EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.9.2022
COM(2022) 483 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, HOSPODÁŘSKÉMU A FINANČNÍMU VÝBORU A VÝBORU PRO ZAMĚSTNANOST
Zpráva o evropském nástroji pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 podle článku 14 nařízení Rady (EU) 2020/672
Nástroj SURE po dvou letech
Shrnutí
Tato zpráva je čtvrtou pololetní zprávou o evropském nástroji pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE). Potvrzuje zjištění uvedená v předchozích zprávách, představuje dosavadní fungování a využívání tohoto nástroje a přezkoumává jeho socioekonomický dopad. Nástroj SURE je krizovým nástrojem ve výši 100 miliard EUR, který vytvořila Evropská unie (EU) s cílem pomoci členským státům chránit pracovní místa a příjmy pracovníků v souvislosti s pandemií COVID-19. Nástroj SURE je rovněž silným vyjádřením solidarity mezi členskými státy prostřednictvím EU: všechny členské státy souhlasily, že EU poskytnou dvoustranné záruky, aby si Unie mohla půjčovat na trzích za velmi příznivých podmínek k financování úvěrů nástroje SURE.
Nový nástroj, jenž byl rychle zaveden pro reakci na socioekonomický dopad pandemie
Provádění nástroje bylo rychlé a bezproblémové. Komise navrhla nařízení SURE v rámci počáteční reakce EU na pandemii dne 2. dubna 2020 a Rada nařízení přijala dne 19. května 2020. Dne 22. září 2020, tj. poté, co všechny členské státy podepsaly dohody o zárukách, bylo zpřístupněno finanční krytí ve výši 100 miliard EUR. Komise urychlila provádění nástroje, přičemž úzce spolupracovala s členskými státy. Většina poskytnuté finanční pomoci byla vyplacena za pouhých sedm měsíců, od října 2020 do května 2021. Další výplata byla provedena v březnu 2022, aby se vyhovělo členským státům, které upřednostňovaly pozdější obdržení finančních prostředků.
Je to vůbec poprvé, co EU vydala sociální dluhopisy, které umožní financovat pomoc členským státům v rámci nástroje SURE. Kromě požadavků nařízení SURE poskytuje tato zpráva rovněž příslušné informace podle rámce pro sociální dluhopisy EU SURE a znovu potvrzuje, že výdaje nástroje SURE byly v souladu s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
V březnu 2022 Komise úspěšně vydala další sociální dluhopisy SURE v hodnotě 2,2 miliardy EUR. Velký převis úpisu vydaných dluhopisů pak svědčí o důvěře investorů ve finanční kapacitu EU a v robustnost programu SURE. Po této osmé transakci a výplatě sociálních dluhopisů SURE bylo 19 členským státům vyplaceno 91,8 miliardy EUR finanční pomoci SURE, což odpovídá téměř celé částce poskytnuté Radou (93,3 miliardy EUR po nedávném prováděcím rozhodnutí Rady o Rumunsku).
Pokračující využívání nástroje SURE přijímajícími členskými státy
Tato zpráva potvrzuje dřívější odhad, že nástroj SURE se v roce 2020, kdy vypukla pandemie, vztahoval přibližně na 31,5 milionů lidí a 2,5 milionu firem. Výše uvedené údaje představují téměř třetinu celkové zaměstnanosti a celkového počtu podniků v přijímajících členských státech. Hlavními příjemci finanční pomoci v rámci programu SURE jsou malé a střední podniky. Nejvíce podporovanými odvětvími byly služby vyžadující intenzivní kontakt (ubytovací a stravovací služby, velkoobchod a maloobchod) a zpracovatelský průmysl.
V roce 2021, zejména pak v jeho první polovině, kdy pandemie stále působila značné škody, poskytoval nástroj SURE podporu přibližně 9 milionům lidí a více než 800 000 podniků. V první polovině roku 2021 byla opatření na podporu hospodářství stále potřebná, ale následně byla postupně ukončována, protože hospodářský i zdravotní dopad pandemie se později v průběhu roku zmírnil v důsledku očkování a přizpůsobení ekonomik změnám vyvolaným pandemií COVID-19.
V první polovině roku 2022, kdy byla většina výdajů z nástroje SURE postupně ukončována, některé členské státy i nadále prodlužovaly své režimy zkrácené pracovní doby v souvislosti s pandemií. V roce 2022 již většina členských států nástroj SURE nevyužívala a v důsledku zmírnění dopadů pandemie klesly měsíční výdaje na tento nástroj na zanedbatelné částky. Zároveň se odhaduje, že tyto snížené výdaje v roce 2022 stále podporovaly přibližně 220 000 osob a 10 000 podniků ve třech členských státech.
Byly vynaloženy téměř všechny plánované veřejné výdaje v rámci nástroje SURE. Nyní se očekává, že celkové veřejné výdaje na opatření způsobilá pro nástroj SURE dosáhnou v přijímajících členských státech výše 119 miliard EUR. Tato částka značně převyšuje celkovou poskytnutou finanční pomoc (93 miliard EUR), neboť několik členských států doplnilo financování opatření způsobilých pro podporu v rámci nástroje SURE vnitrostátním financováním, což svědčí o významu opatření podporovaných nástrojem SURE pro členské státy. Polovina celkových veřejných výdajů na opatření způsobilá pro nástroj SURE byla přidělena na režimy zkrácené pracovní doby. Třetina byla přidělena na podobná opatření pro osoby samostatně výdělečně činné. Zbývající část veřejných výdajů byla přidělena na opatření na podporu mezd a na opatření v oblasti zdraví. Opět se potvrdilo, že výdaje související se zdravím, které činily pouhá 3,2 % celkových výdajů, mají podružný charakter, zatímco 38 % těchto výdajů se týkalo opatření přijatých na pracovišti s cílem zajistit bezpečné obnovení činnosti, jak navrhuje nařízení SURE.
Čerpání finanční pomoci poskytnuté v rámci nástroje SURE je v převážné většině členských států vysoké a ve dvou členských státech, kde bylo nižší, se tato situace řeší. V červenci 2022 Rada pozměnila prováděcí rozhodnutí pro Rumunsko tak, aby zahrnovalo 21 dodatečných opatření a snížilo poskytnutou částku na již vyplacenou částku (3 miliardy EUR). Tím se výrazně snížil velký rozdíl v čerpání, který byl zjištěn v předchozích pololetních zprávách, a to přibližně o tři čtvrtiny. V Polsku byl potvrzen mírný rozdíl v čerpání mezi celkovými výdaji a poskytnutou částkou. V současné době probíhá odborný dialog s Komisí o zařazení dodatečných způsobilých opatření do prováděcího rozhodnutí Rady. V obou členských státech bude provádění finanční pomoci v rámci nástroje SURE i nadále pečlivě sledováno.
Aktualizované posouzení dopadu nástroje SURE
Díky politické reakci na krizi COVID-19, včetně nástroje SURE, se v roce 2020 podařilo účinně zabránit tomu, aby se přibližně 1,5 milionu lidí ocitlo bez práce. Nárůst nezaměstnanosti v přijímajících členských státech v roce 2020 byl i přes značný pokles ekonomického výkonu velmi mírný a výrazně nižší, než se očekávalo. Tohoto snížení bylo dosaženo udržením zaměstnanců v jejich podnicích a zachováním činnosti osob samostatně výdělečně činných, což rovněž zabránilo nárůstu nerovností na trhu práce tím, že se snížil rozptyl míry nezaměstnanosti, zejména mezi příjemci nástroje SURE. Tato skutečnost je v protikladu k vývoji, který nastal v důsledku celosvětové finanční krize.
Ochrana zaměstnanosti v prvních dvou letech pandemie také vedla k rychlejšímu oživení v roce 2021 než v předchozích krizích. Údaje z průzkumu ukazují, že nástroj SURE v roce 2021 podporoval odvětví nejvíce postižená pandemií. Výdaje z nástroje SURE se rovněž soustředily do první poloviny roku, kdy byla opatření k omezení šíření nákazy přísnější. Z toho vyplývá, že nástroj SURE zacílil na nejnaléhavější potřeby podporou nejhůře postižených odvětví.
Odhaduje se, že díky finanční pomoci prostřednictvím nástroje SURE ušetřily členské státy celkem 8,5 miliardy EUR na úrokových platbách. Tato částka vzrostla s 8. transakcí nástroje SURE v březnu 2022.
