EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.5.2022

COM(2022) 303 final

Politický dokument

o rozvoji víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1896

1.Úvod

Schengenská strategie z 2. června 2021 určila dva důležité předpoklady pro plně funkční a odolný schengenský prostor. Jednalo se o integrovaný přístup ke správě vnějších hranic a úspěšné provádění nového mandátu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, běžně označované jako Frontex. Strategie zejména zdůraznila potřebu „poskytnout jak strategický rámec, tak operativní složky potřebné k lepšímu propojení našich politik, čímž dojde k odstranění nedostatků v oblasti ochrany hranic, bezpečnosti, navracení a migrace a zároveň k trvalému zajištění ochrany základních práv“.

K dosažení tohoto cíle musí Evropská unie a její členské státy spolupracovat, zejména v rámci Evropské pohraniční a pobřežní stráže, na dosažení plně účinné evropské integrované správy hranic, která bude sdružovat všechny příslušné subjekty na evropské i vnitrostátní úrovni. V této souvislosti by měla být do schengenského cyklu plně začleněna i evropská integrovaná správa hranic.

Jak bylo oznámeno v Schengenské strategii, provádění evropské integrované správy hranic se bude řídit cyklem víceleté strategické politiky (politický cyklus evropské integrované správy hranic), který bude připraven v souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2019/1896 1 (nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži). Cyklus víceleté strategické politiky určí, jak by měla Evropská pohraniční a pobřežní stráž v příštích pěti letech efektivně fungovat jako struktura a provádět evropskou integrovanou správu hranic. Na operativní úrovni by tento cyklus měl poskytnout společný rámec, který by řídil každodenní práci více než 120 000 příslušníků Evropské pohraniční a pobřežní stráže z vnitrostátních orgánů a agentury Frontex.

V souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži zahajuje Komise tímto politickým dokumentem konzultaci s Evropským parlamentem a Radou o vývoji víceleté strategické politiky. Konzultace se zaměří zejména na kapitolu 5 tohoto politického dokumentu, která stanoví politické priority a strategické pokyny na období pěti let ve vztahu k patnácti složkám evropské integrované správy hranic uvedeným v článku 3 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

Kromě toho se bude snažit shromáždit názory orgánů na to, jak stanovit integrovaný, jednotný a nepřetržitý postup pro poskytování strategických pokynů všem příslušným Evropským pohraničním a pobřežním strážím a dalším evropským a vnitrostátním aktérům, aby bylo zajištěno soudržné provádění evropské integrované správy hranic. Tím se zajistí, že budou náležitě zohledněny nově vznikající výzvy a bude možné přizpůsobit priority měnícím se potřebám. I tento mechanismus řízení by se měl stát součástí cyklu víceleté strategické politiky.

Výsledkem tohoto konzultačního procesu by mělo být sdělení Komise, kterým se stanoví víceletá strategická politika pro evropskou integrovanou správu hranic, jež do konce roku 2022 stanoví politické řízení evropské integrované správy hranic na období pěti let. Tento cyklus bude dále prováděn prostřednictvím technické a operativní strategie, kterou přijme správní rada agentury Frontex, a prostřednictvím vnitrostátních strategií členských států.

2.Nástin cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic

V souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (čl. 77 odst. 1 písm. c)) má Evropská unie rozvíjet politiku s cílem zajistit „postupné zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic“. Složky, zásady a hlavní zúčastněné strany evropské integrované správy hranic byly poprvé stanoveny v roce 2016 v nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a dále rozpracovány v jeho novelizaci z roku 2019 2 , která rovněž stanoví politický cyklus evropské integrované správy hranic jako strategický rámec řízení pro účinné provádění evropské integrované správy hranic. Strategickým cílem politického cyklu evropské integrované správy hranic je určit, jak by měla Evropská pohraniční a pobřežní stráž řešit výzvy v oblasti správy hranic a navracení soudržně, integrovaně a systematicky.

Struktura cyklu víceleté strategické politiky

Struktura pětiletého cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic se skládá ze čtyř hlavních fází:

1.politické vedení ze strany orgánů EU;

2.technická a operativní strategie pro evropskou integrovanou správu hranic od správní rady agentury Frontex;

3.národní strategie evropské integrované správy hranic členských států;

4.hodnocení Komise s cílem obnovit cyklus.

Obrázek 1: Cyklus víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic

a) Politické směřování

Komise vypracovala tento politický dokument na základě strategické analýzy rizik pro evropskou integrovanou správu hranic, kterou agentura Frontex předložila Komisi, Evropskému parlamentu a Radě v červenci 2020 a která identifikuje výzvy pro evropskou integrovanou správu hranic pro příštích deset let. Komise rovněž zohlednila doporučení vyplývající z tematického schengenského hodnocení vnitrostátních strategií členských států pro integrovanou správu hranic, které bylo provedeno v období 2019–2020.

Za vypracování evropské strategie integrované správy hranic jsou odpovědné orgány Unie. Proto je nezbytné, aby Komise, Evropský parlament a Rada při vytváření politického rámce pro řízení evropské integrované správy hranic účinně spolupracovaly. Tento rámec by měl být přijat ve formě sdělení, které stanoví víceletou strategickou politiku evropské integrované správy hranic.

b) Technická a operativní strategie agentury Frontex týkající se evropské integrované správy hranic

V souladu s čl. 8 odst. 5 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži je agentura Frontex pověřena vypracováním technické a operativní strategie pro evropskou integrovanou správu hranic, a to na základě rozhodnutí správní rady a návrhu výkonného ředitele agentury Frontex. Tato strategie má být připravena v úzké spolupráci s členskými státy a Komisí. Strategie musí být v souladu s článkem 3 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a agentura musí v odůvodněných případech zohlednit specifickou situaci členských států, zejména jejich zeměpisnou polohu. Měla by vycházet ze sdělení Komise o víceleté strategické politice v oblasti evropské integrované správy hranic, ale také zohlednit příslušné požadavky stávajících platných schengenských právních předpisů.

Požadavky na technickou a operativní strategii evropské integrované správy hranic

·Správní rada agentury Frontex a její specializovaná pracovní skupina pro evropskou integrovanou správu hranic, které řídí vývoj strategie a proces provádění a dohlížejí na ně. ·Strukturu tvoří patnáct složek podle článku 3 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. ·Je v souladu s politickým směřováním orgánů EU. ·Jednotná strategie pro Evropskou pohraniční a pobřežní stráž, která by se týkala jak agentury Frontex, tak vnitrostátních orgánů pro správu hranic členských států. ·Zahrnuje opatření nejen na úrovni EU, ale i na vnitrostátní úrovni, včetně opatření zaměřených na harmonizaci postupů, standardizaci technických prostředků a operativní interoperabilitu. ·Pětileté trvání, v ideálním případě s ohledem na programový cyklus víceletého finančního rámce. ·Je doprovázena akčním plánem, který stanoví klíčová opatření, časový rámec, milníky, potřebné zdroje a monitorovací opatření.

c) Vnitrostátní strategie pro integrovanou správu hranic

Členské státy si ponechávají primární odpovědnost za správu svých vnějších hranic ve svém zájmu a v zájmu všech členských států. Vzhledem k tomu je pro účinné provádění evropské integrované správy hranic nutné, aby strategie stanovené na úrovni EU byly převedeny na vnitrostátní úroveň. Z tohoto důvodu čl. 8 odst. 6 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži vyžaduje, aby členské státy stanovily své vnitrostátní strategie integrované správy hranic.

Požadavky na národní strategie integrované správy hranic

·Jedna strategie integrované správy hranic pro každý členský stát. ·Zřídit vnitrostátní centralizovanou řídicí strukturu pro evropskou integrovanou správu hranic, která by koordinovala všechny příslušné orgány zapojené do správy hranic a navracení a zohledňovala dopady dalších politik EU prováděných na vnějších hranicích členských států příslušnými vnitrostátními orgány v rámci jejich příslušných mandátů, například celními a hygienickými kontrolní orgány. ·Je vypracována v souladu s politickou strategií, o níž rozhodly orgány EU, technickou a operativní strategií agentury a schengenskými požadavky. ·Na základě patnácti složek článku 3 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. V případě potřeby se však vztahuje i na oblasti spadající do vnitrostátní působnosti. ·Stanovení vnitrostátních opatření pro správu hranic a účast v příslušných mechanismech EU koordinovaných agenturou Frontex a dalšími příslušnými aktéry EU. ·Jasné stanovení současného i plánovaného rozdělení lidských a finančních zdrojů a hlavních fází rozvoje potřebné infrastruktury. ·Zavedení mechanismu přezkumu a monitorování. ·Víceleté pokrytí, v ideálním případě v souladu s programovým cyklem víceletého finančního rámce. ·Je doprovázena akčním plánem, který uvádí klíčová opatření, časový rámec, milníky, potřebné zdroje a monitorovací opatření.

d) Hodnocení cyklu integrované správy hranic

Čtyři roky po přijetí sdělení, kterým se stanoví víceletá strategická politika pro evropskou integrovanou správu hranic, provede Komise důkladné hodnocení provádění této politiky všemi zúčastněnými stranami na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni s cílem připravit další cyklus víceleté strategické politiky.

Architektura Evropské pohraniční a pobřežní stráže

Nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži vytváří komplexní strukturu Evropské pohraniční a pobřežní stráže, která sdružuje agenturu Frontex a přibližně 50 až 60 orgánů členských států příslušných pro správu hranic (včetně pobřežní stráže, pokud plní úkoly ostrahy hranic) a navracení. Nařízení rovněž pověřuje Evropskou pohraniční a pobřežní stráž, aby zajistila účinné provádění evropské integrované správy hranic v duchu sdílené odpovědnosti. Využití plného potenciálu Evropské pohraniční a pobřežní stráže by vedlo ke skutečné a nezbytné změně v praxi. Za tímto účelem by EU a členské státy měly společně využít této nové architektury a posílit řídící struktury Evropské pohraniční a pobřežní stráže a zároveň zvýšit její nové operativní kapacity prostřednictvím lepší a rychlejší koordinace na úrovni EU.

Struktura řízení Evropské pohraniční a pobřežní stráže musí zaručit, že činnost agentury Frontex a vnitrostátních orgánů pohraniční a pobřežní stráže bude plně v souladu s politickými cíli EU v oblasti správy hranic a migrace a že bude sledovat politickou linii týkající se vnitřní bezpečnosti.

Členské státy si ponechávají primární odpovědnost a pravomoc v oblasti správy svých hranic. Díky svému novému mandátu hraje nyní agentura Frontex v rámci Evropské pohraniční a pobřežní stráže ústřední roli, neboť posiluje, posuzuje a koordinuje činnost členských států a vytváří evropské kapacity.

