda jsou politiky členských států v souladu s doporučeními Rady.

13 Komise ve svém sdělení ze dne 2. března 2022 již oznámila, že na jaře 2022 nenavrhne zahájení nových postupů při nadměrném schodku, neboť pandemie COVID-19 má i nadále mimořádný makroekonomický a fiskální dopad, který spolu s invazí Ruska na Ukrajinu vedl k výjimečné nejistotě, a to i pokud jde o stanovení podrobného postupu fiskální korekce. Vývoj schodku a dluhu ovšem bude dále sledován a Komise na podzim 2022 znovu posoudí, zda je relevantní navrhovat zahájení postupů při nadměrném schodku.

Tabulka 1: Situace členských států v souvislosti s referenčními hodnotami schodku a dluhu podle Smlouvy
	Skutečný schodek přesahující () nebo nepřesahující () 3 % HDP v roce 2021	Plánované schodky přesahující () nebo nepřesahující () 3 % HDP v roce 2022	Míra zadlužení přesahující () nebo nepřesahující () 60 % HDP na konci roku 2021
Belgie			
Bulharsko			
Česko			
Německo			
Estonsko			
Řecko			
Španělsko			
Francie			
Itálie			
Lotyšsko			
Litva			
Maďarsko			
Malta			
Rakousko			
Polsko			
Slovinsko			
Slovensko			
Finsko			
p.m.: Členské státy, které nejsou v této zprávě uváděny
Dánsko			
Irsko			
Chorvatsko			
Kypr			
Lucembursko			
Nizozemsko			
Portugalsko			
Švédsko			
Rumunsko*			
(*) Od roku 2020 probíhá postup při nadměrném schodku.
Zdroj: Eurostat, prognóza Komise z jara 2022 a programy stability a konvergenční programy z roku 2022.

2.Kritérium schodku

Belgie, Bulharsko, Česko, Německo, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Rakousko, Polsko, Slovinsko a Slovensko přesáhly referenční hodnotu schodku v roce 2021, případně ji plánují přesáhnout v roce 2022.

Ve všech těchto členských státech jsou schodky přesahující referenční hodnotu v roce 2021 nebo schodky, u nichž se plánuje, že referenční hodnotu přesáhnou v roce 2022, výjimečné. V roce 2021 bylo toto překročení způsobeno dopadem hospodářského útlumu vyvolaného propuknutím pandemie COVID-19 na veřejné finance a koordinovanou reakcí členských států v oblasti fiskální politiky. Koordinovaná podpora v oblasti fiskální politiky v letech 2020 a 2021 byla klíčová pro udržení hospodářského oživení. V roce 2022 přispívají k plánovaným vysokým schodkům také opatření přijatá členskými státy s cílem zmírnit hospodářské a sociální dopady cen energií a poskytnout humanitární pomoc těm, kteří v důsledku ruské invaze prchají z Ukrajiny.

V Belgii, Bulharsku, Česku, Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, Lotyšsku, Maďarsku, na Maltě, v Rakousku, Slovinsku a na Slovensku byl schodek veřejných financí vyšší než referenční hodnota a nebyl této hodnotě blízko (viz tabulka 2).

Estonsko, Litva a Polsko měly v roce 2021 schodek veřejných financí nižší, než je referenční hodnota stanovená Smlouvou, ale v roce 2022 plánují dosáhnout schodku, který je vyšší než 3 % HDP a není této hodnotě blízko. To potvrzuje prognóza Komise z jara 2022 (dále jen „prognóza Komise“).

Předpokládá se, že schodek veřejných financí v Bulharsku, Německu, Řecku, Lotyšsku, Litvě, Rakousku a na Slovensku poklesne v roce 2023 pod 3 % HDP (v případě Německa již v roce 2022). Ačkoli jejich schodky od roku 2020 přesahují 3 % HDP, očekává se, že schodky překračující referenční hodnotu budou ve smyslu Paktu o stabilitě a růstu dočasné. Tyto odhady schodků pro roky 2022 a 2023 jsou však spojeny s výjimečně vysokým stupněm nejistoty.

Stručně řečeno, počáteční analýza naznačuje, že kritérium schodku před případným posouzením rozhodujících faktorů nesplňuje 17 členských států: Belgie, Bulharsko, Česko, Německo, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Rakousko, Polsko, Slovinsko a Slovensko.

Tabulka 2: Saldo veřejných financí
V % HDP
	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Belgie	–0,9	–2,0	–9,0	–5,5	–5,0	–4,4
Bulharsko	1,7	2,1	–4,0	–4,1	–3,7	–2,4
Česko	0,9	0,3	–5,8	–5,9	–4,3	–3,9
Německo	1,9	1,5	–4,3	–3,7	–2,5	–1,0
Estonsko	–0,6	0,1	–5,6	–2,4	–4,4	–3,7
Řecko	0,9	1,1	–10,2	–7,4	–4,3	–1,0
Španělsko	–2,6	–3,1	–10,3	–6,9	–4,9	–4,4
Francie	–2,3	–3,1	–8,9	–6,5	–4,6	–3,2
Itálie	–2,2	–1,5	–9,6	–7,2	–5,5	–4,3
Lotyšsko	–0,8	–0,6	–4,5	–7,3	–7,2	–3,0
Litva	0,5	0,5	–7,3	–1,0	–4,6	–2,3
Maďarsko	–2,1	–2,1	–7,8	–6,8	–6,0	–4,9
Malta	2,1	0,6	–9,5	–8,0	–5,6	–4,6
Rakousko	0,2	0,6	–8,0	–5,9	–3,1	–1,5
Polsko	–0,2	–0,7	–6,9	–1,9	–4,0	–4,4
Slovinsko	0,7	0,4	–7,8	–5,2	–4,3	–3,4
Slovensko	–1,0	–1,3	–5,5	–6,2	–3,6	–2,6
Finsko	–0,9	–0,9	–5,5	–2,6	–2,2	–1,7
p.m.: Členské státy, které nejsou v této zprávě uváděny
Dánsko	0,8	4,1	–0,2	2,3	0,9	0,6
Irsko	0,1	0,5	–5,1	–1,9	–0,5	0,4
Chorvatsko	0,0	0,2	–7,3	–2,9	–2,3	–1,8
Kypr	–3,6	1,3	–5,8	–1,7	–0,3	–0,2
Lucembursko	3,0	2,3	–3,4	0,9	–0,1	0,1
Nizozemsko	1,4	1,7	–3,7	–2,5	–2,7	–2,1
Portugalsko	–0,3	0,1	–5,8	–2,8	–1,9	–1,0
Švédsko	0,8	0,6	–2,7	–0,2	–0,5	0,5
Rumunsko*	–2,8	–4,3	–9,3	–7,1	–7,5	–6,3
(*) Od roku 2020 probíhá postup při nadměrném schodku.
Zdroj: Eurostat a prognóza Komise z jara 2022.

3.Kritérium dluhu

Ze zemí uváděných v této zprávě překročil na konci roku 2021 hrubý veřejný dluh hodnotu 60 % HDP v jedenácti členských státech: v Belgii, Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, Maďarsku, Rakousku, Slovinsku, na Slovensku a ve Finsku (viz tabulka 3). Ve srovnání s předchozím rokem se poměr dluhu k HDP ve všech těchto členských státech s výjimkou Německa a Slovenska snížil.

Z údajů vyplývá, že v roce 2021 byla doporučená hodnota pro snižování dluhu dodržena v Německu, Řecku, Rakousku a Slovinsku (viz tabulka 4). Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko a Finsko tuto hodnotu nedodržely. Doporučená hodnota pro snižování dluhu je vypočítávána v horizontu tří let, který může být výhledový (t–1 až t+1), zpětný (t–3 až t–1) a cyklicky očištěný 14 . I když v případě Slovenska doporučenou hodnotu pro snižování dluhu nelze smysluplně vypočítat, očekává se, že jeho míra zadlužení klesne pod 60 % HDP již v roce 2023. Španělsko, na které se vztahuje přechodné pravidlo o zadlužení, dosáhlo v roce 2021 dostatečného pokroku při plnění doporučené hodnoty pro snižování dluhu, jelikož změna jeho strukturálního salda byla vyšší než jeho požadovaná minimální lineární strukturální korekce (viz tabulka 5 a příslušné poznámky).

Stručně řečeno, analýza tedy naznačuje, že kritérium dluhu splňuje Německo, Řecko, Španělsko, Rakousko, Slovinsko a Slovensko, zatímco Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko a Finsko jej před posouzením rozhodujících faktorů neplní.

Jak se však uvádí ve sdělení Komise ze dne 2. března 2022, Komise v rámci svého posouzení všech rozhodujících faktorů zohlední, že by soulad s doporučenou hodnotou pro snižování dluhu vyžadoval příliš náročné předsunutí fiskálního úsilí, které by mohlo ohrozit růst. Komise se proto domnívá, že dodržení doporučené hodnoty pro snižování dluhu není za současných výjimečných hospodářských podmínek odůvodněné.

