(1)

Lesy zajišťují širokou škálu ekologických, hospodářských a sociálních přínosů, včetně dřevařských a jiných výrobků a ekologických služeb, a mají pro lidstvo zásadní význam, neboť se v nich nachází většina suchozemské biologické rozmanitosti Země. Udržují funkce ekosystému, pomáhají chránit klimatický systém, zajišťují čistý vzduch a hrají zásadní roli při čištění vod a půd, jakož i při zadržování vody. Lesy navíc poskytují obživu a příjmy asi jedné třetině světové populace a jejich ničení má vážné důsledky pro živobytí nejzranitelnějších lidí, včetně původních obyvatel a místních komunit, které jsou na lesních ekosystémech silně závislé (18). Kromě toho odlesňování a  znehodnocování lesů redukují naprosto nezbytná úložiště uhlíku a zvyšují pravděpodobnost šíření nových chorob ze zvířat na lidi .

(1)

Lesy zajišťují širokou škálu ekologických, hospodářských a sociálních přínosů, včetně dřevařských a jiných výrobků a ekologických služeb, a mají pro lidstvo zásadní význam, neboť se v nich nachází většina suchozemské biologické rozmanitosti Země. Udržují funkce ekosystému, pomáhají chránit klimatický systém, zajišťují čistý vzduch a hrají zásadní roli při čištění vod a půd, jakož i při zadržování vody a doplňování jejích zásob, přičemž více než čtvrtina moderních léčivých přípravků se získává z rostlin tropických lesů. Rozsáhlé lesní plochy slouží jako zdroj vláhy a pomáhají předcházet dezertifikaci kontinentálních oblastí . Lesy navíc poskytují obživu a příjmy asi jedné třetině světové populace a jejich ničení má vážné důsledky pro živobytí nejzranitelnějších lidí, včetně původních obyvatel a místních komunit, které jsou na lesních ekosystémech silně závislé (18). Kromě toho odlesňování , znehodnocování lesů a  jejich přeměna redukují naprosto nezbytná úložiště uhlíku . Odlesňování a znehodnocování a  přeměna lesů rovněž zvyšují kontakt mezi volně žijícími a domestikovanými zvířaty a lidmi, a tak zvyšují pravděpodobnost šíření nových chorob a rizika nových epidemií a pandemií .

(2)

K odlesňování a znehodnocování lesů dochází alarmujícím tempem. Organizace OSN pro výživu a zemědělství odhaduje, že v letech 1990 až 2020 na celém světě ubylo 420 milionů hektarů lesa – což znamená přibližně 10 % lesů zbývajících na světě a plochu větší než Evropská unie (19). Odlesňování a  znehodnocování lesů jsou pak důležitými faktory globálního oteplování a úbytku biologické rozmanitosti – dvou nejdůležitějších ekologických problémů naší doby. Přesto svět nadále každoročně přichází o 10 milionů hektarů lesa.

(2)

K odlesňování a znehodnocování a přeměně lesů dochází alarmujícím tempem. Organizace OSN pro výživu a zemědělství odhaduje, že v letech 1990 až 2020 na celém světě ubylo 420 milionů hektarů lesa – což znamená přibližně 10 % lesů zbývajících na světě a plochu větší než Evropská unie (19). Odlesňování , znehodnocování lesů a  jejich přeměna jsou pak důležitými faktory globálního oteplování a úbytku biologické rozmanitosti – dvou nejdůležitějších ekologických problémů naší doby. Přesto svět nadále každoročně přichází o 10 milionů hektarů lesa. Na lesy rovněž silně doléhá změna klimatu a má-li se zajistit jejich přizpůsobivost a odolnost v nadcházejících desetiletích, bude třeba se zabývat mnoha výzvami.

(3)

Odlesňování a znehodnocování lesů přispívá ke globální klimatické krizi mnoha způsoby. A co je nejdůležitější, zvyšuje emise skleníkových plynů prostřednictvím souvisejících lesních požárů, trvale odstraňuje kapacity pro ukládání uhlíku, snižuje odolnost dotčené oblasti vůči změně klimatu a podstatně omezuje její biologickou rozmanitost. Odlesňování je odpovědné za 11 % emisí skleníkových plynů (20).

