Podle článku 16 nařízení (ES) č. 300/2008 1 Komise každý rok předloží zprávu Evropskému parlamentu, Radě a členským státům, ve které je bude informovat o uplatňování uvedeného nařízení a jeho dopadu na zlepšení ochrany letectví před protiprávními činy. Tato zpráva se skládá z pěti částí. První část se zabývá inspekčními činnostmi v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, druhá část změnami legislativního rámce pro ochranu letectví před protiprávními činy, třetí část zkouškami, studiemi a novými iniciativami v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, čtvrtá část hrozbami a výhledem a pátá část popisuje mezinárodní dialog, který Komise vede s mezinárodními orgány a třetími zeměmi.

V roce 2020 Komise pokračovala v posilování pravidel ochrany letectví před protiprávními činy, přičemž se zaměřila zejména na řešení dopadu pandemie COVID-19 na provádění stávajících a nových pravidel ochrany letectví před protiprávními činy.

V oblasti ochrany letectví před protiprávními činy měla Komise v období pandemie COVID-19 dvojí cíl: zaprvé zajistit, aby nebyla ohrožena bezpečnost, protože vedle zdravotní a hospodářské krize si nelze dovolit ještě bezpečnostní incident. Zadruhé vytvořit pevný základ pro postupné obnovení provozu a důvěry veřejnosti v dopravu a zároveň zajistit, aby bezpečnost a ochrana zůstaly na nejvyšší úrovni.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998 2 bylo v lednu 2020 aktualizováno přijetím prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/111 3 . Toto prováděcí nařízení obsahuje ustanovení o udělení označení „známka EU“ pro bezpečnostní vybavení v oblasti letectví a o doplnění seznamu třetích zemí, které jsou způsobilé pro uplatňování ujednání o jednorázové bezpečnostní kontrole.

Později během roku přijala Komise další prováděcí nařízení 4 , které se zabývá zejména dopadem pandemie COVID-19. Bylo považováno za nezbytné přijmout naléhavá opatření, jimiž se stanoví vhodný právní základ pro zavedení alternativního a promptního postupu k ověřování hospodářských subjektů v dodavatelském řetězci směrem do Unie, které jsou dotčeny současnou situací, z hlediska ochrany letectví EU před protiprávními činy a zajistit určitou flexibilitu při provádění nových požadavků v oblasti ověřování spolehlivosti pracovníků v civilním letectví a kybernetické bezpečnosti. Další legislativní postup, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998 a jenž byl zahájen na podzim 2020, byl završen v únoru 2021 5 . Tato změna rozšířila použitelnost alternativního a promptního postupu ověřování v oblasti ochrany letectví EU před protiprávními činy a zavádí do právních předpisů pravidla pro analýzu předběžných informací o nákladu před nakládkou (PLACI). Obsahuje také ustanovení, která mají vyjasnit, harmonizovat, zjednodušit a posílit některá konkrétní opatření v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy.

Komise dále vydala pokyny, jejichž cílem je pomoci členským státům a provozovatelům postiženým mimořádnou situací způsobenou pandemií, a to i v oblasti kontroly dodržování předpisů.

V březnu 2020 byla pro všechny druhy dopravy vydána obecná poznámka k výjimečným opatřením pro situaci, kdy v důsledku krize nelze dodržovat některá ustanovení právních předpisů EU. Pro aktéry v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy připravila Komise rovněž provozní pokyny týkající se mimořádných a alternativních opatření v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy v souvislosti s COVID-19. V neposlední řadě Komise vydala také pokyny k postupné obnově dopravních služeb a konektivity – COVID-19 6 .

Inspekce prováděné Evropskou komisí byly ztíženy omezením mobility během krize COVID-19, ale v každém případě pokračovaly s využitím nových přístupů a za podpory technik, jako jsou inspekce na dálku založené na dokumentaci.

Nezákonné používání bezpilotních systémů, známých spíše jako drony, jako vektoru útoku a narušování provozu letišť přitahuje pozornost úřadů i médií. Komise podpořila Agenturu Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) při vypracovávání pokynů pro zvládání incidentů s drony na letištích. Kromě toho Komise podpořila diskusi mezi členskými státy, která se zabývala nepříznivými důsledky incidentů souvisejících s drony pro letecký systém.

Stejně jako v předchozích letech Komise pokračovala v analýze stavu ohrožení v úzké spolupráci s členskými státy, organizací ICAO a partnerskými zeměmi, jako jsou USA, zejména s ohledem na potenciální nové teroristické přístupy, a v případě potřeby vypracovala strategie ke zmírnění rizik na základě jejich pravidelného posuzování.

Komise nadále přispívala k posílení ochrany letectví před protiprávními činy na celém světě prostřednictvím dlouhodobé spolupráce s organizací ICAO a projektu budování kapacit CASE-II pro Afriku, Asii a Blízký východ. Komise dále prostřednictvím integrovaného procesu posouzení rizik v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy v EU poskytla posouzení rizik, pokud jde o přelety nad konfliktními oblastmi. Tento proces rovněž poskytuje možnost posoudit rizika a podporuje rozhodovací proces (zmírňování rizik) v oblasti bezpečnosti leteckého nákladu a norem ochrany letectví před protiprávními činy.

ČÁST PRVNÍ: INSPEKCE

1.Obecné informace

Cílem nařízení (ES) č. 300/2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy je předcházet protiprávním činům proti civilním letadlům za účelem ochrany osob a zboží.

Zatímco uvedené nařízení vyžaduje, aby členské státy pravidelně sledovaly všechna letiště, provozovatele a další subjekty uplatňující normy ochrany letectví před protiprávními činy a aby zajistily rychlé odhalení a nápravu nedostatků, Komisi byla normotvůrcem svěřena úloha sledovat, zda členské státy EU/EHP 7 tento právní požadavek účinně provádějí.

Za účelem splnění tohoto cíle sledování se systém dohledu Komise vztahuje na činnosti členských států EU/EHP při vytváření, zachovávání a uplatňování účinného národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví před protiprávními činy a účinného národního programu řízení kvality v oblasti civilního letectví.

Za tímto účelem Komise zavedla dvouúrovňový systém sledování dodržování předpisů, tj. inspekce prováděné Komisí doplněné o posouzení výročních zpráv členských států o vnitrostátních kontrolních činnostech (bezpečnostní audity, inspekce a zkoušky).

Článek 15 nařízení (ES) č. 300/2008 vyžaduje, aby Komise prováděla inspekce, včetně inspekcí letišť, provozovatelů a subjektů uplatňujících normy ochrany letectví před protiprávními činy, aby sledovala, jak členské státy uplatňují uvedené nařízení, a případně podávala doporučení ke zlepšení ochrany letectví před protiprávními činy. Program Unie se vztahuje také na Švýcarsko, zatímco v Norsku a na Islandu inspekce na základě paralelních ustanovení provádí Kontrolní úřad ESVO.

