(1a)

Toto rozhodnutí představuje v souladu s právně závaznou interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2020 důležitý krok k provedení plánu zavádění nových vlastních zdrojů; na tento krok musí navazovat další a doplňkové iniciativy, které zajistí, aby nově získané prostředky stačily přinejmenším na splácení úroků a jistiny dluhů v rámci NGEU a aby distribuční finanční dopady souboru byly přijatelné pro všechny členské státy. Přiměřená výše nových vlastních zdrojů musí zajistit dlouhodobé udržitelné financování rozpočtu Unie, včetně nových priorit Unie a splácení Nástroje Evropské unie na podporu oživení, s cílem zabránit škrtům ve stávajících programech a politikách EU.

(2a)

Je třeba zvýšit úroveň příjmů prostřednictvím nových vlastních zdrojů, aby bylo možné zajistit splácení nákladů NGEU a Sociálního fondu pro klimatická opatření, který má být začleněn do VFR, jakož i přispívat k dosažení dlouhodobých politických cílů Unie. Z právního a technického hlediska však budou tyto tři nové vlastní zdroje představovat obecné příjmy v plném souladu se zásadou univerzálnosti příjmů.

(2b)

Je třeba, aby Komise přijala další včasná opatření, pokud navrhované nové vlastní zdroje nebudou přijaty nebo nevytvoří předpokládanou výši příjmů pro rozpočet Unie. V souladu s právně závaznou interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2020 se očekává, že Komise do konce roku 2023 předloží návrh druhého souboru nových vlastních zdrojů, který by mohl zahrnovat daň z finančních transakcí a vlastní zdroj spojený s podnikovým sektorem.

(5)

Aby se předešlo nadměrně regresivnímu dopadu na příspěvky z obchodování s emisemi, měla by být pro způsobilé členské státy stanovena maximální výše příspěvku. Pro období 2023–2027 jsou členské státy způsobilé, jestliže je hrubý národní důchod na obyvatele, měřený standardem kupní síly a vypočtený na základě údajů Unie za rok 2020, nižší než 90 % průměru EU. Pro období 2028–2030 by měl být používán hrubý národní důchod na obyvatele v roce 2025. Maximální výše příspěvku by měla být stanovena porovnáním podílů členských států na celkovém vlastním zdroji z obchodování s emisemi s podíly těchto členských států na hrubém národním důchodu Unie. Minimální výše příspěvku by měla být stanovena pro všechny členské státy, pokud je jejich podíl na celkových vlastních zdrojích ze systému pro obchodování s emisemi nižší než 75 % jejich podílu na hrubém národním důchodu Unie.

(5)

Aby se předešlo nadměrně regresivnímu dopadu na příspěvky z obchodování s emisemi, měla by být pro způsobilé členské státy stanovena maximální výše příspěvku do roku 2030 . Pro období 2023–2027 jsou členské státy způsobilé, jestliže je hrubý národní důchod na obyvatele, měřený standardem kupní síly a vypočtený na základě údajů Unie za rok 2020, nižší než 90 % průměru EU. Pro období 2028–2030 by měl být používán hrubý národní důchod na obyvatele v roce 2025. Maximální výše příspěvku by měla být stanovena porovnáním podílů členských států na celkovém vlastním zdroji z obchodování s emisemi s podíly těchto členských států na hrubém národním důchodu Unie. Minimální výše příspěvku by měla být stanovena pro všechny členské státy, pokud je jejich podíl na celkových vlastních zdrojích ze systému pro obchodování s emisemi nižší než 75 % jejich podílu na hrubém národním důchodu Unie.

(7)

V říjnu 2021 se inkluzivní rámec Organizace pro hospodářskou spolupráci a G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku dohodl na tom, že zúčastněným tržním jurisdikcím bude přiděleno 25 % zbytkových zisků velkých nadnárodních podniků nad hranicí ziskovosti 10 % („dohoda inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři“). Vlastní zdroj by měl spočívat v použití jednotné sazby uplatňované na podíl na zbytkových ziscích nadnárodních podniků přerozdělených členským státům [na základě směrnice o provádění globální dohody o přerozdělení daňových práv] .

(7)

V říjnu 2021 se inkluzivní rámec Organizace pro hospodářskou spolupráci a G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku dohodl na tom, že zúčastněným tržním jurisdikcím bude přiděleno 25 % zbytkových zisků velkých nadnárodních podniků nad hranicí ziskovosti 10 % („dohoda inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři“). Vlastní zdroj by měl spočívat v použití jednotné sazby uplatňované na podíl na zbytkových ziscích nadnárodních podniků přerozdělených členským státům [na základě směrnice o provádění globální dohody o přerozdělení daňových práv, jakmile bude přijata] .

(7a)

OECD usiluje o to, aby v roce 2024 vstoupila v platnost mnohostranná úmluva o provedení dohody inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři. Jelikož však dosud není zaručeno úspěšné provedení dohody inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři na mezinárodní úrovni některými klíčovými třetími zeměmi, je nezbytné, aby Komise a členské státy situaci pravidelně přehodnocovaly. V případě zjevně nedostatečného pokroku do konce roku 2023 by Komise měla předložit legislativní návrh týkající se digitálního poplatku nebo podobného opatření. Tento digitální poplatek nebo prostředky vyplývající z obdobného opatření by poté měly být považován za vlastní zdroje Unie s cílem vytvořit do roku 2026 příjmy.

(8a)

Očekává se, že příjmy pro rozpočet Unie na základě návrhů Komise týkajících se provádění dohody inkluzivního rámce OECD/G20 o prvním pilíři budou mezi 2,5  miliardami EUR a 4 miliardami EUR ročně.

(8b)

Po konzultaci s Evropským parlamentem vyžaduje přijetí tohoto rozhodnutí jednomyslnost v Radě. Toto rozhodnutí by mělo vstoupit v platnost poté, co členské státy dokončí postupy pro jeho schválení v souladu se svými ústavními předpisy.

f)

použití jednotné uplatňované sazby ve výši 75 % výnosů z prodeje certifikátů mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX] (18).

f)

použití jednotné uplatňované sazby ve výši 100 % výnosů z prodeje certifikátů mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX] (18).