EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.5.2022
COM(2022) 627 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2022 a stanovisko Rady k programu stability Slovenska z roku 2022
{SWD(2022) 627 final} - {SWD(2022) 640 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.5.2022
COM(2022) 627 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2022 a stanovisko Rady k programu stability Slovenska z roku 2022
{SWD(2022) 627 final} - {SWD(2022) 640 final}
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2022 a stanovisko Rady k programu stability Slovenska z roku 2022
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,
s ohledem na závěry Evropské rady,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 2 , kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný Unií. Přispívá k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných a prorůstových reforem a investic, zejména za účelem podpory ekologické a digitální transformace, a současně zvyšuje odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Pomáhá rovněž posílit udržitelné veřejné finance a podnítit růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Maximální finanční příspěvek na členský stát v rámci Nástroje pro oživení a odolnost [byl] dne [XX] června 2022 aktualizován v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241.
(2)Dne 24. listopadu 2021 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2022. Tato analýza náležitě zohlednila společný závazek, který byl v květnu 2021 znovu potvrzen na sociálním summitu v Portu a který spočívá v pokračujícím provádění evropského pilíře sociálních práv vyhlášeného Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 25. března 2022 potvrdila priority roční analýzy udržitelného růstu 2022 Evropská rada. Dne 24. listopadu 2021 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 taktéž zprávu mechanismu varování, ve které není Slovensko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude nezbytný hloubkový přezkum 3 . Téhož dne Komise rovněž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Rada přijala dne 5. dubna 2022, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2022, který analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv a který Rada přijala dne 14. března 2022.
(3)Po celosvětové pandemii došlo k invazi Ruska na Ukrajinu a tato událost významně změnila geopolitickou a hospodářskou situaci. Ekonomiky členských států invazi pocítily například v podobě zdražení energií a potravin a slabších vyhlídek na růst. Vyšší ceny energií zatěžují zejména nejzranitelnější domácnosti, které zakoušejí energetickou chudobu nebo jsou touto chudobou ohroženy. Evropská unie rovněž zažívá bezprecedentní příliv uprchlíků z Ukrajiny. Za těchto okolností byla 4. března 2022 poprvé uplatněna směrnice o dočasné ochraně 4 , na jejímž základě mohou osoby vysídlené z Ukrajiny oprávněně pobývat v EU a získávají přístup na trh práce, jakož i ke vzdělávání a odborné přípravě, zdravotní péči, bydlení a sociálnímu zabezpečení. Slovensku je zpřístupněna mimořádná podpora v rámci iniciativy CARE (Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě) a dodatečného předběžného financování v rámci iniciativy REACT-EU (pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy) na urychlené řešení potřeb v oblasti přijímání a integrace osob, které prchají z Ukrajiny.
(4)Ve světle rychle se měnící hospodářské a geopolitické situace se evropský semestr v roce 2022 vrací k široké koordinaci hospodářských politik a politik zaměstnanosti, přičemž se vyvíjí v souladu s požadavky na provádění Nástroje pro oživení a odolnost, jak je uvedeno v roční analýze udržitelného růstu 2022. Pro plnění politických priorit v rámci evropského semestru má zásadní význam provádění přijatých plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány řeší všechna relevantní doporučení pro jednotlivé země vydaná v cyklech semestru 2019 a 2020 nebo jejich významnou část. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019 a 2020 zůstávají stejně relevantní i pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241, a relevantní jsou i veškerá doporučení pro jednotlivé země vydaná do dne předložení upraveného plánu.
(5)Od března 2020 je aktivována obecná úniková doložka 5 . Ve svém sdělení ze dne 3. března 2021 6 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v EU nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Zvýšená nejistota a silná rizika nepříznivého hospodářského vývoje v souvislosti s válkou v Evropě, bezprecedentní růst cen energií a pokračující narušení dodavatelského řetězce odůvodňují prodloužení obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu do roku 2023.
