EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 19.9.2022
COM(2022) 470 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
40. výroční zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o antidumpingových, antisubvenčních a ochranných činnostech EU a o využití nástrojů na ochranu obchodu ze strany třetích zemí vůči EU v roce 2021
{SWD(2022) 294 final}
Shrnutí
Tento dokument představuje 40. zprávu Evropskému parlamentu a Radě o antidumpingových, antisubvenčních a ochranných činnostech EU, jakož i o činnosti v oblasti ochrany obchodu ze strany třetích zemí vůči EU v roce 2021 a o činnosti úředníka pro slyšení.
Navzdory tomu, že v roce 2021 přetrvávaly potíže vyplývající z pandemie COVID-19, Komise i nadále důsledně uplatňovala nástroje na ochranu obchodu. Osvědčené pracovní metody vyvinuté na začátku pandemie zajistily, že všechna šetření byla vedena podle nejvyšších standardů, což zaručilo ochranu výrobců v EU před škodlivým nekalým dovozem.
Prosazování a účinnost opatření je pro Komisi prvořadým zájmem a zpráva klade důraz na zlepšení monitorovacích postupů zavedených v průběhu roku. Vzhledem ke skutečnosti, že by ve fázi oživení po pandemii COVID-19 mohly narůstat snahy vyhnout se placení cla, byla opatření podrobena zvýšené kontrole, zejména pak ta, která představují zvýšené riziko vyhýbání se clu. V případě potřeby Komise zahájila šetření zaměřená proti obcházení opatření, jakož i antiabsorpční šetření, čímž dala hospodářským subjektům najevo, že EU má v úmyslu tyto praktiky potírat.
Tato zpráva se věnuje i zavádění legislativních změn provedených v letech 2017–2018, které byly přijaty s cílem zajistit, aby nástroje mohly řešit politiky a výzvy v oblasti světového obchodu. Patří mezi ně sociální a environmentální normy v rámci nástrojů na ochranu obchodu, které jsou nyní zohledňovány v šetřeních, kdy byly cílové ceny upraveny tak, aby zohledňovaly budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod, jichž je EU účastníkem. To v některých případech vedlo k vyšším clům, čímž se zajistilo, že rozpětí újmy zůstanou významná a že opatření přinesou výrobnímu odvětví EU účinnou úlevu.
Jednou z priorit Komise během roku bylo provádění doporučení Evropského účetního dvora z roku 2020 1 , která vyplynula z jeho auditu nástrojů EU na ochranu obchodu. Většina doporučení byla provedena v roce 2021. Tato opatření posilují již tak vysoké standardy EU při uplatňování těchto nástrojů.
V této souvislosti bylo nejdůležitější pomoci malým a středním podnikům pochopit, co tyto nástroje představují a jak je lze využívat a mít z nich prospěch.
V roce 2021 Komise kladla na uživatele nástrojů na ochranu obchodu ze třetích zemí stejně vysoké nároky, jaké EU uplatňuje při svých šetřeních. Naši vývozci z EU stále více čelí opatřením na ochranu obchodu ze strany třetích zemí, která bohužel často nejsou uplatňována v souladu s pravidly WTO. Naše zásahy v rámci šetření ze strany třetích zemí proti výrobnímu odvětví nebo vývozcům z EU, jejichž cílem je snížit negativní ekonomické dopady a odstranit nespravedlivě či neodůvodněně uložená opatření, přinesly řadu pozitivních výsledků, a zajistily tak vývozcům z EU další přístup na trh.
V neposlední řadě zpráva zdůrazňuje vztah mezi nástroji na ochranu obchodu a ostatními politikami EU. Přezkum obchodní politiky EU, zveřejněný v únoru 2021, vyzval k využívání všech obchodních nástrojů na podporu politických cílů EU. V tomto kontextu hrají nástroje na ochranu obchodu i nadále velmi významnou úlohu, a to nejen tím, že chrání více než 460 000 pracovních míst, ale i tím, že zajišťují odhodlání EU ctít zásadu otevřeného spravedlivého obchodu a podporují ostatní oblasti politiky, jako je Zelená dohoda pro Evropu a Digitální agenda pro Evropu, tím, že v EU chrání výrobu klíčových prvků hodnotových řetězců obnovitelných zdrojů energie a digitálních technologií.
V souladu s povinností Komise podávat zprávy 2 je ke zprávě připojen i pracovní dokument útvarů Komise s přílohami, který poskytuje další informace a statistiky.
1Uplatňování nástrojů na ochranu obchodu v roce 2021
1.1Vyšetřovací činnost
1.1.1Obecný přehled
Na konci roku 2021 měla EU 163 konečných platných opatření na podporu obchodu: 109 konečných antidumpingových opatření (ve 31 případech prodloužených), 19 antisubvenčních opatření (v jednom případě bylo opatření prodlouženo) a 3 ochranná opatření. V porovnání s rokem 2020 se jedná o nárůst o 13 opatření. Tato opatření ochránila více než 462 000 přímých pracovních míst.
Úroveň vyšetřovací činnosti odpovídala v roce 2021 úrovni předcházejících let. Probíhalo 88 šetření, z čehož bylo 29 původních šetření a 59 přezkumů, zatímco v roce 2020 jich bylo 85. Na konci roku 2021 probíhalo 43 šetření, což byl stejný počet jako na konci roku 2020.