Tabulka 3: Veřejný dluh
V % HDP
	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Belgie	99,8	97,7	112,8	108,2	107,5	107,6
Bulharsko	22,1	20,0	24,7	25,1	25,3	25,6
Česko	32,1	30,1	37,7	41,9	42,8	44,0
Německo	61,2	58,9	68,7	69,3	66,4	64,5
Estonsko	8,2	8,6	19,0	18,1	20,9	23,5
Řecko	186,4	180,7	206,3	193,3	185,7	180,4
Španělsko	100,5	98,3	120,0	118,4	115,1	113,7
Francie	97,8	97,4	114,6	112,9	111,2	109,1
Itálie	134,4	134,1	155,3	150,8	147,9	146,8
Lotyšsko	37,1	36,7	43,3	44,8	47,0	46,5
Litva	33,7	35,9	46,6	44,3	42,7	43,1
Maďarsko	69,1	65,5	79,6	76,8	76,4	76,1
Malta	43,7	40,7	53,4	57,0	58,5	59,5
Rakousko	74,1	70,6	83,3	82,8	80,0	77,5
Polsko	48,8	45,6	57,1	53,8	50,8	49,8
Slovinsko	70,3	65,6	79,8	74,7	74,1	72,7
Slovensko	49,6	48,1	59,7	63,1	61,7	58,3
Finsko	59,8	59,6	69,0	65,8	65,9	66,6
p.m.: Členské státy, které nejsou v této zprávě uváděny
Dánsko	34,0	33,6	42,1	36,7	34,9	33,9
Irsko	63,1	57,2	58,4	56,0	50,3	45,5
Chorvatsko	73,3	71,1	87,3	79,8	75,3	73,1
Kypr	98,4	91,1	115,0	103,6	93,9	88,8
Lucembursko	20,8	22,3	24,8	24,4	24,7	25,1
Nizozemsko	52,4	48,5	54,3	52,1	51,4	50,9
Portugalsko	121,5	116,6	135,2	127,4	119,9	115,3
Švédsko	38,9	34,9	39,6	36,7	33,8	30,5
Rumunsko*	34,7	35,3	47,2	48,8	50,9	52,6
(*) Od roku 2020 probíhá postup při nadměrném schodku.
Zdroj: Eurostat a prognóza Komise z jara 2022.

Tabulka 4: Rozdíl oproti doporučené hodnotě pro snižování dluhu1 Záporným rozdílem se rozumí soulad s doporučenou hodnotou pro snižování dluhu V % HDP
	2018	2019	2020	2021		2022	2023
Belgie	0,1	–0,4	5,6	2,9		–0,1	2,9
Německo	–6,4	Dluh < 60 %	neuvedeno2	–2,8		–3,1	–2,8
Řecko	Přechodné pravidlo o zadlužení		5,0	–1,3		0,2	–1,3
Francie	Přechodné pravidlo o zadlužení			1,4		0,9	1,4
Itálie	6,9	6,9	9,2	4,4		2,1	4,4
Maďarsko	–3,7	–5,3	3,6	0,3		–1,4	0,3
Rakousko	–5,8	–6,0	2,8	–2,3		–3,3	–2,3
Slovinsko	Přechodné pravidlo o zadlužení	–7,2	1,9	–1,8		0,2	–1,8
Slovensko	Dluh < 60 %			neuvedeno2		Dluh < 60 %
Finsko	Dluh < 60 %		neuvedeno2	0,4		0,4	–0,2
p.m.: Členské státy, které nejsou v této zprávě uváděny
Chorvatsko	–4,6	–3,8	–2,4	–5,5		–6,2	–5,5
Kypr	Přechodné pravidlo o zadlužení	–3,3	–5,3	–10,8		–10,6	–10,8
Portugalsko	Přechodné pravidlo o zadlužení		–0,2		–5,5	–8,3	–5,5
Zdroj: Prognóza Komise z jara 2022 a vlastní výpočty.
1 Doporučená hodnota pro snižování dluhu je pro členské státy, jejichž dluh překračuje 60 % HDP, vypočítávána v horizontu tří let, který může být výhledový (t–1 až t+1), zpětný (t–3 až t–1) a cyklicky očištěný. Tabulka ukazuje rozdíl mezi poměrem veřejného dluhu k HDP a doporučenou hodnotou pro snižování dluhu. Pokud je záporný, předpokládaný poměr veřejného dluhu k HDP je v souladu s doporučenou hodnotou pro snižování dluhu. V takovém případě se rozdíl ve vztahu k referenční hodnotě v horizontu tří let (výhledovém nebo zpětném) snížil v průměru nejméně o jednu dvacetinu.
2 Doporučená hodnota pro snižování dluhu není v prvním roce, kdy dluh členského státu překročí 60 % HDP, relevantní, neboť zpětnou ani výhledovou referenční hodnotu nelze smysluplně vypočítat.

Tabulka 5: Dodržení přechodného pravidla o zadlužení
		Požadovaná minimální lineární strukturální korekce3			Změna strukturálního salda3			Rozdíl oproti doporučené hodnotě pro snižování dluhu4
	2018	2019	2020	2021	2019	2020	2021	2021	2022	2023
Španělsko	Postup při nadměrném schodku1	–1,3	–1,9	–5,5	–1,1	–0,4	0,4	není relevantní 2	–5,6	1,5
Zdroj: Prognóza Komise z jara 2022 a vlastní výpočty.
1 Probíhá postup při nadměrném schodku.
2 Španělsko v roce 2018 odstranilo svůj nadměrný schodek, a proto bylo až do konce roku 2021 stále v přechodném období, tj. není hodnoceno na základě snižování dluhu, ale podle minimální lineární strukturální korekce.
3 Použitelné během tříletého přechodného období po odstranění nadměrného schodku pro postupy při nadměrném schodku, které proběhly v listopadu 2011. Minimální lineární strukturální korekce definuje zbývající roční strukturální korekci v přechodném období, která by zajistila, aby členské státy na konci těchto tří let splnily doporučenou hodnotu pro snižování dluhu. Pokud je změna strukturálního salda vyšší než požadovaná minimální lineární strukturální korekce, pak členský stát dodržuje přechodné pravidlo o zadlužení.
4 Doporučená hodnota pro snižování dluhu je pro členské státy, jejichž dluh překračuje 60 % HDP, vypočítávána v horizontu tří let, který může být výhledový (t–1 až t+1), zpětný (t–3 až t–1) a cyklicky očištěný. Tabulka ukazuje rozdíl mezi poměrem veřejného dluhu k HDP a doporučenou hodnotou pro snižování dluhu. Pokud je záporný, předpokládaný poměr veřejného dluhu k HDP je v souladu s doporučenou hodnotou pro snižování dluhu. V takovém případě se rozdíl ve vztahu k referenční hodnotě v horizontu tří let (výhledovém nebo zpětném) snižuje v průměru nejméně o jednu dvacetinu.

4.Rozhodující faktory

V čl. 126 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že tato zpráva musí „přihlédnout k tomu, zda schodek veřejných financí překračuje veřejné investiční výdaje, jakož i ke všem dalším rozhodujícím faktorům včetně střednědobé hospodářské a rozpočtové pozice členského státu“.

Tyto faktory jsou dále upřesněny v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1467/97, který rovněž stanoví, že je třeba věnovat patřičnou pozornost „všem ostatním faktorům, které jsou podle názoru dotčeného členského státu rozhodující pro celkové posouzení souladu s kritérii schodku a dluhu a které členský stát sdělil Radě a Komisi“. Toto ustanovení zejména naznačuje, že za rozhodující faktor lze považovat i pozici střednědobého dluhu.

Kromě horizontálních rozhodujících faktorů (oddíl 4.1) se tedy berou v úvahu i rozhodující faktory specifické pro jednotlivé země. Patří mezi ně střednědobá ekonomická pozice, střednědobá rozpočtová pozice (včetně veřejných investic), střednědobá dluhová pozice, skutečnost, zda se členský stát potýká s makroekonomickou nerovnováhou nebo s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou, a jakékoli další rozhodující faktory sdělené členskými státy.

Jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97, pokud jde o splnění kritéria schodku, tyto faktory lze v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku na základě kritéria schodku zohlednit, jestliže

a)poměr dluhu k HDP nepřekračuje referenční hodnotu 60 % nebo

b)ji překračuje, ale jsou splněny dvě současně platné podmínky, totiž že schodek veřejných financí zůstává blízko referenční hodnotě a její překročení je dočasné.

Z členských států, které v roce 2021 přesáhly, případně v roce 2022 plánují přesáhnout referenční hodnotu pro schodek, nepřesáhla míra zadlužení referenční hodnotu 60 % v případě sedmi členských států: Bulharsko, Česko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Malta a Polsko.

Ve zbývajících deseti členských státech přesahujících referenční hodnotu pro schodek ve výši 3 % HDP – tj. v Belgii, Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, Maďarsku, Rakousku, Slovinsku a na Slovensku – překročil poměr dluhu k HDP referenční hodnotu 60 % a dvě současně platné podmínky, které jsou nutné pro zohlednění rozhodujících faktorů, nebyly splněny. V těchto deseti členských státech nezůstal (nebo se neočekává, že by zůstal) schodek blízko referenční hodnotě. V případě Belgie, Španělska, Francie, Itálie, Maďarska a Slovinska se také očekává, že překročení referenční hodnoty nebude dočasné. U těchto deseti členských států proto nelze zohlednit rozhodující faktory v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku na základě kritéria schodku.