(6)V souladu s přístupem uvedeným ve stanovisku Rady ze dne 18. června 2021 k programu stability na rok 2021 se nastavení fiskální politiky v současné době nejlépe měří změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů), s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí COVID-19, ale se zahrnutím výdajů financovaných z nevratné podpory (grantů) v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších zdrojů EU, ve vztahu k střednědobému potenciálnímu růstu 7 . Nad rámec celkového nastavení fiskální politiky je taktéž věnována pozornost vývoji primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů 8 (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí COVID-19) a investic, aby se posoudilo, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její skladba přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací.
(7)Dne 2. března 2022 přijala Komise sdělení, které poskytuje obecné pokyny pro provádění fiskální politiky v roce 2023 a jehož cílem je podpořit přípravu programů stability a konvergenčních programů členských států, a tím posílit koordinaci politik 9 . Komise konstatovala, že na základě makroekonomického výhledu zimní prognózy z roku 2022 by se přechod od celkové podpůrné orientace fiskální politiky v období 2020–2022 k obecně neutrální souhrnné orientaci fiskální politiky v roce 2023 jevil jako přiměřený, avšak současně je připravena reagovat na vyvíjející se hospodářskou situaci. Komise oznámila, že fiskální doporučení pro rok 2023 pro jednotlivé členské státy by měla být i nadále diferencována a měla by zohledňovat možné efekty přelévání mezi jednotlivými zeměmi. Komise vyzvala členské státy, aby tyto pokyny zohlednily ve svých programech stability a konvergenčních programech. Komise se zavázala, že bude pozorně sledovat hospodářský vývoj a v případě potřeby své politické pokyny upraví, a to nejpozději v rámci jarního balíčku evropského semestru koncem května 2022.
(8)Pokud jde o fiskální pokyny poskytnuté dne 2. března 2022, fiskální doporučení pro rok 2023 zohledňují zhoršený hospodářský výhled, zvýšenou nejistotu a další rizika nepříznivého vývoje a vyšší inflaci ve srovnání se zimní prognózou. V kontextu těchto úvah musí fiskální reakce rozšířit veřejné investice do ekologické a digitální transformace a energetické bezpečnosti a udržet kupní sílu nejzranitelnějších domácností, aby zmírnila dopad zvýšení cen energií a pomohla omezit sekundární inflační tlaky prostřednictvím cílených a dočasných opatření; fiskální politika musí zůstat pružná, aby se mohla přizpůsobovat rychle se vyvíjejícím okolnostem, a musí být pro jednotlivé země diferencována v závislosti na jejich fiskální a hospodářské situaci, a to i pokud jde o expozici krizi a příliv vysídlených osob z Ukrajiny.
(9)Dne 29. dubna 2021 předložilo Slovensko v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 Komisi svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu pro oživení a odolnost v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 13. července 2021 přijala Rada rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Slovenska. Uvolnění splátek je podmíněno rozhodnutím Komise přijatým v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, že Slovensko uspokojivě splnilo příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž skutečnost, že nedošlo ke zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.
(10)Slovensko předložilo svůj národní program reforem na rok 2022 dne 29. dubna 2022 a svůj program stability z roku 2022 dne 28. dubna 2022, tedy v souladu se lhůtou stanovenou v článku 4 nařízení (ES) č. 1466/97. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány společně. V souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241 zohledňuje národní program reforem na rok 2022 rovněž zprávy, které Slovensko dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při plnění svého plánu pro oživení a odolnost.
(11)Dne 23. května 2022 zveřejnila Komise zprávu o Slovensku 10 pro rok 2022. Posoudila pokrok, který Slovensko učinilo při plnění příslušných jemu určených doporučení přijatých Radou v letech 2019, 2020 a 2021, a na základě srovnávacího přehledu oživení a odolnosti zhodnotila, jak Slovensko provádí plán pro oživení a odolnost. Zpráva o Slovensku na základě této analýzy poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a o nové a vyvíjející se výzvy včetně těch, jež vyplývají z ruské invaze na Ukrajinu. Posoudila rovněž pokrok Slovenska při provádění evropského pilíře sociálních práv a při plnění hlavních cílů EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
(12)Dne 23. května 2022 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Tato zpráva se zabývala rozpočtovou situací Slovenska, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí překročil v roce 2021 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a jeho veřejný dluh zároveň překročil referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že nebylo splněno kritérium schodku, avšak bylo splněno kritérium dluhu. V souladu se sdělením ze dne 2. března 2022 Komise při posouzení všech příslušných faktorů zohlednila, že soulad s doporučenou hodnotou pro snižování dluhu by vyžadoval příliš náročné předsunutí fiskálního úsilí, které by mohlo ohrozit růst. Komise se proto domnívá, že dodržení doporučené hodnoty pro snižování dluhu není za současných výjimečných hospodářských podmínek odůvodněné. Jak bylo oznámeno, Komise nenavrhla zahájení nových postupů při nadměrném schodku na jaře 2022 a znovu posoudí, zda je vhodné navrhnout zahájení postupů při nadměrném schodku na podzim 2022.