(3)

Odlesňování, znehodnocování lesů a jejich přeměna přispívají ke globální klimatické krizi mnoha způsoby. A co je nejdůležitější, zvyšují emise skleníkových plynů prostřednictvím souvisejících lesních požárů, trvale odstraňují kapacity pro ukládání uhlíku, snižují odolnost dotčené oblasti vůči změně klimatu a podstatně omezují její biologickou rozmanitost a odolnost vůči chorobám a škůdcům . Odlesňování je odpovědné za 11 % emisí skleníkových plynů (20).

(4)

Klimatická krize celosvětově vyvolává úbytek biologické rozmanitosti, úbytek biologické rozmanitosti prohlubuje změnu klimatu a tyto jevy jsou neoddělitelně spojeny, jak potvrdily nedávné studie. Biologická rozmanitost pomáhá zmírňovat změnu klimatu. Hmyz, ptáci a savci působí jako opylovači, roznášejí semena a mohou přímo nebo nepřímo napomáhat efektivnějšímu ukládání uhlíku. Lesy také zajišťují nepřetržité doplňování vodních zdrojů a předcházení obdobím sucha a jejich škodlivým dopadům na místní komunity, včetně původních obyvatel. Drastické omezení odlesňování a  znehodnocování lesů a systematická obnova lesů a ostatních ekosystémů představuje jedinou a největší příležitost ke zmírnění změny klimatu na základě přírodních zdrojů.

(4)

Klimatická krize celosvětově vyvolává úbytek biologické rozmanitosti, úbytek biologické rozmanitosti prohlubuje změnu klimatu a tyto jevy jsou neoddělitelně spojeny, jak potvrdily nedávné studie. Biologická rozmanitost a ekosystémy jsou zásadní pro rozvoj odolný vůči změně klimatu (1a). Hmyz, ptáci a savci působí jako opylovači, roznášejí semena a mohou přímo nebo nepřímo napomáhat efektivnějšímu ukládání uhlíku. Lesy také zajišťují nepřetržité doplňování vodních zdrojů a předcházení obdobím sucha a jejich škodlivým dopadům na místní komunity, včetně původních obyvatel. Drastické omezení odlesňování a znehodnocování a  přeměny lesů a systematická obnova lesů a ostatních ekosystémů představuje jedinou a největší příležitost ke zmírnění změny klimatu na základě přírodních zdrojů.

(5)

Biologická rozmanitost je nezbytná pro odolnost ekosystémů a jejich služby na místní i globální úrovni. Více než polovina celosvětového hrubého domácího produktu závisí na přírodě a službách, které příroda poskytuje. Každé ze tří zásadních hospodářských odvětví (stavebnictví, zemědělství, výroba potravin a nápojů) je vysoce závislé na přírodě. Úbytek biologické rozmanitosti ohrožuje udržitelné vodní cykly a naše potravinové systémy, což znamená riziko pro naše potravinové zabezpečení a výživu. Více než 75 % druhů potravinářských plodin je závislých na opylování živočichy. Několik průmyslových odvětví se také opírá o genetickou rozmanitost a ekosystémové služby jakožto kritické vstupy pro výrobu, zejména léčivých přípravků.

(5)

Biologická rozmanitost je nezbytná pro odolnost ekosystémů a jejich služby na místní i globální úrovni. Více než polovina celosvětového hrubého domácího produktu závisí na přírodě a službách, které příroda poskytuje. Každé ze tří zásadních hospodářských odvětví (stavebnictví, zemědělství, výroba potravin a nápojů) je vysoce závislé na přírodě. Úbytek biologické rozmanitosti ohrožuje udržitelné vodní cykly a naše potravinové systémy, což znamená riziko pro naše potravinové zabezpečení a výživu. Více než 75 % druhů potravinářských plodin je závislých na opylování živočichy. Několik průmyslových odvětví se také opírá o genetickou rozmanitost a ekosystémové služby přítomné v komplexních, přirozeně se obnovujících lesích s trvalými spletitými symbiotickými vztahy, které představují kritické vstupy pro výrobu, zejména léčivých přípravků včetně antimikrobik . Kromě toho transpirace, při níž stromy odebírají vodu ze země a uvolňují ji z listů do atmosféry, je hlavním zdrojem vody pro atmosféru a odhaduje se, že způsobuje přibližně polovinu všech srážek. Odlesňování proto silně ovlivňuje režim srážek a přirozenou regulaci vodních toků, a to jak v lesích, tak v okolních oblastech. Dopad odlesňování na systém recyklace vody na Zemi může být stejně zničující jako jeho dopad na změnu klimatu.