Pokud jde o zjevné porušení kritéria dluhu v Belgii, Francii, Itálii, Maďarsku a Finsku, čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 stanoví, že při hodnocení souladu na základě kritéria schodku bez ohledu na rozsah překročení jsou rozhodující faktory vždy zohledněny.

Některé rozhodující faktory jsou v této zprávě uvedeny, třebaže je v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku na základě kritéria schodku nelze zohlednit.

4.1Horizontální rozhodující faktory

Klíčovým faktorem, který je třeba vzít v úvahu u všech členských států, jichž se tato zpráva týká, je hospodářský a rozpočtový dopad pandemie COVID-19 a fiskální reakce. Pandemie a související prudký hospodářský propad vedly k aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu a k doporučení Rady ze dne 13. a 20. července 2020, aby všechny členské státy 15 přijaly veškerá nezbytná opatření k účinnému řešení pandemie COVID-19, udržení hospodářství a podpoře následného oživení.

Vypuknutí pandemie COVID-19 v březnu 2020 způsobilo krizi veřejného zdraví, která s sebou přinesla prudký pokles hospodářské činnosti jen částečně zmírněný účinkem automatických stabilizačních prvků. Členské státy se potýkaly s naléhavou potřebou řešit mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví, podporovat domácnosti a podniky a poskytovat obecnou podporu svým hospodářstvím. Členské státy rovněž přijaly významná opatření na podporu likvidity a státní záruky 16 .

Důrazná podpora v oblasti fiskální politiky na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU podpořila zlepšení hospodářských podmínek v roce 2021. Na základě nejnovějších údajů se kumulovaná fiskální podpora v Unii v letech 2020–2021 17 odhaduje na 11,6 % HDP (a 11,9 % HDP v eurozóně).

Orientace fiskální politiky 18 v EU jako celku – včetně veřejných výdajů financovaných z grantů z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU 19 – byla podle odhadů s hodnotami 0,1 % HDP v roce 2020 a 0,9 % HDP v roce 2021 expanzivní.

Ruská invaze na Ukrajinu od února 2022 navíc znamená, že hospodářský a rozpočtový výhled na rok 2022 a na další období je vystaven mimořádné ekonomické nejistotě. Miliony lidí kvůli invazi prchají ze své země do bezpečí, což vyžaduje podporu ze strany sociálních, vzdělávacích a zdravotních systémů členských států. Výrazně vyšší ceny energie, surovin a potravin a častější narušení dodávek mají rovněž dopad na makroekonomické podmínky. Všechny tyto faktory spolu se zvýšenými výdaji na obranu vyvíjejí tlak na veřejné finance.

4.2Rozhodující faktory pro jednotlivé země

Tento oddíl poskytuje hodnocení rozhodujících faktorů pro jednotlivé země. Mezi tyto faktory patří střednědobý makroekonomický výhled, střednědobá rozpočtová pozice (včetně veřejných investic, viz tabulka 6), střednědobá dluhová pozice, skutečnost, zda se členský stát potýká s makroekonomickou nerovnováhou nebo s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou, a jakékoli další rozhodující faktory sdělené členskými státy v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1467/97.

Zatímco oddíly pro jednotlivé země obsahují klíčové informace o střednědobé makroekonomické situaci, včetně příspěvků k růstu, podrobnější informace o makroekonomickém vývoji lze najít v prognóze Komise. Další informace týkající se rozpočtových opatření a analýzy udržitelnosti dluhu, zde rozebraných pro každý členský stát, jsou obsaženy v doporučeních Komise k doporučením Rady, která obsahují stanoviska k programům stability nebo konvergenčním programům z roku 2022, v průvodních fiskálních statistických tabulkách a ve zprávách o zemích za rok 2022. Analýza udržitelnosti dluhu byla aktualizována ve srovnání se zprávou o fiskální udržitelnosti z roku 2021 20 , aby odrážela prognózu Komise.

Válka dramaticky změnila situaci, protože způsobila nová narušení celosvětových dodávek, přispěla k dalším tlakům na ceny komodit a zvýšila nejistotu. Podle prognózy Komise má reálný HDP v EU zpomalit z odhadovaných 5,4 % v roce 2021 na 2,7 % v roce 2022 a 2,3 % v roce 2023. Předpokládá se, že inflace bude vyšší a zůstane vyšší po delší dobu, než se dříve očekávalo, a to v důsledku růstu cen komodit a rozšiřujících se cenových tlaků.

V roce 2021 se schodek veřejných financí pro EU a eurozónu jako celek snížil na 4,7 %, respektive 5,1 % HDP (v obou případech se jedná o snížení o přibližně 2 procentní body HDP). Předpokládá se, že v roce 2022 bude dále klesat na 3,6 % HDP v EU a 3,7 % HDP v eurozóně jako celku a v roce 2023 dále klesne na 2,5 % HDP.

Snížení schodku v roce 2021 bylo způsobeno zejména hospodářským oživením a uvolněním velké části diskreční politické podpory aktivované pro boj proti dopadům krize způsobené pandemií COVID-19. Vývoj příjmů v roce 2021 byl navíc příznivý. Jedinými členskými státy, které jsou uváděny v této zprávě a u nichž se poměr schodku v roce 2021 nesnížil, byly Bulharsko, Česko, Lotyšsko a Slovensko, protože zůstala v platnosti opatření zavedená na podporu hospodářství během krize COVID-19. Z členských států, které jsou v této zprávě uváděny, se v roce 2022 očekává zvýšení poměru schodku v případě Estonska, Litvy a Polska, což odráží především dodatečné výdaje na opatření zmírňující dopad růstu cen energií a náklady na pomoc vysídleným osobám z Ukrajiny.

V návaznosti na trend snižování schodku a hospodářské oživení se očekává, že veřejný dluh v horizontu prognózy pro EU a eurozónu jako celek klesne. Poměr dluhu k HDP v EU klesl z 91,7 % v roce 2020 na 89,7 % v roce 2021 (99,2 % v roce 2020 a 97,4 % v roce 2021 v eurozóně) a předpokládá se, že se dále sníží na 87,1 % v roce 2022 a 85,2 % v roce 2023 (94,7 % v roce 2022 a 92,7 % v roce 2023 v eurozóně). Z členských států uváděných v této zprávě se poměr dluhu k HDP v roce 2021 nesnížil v případě Bulharska, Česka, Německa, Lotyšska, Malty a Slovenska.

Tabulka 6: Veřejné investice
V % HDP
	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Belgie	2,6	2,6	2,7	2,7	2,8	2,8
Bulharsko	3,1	3,3	3,8	3,3	5,0	5,4
Česko	4,1	4,4	4,9	4,7	4,9	5,2
Německo	2,4	2,4	2,6	2,5	2,7	2,8
Estonsko	5,3	5,0	5,8	5,7	6,3	6,8
Řecko	3,2	2,5	3,1	3,6	4,8	4,8
Španělsko	2,1	2,1	2,6	2,7	2,7	2,6
Francie	3,4	3,7	3,7	3,6	3,6	3,6
Itálie	2,1	2,3	2,6	2,9	3,2	3,7
Lotyšsko	5,6	5,1	5,7	5,2	6,1	5,8
Litva	3,2	3,1	4,1	3,2	3,7	3,3
Maďarsko	5,8	6,2	6,4	5,8	5,4	5,9
Malta	3,2	3,8	4,5	4,2	4,1	4,2
Rakousko	3,1	3,1	3,3	3,5	3,7	3,3
Polsko	4,7	4,3	4,5	4,1	4,2	3,9
Slovinsko	3,7	3,8	4,1	4,7	5,7	6,3
Slovensko	3,7	3,6	3,5	3,2	4,2	5,1
Finsko	4,3	4,4	4,9	4,1	4,4	4,5
p.m.: Členské státy, které nejsou v této zprávě uváděny
Dánsko	3,4	3,2	3,6	3,5	3,5	3,8
Irsko	2,0	2,3	2,3	2,0	2,3	2,3
Chorvatsko	3,5	4,3	5,6	4,8	5,3	5,7
Kypr	4,9	2,5	2,8	2,7	2,7	2,6
Lucembursko	3,9	4,1	4,7	4,0	4,1	4,2
Nizozemsko	3,4	3,4	3,6	3,3	3,3	3,4
Portugalsko	1,8	1,8	2,2	2,5	3,1	3,4
Švédsko	4,9	4,9	5,0	4,8	4,8	4,8
Rumunsko*	2,7	3,5	4,6	4,2	5,9	6,0
(*) Od roku 2020 probíhá postup při nadměrném schodku.
Zdroj: Eurostat a prognóza Komise z jara 2022.