Pokračování mimořádných událostí, které odůvodňují použití nástroje SURE
Ačkoliv se předpokládá, že dočasná mimořádná opatření COVID-19 budou postupně ukončována, riziko opětovného vypuknutí pandemie v EU bude přetrvávat i do budoucna. Přestože většina členských států v průběhu roku 2022 téměř zcela zrušila omezení související s COVID-19, riziko opětovného rozšíření viru v zimě nadále trvá.
Zbývající finanční pomoc v rámci nástroje SURE bude k dispozici do 31. prosince 2022. V současné době zůstává k dispozici více než 6 miliard EUR finanční pomoci, a to až do 31. prosince 2022. Tato částka se pravděpodobně do konce roku 2022 výrazně sníží, neboť hned několik členských států projevilo zájem o dodatečnou finanční pomoc v rámci nástroje SURE.
Úvod
Tato zpráva je čtvrtou pololetní zprávou o evropském nástroji pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE). Nástroj SURE zřídila Evropská unie (EU) v květnu 2020 s cílem pomoci členským státům chránit pracovní místa a příjmy pracovníků během pandemie COVID-19 1 . Poskytuje žádajícím členským státům finanční pomoc Unie (až do výše 100 miliard EUR) ve formě půjček za zvýhodněných podmínek. Cílem půjček je pomoci financovat programy členských států, které se týkají zkrácené pracovní doby nebo podobná opatření zaměřená na ochranu zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných a doplňkově na opatření související se zdravím, zejména na pracovišti.
Tato pololetní zpráva je zákonnou povinností. Přijímá ji Evropská komise (dále jen „Komise“) v souladu s článkem 14 nařízení Rady (EU) 2020/672 (nařízení SURE) 2 , aby splnila svou povinnost předložit zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a finančnímu výboru a Výboru pro zaměstnanost 3 . Příští zpráva má být předložena do konce března 2023. Konečným termínem, do něhož mohly být informace do této zprávy zahrnuty, byl pro podávání zpráv členskými státy 7. června 2022 a pro epidemiologické údaje 28. srpna 2022 4 .
Tato zpráva předkládá nové nebo aktualizované údaje, které k červnu 2022 potvrzují kladná hodnocení nástroje SURE uvedená v předchozích pololetních zprávách. Její hlavní zjištění lze shrnout takto:
–odhaduje se, že v roce 2020 se nástroj SURE vztahoval přibližně na 31,5 milionů osob a 2,5 milionu podniků,
–v roce 2021 se nástroj SURE týkal 9 milionů osob a více než 800 000 podniků ve 13 členských státech, se zřetelným postupným ukončováním v roce 2022, kdy už se týkal pouze 220 000 osob a 10 000 podniků ve 3 členských státech,
–odhaduje se, že opatření na vnitrostátních trzích práce podporovaná nástrojem SURE v roce 2020 účinně pomohla zabránit nezaměstnanosti přibližně 1,5 milionu lidí,
–toto politické opatření rovněž přispělo ke snížení nerovnosti na trhu práce tím, že snížilo rozptyl míry nezaměstnanosti, zejména mezi příjemci nástroje SURE,
–finanční pomoc v rámci nástroje SURE obdrželo 19 členských států, přičemž 7 z nich bylo poskytnuto dodatečné navýšení podpory 5 ,
–bylo přiděleno více než 93 miliard EUR (po snížení přidělené částky v jednom členském státě) a vyplaceno téměř 92 miliard EUR,
–polovinu finanční pomoci v rámci nástroje SURE přidělily členské státy na podporu režimů zkrácené pracovní doby; třetina byla přidělena na podobná opatření pro samostatně výdělečně činné osoby,
–3,2 % bylo přiděleno na opatření související se zdravím, která jsou v souladu s nařízením SURE „doplňková“, více než třetina této částky se týkala opatření přijatých na pracovišti,
–čerpání finanční pomoci poskytnuté v rámci nástroje SURE je vysoké v 17 z 19 přijímajících členských států,
–v jednom členském státě se čerpání výrazně zlepšilo po změně prováděcího rozhodnutí Rady a v dalším je pečlivě sledováno 6 ,
–odhaduje se, že kromě sociálních a zaměstnaneckých výhod členské státy ušetřily na platbách úroků celkem 8,5 miliardy EUR,
–v rámci nástroje SURE je stále k dispozici více než 6 miliard EUR, a to nejméně do konce roku 2022, tj. v případě, že nebude prodloužen, což by vyžadovalo rozhodnutí Rady na základě návrhu Komise z důvodu pokračujícího narušení ekonomiky v důsledku pandemie COVID-19.
Tato zpráva aktualizuje informace obsažené v prvních třech pololetních zprávách o nástroji SURE a poskytuje některé další analýzy. Zahrnuje institucionální vývoj od uzávěrky třetí zprávy na začátku března 2022, včetně březnového vyplacení 2,2 miliardy EUR a změny prováděcího rozhodnutí Rady pro Rumunsko s cílem řešit tamní rozdíl v čerpání. Analýza obsažená v předchozí zprávě je aktualizovaná, zejména pokud jde o veřejné výdaje členských států, na něž se vztahuje nástroj SURE (na základě pololetních zpráv poskytnutých členskými státy v červnu 2022), a o předpokládaný dopad nástroje SURE (na základě nejnovějších makroekonomických údajů). Podrobněji se zabývá vývojem v roce 2022, zejména pokud jde o pokrytí zaměstnanců, samostatně výdělečně činných osob a podniků.
Podrobnější posouzení konkrétně kontrolních a auditních systémů, přímo zaměřené na zajištění dodržování závazků vyplývajících z dohody o půjčce, bude provedeno v příští pololetní zprávě o nástroji SURE. Členské státy by měly zajistit řádné využívání finančních prostředků na vnitrostátní úrovni, předcházet nesrovnalostem a podvodům a vymáhat zneužité finanční prostředky v souladu s nařízením SURE a dohodami o dvoustranných úvěrech. S cílem zajistit, aby členské státy měly zavedeny systémy nezbytné k dodržování této povinnosti, provedla Komise dne 18. ledna 2022 šetření ad hoc. Výsledky tohoto šetření byly uvedeny ve třetí pololetní zprávě. Komise hodlá na základě tohoto šetření aktualizovat a doplnit již shromážděné informace a podat o nich zprávu v příští, páté, zprávě.
Zpráva je strukturována do pěti oddílů. Oddíl I popisuje finanční pomoc poskytnutou členským státům, včetně vyplacených a nesplacených částek a příslušného splátkového kalendáře. Oddíl II shrnuje celkové veřejné výdaje členských států na vnitrostátní opatření podporovaná nástrojem SURE 7 . Oddíl III aktualizuje a rozšiřuje posouzení dopadu nástroje SURE uvedené v předchozích zprávách. Oddíl IV zkoumá mimořádné události, které odůvodňují pokračování nástroje SURE. A konečně oddíl V uvádí příslušné zprávy, jejichž vyhotovení je povinné podle oddílu 2.4 rámce EU pro sociální dluhopisy nástroje SURE, který je součástí této zprávy 8 .
I.Využití finanční pomoci v rámci nástroje SURE: poskytnuté a vyplacené částky a další finanční aspekty
1.1 Přehled přijímajících členských států a poskytnutých částek
Celková finanční pomoc poskytnutá v rámci nástroje SURE nyní činí 93,3 miliardy EUR, což znamená snížení oproti částce 94,4 miliardy EUR, uvedené v předchozí zprávě o nástroji SURE. Důvodem je rozhodnutí Rady ze dne 18. července 2022 snížit celkovou částku poskytnutou Rumunsku o 1,1 miliardy EUR na návrh Komise a po dohodě s rumunskými orgány 9 . Od předchozí zprávy z března 2022 nebyla poskytnuta žádná nová finanční pomoc. Několik členských států zároveň vyjádřilo zájem získat v rámci nástroje SURE do konce roku dodatečnou finanční pomoc 10 .