Od svého vzniku poskytuje Evropská pohraniční a pobřežní stráž rámec pro výměnu informací a operativní spolupráci nejen mezi agenturou Frontex a členskými státy, ale také mezi různými orgány členských států, které působí jako vnitrostátní složky. V roce 2019 byly tyto nástroje ještě doplněny o možnost účinnější podpory členských států prostřednictvím vlastních operativních sil agentury, tj. stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Stálý útvar je nasazen pod velením a kontrolou hostitelského členského státu. Po technologické stránce přineslo nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži další posílení řádného fungování Evropské pohraniční a pobřežní stráže, tj. plnou integraci evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR) s cílem zajistit situační orientaci a účinnou výměnu informací a integrované plánování, které zahrnuje operativní a pohotovostní plánování a rozvoj schopností, přičemž všechny tyto činnosti jsou centrálně koordinovány a podporovány agenturou Frontex. Agentura rovněž iniciuje, koordinuje a podporuje řadu dalších postupů (např. standardizaci technického vybavení a výměnu informací) s cílem Evropskou pohraniční a pobřežní stráž dále posílit a usnadnit každodenní práci pohraniční stráže v EU.

Obrázek 2: Evropská pohraniční a pobřežní stráž

Komise má rovněž operativní úlohu, pokud jde o některé aspekty provádění evropské integrované správy hranic, zejména v případě financování EU, schengenského hodnotícího mechanismu a koordinace spolupráce mezi agenturami v hotspotech. Nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži rovněž zdůrazňuje význam dalších evropských zúčastněných stran, zejména decentralizovaných agentur EU (eu-LISA, Europol, Agentura EU pro otázky azylu (EUAA) a Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA). Úzká spolupráce těchto zúčastněných stran s agenturou Frontex a příslušnými orgány členských států je pro úspěšné provádění evropské integrované správy hranic nezbytná. Na vnitrostátní úrovni spolupracuje s vnitrostátními složkami Evropské pohraniční a pobřežní stráže celá řada orgánů (celní orgány, donucovací orgány, orgány ochrany veřejného zdraví), aby zajistily účinné provádění evropské integrované správy hranic ve svých příslušných oblastech působnosti.

3.Strategické výzvy pro evropskou integrovanou správu hranic

V souladu s článkem 8 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži je výchozím bodem strategického cyklu určení výzev v oblasti správy hranic a navracení, které je třeba řešit soudržně, integrovaně a systematicky. V této souvislosti agentura Frontex v úzké spolupráci s členskými státy vypracovala vůbec první strategickou analýzu rizik pro evropskou integrovanou správu hranic, která platí pro období deseti let 3 .

Klíčovými výzvami určenými ve strategické analýze rizik do roku 2020 jsou:

Pro vnější hranice:

a)zvýšení tlaku prostřednictvím přeshraniční trestné činnosti 4 , terorismu a hrozeb hybridní povahy;

b)nutnost řešit nárůst počtu cestujících a objemu nákladu zlepšením shromažďování dat, řízení rizik a interoperability;

c)digitalizace integrované správy hranic zavedením Systému vstupu/výstupu, Evropského systému pro cestovní informace a povolení, obnoveného Schengenského informačního systému a obnoveného Vízového informačního systému;

d)výzvy týkající se námořní, pozemní a letecké dopravy, včetně:

I.sofistikovaných kybernetických a teroristických útoků proti mezinárodním/domácím cestujícím, plavidlům, nebezpečnému nákladu a kritické námořní infrastruktuře;

II.zvýšené mezinárodní migrace, druhotných migračních pohybů (uvnitř EU) a přeshraničního převaděčství a

III.dopadu intenzity nízkonákladových letů na schopnost některých letišť v EU řešit související problémy integrované správy hranic;

e)zintenzivnění nelegálních převaděčských toků, které ovlivňují vnitřní i vnější bezpečnost EU;

f)pachatelé kybernetické kriminality budou neustále prokazovat svou flexibilitu a odolnost, ale budou také využívat stávající modi operandi zaměřené na známá zranitelná místa a nové oběti. Budou se snažit těžit z masivního přesunu původně offline aktivit do online prostředí, jak se to stalo v případě pandemie COVID-19;

g)pro usnadnění legálního překračování hranic, a to i ve prospěch cestovního ruchu a obchodu, musí orgány ochrany hranic co nejlépe využívat technologie pro neinvazivní identifikaci (např. otisky prstů, rozpoznávání obličeje), přičemž musí v tomto ohledu plně respektovat základní práva, zejména práva na ochranu osobních údajů. Přístup k těmto informacím bude muset být zajištěn prostřednictvím přenosných zařízení, která umožní provádět nezbytné kontroly databází a bezpečnostní kontroly;

h)v oblasti terorismu a hybridních hrozeb existují různé výzvy spojené s včasným sdílením informací s cílem zlepšit kontroly a rychlou reakci, přičemž Evropská pohraniční a pobřežní stráž může přispět prostřednictvím přístupu pohraniční stráže k Schengenskému informačnímu systému (SIS), k Systému vstupu/výstupu (EES), k Evropskému systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a k interoperabilitě mezi informačními systémy EU včetně evropského vyhledávacího portálu.

Pro migraci a navracení:

a)aby se předešlo situaci, kdy jsou jednotlivé členské státy nebo hraniční úseky zahlceny značným tlakem, je nutná dobře koordinované reakce s odpovídajícími opatřeními v předhraniční oblasti a v případě potřeby odpovídající zvýšení operativních kapacit na dotčených hraničních úsecích;

b)bezpečnostní opatření na vnějších hranicích a v schengenském prostoru musí být v rovnováze s potřebou zajistit nerušený pohyb cestujících;

c)význam návratových aktivit Evropské pohraniční a pobřežní stráži roste, přičemž agentura Frontex se může stát operativní složkou návratového systému EU, která usnadní velkou většinu návratů;

d)činnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráži v oblasti navracení mají být posíleny prostřednictvím digitalizace, konkrétně využitím aplikace agentury Frontex pro navracení a vnitrostátních informačních systémů pro řízení navracení, založených na modelu systémů pro řízení případů navracení, který agentura vyvinula.

Pandemie: 

e)v analýze agentury Frontex z roku 2020 byla označena za klíčovou výzvu pro evropskou integrovanou správu hranic, protože její potenciál se může rychle změnit z latentní hrozby na hrozbu aktuální, jak ukázala pandemie COVID-19;

f)příslušníci pohraniční stráže v první linii přicházejí do styku s cestujícími a manipulují se zavazadly a nákladem, takže mohou být vystaveni toxinům, patogenům a dalším látkám. Pro zmírnění této situace je třeba pro příslušníky pohraniční stráže zajistit bezpečné prostředí, přičemž příslušné orgány musí brát v úvahu zdravotní rizika při činnostech souvisejících se správou hranic.

Tyto výzvy identifikované v analýze rizik agentury Frontex za rok 2020 se potvrdily a objevily se i výzvy nové v důsledku událostí, které se od té doby odehrály. Zejména situace na hranici mezi EU a Běloruskem v roce 2021 ukázala, jak může účelové využívání migrace vytvořit hybridní hrozbu pro hranice EU, které mohou být stále více ovlivňovány hybridními operacemi zaměřenými na prosazování zahraničněpolitických a bezpečnostních agend některých třetích zemí v sousedství EU i dále. Hrozby hybridní povahy vyžadují spolupráci a výměnu informací (mezi agenturami, s členskými státy a s orgány a institucemi EU), aby bylo možné tyto hybridní hrozby v různých oblastech včas určit – i jejich strategické záměry.

Stejně tak ruská invaze na Ukrajinu, v jejímž důsledku uprchlo do EU již více než 5,9 milionu lidí, ukázala, jaké výzvy pro evropskou integrovanou správu hranic existují. Výrazná eskalace vojenské agrese ze strany ruských sil by mohla vyvolat další rozsáhlé přesuny lidí z Ukrajiny. Z tohoto hlediska poskytuje agentura Frontex podporu dotčeným členským státům a dotčeným třetím zemím. Připravuje se také na nasazení nových příslušníků, aby zajistila dostatečnou kapacitu pro provádění hraničních kontrol v souladu s požadavky práva Unie u všech osob překračujících hranice Ukrajiny a EU.

4.Zásady, na nichž je založena evropská integrovaná správa hranic

Víceletá strategická politika se musí řídit hlavními zásadami a koncepcemi evropské integrované správy hranic, které přímo vyplývají z nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a jejichž cílem je umožnit Evropské pohraniční a pobřežní stráži, aby fungovala efektivně a v plném souladu s právním rámcem.

Společná odpovědnost, povinnost spolupráce v dobré víře a povinnost výměny informací

Podle nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži je provádění evropské integrované správy hranic společnou odpovědností orgánů členských států zodpovědných za správu hranic a navracení a agentury Frontex, jež společně tvoří Evropskou pohraniční a pobřežní stráž. Jedná se o základní kámen architektury Evropské pohraniční a pobřežní stráže a operativní vyjádření sdílené pravomoci EU a členských států při provádění integrované správy vnějších hranic EU, jak je stanoveno ve Smlouvě. Společnou odpovědnost doplňuje základní povinnost všech aktérů Evropské pohraniční a pobřežní stráže (agentury Frontex a vnitrostátních orgánů), aby v dobré víře spolupracovali, a zastřešující povinnost vyměňovat si informace v rámci společenství Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Neustálá připravenost reagovat na nové hrozby

Zavedení evropské integrované správy hranic by mělo poskytnout nezbytné nástroje pro reakci na všechny možné vznikající hrozby na vnějších hranicích a jejich zvládání. Na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni musí existovat neustálá připravenost zvládat jakýkoli masový příliv nelegálních migrantů, kteří protiprávně překračují vnější hranice. Za tímto účelem by součástí tohoto integrovaného přístupu měly být komplexní, prověřené a neustále aktualizované plány pro mimořádné situace, včetně využití kapacit a nástrojů EU a jednotlivých států, např. pohraničních jednotek rychlé reakce, podpůrných týmů pro řízení migrace, jednotek pro návratové zásahy, a plné využití přístupu založeného na hotspotech. Plány pro mimořádné situace by měly usnadnit účinné praktické provádění opatření v jakékoli situaci vyžadující zásah rychlé reakce na vnějších hranicích a v případě potřeby i při provádění zásahů na podporu navracení.

Frontex musí provádět každoroční cvičení rychlého nasazení, která umožní pravidelné testování příslušných postupů a mechanismů s cílem zajistit plnou připravenost kapacity pro zajištění rychlého nasazení na podporu členských států v nadcházející krizi.

Větší koordinace a integrované plánování

Úspěšné fungování Evropské pohraniční a pobřežní stráže je založeno na dobře zavedeném systému koordinace, komunikace a plánování mezi evropskými složkami (agenturou Frontex) a vnitrostátními složkami (vnitrostátními orgány odpovědnými za integrovanou správu hranic nebo do ní zapojenými). Klíčovým cílem je rozvíjet flexibilní a integrované využívání informací, spojených kapacit a interoperabilních systémů a nástrojů na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Klíčovým požadavkem pro fungování této nové evropské struktury jsou jasné národní systémy koordinace, komunikace a plánování s cílem zaručit funkční spolupráci s agenturou a mezi národními orgány, které jsou zapojeny do integrované správy hranic. Na vnitrostátní úrovni by měl existovat jeden vedoucí orgán odpovědný za koordinaci integrované správy hranic a jedno vnitrostátní kontaktní místo pro všechny záležitosti týkající se činnosti agentury. Vnitrostátní koncepce integrované správy hranic přispěje k zajištění účinné koordinace mezi vedoucím vnitrostátním orgánem a všemi vnitrostátními orgány odpovědnými za správu hranic. Aby byla zajištěna stálá připravenost na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, vyžaduje evropská integrovaná správa hranic integrované plánování, které budou provádět společně členské státy a agentura. Je to nezbytné pro přípravu reakcí na výzvy na vnějších hranicích, pohotovostní plánování a pro koordinaci dlouhodobého rozvoje kapacit, a to jak z hlediska náboru a odborné přípravy, tak i pořizování a rozvoje vybavení. Proto musí být rozvoj schopností na národní úrovni a na úrovni agentur svou povahou nepřetržitý, musí zohledňovat krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé plánování a musí být v souladu s pohotovostním plánováním.