4.2.1Belgie

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 5,7 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 6,2 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 2 % a v roce 2023 o 1,8 %. Růst v roce 2022 je dán zejména soukromou a veřejnou potřebou. Hospodářská činnost překročila v roce 2021 úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se snížil z 9 % v roce 2020 na 5,5 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 5 % HDP a v roce 2023 pak 4,4 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 2,7 % HDP, v roce 2021 zůstaly stabilní a předpokládá se, že v roce 2022 vzrostou na 2,8 % HDP. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 11,3 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Belgií v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v programu stability Belgie na rok 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podpůrná a bude činit –2,4 % HDP 21 . Belgie hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 0,2 procentního bodu HDP. Příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 podle projekcí neutrální povahu. Belgie proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 2,1 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (0,5 % HDP), jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP). Kromě toho se předpokládá, že k expanzivnímu příspěvku (očištěných) primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů přispěje také zvýšení veřejných výdajů v důsledku automatické valorizace platů ve veřejném sektoru a sociálních dávek a v menší míře i vyšší veřejné spotřeby zboží a služeb. Podle prognózy Komise nejsou tato opatření a příčiny vyšších výdajů plně vyváženy kompenzačními opatřeními.

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 97,7 % na konci roku 2019 na 112,8 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 108,2 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 107,5 % HDP, na konci roku 2023 pak 107,6 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika 22 . Podle základního desetiletého odhadu by se měl poměr dluhu k HDP pohybovat kolem 108 % HDP až do roku 2026. Od roku 2027 by se však měl začít poměr dluhu zvyšovat a v roce 2032 by měl dosáhnout 117 % HDP. Základní dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2026 vyšší než v roce 2021. Existují další faktory, které jsou rozhodující pro celkové hodnocení udržitelnosti dluhu. Na jedné straně existují faktory snižující rizika, které zahrnují prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, poměrně stabilní zdroje financování (s diverzifikovanou a velkou základnou investorů), veřejný dluh plně denominovaný v eurech a historicky nízké úvěrové náklady. Kromě toho se očekává, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít pozitivní a trvalý dopad na růst HDP, což by mělo posílit udržitelnost dluhu. Na druhé straně faktory zvyšující riziko souvisejí s podílem krátkodobého dluhu, očekávaným vysokým nárůstem hrubých potřeb financování, vysokým podílem veřejného dluhu v držbě nerezidentů a nedostatečnou fiskální koordinací mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy, přičemž některé ze samosprávných celků vykazují zvláštní zranitelnost.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 9. května 2022 Belgie uvedla další rozhodující faktory, které zatím nebyly výše zmíněny. Konkrétně zdůrazňuje, že náklady na mimořádnou podporu a obnovu v souvislosti s povodněmi, které zemi zasáhly v červenci 2021, dosáhly odhadované výše 0,4 % HDP v roce 2021 a 0,1 % HDP v roce 2022. Odkazuje rovněž na nedávno přijatou reformu trhu práce, jejímž cílem je zlepšit odbornou přípravu a dovednosti, umožnit lepší sladění soukromého a pracovního života a usnadnit plynulý přechod mezi zaměstnáními a která by mohla přispět ke zvýšení míry zaměstnanosti. V neposlední řadě zmiňuje záměr vlády provést několik strukturálních reforem, které mohou potenciálně zlepšit stav veřejných financí, včetně reformy důchodového a daňového systému, provádění přezkumů výdajů a zvýšení úrovně veřejných investic.

4.2.2Bulharsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 4,4 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 4,2 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 2,1 % a v roce 2023 o 3,1 %. Růst v roce 2022 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že hospodářská činnost se vrátí na úroveň roku 2019 v roce 2022.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se zvýšil z 4 % v roce 2020 na 4,1 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 3,7 % HDP a v roce 2023 pak 2,4 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 3,8 % HDP, v roce 2021 klesly na 3,3 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 vzrostou na 5 % HDP, přičemž v roce 2022 by měly být vyšší než schodek veřejných financí. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 14,9 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Bulharskem v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v konvergenčním programu Bulharska z roku 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podle doporučení Rady podpůrná a bude činit –3,4 % HDP. Bulharsko hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 1,1 procentního bodu HDP 23 . Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 1,1 procentního bodu HDP. Bulharsko proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 1,4 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (0,2 procentního bodu HDP), jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 procentního bodu HDP), přičemž k růstu čistých běžných výdajů přispějí podle prognózy také změny důchodového systému (0,6 %) a růst mezd (0,3 % HDP). Na základě současných odhadů Komise proto Bulharsko v roce 2022 nemá dostatečně pod kontrolou růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů.

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 20 % na konci roku 2019 na 24,7 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 25,1 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 25,3 % HDP, na konci roku 2023 pak 25,6 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu střední rizika 24 . Očekává se, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Bulharsko uvedlo dne 10. května 2022, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.3Česko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 5,8 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 3,3 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 1,9 % a v roce 2023 o 2,7 %. Růst v roce 2022 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že hospodářská činnost se vrátí na úroveň roku 2019 v roce 2023.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se zvýšil z 5,8 % v roce 2020 na 5,9 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 4,3 % HDP a v roce 2023 pak 3,9 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 4,9 % HDP, v roce 2021 klesly na 4,7 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 vzrostou na 4,9 % HDP, přičemž v roce 2022 by měly být vyšší než schodek veřejných financí. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 14,3 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Českem v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v konvergenčním programu Česka z roku 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky víceméně neutrální a bude činit +0,1 % HDP, zatímco Rada doporučila orientaci podpůrnou. Česko hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 1,0 procentního bodu HDP. Příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 podle prognózy restriktivní povahu a dosáhne 0,6 procentního bodu. Česko proto neplánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 restriktivní povahu a bude činit 0,7 procentního bodu. To zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (0,03 % HDP), jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,4 % HDP).

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 30,1 % na konci roku 2019 na 37,7 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 41,9 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 42,8 % HDP, na konci roku 2023 pak 44 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu střední rizika 25 . Očekává se, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Česko uvedlo dne 11. května 2022, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.4Německo

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 4,6 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 2,9 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 1,6 % a v roce 2023 o 2,4 %. Růst v roce 2022 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že hospodářská činnost se vrátí na úroveň roku 2019 v roce 2023.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se snížil z 4,3 % v roce 2020 na 3,7 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 2,5 % HDP a v roce 2023 pak 1 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 2,6 % HDP, v roce 2021 klesly na 2,5 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 vzrostou na 2,7 % HDP, přičemž v roce 2022 by měly být vyšší než schodek veřejných financí. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 11,8 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Německem v roce 2021 byla v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v programu stability Německa na rok 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podle doporučení Rady podpůrná a bude činit –1,6 % HDP. Německo hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti zůstane ve srovnání s rokem 2021 stabilní. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,2 procentního bodu HDP. Německo proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 1,5 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (0,7 % HDP), jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP), přičemž k růstu čistých běžných výdajů přispějí podle prognózy také dodatečné výdaje na zelenou transformaci (0,2 % HDP).

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 58,9 % na konci roku 2019 na 68,7 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 69,3 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 66,4 % HDP, na konci roku 2023 pak 64,5 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika 26 . Očekává se, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Posouzení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze: Německo se potýká s nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zranitelná místa jsou spojena s přetrvávajícím vysokým přebytkem běžného účtu, který odráží nízké investice ve srovnání s úsporami a má přeshraniční význam. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Německo uvedlo dne 9. května 2022, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.5Estonsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 3 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 8,3 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 1 % a v roce 2023 o 2,4 %. Růst v roce 2022 je dán zejména čistým vývozem a soukromou spotřebou. Hospodářská činnost překročila v roce 2021 úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se snížil z 5,6 % v roce 2020 na 2,4 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 4,4 % HDP a v roce 2023 pak 3,7 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 5,8 % HDP, v roce 2021 klesly na 5,7 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 vzrostou na 6,3 % HDP, a budou tak vyšší než schodek veřejných financí za rok 2021 a 2022. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 11,5 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Estonskem v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v programu stability Estonska na rok 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podle doporučení Rady podpůrná a bude činit –2,4 % HDP. Estonsko hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 0,1 procentního bodu. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,6 procentního bodu HDP. Estonsko proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 1,4 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnuje mimo jiné zvýšení mezd a sociálních dávek, dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (0,5 % HDP) a nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,4 % HDP).

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 8,6 % na konci roku 2019 na 19 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 18,1 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 20,9 % HDP, na konci roku 2023 pak 23,5 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika 27 . Očekává se, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Estonsko uvedlo dne 6. května 2022, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.6Řecko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 9 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 8,3 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 3,5 % a v roce 2023 o 3,1 %. Růst v roce 2022 je dán zejména investicemi a soukromou spotřebou. Předpokládá se, že hospodářská činnost se vrátí na úroveň roku 2019 v roce 2022.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se snížil z 10,2 % v roce 2020 na 7,4 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 4,3 % HDP a v roce 2023 pak 1 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 3,1 % HDP, v roce 2021 se zvýšily na 3,6 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 dále vzrostou na 4,8 % HDP, přičemž v roce 2022 by měly být vyšší než schodek veřejných financí. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 26,4 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Řeckem v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v programu stability Řecka na rok 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podpůrná a bude činit –3,3 % HDP. Řecko hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 0,2 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,8 procentního bodu HDP. Řecko proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 2,2 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (0,6 % HDP), jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP), přičemž k růstu čistých běžných výdajů přispějí podle prognózy rovněž zvýšené výdaje na důchody a sociální dávky (0,6 % HDP). Podle prognózy Komise nejsou tato opatření plně vyváženy kompenzačními opatřeními.