V roce 2021 mnoho odvětví usilovalo o pozastavení opatření na ochranu obchodu s cílem vypořádat se s negativním vývojem na trhu, zejména s údajnými narušeními fungování dodavatelských řetězců způsobenými především krizí COVID-19. Toto zřídka používané ustanovení stanovuje přísná kritéria pro pozastavení opatření. V říjnu 2021 Komise na devět měsíců pozastavila opatření týkající se plochých hliníkových výrobků z Číny, přičemž zároveň zavedla dohled nad dovozem tohoto výrobku. V prosinci 2021 Komise zamítla pozastavení opatření týkajících se březové překližky z Ruska z důvodu nesplnění příslušných podmínek.
K této zprávě je připojen pracovní dokument útvarů Komise, který poskytuje další informace a statistiky a přílohy k níže uvedeným oddílům.
1.1.2Antidumpingová a antisubvenční šetření (viz přílohy A až I)
V roce 2021 Komise zahájila 14 nových šetření (11 antidumpingových a 3 antisubvenční) ve srovnání s 15 šetřeními v roce 2020. V 10 antidumpingových šetřeních uložila prozatímní clo a 12 šetření uzavřela uložením konečných cel (11 antidumpingových a 1 antisubvenční). Jedno antisubvenční šetření Komise ukončila bez uložení opatření, poněvadž podnět byl stažen.
Počet přezkumů platných opatření zahájených v roce 2021 se v porovnání s rokem 2020 mírně zvýšil, a to na 30 oproti 28. Jednalo se o 10 přezkumů před pozbytím platnosti a 4 prozatímní přezkumy. Celkem 15 přezkumů před pozbytím platnosti bylo v roce 2021 uzavřeno s potvrzením cla.
Celkový počet zahájených šetření všech typů činil 48, tj. byl vyšší než v kterémkoliv z předchozích pěti let.
1.1.3Ochranná šetření
V roce 2021 nebyla zahájena žádná nová ochranná šetření.
Komise provedla přezkum ochranného opatření EU uloženého v roce 2019 na dovoz některých výrobků z oceli. To vedlo v červenci 2021 k jeho prodloužení do 30. června 2024 a k úpravě některých aspektů. Komise dospěla k závěru, že opatření je i nadále nezbytné k zabránění vážné újmě nebo k její nápravě a že se ocelářský průmysl Unie přizpůsobuje. Komise zjistila, že během doby trvání ochranného opatření se hospodářská situace výrobního odvětví Unie nadále zhoršovala kvůli tlaku dovozu v době, kdy úpravy provedené výrobním odvětvím dosud nepřinesly pozitivní výsledky. Dne 17. prosince 2021 zahájila Komise třetí funkční přezkum opatření s tím, že případné úpravy vstoupí v platnost dne 1. července 2022.
1.1.4Ověřování v rámci šetření
Vzhledem ke zdravotním rizikům a cestovním omezením Komise i nadále pokračovala v ověřování údajů předkládaných zúčastněnými stranami spíše prostřednictvím dálkových křížových kontrol než inspekcí na místě.
Na základě zkušeností získaných v roce 2020 Komise splnila své povinnosti a zároveň zajistila práva zúčastněných stran. V roce 2021 Komise pomocí dálkové křížové kontroly ověřila údaje od 197 společností. Jednalo se o 111 evropských společností a 86 společností mimo EU. V souvislosti se zmírněním omezení cestování se v posledním čtvrtletí roku 2021 uskutečnilo 12 inspekcí na místě v podnicích v EU. Doufáme, že to signalizuje obnovení většího počtu inspekcí na místě v budoucnu.
1.2Efektivní uplatňování a prosazování nástrojů na ochranu obchodu
1.2.1Provádění doporučení Evropského účetního dvora – Audit nástrojů EU na ochranu obchodu
V roce 2021 Komise pracovala na provádění doporučení z auditní zprávy Evropského účetního dvora o politice EU v oblasti ochrany obchodu (zveřejněné v červenci 2020). Jednalo se o tato doporučení: Evropská komise by měla a) zdokumentovat svá posouzení statusu důvěrnosti dokumentů od jednotlivých stran; b) hledat další komunikační kanály pro zvýšení informovanosti zúčastněných stran; c) zlepšit pokyny týkající se příslušných aspektů hospodářské soutěže; d) zlepšit monitorovací činnosti a provádět pravidelná hodnocení účinnosti opatření na ochranu obchodu; e) zahájit více šetření z vlastní iniciativy a f) používat jasná kritéria pro stanovení priorit při reakci na opatření třetích zemí.
V reakci na tato doporučení Komise v roce 2021 vyvinula IT řešení pro dokumentaci posouzení důvěrnosti dokumentů, které bylo uvedeno do provozu na začátku roku 2022. Pokud jde o zvyšování povědomí o nástrojích na ochranu obchodu, byl v roce 2021 zahájen proces šíření informativních videí a také byl vytvořen informační balíček zahrnující sedm modulů, který byl počátkem roku 2022 umístěn on-line a který bude šířen prostřednictvím kontaktních míst v členských státech a příslušných zúčastněných stran. Kvůli nejistotě související s pandemií COVID-19 byly osobní informační schůzky se zúčastněnými stranami odloženy. Pokud jde o aspekty hospodářské soutěže v rámci šetření na ochranu obchodu, Komise vypracovala pokyny pro zúčastněné strany i pro pracovníky, kteří se případy zabývají, pokud je o způsob, jak tyto otázky v rámci šetření řešit.