Tabulka 1: Přehled podpory poskytnuté v rámci nástroje SURE (v EUR)
|
Členský stát |
Celková poskytnutá částka* |
Z toho navýšení |
Vyplacená částka* |
Nesplacená částka |
|
Belgie |
8 197 530 000 |
394 150 000 |
8 197 000 000 |
0 |
|
Bulharsko |
511 000 000 11 |
0 |
511 000 000 |
0 |
|
Kypr |
603 770 000 |
124 700 000 |
603 000 000 |
0 |
|
Česko |
2 000 000 000 |
0 |
2 000 000 000 |
0 |
|
Řecko |
5 265 000 000 |
2 537 000 000 |
5 265 000 000 |
0 |
|
Španělsko |
21 324 820 449 |
0 |
21 324 000 000 |
0 |
|
Chorvatsko |
1 020 600 000 |
0 |
1 020 000 000 |
0 |
|
Itálie |
27 438 486 464 |
0 |
27 438 000 000 |
0 |
|
Litva |
957 260 000 |
354 950 000 |
957 000 000 |
0 |
|
Lotyšsko |
305 200 000 |
112 500 000 |
305 000 000 |
0 |
|
Malta |
420 817 000 |
177 185 000 |
420 000 000 |
0 |
|
Polsko |
11 236 693 087 |
0 |
9 736 000 000 |
1 500 000 000 |
|
Portugalsko |
5 934 462 488 |
0 |
5 934 000 000 |
0 |
|
Rumunsko |
3 000 000 000 |
0 |
3 000 000 000 |
0 |
|
Slovinsko |
1 113 670 000 |
0 |
1 113 000 000 |
0 |
|
Slovensko |
630 883 600 |
0 |
630 000 000 |
0 |
|
Maďarsko |
651 470 000 |
147 140 000 |
651 000 000 |
0 |
|
Irsko |
2 473 887 900 |
0 |
2 473 000 000 |
0 |
|
Estonsko |
230 000 000 |
0 |
230 000 000 |
0 |
|
Celkem |
93 315 550 988 |
3 847 625 000 |
91 807 000 000 |
1 500 000 000 |
*Při provádění plateb byly poskytnuté částky pro provozní účely zaokrouhleny směrem dolů.
1.2 Výplaty, nesplacené částky a použitelný splátkový kalendář
Dne 22. března 2022 Komise jménem EU úspěšně vydala další sociální dluhopisy SURE v hodnotě 2,2 miliard EUR. Navzdory stále náročnějšímu tržnímu prostředí v důsledku války na Ukrajině zůstal zájem investorů silný. Kniha objednávek patnáctiletého dluhopisu dosáhla 35 miliard EUR, což znamená, že poptávka po dluhopisech šestnáctkrát převýšila jejich emisi – to svědčí o důvěře investorů ve finanční kapacitu EU a v nástroj SURE. Částka 2,2 miliardy EUR byla uvolněna dne 29. března 2022: 1,5 miliardy EUR Polsku, 523 milionů EUR Portugalsku a 147 milionů EUR Maďarsku.
Do srpna 2022 byla devatenácti členským státům vyplacena finanční pomoc z nástroje SURE v objemu téměř 92 miliard EUR (Tabulka 1). To představuje 98 % celkové finanční pomoci SURE poskytnuté Radou. Vyplacení zbývající finanční pomoci ve výši 1,5 miliardy EUR poskytnuté Polsku bylo odloženo do doby, než bude vyřešena otázka týkající se čerpání finančních prostředků (viz oddíl 2.1.2). Další podrobnosti o transakcích a platbách z nástroje SURE členským státům jsou uvedeny v tabulkách A1 a A2 v příloze.
Průměrná splatnost částek vyplacených členským státům zůstává 14,5 roku. Tato hodnota se blíží maximu 15 let, jež stanoví příslušná prováděcí rozhodnutí Rady. Výkaz splátkového kalendáře splátek jistiny a úroků je uveden v tabulce 2.
Tabulka 2: Splátkový kalendář nesplacených úvěrů z nástroje EU SURE
|
Kalendářní rok |
Jistina |
Úrok |
Nástroj SURE celkem |
|
2021 |
|
35 480 000 |
35 480 000 |
|
2022 |
|
111 110 000 |
111 110 000 |
|
2023 |
|
151 404 400 |
151 404 400 |
|
2024 |
|
146 912 500 |
146 912 500 |
|
2025 |
8 000 000 000 |
146 912 500 |
8 146 912 500 |
|
2026 |
8 000 000 000 |
146 912 500 |
8 146 912 500 |
|
2027 |
|
146 912 500 |
146 912 500 |
|
2028 |
10 000 000 000 |
146 912 500 |
10 146 912 500 |
|
2029 |
8 137 000 000 |
146 912 500 |
8 283 912 500 |
|
2030 |
10 000 000 000 |
146 912 500 |
10 122 500 000 |
|
2031 |
|
146 912 500 |
146 912 500 |
|
2032 |
|
146 912 500 |
146 912 500 |
|
2033 |
|
146 912 500 |
146 912 500 |
|
2034 |
|
146 912 500 |
146 912 500 |
|
2035 |
8 500 000 000 |
146 912 500 |
8 646 912 500 |
|
2036 |
9 000 000 000 |
146 912 500 |
9 146 912 500 |
|
2037 |
2 170 000 000 |
128 912 500 |
2 298 912 500 |
|
2038 |
|
104 500 000 |
104 500 000 |
|
2039 |
|
104 500 000 |
104 500 000 |
|
2040 |
7 000 000 000 |
104 500 000 |
7 104 500 000 |
|
2041 |
|
97 500 000 |
97 500 000 |
|
2042 |
|
97 500 000 |
97 500 000 |
|
2043 |
|
97 500 000 |
97 500 000 |
|
2044 |
|
97 500 000 |
97 500 000 |
|
2045 |
|
97 500 000 |
97 500 000 |
|
2046 |
5 000 000 000 |
97 500 000 |
5 097 500 000 |
|
2047 |
6 000 000 000 |
75 000 000 |
6 075 000 000 |
|
2048 |
|
30 000 000 |
30 000 000 |
|
2049 |
|
30 000 000 |
30 000 000 |
|
2050 |
10 000 000 000 |
30 000 000 |
10 030 000 000 |
|
Celkem |
91 807 000 000 |
3 400 269 400 |
95 182 856 900 |
II.Využití nástroje SURE: veřejné výdaje a vnitrostátní opatření, na něž se vztahuje nástroj SURE
Tento oddíl se zaměřuje na politické využití nástroje. Konkrétně shrnuje veřejné výdaje členských států, na něž se vztahuje nástroj SURE nebo které jsou pro nástroj SURE způsobilé, a povahu podporovaných vnitrostátních opatření. Uvádí také počet zaměstnanců a podniků, které využily opatření podporovaných nástrojem SURE.
2.1 Skutečné a plánované veřejné výdaje podporované nástrojem SURE
2.1.1 Monitorování veřejných výdajů na způsobilá opatření
Ke sledování plánovaného a skutečného využití finanční pomoci poskytnuté v rámci nástroje SURE se používají pololetní zprávy přijímajících členských států. Požadované zprávy zahrnují veřejné výdaje na opatření, na něž se vztahuje nástroj SURE (a dosah těchto opatření z hlediska zaměstnanců a podniků uvedený v oddíle 2.3). Dosud bylo předloženo pět řad zpráv: v srpnu 2020 („prvotní zpráva“), v lednu–únoru 2021 („první zpráva“), v červnu 2021 („druhá zpráva“), v lednu 2022 („třetí zpráva“) a v červnu 2022 („nejnovější zpráva“). Informace jsou prezentovány tak, jak je vykázaly členské státy ve svých zprávách o opatřeních způsobilých pro nástroj SURE. Některé členské státy vynaložily více prostředků, než kolik činila obdržená finanční pomoc z nástroje SURE, a/nebo doplnily podporu z nástroje SURE vnitrostátním financováním nebo strukturálními fondy EU, takže celkové výdaje mohou překročit částku podporovanou nástrojem SURE. Podávání zpráv umožňuje měření čerpání finanční pomoci v rámci nástroje SURE na základě srovnání s částkou poskytnutou Radou 12 .