Pro účely inspekcí měla Komise v roce 2020 k dispozici tým šesti inspektorů ochrany letectví, kteří pracovali na plný úvazek. Při inspekcích je pracovníkům Komise nápomocna skupina přibližně 100 národních auditorů, které jmenovaly členské státy, Island, Norsko a Švýcarsko a kteří mají potřebnou kvalifikaci pro účast na inspekcích prováděných Komisí na základě odborné přípravy, kterou zajišťuje Komise. Tohoto procesu se od roku 2016 8 jako řádní inspektoři účastní také inspektoři z Kontrolního úřadu ESVO a Evropské konference civilního letectví (ECAC). Velký počet národních auditorů účastnících se inspekcí prováděných Komisí zajišťuje systém vzájemného hodnocení a umožňuje šířit v členských státech a přidružených zemích metodiky a osvědčené postupy. Přehled všech dosavadních činností Komise a Kontrolního úřadu ESVO v rámci kontroly dodržování předpisů, které byly provedeny v roce 2020, je uveden v příloze 1.

Nařízení Komise (EU) č. 72/2010 9 v platném znění stanoví postupy pro provádění inspekcí Komisí v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Toto nařízení obsahuje mimo jiné ustanovení týkající se kvalifikace a pravomocí inspektorů Komise.

Metodika používaná při provádění těchto inspekcí byla vypracována v úzké spolupráci s orgány členských států pro ochranu letectví před protiprávními činy a je založena na ověření účinného provádění bezpečnostních opatření. Za účelem výkladu požadavků a postupů pro harmonizované provádění inspekcí oddělení pro bezpečnost Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu (GŘ MOVE) vypracovává a aktualizuje příručky pro inspekce letišť a nákladu. Tyto příručky obsahují rovněž podrobné rady a pokyny ke všem opatřením na ochranu letectví před protiprávními činy, která vyžadují právní předpisy EU. Příručky mimoto obsahují i podrobné údaje o všech organizačních a praktických aspektech inspekcí prováděných Komisí. Představují utajované informace EU a jsou k dispozici pouze inspektorům Komise a příslušnému orgánu každého členského státu.

Komise provádí inspekce u správních orgánů členských států pro ochranu letectví před protiprávními činy (dále jen „příslušné orgány“) a inspekce řady letišť, provozovatelů a subjektů uplatňujících normy ochrany letectví před protiprávními činy. Inspekce u příslušných orgánů mají ověřit, zda členské státy disponují potřebnými nástroji (včetně národního programu řízení kvality, nezbytných pravomocí a odpovídajících zdrojů), aby mohly náležitě uplatňovat právní předpisy EU týkající se ochrany letectví před protiprávními činy. Inspekce letišť mají ověřit, zda příslušný orgán náležitě sleduje účinné provádění opatření na ochranu letectví před protiprávními činy a je schopen rychle odhalit a napravit případné nedostatky. V obou případech musí být veškeré nedostatky zjištěné inspektory Komise odstraněny ve stanovené lhůtě. Zprávy o inspekcích jsou sdíleny se všemi členskými státy.

Navzdory omezením spojeným s pandemií COVID-19 pokračovala Komise v inspekcích vnitrostátních správních orgánů členských států v souladu se svou inspekční strategií a s využitím metod kontroly na dálku. V roce 2020 Komise provedla jedenáct komplexních inspekcí letišť (včetně leteckých dopravců a subjektů) a příslušných orgánů v sedmi členských státech. Všechny inspekce letišť plánované na období po vypuknutí pandemie v březnu 2020 v EU byly odloženy.

S cílem poskytnout členským státům zpětnou vazbu z inspekcí, podpořit transparentnost a harmonizovat metodiky kontroly dodržování předpisů naplánovala Komise na duben 2020 zasedání pracovní skupiny pro inspekce v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy (AVSEC). Toto setkání však muselo být zrušeno kvůli vypuknutí pandemie COVID-19. V rámci aktualizačního školení byli národní auditoři svoláni na výroční zasedání v říjnu 2020, které se konalo prostřednictvím videokonference.

1.1 Víceleté činnosti Komise týkající se kontroly dodržování předpisů

Aby se mohla Komise náležitě opětovně ujistit o úrovni dodržování předpisů ze strany členských států, používá se v oblasti kontroly víceletý přístup. Důkazy o uplatňování nařízení (ES) č. 300/2008 a prováděcích právních předpisů každým členským státem jsou získávány během dvouletého cyklu, a to prostřednictvím inspekce u příslušného orgánu, nebo inspekce na nejméně jednom z letišť na jeho území. Důkazy o uplatňování společných základních norem ochrany letectví před protiprávními činy jsou navíc získávány během pětiletého cyklu výběrem alespoň 15 % ze všech letišť EU, která spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 300/2008, včetně největšího letiště z hlediska objemu přepravy cestujících v každém členském státě.

Pokud jde o požadavky stanovené v rámcovém nařízení, prvořadou odpovědnost za kontrolu dodržování předpisů při uplatňování společných základních norem na letištích, u leteckých dopravců a subjektů odpovědných za bezpečnost mají členské státy. Inspekce prováděné Komisí na vybraných letištích jsou významným ukazatelem celkové úrovně dodržování předpisů v jednotlivých členských státech.

Četnost a rozsah inspekcí prováděných Komisí jsou stanoveny ve strategii GŘ MOVE pro sledování uplatňování norem EU v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Přihlíží se k úrovni činností v oblasti letectví v každém členském státě, reprezentativnímu vzorku druhu letištních činností, úrovni provádění předpisů týkajících se ochrany letectví před protiprávními činy, výsledkům předchozích inspekcí provedených Komisí, posouzení vnitrostátních výročních zpráv o řízení kvality, bezpečnostním incidentům (protiprávním činům), úrovni hrozby a jiným faktorům a posouzením.

Od roku 2010 činí míra dodržování předpisů 10 , kterou Komise zjistila během inspekcí, přibližně 80 % (2010: 80 %, 2011: 80 %, 2012: 83 %, 2013: 80 %, 2014: 81 %, 2015: 80 %, 2016: 79 %, 2017: 81 %, 2018: 81 %, 2019: 81 %, 2020: 81 %). Tyto relativně neměnné údaje však neznamenají, že členské státy své úsilí nezintenzivnily. Naopak, snaha členských států v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy výrazně vzrostla, jelikož v průběhu let se zvyšovaly rovněž požadavky, zejména v oblastech, jako je bezpečnost leteckého nákladu, detekční kontrola tekutin, aerosolů a gelů nebo využívání stopové detekce výbušnin.

2.Inspekce u příslušných vnitrostátních orgánů

V roce 2020 Komise pokračovala v šestém cyklu inspekcí u příslušných orgánů. V průběhu roku bylo u příslušných orgánů provedeno celkem šest inspekcí.

Nedostatky, které byly zjištěny nejčastěji, souvisely s nedostatečným prováděním národních programů řízení kvality. Bylo zjištěno, že se vyskytují potíže při zajišťování toho, aby letiště, letečtí dopravci a schválené subjekty odpovědné za bezpečnost aktualizovali a udržovali bezpečnostní programy v souladu s prováděcími nařízeními a rozhodnutími Komise. Některé členské státy navíc nesledovaly zahraniční letecké dopravce a některé subjekty odpovědné za bezpečnost s očekávanou pravidelností. Další členské státy plně neuplatňovaly metodiku požadovanou pro inspekce a prvky, které mají být zahrnuty do zpráv o kontrolách dodržování předpisů. Některé členské státy navíc nesplnily minimální četnost bezpečnostních auditů a inspekcí a ne vždy zajistily, aby byly zjištěné nedostatky rychle napraveny a aby se neopakovaly. Nicméně většina členských států, u nichž v roce 2020 inspekce proběhla, sladila národní programy ochrany letectví před protiprávními činy s právními předpisy EU, poskytla svým příslušným orgánům nezbytné donucovací pravomoci pro sledování a prosazování všech požadavků stanovených v nařízení a jeho prováděcích aktech, zajistila, aby byl k dispozici dostatečný počet auditorů k provádění kontrol dodržování předpisů a provedla většinu požadavků týkajících se odborné přípravy v oblasti bezpečnosti.