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 180,7 % na konci roku 2019 na 206,3 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 193,3 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 185,7 % HDP, na konci roku 2023 pak 180,4 % HDP. Řecko je pod posíleným dohledem 28 . Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika 29 . Podle základní desetileté projekce by se měl poměr dluhu k HDP v daném období snížit a v roce 2032 by měl činit přibližně 131 %. Dluhová trajektorie je vysoce citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je pravděpodobné, že se dluh do roku 2026 nestabilizuje, a základní scénář je velmi nejistý. Existují další faktory, které jsou rozhodující pro celkové hodnocení udržitelnosti dluhu. Na jedné straně existují faktory ke snižování rizika, které zahrnují vysoký podíl dluhu v držbě oficiálních věřitelů s nízkými úrokovými sazbami, obzvláště dlouhá struktura splatnosti dluhu ve srovnání se srovnatelnými zeměmi. Ke zmírnění rizik přispívá také měna, v níž je dluh denominován, a historicky nízké náklady na financování. Kromě toho se očekává, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít pozitivní a trvalý dopad na růst HDP, což by mělo posílit udržitelnost dluhu. Na druhé straně faktory zvyšující riziko souvisejí s nedávno poskytnutými vládními zárukami, a to i v souvislosti s krizí COVID-19. Mezi fiskální rizika patří rovněž významná rizika podmíněného závazku vyplývající z vysokého podílu úvěrů se selháním v bankovním sektoru a náklady spojené s probíhajícími soudními řízeními proti státu.

Posouzení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze: Řecko se potýká s nadměrnou nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zranitelná místa jsou spojena s vysokým veřejným dluhem, nedokončeným obnovením vnější rovnováhy a vysokým podílem úvěrů se selháním, a to v kontextu nízkého potenciálního růstu a vysoké nezaměstnanosti. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Řecko uvedlo dne 9. května 2022, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.7Španělsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 10,8 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 5,1 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 4 % a v roce 2023 o 3,4 %. Růst v roce 2022 je dán zejména čistým vývozem a investicemi. Předpokládá se, že hospodářská činnost se vrátí na úroveň roku 2019 v roce 2023.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se snížil z 10,3 % v roce 2020 na 6,9 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 4,9 % HDP a v roce 2023 pak 4,4 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 2,6 % HDP, v roce 2021 se zvýšily na 2,7 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 zůstanou stabilní. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 12,8 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Španělskem v roce 2021 byla v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v programu stability Španělska na rok 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podpůrná a bude činit –2,2 % HDP. Španělsko hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 0,9 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,4 procentního bodu HDP. Španělsko proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 1,2 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (0,3 % HDP), jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP), přičemž podle prognózy vyšší nárůst spotřebitelských cen ve srovnání s deflátorem HDP ovlivní expanzivní příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2022, a to zvýšením výdajů na veřejnou spotřebu zboží a služeb. Podle prognózy Komise nejsou tato opatření plně vyváženy kompenzačními opatřeními.

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 98,3 % na konci roku 2019 na 120 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 118,4 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 115,1 % HDP, na konci roku 2023 pak 113,7 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika 30 . Podle základního desetiletého odhadu by se měl poměr dluhu k HDP v roce 2032 mírně zvýšit na přibližně 116 % HDP. Dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2026 vyšší než v roce 2021. Existují další faktory, které jsou rozhodující pro celkové hodnocení udržitelnosti dluhu. Na jedné straně existují faktory snižující rizika, které zahrnují prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, poměrně stabilní zdroje financování (s diverzifikovanou a velkou základnou investorů), měnu, v níž je dluh denominován, a historicky nízké úvěrové náklady. Kromě toho se očekává, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít pozitivní a trvalý dopad na růst HDP, což by mělo posílit udržitelnost dluhu. Na druhé straně faktory zvyšující riziko souvisejí s podílem krátkodobého dluhu, státními zárukami poskytnutými firmám a osobám samostatně výdělečně činným během krize COVID-19 a podmíněnými závazky spojenými s bankovním sektorem. Předpokládá se, že hrubé potřeby financování porostou.

Posouzení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze: Španělsko se potýká s nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zranitelná místa jsou spojena s vysokým zahraničním, veřejným a soukromým dluhem, což nadále představuje v kontextu vysoké nezaměstnanosti slabinu přeshraničního významu. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Španělsko uvedlo dne 9. května 2022, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.8Francie

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 7,9 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 7 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 3,1 % a v roce 2023 o 1,8 %. Růst v roce 2022 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že hospodářská činnost se vrátí na úroveň roku 2019 v roce 2022.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se snížil z 8,9 % v roce 2020 na 6,5 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 4,6 % HDP a v roce 2023 pak 3,2 % HDP. Veřejné investice zůstaly roce 2020 na úrovni 3,7 % HDP, v roce 2021 klesly na 3,6 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 zůstanou stabilní. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 10,4 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Francií v roce 2021 byla v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podpůrná a bude činit –1,7 % HDP. Francie hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 sníží o 0,2 procentního bodu HDP. Tento pokles v roce 2022 je způsoben předsunutou finanční podporou z Nástroje pro oživení a odolnost v roce 2021. Příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 podle projekcí neutrální povahu. Francie proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 1,6 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (0,5 % HDP), jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP). Mezi další opatření v oblasti běžných výdajů patří opatření uvedená v plánu „Plan de résilience économique et sociale“ k řešení hospodářských důsledků konfliktu na Ukrajině, jako jsou přímé dotace pro odvětví ad hoc (0,1 % HDP) a zvýšení platů úředníků (0,1 % HDP). Předpokládá se, že na straně příjmů k expanzivní fiskální politice přispěje rovněž snížení sazby daně z příjmu právnických osob (0,1 % HDP) a daní v oblasti bydlení (0,1 % HDP). Předpokládá se, že vyšší nárůst spotřebitelských cen ve srovnání s deflátorem HDP ovlivní expanzivní příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2022, a to zvýšením veřejné spotřeby a sociálních dávek. Podle prognózy Komise nejsou tato opatření a příčiny vyšších výdajů plně vyváženy kompenzačními opatřeními.

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 97,4 % na konci roku 2019 na 114,6 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 112,9 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 111,2 % HDP, na konci roku 2023 pak 109,1 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika 31 . Podle základního desetiletého odhadu se poměr dluhu k HDP v příštích deseti letech víceméně stabilizuje a nadále zůstane vysoký. Dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2026 vyšší než v roce 2021. Existují další faktory, které jsou rozhodující pro celkové hodnocení udržitelnosti dluhu. Na jedné straně existují faktory snižující rizika, které zahrnují prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, poměrně stabilní zdroje financování (s diverzifikovanou a velkou základnou investorů) a historicky nízké úvěrové náklady. Kromě toho se očekává, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít pozitivní a trvalý dopad na růst HDP, což by mělo posílit udržitelnost dluhu. Na druhé straně faktory zvyšující riziko souvisejí s podílem krátkodobého dluhu, očekávaným nárůstem hrubých potřeb financování ve střednědobém horizontu a riziky podmíněného závazku vyplývajícími ze soukromého sektoru, mimo jiné prostřednictvím možného využití státních záruk poskytovaných firmám a osobám samostatně výdělečně činným během krize COVID-19.

Posouzení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze: Francie se potýká s nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zranitelná místa jsou spojena s vysokým veřejným dluhem a slabou konkurenceschopností, což má v kontextu nízkého růstu produktivity přeshraniční význam. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 9. května 2022 Francie uvedla další rozhodující faktory, které zatím nebyly výše zmíněny, konkrétně francouzská vláda tvrdí, že nedávno přijaté reformy rámce pro správu veřejných financí, včetně zavedení víceletého výdajového pravidla a posílené odpovědnosti francouzské fiskální rady, umožní od roku 2023 účinnou kontrolu veřejných výdajů a postupný návrat k vyváženým veřejným financím.

4.2.9Itálie

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 9 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 6,6 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 2,4 % a v roce 2023 o 1,9 %. Růst v roce 2022 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že hospodářská činnost se vrátí na úroveň roku 2019 v roce 2023.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se snížil z 9,6 % v roce 2020 na 7,2 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 5,5 % HDP a v roce 2023 pak 4,3 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 2,6 % HDP, v roce 2021 se zvýšily na 2,9 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 se dále zvýší na 3,2 % HDP. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 14,1 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Itálií v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v programu stability Itálie na rok 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podpůrná a bude činit –2,7 % HDP. Itálie hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 0,9 % HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,3 procentního bodu HDP. Itálie proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 1,3 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (0,2 % HDP) 32 , jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP). Růst běžných výdajů rovněž odráží vyšší výdaje na odměny zaměstnancům ve veřejné správě v důsledku obnovení veřejných zakázek na období 2019–2021, jejichž podstatná část (ve výši ¼ % HDP) bude vykázána v roce 2022, zatímco dodatečné zdroje jsou rovněž zahrnuty do rozpočtu na zdravotnictví (0,1 % HDP). Předpokládá se, že na straně příjmů k expanzivní orientaci fiskální politiky přispěje rovněž snížení daní z příjmu fyzických osob a regionální daně z výrobních činností (0,4 % HDP). Na základě současných odhadů Komise proto Itálie v roce 2022 dostatečně neomezuje růst čistých běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů.

