EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.5.2022
COM(2022) 603 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Bulharska na rok 2022 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Bulharska z roku 2022
{SWD(2022) 603 final} - {SWD(2022) 640 final}
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Bulharska na rok 2022 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Bulharska z roku 2022
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,
s ohledem na závěry Evropské rady,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 2 , kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný Unií. Přispívá k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných a prorůstových reforem a investic, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace, a současně zvyšuje odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Pomáhá rovněž posílit udržitelné veřejné finance a podnítit růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Maximální finanční příspěvek na členský stát v rámci Nástroje pro oživení a odolnost [byl] dne [30. června] 2022 aktualizován v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241.
(2)Dne 24. listopadu 2021 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu, jež zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2022. Analýza náležitě zohlednila společný závazek, který byl v květnu 2021 znovu potvrzen na sociálním summitu v Portu a který spočívá v pokračujícím provádění evropského pilíře sociálních práv vyhlášeného Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 25. března 2022 potvrdila priority roční analýzy udržitelného růstu 2022 Evropská rada. Dne 24. listopadu 2021 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 taktéž zprávu mechanismu varování, ve které není Bulharsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude potřeba provést hloubkový přezkum 3 . Téhož dne přijala Komise i návrh společné zprávy o zaměstnanosti pro rok 2022, která obsahuje analýzu provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a principů evropského pilíře sociálních práv a která byla schválena Radou dne 14. března 2022.
(3)Po celosvětové pandemii došlo k invazi Ruska na Ukrajinu a tato událost významně změnila geopolitickou a hospodářskou situaci. Ekonomiky členských států invazi pocítily například v podobě zdražení energií a potravin a slabších vyhlídek na růst. Vyšší ceny energií zatěžují zejména nejzranitelnější domácnosti, jež jsou zasaženy energetickou chudobou nebo jsou touto chudobou ohroženy. Evropská unie rovněž zažívá bezprecedentní příliv uprchlíků z Ukrajiny. Za těchto okolností byla 4. března 2022 poprvé uplatněna směrnice o dočasné ochraně 4 , na jejímž základě mohou osoby vysídlené z Ukrajiny oprávněně pobývat v EU a získávají přístup na trh práce, jakož i ke vzdělávání a odborné přípravě, zdravotní péči, bydlení a sociálnímu zabezpečení. V rámci Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE) a prostřednictvím dodatečného předběžného financování v rámci programu REACT-EU (pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy) je Bulharsku zpřístupněna mimořádná podpora určená k urychlenému řešení potřeb v oblasti přijímání a integrace osob, které prchají z Ukrajiny.
(4)Ve světle rychle se měnící hospodářské a geopolitické situace se evropský semestr v roce 2022 vrací k široké koordinaci hospodářských politik a politik zaměstnanosti, přičemž se vyvíjí v souladu s požadavky na provádění Nástroje pro oživení a odolnost, jak je uvedeno v roční analýze udržitelného růstu 2022. Pro plnění politických priorit v rámci evropského semestru má zásadní význam provádění přijatých plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány řeší všechna relevantní doporučení pro jednotlivé země vydaná v cyklech semestru 2019 a 2020 nebo jejich významnou část. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019 a 2020 zůstávají stejně relevantní i pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241, a relevantní jsou i veškerá doporučení pro jednotlivé země vydaná do dne předložení upraveného plánu.
(5)Od března 2020 je aktivní obecná úniková doložka 5 . Ve svém sdělení ze dne 3. března 2021 6 vyjádřila Komise názor, že rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky by se mělo považovat za celkové posouzení stavu hospodářství, přičemž klíčovým kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v EU nebo eurozóně v porovnání s úrovněmi před krizí (před koncem roku 2019). Zvýšená nejistota a silná rizika nepříznivého vývoje hospodářského výhledu v souvislosti s válkou v Evropě, bezprecedentní nárůst cen energií a pokračující narušení dodavatelského řetězce vyžadují prodloužení obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu do roku 2023.
