EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 1.6.2022
COM(2022) 253 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Cesta k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2023
{SWD(2022) 157 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 1.6.2022
COM(2022) 253 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Cesta k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2023
{SWD(2022) 157 final}
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Cesta k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2023
1.Úvod
Toto sdělení obsahuje další podrobnosti o stavu evropského rybolovu a předkládá hlavní směry pro návrhy Komise a konzultace s třetími zeměmi o rybolovných právech na rok 2023, které by byly zaměřeny na další posílení obnovy některých populací a udržení zdravých populací na úrovni maximálního udržitelného výnosu (MSY).
Celková udržitelnost rybolovu nadále rostla díky úsilí, které odvětví vyvinulo nejen k dalšímu zlepšení stavu populací, ale rovněž k zachování dobrého stavu udržitelných populací. Díky tomuto úsilí se podařilo dostat na udržitelnou úroveň ještě více populací, přičemž velmi dobrých výsledků bylo dosaženo zejména v Severovýchodním Atlantiku.
Na mezinárodní úrovni byla EU v roce 2021 i nadále hnací silou dalšího pokroku v regionálních organizacích pro řízení rybolovu. Je však třeba vyvinout větší úsilí, zejména v oblasti Středozemního moře, kde přetrvává znepokojivá situace, a v oblasti Baltského moře, v níž došlo ke zvrácení nedávných zlepšení z důvodu dalších tlaků na životní prostředí a mořské ekosystémy.
Od února tohoto roku má vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině dopad na rybolov z různých hledisek, a to zejména v Černém moři. Vývoj bezpečnostní situace v oblasti Černého moře vyústil v narušení rybolovných činností s dočasným zákazem rybolovných činností z bezpečnostních důvodů ve vodách některých členských států, jako jsou rumunské vody hraničící s Ukrajinou v oblasti Dunajské delty, zatímco členské státy a jiné pobřežní země na regionální úrovni vydaly výstrahy pro odvětví rybolovu. Kromě toho vojenská agrese Ruska narušila obchodní toky, ovlivnila poskytování vědeckého poradenství a některá jednání na mezinárodní úrovni a způsobila zvýšení cen energií, což si vyžádalo využití krizových opatření v rámci Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) za účelem podpory významně narušených trhů v odvětví. Z toho vyplývá, že je důležité dále posilovat odolnost s cílem zajistit potravinové zabezpečení v Evropě a dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu, zejména prostřednictvím dalších inovací a transformace energetiky.
2.Pokrok při dosahování udržitelného rybolovu v EU
2.1.Vývoj biomasy a tlak rybolovu
K zajištění udržitelnosti rybolovných činností je nezbytné, aby nebylo chyceno více ryb, než kolik jich může být každý rok znovu reprodukováno. Populace jsou loveny udržitelným způsobem na úrovni MSY, pokud je poměr mezi skutečnou úmrtností způsobenou rybolovem a úmrtností způsobenou rybolovem na úrovni MSY (FMSY) nižší nebo roven 1.
V roce 2020 se celkový tlak rybolovu ve vodách EU nadále snižoval a stav populací se zlepšoval. Je obzvláště potěšující, že díky úsilí odvětví byl v roce 2020 poprvé zaznamenán pokles celkové míry úmrtnosti způsobené rybolovem v Severovýchodním Atlantiku pod hodnotu 1. Některé další populace jsou však i nadále loveny nadměrně a/nebo jsou mimo bezpečné biologické limity, a je tedy zapotřebí dalšího pokroku k dosažení cílů společné rybářské politiky (SRP). V Baltském moři se pozitivní vývoj zaznamenaný v posledních letech zvrátil z důvodu špatné situace v oblasti životního prostředí a nadměrného rybolovu v minulosti. To vedlo ke ztrátě stanovišť pro řadu rybích populací, ke snížení počtu ryb v moři a k menší velikosti tresky obecné a nyní rovněž jiných populací v Baltském moři. Ve Středozemním moři byly v případě populací EU a sdílených populací regulovaných víceletým plánem pro západní Středomoří (iniciativa WestMED) 1 a Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) zaznamenány kroky směrem k dosažení cíle maximálního udržitelného výnosu, kdy poprvé od roku 2003 došlo ke snížení míry úmrtnosti způsobené rybolovem pod hodnotu 2.