3.Počáteční inspekce na letištích

V průběhu roku 2020 bylo na letištích provedeno pět počátečních inspekcí. Čtyři z těchto inspekcí letišť zahrnovaly všechny kapitoly v souladu s příslušnými oblastmi bezpečnosti, zatímco jedna letištní inspekce se zaměřila na náklad a poštu a na související ustanovení týkající se bezpečnostního vybavení. Dodržování předpisů bylo v roce 2020 zjištěno u 81 % hlavních opatření, což je stejný podíl jako v roce 2019. 11

Po jedenáctém roce provádění nařízení (ES) č. 300/2008 odrážejí výsledky inspekcí úsilí vynaložené příslušnými orgány a odvětvím. Většina bezpečnostních požadavků vyplývajících z tohoto ambiciózního právního předpisu byla řádně provedena; úroveň dodržování předpisů u nejdůležitějších oblastí ochrany letectví před protiprávními činy byla stálá ve výši přibližně 80 %. Účinnost provádění některých opatření však dosud ponechává prostor pro zlepšení.

Příčinou většiny zjištěných nedostatků byl i nadále lidský faktor. Nedostatky většinou vznikaly při praktickém uplatňování určitých oblastí, v nichž jsou nové právní požadavky nebo požadavky, které byly v nedávné době výrazně pozměněny. Zejména některá ustanovení týkající se kontroly vstupu a detekční kontroly kabinových zavazadel budou vyžadovat další úsilí ze strany příslušných orgánů, zúčastněných subjektů z odvětví a Komise. Popisované problémy by se měly řešit zintenzivněním činností v rámci řízení kvality ze strany států v dotčených oblastech.

V roce 2020 bylo zjištěno jasné zlepšení bezpečnostních kontrol letištních dodávek, jakož i opětovně vysoká úroveň dodržování předpisů v souvislosti s detekční kontrolou a bezpečností zapsaných zavazadel, palubními zásobami, odbornou přípravou a bezpečnostním vybavením. V těchto oblastech bylo v předchozích letech dosaženo poměrně dobrých výsledků, které se však dále zlepšily díky větší informovanosti a praktickým zkušenostem s revidovanými prováděcími právními předpisy, které do opatření vnesly větší přesnost a soudržnost.

4.Následné kontrolní inspekce

V souladu s článkem 13 nařízení Komise (EU) č. 72/2010 v platném znění vykonává Komise obvykle omezený počet následných kontrolních inspekcí. Takové inspekce se naplánují, pokud se při počáteční inspekci zjistí několik závažných nedostatků, ale plánují se i náhodně s cílem ověřit, zda příslušné orgány mají pravomoci nezbytné k tomu, aby mohly požadovat nápravu nedostatků ve stanovených lhůtách. V roce 2020 se z důvodu vypuknutí pandemie COVID-19 neuskutečnila žádná inspekce tohoto druhu.

5.Posouzení výročních zpráv členských států o řízení kvality

Bod 18 přílohy nařízení (ES) č. 300/2008 12 vyžaduje, aby členské státy každoročně podávaly Komisi zprávu o opatřeních přijatých k plnění svých povinností podle uvedeného nařízení a o situaci v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy na letištích na svém území. Obsah zprávy se řídí dodatkem III za použití vzoru poskytnutého Komisí.

Posouzení těchto zpráv spolu s pravidelnými inspekcemi prováděnými Komisí představuje nástroj, jehož prostřednictvím Komise podrobně sleduje provádění důkladných vnitrostátních opatření v oblasti řízení kvality. To umožňuje rychlé odhalení a nápravu nedostatků v jednotlivých členských státech.

Posouzení zahrnuje analýzu pravidelného sledování letišť, leteckých dopravců a dalších subjektů odpovídajících za ochranu letectví před protiprávními činy, jakož i počet dnů strávených auditory v terénu, rozsah a četnost vhodné kombinace činností v rámci kontroly dodržování předpisů, vnitrostátní míry dodržování předpisů, návazné činnosti a využívání donucovacích pravomocí.

Jak vyplývá z výročních zpráv za rok 2020 předložených členskými státy, pandemie COVID-19 významně ovlivnila schopnost členských států vykonávat v roce 2020 běžné činnosti týkající se řízení kvality na letištích a v jiných prostorách provozovatelů.

V březnu 2020 vydala Komise obecnou poznámku, v níž stanovila výjimečná opatření pro situaci, kdy nelze dodržet některá ustanovení právních předpisů EU. To umožnilo členským státům přijmout náhradní opatření také v souvislosti s kontrolou dodržování předpisů, pokud by její provádění bylo ztíženo nebo vážně ovlivněno dopady pandemie. Všeobecně lze říci, že nepříznivé dopady a omezení související s pandemií COVID-19 dolehly na všechny členské státy. Jelikož se však pandemie v celé Unii vyvíjela nejednotně, odlišným tempem a s různým dopadem v jednotlivých členských státech (v některých případech dokonce v rámci téhož členského státu), situace v 27 členských státech se mírně lišila, pokud jde o čas a závažnost těchto omezení. V provozu civilní letecké dopravy (objem přepravy cestujících a počet pohybů letadel) byl zaznamenán dramatický pokles, což vedlo k přeplánování, zrušení nebo změně řady kontrol dodržování předpisů. V květnu 2020 předložila Komise členským státům seznam činností v rámci kontrol dodržování předpisů 13 , které mají být prováděny jako alternativa k tradičním auditům, inspekcím a testům nebo do nich mají být začleněny v případě, že by tyto kontroly nemohly být z důvodu pandemie vykonány částečně nebo vůbec. Komise dala členským státům k dispozici nástroj pro oznamování, aby jej mohly použít k zahrnutí těchto činností v rámci předkládání výroční zprávy za rok 2020.

Proto se Komise v posouzení výročních zpráv za rok 2020 zaměřila na běžné nástroje řízení kvality, které mohly členské státy zavést, ve spojení s hodnocením a zvážením výše uvedených alternativních a doplňkových činností, které se prováděly během období nejpřísnějšího omezení pohybu osob. Komise poukázala na to, že zatímco některé členské státy mohly i nadále své povinnosti v oblasti řízení kvality splnit v plném rozsahu za použití běžné metodiky a nástrojů, většina z nich ve velké míře využívala doplňkové alternativní možnosti kontroly dodržování předpisů, což přispělo k dosažení uspokojivých výsledků jak z hlediska počtu dnů, které strávili auditoři kontrolami, tak i z hlediska skutečného počtu kontrolovaných provozovatelů.

Vzhledem k bezprecedentní situaci a výše uvedeným řešením a nástrojům, které členské státy využily, bylo při posouzení výročních zpráv oceněno mimořádné úsilí, které všechny členské státy vyvinuly při udržování svého režimu ochrany letectví před protiprávními činy, který byl průběžně přezkoumáván prostřednictvím kombinace posouzení provedeného z kanceláře a – pokud to bylo možné – cílených kontrol na místě.