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 134,1 % na konci roku 2019 na 155,3 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 150,8 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 147,9 % HDP, na konci roku 2023 pak 146,8 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika 33 . Podle základního desetiletého odhadu by se měl poměr dluhu k HDP v příštích pěti letech stabilizovat. Od roku 2027 by se však měl začít poměr dluhu zvyšovat a v roce 2032 by měl dosáhnout přibližně 155 % HDP. Dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2026 vyšší než v roce 2021. Existují další faktory, které jsou rozhodující pro celkové hodnocení udržitelnosti dluhu. Na jedné straně existují faktory snižující rizika, které zahrnují prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, poměrně stabilní zdroje financování (s diverzifikovanou a velkou základnou investorů) a historicky nízké úvěrové náklady. Kromě toho se očekává, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít pozitivní a trvalý dopad na růst HDP, což by mělo posílit udržitelnost dluhu. Na druhé straně faktory zvyšující riziko souvisejí s podílem krátkodobého dluhu, riziky podmíněného závazku vyplývajícími ze soukromého sektoru, mimo jiné prostřednictvím možného využití státních záruk poskytovaných firmám a osobám samostatně výdělečně činným během krize COVID-19. Předpokládá se, že hrubé potřeby financování se ve střednědobém horizontu zvýší.

Posouzení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze: Itálie se potýká s nadměrnou nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zranitelná místa jsou spojena s vysokým veřejným dluhem a nízkým růstem produktivity v kontextu nestabilního trhu práce a některých nedostatků na finančních trzích, což má přeshraniční význam. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 11. května 2022 Itálie uvedla další rozhodující faktory, které zatím nebyly výše zmíněny, konkrétně italské orgány zdůraznily, že proticyklické zásahy fiskální politiky hospodářství účinně stabilizovaly, což v období 2020–2021 rovněž vedlo k nižším schodkům, než se očekávalo, že podstatné zvýšení závazků vládních institucí účinně ochránilo rozvahy soukromého sektoru, že objem podmíněných závazků byl i po nárůstu způsobeném krizí COVID-19 poměrně nízký a že hospodářský dopad plánu pro oživení a odolnost, který by však měl být po úplném zavedení opatření obsažených v plánu příznivější, byl dosud omezený.

4.2.10Lotyšsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 3,8 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 4,5 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 2 % a v roce 2023 o 2,9 %. Růst v roce 2022 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Hospodářská činnost překročila v roce 2021 úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se zvýšil z 4,5 % v roce 2020 na 7,3 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 7,2 % HDP a v roce 2023 pak 3 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 5,7 % HDP, v roce 2021 se snížily na 5,2 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 se zvýší na 6,1 % HDP. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 13,9 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Lotyšskem v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v programu stability Lotyšska na rok 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podle doporučení Rady podpůrná a bude činit –3,3 % HDP. Lotyšsko hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 0,8 % HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,3 procentního bodu HDP. Lotyšsko proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 1,5 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (0,8 % HDP), jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,3 % HDP). Lotyšsko v roce 2022 v zásadě drží růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů pod kontrolou, neboť významný příspěvek růstu běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2022 je expanzivní povahy a je způsoben zejména opatřeními, která mají řešit hospodářské a sociální dopady zvýšení cen energie a nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny.

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 36,7 % na konci roku 2019 na 43,3 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 44,8 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 47 % HDP, na konci roku 2023 pak 46,5 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika 34 . Očekává se, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Lotyšsko uvedlo dne 5. května 2022, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.11Litva

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 0,1 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 5 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 1,7 % a v roce 2023 o 2,6 %. Růst v roce 2022 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Hospodářská činnost překročila v roce 2021 úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se snížil z 7,3 % v roce 2020 na 1 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 4,6 % HDP a v roce 2023 pak 2,3 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 4,1 % HDP, v roce 2021 klesly na 3,2 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 se zvýší na 3,7 % HDP, přičemž v roce 2021 byly vyšší než schodek veřejných financí. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 12,6 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Litvou v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v programu stability Litvy na rok 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podle doporučení Rady podpůrná a bude činit –4,2 % HDP. Litva hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 0,5 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,3 procentního bodu HDP. Litva proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 3,2 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (1,2 % HDP), jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,2 % HDP), přičemž k růstu čistých běžných výdajů přispěje podle prognózy vedle jiných opatření i dodatečná podpora domácností s nižšími příjmy (dodatečné zvýšení důchodů, přídavků na děti, sociální pomoc, minimální úroveň nezdanitelného příjmu) ve výši 0,4 % HDP. Na základě současných odhadů Komise proto Litva v roce 2022 nemá dostatečně pod kontrolou růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů.

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 35,9 % na konci roku 2019 na 46,6 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 44,3 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 42,7 % HDP, na konci roku 2023 pak 43,1 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika 35 . Očekává se, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Litva uvedla dne 5. května 2022, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.12Maďarsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 4,5 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 7,1 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 3,6 % a v roce 2023 o 2,6 %. Růst v roce 2022 je dán zejména soukromou spotřebou a čistým vývozem. Hospodářská činnost překročila v roce 2021 úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se snížil z 7,8 % v roce 2020 na 6,8 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 6 % HDP a v roce 2023 pak 4,9 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 6,4 % HDP, v roce 2021 se snížily na 5,8 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 dosáhnou hodnoty 5,4 % HDP. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 15,1 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Maďarskem v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v konvergenčním programu Maďarska z roku 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky víceméně neutrální a bude činit –0,1 % HDP, zatímco Rada doporučila orientaci podpůrnou. Maďarsko hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 sníží o 1,0 procentního bodu v důsledku očekávaného zpomalení čerpání finančních prostředků EU 36 . Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,2 procentního bodu HDP. Maďarsko proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,4 procentního bodu. To zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (0,1 % HDP), jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,2 % HDP). K růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) rovněž přispívá několik diskrečních opatření, jako je opětovné zavedení 13. důchodu, prémií pro příslušníky donucovacích a vojenských orgánů, snížení příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení a příspěvků na odbornou přípravu.

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 65,5 % na konci roku 2019 na 79,6 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 76,8 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 76,4 % HDP, na konci roku 2023 pak 76,1 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu střední rizika 37 . Očekává se, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Maďarsko uvedlo dne 9. května 2022, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.13Malta

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 8,3 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 9,4 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 4,2 % a v roce 2023 o 4 %. Růst v roce 2022 je dán zejména veřejnou a soukromou spotřebou. Hospodářská činnost překročila v roce 2021 úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se snížil z 9,5 % v roce 2020 na 8 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 5,6 % HDP a v roce 2023 pak 4,6 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 4,5 % HDP, v roce 2021 se snížily na 4,2 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 dosáhnou hodnoty 4,1 % HDP. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 21,8 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Maltou v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v programu stability Malty na rok 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podle doporučení Rady podpůrná a bude činit –1,5 % HDP. Malta hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 0,2 procentního bodu HDP. Příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 podle prognózy restriktivní povahu a dosáhne 0,3 procentního bodu. Malta proto neplánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 1,6 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (0,5 % HDP), jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP). Kromě toho vláda poskytla finanční podporu domácnostem (0,3 % HDP), zvýšila příspěvkové a nepříspěvkové důchodové dávky nad rámec úpravy životních nákladů (0,2 % HDP), zatímco tempo růstu mezispotřeby (bez započtení opatření) zůstalo vysoké (0,4 % HDP).

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 40,7 % na konci roku 2019 na 53,4 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 57 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 58,5 % HDP, na konci roku 2023 pak 59,5 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu střední rizika 38 . Očekává se, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Malta uvedla dne 9. května 2022, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.14Rakousko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 6,7 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 4,5 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 3,9 % a v roce 2023 o 1,9 %. Růst v roce 2022 je dán zejména soukromou spotřebou a čistým vývozem. Předpokládá se, že hospodářská činnost se vrátí na úroveň roku 2019 v roce 2022.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se snížil z 8 % v roce 2020 na 5,9 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 3,1 % HDP a v roce 2023 pak 1,5 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 3,3 % HDP, v roce 2021 se zvýšily na 3,5 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 dále vzrostou na 3,7 % HDP, přičemž v roce 2022 by měly být vyšší než schodek veřejných financí. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 15,9 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Rakouskem v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v programu stability Rakouska na rok 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podle doporučení Rady podpůrná a bude činit –1,2 % HDP. Rakousko hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti v roce 2022 se oproti roku 2021 zvýší o 0,1 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,3 procentního bodu HDP. Rakousko proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,5 procentního bodu. To zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (0,4 % HDP), jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,3 % HDP).