2.2.Stanovení rybolovných práv na rok 2022
Stanovení rybolovných práv na rok 2022 je významným krokem, pokud jde o řízení udržitelného rybolovu.
V Atlantském oceánu, Baltském moři a Skagerraku/Kattegatu jsou rybolovná práva především definována jako omezení odlovu prostřednictvím celkových přípustných odlovů („TAC“).
V těchto oblastech byla u populací řízených pouze EU omezení odlovu stanovena v souladu s MSY pro všechny populace, pro něž byl tento ukazatel k dispozici, s výjimkou sledě obecného v západní části Baltského moře, pro něhož byla přijata jiná velmi přísná opatření v souladu s víceletým plánem pro Baltské moře. Byla rovněž přijata další ochranná opatření pro populace, které se nacházejí v těžké situaci, jako je treska obecná v Kattegatu, treska obecná ve východní části Baltského moře a treska obecná v západní části Baltského moře. Celkově baltské členské státy a zúčastněné strany uznávají nezbytnost přijetí opatření k obnově komerčně významné populace ryb v Baltském moři a podílí se na dosažení tohoto cíle.
V případě populací sdílených se Spojeným královstvím se obě strany dohodly na omezení odlovu ve lhůtě stanovené dohodou o obchodu a spolupráci 2 v souladu s maximálním udržitelným výnosem u většiny populací, kde bylo toto doporučení k dispozici. Pouze u čtyř populací (které obdržely vědecké doporučení nulového odlovu) bylo přijato odlišné rozhodnutí, přičemž se obě strany dohodly na nízkém odlovu zahrnujícím pouze vedlejší úlovky s cílem předejít blokaci smíšeného rybolovu druhů žijících při dně. V případě jedné populace se dohodly na nízkém TAC s cílem umožnit další shromažďování údajů.
Pokud jde o populace sdílené trojstranně s Norskem a Spojeným královstvím, všechny tři strany se dohodly, že budou pokračovat v obnově populací tresky obecné v Severním moři tak, že budou nadále uplatňovat nápravná opatření a stanoví TAC pod úrovní stanovenou ve vědeckém doporučení pro několik dalších populací, které jsou ve vzájemné interakci s treskou ve smíšeném rybolovu. Celkové přípustné odlovy sledě obecného byly stanoveny pod úrovní vědeckého doporučení. Celkový přípustný odlov jediné populace sdílené dvoustranně s Norskem, u níž byl posouzen maximální udržitelný výnos, byl stanoven na úrovni MSY.
Pokud jde o populace makrely obecné, tresky modravé a sledě obecného, pobřežní státy 3 se dohodly, že stanoví celkové TAC na úrovni MSY. Diskuse o dohodách o sdílení jsou zařazeny na program jednání v roce 2022 s cílem zabránit nadměrnému rybolovu, ke kterému dochází v případě neexistence dohod o sdílení.
Ačkoli se ve Středozemním a Černém moři, která se vyznačují smíšeným rybolovem a řadou populací sdílených se třetími zeměmi, úmrtnost způsobená rybolovem v případě některých populací přiblížila udržitelné úrovni, přičemž sedm populací dosáhlo v roce 2020 úrovně maximálního udržitelného výnosu, řada populací je stále lovena nad udržitelnou úroveň. Je třeba pokračovat v intenzivním úsilí o dosažení cíle maximálního udržitelného výnosu do roku 2025, zejména prováděním víceletého plánu v západním Středozemním moři a nové strategie do roku 2030 přijaté Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) 4 . Rybolovná práva na rok 2022 tak provádí zásadní balíček opatření přijatých v roce 2021 komisí GFCM.
S ohledem na cíl stanovený v rámci víceletého plánu pro západní Středozemní moře, kterým je dosažení maximálního udržitelného výnosu pro všechny populace žijící při dně nejpozději do ledna 2025, stanoví rybolovná práva integrovaný a globální přístup vycházející z různých nástrojů řízení a zavádí pobídkový mechanismus, který umožňuje v případě zvýšené rybolovné činnosti odměňovat využívání selektivnějších lovných zařízení a účinných oblastí se zákazem rybolovu. Členské státy jsou vyzývány k zavedení opatření, která jim umožní tohoto mechanismu využívat. Kromě toho Rada přijala maximální omezení odlovu pro nejvíce nadměrně lovené garnely hlubokomořské a stropy intenzity rybolovu pro dlouhé lovné šňůry.
Intenzivní práce v rámci komise GFCM podporovaná důsledným postojem EU v regionálních organizacích pro řízení rybolovu vedla k přijetí významných rozhodnutí. Dlouhodobý plán řízení komise GFCM pro malé pelagické ryby v Jaderském moři byl schválen s cílem zajistit vysoké dlouhodobé výnosy, které jsou v souladu s maximálním udržitelným výnosem, sníženými limity odlovu v roce 2022 pro sardel obecnou a sardinku obecnou a zmrazením kapacity pro plavidla s pelagickou vlečnou sítí a plavidla lovící pomocí košelkových nevodů. Komise GFCM se rovněž rozhodla provést průlomový víceletý plán pro populace žijící při dně v Jaderském moři, kterým se zavádí maximální stropy kapacity jak pro vlečné sítě pro lov při dně, tak pro vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi, za účelem dosažení cíle maximálního udržitelného výnosu do roku 2026 pro všechny klíčové populace. Přijala také omezení odlovu korála červeného, strop intenzity rybolovu zlaka obecného v mezinárodních vodách Středozemního moře, garnely hlubokomořské v Iónském a Levantském moři a Sicilském průlivu, omezení odlovu růžichy šedé a rozhodla se nadále uplatňovat opatření na ochranu úhoře říčního. U černomořských druhů byly podle plánu komise GFCM stanoveny TAC pro pakambalu velkou a dále byla stanovena autonomní kvóta pro šprota obecného.
3.Stav loďstva EU
Společná rybářská politika rovněž zahrnuje řízení velikosti rybářských loďstev, aby se zajistilo, že jejich rybolovná kapacita je v rovnováze s produkčním potenciálem populace ryb. Nadměrná rybolovná kapacita je z ekologického a finančního hlediska nežádoucí, vystavuje populace riziku nadměrného rybolovu, vede k plýtvání pohonnými hmotami a snižuje ziskovost.
Členské státy musí udržovat loďstva v rámci vnitrostátních stropů kapacity plavidla (v hrubé prostornosti) a výkonu motoru (kW). Musí usilovat o snížení kapacity loďstev, která nejsou v rovnováze, na základě vyhotovení výročních zpráv o biologické a hospodářské udržitelnosti loďstev, a pokud se prokáže nerovnováha, musí předložit akční plány k nápravě situace v jasném časovém rámci. Jakákoli kapacita, která je stažena s veřejnou podporou, se nesmí nahradit.
Ve srovnání s rokem 2020 se mírně snížil počet plavidel o 0,07 %, hrubá prostornost 0,1 % a výkon motoru mírně snížily o 0,1 %. V důsledku toho v prosinci 2021 loďstvo zaznamenané v rejstříku Unie (včetně loďstva působícího v nejvzdálenějších regionech) sestávalo z 74 380 plavidel s hrubou prostorností 1 320 362 a výkonem motoru 5 304 015 kW.
Členské státy ve svých zprávách z roku 2021 uvádějí, že udržují loďstva pod stanovenými stropy, a dodržují tak požadavky stanovené v článku 22 nařízení (EU) č. 1380/2013. Existují však vážné pochyby týkající se přesnosti a spolehlivosti prohlášení členských států o výkonu motorů, jakož i ohledně údajů, na nichž jsou založeny národní zprávy, a ohledně existence nebo přesnosti akčních plánů členských států podle požadavků článku 22 nařízení o SRP.
Zprávy ukazují, že existují významné nedostatky v poskytování biologických údajů v nejvzdálenějších regionech a jihovýchodní oblasti Středozemního moře a hospodářských ukazatelů. Pokud jde o Bulharsko, Kypr, Španělsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálii, Maltu, Portugalsko a Švédsko, všechny tyto země měly skupiny 50 nebo více plavidel, pro něž nebyly k dispozici buď biologické, nebo hospodářské údaje. V případě Kypru, Francie, Irska a Švédska se jednalo o více než 200 plavidel.
Pokud jde o akční plány, nezdají se být vždy dostačující k odstranění nerovnováhy. To je obzvláště znepokojivé v případě Baltského moře, kde existuje pravděpodobnost, že snížení rybolovných práv vytvoří další nerovnováhu, a Středozemního moře, kde jsou populace loveny v 1,94násobku maximálního udržitelného výnosu a kde by zahrnutí konkrétnějších cílů do akčního plánu mohlo vytvořit základ pro plné využití fondů ENRAF.
Vzhledem k tomu, že trvalé ukončení rybolovných činností je jedním z nástrojů podporovaných z fondu ENRAF za účelem omezení nadměrné kapacity loďstva, Komise vyzývá členské státy, aby sladily programy ENRAF, které jsou ve fázi přípravy na období 2021–2027, se svou politikou řízení loďstev.
Současně Komise kontaktuje příslušné členské státy a požaduje, aby řešily problémy v každém jednotlivém případě.
4.Hospodářská výkonnost
Po několika letech, kdy byly ceny pohonných hmot přijatelné, došlo od března 2022 k jejich výraznému navýšení na dvojnásobek průměrné ceny oproti roku 2021. Rybářské loďstvo EU platilo v polovině března 2022 zhruba 1,1–1,2 EUR za litr pohonné hmoty.
Prvotní odhady před předložením zprávy Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) o hospodářské výkonnosti rybářského loďstva EU (očekávané v červenci 2022) ukazují, že pokud ceny energií zůstanou na této úrovni, rybářské loďstvo EU-27 přijde v roce 2022 celkem o 0,3 miliardy EUR svého provozního zisku.
Dopady zvýšení cen energie se však mezi různými rybářskými loďstvy a lovnými zařízeními EU výrazně liší. Přibližně 40 % loďstva pro drobný rybolov, 66 % loďstva provozujícího průmyslový rybolov a 87 % loďstva pro rybolov ve vzdálených vodách by nebylo ziskových, kdyby ceny energií zůstaly na současné úrovni po zbytek roku 2022. Mezi nejvíce postiženými by byly skupiny loďstva používající lovná zařízení náročná na spotřebu pohonných hmot, jako je rybolov za použití vlečných sítí.
Těmito odhady se bude podrobněji zabývat červencová zpráva VTHVR, která se promítne do rozhodnutí o rybolovných právech na rok 2023.
Kromě toho Komise v reakci na krizi přijala 25. března 2022 rychlé opatření v podobě spuštění krizového mechanismu ENRAF, který členským státům umožní poskytnout podporu z fondu ENRAF, jež má pomoci vypořádat se s významným narušením trhu způsobeným krizí. Tento mechanismus lze kombinovat s jinými krizovými balíčky pro zmírnění dopadu krize, zejména s dočasným krizovým rámcem pro opatření státní podpory. Rovněž je zachována možnost převést až 10 % nevyužitých kvót na příští rok. Dále Komise dne 13. dubna 2022 navrhla legislativní změnu Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), která by umožnila zavést další krizová opatření.
5.Povinnost vykládky
Povinnost vykládky má za cíl zvýšit selektivitu a omezit míru nežádoucích úlovků zajištěním toho, že se všechny úlovky vyloží.
V doporučení VTHVR a ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) se uvádí, že míra nežádoucích úlovků zůstává vysoká v řadě případů smíšeného rybolovu druhů žijících při dně ve vodách EU (mezi 20–30 % v oblasti Severního moře v širším smyslu, Keltského moře, Biskajského zálivu a pobřeží Iberského poloostrova). Kromě toho členské státy ve svých zprávách nadále poskytují pouze omezené informace o socioekonomických dopadech povinnosti vykládky.
S odkazem na devět nařízení v přenesené pravomoci, kterými se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky, výbor VTHVR uvádí, že dopady těchto výjimek na úmrtnost způsobenou rybolovem jsou nedostatečně chápány vzhledem k míře vykazování výmětů v rámci výjimek. Komise proto bude v roce 2023 společně s regionálními skupinami členských států pracovat na přezkumu všech stávajících výjimek z povinnosti vykládky.
Z fondů ENRF a ENRAF – s vysokou mírou veřejné podpory – je poskytována podpora na provedení povinnosti vykládky. V této souvislosti členské státy vynaložily v roce 2020 více než 86 milionů EUR na podpůrná opatření související s povinností vykládky, tj. více než v jakémkoli roce předtím. Zatímco podpora technických opatření, která mají pomoci zlepšit selektivitu, se dále zvyšovala, z podrobné analýzy rovněž vyplývá, že největší část finanční podpory byla věnována na výzkum podporující výjimky a na modernizaci informačního systému umožňující účinnější využívání kvót. Ačkoli byla provedena řada projektů a pokusů v oblasti inovace lovných zařízení, v mnoha případech jejich zavádění loďstvy nebylo tak rozšířené, jak se dalo očekávat. Výbor VTHVR rovněž poukázal na to, že členské státy se podle všeho zaměřují spíše na přijímání výjimek než na zlepšování selektivity.
Z tohoto důvodu Komise nadále vybízí členské státy, aby lépe využívaly finanční prostředky s cílem zajistit další inovace a skutečné využívání selektivnějšího lovného zařízení a metod, zlepšily kontroly a zhodnotily nežádoucí úlovky (aniž by pro takové úlovky vytvořily strukturovaný trh).
Kontrola a prosazování povinnosti vykládky zůstávají problematické. Zjištění auditů, které Komise zahájila v roce 2020, ukazují, že členské státy, u nichž byly audity provedeny, nepřijaly nezbytná opatření k zajištění účinné kontroly a prosazování povinnosti vykládky, a vykazují značné množství nedokumentovaných výmětů úlovků ze strany provozovatelů. To potvrzují i další zprávy, včetně tří posouzení shody provedených Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu (EFCA). Výbor VTHVR však upozorňuje na pokrok, kterého bylo členskými státy dosaženo v rámci pilotních projektů zaměřených na elektronický monitorovací systém, jako na pozitivní a inovativní krok, který přispěje k účinnému provádění povinnosti vykládky. S ohledem na význam monitorování a prosazování povinnosti vykládky pro zajištění úspěchu SRP zahájila Komise v roce 2021 řízení o nesplnění povinnosti proti Španělsku, Francii, Belgii, Irsku a Nizozemsku z důvodu nepřijetí vhodných opatření k zajištění kontroly, prosazování a inspekce povinnosti vykládky a podrobné a přesné dokumentace úlovků. Nepřijetí opatření v těchto oblastech má za důsledek potenciálně velké množství nevykázaných nebo nesprávně vykázaných úlovků.
Komise rovněž nadále spolupracuje se spolunormotvůrci na dosažení dohody o revidovaném systému kontroly rybolovu 5 , zejména s cílem nařídit používání nástrojů dálkového elektronického sledování, které jsou nejúčinnějším a nákladově nejefektivnějším prostředkem pro sledování povinnosti vykládky. Sběr a hlášení údajů o úlovcích zůstávají rovněž klíčové pro kvalitu vědeckého poradenství, a tím i pro dosažení maximálního udržitelného výnosu.
6.Hlavní sdělení a směry pro návrhy rybolovných práv na rok 2023
6.1 Klíčové kroky ke stanovení nových rybolovných práv
Stejně jako v předchozích letech Komise založí své návrhy rybolovných práv na rok 2023 na vědeckých doporučeních rady ICES a výboru VTHVR, rozhodnutích přijatých během dvoustranných jednání se třetími zeměmi, rozhodnutích přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu v roce 2022 a socioekonomické analýze. Ačkoli se vědecká doporučení mohou v případě několika populací pozdržet v důsledku dopadů ruské invaze na Ukrajinu na činnosti rady ICES, neočekává se, že to ovlivní načasování příslušných zasedání Rady. Komise zahrne do svých původních návrhů rybolovných práv co nejvíce populací.
Komise vyzývá členské státy a zúčastněné strany, aby zohlednily vědecká doporučení ihned, jakmile budou veřejně dostupná. Zúčastněné strany mohou rovněž předkládat doporučení prostřednictvím poradních sborů, vnitrostátních orgánů a jednotlivě.
Komise povede různé konzultace se Spojeným královstvím, Norskem a pobřežními státy v období od října do prosince 2022 s cílem včas tyto konzultace uzavřít tak, aby jejich výstup mohl být zpracován v rámci prosincového zasedání Rady pro zemědělství a rybolov.
Vedle stanovení rybolovných práv bude Komise během celého roku usilovat o dosažení pokroku ohledně uzavření dohod o sdílení hojně rozšířených populací se třetími zeměmi, v nichž v současné době takové dohody neexistují, s cílem zajistit udržitelné využívání sdílených zdrojů.
6.2 Stanovení rybolovných práv pro jednotlivá moře
U populací řízených pouze EU v Baltském moři, Skagerraku/Kattegatu a jihozápadních vodách Komise navrhne další udržení/snížení úmrtnosti způsobené rybolovem v souladu s úrovní maximálního udržitelného výnosu, pokud je toto doporučení k dispozici. V případě, že plány řízení umožňují větší flexibilitu při stanovování omezení odlovu, Komise může navrhnout použití horního rozmezí hodnot MSY pro zdravé populace za podmínky, že je to podle vědeckých doporučení nezbytné k dosažení cílů v rámci víceletého plánu pro smíšený rybolov. U populací, pro něž je vědecké doporučení nulový úlovek nebo u nichž se biomasa snížila natolik, že jsou pod bezpečnými limity, budou v rámci příslušných víceletých plánů navržena nápravná opatření k obnově populací. Dále bude věnována pozornost co nejrychlejšímu získání úplného vědeckého posouzení maximálního udržitelného výnosu pro ostatní klíčové populace.
V souvislosti s povinností vykládky se od doporučení VTHVR případně odečtou povolení de minimis nebo povolení z důvodu vysoké schopnosti přežití. Komise rovněž vyhodnotí pokrok členských států při provádění stávajících opatření na snížení vedlejších úlovků.
U populací sdílených se třetími zeměmi (Spojené království, Norsko, pobřežní státy) se počet TAC stanovený v souladu s vědeckým doporučením zvýšil v roce 2022 jak pro populace s vydaným doporučením o MSY, tak pro populace, pro něž bylo vydáno preventivní doporučení. Pro rok 2023 EU naváže na rok 2022 a bude dále usilovat o udržitelné TAC v souladu s vědeckými doporučeními, jak je stanoveno v rámci SRP a dohody o obchodu a spolupráci. Komise bude usilovat o zahájení konzultací, zejména se Spojeným královstvím a Norskem, a to co nejdříve na podzim, v závislosti na dostupnosti vědeckých doporučení.
EU rovněž prosazovala zahájení konzultací o sdílení kvót pro tři hojně rozšířené populace (makrelu obecnou, tresku modravou a sledě obecného), které jsou sdílené s ostatními pobřežními státy. Konzultace ohledně makrely obecné probíhaly od března 2022, zatímco pokud jde o konzultace týkající se tresky modravé a sledě obecného, dotčené strany se dohodly na jejich urychlení od září téhož roku. Unie vyzvala všechny strany, aby umožnily dosažení udržitelného kompromisu, který neohrozí oprávněné zájmy Unie a její průmysl.
V případě Středozemního moře a Černého moře je stěžejní, aby členské státy nadále usilovaly o dosažení cílů stanovených víceletým plánem pro západní Středozemní moře a komisí GFCM a aby přijaly a provedly ambiciózní operační programy pro ENRAF za účelem vypracování doprovodných opatření. Návrh nařízení o rybolovných právech se zaměří na další provádění víceletého plánu pro západní Středozemní moře, včetně dalšího snížení a vypracování nástrojů řízení za účelem dosažení maximálního udržitelného výnosu pro všechny populace nejpozději do ledna 2025 na základě uceleného přístupu, který využívá dvouletou lhůtu.
Zatímco provádění víceletého plánu pro západní Středozemní moře je výborem VTHVR hodnoceno každoročně od jeho přijetí, Komise zahájí do července 2024 přípravnou práci na vykazování výsledků a dopadu plánu na dotčené populace a na rybolov využívající tyto populace v souladu s požadavkem stanoveným víceletým plánem.
Kromě provádění víceletého plánu pro západní Středozemní moře, který je klíčový pro budoucnost středomořských loďstev, je rovněž nezbytné řízení sdílených populací pro zajištění rovných podmínek u veškerého rybolovu ve Středozemním moři. Komise s podporou členských států bude proto i nadále plnit aktivní úlohu v komisi GFCM. V tomto duchu bude návrh rybolovných práv na rok 2023 rovněž zahrnovat opatření komise GFCM, kterými se rozšiřují již platná opatření, a další opatření, která mají být přijata na listopadovém výročním zasedání komise GFCM. U černomořských druhů budou v souladu s rozhodnutím komise GFCM z listopadu 2022 navrženy TAC a kvóty pro pakambalu velkou.
Kromě toho s ohledem na kritický stav populace úhoře říčního Komise zkoumá, jak realizovat nejnovější doporučení ICES ohledně nulových úlovků 6 , a navazuje na pokrok členských států v provádění plánů řízení stavu úhoře a opatření v rámci nařízení o obnově populace úhoře říčního 7 .
Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři v současné době pracuje na možných opatřeních týkajících se řízení, která mají být přijata a která jsou zejména založena na výsledcích nedávno dokončeného výzkumného programu pro úhoře říčního 8 . V tomto ohledu bude v červnu přijato speciální doporučení pro řízení populace úhoře říčního ve Středozemním moři vědeckým orgánem komise GFCM. Tento orgán bude informovat o rozhodování o možných přístupech k řízení v EU.
7.Závěr
V roce 2021 se udržitelnost rybolovu v EU nadále zvyšovala, s výjimkou Baltského moře, kde se některé dříve komerčně významné populace snižují z důvodu situace v oblasti životního prostředí v Baltském moři. Je rovněž potřeba vyvinout další úsilí, zejména ve Středozemním moři. Komise bude ve svých návrzích rybolovných práv na rok 2023 nadále usilovat o další obnovu populací a konsolidaci populací, u nichž již bylo dosaženo udržitelných úrovní.
Kromě stavu rybolovných zdrojů je rovněž třeba věnovat pozornost širším mořským ekosystémům. V tomto duchu Komise připravuje akční plán na zachování rybolovných zdrojů a ochranu mořských ekosystémů. Jeho cílem bude další ochrana citlivých druhů a stanovišť prostřednictvím opatření podporovaných lepší znalostní základnou, zvýšení součinnosti mezi rybolovem a subjekty z oblasti životního prostředí a podpora odvětví za účelem zajištění spravedlivé transformace. Tato podpora bude v následujících měsících a letech i nadále klíčová pro zajištění odolnosti rybolovu, zejména v souvislosti s vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině a ekologickou a klimatickou krizí.
Komise se bude dále zabývat prováděním SRP ve zprávě, která má být přijata na konci roku.
Komise vyzývá členské státy, poradní sbory, zúčastněné strany a veřejnost, aby do 31. srpna 2022 poskytly zpětnou vazbu k tomuto sdělení.
Plánovaný harmonogram činností 9
|
Časový rámec |
Program |
|
květen–listopad 2022 |
Vědecké doporučení ICES |
|
červen – konec srpna 2022 |
Veřejná konzultace o tomto sdělení |
|
konec srpna 2022 |
Komise přijme návrhy rybolovných práv pro Baltské moře |
|
září–prosinec 2022 |
Každoroční konzultace o rybolovných právech se Spojeným královstvím, se Spojeným královstvím a Norskem, s Norskem |
|
polovina září 2022 |
Komise přijme návrhy rybolovných práv pro Středozemní a Černé moře |
|
říjen 2022 |
Zasedání Rady týkající se rybolovných práv pro Baltské moře Konzultace pobřežních států o hojně rozšířených populacích v severovýchodním Atlantiku |
|
konec října 2022 |
Komise přijme návrhy rybolovných práv pro Atlantik / Severní moře |
|
7.–11. listopadu 2022 |
Výroční zasedání komise GFCM |
|
2. prosince 2022 |
Doporučení výboru VTHVR týkající se posouzení a řízení populace |
|
prosinec 2022 |
Zasedání Rady týkající se rybolovných práv pro Atlantik / Severní moře Zasedání Rady týkající se rybolovných práv pro Středozemní a Černé moře |
Doporučení ICES ze dne 4. listopadu 2021: ele.2737.nea (ices.dk) : „ICES doporučuje, aby byl v souladu s přístupem předběžné opatrnosti ve všech stanovištích v roce 2022 zaveden nulový odlov“.