Co se týká zbývajících doporučení, Komise v roce 2021 vypracovala novou politiku monitorování s důkladným stanovením priorit na základě rizik, posílenou koordinací se souvisejícími útvary v Komisi (OLAF, GŘ TAXUD a GŘ BUDG) a externími zúčastněnými stranami, jakož i lepší dokumentací a vykazováním výsledků. Tato nová politika monitorování, platná od prosince 2021, bude vyhodnocena v roce 2023. Komise plně nepřijala doporučení týkající se šetření z moci úřední, jelikož se domnívá, že ustanovení týkající se tohoto typu šetření již využívá v maximální možné míře. Nicméně v roce 2021 Komise na svých internetových stránkách zveřejnila další informace týkající se šetření z moci úřední, aby odstranila některé mylné představy a poskytla evropskému průmyslu více vodítek. Pokud jde o sledování opatření na ochranu obchodu třetích zemí, Komise v roce 2021 stanovila kritéria pro určení opatření, která představují nejdůležitější hospodářský a systémový zájem, jakož i opatření, kde existuje vysoká míra spolupráce ze strany evropských vývozců. A konečně v roce 2023 Komise provede hodnocení účinnosti opatření na ochranu obchodu.
1.2.2Sledování a vymáhání opatření (viz přílohy J, K, M, Q)
Vzhledem k důležité roli, kterou má vymáhání pravidel obchodu v rámci agendy Komise Ursuly von der Leyenové, zůstalo monitorování stávajících opatření na ochranu obchodu jednou z klíčových priorit i v roce 2021. Zvláštní pozornost byla věnována těm opatřením na ochranu obchodu, kde bylo zjištěno zvýšené riziko vyhýbání se clu. Důsledné provádění opatření má zásadní význam pro zachování účinnosti a důvěryhodnosti politiky Komise v oblasti prosazování práva. Komise je plně odhodlána řešit jakékoliv praktiky obcházení, snižování vývozní ceny a absorpci ceny pro další prodej, které narušují účinnost opatření.
K obcházení dochází, když se vyvážející výrobci ve třetích zemích dopouštějí takových praktik, jako je přeprava výrobku přes zemi, která nepodléhá clu (překládka), mírné upravení výrobku tak, aby nepodléhal clu, nebo vývoz prostřednictvím vyvážejícího výrobce s nižšími individuálními sazbami antidumpingového nebo vyrovnávacího cla (obcházení přes jiné společnosti). Další praktikou je absorpce cla, kdy vývozci navzdory uloženým opatřením snižují své ceny, aby překonali clo, nebo kdy dovozci nezohledňují clo při dalším prodeji výrobku v Unii.
Komise přijímá opatření proti těmto praktikám zjištěným buď na základě monitorování, nebo pomocí informací obdržených od zúčastněných stran. Pro co nejvčasnější zjištění případných problémů se priority monitorovacích úkolů stanovují na základě přístupu zaměřeného na rizika. Pozornost je věnována opatřením, u kterých bylo během šetření zjištěno zvýšené riziko vyhýbání se clu, a do nařízení ukládajících opatření je začleněna zvláštní doložka o monitorování. Cílem této doložky je minimalizovat riziko obcházení přes jiné společnosti. V roce 2021 byla tato doložka mimo jiné začleněna do opatření uplatňovaných na dovoz konvertovaných hliníkových fólií a hliníkových výlisků z Číny, plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa z Turecka a březových překližek z Ruska.
Monitorování zahrnuje hloubkovou analýzu dovozu výrobku, na který se vztahuje opatření na ochranu obchodu, včetně sledování trendu/dynamiky vývozu ze země, na kterou se vztahují daná opatření. To poskytuje úplný obraz o obchodních tocích a vývoji na trhu po uložení opatření. Komise využívá interní databáze, do nichž dodávají údaje celní orgány a statistické úřady na úrovni EU i členských států, a v případě potřeby i komerční databáze. Zohledňovány jsou také další informace o trhu od výrobního odvětví Unie spolu se zjištěními o nedodržování opatření zdokumentovanými úřadem OLAF v důsledku jeho šetření nebo orgány členských států.
Na konci roku 2021 podléhalo v rámci opatření na ochranu obchodu celkem 54 výrobků zvláštnímu monitorování. Komise upozornila vnitrostátní celní orgány na to, aby věnovaly zvláštní pozornost dovozu výrobků podléhajících opatřením na ochranu obchodu, u nichž existovaly obavy např. z překládky. Úřad OLAF byl informován v případech, kdy Komise měla informace poukazující na podvodné jednání při dovozu. Úřad OLAF také oznámil Komisi příslušné informace týkající se vymáhání práva. Úzké kontakty mezi Komisí a výrobním odvětvím Unie zajistily úplnější informace týkající se vývoje trhu s cílem umožnit přijetí co nejúčinnějších následných opatření.
Komise v roce 2021 také prověřila více než 10 cenových závazků u vyvážejících výrobců a zjistila, že své závazky plně dodržují.
V posledních letech Komise zaznamenala nové způsoby, jakými se vyvážející výrobci, především z Číny, vyhýbají clu, a to například tím, že bez skutečného ekonomického opodstatnění přesunou některé operace do jiných zemí a odtud vyvážejí do EU. V rámci své odezvy Komise vytrvale pracovala na odstranění veškerých mezer, aby ochránila výrobní odvětví EU před újmou.
V roce 2021 Komise zahájila 4 šetření zaměřená proti obcházení opatření a 1 antiabsorpční šetření, čímž se celkový počet těchto šetření zahájených v posledních třech letech zvýšil na 11 a na 2.
Zmíněná čtyři zahájená šetření zaměřená proti obcházení opatření se týkají nárůstu dovozu textilií ze skleněných vláken z Turecka a Maroka poté, kdy bylo na tyto výrobky mající původ v Číně a Egyptě v roce 2020 uloženo antidumpingové a vyrovnávací clo. Textilie ze skleněných vláken se používají například při výrobě lopatek větrných turbín, při výrobě lodí, nákladních automobilů a sportovního vybavení a také systémů pro sanaci potrubí. Šetření se zaměřila na překládku poté, kdy dotčený výrobek prošel montážními operacemi v Turecku a Maroku. Tyto případy jsou typickým příkladem výzev, které představuje čínská iniciativa Pás a stezka, jakož i odhodlání Komise důrazně zakročit proti nekalému obchodu, který z této iniciativy vyplývá.
Antiabsorpční šetření zahájené v roce 2021 se také týká textilií ze skleněných vláken. V rámci tohoto šetření se prověřuje, zda egyptští vyvážející výrobci snížili své ceny, aby oslabili účinnost antidumpingového cla uloženého v roce 2020.
Kromě tohoto Komise v roce 2021 rozšířila opatření v návaznosti na dvě šetření zaměřená proti obcházení opatření. Bylo zjištěno, že aktuálně platné antidumpingové clo na dva různé typy hliníkových fólií pro domácnost z Číny bylo obcházeno přes Thajsko, kde byly na výrobku provedeny pouze menší montážní operace. Dotčené výrobní odvětví EU tvoří zejména malé a střední podniky působící ve 12 členských státech.
To svědčí o odhodlání Komise vypořádat se s veškerými formami nekalého obchodu, včetně obcházení a absorpce opatření na ochranu obchodu.
1.2.3Kontrolní opatření
Pokud existují náznaky, často založené na informacích z dotčeného výrobního odvětví, že dochází k významnému nárůstu dovozu některého výrobku a tento nárůst představuje hrozbu újmy pro výrobní odvětví Unie, může Komise zavést kontrolní opatření, aby tento dovoz rovněž sledovala 3 . V roce 2021 Komise i nadále prováděla zpětnou kontrolu dovozu cla a hliníku, která byla zavedena v květnu 2020 a nahradila systém předchozí kontroly. Komise také prostřednictvím zpětné kontroly sledovala dovoz ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo.
Komise zveřejňuje údaje o kontrolách jednou za měsíc na veřejné stránce „kontrola / sledování dovozu“ 4 v rámci internetových stránek GŘ pro obchod.
1.2.4Ochrana evropských malých a středních podniků
Aby bylo zajištěno, že omezení zdrojů malých a středních podniků nepředstavuje překážku pro využívání nástrojů na ochranu obchodu, poskytuje Komise těmto podnikům plnou podporu a poradenství.
V roce 2021 Komise vynaložila další úsilí, aby zajistila, že malé a střední podniky budou o těchto nástrojích vědět a budou je využívat, mimo jiné prostřednictvím své asistenční služby pro malé a střední podniky. To zahrnuje snížený požadavek na poskytování informací prostřednictvím dotazníků, a pokud to je možné, sladění období šetření s jejich účetním obdobím. V roce 2021 Komise také vytvořila on-line informační balíček, který tyto nástroje srozumitelně vysvětluje, přičemž jsou v plánu další videonávody. Osobní informační schůzky pro malé a střední podniky v členských státech budou obnoveny, jakmile to umožní podmínky související s onemocněním COVID-19.
Úsilí Komise přináší výsledky. Odvětví charakterizovaná malými a středními podniky se v roce 2021 nadále účastnila řízení na ochranu obchodu. Během roku Komise zahájila antidumpingové šetření dovozu keramických dlaždic z Turecka a Indie, pokračovalo antidumpingové šetření dovozu spojovacích prostředků z Číny a byl dokončen přezkum před pozbytím platnosti týkající se pstruhů z Turecka, kdy došlo k prodloužení opatření o dalších 5 let. Přestože se jedná o odvětví, kde převažují malé a střední podniky, díky dobré koordinaci z jejich strany a díky pokynům a podpoře ze strany Komise mají dotčená odvětví stejná práva a ochranu před nekalým obchodem jako větší společnosti.
1.3Vývoj v roce 2021 v souvislosti s legislativními změnami v letech 2017 a 2018
1.3.1Sociální a environmentální normy v rámci nástrojů na ochranu obchodu
Závazek EU dodržovat vysoké sociální a environmentální normy se odráží v některých aspektech antidumpingových a antisubvenčních šetření od legislativních změn v letech 2017 a 2018. Patří mezi ně:
-V případě, že se šetření týkají zemí se značným narušením trhu, je třeba vybrat vhodnou reprezentativní zemi pro účely početního zjištění nezkreslené běžné hodnoty. Pokud existuje více než jedna země s vhodnými dostupnými údaji, Komise výběr provede s přihlédnutím k úrovni sociální a environmentální ochrany v navrhovaných zemích.
-Při výpočtu rozpětí újmy během šetření jsou do výrobních nákladů výrobního odvětví EU zabudovány náklady na dodržování mnohostranných environmentálních dohod a úmluv Mezinárodní organizace práce během doby platnosti opatření na ochranu obchodu a v některých případech i při rozhodování o přijetí závazků.
Pokud jde o výběr vhodné reprezentativní země, v rámci šetření ukončených v roce 2021 se problém sociálních a environmentálních norem nevyskytl, jelikož byly v jednotlivých případech k dispozici vhodné údaje pouze pro jednu reprezentativní zemi.
V některých případech ukončených v roce 2021 zohlednila Komise náklady na dodržování mnohostranných environmentálních dohod a úmluv Mezinárodní organizace práce při výpočtu ceny podle cílového zisku. To se týká zejména systému pro obchodování s emisemi. Dotčená šetření zahrnovala hliníkové výlisky, konvertované hliníkové fólie a ploché hliníkové výrobky z Číny, výrobky z nerezové oceli válcované za studena z Indie a Indonésie a březové překližky z Ruska. Tím se zvýšila cílová cena pro tato průmyslová odvětví, jelikož zahrnovala budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod, jichž je Unie účastníkem, které výrobní odvětví Unie vynaloží během doby platnosti opatření. Ve dvou případech, kdy bylo clo založeno na rozpětích újmy (konvertované hliníkové fólie a ploché hliníkové výrobky), zvýšily úpravy o náklady na sociální a environmentální normy úroveň uložených opatření.
Tento problém se v souvislosti s nabídkami závazků v roce 2021 nevyskytl, poněvadž byly odmítnuty z jiných důvodů.
1.3.2Pravidlo nižšího cla
Podle pravidel WTO lze uložit opatření na úrovni dumpingového nebo subvenčního rozpětí. Před legislativními změnami v červnu 2018 EU vždy uplatňovala pravidlo nižšího cla. To znamená, že opatření byla vždy uložena na nižší úrovni, než je plný rozsah dumpingu nebo subvencování, jestliže nižší úroveň, nazývaná „rozpětí újmy“, postačovala k odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví EU. Od modernizace nástrojů na ochranu obchodu však není pravidlo nižšího cla v antidumpingových a antisubvenčních případech automaticky uplatňováno.
Pokud to není v rozporu s celkovým zájmem EU, pravidlo nižšího cla se v antisubvenčních případech již neuplatňuje, díky čemuž se může EU důsledněji vypořádat s nekalým subvencovaným dovozem. V rámci jednoho antisubvenčního šetření ukončeného v roce 2021 (konvertované hliníkové fólie z Číny) uložila Komise na tomto základě clo v plné výši subvenčních rozpětí.
V antidumpingových případech lze ukládat opatření na nižší úrovni, než je dumpingové rozpětí, pokud je tato nižší úroveň dostatečná k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem. V případě, že jsou ve vyvážející zemi zjištěna podstatná zkreslení cen surovin, považuje se za nezbytné uložit clo v plné výši dumpingového rozpětí, aby se řešilo poškozující dumpingové jednání. Zkreslená surovina musí představovat více než 17 % výrobních nákladů a její cena by měla být výrazně nižší než nezkreslené ceny.
V 8 z 11 dokončených případů byla opatření založena na dumpingových rozpětích, jelikož tato rozpětí byla nižší než rozpětí újmy a v souladu s právními předpisy představovala nejvyšší úroveň, kterou bylo možné uložit. Ve třech zbývajících případech bylo clo založeno na rozpětích újmy, poněvadž tato rozpětí byla nižší než dumpingová rozpětí a nebyla splněna kritéria týkající se vývozních omezení klíčových surovin, tj. u plochých hliníkových výrobků a konvertovaných hliníkových fólií z Číny nebyly ceny zkreslených surovin výrazně nižší než ceny na mezinárodních trzích a v případě ocelových stožárů pro větrné elektrárny z Číny nebyla tato otázka vznesena.
1.4Soudní přezkum prováděný soudy EU (příloha S)
V roce 2021 vydaly Tribunál a Soudní dvůr 21 rozsudků a rozhodnutí v případech týkajících se nástrojů na ochranu obchodu: Tribunál vynesl 14 rozhodnutí, zatímco Soudní dvůr vydal čtyři rozhodnutí o předběžné otázce a rozhodl o třech opravných prostředcích. V letech 2021–2022 bylo v souvislosti s nástroji na ochranu obchodu podáno k Tribunálu 18 nových věcí a k Soudnímu dvoru 6 opravných prostředků.
Judikatura v roce 2021 poskytuje zajímavé náhledy na přípustnost právních kroků proti opatřením na ochranu obchodu, zejména pokud jde o otázku aktivní legitimace a schopnosti dovozců a uživatelů zahájit v těchto případech soudní řízení.
V roce 2021 vydal Tribunál první rozsudek o propojení ochranných opatření a antidumpingových/vyrovnávacích opatření. Kromě toho Tribunál potvrdil praxi Komise provádět nepříznivá soudní rozhodnutí napravením případných protiprávností zjištěných soudem a vrácením cla pouze v rozsahu, v jakém je opravené clo nižší. Mezi další otázky, kterými se soudy v roce 2021 zabývaly, patřila metodika používaná v rámci šetření týkajících se vrácení zaplaceného cla, trvalá povaha změny v rámci prozatímních přezkumů, různé aspekty výpočtu dumpingu, posouzení újmy a příčinné souvislosti a využití dostupných údajů.
Nejdůležitější rozsudky jsou popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise.
2Činnost úředníka pro slyšení
V roce 2021 obdržel úředník pro slyšení 25 žádostí o intervenci a uspořádal 15 slyšení. Kdykoliv strany předložily žádost o intervenci zároveň se žádostí o slyšení útvarům Komise odpovědným za dané šetření, zachoval úředník pro slyšení svůj přístup v tom smyslu, že zúčastněné strany by měly své záležitosti nejdříve adresovat útvarům Komise. Úředník pro slyšení by zasáhl pouze v případě, že by nebylo nalezeno řešení. To umožnilo zúčastněným stranám nalézt v mnoha případech řešení přímo s týmy, které vedly šetření. Úředník pro slyšení také obdržel žádost o konfrontační slyšení, které se nakonec uskutečnilo s odpovědnými útvary.
Ve dvou případech úředník pro slyšení na žádost dotčených stran prodloužil lhůtu pro podání připomínek. Úředník pro slyšení doporučil útvarům Komise, aby všem stranám zpřístupnily určité informace ze spisu, který není důvěrný. Hlavní záležitosti vznesené během slyšení se týkaly žádostí o dodatečné informace, anonymity a důvěrnosti. Dvě strany požádaly, aby ukládaná opatření byla v okamžiku jejich přijetí pozastavena. Nebyly však splněny příslušné podmínky. V jiném případě strana odmítla poskytnout dokumenty do spisu nezbytné pro ověření příslušných informací ze strany Komise a tvrdila, že místo toho měly útvary provést inspekci na místě. To však v souvislosti s pandemií COVID-19 nebylo možné. V ostatních případech bylo s útvary dosaženo dohody o přezkoumání vznesených otázek nebo o poskytnutí vysvětlení.
Načasování žádostí bylo sice kvůli pokračující pandemii COVID-19 nadále nepravidelné, na druhé straně však byla logistika konání jednotlivých slyšení jednodušší díky absenci cestování.
3Reakce na činnosti v oblasti ochrany obchodu vůči EU
Komise zasahuje v případech, kdy je evropský vývoz omezován ze strany třetích zemí, které ukládají neodůvodněná opatření na ochranu obchodu. Přestože jsou třetí země plně oprávněny tyto nástroje využívat, je zásadní, aby přitom byla dodržována pravidla WTO a aby se opatření na ochranu obchodu nestala de facto obchodními překážkami. Vzhledem k důležitosti vývozu pro evropskou ekonomiku a jeho přínosu pro zaměstnanost a růst zasahuje Komise s cílem omezit negativní ekonomický dopad případných opatření nebo zcela zabránit uvalení neodůvodněných opatření na ochranu obchodu na vývoz z EU.
Zásahy Komise v případech třetích zemí sahají od technických písemných podání přes účast na slyšeních až po písemná a ústní vyjádření na politické úrovni, je-li to nutné.
Mezi příklady činnosti Komise v roce 2021 patřila účast na slyšeních vedených kanadskými orgány v antidumpingových a antisubvenčních řízeních týkajících se rafinovaného cukru, s podporou ze strany GŘ AGRI. Další případy týkající se ochrany obchodu byly projednávány na pravidelných zasedáních obchodního výboru s Radou pro spolupráci v Zálivu, Kanadou nebo Jihoafrickou republikou. Komise také předkládala případy ve Výboru pro antidumpingová opatření a Výboru pro ochranná opatření Světové obchodní organizace (WTO). Tyto zásahy byly koordinovány jak s výrobním odvětvím EU, tak i s členskými státy, přičemž upřednostňovány byly případy s významným hospodářským dopadem na evropské podniky a případy se systémovými problémy.
V případech, kdy nelze předejít neodůvodněným opatřením, může Komise využít opatření WTO. Učinila tak v případě antidumpingových a antisubvenčních opatření, která byla v roce 2018 uložena ze strany USA na španělské zralé olivy. V tomto sporu byla dne 20. prosince 2021 přijata zpráva panelu ve prospěch EU. V roce 2021 pokračovalo další řízení před panelem WTO týkající se kolumbijských antidumpingových opatření na mražené hranolky. První a druhé zásadní jednání se konalo on-line v červenci 2021 a v lednu 2022.
Zásahy Komise, které upozorňují na právní nesrovnalosti a systémové nedostatky v jednotlivých případech, hrají důležitou úlohu při předcházení ukládání neodůvodněných opatření. V roce 2021 bylo dosaženo mimo jiné těchto úspěchů:
·Indie v březnu 2021 ukončila antidumpingové šetření týkající se dovozu plochých válcovaných výrobků z nerezavějící oceli, aniž by uložila opatření. To byl důležitý výsledek vzhledem k tomu, že se jednalo o ekonomický zájem ve výši kolem 98 milionů eur. Komise v úzké spolupráci s výrobním odvětvím do případu od samého počátku aktivně zasahovala prostřednictvím tří písemných podání a účastí na veřejném slyšení.
·V září 2021 ministerský výbor Rady pro spolupráci v Zálivu neschválil návrh stálého výboru na uložení konečných ochranných opatření na dovoz některých výrobků z oceli.
·Zásahy Komise do antidumpingového šetření ze strany Ukrajiny týkajícího se dovozu hliníkových žebříků z Polska a Slovenska vedly k tomu, že šetření bylo v říjnu 2021 ukončeno.
·V květnu 2021 ukončil Nový Zéland antidumpingové šetření týkající se dovozu mražených hranolků z Belgie a Nizozemska, čímž ušetřil vývoz v hodnotě 3 milionů EUR. Stalo se tak částečně díky písemným intervencím Komise v koordinaci s výrobním odvětvím EU, které prokázaly, že podmínky pro uložení antidumpingových opatření nebyly splněny.
·V říjnu 2021 zahájila Kanada z moci úřední opětovné šetření s cílem znovu posoudit antidumpingová a antisubvenční opatření na dovoz rafinovaného cukru pocházejícího z EU. Důvodem byly četné zásahy ze strany Komise, která vysvětlovala, že tato vyrovnávací opatření vycházejí ze starých subvenčních režimů EU a neodrážejí současné, výrazně nižší úrovně subvencování. Antisubvenční clo bylo výrazně sníženo (z 58 % na 9 %). Kanada zjistila, že přímé platby oddělené od produkce na základě společné zemědělské politiky EU nejsou specifické a nelze je napadnout.
Na konci roku 2021 bylo v platnosti 177 opatření na ochranu obchodu, která měla vliv na vývoz z EU, což je o jedno méně než v loňském roce, což byl nejvyšší počet v rámci dosavadní monitorovací činnosti Komise.
Antidumpingový nástroj zůstává celosvětově nejpoužívanějším nástrojem, neboť představuje 128 ze 177 platných opatření. Dalších 42 opatření bylo ochranných (ve srovnání s 39 v roce 2020) a 7 opatření bylo antisubvenčních.
26 nových šetření zahájených v roce 2021 zahrnuje 17 antidumpingových a 9 ochranných řízení (oproti 22 v roce 2020).
Největší počet opatření proti vývozu z EU mají USA s 37 platnými opatřeními, dále následuje Čína, která jich má 19, Turecko (17), Brazílie, Kanada a Indie (12) a Indonésie (11).
Největší počet opatření, konkrétně 62, připadá na výrobky z oceli, dále následují chemické výrobky (48 opatření), zemědělské výrobky (22 opatření), textil (12 opatření) a papír (10 opatření).
4Činnost v rámci Světové obchodní organizace
V roce 2021 uspořádala WTO v dubnu a říjnu virtuální zasedání Výboru pro subvence a vyrovnávací opatření, Výboru pro antidumpingová opatření a Výboru pro ochranná opatření. Neformální skupina pro boj proti obcházení opatření nezasedala. Antidumpingová pracovní skupina pro provádění zasedla v říjnu 2021.
Komise předložila WTO oznámení EU o subvencích v červenci 2021. Tato snaha o zvýšení transparentnosti je zásadní pro pochopení úrovně a dopadu subvencí poskytovaných zeměmi WTO. Bohužel výsledky členů, pokud jde o předkládání oznámení, jsou špatné, a proto je Komise vyzvala, aby plnili své povinnosti.
V rámci Výboru pro antidumpingová opatření EU upozornila na přezkumné šetření ze strany Jihoafrické celní unie (SACU) týkající se dovozu mražených hranolků z Belgie a Nizozemska; přezkum opatření týkajících se rafinovaného cukru z Dánska, Nizozemska, Spojeného království a Belgie ze strany Kanady a předběžná antidumpingová cla ze strany USA na dovoz hliníkových plechů z běžné slitiny pocházejících ze sedmi členských států EU.
Ve Výboru pro subvence a vyrovnávací opatření proběhla diskuse o roli financování pod úrovní trhu, pokud jde o přispívání k nadměrným kapacitám. Došlo také k výměně názorů na škodlivý dopad nadměrných kapacit na životní prostředí, jakož i na ztráty investic do výzkumu a vývoje v konkurenčních odvětvích.
Během zasedání Výboru pro ochranná opatření zahájila EU následující šetření: Indonésie: oděvy a oděvní doplňky, Maroko: ocel válcovaná za tepla, válcované tyče a výztužné tyče, plechy válcované za studena, sloupy veřejného osvětlení, Jihoafrická republika: ocelové šrouby se šestihrannou hlavou, Turecko: polyesterová střižová vlákna, a Ukrajina: chlornan sodný, profily z PVC. EU obhajovala svá ochranná opatření týkající se některých výrobků z oceli, která byla podrobena kritice ze strany Indie, Číny, Ruska, Japonska, Švýcarska a Koreje.
V případech, kdy jsou uložena neodůvodněná opatření na ochranu obchodu, může Komise využít řešení sporů v rámci WTO, zejména pokud byly zjištěny významné systémové problémy. V současné době probíhá jedno řízení o řešení sporu, které zahájila EU a které se týká kolumbijského antidumpingového cla na mražené hranolky z Belgie, Německa a Nizozemska. Závěrečná zpráva panelu v tomto řízení se očekává po skončení léta 2022. V řízení týkajícím se antidumpingového a antisubvenčního cla uloženého ze strany USA na dovoz španělských zralých oliv byla zpráva panelu přijata dne 20. prosince 2021. Dne 1. července 2022 se strany dohodly na přiměřeném prováděcím období pro USA, které skončí 14. ledna 2023.
V listopadu 2021 se výkonný místopředseda a komisař pro obchod Valdis Dombrovskis virtuálně setkal s ministry obchodu Spojených států a Japonska, aby obnovil jejich třístranné partnerství. Dohodli se na určení a řešení globálních problémů souvisejících s politikami a postupy narušujícími trh, které v současné době nejsou dostatečně řešeny v rámci pravidel WTO ani stávajícími nástroji prosazování. Ministři se dohodli, že budou pokračovat v třístranných jednáních ve třech hlavních oblastech:
·identifikace problémů způsobených netržními postupy,
·identifikace nedostatků stávajících nástrojů prosazování a oblastí, kde je třeba dále pracovat na vývoji nových nástrojů pro řešení těchto praktik, jakož i jednání o spolupráci při využívání stávajících nástrojů,
·identifikace oblastí, kde je třeba dále pracovat na vytvoření pravidel pro řešení těchto praktik
5Ochrana obchodu na podporu ostatních politik EU
V dokumentu EU s názvem „Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“, zveřejněném v roce 2021, byla zdůrazněna potřeba sladit a využít veškeré obchodní nástroje na podporu politických cílů EU. V této souvislosti hrají důležitou úlohu nástroje na ochranu obchodu. I když je jejich hlavním cílem chránit výrobce EU před nekalým dovozem, pomáhají zároveň posilovat závazek EU k otevřeným trhům a volnému a spravedlivému obchodu a přispívají k dosažení cíle otevřené strategické autonomie EU. K ochraně obchodu neodmyslitelně patří koncepce konkurenceschopnosti, spravedlnosti a obchodu založeného na pravidlech, což jsou některé z klíčových prvků, na nichž jsou založeny cíle obchodní politiky EU.
Zajištěním rovných podmínek a spravedlivé hospodářské soutěže pro výrobce EU přispívají nástroje na ochranu obchodu k růstu, stabilitě pracovních míst, příjmům a investicím. Je nezbytné, aby výrobní odvětví EU bylo schopno investovat mimo jiné do výzkumu a vývoje, aby posílilo svou životaschopnost a schopnost plnit cíle stanovené v širších politických iniciativách, jako je Zelená dohoda pro Evropu a Digitální agenda.
Konkrétně v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu chrání opatření uložená na výrobky nebo vstupy, jako jsou textilie ze skleněných vláken (používané při výrobě lopatek větrných turbín) z Číny a Egypta a solární sklo (používané při výrobě solárních panelů) z Číny, důležité prvky hodnotového řetězce v oblasti udržitelné energie, které jsou vyráběny v EU, před nekalými obchodními praktikami. V roce 2021 byla uložena antidumpingová opatření na stožáry pro větrné elektrárny z Číny, které rovněž představují důležitý výrobek v souvislosti s cíli EU v oblasti obnovitelné energie a snižování emisí CO2. Komise zdůraznila, že bez investic do moderní výroby a výzkumu a vývoje by evropský průmysl spíše ztratil své místo v celosvětovém závodě o vedoucí postavení v oblasti technologií větrné energie, než že by opatření bránila dosažení cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jak uvádějí některé zúčastněné strany. Opatření podpoří výrobce stožárů pro větrné elektrárny v Unii a podpoří růst, stabilitu pracovních míst, příjmy a investice. Uživatelé by zase měli mít možnost využít široké základny konkurenceschopných, spolehlivých a finančně zdravých výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii. To by nebylo možné bez vyřešení problému nekalé konkurence ze strany čínského dovozu. Komise dospěla k závěru, že opatření by přispěla k zavádění větrné energie po celé Unii tím, že vytvoří rovné podmínky, v nichž by mohly všechny hospodářské subjekty, včetně čínských výrobců, soutěžit za spravedlivých podmínek.
V souvislosti s Digitální agendou EU hrají důležitou úlohu antidumpingová opatření uložená na dovoz optických vláken z Číny v roce 2021. Kabely z optických vláken se používají při budování rychlých širokopásmových sítí. Tyto sítě mají zásadní význam pro podporu práce z domova, domácího vzdělávání, podnikání nebo poskytování služeb ze strany občanů, podniků a veřejných subjektů v rámci celé EU. Vzhledem k tomu, že jednou z hlavních priorit Evropské unie je vybudování špičkové širokopásmové infrastruktury po celé EU, jsou kabely z optických vláken klíčové jak v této souvislosti, tak i pro účely digitální dekády a digitální suverenity EU. Některé zúčastněné strany tvrdily, že antidumpingová opatření povedou k nárůstům celkové ceny projektů v oblasti sítí. Komise však zjistila, že náklady na kabely z optických vláken představují pouze malou část celkových nákladů na projekty v oblasti sítí a nebudou mít významný dopad. Bez opatření, která by řešila nekalé obchodní praktiky čínských vývozců, by byla ohrožena budoucnost výrobního odvětví EU, neboť by čelilo dalšímu zhoršení finanční situace z hlediska ziskovosti a investic. Vzhledem k důležité roli tohoto odvětví v rámci Digitální agendy pro Evropu je zcela nezbytné zajistit, aby zůstalo životaschopné a nebylo oslabováno nekalým dovozem a nekalou konkurencí.
Je třeba připomenout, že uložení opatření v odůvodněných případech nebrání dovozu ze třetích zemí, aby se účastnil poctivé hospodářské soutěže na trhu Unie. I když se uznává, že bez opatření mohou mít uživatelé, dovozci, koneční zákazníci a veřejné rozpočty krátkodobý prospěch z levnějších výrobků, dumpingový dovoz nevyhnutelně vytlačuje unijní výrobce z trhu Unie. V dlouhodobém horizontu to vede ke ztrátě cenných zdrojů dodávek a potenciálně i ke zvýšení dovozních cen při absenci konkurence ze strany unijních výrobců. To následně podkopává průmyslovou základnu EU, na níž staví další politiky.
Obnovením spravedlivé hospodářské soutěže proto opatření na ochranu obchodu pomáhají udržovat konkurenceschopnou, spolehlivou a finančně zdravou výrobu v Unii. Vyvážený přístup EU k těmto nástrojům, který v mnoha případech zahrnuje uplatňování pravidla nižšího cla, jakož i provedení testu unijních zájmů před uložením opatření, zároveň zajišťuje, aby uživatelé mohli mít i nadále prospěch ze široké základny dodavatelů.
Závěr
V roce 2021 čelil globální obchod pokračujícím problémům v souvislosti s tím, jak se EU vracela k normálnímu fungování po pandemii COVID-19. Prostřednictvím důsledného uplatňování nástrojů na ochranu obchodu EU i nadále chránila podniky v EU před nekalým obchodem. To přispělo nejen k celkovým cílům obchodní politiky EU, ale nepřímo podpořilo i širší politické iniciativy, jako je Zelená dohoda pro Evropu a Digitální agenda. Zlepšené monitorování a prosazování opatření dále posílilo důležitou roli, kterou ochrana obchodu i nadále hraje při budování odolnější podnikatelské sféry v Evropě.