Celkové posouzení neodhalilo žádné nedostatky nebo slabiny, které by vyžadovaly následnou kontrolu: Komise považuje reakci členských států a vynaložené úsilí za dostatečné. Vzhledem k tomu, že účinky pandemie přetrvávaly po celý rok 2021, zváží Komise, zda pro účely posouzení výročních zpráv za rok 2021 tento alternativní režim kontrol dodržování předpisů ještě nevylepšit.

Komise zaslala členským státům formální komplexní hodnocení, v němž v případě potřeby vyzdvihla návrhy, jak zlepšit nebo lépe přizpůsobit úsilí daného státu.

6.Hodnocení letišť ve třetích zemích

V průběhu roku nebylo vzhledem k výjimečným okolnostem provedeno žádné hodnocení amerických letišť v rámci pracovního ujednání s Úřadem pro bezpečnost dopravy Spojených států amerických, které bylo uzavřeno na základě dohody mezi EU a USA o letecké dopravě 14 . Co se týče ujednání o jednorázové bezpečnostní kontrole mezi Komisí a třetími zeměmi, nebylo možné provést hodnocení z podobných důvodů. Za běžných okolností se tato hodnocení provádějí za účelem křížové kontroly toho, zda je provádění určitých bezpečnostních opatření i nadále na stejné úrovni jako provádění právních předpisů EU týkajících se ochrany letectví před protiprávními činy.

7.Neuzavřené spisy, případy podle článku 15 a soudní řízení

Inspekční spisy se uzavírají teprve v okamžiku, kdy je Komise přesvědčena, že byla přijata vhodná nápravná opatření. Doba, po kterou je spis otevřen, proto závisí na náležité spolupráci s dotčeným členským státem. V roce 2020 bylo možné uzavřít patnáct inspekčních spisů (jedenáct spisů týkajících se inspekcí letišť a čtyři spisy týkající se inspekcí u příslušných orgánů). Na konci roku zůstalo otevřeno celkem sedm spisů týkajících se inspekcí u příslušných orgánů a sedm spisů týkajících se inspekcí letišť.

Jsou-li zjištěné nedostatky v provádění bezpečnostních opatření na letišti považovány za natolik závažné, že mají významný dopad na celkovou úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy v Unii, uplatní Komise článek 15 nařízení Komise (EU) č. 72/2010. Na situaci jsou tímto způsobem upozorněny všechny ostatní příslušné orgány a u letů z dotčeného letiště je nutno zvážit přijetí kompenzačních opatření. V roce 2020 nebyl u žádného případu aktivován postup podle článku 15, avšak jednomu členskému státu byl zaslán dopis s předběžným varováním, v němž byl vyzván k přijetí vhodných kompenzačních opatření, než bude dotčený nedostatek zcela napraven.

Bez ohledu na to, zda se uplatní článek 15, může Komise, zejména v případech dlouhotrvající absence nápravných opatření nebo při opětovném výskytu nedostatků, zahájit také řízení o nesplnění povinnosti. V roce 2020 bylo zahájeno jedno řízení o nesplnění povinnosti. Jiný případ nesplnění povinnosti se v uvedeném období podařilo uzavřít.

ČÁST DRUHÁ: PRÁVNÍ RÁMEC A DOPLŇUJÍCÍ NÁSTROJE

1.Právní rámec

Civilní letectví zůstává lákavým terčem pro teroristické skupiny a boj proti této hrozbě si žádá provádění přiměřených ochranných opatření založených na posouzení rizik. Komise a členské státy proto opatření k zmírnění rizik neustále upravují, aby se dosáhlo co nejvyšší možné míry ochrany před protiprávními činy a současně byly minimalizovány nepříznivé dopady na provoz.

V lednu 2020 bylo aktualizováno prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998 15 , pokud jde o bezpečnostní vybavení v oblasti civilního letectví a o seznam třetích zemí uznaných jako země uplatňující bezpečnostní normy rovnocenné společným základním normám ochrany civilního letectví před protiprávními činy. V červnu 2020, v návaznosti na vypuknutí pandemie COVID-19, bylo nařízení opět upraveno 16 , pokud jde o pravidla pro opětovné označení leteckých společností, provozovatelů a subjektů provádějících bezpečnostní kontroly nákladu a pošty přicházejících ze třetích zemí, jakož i o odklad některých regulatorních požadavků v oblasti kybernetické bezpečnosti, ověřování spolehlivosti, norem pro systémy detekce výbušnin a zařízení pro stopovou detekci výbušnin.

V březnu 2020 vydala Komise obecnou poznámku pro všechny druhy dopravy týkající se výjimečných opatření pro situaci, kdy v důsledku krize nelze dodržet některá ustanovení právních předpisů EU. U ochrany letectví před protiprávními činy se to týkalo zejména prodloužení platnosti osvědčení, školení, letištních identifikačních průkazů a identifikačních průkazů posádky, opětovného schválení již schválených nebo známých subjektů, kontroly dodržování předpisů a dalších činností, které byly ztíženy nebo vážně ovlivněny mimořádnou situací způsobenou pandemií, a to i v oblasti kontroly dodržování předpisů. Pro aktéry v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy připravila Komise rovněž provozní pokyny týkající se mimořádných a alternativních opatření v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy v souvislosti s COVID-19. Cílem těchto pokynů bylo pomoci chránit kontrolní pracovníky, cestující a personál a zároveň zachovat cíle ochrany letectví před protiprávními činy a harmonizovat mimořádná a alternativní opatření. V reakci na pandemii vydala Komise také pokyny k postupné obnově dopravních služeb a konektivity – COVID-19 17 .

2.Databáze Unie pro ochranu dodavatelského řetězce

Databáze schválených agentů a známých odesílatelů 18 je od 1. června 2010 primárním a jediným právním nástrojem, do něhož lze nahlížet při přijímání zásilek od jiného schváleného agenta nebo známého odesílatele. Od svého spuštění byla tato databáze rozšířena o seznam leteckých dopravců, kteří jsou oprávněni přepravovat náklad a poštu do EU z letišť třetích zemí (ACC3) a jejich poskytovatelů pozemních služeb ve třetích zemích (RA3 a KC3), o seznam osob, které na základě schválení členských států ověřují ochranu letectví EU před protiprávními činy, o schválené dodavatele EU, kteří letištím a leteckým společnostem dodávají potraviny a další zásoby a konečně o seznam letišť Unie, která uplatňují nařízení (ES) č. 300/2008. Rozšíření záběru databáze bylo důvodem k jejímu přejmenování na „databázi Unie pro ochranu dodavatelského řetězce“, 19 což lépe odráží větší šíři jejího využití. Na konci roku 2020 obsahovala tato databáze 14 000 záznamů o schválených agentech, známých odesílatelích, nezávislých osobách ověřujících ochranu letectví, leteckých společnostech ACC3, schválených dodavatelích a schválených agentech a známých odesílatelích ze třetích zemí. Databáze v roce 2020 soustavně dosahovala své cílové míry dostupnosti 99,5 %. Nová verze této databáze se dokončuje a její plné spuštění se očekává na konci roku 2021.