(13)Dne 20. července 2020 Rada Slovensku doporučila, aby v letech 2020 a 2021 v souladu s obecnou únikovou doložkou přijalo veškerá nutná opatření k účinnému zvládnutí pandemie, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Slovensku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic. V roce 2021 se schodek veřejných financí Slovenska na základě údajů potvrzených Eurostatem zvýšil z 5,5 % HDP v roce 2020 na 6,2 % v roce 2021. Reakce Slovenska v oblasti fiskální politiky podpořila hospodářské oživení v roce 2021, přičemž dočasná mimořádná podpůrná opatření se zvýšila z 2,3 % HDP v roce 2020 na 3,3 % v roce 2021. Opatření přijatá Slovenskem v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 byla převážně dočasné povahy nebo byla doprovázena kompenzačními opatřeními. Zároveň některá diskreční opatření přijatá vládou v období 2020 až 2021 nebyla dočasné povahy ani nebyla doprovázena kompenzačními opatřeními, spočívajícími zejména ve zvýšení 13. důchodu, změně věku odchodu rodičů do důchodu, snížení daně z motorových vozidel a zrušení bankovní daně. Celkový veřejný dluh v roce 2021 činil na základě údajů potvrzených Eurostatem 63,1 % HDP.
(14)Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce programu stability z roku 2022 vycházejí, je realistický v roce 2022 a příznivý v roce 2023. Vláda počítá s růstem reálného HDP o 2,1 % v roce 2022 a o 5,3 % v roce 2023. Pro srovnání, prognóza Komise z jara 2022 předpokládá vyšší růst reálného HDP o 2,3 % v roce 2022 a nižší růst reálného HDP o 3,6 % v roce 2023, zejména v důsledku odhadovaného vyššího dopadu inflace na soukromou spotřebu a pomalejšího oživení vývozu. Ve svém programu stability z roku 2022 vláda očekává, že celkový schodek státního rozpočtu poklesne v roce 2022 na 5,1 % HDP a v roce 2023 na 2,4 % HDP. Pokles v roce 2022 odráží především zrušení většiny mimořádných opatření a silný růst nominálního HDP. Podle tohoto programu by měl poměr veřejného dluhu k HDP klesnout v roce 2022 na 61,6 % a v roce 2023 by se měl snížit na 58,0 %. Na základě politických opatření známých k datu uzávěrky prognózy předpokládá prognóza Komise z jara 2022 schodek veřejných financí v roce 2022 ve výši 3,6 % HDP a v roce 2023 ve výši 2,6 % HDP. Tento schodek je nižší než schodek předpokládaný pro rok 2022 v programu stability na rok 2022 a vyšší než schodek předpokládaný pro rok 2023, a to zejména v důsledku předpokládaného optimističtějšího vývoje na trhu práce v roce 2022. Prognóza Komise z jara 2022 očekává obdobný poměr veřejného dluhu k HDP, a to ve výši 61,7 % v roce 2022 a 58,3 % v roce 2023.
Na základě prognózy Komise z jara 2022 se odhaduje střednědobý růst potenciálního produktu ve výši 2,0 % ((desetiletý průměr). V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které mohou potenciální hospodářský růst Slovenska podpořit.
(15)V roce 2022 vláda postupně ukončila většinu opatření přijatých v reakci na krizi COVID-19, takže se předpokládá, že dočasná mimořádná podpůrná opatření se sníží z 3,3 % HDP v roce 2021 na 1,0 % v roce 2022. Schodek veřejných financí ovlivňují také náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny, jejichž výši prognóza Komise z jara 2022 odhaduje na výši 0,1 % HDP v roce 2022 a 0,2 % v roce 2023 11 .