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 70,6 % na konci roku 2019 na 83,3 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 82,8 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 80 % HDP, na konci roku 2023 pak 77,5 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu střední rizika 39 . Očekává se, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Rakousko uvedlo dne 3. května 2022, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.15Polsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 2,2 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 5,9 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 3,7 % a v roce 2023 o 3 %. Růst v roce 2022 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Hospodářská činnost překročila v roce 2021 úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se snížil z 6,9 % v roce 2020 na 1,9 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 4,0 % HDP a v roce 2023 pak 4,4 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 4,5 % HDP, v roce 2021 klesly na 4,1 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 se zvýší na 4,2 % HDP, a budou tak vyšší než schodek veřejných financí za rok 2021 a 2022. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 10,5 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Polskem v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v konvergenčním programu Polska z roku 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podle doporučení Rady podpůrná a bude činit –3,4 % HDP. Polsko hodlá podle doporučení Rady podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 0,1 procentního bodu HDP 40 . Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,3 procentního bodu HDP. Polsko proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 2,7 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (1,0 % HDP), jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,6 % HDP), přičemž k růstu čistých běžných výdajů přispěje podle prognózy rovněž nový příspěvek na péči o malé děti (tzv. kapitál na péči o rodinu) (0,1 % HDP). Předpokládá se, že na straně příjmů k expanzivní orientaci fiskální politiky přispěje rovněž snížení sazby daně z příjmu fyzických osob v rámci programu Polská dohoda (Polski Ład) (0,7 % HDP) a snížení sazeb daně z příjmu právnických osob (0,1 % HDP). Předpokládá se, že vyšší nárůst spotřebitelských cen ve srovnání s deflátorem HDP ovlivní expanzivní příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2022, a to zvýšením výdajů na veřejnou spotřebu zboží a služeb.

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 45,6 % na konci roku 2019 na 57,1 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 53,8 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 50,8 % HDP, na konci roku 2023 pak 49,8 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu střední rizika 41 . Očekává se, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 9. května 2022 Polsko uvedlo další rozhodující faktory, které zatím nebyly výše zmíněny, a sice že schodek veřejných financí by měl v roce 2023 činit 3,7 % HDP, a to navzdory plánovanému zvýšení výdajů na obranu (které je částečně vykázáno jako veřejná investice) na 3,0 % HDP z původních 2,2 % HDP v roce 2022, a to v souladu se zákonem ze dne 11. března 2022 o obraně vlasti.

4.2.16Slovinsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 4,2 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 8,1 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 3,7 % a v roce 2023 o 3,1 %. Růst v roce 2022 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Hospodářská činnost překročila v roce 2021 úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se snížil z 7,8 % v roce 2020 na 5,2 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 4,3 % HDP a v roce 2023 pak 3,4 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 4,1 % HDP, v roce 2021 se zvýšily na 4,7 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 dále vzrostou na 5,7 % HDP, přičemž v roce 2022 by měly být vyšší než schodek veřejných financí. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 15,8 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Slovinskem v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v programu stability Slovinska na rok 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podpůrná a bude činit –2,6 % HDP. Slovinsko hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 0,2 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,9 procentního bodu HDP. Slovinsko proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 1,6 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (0,4 % HDP), jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP). Předpokládá se, že vyšší nárůst spotřebitelských cen ve srovnání s deflátorem HDP ovlivní expanzivní příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2022, a to zvýšením výdajů na veřejnou spotřebu zboží a služeb, na sociální dávky v důsledku valorizace a na platy ve veřejné správě v důsledku tlaku na růst mezd.

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 65,6 % na konci roku 2019 na 79,8 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 74,7 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 74,1 % HDP, na konci roku 2023 pak 72,7 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika 42 . Podle základního desetiletého odhadu by se měl poměr dluhu k HDP v příštích pěti letech stabilizovat. Od roku 2027 by se však měl začít poměr dluhu zvyšovat a v roce 2032 by měl dosáhnout přibližně 83 % HDP. Dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2026 vyšší než v roce 2021. Kromě toho by ke snížení dluhu na 60 % HDP za 15 let bylo zapotřebí úsilí o fiskální konsolidaci ve výši 4,5 procentního bodu HDP. Existují další faktory, které jsou rozhodující pro celkové hodnocení udržitelnosti dluhu. Na jedné straně existují faktory snižující rizika, které zahrnují prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, poměrně stabilní zdroje financování, měnu, v níž je dluh denominován, a historicky nízké úvěrové náklady. Kromě toho se očekává, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít pozitivní a trvalý dopad na růst HDP, což by mělo posílit udržitelnost dluhu. Na druhé straně faktory zvyšující riziko souvisejí s podílem dluhu v držbě nerezidentů, vyššími dodatečnými výdaji na dlouhodobou péči, které vyplývají z nově přijatého zákona o dlouhodobé péči, a s riziky podmíněného závazku vyplývajícími ze soukromého sektoru, mimo jiné prostřednictvím možného využití značných státních záruk poskytovaných firmám a osobám samostatně výdělečně činným během krize COVID-19.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Slovinsko uvedlo dne 9. května 2022, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.17Slovensko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 4,4 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 3 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 2,3 % a v roce 2023 o 3,6 %. Růst v roce 2022 je dán zejména investicemi a soukromou spotřebou. Předpokládá se, že hospodářská činnost se vrátí na úroveň roku 2019 v roce 2022.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se zvýšil z 5,5 % v roce 2020 na 6,2 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 3,6 % HDP a v roce 2023 pak 2,6 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 3,5 % HDP, v roce 2021 klesly na 3,2 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 vzrostou na 4,2 % HDP, přičemž v roce 2022 by měly být vyšší než schodek veřejných financí. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 11,9 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Slovenskem v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v programu stability Slovenska na rok 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky restriktivní a bude činit +0,3 % HDP, zatímco Rada doporučila orientaci podpůrnou. Slovensko hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 0,7 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,4 procentního bodu HDP. Slovensko proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 restriktivní povahu a bude činit 1,6 procentního bodu. To zahrnuje dodatečný dopad nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP). V důsledku opožděné valorizace mírou inflace rostou hlavní výdaje vládních institucí, jako jsou jiné než naturální sociální dávky nebo odměny zaměstnancům, v roce 2022 pomaleji než inflace a přispívají k restriktivní orientaci fiskální politiky.

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 48,1 % na konci roku 2019 na 59,7 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 63,1 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 61,7 % HDP, na konci roku 2023 pak 58,3 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika 43 . Podle základního desetiletého odhadu by se měl poměr dluhu k HDP v příštích pěti letech snížit a v roce 2026 klesnout na 54 %. Od roku 2027 by se však měl začít poměr dluhu zvyšovat a v roce 2032 by měl dosáhnout přibližně 61 % HDP. Podle stochastických projekcí, které simulují širokou škálu možných dočasných otřesů makroekonomických proměnných, panuje kolem těchto odhadů značná nejistota. Existují další faktory, které jsou rozhodující pro celkové hodnocení udržitelnosti dluhu. Na jedné straně existují faktory snižující rizika, které zahrnují prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, měnu, v níž je dluh denominován, omezený podíl krátkodobého veřejného dluhu a historicky nízké úvěrové náklady. Kromě toho se očekává, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít pozitivní a trvalý dopad na růst HDP, což by mělo posílit udržitelnost dluhu. Na druhé straně faktory zvyšující riziko souvisejí s vysokým podílem dluhu v držbě nerezidentů, zápornou čistou investiční pozicí vůči zahraničí a s riziky podmíněného závazku vyplývajícími ze soukromého sektoru, mimo jiné prostřednictvím možného využití značných státních záruk poskytovaných firmám a osobám samostatně výdělečně činným během krize COVID-19.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 6. května 2022 Slovensko uvedlo další rozhodující faktory, které zatím nebyly výše zmíněny, zejména pokud jde o dopad zvýšeného odvodu do rozpočtu EU v důsledku nesrovnalostí při celním řízení (0,5 % HDP). Kromě převládajícího primárního schodku Slovensko uvádí také dodatečnou akumulaci finančních aktiv (2,2 % HDP), přičemž celková výše se odhaduje na 12 % HDP, což výrazně přesahuje dosavadní hodnoty.

4.2.18Finsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 2,3 % v roce 2020 vzrostla ekonomika v roce 2021 o 3,5 % a očekává se, že v roce 2022 vzroste o 1,6 % a v roce 2023 o 1,7 %. Růst v roce 2022 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Hospodářská činnost překročila v roce 2021 úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová pozice, včetně investic: Schodek veřejných financí se snížil z 5,5 % v roce 2020 na 2,6 % HDP v roce 2021. Předpokládá se, že v roce 2022 bude činit 2,2 % HDP a v roce 2023 pak 1,7 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2020 na 4,9 % HDP, v roce 2021 klesly na 4,1 % HDP a předpokládá se, že v roce 2022 se zvýší na 4,4 % HDP, a budou tak vyšší než schodek veřejných financí za rok 2021 a 2022. Fiskální podpora – měřená kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU – se odhaduje na 7,1 % HDP, včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů. Opatření přijatá Finskem v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v programu stability Finska na rok 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podpůrná a bude činit –0,6 % HDP. Finsko hodlá podle doporučení Rady nadále podporovat oživení s využitím Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Předpokládá se, že kladný příspěvek ve formě výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 0,2 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,2 procentního bodu HDP. Finsko proto podle doporučení Rady plánuje investice financované z vnitrostátních zdrojů zachovat. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkové orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 víceméně neutrální povahu a bude činit 0,1 procentního bodu. To zahrnuje dodatečný dopad opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (0,1 % HDP), jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP).