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/111 byl zaveden evropský režim schvalování bezpečnostního vybavení v oblasti civilního letectví, tzv. známka EU, který je použitelný od 1. října 2020. Toto nařízení harmonizuje schvalování bezpečnostního vybavení v oblasti letectví, které bylo dříve v kompetenci jednotlivých členských států. Nový systém vychází ze stávajícího společného postupu hodnocení Evropské konference civilního letectví (ECAC). Jeho zavedení vyžadovalo, aby bylo veškeré schválené bezpečnostní vybavení v oblasti letectví zařazeno do databáze a bylo v ní uvedeno 20 ; z databáze lze také stáhnout označení „známka EU“, které musí být na vybavení umístěno. Tato část nové databáze byla zprovozněna v prosinci 2020.

3.Analýza předběžných informací o nákladu před nakládkou (PLACI)

Co se týče leteckého nákladu, Komise nadále úzce spolupracovala s členskými státy na přípravě první fáze provádění analýzy předběžných informací o nákladu před nakládkou (PLACI). Tato první fáze, která zahrnuje požadavky v oblasti poštovních zásilek a expresních balíkových zásilek, byla zahájena 15. března 2021. Do právních předpisů EU 21 v oblasti cel a ochrany civilního letectví před protiprávními činy byla začleněna nová ustanovení.

Podle těchto požadavků mají hospodářské subjekty, které jsou odpovědné za vstup zboží v poštovních nebo expresních zásilkách na celní území Unie, elektronicky (prostřednictvím systému kontroly při dovozu ICS2) předkládat celním orgánům EU údaje (7+1 předběžných prvků vstupního souhrnného celního prohlášení) o každé zásilce, která je letecky přepravována do EU, a celní orgán je na místě prvního vstupu do EU analyzuje pro účely ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Stejné požadavky budou platit od 1. března 2023 pro všechny zásilky v rámci leteckého nákladu.

Na základě výsledku analýzy rizik PLACI může být třeba zavést zvláštní zmírňující opatření v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Tato opatření mohou uplatňovat hospodářské subjekty (přímo nebo nepřímo, mohou je uplatňovat poskytovatelé pozemních služeb a/nebo v posledku letečtí dopravci) zapojené do dodavatelského řetězce EU před naložením zásilky na palubu letu směřujícího do EU. Taková opatření (celosvětově přijímaná v rámci organizace ICAO a Světové celní organizace) mohou spočívat v žádosti o další informace, žádosti o detekční kontrolu v souladu s normami pro vysoká rizika nebo v odmítnutí naložení zásilky do letadla. Požadavky PLACI se vztahují na všechna místa ve třetích zemích po celém světě, včetně těch, kde jsou letecké společnosti a provozovatelé nákladní dopravy vyňati z programu EU ACC3.

Komise spolu s orgány pro ochranu letectví před protiprávními činy a vnitrostátními celními orgány uspořádala v listopadu 2020 společný seminář s cílem podpořit porozumění a harmonizaci opatření v zájmu hladkého provádění systému PLACI EU. Spolupráce s celním společenstvím pokračovala i v celosvětovém kontextu, a to s organizací ICAO a Světovou celní organizací.

ČÁST TŘETÍ: ZKOUŠKY, STUDIE A NOVÉ INICIATIVY

1.Zkoušky

„Zkouška“ ve smyslu předpisů EU v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy se provádí, pokud se členský stát dohodne s Komisí, že na omezenou dobu nahradí jednu z uznávaných kontrol ochrany před protiprávními činy zvláštním prostředkem nebo metodou, které právními předpisy uznávány nejsou, pod podmínkou, že takovouto zkouškou nebude negativně ovlivněna celková úroveň ochrany před protiprávními činy. Tento termín se v právním smyslu nevztahuje na situace, kdy členský stát nebo subjekt provádí hodnocení nové bezpečnostní kontroly zavedené za účelem doplnění jedné nebo více kontrol, které jsou již právními předpisy upraveny.

Během roku 2020 neprobíhaly ani nebyly zahájeny žádné zkoušky.

2.Studie, zprávy a konference

Pořádání akcí za fyzické přítomnosti účastníků bylo po většinu roku 2020 nemožné, Komise však v listopadu 2020 uspořádala první virtuální zasedání pracovní skupiny pro kybernetickou bezpečnost v letectví 22 , na kterém se sešly orgány členských států odpovědné za ochranu letectví před protiprávními činy a za provádění směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů 23 , jakož i zúčastněné strany. Komise se domnívá, že k provádění a dalšímu zlepšování komplexního regulačního prostředí pro kybernetickou bezpečnost v letectví je možné ve velké míře využívat poradenství a sdílení zkušeností a osvědčených postupů v rámci takové pracovní skupiny. Je zde také velký zájem zajistit, aby se zohledňovala specifika odvětví letectví, a zjistit, jak se mohou odvětvové a horizontální úsilí vzájemně doplňovat, přičemž je třeba zabránit zdvojování úsilí a nadměrnému zatěžování správních orgánů a odvětví.

V prosinci 2020 Komise zveřejnila soubor nástrojů pro kybernetickou bezpečnost v oblasti dopravy, 24 aby zvýšila povědomí o kybernetických rizicích a kybernetické hygieně a aby se vytvářela připravenost v odvětví dopravy. Tento soubor nástrojů obsahuje doporučené postupy k zmírnění některých kybernetických hrozeb 25 , které mohou ovlivnit odvětví dopravy. Obsahuje také pokročilejší úroveň, v jejímž rámci jsou poskytovány informace důležité zejména pro odborníky na bezpečnost a kybernetickou bezpečnost v dopravních organizacích. Tato pokročilá úroveň poskytuje pokyny pro identifikaci a odhalování kybernetických hrozeb, ochranu proti nim a reakci na ně.

3.Nové iniciativy

Dalšího pokroku bylo dosaženo v souvislosti s vývojem nových technologií v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Pracovalo se především na tvorbě norem pro detekční schopnosti bezpečnostních zařízení, aby se podařilo zachytit nové hrozby, zejména chemické látky. Za tímto účelem probíhá vynikající spolupráce s USA a dalšími mezinárodními partnery. Krize COVID-19 však narušila i tuto spolupráci, protože tato činnost vyžaduje výměnu utajovaných informací v bezpečném prostředí, fyzická zasedání se však nemohla konat.

Komise v roce 2020 zahájila diskusi o nové „strategii ochrany letectví před protiprávními činy (AVSEC)“, jejímž cílem je zvážit strategickou vizi pro budoucnost ochrany letectví před protiprávními činy. Práce byly v roce 2021 sice zpožděny kvůli tomu, že prioritou bylo řešení pandemie COVID-19, ale i přesto pokračovaly. Tato práce zahrnuje příspěvky různých pracovních skupin v oblasti bezpečnosti založené na posouzení rizik, kultury bezpečnosti a holistického přístupu, inovací a norem v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Záměrem Komise je dokončit tuto práci do konce roku 2021 a předložit návrhy dalšího postupu, pokud jde o možná konkrétní opatření a rozhodnutí.