(16)Dne 18. června 2021 Rada Slovensku doporučila, aby v roce 2022 12 zachovalo podpůrné nastavení fiskální politiky, mimo jiné s pomocí impulsu dodaného Nástrojem pro oživení a odolnost, a zachovalo investice financované z vnitrostátních zdrojů. Rovněž Slovensku doporučila, aby, pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu, a aby zároveň posilovalo investice s cílem podpořit růstový potenciál.
(17)Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v programu stability Slovenska na rok 2022 se v roce 2022 očekává, že nastavení fiskální politiky bude mít utlumující povahu a bude činit +0,3 % HDP, zatímco Rada doporučila podpůrné nastavení fiskální politiky 13 . Slovensko plánuje soustavně podporovat oživení tím, že bude využívat Nástroj pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic podle doporučení Rady. Očekává se, že kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších zdrojů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 0,7 procentního bodu HDP. Příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2022 podle projekcí expanzivní povahu a bude činit 0,4 procentního bodu 14 . Slovensko má proto podle doporučení Rady v úmyslu zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkovému nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2022 utlumující povahu a bude činit 1,6 procentního bodu. To zahrnuje dodatečný dopad nákladů na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP). V důsledku zpožděné inflační indexace mají významné vládní výdaje, jako jsou sociální dávky jiné než naturální sociální dávky nebo náhrady zaměstnancům, v roce 2022 nižší tempo růstu než inflace a přispívají k utlumujícímu nastavení.
(18)V roce 2023 se v prognóze Komise z jara 2022 počítá s nastavením fiskální politiky ve výši –0,8 % HDP za předpokladu, že nedojde ke změně politiky 15 . Předpokládá se, že Slovensko bude v roce 2023 i nadále využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic na podporu oživení. Očekává se, že kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších zdrojů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2022 zvýší o 1,0 procentního bodu HDP. Příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2023 podle projekcí expanzivní povahu a bude činit 0,1 procentního bodu 16 . Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkovému nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2023 celkově neutrální povahu a bude činit 0,2 procentního bodu. To zahrnuje dodatečné náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP).
(19)V programu stability z roku 2022 se očekává, že schodek veřejných financí bude postupně klesat až na 2,3 % HDP v roce 2024 a na 2,0 % v roce 2025. Během časového rámce programu se tedy plánuje, že schodek veřejných financí v roce 2023 klesne pod 3 % a zůstane nižší než 3 % HDP. Tyto projekce předpokládají omezení růstu veřejných výdajů – včetně náhrad zaměstnancům a naturálních sociálních transferů – tempem nižším než růst příjmů a nižším než robustní růst nominálního HDP. Podle programu se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP se do roku 2025 sníží, konkrétně v roce 2024 vzroste na 58,2 % a v roce 2025 se sníží na 57,3 %. Na základě analýzy Komise se rizika udržitelnosti dluhu ve střednědobém horizontu jeví jako vysoká.