Téměř všechny celkové plánované veřejné výdaje v rámci nástroje SURE již byly vynaloženy. Nařízení SURE umožňuje použít finanční pomoc jak na vzniklé, tak na plánované zvýšení veřejných výdajů u opatření, na něž se vztahuje nástroj SURE 13 . Podíl plánovaných výdajů se snížil z 54 % v červnu 2020 na 10 % v červnu 2021 a poté na pouhá 2 % do konce roku 2021 (graf 2). Podíl vynaložených výdajů na opatření způsobilá pro nástroj SURE dosáhl do května 2022 úrovně 99 % 14 .
|
Graf 1: Vykázané veřejné výdaje
Zdroj: Zprávy členských států (červen 2022). Pozn.: Estonsko požádalo o podporu z nástroje SURE v únoru 2021, a proto je zahrnuto od června 2021. P1 označuje první pololetí (leden až červen). P2 označuje druhé pololetí (červenec až prosinec). |
Graf 2: Měsíční vývoj vzniklých a plánovaných veřejných výdajů v rámci nástroje SURE
Zdroj: Zprávy členských států (červen 2022). |
Očekává se, že celkové veřejné výdaje na opatření způsobilá pro nástroj SURE budou činit přibližně 119 miliard EUR, což je více než celková finanční pomoc poskytnutá v rámci nástroje SURE. Tato částka je podobná částce očekávané ve třetí zprávě (graf 1). Výdaje na menší počet programů, které pokračovaly i v roce 2022, mírně vzrostly z plánovaných 2,8 miliardy EUR na 3,7 miliardy EUR, přičemž došlo k určitým revizím minulých výdajů směrem dolů. Výdaje v roce 2022 nyní vykazuje 13 členských států, zatímco v předchozích zprávách jich bylo 10. Celkové výdaje (119 miliard EUR) jsou vyšší než celková částka poskytnutá v rámci nástroje SURE (93,3 miliardy EUR), protože několik členských států plánuje vynaložit na způsobilá opatření více prostředků, než kolik činí finanční pomoc, o kterou požádaly a která jim byla vyplacena 15 . Tato skutečnost zdůrazňuje význam dosahu nástroje SURE pro členské státy.
V důsledku zmírnění dopadu pandemie v roce 2022 klesly měsíční výdaje na opatření způsobilá pro nástroj SURE na zanedbatelné částky. Z grafu 2 je patrné, že výdaje v roce 2022 dosáhly vrcholu (na nízké úrovni) v lednu a poté rychle klesaly. Výdaje na počátku roku 2022 byly zaměřeny na opatření související s karanténou, testování na COVID-19 a zvláštní kompenzace pro zdravotnické pracovníky. V prosinci 2022 se plánují výdaje ve výši pouhých 38 milionů EUR.
2.1.2 Čerpání finančních prostředků
Stupeň čerpání finanční pomoci poskytnuté v rámci nástroje SURE je v převážné většině členských států vysoký. Vzhledem k tomu, že téměř všechny veřejné výdaje již byly vyčerpány, nevyskytly se od zveřejnění třetí pololetní zprávy žádné nové problémy s čerpáním. 17 z 19 členských států již na způsobilá opatření vynaložilo přinejmenším celkovou částku finanční pomoci, která jim byla poskytnuta (graf 3). Kromě toho 15 členských států vynaložilo nebo plánuje vynaložit více, než je poskytnutá částka, mimo jiné financováním zbývající částky z vnitrostátních prostředků.
Graf 3: Přebytek plánovaných a vzniklých veřejných výdajů na způsobilá opatření oproti výši úvěru (% částky úvěru)
Zdroj: Zprávy členských států
Pozn.: Veřejné výdaje se vztahují k opatřením vykázaným v rámci prováděcích rozhodnutí Rady, očištěným od evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Některé členské státy (Estonsko, Slovinsko) již podávání zpráv o opatřeních způsobilých pro nástroj SURE ukončily, neboť k financování těchto opatření již nevyužívají finanční pomoc z nástroje SURE, protože již překročily poskytnutou částku. V případě Rumunska vychází tento údaj z posouzení Komise, které je založeno na minulých zkušenostech a na uplatnění omezení výdajů na zdravotní péči na 49 % celkových způsobilých výdajů (tak, aby byly i nadále doplňkové, jak stanoví nařízení SURE).
V Polsku byla sice vyčerpána celá vyplacená částka, ale byl potvrzen mírný rozdíl mezi celkovými výdaji a poskytnutou částkou. Celkové veřejné výdaje vykázané Polskem (9,9 miliardy EUR) převýšily vyplacenou částku (9,7 miliardy EUR). Jak je však uvedeno ve třetí zprávě, Polsko vykázalo nižší celkové veřejné výdaje na opatření stanovená v jeho prováděcím rozhodnutí Rady, než je částka poskytnutá Radou (11,2 miliardy EUR). Tento rozdíl se objevil po revizích údajů u některých opatření a lze ho přičíst silnějšímu hospodářskému oživení, než se očekávalo. S cílem odstranit tento rozdíl navrhly vnitrostátní orgány zahrnout dvě dodatečná opatření (která jsou způsobilá pro nástroj SURE), především pro minulé výdaje do roku 2021. V současné době probíhá odborný dialog s Komisí a bylo dohodnuto, že vyplacení zbývajících finančních prostředků (1,5 miliardy EUR) bude odloženo až do doby, než bude tento dialog ukončen.
V Rumunsku se značný rozdíl v čerpání oproti poskytnuté částce výrazně zmírnil zařazením nových opatření způsobilých pro nástroj SURE a snížením poskytnuté částky. Na začátku roku 2021 byl zjištěn rozdíl v čerpání ve výši téměř tří čtvrtin poskytnuté částky (z poskytnutých 4,1 miliardy EUR zbývá vyčerpat ještě 2,9 miliardy EUR) v důsledku slabšího dopadu pandemie na rumunské hospodářství v roce 2020 a silnějšího oživení v roce 2021, než se očekávalo. Rozdíl (1,8 miliardy EUR) byl značný i s ohledem na již vyplacenou částku. Na základě odborného dialogu mezi Komisí a rumunskými orgány pozměnila Rada na návrh Komise původní prováděcí rozhodnutí Rady týkající se Rumunska tak, aby zahrnovalo další opatření způsobilá v rámci nástroje SURE. Kromě toho byla finanční pomoc poskytnutá Rumunsku po dohodě s rumunskými orgány snížena na 3 miliardy EUR, takže zbývající nevyplacená částka ve výši 1,1 miliardy EUR je prominuta a je k dispozici pro případné další potřeby členských států EU.
Pozměněné prováděcí rozhodnutí Rady o Rumunsku zahrnuje 21 dodatečných způsobilých opatření, která již byla provedena. Dvě z těchto opatření se podobají režimům zkrácené pracovní doby, neboť jejich cílem je zachovat zaměstnanost a příjmy: nemocenská dávka a podpora pro zaměstnance na vybavení domácí kanceláře 16 . Dalších 19 opatření se týká zdravotnictví, včetně např. odměn pro zdravotnické pracovníky, ochranných pomůcek a léků a vakcín pro boj s pandemií COVID-19. Protože opatření související se zdravím jsou podle nařízení SURE doplňková, je výše způsobilých výdajů souvisejících se zdravím omezena na 49 % celkových výdajů.
Komise bude i nadále pečlivě sledovat míru čerpání v Rumunsku a je možné, že bude zapotřebí přijmout další opatření. Rozdíl v čerpání se snížil a v současné době se odhaduje na přibližně 350 milionů EUR 17 . Zatím však není jasné, zda tento rozdíl bude i nadále přetrvávat, protože závisí na vývoji plánovaných výdajů v roce 2022, který se odvíjí od budoucího vývoje pandemie COVID-19. Pokud tomu tak bude, mohla by být do pozměňujícího prováděcího rozhodnutí Rady zahrnuta další způsobilá opatření na trhu práce nebo by se mohl zvážit způsob vrácení zbylého rozdílu.
2.2 Vnitrostátní opatření: režimy zkrácené pracovní doby nebo podobná opatření podporovaná nástrojem SURE
Převážná většina celkových veřejných výdajů na opatření způsobilá pro nástroj SURE byla přidělena na režimy zkrácené pracovní doby a „podobná opatření“ pro osoby samostatně výdělečně činné. 50 % celkových veřejných výdajů na opatření způsobilá pro nástroj SURE bylo určeno na režimy zkrácené pracovní doby, které financuje 17 z 19 členských států využívajících nástroj SURE. Dalších 32 % bylo přiděleno na „podobná opatření“ pro osoby samostatně výdělečně činné 18 . 9 % bylo přiděleno na režimy subvencování mzdových nákladů a 6 % celkových výdajů je přiděleno na „jiná“ podobná opatření na podporu zachování pracovních míst a příjmů pracovníků, včetně nemocenských dávek 19 . 12 členských států využilo finanční pomoc z nástroje SURE pouze na opatření na trhu práce (graf 4).
Potvrdila se doplňková povaha výdajů souvisejících se zdravím. Pouze 3,2 % celkových výdajů bylo vynaloženo nebo plánováno vynaložit na opatření související se zdravím. Pouze 7 z 19 členských států využilo podporu z nástroje SURE k financování opatření souvisejících se zdravím. Nařízení SURE umožňuje financovat jakákoli zdravotní opatření související s onemocněním COVID-19, ale klade důraz zejména na opatření přijatá na pracovišti, která představují 38 % všech výdajů souvisejících se zdravím (graf 5) 20 .
|
Zdroj: Zprávy členských států (červen 2022) Pozn.: Podrobnosti o výdajích Maďarska na zdravotnictví viz zpráva z března 2021 a oddíl 2.1.2 o Rumunsku. |
Graf 5: Podíl výdajů souvisejících se zdravím na pracovišti
Zdroj: Zprávy členských států (červen 2022) |
2.3 Dosah nástroje SURE z hlediska zaměstnanosti a podniků
Odhaduje se, že program SURE v roce 2020 podpořil 31,5 milionu lidí a 2,5 milionu podniků. Výše uvedené údaje představují téměř jednu třetinu celkové zaměstnanosti a počtu podniků v 19 přijímajících členských státech 21 . Odhad počtu zaměstnanců sestává přibližně z 22,25 milionu zaměstnanců a 9,25 milionu osob samostatně výdělečně činných. Grafy 6 a 7 znázorňují rozdělení pracovníků, na něž se vztahuje nástroj SURE, podle členských států. Tyto odhady nezahrnují osoby podporované pouze opatřeními v rámci nástroje SURE souvisejícími se zdravím a lze je proto považovat za konzervativní 22 .
|
Graf 6: Pracovníci, na něž se v roce 2020 vztahoval nástroj SURE (% celkové zaměstnanosti)
Zdroj: Zprávy členských států (červen 2022) Pozn.: Číselné údaje o dosahu opatření a celkové zaměstnanosti jsou údaje vykazované členskými státy. Pro tuto zprávu poskytly členské státy také údaje o samostatně výdělečně činných osobách i zaměstnancích v celé ekonomice, což umožňuje přesnější výpočet údaje o celkové zaměstnanosti (jmenovatele). V důsledku toho vznikly určité rozdíly oproti údajům uvedeným v předchozí zprávě. |
Graf 7: Podniky, na něž se v roce 2020 vztahoval nástroj SURE, podle velikosti (% podniků celkem)
Zdroj: Zprávy členských států (červen 2022) Pozn.: Do celkového počtu podniků nejsou zahrnuty podniky s nulovým počtem zaměstnanců. Polsko nevykázalo údaje o velikosti podniků. Malé a střední podniky jsou podniky s méně než 250 zaměstnanci a velké podniky jsou ty, které mají více než 250 zaměstnanců. |
Hlavními příjemci podpory z nástroje SURE byly malé a střední podniky (graf 7). V důsledku pandemie došlo k tomu, že režimy zkrácené pracovní doby, které před pandemií využívaly především velké podniky, začaly využívat i malé a střední podniky, které představují většinu podniků, na něž se vztahuje nástroj SURE (graf 8) 23 , 24 . Režimy zkrácené pracovní doby se využívaly hlavně v odvětví služeb a maloobchodu. Na zpracovatelský průmysl však stále připadala přibližně pětina výdajů z nástroje SURE. Podle posledních zpráv se na výdajích nejvíce podílela tato odvětví: i) ubytovací a stravovací služby, ii) velkoobchod a maloobchod a iii) zpracovatelský průmysl (graf 9). Řada členských států ve svých prováděcích rozhodnutích Rady rovněž zajistila podporu pro další odvětví, jako je kultura, a to prostřednictvím cílených opatření.
|
Graf 8: Malé a střední podniky, na něž se v roce 2020 vztahoval nástroj SURE (% z celkového počtu malých a středních podniků)
Zdroj: Zprávy členských států (červen 2022) Pozn.: Polsko nevykázalo údaje o velikosti a Belgie a Česko neposkytly údaje o celkovém počtu malých a středních podniků. Malé a střední podniky jsou podniky s méně než 250 zaměstnanci. |
Graf 9: Odvětvový dosah nástroje SURE
Pozn.: Členské státy uvedly tři odvětví, kterým nástroj SURE přinesl největší prospěch, i podíl výdajů, které do těchto odvětví směřovaly. V tomto grafu je uveden průměrný podíl výdajů v jednotlivých členských státech v každém odvětví. Není-li některé odvětví uvedeno, předpokládá se, že získalo podíl na zbytkových výdajích, který je úměrný celkovým mzdovým nákladům tohoto odvětví v ekonomice. Čtyři členské státy neuvedly podíly výdajů, které směřují do tří hlavních odvětví: předpokládáme, že největší odvětví získává 50 %, druhé největší 25 % a třetí největší 15 % celkových výdajů. Tyto údaje odpovídají průměrům v členských státech, které podíly výdajů uvedly. |
V roce 2021, zejména pak v jeho první polovině, kdy pandemie stále působila značné škody, poskytoval nástroj SURE podporu přibližně 9 milionům lidí a více než 800 000 podniků. Tento údaj zahrnuje téměř 5,75 milionu zaměstnanců a 3,25 milionu osob samostatně výdělečně činných, což odpovídá téměř 17 % celkové zaměstnanosti a podniků ve 13 přijímajících členských státech, které nástroj využívaly i v roce 2021 (grafy 10 a 11) 25 . Vzhledem k tomu, že oživení v roce 2021 probíhalo nerovnoměrně, byla opatření na podporu hospodářství v jeho různých fázích v průběhu roku stále zapotřebí. Jak je patrné z grafu 1, tato opatření se soustředila do první poloviny roku 2021 a později se uvolňovala s tím, jak se v důsledku očkování a dalších hospodářských opatření snižovaly ekonomické i zdravotní dopady pandemie.
|
Graf 10: Pracovníci, na něž se v roce 2021 a 2022 vztahoval nástroj SURE (% celkové zaměstnanosti)
Zdroj: Zprávy členských států Pozn.: Členské státy, které vynaložily finanční pomoc z nástroje SURE do konce roku 2020, nejsou uvedeny. Členské státy, které vynaložily finanční pomoc z nástroje SURE do konce roku 2021, nejsou do roku 2022 zahrnuty. Údaj „nepoužije se“ (n/a) se týká členských států, které nevykázaly údaje o dosahu nástroje za rok 2021 nebo 2022. |
Graf 11: Podniky, na něž se v letech 2021 a 2022 vztahoval nástroj SURE (% podniků celkem)
Pozn.: Do celkového počtu podniků nejsou zahrnuty podniky s nulovým počtem zaměstnanců. Údaj „nepoužije se“ (n/a) se týká členských států, které nevykázaly údaje o dosahu nástroje za rok 2021 nebo 2022. |
Ačkoli většina výdajů z nástroje SURE již byla ukončena, několik členských států v první polovině roku 2022 prodloužilo své režimy zkrácené pracovní doby související s pandemií. V Bulharsku byly mzdové subvence pro pracovníky pokryty na období až do června 2022. Belgie prodloužila „zjednodušený postup“ svého režimu zkrácené pracovní doby v souvislosti s pandemií COVID-19 rovněž do června 2022. Maltský režim subvencování mzdových nákladů a řecký režim zkrácené pracovní doby byly prodlouženy do května 2022, zatímco Rumunsko prodloužilo svůj režim zkrácené pracovní doby do konce roku. V Chorvatsku, Itálii a Portugalsku byla po celé první čtvrtletí roku 2022 financována opatření na zachování pracovních míst v souvislosti s pandemií COVID-19. Ve Španělsku byla postupně ukončena mimořádná pravidla pro režim zkrácené pracovní doby „ERTE“, přičemž platnost části dávek a slev na sociálním pojištění byla prodloužena do 31. března 2022 26 .
Odhaduje se, že v roce 2022 podpoří nástroj SURE přibližně 220 000 osob a 10 000 podniků, což odpovídá poklesu výdajů souvisejících s tímto nástrojem. Tento počet zahrnuje přibližně 80 000 zaměstnanců a 140 000 osob samostatně výdělečně činných (graf 10). Většina členských států však v roce 2022 již nástroj SURE nevyužívala. V roce 2022 využívaly nástroj SURE k financování opatření pouze 3 členské státy a dalších 14 členských států financovalo opatření způsobilá pro nástroj SURE z jiných zdrojů.
III.Předběžná analýza dopadu nástroje SURE
Tato část aktualizuje a rozšiřuje analýzu předloženou v předchozích pololetních zprávách o dopadu nástroje SURE na nezaměstnanost, reálnou ekonomiku a o jeho přímém finančním dopadu.
3.1 Odhad dopadu nástroje SURE na nezaměstnanost
Tento oddíl poskytuje aktualizované posouzení dopadu nástroje SURE na nezaměstnanost v přijímajících členských státech. Účelem nástroje SURE je pomoci členským státům zachovat zaměstnanost pracovníků a osob samostatně výdělečně činných během pandemie COVID-19, a tím také chránit příjmy z práce. Výsledky jsou informativní, ale z metodických důvodů by měly být interpretovány obezřetně 27 .
Nárůst nezaměstnanosti v přijímajících členských státech v roce 2020 byl výrazně nižší, než se očekávalo, a podařilo se předejít tomu, aby se bez práce ocitlo přibližně 1,5 milionu lidí. Rychlá a rozsáhlá politická opatření přijatá v roce 2020 k řešení krize COVID-19, včetně nástroje SURE, zmírnila dopad poklesu objemu produkce na nezaměstnanost, díky čemuž byl nárůst nezaměstnanosti ve většině zemí nižší, než se očekávalo 28 . Částečným zdůvodněním utlumeného nárůstu nezaměstnanosti při současném poklesu výroby je rozsáhlé využívání režimů zkrácené pracovní doby a dalších podobných opatření, díky nimž si v roce 2020 v přijímajících členských státech nástroje SURE udrželo práci přibližně 1,5 milionu lidí. Na úrovni jednotlivých států platí, že čím vyšší byla částka získaná z nástroje SURE v roce 2020, tím mírnější byl nárůst nezaměstnanosti v přijímajících členských státech. Zároveň některé členské státy, které nejsou příjemci této podpory, dokázaly využít své příznivé finanční situace a podmínek financování k provozování rozsáhlých režimů zkrácené pracovní doby (graf 13).
|
Graf 12: Odhadovaný počet zachovaných pracovních míst v jednotlivých členských státech v roce 2020 (v tisících)
Zdroj: Ameco a vlastní výpočty. Pozn.: Odhad počtu zachovaných pracovních míst je odvozen z rozdílu mezi skutečnou a očekávanou změnou míry nezaměstnanosti v členských státech, vynásobeného pracovní silou v roce 2020. Ten předpokládá, že skutečná a očekávaná pracovní síla jsou stejné. U některých zemí je odhad nulový, protože skutečná změna míry nezaměstnanosti byla vyšší, než předpokládal model. Očekávaná změna míry nezaměstnanosti odpovídá prognóze vyplývající z regresního modelu pro jednotlivé země na období 1999 až 2019. Analýza je založena na Okunově zákoně, kde závislá proměnná představuje změnu míry nezaměstnanosti a nezávislá proměnná je mírou růstu reálného HDP. Výpočet vycházel z údajů AMECO za období podzimu 2021. |
Graf 13: Vztah mezi změnou míry nezaměstnanosti a vyplaceným financováním z nástroje SURE v roce 2020
Zdroj: Ameco a vlastní výpočty. Pozn.: osa y: Očekávaná změna míry nezaměstnanosti vyplývá z regresního modelu pro jednotlivé země, který je vysvětlen v poznámce ke grafu 12. |
Nástroj SURE rovněž pomohl zabránit nárůstu nerovností na trhu práce v jednotlivých členských státech. Zdá se, že nástroj SURE zabránil výraznému nárůstu nezaměstnanosti v zemích, které během celosvětové finanční krize utrpěly na trhu práce výraznější škody. Za prvé, nárůst průměrné míry nezaměstnanosti v zemích, které byly příjemci nástroje SURE, se po krizi COVID-19 velmi podobal nárůstu míry nezaměstnanosti v zemích, které nebyly jeho příjemci. To je rozdíl oproti situaci po celosvětové finanční krizi, kdy se průměrná míra nezaměstnanosti u příjemců nástroje SURE ve srovnání se zeměmi, které nejsou jeho příjemci, výrazně zvýšila (graf 14). Za druhé, rozptyl míry nezaměstnanosti mezi příjemci nástroje SURE se od pandemie COVID-19 výrazně snížil a postupně se přiblížil na stejně nízkou úroveň jako u zemí, které nejsou příjemci nástroje SURE (graf 15). Toto snížení nerovnosti v nezaměstnanosti je přesným opakem toho, k čemu došlo během celosvětové finanční krize. Z tohoto výsledku rovněž vyplývá, že příjemci nástroje SURE byly ty členské státy, jejichž trhy práce tento nástroj potřebovaly nejvíce.
|
Graf 14: Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti mezi členskými státy, které jsou příjemci nástroje SURE, a těmi, které příjemci nejsou
Zdroj: Ameco. Pozn.: „SURE-19“ je označení pro 19 členských států EU, kterým byla poskytnuta podpora z nástroje SURE. „Země, které nejsou příjemci nástroje SURE“ je označení pro zbylých osm členských států EU. |
Graf 15: Historický rozptyl míry nezaměstnanosti v členských státech, které jsou příjemci nástroje SURE, a v těch, které jimi nejsou
Pozn.: Rozptyl se týká směrodatné odchylky míry nezaměstnanosti v členských státech, které jsou příjemci nástroje SURE, a v členských státech, které nejsou příjemci nástroje SURE, a vypočítává se pro každý rok. |
Vysvětlením, jakým způsobem nástroj SURE přispěl k mírnějšímu nárůstu nezaměstnanosti v roce 2020, se podrobně zabývá první pololetní zpráva. Patří mezi ně zlepšení obecné důvěry v celé EU, podpora režimů zkrácené pracovní doby a pobídka k jejich využívání a dále možnost členských států vynaložit na podporu zaměstnanosti a další politiky související s pandemií více prostředků. Z údajů šetření ad hoc uvedených v první zprávě vyplynulo, že nástroj SURE hrál svou roli při rozhodování většiny přijímajících členských států o přijetí nového režimu zkrácené pracovní doby nebo o změně stávajícího režimu a některým členským státům umožnil ambicióznější cíle, pokud jde o opatření podobná režimům zkrácené pracovní doby. Nástroj SURE rovněž přispěl k tomu, že členské státy zvýšily míru štědrosti nebo délku svých programů pro udržení pracovních míst, neboť posílil důvěru členských států při přijímání větších půjček a vynakládání větších výdajů, kterou by jinak neměly. Získaly přitom úspory na úrokových sazbách, jichž EU dosáhla navzdory jejich nižšímu úvěrovému ratingu. Účinek na důvěru dále dokládají výsledky průzkumu Eurobarometru z prosince 2021 uvedené ve třetí zprávě, které ukázaly, že 82 % občanů eurozóny považuje úvěry nástroje SURE za dobrý nápad.
3.2 Odhad dopadu nástroje SURE na reálnou ekonomiku
Ochrana zaměstnanosti v prvních dvou letech pandemie podpořila rychlejší oživení v roce 2021 než v předchozích krizích. Za prvé, HDP i nezaměstnanost se v členských státech, které jsou příjemci nástroje SURE, v roce 2021 více přiblížily úrovni před krizí než v případě celosvětové finanční krize a krize eurozóny po stejném období (graf 16). K tomu došlo navzdory následným vlnám pandemie, které si v průběhu roku vyžádaly opětovné zavedení omezení 29 . Za druhé, podle průběžné prognózy Komise z léta 2022 bude hospodářský růst v letech 2022 a 2023 pokračovat, i když pomaleji, než se předpokládalo na jaře loňského roku, a to v důsledku událostí, které se odehrály nezávisle na krizi COVID-19, konkrétně energetické krize a ruské invaze na Ukrajinu. I tak však stále překonává oživení, které nastalo ve stejné fázi po celosvětové finanční krizi a krizi veřejného dluhu v eurozóně, neboť ekonomika EU se v roce 2021 vrátila na úroveň výroby před pandemií, zatímco během dvou předchozích krizí zůstala v téže fázi výrazně pod úrovní před krizí 30 . To naznačuje, že udržení disponibilní pracovní síly ve spojení s podniky prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření pomohlo podpořit rychlé oživení navzdory náročné epidemiologické situaci v roce 2021 31 .
Graf 16: Historické porovnání oživení HDP a nezaměstnanosti po krizi
Zdroj: Ameco (na základě prognózy Komise z jara 2022 pro míru nezaměstnanosti a průběžné prognózy pro vývoj HDP z léta 2022), Eurostat
Pozn.: Celkový HDP a průměrná míra nezaměstnanosti v uvedených státech, které jsou příjemci nástroje SURE. Časové období t-1 se vztahuje k roku před příslušnými krizemi. t=2009 pro celosvětovou finanční krizi; t=2012 pro dluhovou krizi eurozóny (EZ); t=2020 pro krizi COVID-19. t+2 pro krizi COVID-19 se vztahuje k roku 2022.
Údaje z průzkumu ukazují, že nástroj SURE v roce 2021 podporoval činnost hospodářských odvětví nejvíce postižených pandemií. Průzkum podniků a spotřebitelů v EU ukázal, že odvětví služeb, která jsou v přijímajících členských státech nástroje SURE nejvíce postižena krizí COVID-19 (ubytování, stravování a pohostinství, cestovní kanceláře, sportovní aktivity a ostatní osobní služby), nadále trpěla slabou poptávkou a důvěrou, a to zejména v první polovině roku 2021 (graf 17). Naopak zpracovatelský průmysl byl omezeními na počátku roku 2021 zasažen méně a vedl si lépe. Jak ukazuje graf 17, největší podíl výdajů z nástroje SURE připadá na odvětví ubytovacích a stravovacích služeb a velkoobchodu a maloobchodu, z čehož vyplývá, že nástroj SURE řešil nejnaléhavější potřeby podporou nejhůře postižených odvětví 32 .
Graf 17: Odvětvová poptávka po službách a výdaje z nástroje SURE
Zdroj: Program průzkumu podniků a spotřebitelů EU z července 2022; Zprávy členských států (červen 2022)
Pozn.: U služeb je uveden průměrný index pro ubytování, stravování, cestovní kanceláře, sportovní aktivity a ostatní osobní služby.
3.3 Přímý finanční dopad: odhadované úspory na úrokových sazbách
Odhaduje se, že díky finanční pomoci prostřednictvím nástroje SURE ušetřily členské státy celkem 8,5 miliardy EUR na úrokových platbách. Tato částka vychází z prvních osmi emisí nástroje SURE až do vyplacení dne 29. března 2022 33 (tabulka 3). Odhadované úspory na úrocích se proto s případnými zbývajícími výplatami pravděpodobně zvýší. Těchto úspor bylo dosaženo díky tomu, že úvěry nástroje SURE nabízely členským státům nižší úrokové sazby, než jaké by zaplatily, kdyby státní dluhopisy emitovaly samy, a to za období o průměrné délce téměř 15 let 34 . Důvodem je silný úvěrový rating pro EU a likvidita dluhopisů SURE 35 . Největší úspory zaznamenaly členské státy s nižšími úvěrovými ratingy.
Tabulka 3: Úspory na úrocích podle členských států
|
Členský stát |
Vyplacená částka (mld. EUR) |
Průměrné rozpětí |
Průměrná splatnost |
Úspora na úrocích (mld. EUR) |
Úspora na úrocích (% vyplacené částky) |
|
Belgie |
8,2 |
0,06 |
14,7 |
0,14 |
1,7 |
|
Kypr |
0,6 |
0,62 |
14,7 |
0,06 |
9,5 |
|
Řecko |
5,3 |
0,73 |
14,5 |
0,51 |
9,7 |
|
Španělsko |
21,3 |
0,44 |
14,7 |
1,58 |
7,4 |
|
Chorvatsko |
1,0 |
1,11 |
14,3 |
0,16 |
15,3 |
|
Maďarsko* |
0,7 |
1,80 |
14,8 |
0,15 |
22,5 |
|
Itálie |
27,4 |
0,96 |
14,8 |
3,76 |
13,7 |
|
Litva |
1,0 |
0,04 |
14,7 |
0,00 |
0,5 |
|
Lotyšsko |
0,3 |
0,10 |
14,6 |
0,00 |
1,6 |
|
Malta |
0,4 |
0,56 |
14,6 |
0,04 |
8,4 |
|
Polsko |
9,7 |
0,48 |
13,3 |
0,63 |
6,5 |
|
Portugalsko |
5,9 |
0,47 |
14,7 |
0,41 |
7,0 |
|
Rumunsko |
3,0 |
2,27 |
14,6 |
0,85 |
28,4 |
|
Slovinsko |
1,1 |
0,23 |
14,8 |
0,05 |
4,3 |
|
Slovensko |
0,6 |
0,09 |
14,9 |
0,01 |
1,3 |
|
Bulharsko |
0,5 |
0,37 |
15,0 |
0,03 |
6,6 |
|
Irsko |
2,5 |
0,11 |
14,7 |
0,05 |
2,1 |
|
Česko |
2,0 |
0,23 |
10,1 |
0,04 |
1,9 |
|
Estonsko** |
0,2 |
0,00 |
15,0 |
0,00 |
0,0 |
|
Celkem |
91,8 |
0,64 |
14,5 |
8,48 |
9,2 |
Pozn.: Úspory na úrocích jsou vypočteny u jednotlivých dluhopisů a sečteny pro všechna data a splatnosti emise.
* Maďarsko od roku 2020 vydalo pouze dva desetileté a třicetileté dluhopisy denominované v eurech, obojí v listopadu 2020. Rozpětí mezi výnosovou křivkou v národní měně a v eurech bylo s pomocí těchto dvou dluhopisů extrapolováno na jiné splatnosti a jiná data emise.
** Estonsko vydalo pouze jeden nesplacený desetiletý dluhopis, přičemž pro ostatní splatnosti nebyly k dispozici žádné údaje. Předpokládá se, že rozpětí u sociálního dluhopisu EU SURE v těchto ostatních splatnostech se blíží nule.
IV.Trvání mimořádných událostí, které odůvodňují použití nařízení SURE
Tento oddíl informuje o trvání mimořádných událostí, které odůvodňují použití nástroje SURE, jak vyžaduje nařízení SURE 36 .
Přestože většina členských států v průběhu roku 2022 téměř zcela zrušila omezení související s COVID-19, v létě 2022 se v Evropě rozšířila nová vlna. Jelikož se ukázalo, že hrozba, kterou představuje varianta Omicron, je ve srovnání s předchozími kmeny COVID-19 méně závažná, členské státy v průběhu jara 2022 různým tempem uvolňovaly většinu zbývajících opatření k omezení šíření nákazy. V létě 2022 se však napříč Evropou rozšířila nová vlna, která vedla k opětovnému nárůstu počtu přenosů, hospitalizací a úmrtí. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je tato vlna ve všech zemích EU po tom, co se posunula ze západu na východ, nyní zřejmě za svým vrcholem 37 . K 28. srpnu 2022 došlo v EU/EHP k poklesu přenosu, přičemž celková míra hlášení případů se oproti předchozímu týdnu snížila o 14 %, i nadále však zůstává poměrně vysoká. Celková úmrtnost na COVID-19 za 14 dní již čtyři týdny klesá, avšak ve dvou členských státech se zvýšila.
Ačkoliv se předpokládá, že dočasná mimořádná opatření COVID-19 budou postupně ukončována, riziko vzestupu pandemie COVID-19 v EU bude přetrvávat i do budoucna. Plánované zrušení dočasných mimořádných opatření COVID-19 je mimo jiné odrazem úspěšné očkovací kampaně v EU, převahy méně agresivních kmenů COVID-19 a přizpůsobení ekonomik změnám, které pandemie COVID-19 vyvolala. Přesto nelze vyloučit, že se pandemie v EU během podzimu 2022 nebo zimy 2023 obnoví, což by přineslo opětovné narušení ekonomiky 38 .
Zbývající finanční pomoc v rámci nástroje SURE bude k dispozici do 31. prosince 2022. K dispozici by mělo zůstat přibližně 6,7 miliardy EUR. Tato částka se však pravděpodobně do konce roku 2022 výrazně sníží, neboť hned několik členských států projevilo zájem o dodatečnou finanční pomoc v rámci nástroje SURE.
V. Povinnosti podávání zpráv podle rámce pro sociální dluhopisy EU SURE
Tato zpráva jde nad rámec povinnosti podávání zpráv podle nařízení SURE a splňuje rovněž požadavek na podávání zpráv podle rámce pro sociální dluhopisy EU SURE 39 . Ten vyžaduje podávání zpráv o rozdělení výnosů z nástroje SURE, druhu výdajů a dopadu nástroje SURE.
Rozdělení výnosů z nástroje SURE podle přijímajících členských států a podle druhu způsobilých sociálních výdajů je uvedeno v oddílech 1.1 a 2.2. V červnu 2022 bylo členským státům vyplaceno více než 98 % z přidělených 93,3 miliard EUR, přičemž 99 % z této částky již bylo vynaloženo.
Veřejné výdaje z nástroje SURE jsou i nadále dobře sladěny s cíli udržitelného rozvoje OSN. Rozdělení veřejných výdajů financovaných z nástroje SURE podle způsobilých sociálních výdajů uvedených v rámci pro sociální dluhopisy, ukazuje, že 97 % je vynaloženo na snížení rizika nezaměstnanosti a ztráty příjmů. Jak ukazuje graf 18, tento výdaj podporuje cíl udržitelného rozvoje č. 8 (Důstojná práce a ekonomický růst). Zbývajících 3 % je vynaloženo na opatření související se zdravím, která podporují cíl udržitelného rozvoje č. 3 (Zdraví a kvalitní život).
Informace o dopadu nástroje SURE obsahují oddíly 2.3 a 3. Jsou uvedeny odhady o počtu lidí a podniků podporovaných nástrojem SURE v letech 2020, 2021 i 2022. Nástroj SURE přispěl k ochraně odhadem 1,5 milionu pracovních míst, která byla zachráněna v roce 2020, jak je uvedeno v oddíle 3.1. Dále se ukázalo, že nástroj SURE přispěl v letech 2021 a 2022 k oživení růstu, jak je uvedeno v oddíle 3.2. Odhaduje se, že členské státy ušetřily na platbách úroků 8,5 miliardy EUR, jak je uvedeno v oddíle 3.3.
Graf 18: Rámec pro sociální dluhopisy a mapování cílů udržitelného rozvoje
Cíl č. 8: Důstojná práce a ekonomický růst
Cíl č. 3: Zdraví a kvalitní život
PŘÍLOHA: Podrobnější informace o transakcích a výplatách v rámci nástroje SURE
Tabulka A1: Výplaty členským státům v rámci nástroje SURE (v miliardách EUR)
|
Země |
Celková výše úvěru |
1. emise EU SURE Transakce: 20.10.2020 Výplata: 27.10.2020 |
2. emise EU SURE Transakce: 10.11.2020 Výplata: 17.11.2020 |
3. emise EU SURE Transakce: 24.11.2020 Výplata: 1.12.2020 |
4. emise EU SURE Transakce: 26.1.2021 Výplata: 2.2.2021 |
5. emise EU SURE Transakce: 9.3.2021 Výplata: 16.3.2021 |
6. emise EU SURE Transakce: 23.3.2021 Výplata: 30.3.2021 |
7. emise EU SURE Transakce: 18.5.2021 Výplata: 25.5.2021 |
8. emise EU SURE Transakce: 22.3.2022 Výplata: 29.3.2021 |
Celkem Vyplaceno |
% z celkového požadavku |
Prům. splatnost |
||||||||||||
|
10 let |
20 let |
Celkem |
5 let |
30 let |
Celkem |
15 let |
7 let |
30 let |
Celkem |
15 let |
5 let |
25 let |
Celkem |
8 let |
25,6 roku |
Celkem |
15 let |
|||||||
|
Belgie |
8,2 |
2,0 |
1,3 |
0,7 |
2,0 |
1,3 |
0,9 |
2,2 |
1,1 |
0,9 |
2,0 |
8,2 |
100 % |
14,7 |
||||||||||
|
Bulharsko |
0,5 |
0,3 |
0,2 |
0,5 |
0,5 |
100 % |
15,0 |
|||||||||||||||||
|
Chorvatsko |
1,0 |
0,3 |
0,2 |
0,5 |
0,5 |
1,0 |
100 % |
14,3 |
||||||||||||||||
|
Kypr |
0,6 |
0,2 |
0,1 |
0,3 |
0,2 |
0,1 |
0,2 |
0,1 |
0,0 |
0,1 |
0,6 |
100 % |
14,7 |
|||||||||||
|
Česko |
2,0 |
1,0 |
1,0 |
1,0 |
2,0 |
100 % |
10,1 |
|||||||||||||||||
|
Estonsko |
0,2 |
0,1 |
0,1 |
0,2 |
0,2 |
100 % |
15,0 |
|||||||||||||||||
|
Řecko |
5,3 |
1,0 |
1,0 |
2,0 |
0,7 |
0,7 |
1,6 |
0,9 |
2,5 |
5,3 |
100 % |
14,5 |
||||||||||||
|
Maďarsko |
0,7 |
0,2 |
0,2 |
0,1 |
0,3 |
0,1 |
0,7 |
100 % |
14,8 |
|||||||||||||||
|
Irsko |
2,5 |
1,3 |
1,2 |
2,5 |
2,5 |
100 % |
14,7 |
|||||||||||||||||
|
Itálie |
27,4 |
5,5 |
4,5 |
10,0 |
3,1 |
3,4 |
6,5 |
4,5 |
4,5 |
3,9 |
0,7 |
1,2 |
1,9 |
0,8 |
0,8 |
27,4 |
100 % |
14,8 |
||||||
|
Lotyšsko |
0,3 |
0,1 |
0,0 |
0,1 |
0,0 |
0,0 |
0,1 |
0,1 |
0,0 |
0,1 |
0,3 |
100 % |
14,6 |
|||||||||||
|
Litva |
1,0 |
0,2 |
0,1 |
0,3 |
0,3 |
0,2 |
0,2 |
0,4 |
1,0 |
100 % |
14,7 |
|||||||||||||
|
Malta |
0,4 |
0,1 |
0,0 |
0,1 |
0,1 |
0,1 |
0,1 |
0,2 |
0,4 |
100 % |
14,6 |
|||||||||||||
|
Polsko |
11,2 |
1,0 |
0,0 |
1,0 |
2,6 |
1,7 |
4,3 |
1,4 |
1,4 |
1,1 |
0,5 |
1,6 |
1,5 |
9,7 |
87 % |
13,3 |
||||||||
|
Portugalsko |
5,9 |
3,0 |
1,5 |
0,9 |
2,4 |
0,5 |
5,9 |
100 % |
14,7 |
|||||||||||||||
|
Rumunsko |
3,0 |
3,0 |
3,0 |
100 % |
14,6 |
|||||||||||||||||||
|
Slovensko |
0,6 |
0,3 |
0,3 |
0,6 |
100 % |
14,9 |
||||||||||||||||||
|
Slovinsko |
1,1 |
0,2 |
0,0 |
0,2 |
0,5 |
0,4 |
0,9 |
1,1 |
100 % |
14,8 |
||||||||||||||
|
Španělsko |
21,3 |
3,5 |
2,5 |
6,0 |
2,9 |
1,2 |
4,0 |
1,0 |
1,0 |
2,9 |
2,4 |
1,7 |
4,1 |
1,9 |
1,4 |
3,4 |
21,3 |
100 % |
14,7 |
|||||
|
Celkem |
93,3 |
10,0 |
7,0 |
17,0 |
8,0 |
6,0 |
14,0 |
8,5 |
10,0 |
4,0 |
14,0 |
9,0 |
8,0 |
5,0 |
13,0 |
8,1 |
6,0 |
14,1 |
2,2 |
91,2 |
98 % |
14,5 |
||
Tabulka A2: Klíčové statistické údaje o výpůjčkách EU v rámci nástroje SURE (v EUR)
|
SURE č. 8 (březen 2022) |
|
|
Tranše |
15leté |
|
Výše dluhopisu |
2,17 miliardy |
|
Výnos |
1,199 % |
|
Rozpětí |
MS-8 bazických bodů |
|
Rozpětí vůči Bundu (b. b.) |
55,9 |
|
Rozpětí vůči OAT (b. b.) |
4,9 |
|
Koncese na novou emisi |
1 bazický bod |
|
Celková poptávka investorů |
35 miliard |
Pozn.: Tyto statistiky se týkají výpůjček Komise jménem Unie. Koncese na novou emisi se vztahuje na prémii placenou investorům, kteří nakupují novou emisi dluhopisu, nad rozpětí, s nímž se příslušné dluhopisy podle předpokladů budou obchodovat na sekundárním trhu.
Další podrobnosti viz Evropská komise (2022), Čtvrtletní zpráva o eurozóně, oddíl III, svazek 21, č. 2. Z článku je zřejmé, že nástroj SURE neoslabil mobilitu pracovních sil, což je důležité pro efektivní přerozdělování zdrojů po vypuknutí pandemie a jeho strukturální dopady na hospodářství EU.