ČÁST ČTVRTÁ: PŘÍPADY HROZEB A VÝHLEDY

Vzhledem k poslednímu vývoji ve světě zůstává mezinárodní džihádistický terorismus pro EU závažnou hrozbou, kterou je třeba bedlivě sledovat 26 . Navzdory celosvětovému úsilí o omezení zdrojů financování terorismu mají teroristické organizace stále přístup k velkým hotovostním rezervám 27 na financování své činnosti a propagandy a letecká doprava nadále představuje potenciální cíl, mimo jiné pokud jde o pokusy ovládnout bezpečnostní systémy leteckých společností 28 nebo vyvinout nové způsoby utajení výbušnin. Komise a členské státy průběžně vyhodnocují další potenciální hrozby, jako jsou chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby (CBRN), zejména chemické látky. Vzhledem k pokračující radikalizaci na internetu a perspektivě návratu zahraničních teroristických bojovníků do Evropy je třeba věnovat zvláštní pozornost vnitřním hrozbám a domácímu terorismu. Zároveň se pozornost musí soustředit na další hrozby a způsoby útoku. Díky dronům se vytvářejí nové příležitosti pro evropskou ekonomiku, přičemž naprostá většina operací s drony je a zůstane legální. V nesprávných rukou různých subjektů s nekalými úmysly však drony mohou být použity k provádění sledování, narušení provozu kritické infrastruktury nebo k útokům na cíle s vysokou hodnotou. Hrozba představovaná drony bude pravděpodobně sílit spolu s tím, jak se bude zvyšovat jejich dostupnost, cenová přístupnost i schopnosti. Komise podporuje členské státy v boji proti takovému zneužívání prostřednictvím kombinace opatření, včetně právních předpisů a pokynů. Komise v této oblasti podnikla konkrétní kroky, když 22. dubna 2021 přijala regulační rámec pro evropskou koncepci uspořádání provozu bezpilotních systémů (U-space) 29 , který by měl orgánům usnadnit rozlišování mezi spolupracujícími a nespolupracujícími, potenciálně škodlivými létajícími drony. Nařízení (EU) 2019/945 30 kromě toho vyžaduje, aby spotřebitelské drony určené k použití bez předchozího schválení byly konstruovány s vestavěnou funkcí, která automaticky vysílá registrační číslo provozovatele a polohu dronu tak, aby je mohla přijímat mobilní zařízení, což umožňuje donucovacím orgánům a široké veřejnosti v blízkosti dronu snadný přístup k těmto informacím (i mimo vzdušný prostor U-space), a podporuje tak odpovědné chování pilotů a omezuje možnosti skrytého a anonymního používání těchto dronů k nezákonným nebo nekalým účelům. 31 V zájmu podpory orgánů, které se zabývají nespolupracujícími drony, Komise navíc podporuje vyvíjení různých forem instrukčních materiálů, financuje inovativní projekty a studie zaměřené na boj proti dronům a buduje dialog mezi různými dotčenými odvětvími (např. donucovacími orgány, letectvím, kritickou infrastrukturou, vězeňstvím, celními/pohraničními orgány, osobní ochranou, hromadnými akcemi) a zúčastněnými stranami. Komise rovněž zahájila Evropský program pro testování systémů proti bezpilotním systémům. Cílem této iniciativy je usnadnit koordinovanější evropský přístup k testování různých technologií proti dronům. V březnu 2021 vydala agentura EASA s podporou Komise pokyny, které mají pomoci provozovatelům letadel a vnitrostátním orgánům řídit incidenty s drony na letištích a v jejich okolí. Boj proti hrozbě, kterou představují nespolupracující drony, bude nedílnou součástí „strategie pro drony 2.0“, kterou hodlá Komise přijmout v roce 2022.

Ve všech oblastech dopravy včetně letectví vedla Komise spolu s příslušnými agenturami soustavný dialog o nově vznikajících bezpečnostních hrozbách, včetně hrozeb hybridní povahy, s členskými státy a smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, odvětvím a dalšími zúčastněnými stranami. Účelem tohoto dialogu bylo vybudovat znalosti a schopnosti potřebné k reakci na tyto hrozby a účinně řídit rizika.

Komise pokračovala v pravidelném sledování nově vznikajících hrozeb v různých oblastech 32 , včetně hybridních hrozeb, aby mohla přizpůsobit základní úroveň ochrany letectví před protiprávními činy. Komise rovněž dále zajišťovala vysokou úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy, kterou podporuje systém inspekcí v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy prováděných Komisí v souladu s platnými právními předpisy EU 33 . V mezinárodním kontextu a na mezinárodních fórech Komise poskytovala podporu a úzce spolupracovala s organizací ICAO a třetími zeměmi při zjišťování globální bezpečnostní situace a identifikaci globálních rizik.

V rámci systému upozornění na konfliktní oblasti se pod vedením integrované skupiny EU pro posuzování rizik v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy pravidelně prováděla společná posouzení rizik, byť s určitými praktickými omezeními způsobenými pandemií COVID-19. Cílem tohoto cvičení je včasné sdílení informací o posouzení rizik vznikajících v konfliktních oblastech. Výsledky integrované skupiny EU pro posuzování rizik v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, mezi které patří například vydání informačního bulletinu o konfliktních oblastech nebo informačních poznámek agentury EASA, slouží k podpoře rozhodovacího procesu o možných zmírňujících opatřeních.

ČÁST PÁTÁ: MEZINÁRODNÍ DIALOG

1. Obecné informace

Komise udržuje kontakty s mezinárodními subjekty a klíčovými obchodními partnery a účastní se souvisejících mezinárodních schůzek, například výročních zasedání panelu ICAO pro ochranu letectví před protiprávními činy. Spolupracuje s členskými státy na zajištění koordinace postojů EU. S některými třetími zeměmi (mimo jiné se Spojeným královstvím, se Spojenými státy, s Kanadou, Austrálií a se Singapurem) probíhají dvoustranné dialogy. Díky nim může Komise se zeměmi, jež na ochranu letectví před protiprávními činy pohlížejí podobně jako EU, budovat vztahy založené na dobrém porozumění a vysokém stupni důvěry.

2. Mezinárodní subjekty

EU se jako pozorovatel aktivně účastnila výročního zasedání panelu ICAO pro ochranu letectví před protiprávními činy (AVSECP/31), které se konalo v Montrealu ve dnech 14. až 17. prosince 2020. EU předložila informační dokument ohledně provádění programu EU v oblasti analýzy předběžných informací o nákladu před nakládkou (PLACI). Při zvažování problémů, které mohou mít letiště při provádění některých ustanovení přílohy 17 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví během krize COVID-19, panel připomněl potřebu nadále poskytovat pomoc odvětví při provádění bezpečnostních opatření a zároveň zdůraznil, že by neměla být ohrožena bezpečnost letectví. Důležitou otázkou projednávanou na zasedání panelu byly bezpečnostní aspekty související s přepravou očkovacích látek proti COVID-19. Pracovní skupina panelu pro ochranu leteckého nákladu před protiprávními činy vypracovala v této věci pokyny, které byly zveřejněny v dopise organizace ICAO 34 o „distribuci očkovacích látek proti COVID-19 a ochraně leteckého nákladu před protiprávními činy“. Cílem těchto pokynů vypracovaných organizací ICAO je pomoci státům a odvětví uplatňovat opatření v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy a zároveň usnadnit plynulý tok očkovacích látek v celém dodavatelském řetězci až do místa určení. Po panelu následovalo (virtuální) sympozium o bezpečnosti s názvem „Improving security culture by connecting the dots“ („Zlepšování kultury bezpečnosti propojováním souvislostí“), na kterém byl rok 2021 vyhlášen jako „Year of Aviation Security Culture“ („Rok kultury bezpečnosti v letectví“).

3. Třetí země

Komise se aktivně věnuje dvoustranné i mnohostranné spolupráci s řadou mezinárodních partnerů v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy na důležitých záležitostech a koordinuje opatření v celosvětovém kontextu.