(20)Slovenský daňový systém by bylo možno reformovat tak, aby došlo k oživení hospodářské účinnosti, podpoře environmentální a fiskální udržitelnosti a zlepšení spravedlnosti při současné podpoře širších politických cílů. V porovnání s ostatními zeměmi EU je zde obzvláště vysoké daňové zatížení práce u osob s nízkými příjmy. Naproti tomu není plně využíván potenciál zdanění v oblasti životního prostředí a zdanění nemovitostí. Změna daňové skladby by mohla podpořit růst a rovněž pomoci podpořit ekologickou transformaci a udržitelnost životního prostředí. Energetická náročnost hospodářství se pohybuje výrazně nad průměrem EU, ale příjmy z ekologických daní v roce 2020 činily 2,4 %, což se blíží průměru EU. Environmentální poplatky týkající se nakládání s odpady a znečištění ovzduší dostatečně nepodporují účinné využívání zdrojů a nesnižují environmentální a společenské náklady. Silniční daně a poplatky za registraci vozidel nejsou dobrým odrazem intenzity emisí. Environmentální daně a poplatky nejsou indexovány, což v průběhu času snižuje ekologické příjmy v důsledku inflace. Pokud jde o zdanění nemovitostí, příjmy z periodického zdanění nemovitého majetku byly v roce 2020 poměrně nízké (0,5 % HDP v porovnání s průměrem EU ve výši 1,2 %). Slovensko v současné době nemá dostatek údajů, které by umožnily aktualizovat a indexovat základ daně z nemovitostí v souladu s tržními hodnotami, což by mohlo částečně zmírnit i přetrvávající silnou poptávku po bydlení a související silný růst cen rezidenčních nemovitostí. Další úsilí o zjednodušení daní a zlepšení dodržování předpisů může navíc zvýšit veřejné příjmy a tím podpořit fiskální udržitelnost a zlepšit spravedlnost. Mezera v dodržování daňových předpisů v oblasti DPH zůstávala navzdory určitému zlepšení v roce 2019 i nadále vysoká (16,1 % oproti 10,4 % v rámci celé EU). K dalšímu snížení úniků v daňovém systému by mohlo přispět další zlepšení správy daní včetně oblasti elektronické fakturace, předvyplněných daňových přiznání a větší digitalizace.
(21)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) a s přílohou V kritériem 2.2 nařízení (EU) 2021/241 zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Ty pomáhají řešit všechny nebo významnou část hospodářských a sociálních výzev uvedených v doporučeních, která Slovensku adresovala Rada v rámci evropského semestru v letech 2019 a 2020, jakož i ve veškerých doporučeních pro členský stát vydaných do dne přijetí plánu. Zejména silné zaměření tohoto plánu na inkluzivní vzdělávání, veřejnou správu a investice zvyšující produktivitu v oblasti ekologické a digitální transformace, jakož i jeho plánovaný příspěvek ke snižování regionálních rozdílů, lze považovat za komplexní a přiměřenou reakci na výzvy, kterým Slovensko čelí. Výzva, kterou představuje urychlení ekologické a digitální transformace, je řešena s odhodláním a na základě široké škály opatření. Dlouhodobé výzvy v oblasti vzdělávání, péče o děti, zdravotní péče a výzkumu a inovací jsou rovněž řešeny komplexními opatřeními pro nejzávažnější nedostatky, jako je například nízká kvalita a inkluzivnost vzdělávání, roztříštěná koordinace politiky výzkumu a inovací, nedostatečná spolupráce veřejného a soukromého sektoru a slabá výkonnost výzkumu a inovací. Dodatečná opatření navrhovaná v plánu, která se týkají zlepšení soudního systému, zadávání veřejných zakázek a boje proti praní peněz, mají potenciál řešit celou řadu základních problémů, pokud budou přijata a provedena v souladu s požadavky právních předpisů EU na řádné záruky a nezávislost soudnictví a při náležitém zapojení zúčastněných stran. A konečně se očekává, že řada reforem zlepší dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Plán tak celkově stanoví ambiciózní reformy a investice, zejména v oblasti zdravotní péče, ekologické a digitální transformace a veřejné správy, které jsou navíc zaměřeny na další zlepšení konvergence v eurozóně a na podporu hospodářského růstu.
(22)Očekává se, že provádění plánu pro oživení a odolnost Slovenska přispěje k dalšímu pokroku v oblasti ekologické a digitální transformace. Na opatření podporující klimatické cíle připadá na Slovensku 45 % celkových prostředků, které byly na plán přiděleny, a na opatření podporující digitální cíle pak připadá 21 % z těchto celkových prostředků. Plnohodnotné provádění plánu pro oživení a odolnost v souladu s příslušnými milníky a cíli pomůže Slovensku rychle se zotavit z dopadů krize COVID-19 a současně posílí jeho odolnost. Pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost i dalších hospodářských politik a politik zaměstnanosti, které jdou nad rámec plánu, je i nadále důležité systematické zapojování sociálních partnerů a dalších příslušných zúčastněných stran, aby měla celková politická agenda širokou podporu.