Střednědobá dluhová pozice: Veřejný dluh se zvýšil z 59,6 % na konci roku 2019 na 69 % HDP na konci roku 2020. Na konci roku 2021 činil 65,8 % HDP a předpokládá se, že na konci roku 2022 bude činit 65,9 % HDP, na konci roku 2023 pak 66,6 % HDP. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu střední rizika 44 . Očekává se, že provádění reforem v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 6. května 2022 poskytlo Finsko další rozhodující faktory, které zde dosud nebyly uvedeny, zejména pokud jde o silnou pozici v oblasti čistých aktiv.

5.Závěry

Ve všech 17 členských státech, které v roce 2021 přesáhly referenční hodnotu pro schodek stanovenou ve Smlouvě nebo ji plánují přesáhnout v roce 2022 (tj. všechny členské státy uvedené v této zprávě kromě Finska), byl schodek vyšší než 3 % HDP a nebyl této hodnotě blízko. Překročení referenční hodnoty stanovené ve Smlouvě je podle definice ve Smlouvě považováno za výjimečné. V případě Belgie, Česka, Estonska, Španělska, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovinska se však neočekává, že překročení referenční hodnoty bude dočasné.

Obecně lze říci, že při zohlednění všech rozhodujících faktorů v příslušných případech 45 z analýzy vyplývá, že kritérium schodku definované ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/1997 nesplňuje Belgie, Bulharsko, Česko, Německo, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Rakousko, Polsko, Slovinsko a Slovensko.

Z členských států, které na konci roku 2021 přesáhly referenční hodnotu pro dluh ve výši 60 % HDP, nedodržely doporučenou hodnotu pro snižování dluhu Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko a Finsko. V případě Slovenska se očekává, že míra zadlužení v roce 2023 klesne pod 60 % HDP.

Při zohlednění všech rozhodujících faktorů z analýzy vyplývá, že Slovensko kritérium schodku definované ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/1997 splňuje. Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko a Finsko kritérium dluhu nesplňují.

Komise však v rámci svého posouzení všech rozhodujících faktorů bere v úvahu, že by soulad s doporučenou hodnotou pro snižování dluhu vyžadoval příliš náročné předsunutí fiskálního úsilí, které by mohlo ohrozit růst. Komise se proto domnívá, že dodržení doporučené hodnoty pro snižování dluhu není za současných výjimečných hospodářských podmínek odůvodněné.

Pandemie COVID-19 má i nadále mimořádný makroekonomický a fiskální dopad, který spolu s ruskou invazí na Ukrajinu vede k výjimečné nejistotě, a to i pokud jde o stanovení podrobného směrování fiskální politiky. Z těchto důvodů Komise v této fázi nenavrhuje zahájit nové postupy při nadměrném schodku. Vývoj dluhu a schodku ovšem bude dále sledován a opětovně posoudí, zda je relevantní navrhnout zahájení postupů při nadměrném schodku, na podzim roku 2022.

(1) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Tato doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1) a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Díky její aktivaci však členské státy získaly při řešení současné krize rozpočtovou flexibilitu, jelikož jim umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu.

(3) COM(2022) 600 final.

(4) Doporučení Rady ze dne 20. července 2020 (2020/C 282/01 až 2020/C 282/27), Úř. věst. C 282, 26.8.2020, s. 1.

(5) Doporučení Rady ze dne 18. června 2021 (2021/C 304/01 až 2021/C 304/28, Úř. věst. C 304, 29.7.2021, s. 1). V případě Rumunska přijala Rada téhož dne doporučení s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí (2021/C 304/24, 29.7.2021, s. 111).

(6) Doporučení Rady ze dne 13. července 2021 týkající se hospodářské politiky eurozóny, Úř. věst. C 283, 15.7.2021, s. 1.

(7) Doporučení Rady ze dne 5. dubna 2022 týkající se hospodářské politiky eurozóny, Úř. věst. C 153, 7.4.2022, s. 1.

(8) Eurostat, Euro Indicators 46/2022 ze dne 22. dubna 2022.

(9) Schodek veřejných financí Rumunska v roce 2021 rovněž přesáhl 3 % HDP. Tato zpráva se však na Rumunsko nevztahuje, neboť se na něj na základě rozhodnutí Rady ze dne 3. dubna 2020 vztahuje postup při nadměrném schodku.

(10) V těchto případech se rovněž plánují schodky v roce 2022 vyšší než 3 % HDP.

(11) Není-li uvedeno jinak, je zdrojem údajů v této zprávě prognóza Komise z jara 2022. Více informací k dispozici v hospodářské prognóze z jara 2022: https://ec.europa.eu/info/system/files/economy-finance/ip173_en.pdf

(12) V Chorvatsku, na Kypru a v Portugalsku byl veřejný dluh na konci roku 2021 rovněž vyšší než 60 % HDP. Tyto členské státy však nejsou v této zprávě uváděny, neboť jejich schodek veřejných financí v letech 2021 a 2022 nepřekročil (a předpokládá se, že nepřekročí) hodnotu 3 % HDP, a v roce 2021 dodržely doporučenou hodnotu pro snižování dluhu.

(13) COM(2022) 85 final.

(14) Je-li v některém z roků míra zadlužení nižší než 60 % HDP, nelze doporučenou hodnotu smysluplně vypočítat. Jedná se o případ, kdy členské státy, které se nacházely pod úrovní referenční hodnoty ve výši 60 % HDP, tuto hodnotu překročí, zejména o případ Slovenska.

(15) Doporučení Rady ze dne 13. července 2020 se týká pouze členských států, které jsou členy eurozóny.

(16) Tato opatření na podporu likvidity, zejména veřejné záruky na podporu úvěrových toků, nemají přímý dopad na rozpočet, dokud nejsou přijata.

(17) Fiskální podporu v letech 2020–2021 lze měřit kumulovanou roční změnou primárního salda v letech 2020 a 2021 ve srovnání s rokem 2019 plus fiskální impuls poskytovaný z fondů EU.

(18) V souladu s přístupem uvedeným v doporučení Rady ze dne 18. června 2021 se orientace fiskální politiky v současné době nejlépe poměřuje změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů) a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí COVID-19, ale včetně výdajů financovaných z nevratné podpory (grantů) z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, v poměru ke střednědobému potenciálnímu růstu. Nad rámec celkové orientace fiskální politiky je taktéž věnována pozornost vývoji primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí COVID-19) a investic, aby se posoudilo, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její skladba přispívá k udržitelnému oživení v souladu se zelenou a digitální transformací.

(19) S vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s pandemií COVID-19.

(20) Zpráva o fiskální udržitelnosti z roku 2021 (duben 2022), European Economy-Institutional Papers 171.

(21) Záporné (kladné) znaménko ukazatele odpovídá nadměrnému (nedostatečnému) růstu primárních výdajů ve srovnání se střednědobým hospodářským růstem, což svědčí o expanzivní (restriktivní) fiskální politice.

(22) SWD(2022) 602 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(23) Dne 7. dubna 2022 přijala Komise pozitivní hodnocení bulharského plánu pro oživení a odolnost.

(24) SWD(2022) 603 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(25) SWD(2022) 605 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(26) SWD(2022) 607 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(27) SWD(2022) 608 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(28) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/216 ze dne 15. února 2022 o prodloužení posíleného dohledu pro Řecko (Úř. věst. L 37, 18.2.2022 , s. 34).

(29) SWD(2022) 609 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(30) SWD(2022) 610 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(31) SWD(2022) 612 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(32) V Itálii byla již v roce 2021 zavedena opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energie ve výši 0,3 % HDP. Tato opatření spočívala především ve snížení pevných odvodů a sazeb DPH na účty za elektřinu a zemní plyn a ve zvýšení sociálního bonusu k účtům za elektřinu a zemní plyn.

(33) SWD(2022) 616 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(34) SWD(2022) 619 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(35) SWD(2022) 617 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(36) Jedná se o prognózy Komise. Plán pro oživení a odolnost Maďarska Komise dosud neposoudila.

(37) SWD(2022) 614 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(38) SWD(2022) 620 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(39) SWD(2022) 601 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(40) Jedná se o prognózy Komise. Plán pro oživení a odolnost Polska Komise dosud neposoudila.

(41) SWD(2022) 622 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(42) SWD(2022) 626 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(43) SWD(2022) 627 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(44) SWD(2022) 611 final, příloha obsahující analýzu udržitelnosti dluhu.

(45) Podmínky potřebné pro to, aby byly rozhodující faktory zohledněny v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku na základě kritéria schodku, jsou vysvětleny v oddíle 4. Při posuzování souladu na základě kritéria dluhu jsou rozhodující faktory brány v úvahu vždy.