Například se Spojenými státy má skupina pro spolupráci EU a USA v oblasti ochrany dopravy před protiprávními činy za cíl posílit spolupráci v řadě oblastí společného zájmu. Zajišťuje plynulé fungování ujednání o jednorázové bezpečnostní kontrole a vzájemné uznávání příslušných režimů EU a USA pro letecký náklad a poštu. Tyto iniciativy šetří provozovatelům letecké dopravy čas, náklady a zmenšují složitost jejich činnosti. Třicáté setkání skupiny pro spolupráci EU a USA v oblasti ochrany dopravy před protiprávními činy se konalo 3. prosince 2020 ve virtuální formě z důvodu platných cestovních omezení. Tématem setkání byla zejména výměna informací o vývoji v souvislosti s COVID-19 a řešila se i aktuální témata týkající se spolupráce v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy.

Vzhledem k tomu, že hrozby a rizika jsou globální, Komise, americký Úřad pro bezpečnost v dopravě a další partneři vedou konzultace a vzájemně si pomáhají při určování a koordinaci opatření, což může případně zahrnovat i zavedení dalších opatření ke zmírnění konkrétních nově vznikajících hrozeb. Tento přístup zajišťuje, aby veškeré dopady na provozovatele i cestující byly minimální.

V souladu s právem EU uzavřela Komise dohody, jimiž se uznávají bezpečnostní normy uplatňované v některých třetích zemích nebo na letištích třetích zemí jako rovnocenné normám EU, aby se dosáhlo cíle jednorázové bezpečnostní kontroly u všech letů mezi EU a těmito třetími zeměmi. Rovnocennost a jednorázová bezpečnostní kontrola jsou v současné době uznávány mimo jiné u Spojených států, Kanady, Singapuru, Černé Hory, Srbska, Spojeného království a Izraele (pouze u zapsaných zavazadel). Komise pokračuje ve spolupráci ohledně ujednání o jednorázové bezpečnostní kontrole s Izraelem a Japonskem. Kvůli pandemii však v roce 2020 došlo pouze k malému pokroku. V případě Izraele se plánuje technická návštěva odborníků EU na ochranu letectví před protiprávními činy, aby posoudili rovnocennost opatření týkajících se detekční kontroly cestujících a kabinových zavazadel na Ben Gurionově letišti, jakmile to situace ohledně COVID-19 umožní. S Japonskem Komise vede technické diskuse, jejichž cílem je v první fázi porovnat příslušné právní předpisy v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy.

S ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) z EU (původně předpokládané na konci března 2019, ale následně odložené na 31. ledna 2020, po němž platilo přechodné období do konce roku 2020) přijala Komise pohotovostní opatření, aby zajistila hladké pokračování procesu jednorázové bezpečnostní kontroly cestujících, zavazadel a nákladu přilétajících ze Spojeného království s přestupem na evropských letištích. Poté co Spojené království formálně potvrdilo, že zachová rovnocennost svých předpisů a norem v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy s právními předpisy Unie i po datu vystoupení z EU, změnila Komise prováděcí právní předpisy 35 a zavedla ustanovení, která umožňují jednorázovou bezpečnostní kontrolu ze strany Spojeného království ode dne následujícího po dni, kdy se Smlouvy přestanou ve Spojeném království uplatňovat. Toto nařízení se použilo od 1. ledna 2021 po skončení přechodného období a bylo výrazným přínosem pro letiště, letecké společnosti a cestující. Subjekty ve třetích zemích, které dříve spadaly pod odpovědnost Spojeného království a podílely se na bezpečném dodavatelském řetězci leteckého nákladu (ACC3, RA3 a KC3), byly přerozděleny mezi zbývající členské státy.

Pokud jde o budování kapacit, byla ve druhém čtvrtletí roku 2020 zahájena činnost v rámci projektu ochrany civilního letectví v Africe, Asii a na Blízkém východě (CASE II) 36 . Projekt je plně financován z prostředků EU a prováděn Evropskou konferencí civilního letectví (ECAC). Cílem projektu CASE II je boj proti hrozbě, kterou pro civilní letectví představuje terorismus, a to prostřednictvím partnerství se státy ve třech dotčených regionech, aby se podařilo posílit režimy ochrany civilního letectví před protiprávními činy v partnerských státech. 37

ZÁVĚRY

V porovnání s předchozími roky byl rok 2020 velmi odlišný, protože COVID-19 měl zásadní vliv na všechny činnosti, které Komise a členské státy běžně vykonávají. Bylo třeba připravit velké množství dodatečných právních předpisů a pokynů. Běžné inspekce byly pozastaveny a nahrazeny alternativními metodami. Zasedání bylo možné pořádat pouze virtuálně, což může být jen stěží tak produktivní jako zasedání za fyzické přítomnosti. Ze stejného důvodu byla ovlivněna i mezinárodní spolupráce. Po celou dobu krize však Komise vycházela z toho, že úroveň ochrany letectví před protiprávními činy nesmí být ohrožena, a to ani v případě, že čelí novým výzvám spojeným se sníženým počtem pracovníků a finančními omezeními.

Pokud jde o budoucnost, Komise průběžně zvažuje, jak by bylo možné současný rámec pro ochranu letectví před protiprávními činy ještě dále zlepšit zvýšením účinnosti, udržitelnosti, flexibility a schopnosti reagovat na nově vznikající hrozby na základě posouzení rizik, aniž by byla ohrožena dosud dosažená vysoká úroveň ochrany letectví před protiprávními činy.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72).

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998 ze dne 5. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Úř. věst. L 299, 14.11.2015, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/111 ze dne 13. ledna 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/1998, pokud jde o bezpečnostní vybavení v oblasti civilního letectví a o třetí země uznané jako země uplatňující bezpečnostní normy rovnocenné společným základním normám ochrany civilního letectví před protiprávními činy (Úř. věst. L 21, 27.1.2020, s. 1).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/910 ze dne 30. června 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/1998, (EU) 2019/103 a (EU) 2019/1583, pokud jde o opětovné označení leteckých společností, provozovatelů a subjektů provádějících bezpečnostní kontroly nákladu a pošty přicházejících ze třetích zemí, jakož i o odklad některých regulatorních požadavků v oblasti kybernetické bezpečnosti, ověřování spolehlivosti, norem pro systémy detekce výbušnin a zařízení pro stopovou detekci výbušnin v důsledku pandemie COVID-19 (Úř. věst. L 208, 1.7.2020, s. 43).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/255 ze dne 18. února 2021, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Úř. věst. L 58, 19.2.2021, s. 23).

(6) Sdělení Komise: Pokyny k postupné obnově dopravních služeb a konektivity – COVID-19 (Úř. věst. C 169, 15.5.2020, s. 17).

(7) Země Evropského hospodářského prostoru + Švýcarsko.

(8) Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/472 ze dne 31. března 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 72/2010, pokud jde o definici pojmu „inspektor Komise“ (Úř. věst. L 85, 1.4.2016, s. 28).

(9) Nařízení Komise (EU) č. 72/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví postupy pro provádění inspekcí Komisí v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy (Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 1).

(10) Aby byla zajištěna srovnatelnost a bylo možné posoudit úroveň dodržování předpisů v průběhu času, používá Komise pro ukazatel dodržování předpisů metodu výpočtu, podle níž jsou do výpočtu zahrnuty pouze hlavní bezpečnostní požadavky, které jsou předmětem inspekcí nejčastěji. Sem patří požadavky týkající se bezpečnosti letiště, bezpečnosti letadel, bezpečnosti cestujících a bezpečnosti kabinových a zapsaných zavazadel. Bezpečnostní opatření jsou seskupena v souborech přímo souvisejících bezpečnostních požadavků a posuzují se jako celek. U každé skupiny se používá stanovený váhový faktor odrážející míru provádění: Celkovým ukazatelem dodržování předpisů pro daný rok je proto součet váhových faktorů vydělený počtem klasifikovaných souborů přímo souvisejících požadavků.

(11) Viz kapitola 1.1.

(12) Ve znění nařízení Komise (EU) č. 18/2010 ze dne 8. ledna 2010, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008, pokud jde o specifikace národních programů řízení kvality v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy (Úř. věst. L 7, 12.1.2010, s. 3).

(13) Ty spočívají mimo jiné v posouzení a přezkumu národního bezpečnostního programu (národního bezpečnostního programu ochrany letectví před protiprávními činy, národního programu bezpečnostního výcviku a národního programu řízení kvality), bezpečnostních programů leteckých společností, provozovatelů letišť a dalších subjektů, odborné přípravy on-line a vydávání osvědčení, přezkumu národních posouzení rizik, inspekcí prováděných z kanceláře, analýzy trendů atd.

(14) Úř. věst. L 134, 25.5.2007, s. 4.

(15) Viz poznámka pod čarou č. 3.

(16) Viz poznámka pod čarou č. 4.

(17) Sdělení Komise: Pokyny k postupné obnově dopravních služeb a konektivity – COVID-19 (Úř. věst. C 169, 15.5.2020, s. 17).

(18) Komise tuto databázi, jejíž používání je pro subjekty v dodavatelském řetězci povinné, vytvořila prostřednictvím prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1998 a rozhodnutí C(2015) 8005.

(19) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1116/2013 ze dne 6. listopadu 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, pokud jde o vyjasnění, harmonizaci a zjednodušení některých specifických opatření na ochranu letectví před protiprávními činy (Úř. věst. L 299, 9.11.2013, s. 1).

(20) https://ksda.ec.europa.eu/

(21) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/255 ze dne 18. února 2021, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Úř. věst. L 58, 19.2.2021, s. 23); nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/877 ze dne 3. dubna 2020, kterým se mění a opravuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, a kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/341, kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu (Úř. věst. L 203, 26.6.2020, s. 1); prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/893 ze dne 29. června 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/2447, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 206, 30.6.2020, s. 8).

(22) Jedním z klíčových výsledků semináře o kybernetické bezpečnosti, který uspořádaly útvary Komise (GŘ MOVE a GŘ CNECT) v listopadu 2019, bylo doporučení zřídit pracovní skupinu pro kybernetickou bezpečnost v letectví.

(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

(24) K dispozici zde (ve 23 jazycích): https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/security-safety/cybersecurity_en .

(25) Jmenovitě šíření malwaru, odepření služby, neoprávněný přístup a krádež a manipulace se softwarem.

(26) Akční plán EU pro boj proti terorismu určuje oblasti činnosti, v nichž by EU se svými členskými státy mohla včas připravit a mobilizovat stávající nástroje s cílem předvídat a řešit možná rizika pro vnitřní bezpečnost EU související s terorismem, jež vyplývají z převzetí moci Tálibánem v Afghánistánu v září 2021, viz: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12315-2021-INIT/en/pdf

(27) https://home.treasury.gov/news/press-releases/jy0532

(28) https://www.justice.gov/opa/pr/kenyan-national-indicted-conspiring-hijack-aircraft-behalf-al-qaeda-affiliated-terrorist

(29) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/664 ze dne 22. dubna 2021 o regulačním rámci pro vzdušný prostor U-space (Úř. věst. L 139, 23.4.2021, s. 161); prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/665 ze dne 22. dubna 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/373, pokud jde o požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu ve vzdušném prostoru U-space určeném v řízeném vzdušném prostoru (Úř. věst. L 139, 23.4.2021, s. 184); prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/666 ze dne 22. dubna 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 923/2012, pokud jde o požadavky na leteckou dopravu s posádkou provozovanou ve vzdušném prostoru U-space (Úř. věst. L 139, 23.4.2021, s. 187).

(30) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí (Úř. věst. L 152, 11.6.2019, s. 1).

(31) Tento požadavek se vztahuje na spotřebitelské drony, jejichž hmotnost přesahuje 250 gramů, a plně se použije od 1. ledna 2024.

(32) Například v oblasti improvizovaných výbušných zařízení, používání dronů, kybernetické bezpečnosti, nákladu a pošty atd.

(33) Jak je podrobně uvedeno v první části, provedla Komise v roce 2020 jedenáct komplexních inspekcí letišť, leteckých dopravců a subjektů, jakož i příslušných orgánů v sedmi členských státech. Tyto inspekce byly vykonány v souladu s inspekční strategií Komise za použití metod kontrol na dálku.

(34) AS 8/7-21/6 ze dne 27. ledna 2021.

(35) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/413 ze dne 14. března 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/1998, pokud jde o třetí země uznané jako země uplatňující bezpečnostní normy rovnocenné společným základním normám ochrany civilního letectví před protiprávními činy (Úř. věst. L 73, 15.3.2019, s. 98).

(36) Projekt CASE II je pokračováním projektu CASE (projekt ochrany civilního letectví v Africe a na Arabském poloostrově), který byl zahájen na začátku roku 2016 na období čtyř let. Doba trvání projektu CASE II je rovněž čtyři roky a rozpočet přidělený Komisí na celé období činí 8 milionů EUR. Novým prvkem projektu CASE II je v porovnání s projektem CASE I zařazení Asie.

(37)

Partnerské státy jsou vybírány na základě objektivních kritérií, jako je závazek/schopnost daného státu plně využívat činnosti v oblasti budování kapacit, které projekt poskytuje, nebo absence možné duplicity s jinými iniciativami v oblasti budování kapacit, ať už dvoustrannými nebo mnohostrannými.

Stát	Počet inspekcí (počátečních a následných kontrolních inspekcí) v období od ledna do prosince roku 2020	Celkový počet kontrolních inspekcí (počátečních a následných kontrolních inspekcí) od roku 2004
Rakousko	0	17
Belgie	0	20
Bulharsko	0	14
Chorvatsko	0	8
Kypr	0	11
Česká republika	0	14
Dánsko	2	20
Estonsko	0	10
Finsko	0	17
Francie	1	34
Německo	0	33
Řecko	0	24
Maďarsko	0	12
Irsko	0	17
Itálie	2	32
Lotyšsko	0	9
Litva	1	11
Lucembursko	0	11
Malta	0	8
Nizozemsko	2	18
Polsko	0	19
Portugalsko	0	19
Rumunsko	0	12
Slovenská republika	0	10
Slovinsko	0	9
Španělsko	0	32
Švédsko	2	24
Třetí země: Švýcarsko	1	13
CELKEM	11	478

Stát	Počet inspekcí (počátečních a následných kontrolních inspekcí)v období od ledna do prosince roku 2020	Celkový počet kontrolních inspekcí(počátečních a následných kontrolních inspekcí)od roku 2004
Island	1	17
Norsko	2	59
CELKEM	3	76