(23)Slovensko předložilo dohodu o partnerství dne 8. dubna 2022, ale dosud nepředložilo jiné programové dokumenty v rámci politiky soudržnosti 17 . V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 Slovensko při programování fondů politiky soudržnosti na období 2021–2027 zohlední příslušná jemu určená doporučení. To je předpokladem pro zlepšení účinnosti a pro maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, kterou má země obdržet z fondů politiky soudržnosti, a zároveň je tak podporována koordinace, doplňkovost a soudržnost mezi těmito fondy a dalšími nástroji a fondy Unie. Úspěšné provádění Nástroje pro oživení a odolnost a programů politiky soudržnosti také závisí na odstranění překážek, které stojí v cestě investicím na podporu ekologické a digitální transformace a vyváženého územního rozvoje. Zejména regionální rozdíly týkající se konkurenceschopnosti a sociálních ukazatelů je třeba řešit pomocí kombinace různých fondů, které jsou k dispozici.
(24)Plán REPowerEU, který reaguje na mandát hlav států a předsedů vlád EU ve Versailleském prohlášení, má v co nejkratší době postupně odstranit závislost Evropské unie na dovozu fosilních paliv z Ruska. Za tímto účelem jsou ve spolupráci s členskými státy identifikovány nejvhodnější projekty, investice a reformy na vnitrostátní, regionální a unijní úrovni. Cílem těchto opatření je snížit celkovou závislost na fosilních palivech a při dovozu fosilních paliv se odklonit od Ruska.
(25)Pokrok v oblasti snižování čistých emisí skleníkových plynů od roku 2015 do značné míry stagnuje. Slovenská ekonomika se vyznačuje vysokou energetickou náročností, částečně v důsledku rozsáhlé závislosti průmyslového odvětví na dovozu fosilních paliv. Podle údajů z roku 2020 je Slovensko závislé na Rusku zejména v oblasti zemního plynu (85 % oproti průměru EU ve výši 44 %) a ropy (100 % oproti průměru EU ve výši 26 %). V případě černého uhlí je však jeho závislost na Rusku nižší než průměr EU (35 % oproti 54 %) 18 . Podíl zemního plynu na skladbě zdrojů energie se pohybuje mírně nad průměrem EU (24,9 % oproti 24,4 % v EU), a totéž platí v případě pevných fosilních paliv (14 % oproti 10,8 % v EU), zatímco podíl ropy je nižší (21,9 % oproti 32,7 % v EU). Podíl jaderné energie na skladbě zdrojů energie v roce 2020 činil 24,6 % (oproti 13,1 % v EU). Rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů energie by pomohlo snížit závislost Slovenska na dovozu fosilních paliv z Ruska a zmírnit riziko energetické chudoby v situaci rostoucích cen energie. Další reformy v oblasti uspořádání trhu a podpory obnovitelných zdrojů energie jsou plánovány v roce 2022 v rámci plánu pro oživení a odolnost. Zavádění obnovitelných zdrojů energie lze dále urychlit zvýšením prahových hodnot pro výjimky ze stavebních povolení pro obnovitelné zdroje v malém rozsahu, zjednodušením správních a povolovacích postupů v rámci jednotného kontaktního místa, snížením poplatků za připojení k síti a zlepšením přístupu k dostupné kapacitě sítě. V dubnu 2021 ukončilo Slovensko moratorium na připojování nových obnovitelných zdrojů k síti. Je však ještě třeba zavést výhledový mechanismus poskytující transparentní a spolehlivé informace o kapacitě pro připojení nových nestálých obnovitelných zdrojů energie k síti. Aby se Slovensko dokázalo přizpůsobit rostoucímu objemu elektřiny z obnovitelných zdrojů, mělo by modernizovat své přenosové a distribuční sítě, vytvořit nová zařízení pro skladování energie a dokončit regulační rámec pro vodík z obnovitelných zdrojů. Další investice do geotermální energie, udržitelných biomethanových stanic a řešení na bázi vodíku z obnovitelných zdrojů, která respektují příslušná kritéria udržitelnosti, by pomohly řešit vysokou domácí spotřebu zemního plynu. Existuje zde také prostor pro zvýšení energetické účinnosti systémů dálkového vytápění a rychlé zavedení obnovitelných zdrojů tepla nahrazujících zemní plyn. Úsilí v oblasti dekarbonizace lze zlepšit také na regionální úrovni zřízením regionálních center udržitelné energie.