Komplexní situační orientace

Komplexní orientace v panujících a předvídatelných situacích téměř v reálném čase, která zahrnuje téměř všechny funkce integrované správy hranic a všechny úrovně čtyřúrovňového modelu řízení přístupu 5 , je základem pro správnou a včasnou reakci na různé situace. Agentura na úrovni EU a členské státy na vnitrostátní úrovni by si měly udržovat komplexní evropský situační obraz, aby byla zaručena účinná a rychlá reakce Evropské pohraniční a pobřežní stráže na vznikající hrozby. Mělo by to rovněž přispět ke zlepšení včasnosti a účinnosti operativních činností ostatních vnitrostátních orgánů a agentur EU, které plní své úkoly na hranicích a v schengenském prostoru. Systém EUROSUR by měl být účinně prováděn a dále rozvíjen jako hlavní základ pro situační obraz o integrované správě hranic. Je to důležité zejména proto, že nařízením o Evropské pohraniční a pobřežní stráži byly zavedeny nové prvky systému EUROSUR, které by měly vést ke zlepšení situační orientace a schopnosti reakce Evropské pohraniční a pobřežní stráže a ke zlepšení operativní spolupráce mezi členskými státy a agenturou Frontex.

Technické normy evropské integrované správy hranic

Aby byla zajištěna účinnost opatření členských států a agentury Frontex na vnějších hranicích, měly by agentura Frontex, členské státy a Komise společně vypracovat technické normy pro výměnu informací a pro požadované vybavení, jak je stanoveno v článcích 16 a 64 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. Po zavedení má Evropská pohraniční a pobřežní stráž povinnost pořizovat a používat vybavení a poskytovat požadované informace v souladu s technickými normami.

Technické normy pro výměnu informací jsou nezbytné, aby bylo možné snadno porovnávat a analyzovat informace a údaje poskytované členskými státy a agenturou Frontex. To má zásadní význam pro zlepšení situační orientace, zejména pro doplnění situačního obrazu systému EUROSUR a zvýšení schopnosti reagovat na situace na vnějších hranicích.

Obdobné zásady platí pro technické normy pro rezervu technického vybavení, která se skládá z vybavení ve vlastnictví členských států nebo agentury Frontex na jedné straně a z vybavení ve spoluvlastnictví členských států a agentury Frontex pro její operativní činnosti na straně druhé. Proto je nutné zajistit interoperabilitu a kompatibilitu vybavení v rezervě technického vybavení tak, aby mohlo fungovat ve stejném operativním prostředí s ostatním vybavením při plnění úkolů, v souladu s konkrétními požadavky a napříč různými operativními scénáři. Výměna jednoho kusu vybavení za jiný by měla probíhat rychle a hladce, aby nebránila výsledkům operativních činností.

Tyto normy rovněž přispějí k umožnění evropské technologické a průmyslové základny pro integrovanou správu hranic, což může snížit nežádoucí závislost na vybavení ze zemí mimo EU.

Společná kultura pohraniční stráže a vysoká úroveň profesionality

Evropská integrovaná správa hranic je koncepce, která vyžaduje vysokou míru specializace a profesionality. Evropská pohraniční a pobřežní stráž by měla prostřednictvím svých různých činností, včetně odborné přípravy, podporovat vzájemné porozumění a společnou kulturu pohraniční stráže založenou na evropských hodnotách zakotvených ve Smlouvách.

Obecně platí, že osoby plnící povinnosti v rámci evropské pohraniční stráže a při navracení by měly být speciálně vyškolenými odborníky v oblasti ochrany hranic, kteří vyznávají vysoké etické hodnoty a dodržují nejpřísnější zásady bezúhonnosti. Mělo by se jednat o pracovníky příslušných orgánů ochrany hranic nebo donucovacích orgánů, které mají přísný kodex chování. V případě povinností, které vyžadují použití osobních údajů, nahlížení do důvěrných rejstříků nebo v případě úkonů vyžadujících použití výkonných pravomocí v souladu s právem EU či vnitrostátním právem není povolena žádná výjimka. Příslušné orgány by měly být za všech okolností plně odpovědné za všechny činnosti související s ochranou hranic. Odpovědnost za úkoly spojené s ochranou hranic není možné přenést na externí subjekty – ochrana hranic je ze své podstaty donucovacím úkolem. V souladu s vnitrostátními právními předpisy mohou být na žádost příslušných orgánů pohraniční stráže použity vojenské schopnosti a prostředky, pokud jsou splněny všechny výše uvedené nezbytné předpoklady.

Funkční integrita

Jak je stanoveno v nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, vnitrostátní orgány pro správu hranic v členských státech nadále nesou primární odpovědnost za správu svých úseků vnějších hranic. Stejná zásada by měla platit i pro provádění návratové politiky EU. Evropská integrovaná správa hranic je nástrojem, v jehož rámci některé odpovědnosti existují na vnitrostátní úrovni, přičemž odpovědnosti agentury jsou ve srovnání s odpovědnostmi vnitrostátních orgánů omezené. Tyto oblasti podléhající vnitrostátním politikám se týkají například opatření v rámci schengenského prostoru (např. policejních kontrol, řízení migrace a znovuzavedení hraničních kontrol na vnitřních hranicích) a boje proti organizované přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích. Tato témata a funkce by proto měly být do národních strategií integrované správy hranic začleněny podrobněji a jednotně.

5.Politické priority a strategické pokyny pro složky evropské integrované správy hranic

Nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži uvádí patnáct složek pro zavedení evropské integrované správy hranic. Z toho dvanáct tematických složek zahrnuje ochranu hranic, pátrání a záchranu v situacích, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři, analýzu rizik, meziagenturní spolupráci na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, spolupráci mezi členskými státy a s agenturou, spolupráci se třetími zeměmi, navracení a další opatření uvnitř schengenského prostoru, schengenský mechanismus pro kontrolu kvality a mechanismy solidarity, zejména nástroje financování EU. Kromě toho byly určeny tři zastřešující složky: základní práva; výzkum a inovace a vzdělávání a odborná příprava. Mezi nimi má zvláštní význam ochrana základních práv s cílem zajistit, že účinná ochrana hranic a návratová politika budou v souladu s mezinárodními závazky a hodnotami EU a členských států.

V čl. 8 odst. 2 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži se uvádí, že víceletá strategická politika pro evropskou integrovanou správu hranic „[s]tanoví priority politiky a poskytne strategické pokyny na období pěti let, pokud jde o složky [evropské integrované správy hranic] uvedené v článku 3 [nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži].“ V této souvislosti Komise navrhuje Evropskému parlamentu a Radě ke zvážení následující pokyny pro rozvoj víceleté strategické politiky ve vztahu k těmto patnácti složkám evropské integrované správy hranic.

Politické priority

Základem evropské integrované správy hranic je ochrana hranic založená na analýze rizik (hraniční kontroly na hraničních přechodech a ostraha hranic mezi hraničními přechody). Agentura Frontex a orgány členských států pro správu hranic, které společně tvoří Evropskou pohraniční a pobřežní stráž, by měly mít právní, institucionální, správní a operativní kapacitu a nezbytné zdroje, aby mohly za všech okolností provádět účinnou a účelnou ochranu hranic. V zájmu posílení vnitřní bezpečnosti EU a jejích občanů brání ochrana hranic neoprávněnému překračování vnějších hranic nelegálními migranty. Usnadňuje také legitimní překračování hranic a přeshraniční dopravu. Ochrana hranic zároveň přispívá k prevenci a potírání různých forem přeshraniční trestné činnosti. Ochrana hranic by měla být prováděna způsobem, který respektuje práva všech osob bez ohledu na to, zda žádají o ochranu, či nikoli. Osobám, které žádají o ochranu, musí být umožněn přístup k řízením, zatímco osoby, které o ochranu nežádají, musí být také chráněny před nenavracením. Ochrana hranic rovněž zahrnuje opatření v pohraniční oblasti týkající se osob, které překročily vnější hranice mimo hraniční přechody (tj. prověřovací opatření podle vnitrostátního práva nebo fáze prověřování podle pravidel EU, jakmile budou přijata).

Strategické pokyny

1.Členské státy by měly mít právní, strukturální, správní a technické kapacity k provádění hraničních kontrol v souladu se Schengenským hraničním kodexem 7 a k usnadnění legálního překračování hranic osobami a vozidly. Počet hraničních přechodů na vnějších hranicích by měl odrážet potřeby vztahů se třetími zeměmi s cílem zajistit, že ochrana hranic nebude překážkou obchodu, sociální a kulturní výměny nebo přeshraniční spolupráce. Měl by však také zohlednit dostupné kapacity (zdroje a infrastrukturu) a trendy v oblasti výzev (např. účelové využívání migrantů).

2.Členské státy by měly zaručit, aby cestující a vozidla na hraničních přechodech mohli bezpečně a plynule překračovat hranice na hraničních přechodech.

3.Předběžné shromažďování informací pro funkci hraniční kontroly (informace před příjezdem jako základní prvek funkce hraniční kontroly) by se mělo dále rozvíjet prostřednictvím účinného využívání systému předběžných informací o cestujících (API) a údajů jmenné evidence cestujících (PNR).

4.Postup hraniční kontroly by měl být zlepšen a optimalizován komplexním zavedením nových a obnovených rozsáhlých informačních systémů EU (EES, ETIAS, VIS, Eurodac a SIS) a jejich interoperabilitou. Zvýší se tím množství a kvalita informací dostupných pro účely hraniční kontroly. Překračování hranic se také může zlepšit, pokud v budoucnu proběhne digitalizace cestovních dokladů.

5.S cílem zajistit vysokou schopnost přijímat nezbytná opatření na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni by se měla zachovat spolehlivá a komplexní situační orientace na hranicích. Na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni by měl být udržován, sdílen a dále rozvíjen komplexní evropský situační obraz v téměř reálném čase v souladu s legislativním rámcem a operativními potřebami.

6.Nepřetržitá (24 hodin denně, sedm dní v týdnu) situační orientace by měla být základem pro odpovídající schopnost reakce, aby bylo možné řádně reagovat na všechny incidenty na hranicích, na nepředvídatelné změny na vnějších hranicích a na situace rozsáhlého nelegálního přistěhovalectví; tato schopnost by měla být za všech okolností zajištěna na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Měly by být rozvíjeny vnitrostátní kapacity a kapacity EU, aby bylo možné rychle posílit ochranu hranic na všech hraničních přechodech a úsecích vnějších hranic, kde je to zapotřebí. Schopnost reakce a pohotovostní plány by měly být pravidelně testovány a dále rozvíjeny, zejména pokud dochází k účelovému využívání migrantů.

7.Integrovaný systém ostrahy hranic založený na analýze rizik by měl mít stabilní kapacitu (organizační, administrativní a technickou) a stálou připravenost. Jde o prevenci a odhalování nedovoleného překračování hranic, zadržování osob a zachycování dopravních prostředků, například plavidel, která překročila hranice nelegálně, boj proti přeshraniční trestné činnosti, například převaděčství, obchodování s lidmi a terorismu, a reakci na hrozby hybridní povahy.

8.Činnosti ostrahy na každém úseku vnějších hranic by měly odpovídat úrovni dopadu, která byla úseku přiřazena, přičemž by se měly používat integrované systémy ostrahy, mobilní vybavení a mobilní hlídky (jednotky) a výsledky analýzy rizik. Úrovně dopadu by měly být stanoveny harmonizovaným způsobem v celé EU.

9.Vnější hranice by měla být neustále monitorována (24 hodin denně, sedm dní v týdnu). Na hranicích a v předhraničních oblastech by měly být prováděny činnosti ostrahy s využitím různých nástrojů s cílem vytvořit mechanismus včasného varování, sdílet využitelné informace a zlepšit schopnost reakce.

10.Vnitrostátní integrované systémy ostrahy by měly být podporovány společnými a interoperabilními evropskými kapacitami pro ostrahu. Ostraha hranic (včetně předhraničních oblastí) by měla být organizována v souladu s nařízením o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a Schengenským hraničním kodexem. Pokud se na ostraze hranic na vnitrostátní úrovni podílí více než jedna služba, měly by dotčené členské státy určit příslušný vnitrostátní orgán odpovědný za obecný dohled a nezbytné řídicí, koordinační a kooperační mechanismy a zajistit, aby odpovědnost jednotlivých orgánů a agentur byla upravena právními předpisy nebo dohodami o spolupráci. Vnitrostátní kapacity pro ostrahu ve vlastnictví různých orgánů by měly fungovat v souladu s nařízením o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a aktualizovanou příručkou EUROSUR.

11.Na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni by měly být údaje shromažďované různými orgány pro orgány jiných členských států v případě potřeby sdíleny prostřednictvím příslušného národního koordinačního centra.

12.Systém ostrahy námořních hranic musí být schopen odhalit, identifikovat a v případě potřeby sledovat a zachytit všechna plavidla připlouvající do teritoriálních vod a přispět k zajištění ochrany a záchrany životů na moři za všech povětrnostních podmínek. Členské státy by měly co nejlépe využívat kapacity pro ostrahu, které agentura nabízí, k posílení a zlepšení vnitrostátních kapacit a celkové situační orientace.

13.Systém ostrahy pozemních hranic musí být schopen odhalit všechna nedovolená překročení hranic a zachytit osoby, které nelegálně překračují hranice v rizikových oblastech, za jakýchkoli okolností. Do systémů ostrahy pozemních hranic by mohly patřit bezpilotní letouny, snímače pohybu a mobilní jednotky. Tyto technické prostředky, zejména veškeré technologie schopné shromažďovat osobní údaje, musí vycházet z jednoznačně vymezených ustanovení unijních i vnitrostátních právních předpisů EU, včetně ustanovení o ochraně osobních údajů, a používat se v souladu s těmito předpisy.

14.Ostraha hranic by měla být doplněna prověřováním osob, které překročily vnější hranici, aniž by byly podrobeny hraničním kontrolám. Cílem kontroly je zjistit totožnost osob, provést bezpečnostní a zdravotní prohlídky a předat prověřované osoby k příslušným postupům.

15.Na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni by měla být posílena schopnost bojovat proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu na vnějších hranicích. Tím mohou příslušné orgány ochrany hranic ve spolupráci s dalšími příslušnými donucovacími orgány přispět k odhalování a předcházení přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích, zejména k odhalování zahraničních teroristických bojovníků nebo pachatelů přeshraniční trestné činnosti, například převaděčů.

16.Příslušníci pohraniční stráže by měli být rovněž připraveni identifikovat oběti trestných činů, zejména oběti obchodování s lidmi, poskytnout jim prvotní pomoc a odkázat je na příslušné služby.

17.Pohraniční stráž by měla mít dostatečné kapacity, mechanismy a postupy pro identifikaci zranitelných osob a nezletilých osob bez doprovodu a osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, aby tyto osoby mohly být odkázány na příslušné postupy a orgány.

Politické priority

Ochrana a záchrana životů na vnějších hranicích je klíčovou prioritou evropské integrované správy hranic. Důležitou a nedílnou součástí operací ostrahy vnějších námořních hranic by měla být schopnost a operativní připravenost k provádění pátracích a záchranných operací a spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami.

Strategické pokyny

1.Mělo by dojít k posílení spolupráce mezi pátracími a záchrannými orgány členských států a s dalšími orgány, které se případně podílejí na pátracích a záchranných operacích, a to i prostřednictvím Evropské kontaktní skupiny pro pátrání a záchranu. Cílem je snížení počtu úmrtí na moři, zachování bezpečnosti plavby a zajištění účinného řízení migrace v souladu s příslušnými právními závazky a dle doporučení Komise (EU) 2020/1365 9 .

2.Odpovědnost členských států za pátrání a záchranu by měla být plně zohledněna ve všech fázích operačního plánování a provádění operací ostrahy námořních hranic agenturou a členskými státy. Měla by být zavedena a pravidelně testována standardizovaná ujednání a standardní operativní postupy pro spolupráci s pátracími a záchrannými orgány členských států (Koordinační centrum námořní záchrany), národním koordinačním centrem a mezinárodním koordinačním centrem. Všechny hlídky a technické prostředky, které se podílejí na ostraze námořních hranic, včetně společných operací nebo zásahů rychlé reakce na hranicích na moři koordinovaných agenturou Frontex, by měly být řádně vyškoleny a vybaveny pro případné pátrací a záchranné zásahy, včetně schopnosti působit v případě potřeby jako koordinátoři na místě.

3.Kapacita pro podporu pátracích a záchranných zásahů by měla být dále posílena poskytnutím nezbytné odborné přípravy pracovníkům, kteří se účastní operací ostrahy námořních hranic na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Agentura by měla poskytovat intenzivnější operativní a technickou podporu v souladu s pravomocemi EU a vysílat námořní prostředky do členských států s cílem zlepšit jejich schopnost reakce, a přispět tak k záchraně životů na moři.

4.Schopnost systému EUROSUR podporovat pátrací a záchranné operace a záchranu životů na moři v situacích, které mohou nastat při operacích ostrahy hranic na moři, by měla být plně využívána a uplatňována v souladu s nařízením o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a s prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/581 10 .

Politické priority

Evropská integrovaná správa hranic by se měla řídit analýzou rizik. Na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni by měly být k dispozici spolehlivé, komplexní a integrované analýzy rizik pro použití k politickému, strategickému a operačnímu plánování a rozhodování. Analýza rizik by měla přinášet analytická zjištění a doporučení pro konkrétní koncepce a opatření (právní, technická, operativní) s cílem včas zmírnit aktuální i potenciální rizika a zranitelná místa pokrytím celé oblasti působnosti integrované správy hranic na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.

Strategické pokyny

1.Společný evropský model integrované analýzy rizik, jak jej přijala správní rada agentury Frontex 12 , musí být pravidelně aktualizován a uplatňován na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.

2.Za účelem podpory společných opatření EU na zlepšení správy vnějších hranic a zachování vnitřní bezpečnosti by členské státy měly vytvořit potřebné vnitrostátní kapacity (organizační, administrativní a technické) pro provádění jednotných analýz rizik a hodnocení zranitelnosti. Produkty a postupy analýzy rizik vypracované agenturou Frontex by měly být začleněny do vnitrostátního postupu sestavování analýzy rizik pro integrovanou správu hranic a měly by zahrnovat všechny úrovně čtyřstupňového modelu kontroly přístupu.

3.Měly by být zřízeny specializované struktury pro analýzu rizik s oprávněním shromažďovat a sestavovat příslušné údaje ode všech vnitrostátních institucí zapojených do integrované správy hranic a měl by je provozovat dostatečný počet specializovaných a vyškolených pracovníků.

4.V oblasti analýzy rizik by se měla dále posílit spolupráce mezi příslušnými orgány EU a vnitrostátními orgány, zejména mezi agenturou Frontex, Europolem, agenturou eu-LISA, Agenturou EU pro otázky azylu, celními orgány a Komisí (případně včetně úřadu OLAF). Má to zaručit komplexnější analýzu rizik pro integritu vnějších hranic a pro vnitřní bezpečnost, včetně řádného fungování schengenského prostoru. Při přípravě aktualizace hodnocení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v Evropské unii by měla být nastolena užší spolupráce mezi Europolem a agenturou Frontex.

5.Ve strategičtějších souvislostech je základním nástrojem pololetní strategická analýza rizik, která by měla agentuře umožnit, aby dlouhodobě porozuměla migračním tokům do EU i uvnitř EU, pokud jde o migrační trendy, počty osob a trasy. Uvedená analýza pomůže také určit výzvy na vnějších hranicích, v schengenském prostoru a při navracení, a podpoří tak politické rozhodování a rozvoj dlouhodobých kapacit. Zjištěné výzvy by se měly také zaměřit na jevy s nízkou pravděpodobností, ale velkým dopadem, jako jsou pandemie a z nich vyplývající zdravotní hrozby. Nejnovější dostupná analýza by se měla odrazit v provádění cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic.

6.Ačkoli by se hodnocení rizik měla provádět vždy před společnými operativními činnostmi koordinovanými agenturou Frontex a v jejich průběhu, agentura by měla dále rozvíjet svou kapacitu pro tvorbu ad hoc produktů analýzy rizik, které by se týkaly nových hrozeb a podporovaly procesy krizového řízení.

7.Agentura by měla dále posílit své prognostické schopnosti tím, že bude využívat co nejširší zdroje potřebných spolehlivých a relevantních informací.

8.V souladu s nařízením o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a při plném respektování požadavků právních předpisů EU na ochranu údajů by měl být zaveden formální mechanismus pro výměnu informací a zpravodajských informací se třetími zeměmi, zejména s možnými zeměmi původu a příslušnými zeměmi tranzitu. Členské státy a agentura Frontex by měly tuto výměnu informací udržovat a dále rozvíjet, aby se zlepšila analýza rizik a cílenější operativní opatření.

Politické priority

Evropské a vnitrostátní kapacity by měly být vytvářeny, využívány a rozvíjeny koordinovaně a integrovaně, aby bylo zaručeno účinné a jednotné provádění všech aspektů evropské integrované správy hranic, a to za všech okolností a na všech úrovních čtyřúrovňového modelu kontroly přístupu. Evropská pohraniční a pobřežní stráž, která je složena z agentury Frontex a orgánů pohraniční a pobřežní stráže členských států, by měla být nepřetržitě a prověřeným způsobem připravena reagovat na veškeré možné incidenty na vnějších hranicích a na nové jevy, které ovlivňují fungování ochrany hranic a navracení. Měla by existovat schopnost rychlého nasazení a nezbytné kapacity pro účinné vedení různých typů společných operací na všech částech vnějších hranic.

Strategické pokyny

1.Členské státy by měly vytvořit účinný vnitrostátní koordinační mechanismus a pracovní postupy pro všechny funkce a činnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Měly by mít odpovědné jednotné vnitrostátní kontaktní místo (24 hodin denně, sedm dní v týdnu) pro všechny záležitosti týkající se činnosti agentury. Vnitrostátní kontaktní místo by mělo zastupovat všechny vnitrostátní orgány zapojené do správy hranic a navracení.

2.Situační orientace, schopnost reakce a úloha národního koordinačního centra by měly být dále posíleny a začleněny v souladu s nařízením o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/581. Každý členský stát musí mít plně funkční národní koordinační centrum.

3.Informace shromážděné pomocí nástrojů ostrahy, sloučené a dále distribuované národními koordinačními centry, by měly být využívány jak k posílení schopnosti reakce v reálném čase (např. zajištění), tak pro účely analýzy rizik.

4.Členské státy by měly vyčlenit nezbytné lidské a finanční zdroje a být trvale připraveny plnit své povinnosti poskytovat povinné a dobrovolné příspěvky do kolektivních evropských kapacit koordinovaných agenturou Frontex, zejména do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a do rezervy technického vybavení.

5.Členské státy a agentura by měly zajistit postupný růst velikosti stálého útvaru tak, aby do roku 2027 dosáhl plné kapacity 10 000 příslušníků.

6.V zájmu zajištění větší účinnosti agentury by správní rada agentury Frontex měla přijmout a pravidelně přezkoumávat operativní koncepci stálého útvaru. Tím se lépe usměrní provádění operativních a technických úkolů agentury, zejména v případě zahájení zásahů rychlé reakce na hranicích v konkrétních krizových situacích, včetně případů účelového využívání. Zajistí se tak včasné nasazení stálého útvaru a vybavení vždy, když tato krize nastane.

7.Agentura Frontex by měla dále zlepšit začleňování výsledků hodnocení zranitelnosti do připravenosti, pohotovostního plánování a posouzení potřeb. Tím se zajistí, že členské státy budou schopny nejen zabezpečit své vnější hranice, ale také přispívat svým dílem do stálého útvaru, včetně příspěvků na zásahy rychlé reakce a rezervu technického vybavení. V tomto postupu agentura rovněž vychází ze synergií mezi schengenským hodnotícím mechanismem a hodnocením zranitelnosti.

8.Každá národní strategie integrované správy hranic by měla zavést centralizovaný mechanismus s cílem zajistit účinnou koordinaci mezi vnitrostátním orgánem odpovědným za obecný dohled nad integrovanou správou hranic a všemi vnitrostátními orgány odpovědnými za správu hranic a jejich protějšky v ostatních členských státech.

9.Měla by se dále rozvíjet dvoustranná a mnohostranná operativní spolupráce mezi členskými státy, pokud je tato spolupráce slučitelná s úkoly agentury. Měla by být plně využita podpora agentury a společných evropských kapacit a nástrojů (např. systému EUROSUR).

10.Výměna informací je jednou z klíčových složek operativní spolupráce mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a agenturou Frontex. Musí probíhat bezpečně prostřednictvím specializované komunikační sítě, zejména pokud se tato výměna týká utajovaných informací až do stupně utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL. Členské státy a agentura Frontex musí vždy zajistit ochranu osobních údajů a zabezpečení informací v souladu s právními předpisy EU o ochraně údajů a bezpečnostními pravidly stanovenými agenturou.

11.Agentura musí zajistit neustálé monitorování a situační orientaci a sdílet tyto informace se sítí národních koordinačních center pomocí systému EUROSUR, zejména poskytovat zprávy v reálném čase o příhraniční oblasti a odpovídající předhraniční oblasti v souvislosti s krizovou situací. Při nakládání s údaji a informacemi v systému EUROSUR musí členské státy a agentura Frontex zajistit, aby byly zavedeny bezpečnostní kontroly, postupy a plány, které zajistí odpovídající stupeň ochrany.

18.Členské státy by měly mít vyzkoušenou přijímací kapacitu, aby mohly v případě potřeby získat podporu prostřednictvím nasazení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

19.Víceletá strategie rozvoje a pořizování technických kapacit agentury a související prováděcí plán musí sloužit jako flexibilní nástroj pro zajištění dlouhodobých řešení pro vybavení stálého útvaru technickými prostředky, včetně možnosti aktivace alternativních možností pro nejkritičtější potřeby (např. dohled ze vzduchu).

20.Členské státy a agentura by měly mít účinnou plánovací, koordinační a prováděcí kapacitu pro organizování operací na vnějších hranicích a/nebo ve třetích zemích na základě analýzy rizik v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. Postup plánování založený na zpravodajských informacích by měl být koordinován a synchronizován mezi agenturou a členskými státy, což zajistí účinné využívání zdrojů.

21.Agentura by měla dále rozvíjet koncepci společných operací a zajistit dostatečnou flexibilitu a možnosti používat různé modely v závislosti na konkrétním operativním scénáři.

22.Koncepce kontaktních míst by měla být dále rozvíjena se zaměřením na zajištění účinné operativní reakce, zejména v hotspotech na vnějších hranicích a hraničních přechodech, včetně prvku budování kapacit.

23.Technické normy pro vybavení a výměnu informací, včetně propojení systémů a sítí, které vypracuje agentura, by měly být jednotně uplatňovány celou komunitou Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Evropská pohraniční a pobřežní stráž by měla spolupracovat na procesu standardizace, aby byla zajištěna interoperabilita a kompatibilita používaného vybavení s příslušnými informačními a komunikačními systémy a systémem EUROSUR.

Politické priority

Evropská integrovaná správa hranic by měla být založena na spolupráci. Na vnitrostátní úrovni by měla být dobře zavedena meziagenturní spolupráce s cílem zaručit komplexní, meziodvětvové, společné a nákladově efektivní provádění integrované správy hranic, a to i mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za ochranu základních práv. Je třeba dobře vymezit a konsolidovat rozdělení práce, strukturu spolupráce, sdílené využívání kapacit, komunikační kanály a synchronizované pracovní postupy.

Strategické pokyny

1.Meziagenturní spolupráce na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni mezi složkami Evropské pohraniční a pobřežní stráže a dalšími vnitrostátními orgány, které plní na hranicích další úkoly, by měla být založena na jasném právním základě, včetně vnitrostátních právních předpisů. Tento právní základ by měl odrážet rozdělení pravomocí a specifika veřejné správy a institucionálního uspořádání jednotlivých členských států a měl by být uveden v platnost prostřednictvím dohod o spolupráci a konkrétních opatření. Klíčovými oblastmi spolupráce jsou účinná výměna informací, společná analýza rizik, společné operace a sdílené využívání evropských a vnitrostátních kapacit v souladu s danými pravomocemi.

2.Plný potenciál stávajících a budoucích nástrojů pro výměnu informací, zejména systému EUROSUR, by se měl využívat na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. V této souvislosti by měla být zajištěna účinná spolupráce a koordinace v rámci vnitrostátních orgánů, které se podílejí na činnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže, mezi nimi navzájem i v samotné agentuře Frontex. Tato spolupráce a koordinace by měla být zajištěna v rámci systému EUROSUR, zejména v jednotlivých národních koordinačních centrech.

3.Celní kontrola není součástí schengenského acquis a členy celní unie nejsou všechny státy Schengenu. Celní kontrola proto není přímou součástí koncepce evropské integrované správy hranic. Celní a jiné orgány působící na vnějších hranicích jsou však do provádění evropské integrované správy hranic zapojeny prostřednictvím složky spolupráce mezi agenturami. Spolupráce mezi pohraniční stráží a celními orgány jako strategickými partnery by se měla dále rozvíjet na všech úrovních s cílem zajistit lepší integraci kontroly osob a zboží a zaručit plynulé a bezpečné překračování hranic. Konkrétně to znamená, že by měl existovat jasně stanovený právní rámec pro spolupráci mezi pohraniční stráží a celními orgány, který by zahrnoval jasně vymezenou dělbu práce, funkční struktury spolupráce a interoperabilní technické prostředí, které by zajišťovalo úzkou a praktickou spolupráci na všech úrovních. Při dalším rozvoji této spolupráce by se mělo vycházet z doporučení pro spolupráci mezi celní správou a pohraniční stráží 15 , které vypracovala Komise. S ohledem na výše uvedenou spolupráci navíc skupina odborníků pro výzvy, kterým čelí celní orgány, dospěla k závěru, že jednou z možností by mohlo být integrovanější zapojení celních orgánů 16 .

4.Na vnitrostátní úrovni by se měla dále rozvíjet spolupráce v oblasti prosazování práva a vojenská spolupráce související s podporou správy hranic a bojem proti přeshraniční trestné činnosti. To zaručí lepší koordinaci a účinné a nákladově efektivní využívání informací, kapacit a systémů. Je to nezbytné při předcházení přeshraniční trestné činnosti, terorismu a nelegálnímu přistěhovalectví a při přispívání k záchraně životů migrantů. Tato spolupráce by měla mít jasný právní základ a stavět na dohodách a standardních operativních postupech. Ochranu hranic by měly vždy provádět příslušné donucovací orgány.

Politické priority

Evropská integrovaná správa hranic by měla být založena na spolupráci. Měla by být řádně navázána meziagenturní spolupráce Evropské pohraniční a pobřežní stráže s dalšími evropskými zúčastněnými stranami, aby bylo zaručeno komplexní, meziodvětvové, propojené a nákladově efektivní provádění evropské integrované správy hranic.

Strategické pokyny

1.Meziagenturní spolupráce na úrovni EU by měla být realizována prostřednictvím dohod o spolupráci, zejména pracovních ujednání uzavřených agenturou Frontex s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty EU uvedenými v článku 68 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. Klíčové oblasti spolupráce se týkají účinné výměny informací, společné analýzy rizik, společných operací a sdíleného využívání evropských kapacit v souladu s danými pravomocemi. Nadále by měla být rozvíjena koncepce víceúčelových operací na úrovni EU založená na analýze rizik, přičemž by měly být plně respektovány základní úkoly a odpovědnosti aktérů na úrovni EU, kteří se těchto operací účastní.

2.Na úrovni EU by se měl plně využívat potenciál stávajících i budoucích nástrojů pro výměnu informací, zejména systému EUROSUR. Shromažďování informací službami pro syntézu systému EUROSUR by se mělo dále rozvíjet prostřednictvím pracovních ujednání uzavřených mezi agenturou Frontex a příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty EU s cílem poskytovat členským státům a agentuře Frontex informační služby s přidanou hodnotou související s evropskou integrovanou správou hranic.

3.Evropská spolupráce v oblasti funkcí pobřežní stráže by se měla dále rozvíjet s cílem zvýšit situační orientaci na moři a schopnost reakce a podpořit soudržná a nákladově efektivní opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Praktická příručka o evropské spolupráci v oblasti funkcí pobřežní stráže by měla být široce uplatňována s cílem podpořit harmonizované provádění této spolupráce na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni 18 .

4.Interoperabilita mezi příslušnými informačními systémy EU (EES, ETIAS, SIS, VIS) by měla být dále zaváděna a případně dále rozvíjena, aby bylo zaručeno účinnější využívání různých nástrojů.

5.V příslušných případech by měla být použita koncepce hotspotů, včetně standardních operačních postupů. Všechny příslušné agentury (Frontex, Agentura EU pro otázky azylu, Europol a agentura FRA) by měly být neustále připraveny podporovat hotspoty v souladu s přijatou koncepcí. Členské státy by měly být právně a operativně připraveny hostit nebo podporovat evropské hotspoty.

6.Ve všech fázích tohoto procesu by měla být posílena koordinace a spolupráce mezi Europolem a agenturou Frontex a příslušnými vnitrostátními orgány v rámci politického cyklu EU v oblasti boje proti organizované trestné činnosti. Aktivní účast agentury Frontex a vnitrostátních orgánů pohraniční stráže by se měla soustředit především na ty strategické prioritní oblasti, které přímo souvisejí s vnějšími hranicemi a jsou spojeny s úkoly ochrany hranic.

7.Agentura Frontex by měla rovněž spolupracovat s Komisí (včetně úřadu OLAF), zejména při poskytování poradenství ohledně rozvoje opatření v oblasti správy hranic ve třetích zemích, a případně s členskými státy a Evropskou službou pro vnější činnost při činnostech týkajících se celního prostoru, včetně řízení rizik a boje proti podvodům, pokud se tyto činnosti vzájemně doplňují.

Politické priority

Členské státy a agentura spolupracují se třetími zeměmi pro účely evropské integrované správy hranic a migrační politiky. Praktická spolupráce v oblasti evropské integrované správy hranic se třetími zeměmi na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni by měla být v souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a plně v souladu s právem EU, včetně základních práv a zásady nenavracení, s cílem zabránit nelegálnímu přistěhovalectví, posílit účinné navracení, předcházet přeshraniční trestné činnosti a usnadnit legální cestování.

Spolupráce se třetími zeměmi při rozvoji evropské integrované správy hranic slouží zejména k budování operativních možností a kapacit spolupráce třetích zemí v oblasti ochrany hranic, analýzy rizik a navracení a zpětného přebírání osob. Z tohoto hlediska je klíčová podpora evropských hodnot a norem ve třetích zemích. Přednost by měly mít kandidátské země EU, sousední země EU a země původu a tranzitu nedovoleného přistěhovalectví.

Strategické pokyny

1.Spolupráce se třetími zeměmi v oblasti evropské integrované správy hranic by měla být založena na dohodách v souladu s právními předpisy Unie, včetně ochrany osobních údajů. V těchto dohodách (včetně dohod o postavení jednotek a pracovních ujednání) je třeba určit odpovědné organizace, struktury spolupráce a rozsah spolupráce a stanovit pravidla pro rozdělení odpovědnosti.

2.Operativní spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi je podporována všude tam, kde je tato spolupráce slučitelná s úkoly agentury Frontex. Členské státy se zdrží jakékoli činnosti, která by mohla ohrozit fungování agentury nebo dosažení jejích cílů.

3.Výměna informací mezi členskými státy a třetími zeměmi, zejména těch, které se týkají systému EUROSUR, by měla probíhat v rámci dvoustranných nebo mnohostranných dohod. Za tímto účelem by se členské státy měly řídit doporučením Komise o vzorových ustanoveních pro výměnu informací v rámci systému EUROSUR v souladu s čl. 76 odst. 2 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži 20 .

4.Agentura Frontex by měla na úrovni EU vypracovat přehled stávající operativní spolupráce se třetími zeměmi v oblasti správy hranic a navracení. Tento přehled by měl vycházet z informací získaných od členských států, Komise a dalších evropských orgánů.

5.Při vytváření specifických situačních obrazů s třetími stranami pro systém EUROSUR by členské státy a agentura Frontex měly dodržovat a prosazovat technické a provozní normy pro výměnu informací vypracované agenturou Frontex.

6.Operativní činnosti ve třetích zemích koordinované agenturou Frontex by měly být plánovány a prováděny v souladu s dohodami o postavení jednotek mezi EU a příslušnou třetí zemí a/nebo v souladu s pracovními ujednáními uzavřenými agenturou Frontex a příslušnými orgány třetích zemí (pokud existují). Dohody o postavení jednotek i pracovní ujednání by měly vycházet z příslušných modelů přijatých Komisí 21 .

7.Spolupráce se třetími zeměmi musí probíhat v souladu s právem EU, včetně norem a standardů, které jsou součástí platných právních předpisů EU, a to i v případě, že spolupráce se třetími zeměmi probíhá na území těchto zemí. Výměna osobních údajů se třetími zeměmi musí být v souladu s požadavky právních předpisů EU na ochranu údajů.

8.Měla by být posílena mnohostranná a regionální spolupráce se třetími zeměmi. Jako kontaktní místa pro výměnu informací se sousedními zeměmi a dalšími příslušnými zeměmi by měla sloužit národní koordinační centra členských států.

9.Pokud mají sítě styčných důstojníků zjistitelný potenciál přispívat k různým funkcím souvisejícím s integrovanou správou hranic na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, měly by být účinně koordinovány a měly by mít řádnou podporu s cílem maximalizovat operativní možnosti a účinnost. Na všech úrovních by měly být jasné kanály a formy spolupráce a podávání zpráv. V případě operativních potřeb by měla existovat stálá a flexibilní schopnost vysílat na různá místa styčné důstojníky s příslušnými dovednostmi nebo týmy odborníků. Agentura Frontex by měla mít na základě informací poskytnutých členskými státy a dalšími příslušnými evropskými orgány úplný přehled o různých druzích evropských styčných důstojníků (styční důstojníci agentury Frontex, evropští styční důstojníci pro migraci, evropští styční důstojníci pro navracení, styční důstojníci jiných agentur) a národních styčných důstojníků pro přistěhovalectví. Shromážděné informace by měly obohatit analýzu rizik a situační orientaci na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, včetně předhraničního zpravodajského obrazu. Styční důstojníci agentury Frontex by si měli rovněž vyměňovat veškeré podstatné informace s delegací EU v zemi svého vyslání v rámci celkové koordinace politiky EU v dané zemi.

10.Pracovní návštěvy třetích zemí zaměřené na budování kapacit integrované správy hranic, včetně přímého financování, technického poradenství, odborné přípravy nebo podpory technického vybavení, by měly být řádně koordinovány a monitorovány ze strany EU. Agentura Frontex by měla pokračovat v provádění projektů a programů na budování kapacit souvisejících s integrovanou správou hranic v kandidátských zemích EU a dalších prioritních třetích zemích, zejména za účelem budování kapacit třetích zemí v oblasti ochrany hranic, analýzy rizik a navracení a zpětného přebírání osob. Agentura Frontex by měla rovněž úzce spolupracovat s ostatními prováděcími partnery Komise při poskytování poradenství v průběhu provádění opatření v oblasti správy hranic v sousedních a dalších prioritních třetích zemích. Projekty vedené členskými státy by měly být realizovány v úzké spolupráci s agenturou Frontex; odborné znalosti agentury by měly být ve všech fázích projektů plně využity. Agentura by rovněž měla vypracovat ucelený přehled probíhajících i plánovaných projektů a pracovních návštěv ve třetích zemích zaměřených na budování kapacit integrované správy hranic.

11.Měla by se dále rozvíjet spolupráce mezi civilními misemi společné bezpečnostní a obranné politiky, které mají složku správy hranic, a agenturou Frontex, aby se zajistila situační orientace a podpořila analýza rizik a prosazování norem evropské integrované správy hranic.

Politické priority

Měla by být řádně zajištěna operativní kontinuita a interoperabilita mezi ochranou vnějších hranic a technickými a operativními opatřeními v schengenském prostoru, aby byl zaručen účinný boj proti nepovolenému druhotnému pohybu osob, nedovolené přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti související s vnějšími hranicemi.

Jsou vytvořeny vnitrostátní kapacity (připravenost) pro zintenzivnění policejních kontrol souvisejících s nedovoleným přistěhovalectvím v rámci území, včetně vnitrozemských pohraničních oblastí, s podporou dalších alternativních opatření, která mají členské státy k dispozici, čímž se omezí potřeba znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích.

Strategické pokyny

1.Na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni by měl být k dispozici komplexní situační obraz a analýza rizik v oblasti neoprávněných vstupů a druhotného pohybu státních příslušníků třetích zemí v rámci EU jako základ pro přijetí cílených a přiměřených opatření. Agentura Frontex by měla za plné podpory členských států a ve spolupráci s dalšími příslušnými agenturami EU připravit evropský situační obraz. Systém EUROSUR by měl být využíván jako hlavní platforma pro tuto funkci spolu s dalšími efektivními a jednotnými systémy shromažďování údajů. Členské státy by měly zajistit, aby vnitrostátní orgány hlásily národnímu koordinačnímu centru události související s nepovoleným druhotným pohybem.

2.Je třeba dále rozvíjet posílenou spolupráci a koordinaci, včetně společné analýzy rizik, operativních postupů a plynulé výměny informací mezi příslušníky pohraniční stráže a dalšími orgány působícími na vnějších hranicích. Mezi ně patří národní koordinační centra, orgány působící v schengenském prostoru, střediska policejní a celní spolupráce a další příslušná střediska. Všechny odpovědné orgány by měly účinně používat různé celounijní informační systémy.

3.Operativní spolupráce mezi společnými operacemi koordinovanými agenturou Frontex a příslušnými středisky policejní a celní spolupráce by se měla dále rozvíjet a upevňovat.

4.Na vnitrostátní úrovni by měla být k dispozici dostatečná kapacita pro zintenzivnění policejních kontrol souvisejících s nelegálním přistěhovalectvím na celém území a pro provádění policejních kontrol a kontroly migrace na hlavních dopravních cestách, včetně příhraničních oblastí, na základě analýzy rizik.

Politické priority

Státní příslušníci třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí o navrácení vydané členským státem, by měli být skutečně navráceni, a to při plném dodržení základních práv. Měla by existovat kapacita (administrativní, technická a operativní) pro účinné a jednotné provádění navracení, včetně dobrovolných návratů, na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni, a to jako nedílné součásti řetězce řízení migrace a fungování evropské integrované správy hranic.

Účinně prováděné navracení státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí o navrácení, by mělo zajistit, aby všichni ti, kteří nemají právo v EU zůstat, skutečně EU opustili. Evropská integrovaná správa hranic by rovněž měla zajistit, aby řízení o navracení probíhalo humánně, důstojně a udržitelně, v plném souladu se základními právy navracených osob a v souladu s mezinárodním právem a právem EU, a to prostřednictvím řádně vyškolených odborníků.

Strategické pokyny

1.Kapacita a úloha agentury Frontex při podpoře členských států ve všech fázích procesu navracení by měla být dále posílena, a to za plného využití všech dostupných unijních a vnitrostátních nástrojů.

2.Kapacita členských států provádět jednostranně nebo společně navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí by se měla zvýšit vytvořením integrovaného a koordinovaného vnitrostátního systému navracení, který je založen na modelu systému řízení případů navracení vyvinutém Frontexem a je slučitelný s evropskou návratovou politikou. Členské státy by měly plně zajistit svou schopnost přispívat k evropským návratovým operacím koordinovaným nebo organizovaným agenturou Frontex.

3.Integrovaná aplikace pro řízení nelegální migrace (IRMA) by měla být dále rozvíjena, aby se zlepšila situační orientace v oblasti návratů, shromažďování údajů o návratových operacích a zpětném přebírání osob. Členským státům se tak usnadní plánování, výměna příslušných operativních informací, organizace a provádění činností v oblasti navracení, zpětného přebírání a opětovného začlenění. Umožní to také agentuře Frontex převzít plně proaktivní úlohu při plánování a organizaci návratových operací, včetně pomoci před návratem a opětovného začlenění.

4.Agentura Frontex by měla na základě informací získaných od členských států, různých typů imigračních styčných důstojníků (evropských i vnitrostátních) a třetích zemí připravit komplexní situační obraz, včetně kapacit a potřeb členských států v oblasti navracení.

5.Evropská pohraniční a pobřežní stráž, zejména agentura Frontex, by měla provést Strategii EU pro dobrovolný návrat a opětovné začlenění z roku 2021 24 .

Politické priority

Evropská integrovaná správa hranic, zejména hraniční kontroly a ostraha hranic, by měla být podporována vyspělými, mobilními a interoperabilními evropskými technickými systémy a řešeními, které lze využít pro rozsáhlé informační systémy EU. Cílem je zaručit účinnější a spolehlivější ochranu hranic. Evropská pohraniční a pobřežní stráž by měla být schopna co nejlépe využívat nejmodernější technologie, včetně mechanismů pro zabezpečení údajů.

Strategické pokyny

1.Kvalita informací používaných pro hraniční kontroly ve stávajících systémech by se měla zvýšit přijetím praktických opatření k zajištění přesnosti údajů, a to využitím možnosti jejich pravidelného vyhodnocování, včetně zavedení nejmodernějších technologií.

2.Měla by být zajištěna interoperabilita stávajících a nových rozsáhlých informačních systémů (EES, VIS, ETIAS, obnovený SIS), zejména úplné a komplexní zavedení nedávno obnovených systémů.

3.Vývoj, údržba a provoz ústředních prvků rozsáhlých informačních systémů je hlavním cílem eu-LISA, Agentury Evropské unie pro operativní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

4.Měl by být maximálně využit potenciál nových inteligentních technických řešení (např. automatizované hraniční kontroly / brány pro automatizované hraniční kontroly) a interoperabilita různých informačních systémů na hranicích a v oblasti bezpečnosti s cílem zlepšit bezpečnost občanů, usnadnit hraniční kontroly a překračování vnějších hranic a bojovat proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu.

5.K posílení evropské schopnosti ostrahy a reakce na vnějších hranicích by měl být plně využit potenciál moderních technologií. Mělo by se dále rozvíjet využívání evropských kapacit ostrahy (např. satelitních služeb), aby se vytvořil komplexní situační obraz.

6.Měla by se dále rozvíjet kapacita ostrahy integrovaných, interoperabilních a přizpůsobivých technických sledovacích systémů (stacionárních i mobilních), které se používají na námořních a pozemních hranicích. Měla by sem patřit technická řešení a pracovní postupy používané v různých operativních centrech (národních koordinačních centrech, záchranných koordinačních centrech a místních koordinačních centrech) a mobilních jednotkách.

7.Evropská pohraniční a pobřežní stráž má v rámci svého příspěvku k evropské autonomii kritických technologií 26 zajistit, aby plánování rozvoje jejích schopností zohledňovalo cíl snížit závislost na kritických technologiích ze třetích zemí.

8.Používání nejmodernějších technologií musí být v souladu s požadavky rámce EU pro ochranu údajů.

Politické priority

Měl by být zaveden komplexní evropský systém kontroly kvality, který by zaručoval nepřetržitou informovanost o provádění a kvalitě evropské integrované správy hranic na strategické i operativní úrovni. Výsledky kontroly kvality by měly být použity jako základ při dalším rozvoji evropských i vnitrostátních systémů a funkcí integrované správy hranic.

Strategické pokyny

·Měl by být plně zprovozněn evropský mechanismus kontroly kvality, který by se skládal z schengenského hodnotícího mechanismu a hodnocení zranitelnosti prováděného agenturou Frontex.

·Na základě pravidelné výměny informací by měla být maximalizována součinnost mezi hodnocením zranitelnosti a schengenským hodnotícím mechanismem s cílem vytvořit lepší obraz o fungování schengenského prostoru. Tím by se mělo pokud možno zamezit zdvojování úsilí členských států a zajistit lepší koordinace využívání příslušných finančních nástrojů EU na podporu správy vnějších hranic.

·Výsledky mechanismu kontroly kvality by měly být využity při rozvoji vnitrostátního systému správy hranic a při stanovování priorit v rámci využívání příslušných nástrojů financování EU (např. národních programů a tematických nástrojů v rámci Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky Fondu pro integrovanou správu hranic), zejména při posuzování dalších návrhů financování ze strany Komise.

·Členské státy by měly vytvořit vnitrostátní mechanismus kontroly kvality (vnitrostátní „schengenské hodnocení“), který by zahrnoval všechny části a funkce vnitrostátního systému integrované správy hranic a začleňoval všechny orgány zapojené do integrované správy hranic.

·Členské státy by se měly aktivně účastnit schengenských hodnotících návštěv koordinovaných Komisí a včas a kvalitně přispívat k hodnocení zranitelnosti pod vedením agentury Frontex.

Politické priority

Účinné provádění strategie evropské integrované správy hranic by mělo být podporováno ze zvláštních fondů EU, zejména z Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky a Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF). Z fondů EU by měla být podporována opatření evropské integrované správy hranic na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, která spadají do pravomoci EU a jsou vymezena právem EU, a to s cílem dosáhnout maximální přidané hodnoty EU. Složky evropské integrované správy hranic upravené vnitrostátními právními předpisy by měly být v zásadě hrazeny z vnitrostátních zdrojů.

Na svou činnost má agentura Frontex vyčleněn zvláštní rozpočet z celkového rozpočtu EU. Může rovněž využívat finanční prostředky EU na projekty technické pomoci ve třetích zemích v souladu s ustanoveními příslušných nástrojů na podporu provádění vnější migrační politiky EU.

Strategické pokyny

·Využívání finančních nástrojů EU (např. národních programů v rámci Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky) by mělo být v souladu s vnitrostátními strategiemi integrované správy hranic, akčními plány a plánováním kapacit. Měly by existovat jasné a dobře popsané národní priority (např. systém EUROSUR, rozvoj kapacit), které by vycházely z priorit EU.

·Výsledky schengenského hodnotícího mechanismu a posouzení zranitelnosti by měly být zohledněny při určování priorit využívání finančních prostředků EU na vnitrostátní úrovni.

·Úzká spolupráce mezi Komisí a agenturou Frontex by měla zajistit součinnost mezi činnostmi agentury Frontex a opatřeními financovanými z jiných finančních nástrojů EU a zabránit dvojímu financování.

·Účelové financování EU v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost (hranice) a zvláštních opatření Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky by mělo pomoci členským státům při pořizování potřebného vybavení, aby je mohly dát následně k dispozici agentuře Frontex v souladu s čl. 64 odst. 14 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. Tím se posílí kapacita agentury na podporu těch členských států, které potřebují pomoc.

Politické priority

Úplné dodržování základních práv je základem evropské integrované správy hranic. Evropská pohraniční a pobřežní stráž musí při plnění svých úkolů při provádění evropské integrované správy hranic zaručit ochranu základních práv v souladu se svým mandátem. Činnost aktérů EU a vnitrostátních aktérů v rámci Evropské pohraniční a pobřežní stráže by měla být vykonávána v plném souladu s příslušnými právními předpisy EU, včetně Listiny základních práv Evropské unie a příslušného mezinárodního práva. Mezinárodní právo zahrnuje Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků z 28. července 1951 a její protokol z roku 1967, jakož i Úmluvu o právech dítěte. Rovněž je třeba plně dodržovat závazky týkající se přístupu k mezinárodní ochraně, zejména zásadu nenavracení. Ve svém návrhu nařízení o prověřování státních příslušníků třetích zemí 30 Komise navrhla, aby každý členský stát zřídil nezávislý monitorovací mechanismus s cílem zajistit dodržování základních práv v souvislosti s prověřováním na vnějších hranicích a dále řádné vyšetření jakéhokoli obvinění z porušování základních práv. Tento monitorovací mechanismus by byl součástí systému správy a monitorování migrační situace, který je stanoven v návrhu nového nařízení o řízení azylu a migrace 31 .

Strategické pokyny

·Strategie základních práv a doprovodný akční plán přijatý správní radou agentury Frontex by měly být důsledně dodržovány při všech činnostech Evropské pohraniční a pobřežní stráže na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.

·Členské státy by měly při provádění svých vnitrostátních strategií integrované správy hranic postupovat v plném souladu se základními právy, a to během celého operativního cyklu všech činností v oblasti správy hranic a navracení.

·Členské státy by měly v souvislosti se správou hranic a navracením vytvořit a operativně udržovat vnitrostátní mechanismus monitorování základních práv.

·Základní práva by měla být nezbytnou součástí osnov odborné přípravy na evropské i vnitrostátní úrovni pro všechny osoby, které se podílejí na ochraně hranic nebo činnostech souvisejících s navracením. Tato vzdělávací opatření by měla být zaměřena zejména na ochranu zranitelných osob, včetně nezletilých.

·Při hodnoceních prováděných v rámci revidovaného mechanismu monitorování a hodnocení Schengenu by měla být věnována zvláštní pozornost ověřování, zda jsou při uplatňování schengenského acquis dodržována základní práva.

Politické priority

Na evropské i vnitrostátní úrovni by měl být zajištěn dostatečný počet kompetentních a speciálně vyškolených pracovníků ve všech oblastech evropské integrované správy hranic, a to prostřednictvím úzké spolupráce mezi výcvikovými akademiemi v členských státech a agenturou Frontex.

 

Vzdělávání a odborná příprava by měly být založeny na harmonizovaných a kvalitních společných standardech odborné přípravy pro stálý útvar s ohledem na operativní potřeby, úkoly a právní způsobilost a s důrazem na jasné pochopení hodnot zakotvených ve Smlouvách. Měly by prosazovat nejvyšší standardy a osvědčené postupy při provádění pohraničního a návratového práva Unie se zvláštním důrazem na ochranu zranitelných osob, včetně dětí, a na dodržování základních práv, přičemž by měly vytvářet společnou kulturu založenou na dodržování základních práv.

 Strategické pokyny

·Měly by se dále rozvíjet společné hlavní osnovy a nezbytné nástroje odborné přípravy pro správu hranic a navracení, včetně ochrany dětí a dalších osob ve zranitelném postavení; tyto osnovy by měly vycházet ze společného celkového referenčního rámce kvalifikací vytvořeného pro tento sektor (odvětvový rámec kvalifikací pro pohraniční a pobřežní stráž). Tyto produkty by měly zohledňovat plán kapacit Evropské pohraniční a pobřežní stráže, který každoročně schvaluje správní rada. Součástí tohoto plánu by rovněž měly být doplňkové kurzy odborné přípravy a semináře týkající se úkolů při integrované správě hranic, a to jak pro stálý útvar, tak pro úředníky příslušných vnitrostátních orgánů.

·Agentura Frontex by měla v úzké spolupráci s členskými státy, Komisí, příslušnými agenturami EU a dalšími zúčastněnými stranami pokračovat ve vývoji konkrétního nástroje odborné přípravy pro Evropskou pohraniční a pobřežní stráž, přičemž by měla zohlednit příslušné výsledky výzkumu a osvědčené postupy.

·K řešení operativních potřeb by se měla dále rozvíjet specializovaná opatření v oblasti odborné přípravy týkající se úkolů a pravomocí členů stálého útvaru, osob pověřených sledováním nuceného navracení a osob pověřených sledováním základních práv. S těmito příslušníky pohraniční stráže a dalšími členy jednotek by měla být pravidelně prováděna cvičení v souladu s plánem specializované odborné přípravy.

·Všem příslušníkům stálého útvaru, kteří mají být nasazeni do operativních činností, by měla být poskytnuta stejná úroveň odborné přípravy v oblasti ochrany hranic a navracení na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni, a to bez ohledu na jejich kategorii. Cílem je zajistit, aby všichni příslušníci Evropské pohraniční a pobřežní stráže byli profesionálové a byli řádně vyškoleni podle své specializace.

·Agentura Frontex by měla zavést mechanismus vnitřní kontroly kvality v souladu s evropskými normami a pokyny pro vzdělávání a odbornou přípravu, aby zajistila vysokou úroveň odborné přípravy, odborných znalostí a profesionality pro statutární zaměstnance, kteří se podílejí na operativních činnostech agentury. Stav provádění tohoto mechanismu by měl být uveden ve výroční hodnotící zprávě a přiložen k výroční zprávě o činnosti.

·Mělo by být podporováno získávání poznatků nebo konkrétních odborných znalostí na základě zkušeností a osvědčených postupů v zahraničí během misí a operací souvisejících s navracením v jiném členském státě. To vše by mělo být zajištěno zejména prostřednictvím výměnného programu pro příslušníky pohraniční stráže, kteří se účastní návratových zásahů agentury Frontex.

·Mělo by se dále zvážit zřízení vzdělávacího střediska v rámci agentury Frontex, které by náležitě zohlednilo vyšší míru spolupráce a součinnosti s vnitrostátními školicími institucemi členských států a navázalo na ni. Cílem je koordinovat a zefektivnit rozvoj, poskytování a certifikaci vzdělávání a odborné přípravy pohraniční a pobřežní stráže na základě evropských norem pro zajištění kvality a dále usnadnit začlenění společné evropské kultury do poskytované odborné přípravy.

Politické priority

Integrovaná správa hranic by měla být podporována nejmodernějšími technologiemi a perspektivním výzkumem v příslušných vědních oborech, které se zaměřují na profesi ostrahy hranic. Za tímto účelem je třeba zajistit včasné a dobře koordinované investice do výzkumu a inovací na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.

Strategické pokyny

·Operace ochrany hranic by měly využívat výzkum a inovace, aby byly více interoperabilní a nákladově efektivnější. Inovativní řešení by měla být prosazována prostřednictvím přeshraniční spolupráce za účelem úspor z rozsahu. V prioritních oblastech by se měla dále rozvíjet spolupráce mezi agenturou Frontex a výzkumnými a inovačními jednotkami pohraničních orgánů členských států. Orgány ochrany hranic by také měly být obeznámeny s nejnovějším technologickým vývojem a předvídat trendy, výzvy a hrozby, neboť i převaděčské sítě a teroristé využívají nejmodernější technologie.

·Agentura Frontex by se měla aktivně podílet na monitorování výzkumných a inovačních činností prováděných členskými státy, EU a průmyslem v oblastech, na které se vztahuje integrovaná správa hranic, jakož i dalšími příslušnými subjekty, včetně třetích zemí a jiných organizací.

·Agentura Frontex by měla pomáhat členským státům a Komisi při vypracování a provádění příslušných rámcových programů Unie pro výzkumné a inovační činnosti, které se týkají integrované správy hranic.

·Využití výzkumu a inovací musí být v souladu s požadavky právních předpisů EU na ochranu údajů.

6.Řízení cyklu víceleté strategické politiky

Hlavním cílem politického cyklu evropské integrované správy hranic je zajistit, aby se v příštích pěti letech politické priority EU řádně promítly do operativních cílů a činností Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Třebaže je dlouhodobé plánování nezbytné, značně dynamické politické a citlivé operativní prostředí evropské integrované správy hranic vyžaduje neustálé sledování vývoje a pružné přizpůsobování měnícím se potřebám. Víceletá strategická politika evropské integrované správy hranic by proto měla rovněž stanovit vhodný mechanismus pro zajištění účinného rámce řízení, který by provázel úspěšné provádění cyklu.

Tento mechanismus by měl být začleněn do schengenského cyklu, který je zahájen výroční zprávou o stavu Schengenu. Zpráva o stavu Schengenu se přijímá společně s tímto politickým dokumentem. Schengenský cyklus umožní sledovat provádění cyklu evropské integrované správy hranic v různých formacích:

-každoroční zasedání schengenského fóra umožní Evropskému parlamentu, Radě a Komisi přezkoumat provádění evropské integrované správy hranic a poskytnout doplňující politické pokyny pro Evropskou pohraniční a pobřežní stráž,

-Schengenské rady, které jsou organizovány čtvrtletně, by měly přezkoumávat a přijímat závěry týkající se správy Schengenu a poskytovat politické podněty ke klíčovým strategickým otázkám v souvislosti s prováděním evropské integrované správy hranic. Umožňují projednávat na politické úrovni záležitosti týkající se Evropské pohraniční a pobřežní stráže, včetně agentury Frontex, a případně vydávat strategická doporučení a sledovat jejich provádění,

-další strategické řízení bude zajištěno i na zasedání správní rady agentury na vysoké úrovni.

Každoroční schůzky v rámci meziparlamentní spolupráce stanovené v článku 112 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži by mohly poskytnout příležitost zajistit, aby byly při provádění evropské integrované správy hranic účinně vykonávány kontrolní funkce Evropského parlamentu vůči agentuře a vnitrostátních parlamentů vůči jejich příslušným vnitrostátním orgánům. Zasedání by mohla být koordinována s přípravou výročního zasedání schengenského fóra.

7.Závěry

Komise připravila tento politický dokument s cílem dosáhnout společné dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ohledně toho, jak by měla Evropská pohraniční a pobřežní stráž v příštích pěti letech provádět evropskou integrovanou správu hranic.

Komise proto vyzývá Evropský parlament a Radu, aby tento politický dokument, který stanoví víceletou strategickou politiku pro evropskou integrovanou správu hranic, projednaly a sdělily Komisi svá stanoviska.

Vzhledem k důležitosti zavedení vhodných mechanismů pro zajištění účinného rámce řízení, který realizaci cyklu provází, Komise zároveň žádá oba orgány, aby se vyjádřily k jejím představám o cíleném řízení, které by měly být poskytovány pravidelněji, aby se doplnily pětileté politické priority a strategické pokyny.

Na základě politických podnětů obou orgánů k výše uvedeným aspektům přijme Komise sdělení, v němž stanoví víceletou strategickou politiku pro evropskou integrovanou správu hranic a její řízení.

Časový rámec cyklu evropské integrované správy hranic
Opatření k provádění cyklu víceleté strategické politiky	Předběžný harmonogram
Komise předkládá politický dokument, který stanoví víceletou strategickou politiku evropské integrované správy hranic	2. čtvrtletí roku 2022
Evropský parlament a Rada projednají politický dokument, který stanoví víceletou strategickou politiku evropské integrované správy hranic	3. čtvrtletí roku 2022
Komise přijme sdělení stanovící víceletou strategickou politiku evropské integrované správy hranic	4. čtvrtletí roku 2022
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž přijme technickou a operativní strategii pro evropskou integrovanou správu hranic	2. čtvrtletí roku 2023 (6 měsíců po sdělení Komise)
Členské státy sladí své vnitrostátní strategie integrované správy hranic	4. čtvrtletí roku 2023 (12 měsíců po sdělení Komise)
Komise vyhodnotí víceletou strategickou politiku evropské integrované správy hranic	4. čtvrtletí roku 2026 (48 měsíců po sdělení Komise)
Komise předloží druhý politický dokument rozvíjející příští víceletou strategickou politiku evropské integrované správy hranic	konec roku 2027

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624.

(2)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019).

(3)

https://frontex.europa.eu/assets/Publications/Risk_Analysis/Risk_Analysis/Strategic_Risk_Analysis_2020.pdf

(4)

   Strategická analýza rizik agentury Frontex rovněž označila kybernetickou kriminalitu za jednu z budoucích výzev pro evropskou integrovanou správu hranic. Politický cyklus týkající se organizované trestné činnosti je však pro řešení této problematiky na evropské úrovni považován za relevantnější.

(5)

V 11. bodě odůvodnění nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži se stanoví, že evropská integrovaná správa hranic, která vychází z čtyřstupňového modelu kontroly přístupu, sestává z opatření v třetích zemích, například v rámci společné vízové politiky, opatření prováděných spolu se sousedními třetími zeměmi, opatření týkajících se ochrany vnějších hranic, analýzy rizik a opatření v rámci schengenského prostoru a navracení.

(6)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).

(8)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

(9)

Doporučení Komise (EU) 2020/1365 o spolupráci mezi členskými státy, pokud jde o operace prováděné plavidly vlastněnými nebo provozovanými soukromými subjekty za účelem pátracích a záchranných činností.

(10)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/581 ze dne 9. dubna 2021 o situačních obrazech Evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR).

(11)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

(12)

    Rozhodnutí správní rady agentury Frontex č. 50/2021 ze dne 21. září 2021, kterým se přijímá společný integrovaný model analýzy rizik.

(13)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

(14)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. e) nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

(15)

Ares (2018)6193959 – 3.12.2018.

(16)

    Zápis ze 4. zasedání (16. a 17. prosince 2021) skupiny odborníků pro výzvy, kterým čelí celní správa: https://ec.europa.eu/taxation_customs/system/files/2022-01/Minutes%20of%20fourth%20meeting.pdf

(17)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. f) nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

(18)

Doporučení Komise, kterým se zřizuje „Praktická příručka“ o evropské spolupráci v oblasti pobřežní stráže, C(2021) 5310 final.

(19)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

(20)

C(2022) 300 final.

(21)

COM(2021) 829 final a COM(2021) 830 final.

(22)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

(23)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. i) nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

(24)

COM(2021) 120 final ze dne 27. dubna 2021.

(25)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. j) nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

(26)

 Prohlášení členů Evropské rady ze dne 25.–26. února 2021 .

(27)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. k) nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

(28)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. l) nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

(29)

Ustanovení čl. 3 odst. 2 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

(30)

COM(2020) 612 ze dne 23. září 2020.

(31)

COM(2020) 610 ze dne 23. září 2020.

(32)

Ustanovení čl. 3 odst. 2 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

(33)

Ustanovení čl. 3 odst. 2 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.