(6)V souladu s přístupem uvedeným ve stanovisku Rady ze dne 18. června 2021 ke konvergenčnímu programu z roku 2021 se nastavení fiskální politiky v současné době nejlépe měří jako změna primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů), s výjimkou dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí COVID-19, ale včetně výdajů financovaných z nevratné podpory (grantů) z Nástroje pro oživení a odolnost a z jiných fondů EU, v poměru ke střednědobému potenciálnímu růstu 7 . Aby bylo možné posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její skladba přispívá k udržitelnému oživení v souladu se zelenou a digitální transformací, je nad rámec celkového nastavení fiskální politiky věnována pozornost i vývoji primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních 8 zdrojů (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí COVID-19) a investic.
(7)Dne 2. března 2022 přijala Komise sdělení obsahující obecné pokyny pro fiskální politiku v roce 2023, jehož cílem je podpořit přípravu programů stability a konvergenčních programů členských států, a tím posílit koordinaci politik 9 . Komise uvedla, že na základě makroekonomického výhledu zimní prognózy z roku 2022 se přechod od souhrnného podpůrného nastavení fiskální politiky v letech 2020–2022 k obecně neutrálnímu souhrnnému nastavení fiskální politiky v roce 2023 jeví jako vhodný, přičemž je potřeba zachovat připravenost reagovat na vyvíjející se hospodářskou situaci. Komise oznámila, že fiskální doporučení pro rok 2023 by měla i nadále rozlišovat mezi členskými státy a zohledňovat možné efekty přelévání mezi jednotlivými zeměmi. Komise vyzvala členské státy, aby tyto pokyny zohlednily ve svých programech stability a konvergenčních programech. Komise se zavázala pečlivě sledovat hospodářský vývoj a podle potřeby upravit své politické pokyny, a to nejpozději ve svém jarním balíčku evropského semestru z konce května 2022.
(8)Pokud jde o fiskální pokyny vydané dne 2. března 2022, fiskální doporučení pro rok 2023 zohledňují zhoršený hospodářský výhled, zvýšenou nejistotu a další rizika nepříznivého vývoje a vyšší inflaci oproti zimní prognóze. Vzhledem k těmto skutečnostem musí fiskální reakce navýšit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti a dále musí prostřednictvím cílených a dočasných opatření udržet kupní sílu nejzranitelnějších domácností, aby zmírnila dopad zdražování energií a pomohla omezit inflační tlaky, které vznikají v důsledku sekundárních účinků; fiskální politika musí být nadále aktivní, aby se přizpůsobovala rychle se vyvíjejícím okolnostem, a musí být diferencována podle jednotlivých zemí v závislosti na jejich fiskální a hospodářské situaci, a to i s ohledem na to, do jaké míry jsou tyto země vystaveny krizi a přílivu vysídlených osob z Ukrajiny.
(9)Dne 15. října 2021 předložilo Bulharsko Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu pro oživení a odolnost v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 4. května 2022 přijala Rada rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Bulharska 10 . Uvolnění splátek je podmíněno rozhodnutím Komise přijatým v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241 a potvrzujícím, že Bulharsko uspokojivě splnilo příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž skutečnost, že nedošlo ke zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.
(10)Dne 29. dubna 2022 předložilo Bulharsko ve lhůtě stanovené v článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 svůj národní program reforem na rok 2022 a téhož dne předložilo svůj konvergenční program z roku 2022. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány společně.
(11)Dne 23. května 2022 zveřejnila Komise zprávu o Bulharsku pro rok 2022 11 . Posoudila pokrok, kterého Bulharsko dosáhlo v plnění příslušných doporučení, jež pro něj přijala Rada v letech 2019, 2020 a 2021, a na základě srovnávacího přehledu oživení a odolnosti zhodnotila, jak Bulharsko provádí plán pro oživení a odolnost. Vycházejíc z této analýzy, zpráva o Bulharsku poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a o nové a vyvíjející se výzvy včetně těch, jež vyplývají z ruské invaze na Ukrajinu. Posoudila rovněž pokrok Bulharska při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
(12)Dne 23. května 2022 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato zpráva se zabývá rozpočtovou situací Bulharska, neboť jeho schodek veřejných financí překročil v roce 2021 referenční hodnotu 3 % HDP. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku nebylo splněno. V souladu se sdělením ze dne 2. března 2022 Komise nenavrhla zahájit na jaře 2022 nové postupy při nadměrném schodku a na podzim 2022 znovu posoudí, zda je zahájení postupu při nadměrném schodku vhodné navrhnout.
(13)Dne 20. července 2020 Rada Bulharsku doporučila, aby v letech 2020 a 2021 přijalo v souladu s obecnou únikovou doložkou veškerá nezbytná opatření k účinnému řešení pandemie, udržení ekonomiky a podpoře následného oživení. Rovněž Bulharsku doporučila, aby, pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a na zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic. Na základě údajů potvrzených Eurostatem se v roce 2021 schodek veřejných financí Bulharska zvýšil na 4,1 % HDP oproti 4,0 % HDP v roce 2020. Reakce Bulharska v oblasti fiskální politiky podpořila v roce 2021 hospodářské oživení, přičemž dočasná mimořádná podpůrná opatření, která v roce 2020 dosahovala 2,9 % HDP, se v roce 2021 zvýšila na 4,3 %. Opatření přijatá Bulharskem v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 byla většinou dočasná nebo byla doprovázena kompenzačními opatřeními. Veřejný dluh v roce 2021 činil podle údajů potvrzených Eurostatem 25,1 % HDP.
(14)Makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce konvergenčního programu z roku 2022, je v roce 2022 příznivý a poté realistický. Vláda předpokládá, že reálný HDP vzroste v roce 2022 o 2,6 % a v roce 2023 o 2,8 %. Prognóza Komise z jara 2022 naproti tomu uvádí nižší růst reálného HDP ve výši 2,1 % v roce 2022 a vyšší růst reálného HDP dosahující 3,1 % v roce 2023, a to zejména v návaznosti na odlišné prognózy růstu zaměstnanosti a investic. Vláda ve svém konvergenčním programu z roku 2022 očekává zvýšení celkového schodku státního rozpočtu na 5,3 % HDP v roce 2022 a poté pokles na 2,9 % HDP v roce 2023. Nárůst schodku v roce 2022, jejž zmírňuje postupné rušení mimořádných opatření zavedených v souvislosti s pandemií COVID-19, především odráží prudký vzestup mezispotřeby, podpory podnikání a opatření v odvětví energetiky, jakož i změny důchodového systému. Podle programu se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP se v roce 2022 zvýší na 25,5 % a v roce 2023 dosáhne úrovně 27,7 %. Prognóza Komise z jara 2022, která vychází z politických opatření známých k datu uzávěrky prognózy, uvádí, že v roce 2022 bude schodek veřejných financí činit 3,7 % HDP a v roce 2023 očekává hodnotu 2,4 % HDP. To je výrazně méně než schodek předpovídaný pro rok 2022 v konvergenčním programu z roku 2022, a to zejména z důvodu odlišných makroekonomických prognóz, menšího růstu mezispotřeby a vyššího zdanění výroby a dovozu v roce 2022. Prognóza Komise z jara 2022 předpokládá, že v roce 2022 dosáhne poměr veřejného dluhu k HDP hodnoty 25,3 % a v roce 2023 hodnoty 25,6 %. Tento rozdíl je způsoben nižším schodkem v obou letech a předpokládaným vyšším hospodářským růstem v roce 2023.
Na základě prognózy Komise z jara 2022 se střednědobý (v průměru desetiletý) růst potenciálního produktu odhaduje na 1,8 %. V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které mohou potenciální hospodářský růst Bulharska podpořit.
(15)V roce 2022 vláda postupně zrušila většinu opatření přijatých v reakci na krizi COVID-19, takže se předpokládá, že dočasná mimořádná podpůrná opatření se sníží z 4,3 % HDP v roce 2021 na 1,8 % v roce 2022. Na schodku veřejných financí se podílejí opatření, jež byla přijata pro vyrovnání hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií a která se podle prognózy Komise z jara 2022 odhadují na 0,9 % HDP v roce 2022 a 0,0 % HDP v roce 2023 12 . Tato opatření sestávají především z podpůrných programů pro veřejné služby a spotřebitele plynu v domácnostech. Tato opatření byla vyhlášena jako převážně dočasná. Pokud by však ceny energií zůstaly vysoké i v roce 2023, mohla by některá z těchto opatření pokračovat. Některá tato opatření nejsou cílená, zejména moratorium na ceny energií pro domácnosti. Schodek veřejných financí je rovněž ovlivněn náklady na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny, které se podle prognózy Komise z jara 2022 odhadují na 0,1 % HDP v roce 2022 a 0,2 % HDP v roce 2023 13 .
(16)Dne 18. června 2021 Rada Bulharsku doporučila 14 , aby v roce 2022 usilovalo o podpůrné nastavení fiskální politiky, mimo jiné s pomocí impulsu dodaného Nástrojem pro oživení a odolnost, a zachovalo investice financované z vnitrostátních zdrojů. Rada Bulharsku také doporučila, aby růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů udrželo pod kontrolou. Rovněž Bulharsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a na zajištění střednědobé fiskální udržitelnosti a souběžně s tím navyšovalo investice na podporu růstového potenciálu.
(17)Podle prognózy Komise z jara 2022 i na základě informací obsažených v konvergenčním programu Bulharska z roku 2022 se předpokládá, že nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2022 v souladu s doporučením Rady podpůrnou povahu a dosáhne úrovně -3,4 % HDP 15 . Bulharsko plánuje soustavně podporovat oživení tím, že bude k financování dodatečných investic využívat Nástroj pro oživení a odolnost, jak doporučuje Rada. Očekává se, že kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších zdrojů EU k hospodářské činnosti se oproti roku 2021 zvýší o 1,1 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů určený k nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 1,1 procentního bodu HDP 16 . V souladu s doporučením Rady proto Bulharsko plánuje zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkovému nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 1,4 procentního bodu. Tento výrazný expanzivní příspěvek zahrnuje dodatečný dopad opatření zaměřených na řešení hospodářského a sociálního dopadu zdražování energií (0,2 procentního bodu HDP), jakož i náklady na poskytnutí dočasné ochrany osobám vysídleným z Ukrajiny (0,1 procentního bodu HDP), přičemž se předpokládá, že k růstu čistých běžných výdajů přispějí i změny důchodového systému (0,6 % DPH) a zvýšení mezd (0,3 % HDP). Podle současných odhadů Komise proto Bulharsko v roce 2022 nemá růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů dostatečně pod kontrolou.
(18)Prognóza Komise z jara 2022 očekává, že v roce 2023 bude nastavení fiskální politiky na úrovni -1,3 % HDP za předpokladu, že nedojde ke změně politiky 17 . Předpokládá se, že Bulharsko bude k financování dodatečných investic na podporu oživení v roce 2023 nadále využívat granty Nástroje pro oživení a odolnost. Podle prognózy by se kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z jiných fondů EU k hospodářské činnosti měl oproti roku 2022 zvýšit o 0,7 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít v roce 2023 expanzivní povahu a bude činit 0,2 procentního bodu HDP 18 . Zároveň se očekává, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkovému nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2023 expanzivní povahu a bude činit 0,5 procentního bodu. To zahrnuje dopad postupného ukončování opatření zaměřených na řešení problému zvýšených cen energií (0,9 % HDP), přičemž k růstu čistých běžných výdajů by podle odhadů měly přispět vyšší sociální transfery a růst mezd.
(19)V konvergenčním programu z roku 2022 se očekává, že schodek veřejných financí bude postupně klesat až na hodnotu 2,8 % HDP v roce 2024 a do roku 2025 by měl dosáhnout úrovně 2,4 % HDP. V horizontu programu se tudíž podle plánu schodek veřejných financí udrží pod 3 %. Tyto prognózy předpokládají, že díky vyšším příjmům domácností a vyšším transferům kapitálu, které umožní Nástroj pro oživení a odolnost, porostou příjmy z přímých daní a sociálních příspěvků. Podle programu se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP se do roku 2025 zvýší, a to na 29,1 % v roce 2024 a poté na 30,4 % v roce 2025. Podle analýzy Komise lze usuzovat, že udržitelnost dluhu bude ve střednědobém výhledu vystavena střednímu stupni rizika.
(20)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) a s přílohou V kritériem 2.2 nařízení (EU) 2021/241 zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Ty pomáhají řešit všechny hospodářské a sociální výzvy uvedené v doporučeních, která Bulharsku adresovala Rada v rámci evropského semestru v letech 2019 a 2020, jakož i ve veškerých doporučeních pro tento členský stát vydaných do dne přijetí plánu, nebo jejich významnou část. Plán pro oživení a odolnost se zabývá zejména doporučeními pro členský stát v sociální oblasti, s opatřeními na podporu sociálního začleňování, která by měla zlepšit přiměřenost a pokrytí systému minimálního příjmu, a s opatřeními na podporu integrace služeb v oblasti zaměstnanosti a sociálních služeb. Další opatření, která reagují na doporučení pro tuto zemi, se zaměřují na získávání dovedností (zejména digitálních), na zdokonalování vzdělávacích systémů včetně systémů celoživotního vzdělávání tak, aby odpovídaly požadavkům pracovního trhu, a na rozšíření nabídky zdravotnických služeb v Bulharsku. Tato opatření mohou přispět k dosažení cílů a dalšímu pokroku v rámci evropského pilíře sociálních práv a jeho akčního plánu do roku 2030. Plán pro oživení a odolnost dále zohledňuje doporučení pro uvedenou zemi tím, že prosazuje dekarbonizaci energetiky, podporuje zvýšení celkové energetické účinnosti a zavádí opatření v oblasti udržitelné dopravy a digitální infrastruktury a služeb. Kromě toho plán obsahuje dalekosáhlá opatření na zvýšení účinnosti veřejné správy a soudnictví, na prevenci, odhalování a nápravu korupce, na zlepšení podnikatelského prostředí, podporu investic a zdokonalení systému výzkumu a inovací. To rovněž přispěje k podpoře Bulharska při plnění jeho zbývajících závazků v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování a při dosahování jeho cílů podle mechanismu právního státu.
(21)Očekává se, že provádění plánu pro oživení a odolnost Bulharska přispěje k dalšímu pokroku v oblasti zelené a digitální transformace. Na opatření podporující klimatické cíle připadá v Bulharsku 58,9 % celkových prostředků přidělovaných v rámci plánu, a na opatření podporující digitální cíle pak připadá 25,8 % z těchto celkových prostředků. Plnohodnotné provádění plánu pro oživení a odolnost v souladu s příslušnými milníky a cíli pomůže Bulharsku k rychlému zotavení z dopadů krize COVID-19 a současně posílí jeho odolnost. Další úsilí o plné využívání veřejných služeb zaměstnanosti a poskytování integrované zaměstnanosti a sociální podpory zároveň napomůže ke zmírnění dopadu prognózované demografické změny a podpoří spravedlivou zelenou a digitální transformaci. Pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost i dalších hospodářských politik a politik zaměstnanosti, které jdou nad rámec plánu, je i nadále důležité systematické zapojování sociálních partnerů a dalších příslušných zúčastněných stran, aby měla celková politická agenda širokou podporu.
(22)Bulharsko předložilo dohodu o partnerství dne 11. května 2022, zatímco ostatní programové dokumenty vyžadované v rámci politiky soudržnosti 19 dosud předloženy nebyly. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 Bulharsko při programování fondů politiky soudržnosti na období 2021–2027 zohlední příslušná doporučení, která mu byla vydána. To je předpokladem pro zvýšení účinnosti a pro maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, kterou má země obdržet z fondů politiky soudržnosti, a zároveň je tak podporována koordinace, doplňkovost a soudržnost mezi těmito fondy a dalšími nástroji a fondy Unie. Úspěšné provádění Nástroje pro oživení a odolnost a programů politiky soudržnosti také závisí na odstranění překážek, které stojí v cestě investicím na podporu zelené a digitální transformace a vyváženého územního rozvoje.
(23)Plán REPowerEU, který reaguje na mandát, jejž mu udělily hlavy států a předsedové vlád EU ve Versailleském prohlášení, má postupně a v co nejkratší době odstranit závislost Evropské unie na dovozu fosilních paliv z Ruska. Za tímto účelem jsou ve spolupráci s členskými státy určeny nejvhodnější projekty, investice a reformy na vnitrostátní, regionální a unijní úrovni. Cílem těchto opatření je snížit celkovou závislost na fosilních palivech a při dovozu fosilních paliv se odklonit od Ruska.
(24)Bulharsko má uhlíkově nejnáročnější hospodářství v EU a intenzita emisí skleníkových plynů je více než čtyřikrát vyšší než průměr EU. Současný podíl fosilních paliv v bulharském energetickém mixu činí 61,5 %, přičemž jaderná energie zaujímá v tomto mixu 24 % a obnovitelné zdroje 14,5 % (což je méně než průměr EU v oblasti obnovitelných zdrojů, který činí 19 %). V případě zemního plynu je země vysoce závislá na dodávkách z Ruska. V roce 2020 bylo 75 % zemního plynu dovezeno z Ruska, což je nad průměrem EU, který činí 43,2 %. Podíl plynu v energetickém mixu však činil pouhých 13,9 %, což je méně než průměr EU, který dosahuje 24,4 %. Největším spotřebitelem plynu je i nadále průmysl se 40% podílem, včetně neenergetického užití, zatímco podíl odvětví energetiky se od roku 2010 do roku 2019 snížil z 30 % na 25 %. Centrální zásobování teplem je závislé na zemním plynu, přičemž prostor pro zlepšení je malý, neboť systémy dálkového vytápění nelze nahradit alternativními zdroji. Plán pro oživení a odolnost sice zkoumá potenciál geotermální energie pro vytápění, nicméně lze očekávat další investice na podporu instalace velkokapacitních tepelných čerpadel. Výroba elektrické energie z uhlí je plně pokryta domácí produkcí hnědého uhlí a z Ruska dováží Bulharsko omezené množství pro průmyslové použití (0,56 milionů tun, což představuje 85 % celkového dovozu uhlí). Na druhou stranu je Bulharsko závislé na ruských dodávkách surové ropy (63 % surové ropy pochází z Ruska 20 , což je výrazně nad průměrem EU, který činí 26 %) a z Ruska dováží 22 % svých produktů z rafinované ropy, což je pod průměrem EU, který činí 35 %. Celkově podíl ropy v energetickém mixu v roce 2020 zaujímal 23,9 %, což je méně než průměr EU dosahující 32,7 %. Bulharský plán pro oživení a odolnost počítá s přijetím Plánu pro dosažení klimatické neutrality (Roadmap to climate neutrality). Zahrnuje kroky k dokončení postupného vyřazování uhlí/lignitu nejpozději do roku 2038 a významné investice a reformy k urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie, přičemž k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetické transformace bude zapotřebí vynaložit další úsilí. V oblasti obnovitelných zdrojů energie se Bulharsko zavázalo, že do roku 2026 zvýší kapacitu z obnovitelných zdrojů (z větrné a solární energie) o nejméně 3 500 MW a vytvoří technické podmínky pro integraci dalších 4 500 MW do přenosové soustavy. Kromě toho obsahuje plán i reformu, která má odstranit klíčové překážky rozvoje technologií a hodnotových řetězců pro využívání obnovitelného vodíku, a zahrnuje rovněž investice na podporu rozvoje pilotních projektů, které umožní výrobu obnovitelného vodíku a udržitelného bioplynu. Počítá se také s opatřeními na podporu domácností při instalaci systémů pro sluneční ohřev vody a solárních fotovoltaických systémů. V plánu bude též stanovena definice energetické chudoby. Je na místě upozornit, že z hlediska souladu s cíli balíčku „Fit for 55“ je zapotřebí, aby Bulharsko ještě více posílilo ambice směřující ke snižování emisí skleníkových plynů, většímu využívání obnovitelných zdrojů energie a vyšší energetické účinnosti.
(25)Současně bulharský plán pro oživení a odolnost předpokládá investice ve výši více než 1 miliardy EUR do opatření v oblasti energetické účinnosti určených pro fond veřejných a soukromých budov. Tento záměr je posílen reformami, které mají odstranit překážky bránící investicím do energetické účinnosti a snížit administrativní zátěž spojenou s renovací. Bulharsko by se nicméně mělo zaměřit na další snižování spotřeby energie a závislosti na fosilních palivech, aby dosáhlo svých cílů v souladu se svou dlouhodobou strategií renovace fondu budov. Toto opatření by mohl podpořit národní fond pro dekarbonizaci, který má být zřízen v roce 2023. Zároveň je potřeba, aby Bulharsko zajistilo energetická propojení s dostatečnou kapacitou, včetně propojení se sousedními zeměmi. Realizací probíhajících investic může Bulharsko těžit z výhod jednotného trhu, zajistit bezpečnost dodávek a urychlit diverzifikaci tras pro přepravu plynu. Doporučuje se, aby nová infrastruktura týkající se plynu byla pokud možno schopna obstát i v budoucnu, a usnadnila tak svou dlouhodobou udržitelnost budoucí změnou svého využití na udržitelná paliva.
(26)Vzhledem k tomu, že urychlený přechod na klimatickou neutralitu a odklon od fosilních paliv si v řadě odvětví vyžádá značné náklady na restrukturalizaci, může Bulharsko v rámci politiky soudržnosti využívat mechanismus pro spravedlivou transformaci, aby zmírnilo socioekonomický dopad přechodu v nejpostiženějších regionech. Pro rozšíření pracovních příležitostí a posílení sociální soudržnosti může Bulharsko dále využít Evropský sociální fond plus.
(27)Na základě posouzení Komise přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2022 a její stanovisko 21 se odráží v níže uvedeném doporučení č. 1.
(28)Dne 10. července 2020 byl bulharský lev zařazen do evropského mechanismu směnných kurzů II (ERM II), čímž se země ocitla v přípravné fázi pro přijetí eura. V zájmu zachování hospodářské a finanční stability a dosažení vysokého stupně udržitelné hospodářské konvergence se bulharské orgány zavázaly k provádění konkrétních politických opatření k zajištění udržitelnosti nebankovního finančního sektoru a k posílení správy a řízení státních podniků, jakož i k posílení insolvenčního rámce a rámce pro boj proti praní peněz. Pokrok Bulharska při plnění nezbytných požadavků pro přijetí eura bude posouzen v konvergenčních zprávách Evropské komise a Evropské centrální banky za rok 2022,
DOPORUČUJE Bulharsku v letech 2022 a 2023:
1.Zajistit, aby růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů byl v roce 2023 v souladu s celkově neutrálním nastavením politiky, a to s přihlédnutím k pokračující dočasné a cílené podpoře domácností a podniků, které jsou nejvíce ohroženy zdražováním energií, a podpoře osob prchajících z Ukrajiny. Být připraveno k tomu, aby mohlo současné výdaje přizpůsobit vyvíjející se situaci. Navýšit veřejné investice do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, mimo jiné využitím Nástroje pro oživení a odolnost, programu RePowerEU a dalších fondů EU. V období po roce 2023 provádět fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic.
2.Pokračovat v provádění svého plánu pro oživení a odolnost v souladu s milníky a cíli uvedenými v prováděcím rozhodnutí Rady ze dne 4. května 2022. Předložit programové dokumenty v rámci politiky soudržnosti na období 2021–2027, aby mohly být projednány s Komisí a následně mohlo započít jejich provádění.
3.Snížit celkovou závislost na fosilních palivech a jejich dovozu urychlením rozvoje obnovitelných zdrojů a diverzifikovat zdroje a trasy dodávek plynu rozšířením propojení se sousedními zeměmi. Zvýšit úsilí o snížení energetické náročnosti prostřednictvím zvýšení energetické účinnosti v průmyslu a fondu soukromých a veřejných budov. Prosazovat nová udržitelná řešení v centrálním zásobování teplem.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně