EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.5.2022

COM(2022) 600 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANCE

Evropský semestr 2022 – Jarní balíček

{SWD(2022) 628 final} - {SWD(2022) 629 final} - {SWD(2022) 630 final} - {SWD(2022) 631 final} - {SWD(2022) 632 final} - {SWD(2022) 633 final} - {SWD(2022) 634 final} - {SWD(2022) 635 final} - {SWD(2022) 636 final} - {SWD(2022) 637 final} - {SWD(2022) 638 final} - {SWD(2022) 639 final}

1. ÚVOD

Rozhodná politická reakce EU po pandemii COVID-19 podpořila odolnost Unie, což se ukazuje i v současné bezprecedentní geopolitické a hospodářské situaci. Koordinovaná politická opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni zmírnila dopad pandemie na ekonomiky členských států a otevřela cestu k silnému oživení. Hospodářství EU dosáhlo své úrovně produkce před pandemií na podzim 2021 a před invazí Ruska na Ukrajinu prognóza předpokládala dlouhodobý a silný růst. Válečná agrese Ruska vůči Ukrajině však vytvořila novou situaci a zhoršila problémy v oblasti růstu, které již existovaly, ale které se měly podle předchozích očekávání zmírnit. Další nárůst cen komodit, opětovná narušení dodávek a rostoucí nejistota brzdí růst a nesou s sebou významná rizika nepříznivého vývoje. Ekonomikám EU přinášejí další výzvy, které souvisejí se zabezpečením dodávek energie a závislostí na fosilních palivech dodávaných z Ruska. Rozšiřující se inflační tlaky, které kromě cen energií zasahují i další oblasti, mají spolu s velkým přílivem lidí prchajících před válkou přímý dopad na evropské společnosti. Hospodářství EU však prokazuje svou odolnost a předpokládá se, že v letech 2022–2023 bude nadále expandovat. Růstu nadále napomáhají zbývající podpůrné faktory, které vyplynuly z dynamiky opětovného otevření, ze stále se zlepšujícího trhu práce a ze silné politické reakce na otřesy způsobené pandemií. Krátkodobá opatření, včetně nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), investiční iniciativy pro reakci na koronavirus, iniciativy REACT-EU nebo dočasného rámce pro státní podporu, a probíhající zavádění nástroje NextGenerationEU, jehož jádrem je Nástroj pro oživení a odolnost, se zjevně vyplatila. Projekce růstu však provází mimořádná nejistota a silná rizika nepříznivého vývoje.

Plán REPowerEU je plán EU, jehož cílem je na základě urychlení Zelené dohody pro Evropu snížit závislost Evropy na ruských fosilních palivech, a to co nejrychleji a mnohem dříve než v roce 2030. Plán REPowerEU, který vychází z balíčku opatření Komise ze dne 18. května 1 , urychluje opatření zaměřená na cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii tváří v tvář novým výzvám. Důvody pro snížení naší závislosti na fosilních palivech z Ruska nebyly nikdy jasnější. Základem by měl být rychlý odklon od všech fosilních paliv, jakož i posílení naší sociální a ekonomické odolnosti. Plán REPowerEU obsahuje konkrétní opatření ke snížení energetické závislosti Unie na všech ruských palivech a k urychlení provádění Zelené dohody pro Evropu prostřednictvím nových opatření, která vycházejí z balíčku „Fit for 55“. Plán mobilizuje dodatečné finanční prostředky k dalšímu urychlení dekarbonizace našeho hospodářství a k řešení zbývajících mezer infrastruktury v EU, včetně důležitých přeshraničních propojení. Obsahuje i opatření, jež mají zmírnit dopady, které má na domácnosti a podniky narušení dodávek energie související s ruskou invazí. Opatření, jejichž cílem je urychlit povolovací postupy, uvolní potenciál EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, doplní je také odpovídající kroky, které budou řešit nedostatek zelených dovedností.

Evropský semestr a Nástroj pro oživení a odolnost poskytují solidní rámce pro zajištění účinné koordinace politik a řešení současných výzev. Vodítkem politických opatření na evropské i vnitrostátní úrovni budou i nadále čtyři rozměry konkurenceschopné udržitelnosti EU – environmentální udržitelnost, produktivita, spravedlnost a makroekonomická stabilita. V doporučeních pro jednotlivé země přijatých v rámci evropského semestru jsou uvedeny pokyny, jak by členské státy měly odpovídajícím způsobem reagovat na přetrvávající a nové výzvy a plnit společné klíčové cíle politiky. V letošním roce doporučení zahrnují i pokyny týkající se nových kapitol plánů pro oživení a odolnost věnovaných plánu REPowerEU s cílem snížit závislost na fosilních palivech prostřednictvím reforem a investic v souladu s prioritami tohoto plánu 2 . Nástroj pro oživení a odolnost bude nadále hnací silou reformních a investičních programů členských států pro nadcházející roky a představuje hlavní nástroj pro urychlení souběžné ekologické a digitální transformace a posílení odolnosti členských států, a to i prostřednictvím provádění vnitrostátních a přeshraničních opatření v rámci plánu REPowerEU. Nástroj pro oživení a odolnost také podporuje projekty pro více zemí a posiluje spolupráci mezi členskými státy. Tuto činnost doplňují fondy politiky soudržnosti a další programy 3 , což usnadňuje uskutečňování hlavních priorit Unie v oblasti investic na vnitrostátní a regionální úrovni, aby žádný region a žádný jednotlivec nebyl opomenut. Cyklus evropského semestru 2022 poskytuje i aktualizované a jednotné zprávy o pokroku při naplňování cílů v oblasti udržitelného rozvoje ve všech členských státech. Na úrovni Unie byl v minulých letech zjištěn pokrok téměř u všech cílů udržitelného rozvoje, je však třeba učinit ještě více, a to i v souvislosti s dopady krize COVID-19 a současnou geopolitickou a hospodářskou situací 4 .

2. VÝHLED V OBLASTI HOSPODÁŘSTVÍ A ZAMĚSTNANOSTI

Po oslabení na přelomu roku 2021 vstoupilo hospodářství EU do roku 2022 s prognózou silné expanze v tomto a příštím roce. Po silném oživení hospodářské činnosti, které začalo na jaře loňského roku a nezmenšenou měrou pokračovalo i na začátku podzimu, růst v EU zpomalil v důsledku dopadu sílících problémů. Návrat pandemie během loňského podzimu a rychlé šíření nové varianty omikron znamenaly opětovné zatížení systémů zdravotní péče a vyžádaly si znovuzavedení omezení, jakkoli obecně mírnější nebo více cílené povahy než během předešlých vln pandemie. Zátěží pro výrobu byla přetrvávající problematická místa v oblasti logistiky a dodávek, včetně nedostatku polovodičů, některých surovin a kovových komodit, stejně jako vysoké ceny energie a nedostatek pracovních sil v mnoha zemích EU. Kupní sílu domácností začaly omezovat inflační tlaky. Vzhledem k tomu, že se předpokládal návrat stavu dodávek na běžnou úroveň a zmírnění inflačních tlaků, se však zdálo, že hospodářská činnost znovu nabírá na obrátkách. Soustavně se zlepšující trh práce, vysoké akumulované úspory domácností, stále příznivé podmínky financování a zahájení činnosti Nástroje pro oživení a odolnost měly společně dále přispívat k udržení dlouhodobé a silné expanzivní fáze.

Ruská invaze na Ukrajinu otřásla globálním hospodářským očekáváním. Negativní dopad na hospodářské vyhlídky působí mnoha způsoby. Patří k nim nepříznivé účinky na důvěru, nižší objem obchodu, přísnější podmínky financování, a zejména vyšší ceny komodit, které pak přinášejí opětovná narušení dodavatelských řetězců a další tlak na globální logistiku. Vedle těchto bezprostředních důsledků vedla ruská invaze na Ukrajinu k odpojení od Ruska, a to i v oblasti obchodu a finančních vztahů, přičemž rozsah tohoto odpojení je v této fázi obtížné plně podchytit. Souběžně by stávající překážky mohla ještě zhoršit nedávná drastická opatření proti šíření pandemie, která jsou uplatňována v některých částech Číny, budou-li trvat déle. Nová geopolitická situace vyžaduje opatření s cílem dosáhnout otevřené strategické autonomie EU a snížit závislost EU na energetických a jiných strategických produktech a technologiích.

Ačkoli ruská invaze na Ukrajinu zvýšila nejistotu, hospodářská prognóza stále ukazuje na další hospodářský růst v letech 2022 a 2023, což potvrzuje odolnost hospodářství EU. Tento stav je odrazem dobré výchozí pozice před vypuknutím války a zásadní podpory, kterou zajišťuje plné využívání Nástroje pro oživení a odolnost. Podle evropské hospodářské prognózy z jara 2022 má růst reálného HDP v EU zpomalit z odhadovaných 5,4 % v roce 2021 na 2,7 % v roce 2022 a 2,3 % v roce 2023. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15–74 let se podle prognózy zvýší ze 72,5 % v roce 2021 na 73,5 % v roce 2022 a 74,2 % v roce 2023. Očekává se, že inflace bude vyšší a zůstane zvýšená po delší dobu, než uváděla předchozí prognóza, a to v důsledku válkou vyvolaných nárůstů cen komodit a zvětšujícího se cenového tlaku. Pro rok 2022 se předpokládá inflace ve výši 6,8 % a v roce 2023 ve výši 3,2 %. Nový výhled v oblasti růstu je výrazně méně příznivý než výhled z doby před invazí na Ukrajinu, a to z důvodu rizik nepříznivého vývoje hospodářského výhledu v kontextu ruské agrese, bezprecedentního nárůstu cen energií a přetrvávajících narušení dodavatelských řetězců. Současně však nebývalá povaha a šíře nových otřesů zatěžuje veškeré prognózy značnou nejistotou.

Nižší vyhlídky růstu a sílící tlaky na ceny přinášejí dilemata v oblasti politiky. Po většinu posledních dvou let byly členské státy EU díky kombinaci expanzivní měnové politiky a silné fiskální podpory schopny stabilizovat ekonomiku tváří v tvář pandemii. Otřesy vyvolané válkou zatěžují především nabídkovou stranu hospodářství, brzdí růst potenciálního produktu a zároveň tlačí inflaci na úroveň, která nebyla od zavedení jednotné měny nikdy zaznamenána. Úkolem fiskální politiky je zmírnit dopad rostoucích cen energií, zejména na zranitelné domácnosti, a to s ohledem na potenciální dopad opatření na inflaci, na soulad s dlouhodobým cílem snížit celkovou závislost na fosilních palivech a zbavit se dovozu fosilních paliv z Ruska, stejně jako na potřebu obezřetnosti v zájmu zachování fiskální udržitelnosti.

3. PROPOJENÍ EVROPSKÉHO SEMESTRU, NÁSTROJE PRO OŽIVENÍ A ODOLNOST A PLÁNU REPowerEU – HLAVNÍ CÍLE DOPORUČENÍ PRO JEDNOTLIVÉ ZEMĚ V ROCE 2022

Nástroj pro oživení a odolnost představuje ústřední nástroj pro realizaci priorit politiky EU v rámci evropského semestru a ve spojení s plánem REPowerEU i pro řešení nově vzniklých výzev. Nástroj díky svému silnému systému pro monitorování na základě výkonnosti zajišťuje důležitou finanční podporu provádění klíčových reforem a investic a zahrnuje i Unií financovaný fiskální a reformní impuls. Za jeden rok od jeho zavedení bylo dosaženo značného pokroku, který měl pozitivní vedlejší účinky na celou EU a současně podpořil konvergenci, zejména v celé eurozóně. Provádění ambiciózních plánů pro oživení a odolnost je klíčovým prvkem podpory souběžné ekologické a digitální transformace a zvýšení odolnosti členských států. V souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost zahrnují vnitrostátní plány pro oživení a odolnost všechna relevantní doporučení pro jednotlivé země nebo jejich významnou část. Evropský semestr a Nástroj pro oživení a odolnost budou proto i nadále úzce propojeny, aby se zajistila doplňkovost v oblasti politických priorit, kterých mají dosáhnout, předcházením případům překrývání a minimalizací administrativní zátěže. Ruská invaze na Ukrajinu změnila geopolitický a hospodářský kontext. Versailleské prohlášení 5 vyzvalo k dalším rozhodným krokům v zájmu budování evropské suverenity, a to snížením strategické závislosti EU, zvýšením bezpečnosti dodávek, zejména v oblasti kritických surovin a postupným ukončením naší závislosti na fosilních palivech z Ruska. Nástroj pro oživení a odolnost bude mít pro naplnění uvedených cílů zásadní úlohu při mobilizaci a řízení dostupných zdrojů na evropské úrovni, jak uvádí i plán REPowerEU.

Jak bylo oznámeno v roční analýze udržitelného růstu 2022, letošní jarní balíček znovu obsahuje zprávy o jednotlivých zemích a doporučení pro jednotlivé země. Zprávy o jednotlivých zemích nabízejí stručný přehled stávajících a nově vznikajících výzev podle čtyř rozměrů konkurenceschopné udržitelnosti a přehled odolnosti jednotlivých členských států z hlediska řešení těchto výzev, který se odráží i v přehledech odolnosti, které vypracovala Komise 6 . Zprávy o jednotlivých zemích hodnotí provádění předešlých doporučení pro jednotlivé země a opatření zařazených do plánů pro oživení a odolnost, která budou ve značné míře hnací silou reformních a investičních agend členských států do roku 2026 7 . Zprávy identifikují hlavní dosud nevyřešené nebo nově vzniklé výzvy, které nejsou dostatečně kryty závazky přijatými v rámci plánů pro oživení a odolnost, jež tvoří základ letošních doporučení pro jednotlivé země. Tato „analýza mezer“ a související doporučení přihlížejí zvláště k nutnosti snížit naši energetickou závislost po invazi Ruska na Ukrajinu, a to v souladu s prioritami plánu REPowerEU, a řešit související socioekonomické důsledky.

Vzhledem ke komplexní povaze plánů pro oživení a odolnost se předmětná nová doporučení pro jednotlivé země zabývají jen omezeným počtem dalších výzev v oblasti reforem a investic 8 . Členské státy by se měly zaměřit v první řadě na včasné provedení plánů pro oživení a odolnost. Komise proto navrhuje Radě, aby všem členským státům se schváleným plánem pro oživení a odolnost adresovala: doporučení týkající se fiskální politiky, včetně případných fiskálních strukturálních reforem; doporučení týkající se provádění plánu pro oživení a odolnost a programů v rámci politiky soudržnosti; doporučení týkající se energetické politiky v souladu s cíli plánu REPowerEU; dle potřeby další doporučení týkající se dosud nevyřešených a nově vzniklých strukturálních problémů identifikovaných na základě analýzy mezer. U členských států, které nemají schválené plány pro oživení a odolnost, je oblast působnosti doporučení širší.

Nástroj pro oživení a odolnost je mocným nástrojem k dosažení cílů plánu REPowerEU. Nástroj pro oživení a odolnost nabízí rámec pro monitorování a podávání zpráv, v němž mohou členské státy vykazovat i pokrok dosažený při plnění cílů plánu REPowerEU, a to v plné součinnosti s prováděním stávajících a aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu 9 a evropského semestru. Komise důrazně vybízí členské státy, aby navrhly dodatečné investice a reformy a posílily stávající opatření na podporu bezpečnosti dodávek energie v EU a snížení závislosti na ruských fosilních palivech. Vyzývá proto členské státy, aby do svých plánů pro oživení a odolnost zahrnuly zvláštní kapitolu věnovanou plánu REPowerEU v souladu s příslušným pokynem, který byl vydán dne 18. května 10 . V tomto kontextu budou pro reformy a investice zařazené do kapitol věnovaných plánu REPowerEU zvláště relevantní nově vydaná doporučení pro jednotlivé země z roku 2022 v oblasti energetiky. Při posuzování dodatečné kapitoly a případných dalších cílených změn v reakci na nová doporučení pro jednotlivé země Komise zohlední všechny analytické údaje o daném členském státě, které jsou k dispozici v kontextu evropského semestru, a posoudí opatření již zařazená do plánů pro oživení a odolnost i do programů v rámci politiky soudržnosti na období 2021–2027.

4. NAD RÁMEC PLÁNŮ PRO OŽIVENÍ A ODOLNOST – PŘEHLED ZJIŠTĚNÝCH SPOLEČNÝCH VÝZEV

Členské státy by měly pokročit v provádění svých plánů pro oživení a odolnost, současně však přetrvává i řada nevyřešených problémů a vznikají problémy nové, a to i v důsledku invaze na Ukrajinu, které mají dopad na čtyři rozměry konkurenceschopné udržitelnosti. Každý členský stát tak čelí jednak společným, jednak pro něj specifickým výzvám, jež vyžadují přijetí politických opatření, jak je uvedeno v doporučeních pro jednotlivé země.

4.1 Energetická a environmentální udržitelnost

Urychlení dekarbonizace sníží naši závislost na fosilních palivech a současně pomůže dosáhnout našich cílů v oblasti klimatu pro rok 2030, které jsou vytyčeny v evropském právním rámci pro klima 11 . Invaze na Ukrajinu jasně ukázala závislost EU na dovozu fosilních paliv. Zdůraznila environmentální, ekonomické a bezpečnostní důvody pro rozšíření využití energie z obnovitelných zdrojů a snížení spotřeby energie. 22% podílem hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů EU podle nejnovějších údajů o 2 procentní body překročila svůj cíl pro rok 2020, nyní je však zapotřebí ještě většího úsilí. Ve svém balíčku „Fit for 55“ z července 2021 Komise navrhla zvýšit cíl týkající se obnovitelných zdrojů do roku 2030 z alespoň 32 % na alespoň 40 % celkové skladby zdrojů energie v EU a zvýšit cíl v oblasti energetické účinnosti tak, aby bylo do roku 2030 dosaženo 9% snížení spotřeby energie ve srovnání s referenčními projekcemi. Vzhledem k naléhavé potřebě snížit závislost EU na ruských fosilních palivech předložila Komise v rámci svého plánu REPowerEU legislativní změny, které mají navýšit cíl v oblasti obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 alespoň na 45 % a cíl v oblasti energetické účinnosti do roku 2030 stanovit alespoň na –13 %.

Snížení spotřeby energie a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie vyžaduje mobilizaci vyšších úrovní veřejných a soukromých investic. Předešlé odhady dodatečných investičních potřeb pro účely ekologické transformace ve výši 520 miliard EUR ročně 12 pravděpodobně představují minimum skutečných potřeb, neboť v důsledku ruské invaze na Ukrajinu je nutné upřednostnit transformaci energetiky. Soukromé a veřejné investice do energetiky by se měly zaměřit na snižování spotřeby energie v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ 13 , na podporu domácností trpících energetickou chudobou, posílení aktivní účasti spotřebitelů na transformaci energetiky, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů a na prosazování udržitelné mobility a dekarbonizace průmyslu, přičemž prioritou by mělo být postupné ukončení přímých a nepřímých dotací na energii z fosilních zdrojů. Zásadní význam pro urychlení ekologické transformace budou mít investice do výzkumu a inovací. Investice do energetické infrastruktury, a to i v přeshraničním kontextu, budou zapotřebí i k diverzifikaci zdrojů energie se zaměřením na čistou energii a k zajištění energetické bezpečnosti. Ke zvýšení bezpečnosti dodávek přispěje zejména rozvoj přeshraničních propojovacích vedení, neboť členským státům umožní přístup k dalším a rozmanitějším zdrojům energie a zvýší flexibilitu a odolnost jejich trhů s energií. Členské státy musí pro financování těchto investic mobilizovat všechny dostupné veřejné a soukromé zdroje finančních prostředků, včetně přidělování vyššího podílu z příjmů systému obchodování s emisemi. Význam pro diverzifikaci dodávek energie a zvyšování bezpečnosti dodávek mohou mít nové investice do infrastruktury a sítí v oblasti plynu. Doporučuje se, aby tyto investice byly pokud možno takové, aby obstály i v budoucnosti, tedy aby byla usnadněna jejich dlouhodobá udržitelnost možností budoucího nového využití pro udržitelná paliva.

Těžkopádné správní postupy brzdí realizaci projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Zúčastněné strany opakovaně upozornily na správní postupy v několika členských státech jako na klíčovou překážku realizace projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury, které má dopad na míru jistoty investorů, plánování projektů a celkového schvalování projektů. Je třeba zaměřit úsilí především na plné provedení směrnice o obnovitelných zdrojích energie ve vnitrostátním právu a na důsledné uplatňování doporučení o urychlení postupů udělování povolení, které bylo přijato dne 18. května. Členské státy by rovněž měly neprodleně určit „oblasti vhodné pro obnovitelné zdroje energie“, jak je stanoveno v návrhu změny směrnice o obnovitelných zdrojích energie, a odstranit zbývající překážky pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů a související infrastrukturu. Nové projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické infrastruktury by měly být schvalovány podle zjednodušených postupů plánování a udělování povolení. V tomto ohledu také Komise od března 2022 spolupracuje s orgány členských států při řešení překážek souvisejících s udělováním povolení v rámci pracovní skupiny pro prosazování pravidel jednotného trhu. Členské státy se také budou muset zaměřit na řešení problémů souvisejících s nedostatkem pracovních sil a nabídnout další příležitosti k prohlubování dovedností a změnám kvalifikace, a to i pro příslušné povolovací orgány na celostátní, regionální a vnitrostátní úrovni, v rámci širších snah o zajištění dostupnosti dovedností nezbytných pro cíle Zelené dohody, včetně strategie „Renovační vlna“.

Obavy týkající se dostupnosti surovin zdůrazňují nutnost a naléhavost urychlení našeho přechodu k oběhovému hospodářství. Spolu se strategickým přehodnocením zajišťování zdrojů surovin, zejména vzácných zemin, které jsou nezbytné pro souběžnou transformaci, včetně zvážení udržitelné těžby a zpracování surovin v EU, zvýší rozšíření oběhových a inovativních řešení dostupnost surovin a přispěje ke snížení poptávky po energii 14 . Opatření v oblasti oběhového hospodářství, účinného využívání zdrojů a nakládání s odpady mají environmentální, klimatické a ekonomické přínosy. Měly by je upřednostnit ty členské státy, jejichž stávající politiky v uvedených oblastech nenaplňují svůj potenciál. Je proto nutné zavést silnější regulační rámce k prosazování oběhového hospodářství doplněné pobídkami pro inovativní postupy.

4.2 Produktivita

Zajištění dobře fungujícího jednotného trhu zůstává klíčovým prvkem pro růst produktivity, hospodářskou prosperitu a konvergenci. Kombinovaný účinek krize COVID-19 a ruské invaze na Ukrajinu zhoršil narušení fungování dodavatelských řetězců. Podniky budou muset své dodavatelské řetězce diverzifikovat, aby zvládly rizika spojená s cenami, kvalitou a dodávkami surovin. Pokračující opatření proti šíření nákazy a dlouhodobý nedostatek pracovních sil mohou také omezovat hospodářskou činnost a narušovat fungování kritických dodavatelských řetězců po delší dobu, než se předpokládalo. Vzhledem k tomu, že dobře fungující jednotný trh je v EU hlavním zdrojem růstu produktivity, tvorby pracovních míst a odolnosti, je třeba řešit jakákoli narušení a překážky jednotného trhu, které omezují volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. To od členských států vyžaduje soustavnou snahu o řešení problematických míst s cílem podpořit investice, včetně investic do infrastruktury, a stabilitu dodavatelských řetězců napříč všemi ekosystémy. Je třeba přijmout opatření, která životaschopným podnikům v EU pomohou zmírnit dopad vzestupu cen energií a rizik vyplývajících z invaze Ruska na Ukrajinu z hlediska narušení dodavatelských řetězců, logistiky a investic. Využití rozmanitosti regionů EU a pomoc všem regionům při využívání jejich plného potenciálu přispěje k integrovanějšímu, živějšímu a odolnějšímu jednotnému trhu. Integrovanější jednotný trh zlepší schopnost podniků v EU získávat kapitál v celé EU, a tím povzbudí dlouhodobé investice k podpoře inovací a financování ekologické a digitální transformace. V tomto ohledu je důležitý i další pokrok při dokončování unie kapitálových trhů a bankovní unie.

Ambiciózní reformy, jejichž cílem je zlepšit podnikatelské prostředí, správní kapacity a institucionální odolnost, musí být doprovázeny dalšími investicemi. Pro uskutečnění strukturálních reforem a rozsáhlých investic zvyšujících produktivitu je zapotřebí komplexní politický přístup, který se zaměří na zlepšování správních kapacit a odpovídající rámcové podmínky na celostátní a nižší úrovni. Řada členských států stále čelí výzvě zlepšit podnikatelské prostředí, a to i pokud jde o regulované profese, efektivní veřejnou správu, zadávání veřejných zakázek a přístup k financování a snížení administrativní zátěže podniků, zvláště malých a středních. Kromě toho je pro spolehlivost institucionální odolnosti členských států a dobré podnikatelské prostředí nezbytné dále usilovat o posílení právního státu, zejména o nezávislé, kvalitní a efektivní systémy soudnictví a dobře fungující rámce boje proti korupci.

Výzkum a inovace nadále představují nepostradatelný nástroj pro posílení konkurenceschopnosti členských států a napomáhají souběžné ekologické a digitální transformaci a otevřené strategické autonomii EU. Za současné situace jsou účinné a dobře koordinované nástroje v oblasti výzkumu a inovací spolu s dalším úsilím o překlenutí mezery mezi inovacemi a trhem zásadní pro urychlení ekologické a digitální transformace a snížení závislosti na fosilních palivech ve všech zemích a regionech EU. Ačkoli by obsáhlý soubor reforem a investic v oblasti výzkumu a inovací začleněný do plánů pro oživení a odolnost měl významně přispět k posílení systémů výzkumu a inovací v členských státech, několik zemí bude muset přijmout další opatření, aby posílily své inovační prostředí a zvládly výzvy, jimž v oblasti výzkumu a inovací čelí. K těmto opatřením náleží zlepšování vazeb mezi vědeckou obcí a podniky, usnadnění přenosů znalostí, dosahování excelence, podpora podnikových inovací, a to i prostřednictvím podpory malých a středních podniků, začínajících podniků a sociálních podniků, rozšiřování regionální základny jejich vnitrostátního soukromého ekosystému výzkumu a inovací a přilákání talentů. Velký význam přitom mají odpovídající příděly finančních prostředků doplněné jasně formulovanými cíli v oblasti výzkumu a inovací a cíli financování.

Investice do digitálních technologií, lidí a jejich dovedností jsou hnací silou naší digitální transformace. Podle indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) je pokrok členských států při zavádění sítí 5G a digitalizaci veřejného a soukromého sektoru služeb nejednoznačný. Pokrok v oblasti digitalizace je však úzce propojen s ostatními podpůrnými faktory, jako jsou výzkum a investice, financování, trh práce a reformy vzdělávání a odborné přípravy, jakož i s potřebou jasných investičních signálů pro usnadnění integrace digitálních řešení v příslušných odvětvích (např. v oblasti energetiky, mobility, zdraví). Investice do digitální infrastruktury a technologií jsou cennými faktory, které umožňují ekologickou a digitální transformaci našich ekonomik a společností a které je třeba doplnit investicemi do digitálního vzdělávání, lidí a jejich dovedností, včetně podpory prohlubování dovedností a změn kvalifikace se silným zaměřením na řešení regionálních rozdílů, a to včetně řešení problému odlivu mozků, rozdílů mezi městem a venkovem a vylidňování v určitých regionech. Tento vývoj přispěje i ke stimulaci zvyšování produktivity evropských podniků, bude pobídkou pro podniky, zejména malé a střední podniky, aby přistoupily k větší digitalizaci své činnosti, a bude přínosem pro hospodářské oživení obecně.

4.3 Spravedlnost

Evropský pilíř sociálních práv představuje obecný rámec zajištění spravedlnosti v EU, jeho plné provedení má zásadní význam pro dosažení vzestupné sociální a hospodářské konvergence. Plány pro oživení a odolnost obsahují širokou škálu reforem a investic, které přispějí k podpoře širší účasti na trhu práce, ke zvyšování produktivity díky opatřením v oblasti vzdělávání, prohlubování dovedností a změn kvalifikace, jakož i k sociálnímu začlenění a odolnosti. Nástroj pro oživení a odolnost spolu s fondy politiky soudržnosti a mechanismem pro spravedlivou transformaci podporuje v EU spravedlivé a inkluzivní oživení v souladu s Evropským pilířem sociálních práv. Akční plán Komise pro provádění pilíře navrhl nové hlavní cíle EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby do roku 2030 15 i revidovaný srovnávací přehled sociálních ukazatelů, a sociální summit, který se uskutečnil v roce 2021 v Portu, všechny tyto návrhy přivítal. Členské státy nyní stanovují vnitrostátní cíle v souladu s ambicemi hlavních cílů EU. Provádění pilíře a jeho sledování prostřednictvím srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů je začleněno do cyklu evropského semestru a odráží se v analýzách, z nichž vycházejí příslušná doporučení pro jednotlivé země.

Pandemie COVID-19 se různých skupin obyvatelstva a regionů dotkla nerovnoměrně a odhalila zranitelná místa a nerovnosti. Díky rychlé politické reakci zůstaly celkové příjmové nerovnosti a riziko chudoby nebo sociálního vyloučení v letech 2019 až 2020 ve většině členských států obecně stabilní. Střednědobé dopady pandemie v oblasti chudoby a nerovnosti jsou však nadále nejisté. Krize COVID-19 nepřiměřeně zasáhla určité regiony, sektory a skupiny obyvatel, které se již potýkaly s horší zaměstnaností a horšími sociálními podmínkami, a to zejména: mladé lidi, pracovníky s nízkou kvalifikací a pracovníky se smlouvou na dobu určitou, osoby se zdravotním postižením, osoby přistěhovaleckého původu a Romy. Rovněž prohloubila nerovnosti ve vzdělávání a nedostatek kvalifikovaných pracovníků a ukázala, jak je důležité zajistit přístup ke kvalitnímu vzdělávání na všech úrovních, jakož i odpovídající pokrytí sociálními záchrannými sítěmi a programy zkrácené pracovní doby, včetně programů podpořených z Evropského sociálního fondu a nástroje SURE, které pomohly zachovat zaměstnanost. Přístup k sociálním dávkám, jejich přiměřenost a účinnost se v jednotlivých členských státech liší, což poukazuje na neefektivní prvky systémů sociální ochrany. V řadě členských států je třeba zvýšit nabídku cenově dostupného a sociálního bydlení. Pandemie také upozornila na to, jak je nezbytné mít k dispozici účinné, odolné a udržitelné systémy zdravotní péče. Několik členských států se stále potýká s výzvou zlepšit odolnost, kvalitu a dostupnost svých systémů zdravotní a dlouhodobé péče včetně nutnosti řešit otázku nedostatku zdravotníků a současně zajistit dlouhodobou udržitelnost těchto systémů.

Nedávný vzestup cen energií a potravin nejvíce zasáhl nejchudší domácnosti. Nárůst cen fosilních paliv, elektřiny a komodit, který byl patrný již ve druhé polovině roku 2021, se dále prohloubil v důsledku invaze na Ukrajinu. Zatěžuje zejména nejvíce zranitelné domácnosti, které musí vynakládat větší část svého disponibilního příjmu na základní zboží, jako jsou energie a potraviny. Sdělení Komise o cenách energie 16 obsahuje „soubor opatření“, který mohou EU a členské státy využít k řešení bezprostředního dopadu nárůstu cen energií a k dalšímu posílení odolnosti vůči budoucím otřesům. Krátkodobá vnitrostátní opatření zahrnují mimořádnou podporu příjmů pro domácnosti, státní podporu pro podniky a snížení daní. „Soubor opatření“ byl ve sdělení o plánu REPowerEU doplněn o další pokyny, které se týkají zásahů do stanovování cen. K zajištění spravedlivé ekologické transformace pro všechny občany a území je v současné době ještě nezbytnější provádět plány pro oživení a odolnost, plán REPowerEU, programy soudržnosti, jakož i doprovodné politiky zohledňující distribuční a sociální dopady 17 . V zájmu maximální účinnosti by podpůrné politiky měly být dočasné a měly by být zacíleny na ty nejzranitelnější, přičemž by měly být zachovány pobídky ke snižování spotřeby fosilních paliv a omezen jejich rozpočtový dopad.

S oživením trhů práce pozorujeme změny v zaměstnanosti způsobené digitální, ekologickou, geopolitickou a demografickou transformací, které vedou k nedostatku pracovních sil. U mnoha zaměstnavatelů pravděpodobně překrývající se digitální, ekologická a geopolitická transformace povede k hlubokým změnám činnosti a obchodních modelů. V mnoha členských státech se objevuje nedostatek pracovních sil, a to zejména v odvětvích, jako jsou stavebnictví, zdravotnictví a informační a komunikační technologie. Vybavení pracovních sil náležitými dovednostmi zůstává velkou výzvou nejen z hlediska řešení nedostatku pracovních sil, ale také z hlediska uvolnění investic ze strany podniků a umožnění ekologické a digitální transformace. To ještě zdůrazňuje úlohu účinných opatření aktivní politiky na trhu práce a veřejných služeb zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy relevantních pro trh práce a kvalifikovaných učitelů a školitelů na trzích práce a ve společnostech, které jsou stále náročnější na znalosti, jak je zdůrazněno v doporučení o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti. V kontextu nedostatku pracovních sil a přetrvávajících rozdílů v zaměstnanosti představuje zvýšení účasti žen na trhu práce, mimo jiné zlepšením přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči, a zvýšení účasti nedostatečně zastoupených skupin, jako jsou osoby se zdravotním postižením, migranti a Romové, stále významnou příležitost pro inkluzivní a udržitelný růst a rovnost.

Ruská invaze na Ukrajinu donutila miliony lidí uprchnout z jejich země do bezpečí. Tyto osoby, zejména ženy a děti, potřebují podporu prostřednictvím sociálních systémů, systémů vzdělávání a systémů zdravotní péče členských států 18 . Na vlnu vysídlených osob z Ukrajiny navázala nebývalá vlna solidarity v celé Evropě. Dne 4. března 2022 byla poprvé uplatněna směrnice o dočasné ochraně, na jejímž základě mohou osoby vysídlené z Ukrajiny oprávněně pobývat v EU a získávají přístup k předškolnímu vzdělávání a péči, vzdělávání a odborné přípravě, přístup na trh práce, přístup k zdravotní péči, bydlení a sociálnímu zabezpečení 19 . Je nezbytné, aby životy vysídlených osob nebyly během války přerušeny a aby tyto osoby mohly pokračovat ve vzdělávání, pracovat a získávat nové dovednosti. K tomu je nutné, aby členské státy poskytly pomoc při řešení bezprostředních potřeb uprchlíků z Ukrajiny, ale aby také poskytly zdroje vnitrostátním správním orgánům pro jejich činnost na podporu vysídlených osob v přístupu ke zdravotní péči, péči o děti, bydlení, sociální ochraně, zapojení do vzdělávání a odborné přípravy a při hledání zaměstnání. S cílem finančně podpořit členské státy, které hostí uprchlíky z Ukrajiny, přijala Komise od března 2022 řadu iniciativ 20 a bude i nadále poskytovat pomoc v rámci koordinovaného úsilí EU.

Pokračující reformy a investice členských států budou mít zásadní význam pro podporu tvorby kvalitních pracovních míst, rozvoj dovedností a bezproblémové přechody na trhu práce, jak zdůrazňuje návrh hlavních směrů politik zaměstnanosti předložený Komisí. Hlavní směry vytyčují cestu, jak modernizovat instituce trhu práce, vzdělávání a odbornou přípravu, jakož i systémy sociální ochrany a zdravotní péče, aby byly inkluzivnější a spravedlivější. Začleňují i zvláštní pokyny zaměřené na řešení narůstajícího nedostatku dovedností a pracovních sil a dosažení sociálně spravedlivé ekologické a digitální transformace. V roce 2022 Komise navrhuje sladit hlavní směry politik zaměstnanosti tak, aby lépe odrážely situaci po pandemii COVID-19, nejnovější politické iniciativy a příslušné prvky politik v souvislosti s agresí Ruska proti Ukrajině.

4.4 Makroekonomická stabilita

Koordinovaná politická opatření zmírnila dopad pandemie na ekonomiky v EU a otevřela cestu k silnému oživení v roce 2021. Obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu spolu s dočasným rámcem pro státní podporu umožnila rozsáhlou fiskální podporu ve všech členských státech. Současně EU mobilizovala svůj rozpočet, zejména prostřednictvím nástroje SURE, s cílem zmírnit dopad krize na pracovníky a podniky. Zahájení činnosti nástroje NextGenerationEU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, je silným impulsem pro oživení. Orientace fiskální politiky v EU jako celku (včetně veřejných výdajů financovaných z grantů z Nástroje pro oživení a odolnost a z jiných fondů EU 21 ) byla podle odhadů v roce 2020 obecně neutrální a v roce 2021 měla expanzivní povahu ve výši téměř 1 % HDP.

Diskreční politická opatření, včetně vyšších investic, přispívají k expanzivní orientaci fiskální politiky v roce 2022 v EU jako celku. Tato expanzivní fiskální orientace se v roce 2022 odhaduje na přibližně 1,75 % HDP. Skladba diskrečních opatření se postupem času vyvíjela s ohledem na nové výzvy, zejména včetně politik ke zmírnění dopadu vyšších cen energie na podniky a domácnosti a opatření na podporu osob prchajících před vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině. Diskreční fiskální opatření, která byla přijata od podzimu 2021 ke snížení dopadu vysokých cen energie, se v současné době odhadují na 0,6 % HDP EU v roce 2022. Tato opatření zahrnují dočasná snížení nepřímých daní z energetických produktů, dotace na výrobu energie, dotace pro spotřebitele energie, sociální transfery (přímo vázané na spotřebu energie) pro zranitelné domácnosti a regulované ceny na maloobchodní úrovni. Ačkoli většina těchto opatření byla oznámena jako dočasná, související náklady by se odpovídajícím způsobem zvýšily, pokud by byla opatření prodloužena nebo byla rozšířena jejich oblast působnosti bez kompenzačních opatření. Navíc je důležité upozornit, že dopad zvýšení cen energie na veřejné finance přesahuje rámec přijatých diskrečních opatření. Zpomalení hospodářské činnosti, které je důsledkem otřesu vyvolaného cenami energií, zřejmě povede ke zpomalení výběru daní a příspěvků na sociální zabezpečení. To má spolu s případnými vyššími veřejnými výdaji plynoucími z úpravy mezd, sociálních dávek a dalších výdajů o inflaci dopad na schodek veřejných financí a veřejný dluh. V zájmu omezení rozpočtových nákladů, maximalizace jejich hospodářských a sociálních dopadů a zachování pobídek k ekologické transformaci by opatření politiky zaměřená na řešení nárůstu cen energií měla být dočasná a měla by cílit na zranitelné domácnosti, pro které účty za energii představují významnou část jejich spotřebního koše, jakož i na zvláště zasažená odvětví. Tato opatření by měla být rovněž doprovázena pobídkami ke zvýšení energetické účinnosti a snížení spotřeby energie z fosilních zdrojů.

Fiskální politika by měla být v roce 2023 obezřetná a současně by měla být připravena reagovat na vyvíjející se hospodářskou situaci. Specifická povaha makroekonomického otřesu vyvolaného ruskou invazí na Ukrajinu, jakož i jeho dlouhodobé důsledky pro potřeby EU v oblasti energetické bezpečnosti si žádají pečlivé koncipování fiskální politiky v roce 2023. Na základě prognózy z jara 2022, která předpokládá, že růst HDP zůstane v horizontu prognózy kladný, byť při vysoké nejistotě a rizicích nepříznivého vývoje, se obecný fiskální impuls pro hospodářství v roce 2023 nezdá být opodstatněný. Fiskální politika by měla kombinovat vyšší investice s kontrolou růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a zároveň umožnit působení automatických stabilizátorů a poskytovat dočasná a cílená opatření ke zmírnění dopadu energetické krize a poskytování humanitární pomoci lidem prchajícím před ruskou invazí na Ukrajinu. Klíčem k dosažení vyšší úrovně investic je úplné a včasné provedení plánů pro oživení a odolnost. Fiskální plány členských států na příští rok by se navíc měly opírat o obezřetné střednědobé postupy korekce, které budou odrážet výzvy v oblasti fiskální udržitelnosti spojené s vysokými poměry veřejného dluhu k HDP, které v důsledku pandemie ještě vzrostly. Aby snížily rizika vyplývající ze změny klimatu, jsou členské státy vyzývány, aby systematicky posuzovaly důsledky této změny v rámci rozpočtového plánování, spolu s politikami a nástroji, které spravedlivým způsobem pomáhají předcházet dopadům souvisejícím se změnou klimatu, tyto dopady omezovat a připravit se na ně. Nadále by měly být v členských státech uplatňovány a podporovány postupy ekologického sestavování rozpočtu v zájmu zajištění souladu veřejných výdajů a příjmů s environmentálními cíli.

Fiskální politiky by nadále měly být mezi jednotlivými členskými státy náležitě rozlišeny (viz také rámeček č. 1). Členské státy s vysokým zadlužením by měly zajistit obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením růstu běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů pod úroveň střednědobého růstu potenciálního produktu, s přihlédnutím k pokračující dočasné a cílené podpoře (podle pravidel pro státní podporu) domácností a podniků, které jsou nejvíce ohroženy nárůstem cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Členské státy s nízkým až středním zadlužením by měly konkrétně zajistit, aby růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů odpovídal celkově neutrální orientaci politiky, s přihlédnutím k pokračující dočasné a cílené podpoře (podle pravidel pro státní podporu) domácností a podniků, které jsou nejvíce ohroženy nárůstem cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Všechny členské státy by měly rozšířit veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, mimo jiné využitím Nástroje pro oživení a odolnost, dalších fondů EU a plánu RePowerEU.

Zvýšená nejistota a silná rizika nepříznivého hospodářského vývoje v souvislosti s válkou v Evropě, bezprecedentní růst cen energií a pokračující narušení dodavatelského řetězce odůvodňují prodloužení obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu do roku 2023. Dne 3. března 2021 Komise konstatovala, že deaktivace obecné únikové doložky by měla být podmíněna stavem hospodářství EU a eurozóny, a to s vědomím, že návrat k normální situaci v hospodářství si vyžádá určitý čas, a že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v EU nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí 22 . V kontextu války v Evropě, nebývalého nárůstu cen energií a pokračujících narušení dodavatelských řetězců se stav hospodářství v EU a eurozóně nevrátil k normálnější situaci. Rozhodnutí o dalším uplatňování nebo deaktivaci obecné únikové doložky by navíc mělo zohlednit i potřebu, aby byla fiskální politika schopna odpovídajícím způsobem reagovat na hospodářské dopady vojenské agrese Ruska vůči proti Ukrajině, a to i v důsledku narušení dodávek energie. Pokračující aktivace obecné únikové doložky v roce 2023 poskytne prostor k tomu, aby vnitrostátní fiskální politika v případě potřeby rychle reagovala, a zároveň zajistí hladký přechod od široké podpory hospodářství v době pandemie k stále přesnějšímu zaměření na dočasná a cílená opatření a fiskální obezřetnost, které jsou nezbytné k zajištění střednědobé udržitelnosti. Obecná úniková doložka nepozastavuje uplatňování Paktu o stabilitě a růstu. Umožňuje dočasné odchýlení od obvyklých rozpočtových požadavků, pokud tím není ohrožena fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Na podzim 2022 Komise znovu posoudí, zda je vhodné navrhnout zahájení postupů při nadměrném schodku na základě údajů o výsledcích za rok 2021. Na jaře 2023 Komise posoudí, zda je vhodné navrhnout zahájení postupů při nadměrném schodku na základě údajů o výsledcích za rok 2022, zejména s přihlédnutím k plnění fiskálních doporučení Rady pro jednotlivé členské státy. Na základě výše uvedených úvah a s ohledem na důsledky zvýšené nejistoty a silných rizik nepříznivého vývoje pro hospodářskou prognózu EU a eurozóny jako celku má Komise za to, že Unie se ještě nevymanila z období prudkého hospodářského propadu. Na tomto základě jsou splněny podmínky pro zachování obecné únikové doložky v roce 2023 a pro její deaktivaci od roku 2024. Komise vyzývá Radu, aby tento závěr potvrdila a zajistila tím jasnost pro členské státy. Komise poskytne pokyny k možným změnám rámce pro správu ekonomických záležitostí po letní přestávce a s dostatečným předstihem před rokem 2023.

Pro mnoho členských států je i nadále důležité pokračovat v zajišťování udržitelnosti veřejného dluhu. Výzvy v oblasti střednědobé a dlouhodobé fiskální udržitelnosti do značné míry odrážejí významné zhoršení strukturálních rozpočtových pozic, které ještě zhoršilo zranitelná místa v oblasti zadlužení, která v několika zemích existovala již před krizí. Problém rostoucích výdajů na důchody, zdravotní péči a dlouhodobou péči v důsledku stárnutí obyvatelstva musí jít ruku v ruce se zajištěním přiměřenosti důchodů a dalších sociálních dávek. Zajištění z fiskálního i sociálního hlediska udržitelného základu důchodových systémů si vyžádá další reformy s cílem prodloužení pracovní kariéry a zajištění větší inkluzivity trhů práce. Zlepšení fiskální udržitelnosti zdravotní a dlouhodobé péče vyžaduje zlepšení účinnosti této péče a zároveň zajištění její přiměřenosti a dostupnosti.

Je třeba pokračovat ve společném úsilí o zintenzivnění boje proti agresivnímu daňovému plánování a daňovým únikům 23 . Tyto snahy spolu s přesunem daňového zatížení směrem od práce a ve prospěch podpory souběžné ekologické a digitální transformace představují politiky, které brání narušování hospodářské soutěže, zacházejí s daňovými poplatníky spravedlivě, chrání veřejné finance a zajišťují udržitelný růst vytvářející pracovní místa. Vedlejší účinky strategií agresivního daňového plánování daňových poplatníků na jiné členské státy vyžadují koordinovaný postup v oblasti vnitrostátních politik doplňujících právní předpisy EU. Na změny mezd po zdanění zvlášť výrazně reaguje pracovní doba osob s nízkými příjmy a druhých výdělečně činných osob v domácnosti. Naopak, některé další daně, zejména periodické daně z nemovitostí a spotřební daně, jsou méně narušující a umožnily by přesun daňové zátěže z práce při současném zohlednění distribučního dopadu. Ekologické daně navíc omezují negativní externality, jako je znečištění, a přispívají tak k dosažení cílů EU v oblasti životního prostředí.

S oživením v průběhu roku 2021 začala makroekonomická nerovnováha celkově opět ustupovat. Očekává se, že hospodářský růst spolu s vhodnými a ambiciózními politickými opatřeními dále sníží makroekonomickou zranitelnost. Rychlé provedení plánů pro oživení a odolnost a plánu REPowerEU zejména posílí potenciální růst, zvýší odolnost ekonomik EU, a pomůže tak v nadcházejících letech řešit zranitelná místa. V rámci postupu při makroekonomické nerovnováze Komise zjistila makroekonomickou zranitelnost související s makroekonomickou nerovnováhou a nadměrnou nerovnováhou v deseti z dvanácti členských států, u nichž byl proveden hloubkový přezkum. Rámeček č. 2 shrnuje zjištění týkající se makroekonomické nerovnováhy v členských státech; dodatek 4 k nim uvádí další podrobnosti.

5. SPOLEČNÉ ÚSILÍ ORGÁNŮ EU, ČLENSKÝCH STÁTŮ A ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

V průběhu celého procesu evropského semestru bude pokračovat konstruktivní dialog s členskými státy, jakož i posílený interinstitucionální dialog na evropské úrovni. Intenzivní politický dialog o plánech pro oživení a odolnost umožnil Komisi a členským státům posílit a prohloubit spolupráci, jež zajistila širokou podporu a měla by pokračovat i během fáze provádění plánů. Obnovení podávání zpráv o jednotlivých zemích a vydávání doporučení pro jednotlivé země nabízí další příležitost k rozšíření interinstitucionálního a dvoustranného dialogu s cílem dosáhnout obecné shody na nově se objevujících výzvách a politických prioritách. Neustálá výměna informací o sociálním a hospodářském vývoji v Evropské unii je zajištěna prostřednictvím pololetního makroekonomického dialogu na politické a technické úrovni mezi Radou, Komisí a zástupci evropských sociálních partnerů. Komise bude rovněž pokračovat v intenzivním dialogu s Evropským parlamentem o klíčovém sociálním a hospodářském vývoji a před každou klíčovou fází ročního koordinačního cyklu bude s Evropským parlamentem nadále spolupracovat.

Úspěšné provádění evropského semestru a Nástroje pro oživení a odolnost se opírá o systematické zapojení sociálních partnerů a dalších zúčastněných stran na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Aktivní zapojení zúčastněných stran prostřednictvím pravidelných specializovaných setkání je důležité ve všech fázích evropského semestru a procesu provádění Nástroje pro oživení a odolnost. Komise vyzývá všechny členské státy, aby prostřednictvím pravidelných výměn aktivně spolupracovaly se svými sociálními partnery, místními a regionálními orgány a dalšími zúčastněnými stranami, zejména se zástupci organizací občanské společnosti, a aby čerpaly z úspěšného uplatňování zásady partnerství při plánování a provádění politiky soudržnosti. Tento přístup pomáhá společně identifikovat výzvy, zlepšovat politická řešení a zajišťuje širší přijetí agendy hospodářské a sociální politiky, včetně provádění doporučení pro jednotlivé země. Komise využije stávajících fór v rámci evropského semestru, aby informovala sociální partnery a zapojila je i do provádění Nástroje pro oživení a odolnost. V průběhu roku Komise rovněž přijme sdělení a návrh doporučení Rady o posílení sociálního dialogu na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.

6. Závěr

Řešení průběžných a nově se objevujících výzev bude mít zásadní význam pro zajištění odolnosti evropských ekonomik a společností a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Se znovuzavedením zpráv o jednotlivých zemích a doporučení pro jednotlivé země se nový cyklus evropského semestru 2022 zaměřuje na udržitelné a inkluzivní oživení založené na provádění ambiciózních plánů pro oživení a odolnost a na čtyřech rozměrech konkurenceschopné udržitelnosti jakožto našeho kompasu pro opatření politiky, a to plně v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN. Zároveň jsou ruská invaze na Ukrajinu a dopad na hospodářství členských států důraznou připomínkou strategických výzev, před nimiž Evropa stojí. Důvody k urychlené transformaci energetiky a odklonu od fosilních paliv nikdy nebyly naléhavější. Jsou zapotřebí další rozhodné kroky k posílení hospodářské a sociální odolnosti, zajištění bezpečnosti dodávek energie v EU a snížení naší závislosti na fosilních palivech z Ruska, a to daleko dříve než v roce 2030.

Kromě dalšího provádění plánů pro oživení a odolnost by členské státy měly přijmout opatření k realizaci doporučení pro jednotlivé země pro rok 2022, která odrážejí zbývající a nové výzvy, a to s přihlédnutím k plánu REPowerEU. Letošní zjednodušené zprávy o jednotlivých zemích určují problémy, které plány pro oživení a odolnost řeší pouze částečně nebo je neřeší vůbec, a to ve čtyřech rozměrech konkurenceschopné udržitelnosti včetně potřeb v oblasti reforem a investic, které mohou podpořit provádění plánu REPowerEU. Hodnocení nevyřešených a nově vzniklých výzev proto odůvodňuje návrh Komise týkající se doporučení pro jednotlivé země na rok 2022. Jakmile budou tato doporučení přijata Radou, budou v souladu s příslušnými pokyny ústředním prvkem nových a specializovaných kapitol plánů pro oživení a odolnost členských států, které jsou věnovány plánu REPowerEU, a budou vodítkem pro další opatření potřebná v souvislosti s plánem REPowerEU.

Komise vyzývá Evropskou radu, aby potvrdila návrhy Komise na doporučení pro jednotlivé země na rok 2022, a Radu, aby tyto návrhy přijala. Komise rovněž vyzývá členské státy, aby doporučení na všech úrovních plně a včas zohlednily v úzkém dialogu se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a dalšími zúčastněnými stranami.

DODATEK 1 – PŘEHLED TEMATICKÝCH OBLASTÍ ZAHRNUTÝCH DO DOPORUČENÍ PRO JEDNOTLIVÉ ZEMĚ

DODATEK 2 – POKROK PŘI PROVÁDĚNÍ DOPORUČENÍ PRO JEDNOTLIVÉ ZEMĚ

Cyklus evropského semestru 2022 shrnuje opatření politiky členských států přijatá k řešení strukturálních problémů, jež byly identifikovány v doporučeních pro jednotlivé země přijatých od roku 2019. V návaznosti na zřízení Nástroje pro oživení a odolnost jako ústředního nástroje pro realizaci priorit politiky EU a členských států hodnocení doporučení pro jednotlivé země v roce 2022 zohledňují politická opatření, která členské státy dosud přijaly( 24 ) i závazky přijaté v plánech pro oživení a odolnost, a to v závislosti na míře jejich provedení. Hodnocení proto odráží pouze současné rané fáze provádění plánů pro oživení a odolnost, nikoli úroveň pokroku, které by bylo možné dosáhnout za předpokladu úplného provedení plánů( 25 ). V souladu s oblastí působnosti Nástroje pro oživení a odolnost se hodnocení doporučení pro jednotlivé země na rok 2022 zaměřuje na doporučení pro jednotlivé země na období 2019–2020 (víceleté hodnocení). Hodnocení rovněž zahrnuje hodnocení doporučení pro jednotlivé země na rok 2021, která se týkají pouze fiskální politiky (roční hodnocení). 

Obrázek č. 1: Současná úroveň provádění doporučení pro jednotlivé země na období 2019–2020	Obrázek č. 2: Provádění doporučení pro jednotlivé země na období 2019–2021: roční hodnocení v jednotlivých po sobě následujících letech oproti provedení k dnešnímu dni
Pozn.: Víceleté hodnocení se zabývá provedením doporučení pro jednotlivé země na období 2019–2020 od okamžiku, kdy byla poprvé přijata, až do doby zveřejnění tohoto sdělení. Doporučení pro jednotlivé země na rok 2021 se týkají pouze fiskální politiky.

Z víceletého hlediska bylo alespoň určitého pokroku dosaženo provedením 63 % doporučení pro jednotlivé země na období 2019–2020 (viz obrázek 1). Ve srovnání s loňským hodnocením bylo dosaženo značného dalšího pokroku, pokud jde o strukturální doporučení pro jednotlivé země na rok 2019 i doporučení pro jednotlivé země na rok 2020, která se více zaměřovala na krizi. Tempo reforem se však značně liší podle oblastí politiky. V uplynulých letech dosáhly členské státy největšího pokroku v oblasti přístupu k financování a finančních služeb, následovaných bojem proti praní peněz a podnikatelským prostředím. Pokrok byl naproti tomu obzvláště pomalý, pokud jde důchodové systémy, jednotný trh, hospodářskou soutěž a státní podporu a bydlení.

Pokrok v provádění doporučení přijatých v roce 2021 je značný. Členské státy dosáhly alespoň „určitého pokroku“ v téměř 80 % jim určených doporučení z července 2021, která byla vydána pouze pro fiskální politiky (obrázek 2).

Výsledky hodnocení doporučení pro jednotlivé země na rok 2022 spolu s výsledky z minulých let budou k dispozici na internetových stránkách Komise v červnu.

DODATEK 3 – POKROK PŘI PROVÁDĚNÍ CÍLŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V CELÉ UNII

Pozn.: Výše uvedený obrázek ukazuje tempo, kterým EU v posledním pětiletém období podle vybraných ukazatelů pokročila při plnění každého ze sedmnácti cílů. Metoda hodnocení trendů ukazatelů a jejich agregace na úrovni cílů, jakož i podrobnější analýzy jsou k dispozici na internetových stránkách Eurostatu: Přehled – Ukazatele udržitelného rozvoje – Eurostat (europa.eu) .

Stejně jako v předchozích letech dosáhla EU v sledovaném období (za posledních pět let a do roku 2021) největšího pokroku při podpoře míru a osobní bezpečnosti na svém území a při zlepšování přístupu ke spravedlnosti a důvěry v instituce (cíl č. 16). Významného zlepšení bylo rovněž dosaženo v oblasti hospodářského růstu a trhu práce (cíl č. 8), který se v roce 2021 znovu odrazil ode dna po vypuknutí pandemie COVID-19, a v oblasti inovací a infrastruktury (cíl č. 9). Významný byl i pokrok při odstraňování chudoby a sociálního vyloučení (cíl č. 1), dostupné údaje se však částečně týkají pouze období do roku 2019, a proto plně neodrážejí dopady pandemie COVID-19. Pokroku bylo dosaženo i v oblasti čisté a cenově dostupné energie (cíl č. 7), tento vývoj byl však silně ovlivněn mimořádným snížením spotřeby energie v roce 2020 v důsledku omezení veřejného života souvisejících s pandemií COVID-19 a následně nižší hospodářské aktivity. Číselné údaje rovněž dosud nezohledňují nejnovější vývoj v oblasti energetiky v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

EU také dosáhla značného pokroku při plnění cílů v oblasti zdraví a kvalitního života (cíl č. 3), života ve vodě (cíl č. 14) a rovnosti žen a mužů (cíl č. 5). Menšího pokroku bylo dosaženo v oblasti udržitelných měst (cíl č. 11), snižování nerovností (cíl č. 10), odpovědné spotřeby a výroby (cíl č. 12), kvalitního vzdělávání (cíl č. 4), opatření v oblasti klimatu (cíl č. 13) a ukončení hladu a udržitelného zemědělství (cíl č. 2). Pokud jde o pitnou vodu a kanalizaci (cíl udržitelného rozvoje č. 6) a globální partnerství pro cíle a správu věcí veřejných (cíl udržitelného rozvoje č. 17), je vývoj EU v posledních letech, za která jsou k dispozici údaje, neutrální, protože je kombinací téměř rovnocenného udržitelného a neudržitelného vývoje. Naopak k mírnému zhoršení došlo v oblasti života na souši (cíl č. 15), což odráží skutečnost, že ekosystémy a biologická rozmanitost jsou nadále vystaveny tlaku lidské činnosti.

DODATEK 4 – ZJIŠTĚNÍ HLOUBKOVÝCH PŘEZKUMŮ MAKROEKONOMICKÉ NEROVNOVÁHY V ZEMÍCH EU

Nerovnováha nebo nadměrná nerovnováha byla zjištěna v deseti z dvanácti členských států, u nichž byl proveden hloubkový přezkum. Analýza hloubkového přezkumu zkoumá závažnost nerovnováhy, její nedávný a budoucí vývoj a související reakce v oblasti politiky. Zohledněny jsou i významné účinky přelévání a systémové přeshraniční důsledky nerovnováh.

Po prudkém nárůstu v roce 2020 se míra soukromého a veřejného dluhu ve většině případů začíná znovu postupně snižovat. Nárůst zadluženosti soukromého sektoru a veřejného dluhu, který byl způsoben prudkým poklesem HDP a nezbytnými opatřeními ke zmírnění dopadů pandemie COVID-19, se celkově omezil na rok 2020. V důsledku oživení ekonomiky se nyní míra zadlužení opět zmírňuje. Z hlediska rozsahu jsou však zatím snížení dosud omezená a dluhy zůstávají v některých případech výrazně nad úrovní dosaženou před krizí COVID-19. Snížení poměrů dluhu k HDP byla obzvláště malá, což odráží důležitou podporu, kterou fiskální politiky v roce 2021 nadále hospodářství poskytovaly. Vývoj soukromého dluhu se v jednotlivých členských státech různil, přičemž došlo k určitým viditelným poklesům.

Hospodářský růst podpořený rychlým prováděním plánů pro oživení a odolnost do budoucna napomůže dalšímu snižování dluhu, existují však určitá rizika. Nejistota spojená s hospodářskou prognózou je zvýšená, zejména v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Inflační tlaky rostou a přísnější podmínky financování a volatilita směnných kurzů mohou mít dopad na obsluhu dluhu podniků, domácností a vládních institucí. Riziko je zvlášť vysoké v případech, kdy je dluh denominován v cizích měnách, kdy jsou úrokové sazby proměnlivé a kdy jsou potřeby financování vyšší. Vyšší inflace zároveň prostřednictvím efektu jmenovatelů snižuje poměr dluhu k HDP. Strukturální změny a nedostatek pracovních sil mohou vést ke zrychlení růstu mezd, což může vyvolat problémy v oblasti konkurenceschopnosti. Rychlé provedení plánů pro oživení a odolnost a plánu REPowerEU posílí potenciální růst a zvýší odolnost ekonomik EU. To je obzvláště důležité pro země vyznačující se nízkým potenciálním růstem, neboť to může v nadcházejících letech pomoci řešit jejich zranitelná místa včetně těch, která souvisejí s vysokým zadlužením.

Vnější pozice se opět zlepšují. Běžné účty velkých zemí, které jsou čistými dlužníky s významným odvětvím přeshraničního cestovního ruchu, se začaly zlepšovat, zůstávají však pod úrovní zaznamenanou před krizí. Další posilování by mělo být podpořeno pokračujícím oživováním mezinárodního cestovního ruchu, existuje však riziko narušení v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu. V některých členských státech s pouze nepatrnými změnami přetrvávají velké přebytky běžného účtu v důsledku úspor převažujících nad investicemi, přičemž se očekává, že vyšší dovozní ceny energie sníží běžné účty téměř všech členských států. Většina velkých záporných čistých investičních pozic vůči zahraničí se začala v roce 2021 zlepšovat díky růstu HDP a zlepšení běžných účtů a v letošním a příštím roce se předpokládá další zlepšení. V nadcházejících letech podpoří vnější pozici v řadě případů příliv finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost.

Ceny obytných nemovitostí nadále silně rostou, přičemž vysoká poptávka se setkává s omezenou nabídkou. Vývoj reálných cen obytných nemovitostí v roce 2021 ve většině členských států dále zrychlil a v některých případech tyto ceny zaznamenaly nejrychlejší růst za posledních deset let. Lze očekávat, že omezení nabídky, která existovala již před pandemií, budou přetrvávat i v nadcházejících letech. Očekávání náročnějších podmínek financování v posledních měsících mohla vést k určitému předsunutí rozhodnutí o nákupu a k dalšímu zvýšení cen. V případech, kdy došlo k nárůstu cen spolu s vysokým (a rostoucím) zadlužením domácností, mohou domácnosti a věřitelé vykazovat zvýšenou zranitelnost vůči korekcím cen obytných nemovitostí směrem dolů.

Bankovní sektor dobře překonal krizi způsobenou pandemií, vykazuje větší sílu a těží z minulých reforem. Členské státy s vysokými předchozími objemy úvěry se selháním i nadále snižovaly jejich objem, a to někdy i podstatnou měrou. Úvěry se selháním by však stále mohly narůstat, až se projeví plný dopad ukončení moratorií na splácení dluhu a zrušení dočasných podpůrných opatření souvisejících s pandemií COVID-19. A v neposlední řadě může zhoršení hospodářské prognózy vyvolat i problémy v rozvaze bank, přičemž vyšší úrokové sazby by měly pomoci ziskovým maržím bank. V členských státech se silnou vazbou mezi bankami a vládními institucemi mohou zvýšené náklady na financování státu představovat i riziko pro banky.

Tabulka 1: Zjištění hloubkových přezkumů podle členských států

	Výsledky hloubkových přezkumů v roce 2021	Výsledky hloubkových přezkumů v roce 2022
Bez nerovnováhy Nerovnováha	– DE, ES, FR, HR, IE, NL, PT, RO, SE	HR, IE DE, ES, FR, NL, PT, RO, SE
Nadměrná nerovnováha	CY, EL, IT	CY, EL, IT

 

Členské státy, které se již nepotýkají s nerovnováhou

U Chorvatska, u něhož byla zjištěna nerovnováha v roce 2021, bylo shledáno, že se nepotýká s žádnou nerovnováhou. Významného pokroku bylo dosaženo při snižování soukromého zadlužení a čistých vnějších závazků. Hrubý veřejný dluh zůstává vysoký, znovu však zahájil sestupný trend, který před pandemií přinesl výrazné zlepšení. Bankovní sektor zůstává stabilní a likvidní a snižuje se podíl úvěrů se selháním. Růst potenciálního produktu se zvýšil na základě důrazných opatření politiky a další posílení díky důslednému provádění plánu pro oživení a odolnost může vyřešit zbývající zranitelná místa 26 . Podle současných prognóz se očekává, že soukromý i veřejný dluh se bude i nadále snižovat, vnější pozice bude posilovat a nadále budou využívány finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost.

U Irska, u něhož byla zjištěna nerovnováha v roce 2021, bylo shledáno, že se nepotýká s žádnou nerovnováhou. Významného pokroku bylo dosaženo při snižování veřejného a soukromého zadlužení i čistých vnějších závazků, a to jak před pandemií, tak po jejím nástupu. Snížení míry zadlužení zůstávají významná, jakkoli jsou menší, pokud se vnitrostátní produkt upraví o účinky činnosti nadnárodních podniků zaregistrovaných v Irsku. Očekává se, že zadluženost soukromého sektoru i veřejný dluh budou nadále klesat a vnější pozice bude dále posilovat. Irské banky nadále snižovaly svůj podíl úvěrů se selháním. Vysoký růst cen obytných nemovitostí i nadále představuje problém z hlediska cenové dostupnosti bydlení, rizika pro makroekonomickou stabilitu se však dosud zdají být omezená. Jakkoli může být jeho přímý dopad kvůli poměrně malému rozsahu omezený, má plán pro oživení a odolnost potenciál přispět k dalšímu posílení základů hospodářství.

Členské státy, které se potýkají s nerovnováhou

Francie se potýká s nerovnováhou. Zranitelná místa souvisejí s vysokým veřejným dluhem a slabou konkurenceschopností, které mají přeshraniční význam, a to v kontextu nízkého růstu produktivity. Krize COVID-19 způsobila značný nárůst již tak vysokého veřejného dluhu, avšak s hospodářským oživením se poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2021 snížil a očekává se, že tento i příští rok bude nadále klesat, zůstane však výrazně nad úrovní zaznamenanou před pandemií. Soukromé zadlužení v posledních letech nadále rostlo a překračuje obezřetnostní úrovně, ačkoli rizika spojená se zvýšeným zadlužením podniků jsou poněkud zmírněna souběžným vytvářením rezerv v oblasti likvidity. Základní dynamika produktivity zůstává v průběhu času stabilní. Podíl na světovém vývozu, který se v předchozích letech víceméně stabilizoval, během pandemie prudce klesl, přičemž hlavní vývozní odvětví byla vážně zasažena, v letech 2022 a 2023 se však předpokládá výrazné oživení. Nákladová konkurenceschopnost i produktivita budou těžit z nedávných a nadcházejících reforem, včetně pokračujícího důsledného provádění plánu pro oživení a odolnost.

Německo se potýká s nerovnováhou. Zranitelná místa souvisejí s přetrvávajícím vysokým přebytkem běžného účtu, který odráží omezené investice v poměru k úsporám a má přeshraniční význam. Přebytek běžného účtu do roku 2020 klesal jen pomalu a v roce 2021 vzrostl. Zůstává výrazně nad úrovní, která by vyplývala z ekonomických základů země, což odráží omezení spotřeby a nadále utlumené investice. Podnikové investice zůstaly pod úrovní zaznamenanou před pandemií a podniky nadále vykazují silné čisté úspory. Investice do obytných nemovitostí se z nízkého základu postupně zvyšovaly, nabídka však stále zaostává za poptávkou po bydlení. Stávající překážky, včetně překážek správní povahy, omezují veřejné a soukromé investice. Přebytek běžného účtu pravděpodobně zůstane vysoký, i když se očekává, že v roce 2022 mírně klesne v důsledku vyšších cen komodit. Nedávná oznámení o podpoře investic jsou slibná a plán pro oživení a odolnost je zaměřen na řešení problematických míst v oblasti investic. Pro další podporu investic však mají klíčový význam další zdroje a úsilí o řešení problematických míst v oblasti investic, jakož i důkladné provádění podpory.

Nizozemsko se potýká s nerovnováhou. Zranitelná místa se týkají vysokého soukromého dluhu a významného přebytku běžného účtu a mají přeshraniční význam. Z odvětvového hlediska jsou hlavními strukturálními faktory vysokého a přetrvávajícího přebytku běžného účtu, který značně překračuje úrovně vyplývající z ekonomických základů země a v roce 2021 se dále zvýšil, vysoké úspory a nízké domácí investice nefinančních podniků. Část přebytku zahraničního obchodu a jeho nedávná dynamika souvisí s činností některých velkých nadnárodních korporací. Do budoucna bude přebytek pravděpodobně i nadále vysoký, neboť jeho hlavní faktory trvají. Dluh soukromého sektoru zůstává vysoký v důsledku vysokého zadlužení domácností i zadlužení podniků, které je zčásti způsobeno přeshraničními dluhy nadnárodních společností v rámci skupiny. Vysoké zadlužení domácností činí domácnosti zranitelnějšími vůči otřesům, neboť silný růst cen obytných nemovitostí přispěl k růstu dluhu a ceny rezidenčních nemovitostí jsou zřejmě nadhodnocené. Očekává se, že zadlužení domácností zůstane vysoké s ohledem na pokračující růst cen obytných nemovitostí a na narušení trhu s bydlením, která podporují dluhově financované vlastnictví bytů, v kombinaci s nedostatečnou nabídkou bydlení. Byla přijata omezená politická opatření, je však třeba učinit více.

Portugalsko se potýká s nerovnováhou. Zranitelná místa souvisejí s vysokou úrovní soukromého, veřejného i vnějšího dluhu v kontextu nízkého potenciálního růstu. Objem úvěrů se selháním se z vysoké úrovně značně snížil. Po dočasném zvratu v roce 2020 v důsledku krize COVID-19 tato zranitelná místa v roce 2021 znovu vykazují sestupnou trajektorii. Saldo běžného účtu dosáhlo v letech 2020 a 2021 záporných hodnot, zejména v důsledku otřesu v odvětví cestovního ruchu způsobeného pandemií, zatímco čistá investiční pozice vůči zahraničí se již v roce 2021 výrazně zlepšila, a dokonce překročila svou úroveň zaznamenanou před pandemií. Poměr dluhu soukromého sektoru a veřejného dluhu k HDP začal v roce 2021 znovu klesat, zůstává však nad úrovní zaznamenanou před pandemií a poměr veřejného dluhu k HDP stále překračuje obezřetnostní úrovně. Očekává se, že soukromý, veřejný a vnější dluh se bude na základě hospodářského růstu nadále snižovat. Vnější pozice bude přímo těžit z finančních prostředků Nástroje pro oživení a odolnost. Při řešení makroekonomické nerovnováhy bylo dosaženo politického pokroku a úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost může přispět k jejímu dalšímu zmenšení, výzvy v oblasti politiky však přetrvávají.

Rumunsko se potýká s nerovnováhou. Zranitelná místa se týkají účtů nerezidentů spojených s velkými rozpočtovými schodky a znovu se objevujících problémů v oblasti konkurenceschopnosti. Vysoký schodek běžného účtu se v roce 2021 dále zhoršil a jeho zlepšení se nepředpokládá pro letošní ani příští rok. Velké fiskální schodky vznikly před krizí COVID-19 a zvýšily schodek běžného účtu, který představuje riziko pro udržitelnost vnějšího dluhu. Náklady na vládní půjčky se od začátku roku 2021 zvýšily. Nákladovou konkurenceschopnost by mohlo dále zatížit očekávané zrychlení růstu mezd. Nominální odpisy by mohly zmírnit ztrátu konkurenceschopnosti, zvýšily by však inflační tlaky a zátěž spojenou s obsluhou dluhů v cizích měnách, které jsou významné pro sektor vládních institucí a soukromý sektor. Očekává se, že záporná čistá investiční pozice vůči zahraničí zůstane pod úrovní zaznamenanou před pandemií. Vnější pozici by měly napomoci významné finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost, externí financování by se však mohlo za náročnějších celosvětových finančních podmínek ztížit. Nedávné politické iniciativy, včetně úspěšného provádění rumunského plánu pro oživení a odolnost, mohou vyřešit některá zranitelná místa, ke zlepšení konkurenceschopnosti a potenciálního růstu jsou však zapotřebí ještě další opatření.

Španělsko se potýká s nerovnováhou. V kontextu vysoké nezaměstnanosti je zranitelným místem vysoký vnější, veřejný a soukromý dluh, který má přeshraniční význam. Poměr dluhu k HDP v roce 2021 obnovil svůj sestupný trend pozorovaný před pandemií a předpokládá se, že bude klesat i v letošním a příštím roce. Běžný účet vykazuje malý přebytek a čistá investiční pozice vůči zahraničí dosáhla nejlepších výsledků od poloviny prvního desetiletí 21. století. Soukromý dluh však zůstává vyšší než před krizí COVID-19 a stále překračuje obezřetnostní úroveň, zatímco vysoký poměr veřejného dluhu k HDP zůstává výrazně nad úrovní dosaženou před pandemií. Objem úvěrů se selháním se nadále snižoval, některá rizika však přetrvávají zejména v energeticky náročných odvětvích a v odvětvích, která byla tvrdě zasažena krizí COVID-19. Nezaměstnanost se začala v roce 2021 opět snižovat, segmentace trhu práce a nezaměstnanost mladých lidí je však nadále vysoká, přestože minulé a nedávné reformy trhu práce a pokračující provádění plánu pro oživení a odolnost pomohou řešit zbývající zranitelná místa Španělska.

Švédsko se potýká s nerovnováhou. Zranitelnost souvisí s vysokými a rostoucími cenami obytných nemovitostí a vysokou zadlužeností domácností. V roce 2021 se ceny obytných nemovitostí dále odchýlily od základních hodnot a příznivé finanční podmínky nadále podporovaly poptávku po bydlení. Vysoké zadlužení domácností vystavuje Švédsko riziku nepříznivých otřesů a neřízené korekce cen bydlení, což může mít škodlivé důsledky pro reálnou ekonomiku a bankovní sektor. Soukromý dluh dále vzrostl a jeho velká část se soustředí v oblasti nemovitostí, a to jak komerčních, tak obytných, a většina hypotečních dluhů domácností má pohyblivé úrokové sazby. Opatření politiky dostatečně neřeší zranitelná místa související s dluhy na bydlení a potenciálním nadhodnocením cen obytných nemovitostí. Přetrvávají daňové pobídky pro dluhově financované bydlení spolu s nedostatečnou nabídkou a zjištěnými nedostatky fungování trhu s nájemním bydlením. Opatření v plánu pro oživení a odolnost řeší zranitelná místa pouze částečně uspokojivým způsobem.

Členské státy, které se potýkají s nadměrnou nerovnováhou

Kypr se potýká s nadměrnou nerovnováhou. Zranitelná místa souvisejí s vysokým veřejným a soukromým dluhem, vysokými schodky běžného účtu a stále vysokým objemem úvěrů se selháním. Poměr veřejného a soukromého dluhu k HDP se díky silnému hospodářskému oživení v roce 2021 opět snížil. Objem úvěrů se selháním v bankovním sektoru výrazně poklesl díky velkému prodeji těchto úvěrů společnostem nabývajícím úvěry, zůstává však vysoký. Schodek běžného účtu je vysoký navzdory zlepšení v roce 2021 a navíc se předpokládá jeho nárůst v roce 2022 a poté jen pomalý pokles, ve střednědobém horizontu tudíž nebude zajištěna obezřetná čistá investiční pozice vůči zahraničí. Očekává se, že poměr veřejného a soukromého dluhu k HDP se bude dále zlepšovat, částečně na základě hospodářského růstu. Hospodářská prognóza na rok 2022 je však provázena zvýšenou nejistotou v souvislosti s dopadem invaze Ruska na Ukrajinu vzhledem k obzvláště rozsáhlé expozici rizikům v oblasti obchodu se službami. Bude-li plán pro oživení a odolnost proveden včas a účinně, má potenciál přispět k významnému snížení zranitelných míst, je však třeba přijmout další politická opatření.

Řecko se potýká s nadměrnou nerovnováhou. Zranitelná místa souvisejí s vysokým veřejným dluhem, nedokončeným obnovením vnější rovnováhy a vysokými objemem úvěrů se selháním v kontextu nízkého potenciálního růstu a vysoké nezaměstnanosti. Poměr veřejného dluhu k HDP začal opět klesat, a tento pokles by měl pokračovat díky zlepšujícím se rozpočtovým výsledkům a hospodářskému růstu. Schodek běžného účtu stále odráží neúplné zotavení z prudkého poklesu zahraničního cestovního ruchu v roce 2020 a očekává se, že v letošním i příštím roce zůstane jasně záporný. Čistá investiční pozice vůči zahraničí zůstává rovněž silně záporná, což do značné míry odráží skutečnost, že veřejný dluh je většinou v držení věřitelů z oficiálního sektoru. Uvedená pozice se však může jako podíl na HDP zlepšit díky hospodářskému růstu a přílivu významných finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost. Navzdory značnému pokroku zůstává podíl úvěrů se selháním vysoký a omezuje schopnost bank poskytovat úvěry podnikům a domácnostem. Byla přijata příslušná opatření s cílem usnadnit ekonomické ozdravení a odstraňování zranitelných míst. Úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost představuje významnou příležitost k řešení zranitelných míst a posílení potenciálního růstu.

Itálie se potýká s nadměrnou nerovnováhou. Zranitelná místa souvisejí s vysokým veřejným dluhem a slabým růstem produktivity v kontextu nestability trhu práce a určitých slabin na finančních trzích, které mají přeshraniční význam. Soustavně nízký růst produktivity je klíčovým faktorem dlouhodobě slabého růstu HDP Itálie, který narušil snižování veřejného dluhu, poškodil pracovní příležitosti a ovlivnil rozvahy bank. Poměr veřejného dluhu k HDP začal v roce 2021 klesat a předpokládá se jeho další pokles, i nadále však bude představovat riziko pro fiskální udržitelnost, finanční sektor a hospodářský růst. Navzdory zlepšením na trhu práce přetrvává nízká míra účasti. Při snižování objemu úvěrů se selháním bylo dosaženo významných zlepšení, ačkoli vazba mezi státem a bankami se během krize COVID-19 posílila a zůstává výzvou. Kromě toho se může bankovní sektor potýkat s problémy, až se plně projeví dopad postupného ukončování dočasných podpůrných opatření reagujících na krizi způsobenou pandemií. Plán pro oživení a odolnost řeší zranitelná místa, mimo jiné posílením konkurenceschopnosti a produktivity. Prorůstový účinek investic a reforem se však pravděpodobně projeví až za určitou dobu a bude rozhodující měrou záviset na rychlém a řádném provádění.

(1)    COM(2022) 230.

(2)    COM(2022) 231. 

(3)    Například Nástroj pro propojení Evropy, mechanismus pro spravedlivou transformaci, Horizont Evropa a fondy pro inovace a modernizaci systému EU pro obchodování s emisemi.

(4)    Viz dodatek 3 týkající se unijního pokroku při provádění cílů udržitelného rozvoje a monitorovací zpráva Eurostatu o pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje z roku 2022: https://ec.europa.eu/eurostat/product?code=KS-09-22-019 .

(5)    https://www.consilium.europa.eu/media/54804/20220311-versailles-declaration-cs.pdf

(6)    Cílem Komisí vypracovaných přehledů odolnosti je poskytnout celostní hodnocení odolnosti v EU a jejích členských státech. Přehledy hodnotí schopnost dosáhnout pokroku při plnění cílů politik v prostředí výzev. Viz: https://ec.europa.eu/info/strategy/strategic-planning/strategic-foresight/2020-strategic-foresight-report/resilience-dashboards_cs

(7)    Viz Dodatek 2 týkající se unijního pokroku při provádění doporučení pro jednotlivé země. 

(8)    Přehled tematických oblastí obsažených v letošních návrzích doporučení pro jednotlivé země viz dodatek 1.

(9)    Členské státy provedou aktualizaci svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v roce 2023 v souladu s plánem REPowerEU, relevantními doporučeními pro jednotlivé země a případnými změnami plánů pro oživení a odolnost.

(10)    C(2022) 3300.

(11)    Nařízení (EU) 2021/1119.

(12)    Rámeček č. 2 ve sdělení Evropské komise, „Hospodářství EU po pandemii COVID-19: důsledky pro správu ekonomických záležitostí“, COM(2021) 662 final. 

(13)    Zásada „energetická účinnost v první řadě“ je jedním z hlavních pilířů nejen z hlediska naplnění klimatických cílů EU, ale i z hlediska snížení závislosti na fosilních palivech ze zahraničí a zvýšení bezpečnosti dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojů. Měla by být uplatňována maximálním zohledněním nákladově efektivních opatření v oblasti energetické účinnosti při formování energetické politiky a přijímání příslušných investičních rozhodnutí.

(14)    V oblasti kritických surovin již příslušné činnosti probíhají a budou posíleny, jak bylo oznámeno v plánu REPowerEU (COM(2022) 230).

(15)    Do roku 2030: míra zaměstnanosti alespoň 78 % osob ve věku 20–64 let; nejméně 60 % všech dospělých osob účastnících se každý rok vzdělávání; alespoň o 15 milionů méně osob ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením.

(16)    COM(2021) 660 final.

(17)    Viz: Komisí předložený návrh doporučení Rady o zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_21_6795.

(18)    Nejvíce příchozích uprchlíků eviduje Polsko, po němž následují další členské státy EU sousedící s Ukrajinou, očekává se však přesídlení některých osob do jiných zemí EU. Viz: sdělení „Přijímání lidí prchajících před válkou na Ukrajině“ ze dne 23. března 2022.

(19)    Viz: Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana (Úř. věst. L 71, 4.3.2022, s. 1). 

(20)    Dne 8. března Komise přijala návrh akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE), který umožňuje rychlé přerozdělení dostupných finančních prostředků z politiky soudržnosti na období 2014–2020 (ESF, EFRR) a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Finanční krytí pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU) pro rok 2022 mohou členské státy použít i k řešení potřeb osob prchajících z Ukrajiny. Komise navrhla navýšit celkové předběžné financování v rámci iniciativy REACT-EU pro členské státy, které přijímají osoby vysídlené z Ukrajiny, o 3,4 miliardy EUR. Tyto finanční prostředky doplní stávající tematické fondy, jako je Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a Nástroj pro správu hranic a víza (BMVI). Od 13. dubna zavedla Komise nový zjednodušený postup financování v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020 s cílem pokrýt základní potřeby osob, kterým byla v důsledku války na Ukrajině poskytnuta dočasná ochrana.

(21)      Vyjma dočasných mimořádných opatření v souvislosti s pandemií COVID-19.

(22)    COM(2021) 105 final.

(23)    V prosinci 2021 Komise představila klíčovou iniciativu, která má ukončit využívání krycích subjektů pro daňové účely. Cílem návrhu (označovaného jako „UNSHELL“) je zajistit, aby subjekty v Evropské unii, které nevykonávají žádnou nebo vykonávají jen minimální hospodářskou činnost, nemohly využívat žádných daňových zvýhodnění. V prosinci 2021 Komise rovněž přijala návrh směrnice o zavádění globální minimální úrovně zdanění (pilíře 2) v EU. Návrh stanoví pravidla pro zajištění minimální úrovně zdanění velkých nadnárodních podniků a velkých vnitrostátních skupin, a tím přispívá ke spravedlivému zdanění i zdravému podnikatelskému prostředí. Jakmile Rada směrnici přijme, bude jejím cílem zastavit nepřiměřenou daňovou soutěž mezi jurisdikcemi.

(24)  Včetně opatření politiky vykázaných v národních programech reforem, jakož i ve zprávách o Nástroji pro oživení a odolnost (pololetní zprávy o pokroku při provádění milníků a cílů a vyplývající z posouzení žádostí o platbu), s výjimkou členských států, které k datu uzávěrky tohoto sdělení dosud nepředložily plán pro oživení a odolnost nebo kterým nebyl tento plán schválen (Maďarsko, Polsko, Nizozemsko).

(25)  Členské státy byly vyzvány, aby ve svých plánech pro oživení a odolnost účinně řešily všechna příslušná doporučení pro jednotlivé země nebo jejich významnou část. Pro účely plánů pro oživení a odolnost přijatých do dne uzávěrky tohoto sdělení jsou příslušnými doporučeními pro jednotlivé země doporučení přijatá Radou v letech 2019 a 2020. Zde uvedené hodnocení doporučení pro zemi zohledňuje míru provedení opatření obsažených v plánech pro oživení a odolnost a opatření realizovaných mimo rámec plánů pro oživení a odolnost v době hodnocení. Opatření stanovená v přílohách přijatých prováděcích rozhodnutí Rady o schválení posouzení plánů pro oživení a odolnost, která dosud nejsou přijata ani provedena, ale jsou považována za věrohodně oznámená v souladu s metodikou pro hodnocení doporučení pro jednotlivé země, opravňují k hodnocení „omezený pokrok“. Jakmile budou provedena, mohou tato opatření vést k hodnocení „určitý/výrazný pokrok“ nebo „provedení v plném rozsahu“, podle svého významu.

(26) Závazky Chorvatska v souvislosti s účastí v ERM II posoudí v patřičné době Komise a ECB podle svých příslušných oblastí kompetencí.