(26)Bude třeba vyvinout další úsilí v oblasti energetické účinnosti. Je třeba se zaměřit zejména na rozsáhlé a ekologické renovace, snížit spotřebu tepla a zvýšit investice do obnovitelných zdrojů tepla včetně tepelných čerpadel. Slovensko by mohlo dále urychlit renovace budov přilákáním většího množství soukromých investic, a to i do veřejných budov, poskytováním technické pomoci, zlepšením v oblasti prováděcích kapacit a přístupu „jednotného kontaktního místa,“ jakož i investicemi do zelených dovedností. Vysoká úroveň nesouladu mezi nabídkou a poptávkou dovedností v ekonomice navíc vyžaduje posílení politik v oblasti vzdělávání dospělých, a to i v souvislosti s ekologickou transformací. Další úsilí je třeba věnovat řešení energetické chudoby a reformě investic do sociálního bydlení. Dále by měla být zavedena některá regulační a administrativní opatření, která by urychlila získávání stavebních povolení, zjednodušila prováděcí pravidla, upravila programy renovací a zlepšila koordinaci mezi jednotlivými veřejnými orgány a programy financování. Další opatření a pobídky by mohly řešit vysokou energetickou náročnost průmyslu včetně malých a středních podniků. Patří sem mimo jiné investiční programy pro zvyšování energetické účinnosti založené na energetických auditech. Režimy podpory by měly být doplňkové (např. v případě režimu dekarbonizace) a měly by být podporovány soukromým financováním a finančními nástroji. Aby bylo Slovensko v souladu s cíli balíčku „Fit for 55“, bude třeba, aby dále posílilo své ambice v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a zvýšilo cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.
(27)Přestože urychlení přechodu ke klimatické neutralitě a odklonu od fosilních paliv způsobí v řadě odvětví značné náklady na restrukturalizaci, může Slovensko využít mechanismus pro spravedlivou transformaci v kontextu politiky soudržnosti ke zmírnění socioekonomických dopadů této transformace v nejvíce postižených regionech. Kromě toho může Slovensko využít Evropský sociální fond plus ke zlepšení pracovních příležitostí a posílení sociální soudržnosti.
(28)Na základě posouzení Komise přezkoumala Rada program stability z roku 2022 a její stanovisko 19 je promítnuto do níže uvedeného doporučení č. 1.
(29)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada doporučila, aby členské státy eurozóny přijaly opatření k provedení doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny, a to i prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost. V případě Slovenska je toto reflektováno zejména v níže uvedených doporučeních č. 1 a 2,
DOPORUČUJE Slovensku v letech 2022 a 2023:
1.V roce 2023 zajistit, aby růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů odpovídal celkově neutrální orientaci politiky, s přihlédnutím k pokračující dočasné a cílené podpoře domácností a podniků, které jsou nejvíce ohroženy nárůstem cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Připravit se na přizpůsobování běžných výdajů vyvíjející se situaci. Rozšířit veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, mimo jiné využitím Nástroje pro oživení a odolnost, plánu RePowerEU a dalších fondů EU. V období po roce 2023 provádět fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic. Zefektivnit daňovou skladbu a více podpořit udržitelný růst podporující začlenění, mimo jiné využitím potenciálu zdanění v oblasti životního prostředí a zdanění nemovitostí. Pokračovat v posilování dodržování daňových předpisů, mimo jiné další digitalizací daňové správy.
2.Pokračovat v provádění svého plánu pro oživení a odolnost v souladu s milníky a cíli obsaženými v prováděcím rozhodnutí Rady ze dne 13. července 2021. Předložit programové dokumenty politiky soudržnosti na období 2021–2027 s cílem dokončit jejich projednávání s Komisí a následně zahájit jejich provádění.
3.Snížit celkovou závislost na fosilních palivech a diverzifikovat dovoz fosilních paliv. Urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie dalším usnadněním přístupu k síti, zavedením opatření ke zjednodušení povolovacích a administrativních postupů a modernizací elektrické sítě. Snížit závislost na zemním plynu v teplárenství a průmyslu. Upravit politiku renovací s cílem urychlit a podpořit rozsáhlé renovace budov.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně