EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 5.8.2022

COM(2022) 385 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění Evropského energetického programu pro hospodářské oživení a o využívání Evropského fondu pro energetickou účinnost

{SWD(2022) 204 final}

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění Evropského energetického programu pro hospodářské oživení a o využívání Evropského fondu pro energetickou účinnost

Páteří energetické unie je odolná infrastruktura. Loni, v roce 2021, došlo k výraznému posílení regionální spolupráce.

V této souvislosti sehrál klíčovou úlohu Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR), který zajišťoval finanční podporu významným infrastrukturám společného zájmu, aby se mohly integrovat trhy s elektřinou a plynem a posílila se bezpečnost dodávek.

I. POKROK V PROVÁDĚNÍ PROGRAMU

Energetická infrastruktura a inovace jsou ústředními prvky EEPR a jsou stále stejně důležité jako v roce 2009, kdy byl program zřízen.

Tato zpráva mapuje u každé části programu pokrok, jehož se dosáhlo při realizaci projektů a při využívání Evropského fondu pro energetickou účinnost (EEEF). Navazuje na zprávu přijatou v roce 2021 1 a zabývá se realizací projektů a prováděním plateb v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021.

II. CELKOVÉ PROVÁDĚNÍ PROJEKTŮ (EEPR)

Na konci prosince 2021 bylo uzavřeno 57 projektů z 59 (plně dokončeno nebo zastaveno) a příjemcům byly vyplaceny prostředky v celkové výši 2 615 657 214 EUR (po odečtení inkasních příkazů v hodnotě 203 322 313 EUR) (viz příloha).

Situace u plynárenské a elektrizační infrastruktury je následující: většina projektů je dokončena a dva ještě probíhají.

Výrazného pokroku dosáhli předkladatelé projektů, které integrují větrnou energii vyráběnou na moři do elektrizační soustavy. Naopak u posledního zbývajícího projektu zachycování a ukládání CO2 přistoupili předkladatelé k zastavení finanční podpory.

Komise se rozhodla ve finanční podpoře investorů pokračovat, jestliže bude i nadále zřejmé, že je možné konečné rozhodnutí o investici a že projekt má stále značný význam pro společnost.

1.    Plynárenská a elektrizační infrastruktura

Podprogram EEPR pro infrastrukturu podpořil 44 projektů ve třech hlavních oblastech činnosti (propojování plynárenských soustav, zpětný tok plynu a elektřina).

Přislíbeny na ně byly prostředky v celkové výši 2 267 574 462 EUR, přičemž do 31. prosince 2021 z nich byla příjemcům vyplacena částka 1 692 273 968 EUR. Platby jsou podmíněny tím, že se příjemce k realizaci projektu pevně zaváže prostřednictvím konečného rozhodnutí o investici.

1.1 Dosavadní pokrok 

K dnešnímu dni bylo dokončeno 42 ze 44 infrastrukturních projektů, čtyři projekty byly zastaveny a dva stále probíhají.

V odvětví elektroenergetiky bylo dokončeno všech 12 projektů.

V oblasti plynárenských propojovacích vedení bylo dokončeno 13 z 18 projektů, dva projekty pokračují podle nového harmonogramu a tři byly zastaveny.

Co se týče zpětného toku a propojovacích projektů ve střední a východní Evropě, 13 projektů bylo dokončeno a jeden projekt v Rumunsku byl v září 2014 Komisí ukončen.

Od poslední zprávy o provádění EEPR je patrný zejména tento pokrok:

-Propojení mezi Bulharskem a Řeckem (IGB) představuje klíčovou cestu pro přepravu plynu z transjadranského plynovodu a řeckého zkapalněného zemního plynu na sever a je důležitým projektem pro diverzifikaci dodávek plynu v jihovýchodní Evropě. Jedná se o projekt společného zájmu (PSZ 6.8.1) a o prioritní projekt v rámci energetického propojení střední a jihovýchodní Evropy (CESEC). Komise tomuto projektu od počátku poskytuje politickou a finanční podporu. Projekt získal 45 milionů EUR z Evropského energetického programu pro hospodářské oživení a 39 milionů EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Výstavba projektu byla dokončena v červenci 2022 a předpokládá se, že bude uveden do provozu v říjnu 2022.

-V Kyperské republice připravuje ministerstvo energetiky, obchodu a průmyslu vybudování terminálu pro příjem zemního plynu, který pomůže diverzifikovat kyperský energetický mix, přispěje k ukončení energetické izolace ostrova a usnadní zapojení nezávislých producentů elektřiny z plynu do hospodářské soutěže. Podle informací poskytnutých předkladatelem projektu má být zařízení LNG uvedeno do provozu příští rok.

Pokud jde o plynovody na Kypru, podle shrnutí technického plnění za rok 2021 vypracovaného předkladatelem bude projekt dokončen do roku 2026. Pokud jde o tyto plynovody potřebné pro přepravu plynu z LNG do místa určení, orgány opětovně přehodnocují své názory, pokud jde o lokality, kde budou vybudována zařízení na výrobu zemního plynu, a v důsledku toho se změnilo směrování plynovodů, jakož i harmonogram.

2. Projekty větrné energie na moři

2.1 Dosavadní pokrok

Podprogram pro větrnou energii na moři sestával z 9 projektů, které získaly podporu ve výši 565 milionů EUR rozdělenou mezi dva hlavní druhy činnosti, a sice:

– rozsáhlé testování, výrobu a využití inovativních turbín a základových konstrukcí na moři (6 projektů) a

– rozvoj modulových řešení pro integraci velkého množství přenášené větrné energie do elektrizační soustavy (3 projekty).

Sedm z těchto 9 projektů bylo dokončeno a 2 byly předčasně ukončeny. Na projekty bylo vyplaceno 427 190 976 EUR (po odečtení inkasních příkazů).

2.2 Dosavadní pokrok podle odvětví

2.2.1 Pokrok, pokud jde o inovativní turbíny a konstrukce na moři

Co se týče mořské větrné farmy u Aberdeenu, začalo 1. července 2018 v mořské větrné farmě Aberdeen Bay společnosti Vattenfall fungovat jedenáct větrných turbín s největší kapacitou na světě (8,8 MW na turbínu v té době, dnes existují turbíny s výkonem 12 MW). V září 2018 bylo oficiálně otevřeno Evropské středisko pro využití větru na moři (European Offshore Wind Deployment Centre) – Mořská větrná farma Aberdeen (Aberdeen Offshore Wind Farm). Poslední zpráva o projektu byla předložena a schválena v červenci 2020.

2.2.2 Pokrok, pokud jde o integraci větrné energie do elektrizační soustavy

Realizace zbývajících dvou projektů, Kriegers Flak a COBRAcable, celkově postupovala podle očekávání.

V září 2019 bylo uvedeno do provozu propojovací vedení COBRAcable mezi Dánskem a Nizozemskem. Projekt COBRAcable skončil v prosinci 2019. Závěrečná zpráva předložená v březnu 2020 byla schválena a projekt byl uzavřen.

Projekt „Kriegers Flak – the Combined Grid Solution“ začal fungovat v prosinci 2020, což bylo rovněž datum dokončení projektu. Závěrečná zpráva předložená v březnu 2021 byla schválena a podávání zpráv o projektu bylo ukončeno.

3. Zachycování a ukládání CO2

Daný podprogram EEPR obnášel 6 projektů a podporu ve výši 1 miliardy EUR. Cílem bylo demonstrování úplného procesu zachycování, přepravy a ukládání CO2.

Dokončen byl jeden projekt (Compostilla ve Španělsku), díky němuž vznikla fungující pilotní zařízení pro zachycování, přepravu a ukládání CO2. Čtyři projekty byly předčasně ukončeny, neboť jejich předkladatelé se rozhodli, že investici neskuteční, a jeden projekt byl zastaven bez dokončení. Na tyto projekty bylo vyplaceno 387 099 179 EUR (po odečtení inkasních příkazů v celkové výši 145 294 400 EUR).

III. EVROPSKÝ FOND PRO ENERGETICKOU ÚČINNOST (EEEF)

V prosinci 2010 bylo z Evropského energetického programu pro hospodářské oživení (EEPR) přiděleno 146,3 milionu EUR na finanční nástroj pro projekty v oblasti udržitelné energetiky 2 . Částka 125 milionů EUR byla původně vyčleněna jako příspěvek EU do Evropského fondu pro energetickou účinnost (EEEF). Ten byl zřízen v červenci 2011 a prostředky v něm dosáhly celkového objemu 265 milionů EUR 3 . Fond byl též podpořen grantovým nástrojem technické pomoci s rozpočtem 20 milionů EUR a s částkou 1,3 milionu EUR na činnosti ke zvýšení informovanosti.

Grantový nástroj technické pomoci umožnil podpořit investice 4 , které pomohly dosáhnout ambiciózních cílů EU v oblasti klimatu v několika členských státech, včetně Španělska, Portugalska, Francie, Dánska, Spojeného království, Irska, Nizozemska a Belgie. Po uplynutí lhůty pro přidělení grantového nástroje technické pomoci získala Komise v roce 2020 zpět do rozpočtu EU částku 4 498 415 EUR z počátečního přídělu (viz příloha). EEEF nabízí individualizované financování (pomocí dluhových i kapitálových nástrojů) projektům v oblasti energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a čisté městské dopravy. Příjemci jsou místní nebo regionální orgány veřejné správy či soukromé subjekty jednající jejich jménem.

1.Dosavadní pokrok

V roce 2021 byla do portfolia fondu přidána jedna nová transakce:

– EEEF ve spolupráci s Litevskou agenturou pro rozvoj veřejných investic (VIPA) zřídil platformu pro rozvoj udržitelných zdrojů 5 . Financují se z ní investice přispívající ke zmírňování změny klimatu. Na zřízení platformy poskytl EEEF spolu s VIPA 12 milionů EUR. Očekává se, že toto financování umožní úvěry na energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů ve výši více než 37 milionů EUR, přičemž se zaměří na investice do veřejného i soukromého sektoru.

Od jeho zřízení až do 30. září 2021 byly v rámci EEEF podepsány smlouvy na 17 projektů v hodnotě 176 milionů EUR, přičemž fond vygeneroval konečné investice v odhadované výši 324 milionů EUR.

Na základě rámce EEEF pro hodnocení projektů a podávání zpráv o projektech 6 v souvislosti s ekvivalentem CO2 a s úsporami primární energie se do září roku 2021 díky investicím z fondu předešlo vzniku téměř 584 235 tun CO2 a ušetřilo se 769 801 MWh primární energie 7 .

2.Nástroj technické pomoci EEEF

V listopadu 2016 byl v rámci Evropského fondu pro energetickou účinnost zaveden nový nástroj technické pomoci. Na základě nástroje Evropské komise pro technickou pomoc (spravovaného fondem EEEF) zřídil fond nový nástroj, který má nabízet podporu ambiciózním veřejným subjektům s komerčně slibnými investičními projekty v oblasti udržitelné energie. Předmětné projekty musí souviset s energetickou účinností, energií z obnovitelných zdrojů v malém měřítku a/nebo iniciativami v odvětví veřejné dopravy. EEEF podporuje příjemce (regiony, městská zastupitelstva, univerzity, veřejné nemocnice a další veřejné subjekty v členských státech EU) tím, že jim k plánovaným investicím nabízí poradenské služby, např. studie proveditelnosti, energetické audity, právní služby či analýzu ekonomické životaschopnosti. Nástroj technické pomoci EEEF získal prostředky z nástroje ELENA (evropská energetická pomoc na místní úrovni) v rámci programu Evropské unie Horizont 2020. K prosinci 2021 již podporoval 8 příjemců v Itálii, ve Španělsku a v Litvě.

3.Hlavní závěry a výhled

EEEF si postupem času vybudoval solidní pozici a na kontě má množství ziskových investic – za 10 let fungování již podpořil 17 vysoce specifických projektů 8 spojených s rozličnými technologiemi v 8 různých členských státech a ve Spojeném království (u 2 z projektů už se dosáhlo návratnosti a výnosy byly znovu investovány do fondu).

IV. Celkové závěry

Evropský energetický program pro hospodářské oživení přináší dobré výsledky. Dokončeno bylo všech 12 infrastrukturních projektů v odvětví elektřiny a většina projektů v odvětví zemního plynu. Dva plynárenské projekty ještě probíhají a dokončeny by měly být v letech 2022 a 2026. Realizaci a monitorování projektů důsledně kontrolovala Evropská komise, což u nástroje pomohlo zvýšit účinnost.

Projekty větrné energie na moři se ukázaly být složitější, než se čekalo, ale předkladatelům a stavebním společnostem se podařilo nalézt řešení, která umožňují jejich dokončení – z tohoto důvodu někdy došlo k prodloužení smluv. Za 12 let svého trvání přispěl EEPR k získání technických poznatků a pomohl s rozvojem propojovacích technologií pro větrnou energii na moři.

Přestože finanční podpora programu nedostačovala k tomu, aby společnosti přiměla realizovat v komerčním měřítku demonstrační projekty zachycování a ukládání CO2, má Komise stále za to, že zachycování a ukládání CO2 je důležité pro dekarbonizaci (jako jediná spolehlivá technologie pro dlouhodobé skladování oxidu uhličitého) pro EU obecně, a pro energeticky a uhlíkově náročná odvětví zvláště.

EEEF investoval do několika projektů na podporu energetické účinnosti a bude dále rozšiřovat své portfolio, nabízet řešení v oblasti financování a generovat zisky pro své podílníky. Fond investuje do nákladově efektivních a zralých projektů v oblasti udržitelné energie, jež mohou přilákat soukromý kapitál, demonstruje obchodní opodstatnění těchto investic a dosahuje důvěryhodných výsledků, čímž také slouží jako vzor pro inovační finanční nástroje.

(1)

Zpráva za rok 2020 přijatá dne 26. listopadu 2021, COM(2021) 670 final.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky.

(3)

Investice Evropské komise byly doplněny o investice Evropské investiční banky (75 milionů EUR), banky Cassa Depositi e Prestiti SpA (CDP) (60 milionů EUR), investičního správce Deutsche Bank (5 milionů EUR) a v roce 2020 nadace Deutsche Bundesstiftung Umwelt (DBU) (10 milionů EUR).

(4)

Podrobnější informace o těchto investicích lze získat prostřednictvím tohoto zdroje: https://www.eeef.lu/european-commission-ta-facility.html

(5)

Podrobné informace jsou k dispozici na stránce https://www.eeef.lu/news-detail/vipa-and-eeef-join-forces-to-invest-in-sustainable-projects-in-lithuania.html

(6)

Čtvrtletní zpráva EEEF za 3. čtvrtletí 2021, strana 5, k dispozici na adrese: https://www.eeef.lu/quarterly-reports.html?file=files/downloads/Quarterly_Reports/2021/eeef-Quarterly-Report-2021-Q3.pdf  

(7)

Prezentované kumulativní úspory primární energie zohledňují pouze technologie v oblasti energetické účinnosti a čisté městské dopravy; zahrnují výpočty od finanční uzávěrky do splatnosti úvěru; u projektů ve výstavbě a u projektů, které jsou méně než rok v provozu, jsou výpočty provedeny na základě odhadů a u projektů, které jsou v provozu více než rok, na základě skutečných údajů. Úspory jsou uvedeny pro celkový objem projektových investic (tj. za investice z fondu EEEF i za investice z jiných zdrojů).

(8)

Čtvrtletní zpráva EEEF za 3. čtvrtletí 2021, strany 10–15, k dispozici na adrese: https://www.eeef.lu/quarterly-reports.html?file=files/downloads/Quarterly_Reports/2021/eeef-Quarterly-Report-2021-Q3.pdf  

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 5.8.2022

COM(2022) 385 final

PŘÍLOHA

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění Evropského energetického programu pro hospodářské oživení a o využívání Evropského fondu pro energetickou účinnost

{SWD(2022) 204 final}

Celková výše plateb na projekty EEPR (v EUR) k 31. prosinci 2021
	Rok	Celkem
Propojovací vedení	2010	360 855 255
	2011	224 168 978
	2012	129 803 681
	2013	126 931 210
	2014	105 405 090
	2015	368 316 520
	2016	171 413 396
	2017	54 679 619
	2018	127 796 483
	2019 2020 2021	0 6 400 481 16 503 254
Celkem		1 692 273 968
Zachycování a ukládání CO2	2010	193 746 615
	2011	192 003 912
	2012	-5 616 119
	2013	26 844 339
	2014	16 439 027
	2015	8 810 052
	2016	0
	2017	-8 187 324
	2018	-36 828 954
	2019 2020 2021	-112 368 0 0
Celkem		387 099 179
Větrná energie na moři	2010	146 307 028
	2011	41 300 325
	2012	15 624 304
	2013	11 990 156
	2014	19 996 656
	2015	-26 186 766
	2016	14 240 385
	2017	87 063 362
	2018	31 303 765
	2019 2020 2021	34 549 131 23 757 319 27 245 312
Celkem		427 190 976

Fond pro energetickou účinnost	2010	0
	2011	30 000 000
	2012	934 251
	2013	24 892 027
	2014	42 726 026
	2015	14 651 461
	2016	3 000 000
	2017	0
	2018	0
	2019 2020 2021	-2 612 258 -4 498 415 0
Celkem		109 093 092
Celkový součet	2010	700 908 898
	2011	487 473 215
	2012	140 746 117
	2013	190 657 732
	2014	184 566 799
	2015	365 591 267
	2016	188 653 781
	2017	133 555 657
	2018	122 271 293
	2019 2020 2021	31 824 505 25 659 385 43 748 566
Celkem		2 615 657 214
Od plateb byly odečteny inkasní příkazy.