(6)

Změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti a odlesňování jsou celosvětově nanejvýš závažné problémy, které ovlivňují přežití lidstva a trvalé podmínky života na Zemi. Urychlení změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znehodnocování životního prostředí spolu s hmatatelnými příklady jejich ničivých dopadů na přírodu, životní podmínky člověka a místní ekonomiky vedly k uznání zelené transformace jako určujícího cíle naší doby a záležitosti mezigenerační rovnosti.

(6)

Změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti a odlesňování jsou celosvětově nanejvýš závažné problémy, které ovlivňují přežití lidstva a trvalé podmínky života na Zemi. Urychlení změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znehodnocování životního prostředí spolu s hmatatelnými příklady jejich ničivých dopadů na přírodu, životní podmínky člověka a místní ekonomiky vedly k uznání zelené transformace jako určujícího cíle naší doby a záležitosti genderové rovnosti a mezigenerační rovnosti.

(6a)

V případě 227 smrtelných útoků proti obráncům životního prostředí a půdy zaznamenaných v roce 2020 se 70 % zavražděných snažilo bránit světové lesy před odlesňováním a rozvojem průmyslu. Tyto útoky se neúměrně zaměřují na původní obyvatele, kteří se stali obětí jedné třetiny vražd zaznamenaných v roce 2020.

(7)

Spotřeba v Unii je významnou hybnou silou odlesňování a znehodnocování lesů v celosvětovém měřítku. Posouzení dopadu iniciativy odhadovalo, že bez vhodného regulačního zásahu se unijní spotřeba a produkce šesti komodit zahrnutých do oblasti působnosti (dřevo, skot, sója, palmový olej, kakao a káva) do roku 2030 ročně zvýší na přibližně 248 000 hektarů plochy zasažených odlesňováním.

(7)

Spotřeba v Unii je významnou hybnou silou odlesňování , přeměny přírodních ekosystémů, znehodnocování lesů a přírodních ekosystémů a přeměny lesů v celosvětovém měřítku. Posouzení dopadu iniciativy odhadovalo, že bez vhodného regulačního zásahu se unijní spotřeba a produkce pouze šesti komodit zahrnutých do oblasti působnosti (dřevo, skot, sója, palmový olej, kakao a káva) do roku 2030 ročně zvýší na přibližně 248 000 hektarů plochy zasažených odlesňováním.

(8)

Pokud jde o stav lesů v EU, zpráva State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020) (21) uvádí, že mezi lety 1990 a 2020 rozloha lesů v Evropě vzrostla o 9 %, objem uhlíku uloženého v biomase se zvýšil o 50 % a dodávky dřeva vzrostly o 40 %. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí o stavu životního prostředí za rok 2020  (22) je však méně než 5 % evropských lesních oblastí považováno za nenarušené nebo původní.

(8)

Pokud jde o stav lesů v EU, zpráva State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020) (21) uvádí, že mezi lety 1990 a 2020 rozloha lesů v Evropě vzrostla o 9 %, objem uhlíku uloženého v biomase se zvýšil o 50 % a dodávky dřeva vzrostly o 40 %. Nicméně původní a staré lesy jsou rovněž vystaveny intenzifikaci hospodaření a jejich jedinečná biologická rozmanitost a strukturální vlastnosti jsou ohroženy. Mimoto je méně než 5 % evropských lesních oblastí nyní považováno za nenarušené nebo původní , přičemž změna klimatu vede k hrozbám sahajícím od extrémních meteorologických jevů až po nemoci přenášené hmyzem . Lesní ekosystémy se musí vyrovnávat s četnými tlaky způsobenými lidskou činností. Patří mezi ně činnosti, které přímo ovlivňují ekosystémy a stanoviště, jako jsou určité způsoby lesního hospodaření. Zejména intenzivně obhospodařované rovnověké lesy mohou mít v důsledku kácení a odstraňování mrtvého dřeva vážný dopad na celá stanoviště  (22) .

(9)

V roce 2019 přijala Komise několik iniciativ k řešení globálních ekologických krizí, včetně konkrétních opatření týkajících se odlesňování. Ve svém sdělení „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ (23) Komise určila jako prioritu snížení dopadu spotřeby v Unii na půdu a podporu spotřeby produktů v Unii z dodavatelských řetězců nezpůsobujících odlesňování. Ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ (24) ze dne 11. prosince 2019 Komise vytyčila novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů a nebude opomenut žádný člověk ani žádné místo. Jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů a budoucích generací před environmentálními riziky a dopady. Zelená dohoda pro Evropu má také občanům a budoucím generacím zajistit mimo jiné čistý vzduch, čistou vodu, zdravou půdu a biologickou rozmanitost. Za tímto účelem strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (25), strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (26), strategie EU v oblasti lesnictví (27), unijní akční plán nulového znečištění (28) a další příslušné strategie (29) vypracované v rámci Zelené dohody pro Evropu dále upozorňují na význam opatření pro ochranu a odolnost lesů. Zejména strategie EU pro biologickou rozmanitost si klade za cíl chránit přírodu a zvrátit degradaci ekosystémů. A konečně strategie EU pro biohospodářství (30) posiluje ochranu životního prostředí a ekosystémů a zároveň řeší rostoucí poptávku po potravinách, krmivech, energii, materiálech a produktech hledáním nových metod výroby a spotřeby.

(9)

V roce 2019 přijala Komise několik iniciativ k řešení globálních ekologických krizí, včetně konkrétních opatření týkajících se odlesňování. Ve svém sdělení „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ (23) Komise určila jako prioritu snížení dopadu spotřeby v Unii na půdu a podporu spotřeby produktů v Unii z dodavatelských řetězců nezpůsobujících odlesňování. Ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ (24) ze dne 11. prosince 2019 Komise vytyčila novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje a založenou na udržitelném volném obchodu podléhajícím pravidlům , která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů a nebude opomenut žádný člověk ani žádné místo. Jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů a budoucích generací před environmentálními riziky a dopady. Zelená dohoda pro Evropu má také občanům a budoucím generacím zajistit mimo jiné čistý vzduch, čistou vodu, zdravou půdu a biologickou rozmanitost. Za tímto účelem strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (25), strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (26), strategie EU v oblasti lesnictví (27), unijní akční plán nulového znečištění (28) a další příslušné strategie (29) vypracované v rámci Zelené dohody pro Evropu dále upozorňují na význam opatření pro ochranu a odolnost lesů. Zejména strategie EU pro biologickou rozmanitost si klade za cíl chránit přírodu a zvrátit degradaci ekosystémů. A konečně strategie EU pro biohospodářství (30) posiluje ochranu životního prostředí a ekosystémů a zároveň řeší rostoucí poptávku po potravinách, krmivech, energii, materiálech a produktech hledáním nových metod výroby a spotřeby.

(10)

Členské státy opakovaně vyjádřily své obavy týkající se přetrvávajícího odlesňování. Zdůraznily, že vzhledem k tomu, že současné politiky a opatření na celosvětové úrovni v oblasti ochrany, obnovy a udržitelného hospodaření v lesích nepostačují k zastavení odlesňování a  znehodnocování lesů , je zapotřebí posílené opatření Unie, které účinněji přispěje k dosažení cílů v oblasti udržitelného rozvoje v rámci Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj, kterou přijaly všechny členské státy Organizace spojených národů v roce 2015. Rada konkrétně podpořila oznámení Komise uvedené ve sdělení „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, že Komise posoudí další regulační a neregulační opatření a předloží příslušné návrhy (31).

(10)

Členské státy opakovaně vyjádřily své obavy týkající se přetrvávajícího odlesňování. Zdůraznily, že vzhledem k tomu, že současné politiky a opatření na celosvětové úrovni v oblasti ochrany, obnovy a udržitelného hospodaření v lesích nepostačují k zastavení odlesňování , znehodnocování lesů a  jejich přeměny a úbytku biologické rozmanitosti , je zapotřebí posílené opatření Unie, které účinněji přispěje k dosažení cílů v oblasti udržitelného rozvoje v rámci Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj, kterou přijaly všechny členské státy Organizace spojených národů v roce 2015 . Komise a členské státy se rovněž zavázaly k Desetiletí opatření OSN pro dosažení cílů udržitelného rozvoje, Desetiletí OSN pro obnovu ekosystémů a Desetiletí OSN pro rodinné farmaření . Rada konkrétně podpořila oznámení Komise uvedené ve sdělení „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, že Komise posoudí další regulační a neregulační opatření a předloží příslušné návrhy (31).

(11)

Evropský parlament zdůraznil, že pokračující ničení světových lesů je do značné míry spojeno s rozšiřováním zemědělské produkce – zejména s přeměnou lesů na zemědělskou půdu určenou k produkci řady vysoce žádaných produktů a komodit. Dne 22. října 2020 Evropský parlament přijal usnesení (32) v souladu s článkem 225 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), v němž Komisi požádal, aby na základě čl. 192 odst. 1 SFEU předložila návrh „právního rámce EU pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni EU“.

(11)

Evropský parlament zdůraznil, že pokračující ničení a znehodnocování a přeměna světových lesů a přírodních ekosystémů, jakož i porušování lidských práv jsou do značné míry spojeny s rozšiřováním zemědělské produkce – zejména s přeměnou lesů na zemědělskou půdu určenou k produkci řady vysoce žádaných produktů a komodit. Dne 22. října 2020 Evropský parlament přijal usnesení (32) v souladu s článkem 225 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), v němž Komisi požádal, aby na základě čl. 192 odst. 1 SFEU předložila návrh „právního rámce EU pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni EU“ , který by se zakládal na povinné náležité péči .

(12)

Boj proti odlesňování a znehodnocování lesů tvoří důležitou součást balíčku opatření nutných ke snížení emisí skleníkových plynů a ke splnění závazku Unie v rámci Zelené dohody pro Evropu, jakož i Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015 (33) a právně závazného závazku podle právního rámce EU pro klima dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 % v porovnání s rokem 1990.

(12)

Boj proti odlesňování , přeměně přírodních ekosystémů, znehodnocování přírodních ekosystémů a lesů a přeměně lesů tvoří důležitou součást balíčku opatření nutných ke snížení emisí skleníkových plynů a ke splnění závazku Unie v rámci Zelené dohody pro Evropu, jakož i Pařížské dohody o změně klimatu (33) z roku 201533 , 8. akčního programu pro životní prostředí přijatého rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591  (33a) a právně závazného závazku podle právního rámce EU pro klima dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality a do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 % v porovnání s rokem 1990.

(12a)

Boj proti odlesňování a znehodnocování a přeměně lesů je rovněž důležitou součástí balíčku opatření potřebných k boji proti ztrátě biologické rozmanitosti a k plnění závazků Unie v rámci Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, Zelené dohody pro Evropu, strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a cílů EU v oblasti obnovy přírody.

(12b)

Původní lesy jsou jedinečné a nenahraditelné. Lesní plantáže a vysázené lesy jsou méně bohaté na biologickou rozmanitost a méně chrání životní prostředí než původní a přirozené lesy. Je proto vhodné, aby se v souvislosti s prováděním tohoto nařízení jasně rozlišovalo mezi různými typy lesů.

(13a)

Boj proti odlesňování, znehodnocování a přeměně lesů a přeměně a znehodnocování jiných ekosystémů zahrnuje také zvyšování informovanosti spotřebitelů o lepších vzorcích spotřeby s menší ekologickou stopou.

(13b)

K odlesňování a znehodnocování a přeměně lesů a přeměně jiných ekosystémů na celém světě významně přispívají rostlinné bílkoviny určené ke krmení hospodářských zvířat. Odlesňování a přeměně jiných ekosystémů lze čelit zejména snížením závislosti Unie na dovozu rostlinných bílkovin a podporou rostlinných bílkovin místního a udržitelného původu. Je třeba, aby dosažení cílů tohoto nařízení bylo doprovázeno zvýšením soběstačnosti v oblasti bílkovin a zavedením strategie EU pro rostlinné bílkoviny.

(14)

V letech 1990 až 2008 Unie dovezla a spotřebovala jednu třetinu celosvětově obchodovaných zemědělských produktů spojených s odlesňováním. V uvedeném období na spotřebu v Unii připadalo 10 % celosvětového odlesňování spojeného s výrobou zboží nebo služeb. Přestože relativní podíl spotřeby EU klesá, spotřeba EU je neúměrně velkým činitelem odlesňování. Unie by proto měla přijmout opatření k minimalizaci celosvětového odlesňování a znehodnocování lesů vyvolaného spotřebou určitých komodit a produktů, a tím usilovat o snížení svého příspěvku k emisím skleníkových plynů a celosvětovému úbytku biologické rozmanitosti, jakož i podpořit udržitelné modely produkce a spotřeby v Unii a na celém světě. Aby měla co největší dopad, měla by se politika Unie zaměřit na ovlivňování celosvětového trhu, nikoli pouze na dodavatelské řetězce Unie. V tomto ohledu jsou zásadní partnerství a účinná mezinárodní spolupráce s producentskými a spotřebitelskými zeměmi.

(14)

V letech 1990 až 2008 Unie dovezla a spotřebovala jednu třetinu celosvětově obchodovaných zemědělských produktů spojených s odlesňováním. V uvedeném období na spotřebu v Unii připadalo 10 % celosvětového odlesňování spojeného s výrobou zboží nebo služeb. Přestože relativní podíl spotřeby EU klesá, spotřeba EU je neúměrně velkým činitelem odlesňování. Unie by proto měla přijmout opatření k minimalizaci celosvětového odlesňování a znehodnocování a přeměny lesů vyvolaných spotřebou určitých komodit a produktů, a tím usilovat o snížení svého příspěvku k emisím skleníkových plynů a celosvětovému úbytku biologické rozmanitosti, jakož i podpořit udržitelné modely produkce a spotřeby v Unii a na celém světě. Aby měla co největší dopad, měla by se politika Unie zaměřit na ovlivňování celosvětového trhu, nikoli pouze na dodavatelské řetězce Unie. V tomto ohledu jsou zásadní partnerství a účinná mezinárodní spolupráce , včetně dohod o volném obchodu, s producentskými a spotřebitelskými zeměmi.

(15)

Zastavení odlesňování a znehodnocování lesů je nezbytnou součástí cílů v oblasti udržitelného rozvoje. Toto nařízení by mělo přispět zejména ke splnění cílů týkajících se života na souši (cíl 15), klimatických opatření (cíl 13), odpovědné spotřeby a výroby (cíl 12), vymýcení hladu (cíl 2) a zdraví a kvality života (cíl 3). Příslušný dílčí cíl 15.2, kterým je zastavit odlesňování do roku 2020, není splněn, což zdůrazňuje naléhavost ambiciózních a účinných opatření.

(15)

Zastavení odlesňování a znehodnocování a přeměny lesů a přeměny a znehodnocování dalších ekosystémů je nezbytnou součástí cílů v oblasti udržitelného rozvoje. Toto nařízení by mělo přispět zejména ke splnění cílů týkajících se života na souši (cíl 15), klimatických opatření (cíl 13), odpovědné spotřeby a výroby (cíl 12), vymýcení hladu (cíl 2) a zdraví a kvality života (cíl 3). Příslušný dílčí cíl 15.2, kterým je zastavit odlesňování do roku 2020, není splněn, což zdůrazňuje naléhavost ambiciózních a účinných opatření.

(17)

Toto nařízení by také mělo reagovat na deklaraci světových lídrů o lesích a využívání půdy z Glasgowa z roku 2021 (37), která uznává, že „ke splnění našich cílů v oblasti využívání půdy, klimatu, biologické rozmanitosti a udržitelného rozvoje na globální i vnitrostátní úrovni budou zapotřebí další transformační opatření v propojených oblastech udržitelné výroby a spotřeby; rozvoje infrastruktury; obchodu, financí a investic a podpory pro drobné zemědělce, původní obyvatelstvo a místní komunity“. Signatáři v této deklaraci rovněž zdůraznili, že zesílí své společné úsilí o usnadnění politik v oblasti obchodu a rozvoje na mezinárodní i domácí úrovni, které podpoří udržitelný rozvoj a udržitelnou produkci a spotřebu komodit, přinesou zemím vzájemný prospěch a nepovedou k odlesňování a znehodnocování půdy.

(17)

Toto nařízení by také mělo reagovat na deklaraci světových lídrů o lesích a využívání půdy z Glasgowa z roku 2021 (37), která uznává, že „ke splnění našich cílů v oblasti využívání půdy, klimatu, biologické rozmanitosti a udržitelného rozvoje na globální i vnitrostátní úrovni budou zapotřebí další transformační opatření v propojených oblastech udržitelné výroby a spotřeby; rozvoje infrastruktury; obchodu, financí a investic a podpory pro drobné zemědělce, původní obyvatelstvo a místní komunity“. Signatáři se zavázali k zastavení a zvrácení úbytku lesů a znehodnocování půdy do roku 2030 a zdůraznili, že zesílí své společné úsilí o usnadnění politik v oblasti obchodu a rozvoje na mezinárodní i domácí úrovni, které podpoří udržitelný rozvoj a udržitelnou produkci a spotřebu komodit, přinesou zemím vzájemný prospěch.

(18)

Jako člen Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) se Unie zavázala prosazovat celosvětový, na pravidlech založený, otevřený, transparentní, předvídatelný, inkluzivní, nediskriminační a spravedlivý mnohostranný obchodní systém v rámci WTO, jakož i otevřenou, udržitelnou a sebevědomou obchodní politiku. Oblast působnosti tohoto nařízení proto bude zahrnovat komodity a produkty produkované v Unii i komodity a produkty dovážené do Unie.

(18)

Jako člen Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) se Unie zavázala prosazovat celosvětový, na pravidlech založený, otevřený, transparentní, předvídatelný, inkluzivní, nediskriminační a spravedlivý mnohostranný obchodní systém v rámci WTO, jakož i otevřenou, udržitelnou a sebevědomou obchodní politiku. Veškerá opatření zavedená Unií, která ovlivňují obchod, musí být v souladu s pravidly WTO. Mimoto musí veškerá opatření zavedená Unií, která ovlivňují obchod, zohledňovat také možnou reakci obchodních partnerů Unie a zajistit, aby prosazování opatření nebylo nepřiměřeně omezující pro obchod a aby jej nenarušovalo, přičemž je rovněž nutné mít na paměti to, že prvořadým zájmem je zachování vyčerpatelných přírodních zdrojů. Oblast působnosti tohoto nařízení proto bude zahrnovat komodity a produkty produkované v Unii i komodity a produkty dovážené do Unie a zaměří se i na komodity a produkty, u nichž existuje největší riziko, že povedou k odlesňování a znehodnocování a přeměně lesů .

(18a)

Výzvy, kterým svět čelí v souvislosti se změnou klimatu a ztrátou biologické rozmanitosti, lze řešit pouze pomocí globálních opatření. Unie by měla být silným globálním hráčem, který nejen půjde příkladem, ale také převezme vedoucí úlohu v oblasti mezinárodní spolupráce s cílem vytvořit otevřený a spravedlivý mnohostranný systém, v němž bude udržitelný obchod fungovat jako klíčový faktor umožňující ekologickou transformaci za účelem boje proti změně klimatu i zvrácení ztráty biologické rozmanitosti.

(19)

Toto nařízení také navazuje na sdělení Komise „Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ (38), které uvedlo, že v souvislosti s novými vnitřními a vnějšími výzvami, a zejména s novým, udržitelnějším modelem růstu, jak jej definuje Zelená dohoda pro Evropu a evropská digitální strategie, potřebuje EU novou strategii obchodní politiky, která bude podporovat dosažení jejích cílů v oblasti vnitřní a vnější politiky a prosazovat větší udržitelnost v souladu se svým závazkem plně provádět cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Obchodní politika musí zcela plnit svoji úlohu při oživení po pandemii COVID-19 a  při zelené a  digitální transformaci ekonomiky a  vstříc budování odolnější Evropy ve světě .

(19)

Toto nařízení také navazuje na sdělení Komise „Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ (38), které uvedlo, že v souvislosti s novými vnitřními a vnějšími výzvami, a zejména s novým, udržitelnějším modelem růstu, jak jej definuje Zelená dohoda pro Evropu a evropská digitální strategie, potřebuje EU novou strategii obchodní politiky, která bude podporovat dosažení jejích cílů v oblasti vnitřní a vnější politiky a prosazovat větší udržitelnost v souladu se svým závazkem plně provádět cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Obchod a mezinárodní spolupráce mohou být důležitými nástroji pro sjednocení přísnějších norem udržitelnosti, zejména v odvětvích spojených s lesy a  hodnotových řetězcích na ně navazujících. Hodnocení stávajících dohod o volném obchodu však ukázalo, že v některých případech existují nedostatky v provádění a  prosazování stávajících obchodních dohod a  že obchodní a investiční politiky Unie je třeba zefektivnit, aby bylo možné řešit globální problém odlesňování účinnějším způsobem .

(19a)

S cílem oživit práci Unie na dohodách o volném obchodu, zajistit rovné podmínky pro podniky v Unii a splnit závazky Unie podle Pařížské dohody a Úmluvy o biologické rozmanitosti, které vyzývají k ochraně lesů, by se obchodní politika Unie měla zaměřit na provádění a prosazování stávajících obchodních dohod, jakož i na vedení jednání a uzavírání nových obchodních dohod, které obsahují silná, závazná a vymahatelná ustanovení o udržitelném rozvoji.

(19b)

Do mandátů pro jednání by měly být zahrnuty silné doložky týkající se odlesňování, znehodnocování a přeměny lesů a přeměny a znehodnocování jiných ekosystémů a v případě poskytování nových obchodních preferencí by měly být zahrnuty udržitelné referenční hodnoty pro příslušné suroviny.

(19c)

V rámci každého partnerství nebo spolupráce s obchodním partnerem by se vždy mělo umožnit plné zapojení všech zúčastněných stran, včetně občanské společnosti, původních obyvatel, místních komunit, místních úřadů a soukromého sektoru, včetně malých a středních podniků a drobných zemědělců, přičemž musí být zohledněna autonomie sociálních partnerů.

(19d)

Ustanovení o zadávání veřejných zakázek v dohodách o volném obchodu by měla zohledňovat sociální, environmentální a odpovědné chování podniků.

(19e)

Toto nařízení by mělo být doprovázeno pevnými dohodami o partnerství založenými na obchodu a spolupráci s hlavními producentskými zeměmi příslušných komodit a produktů, s přihlédnutím ke zvláštním zájmům drobných zemědělců a místních komunit.

(20)

Toto nařízení by mělo doplnit ostatní opatření navržená ve sdělení Komise „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ (39), a to zejména: 1) spolupracovat s producentskými zeměmi a podpořit je při řešení základních příčin odlesňování, jako je nedostatečná správa, neúčinné vymáhání práva a korupce, a 2) posílit mezinárodní spolupráci s hlavními spotřebitelskými zeměmi s cílem podpořit přijímání obdobných opatření, aby v těchto zemích nebyly uváděny na trh produkty pocházející z dodavatelských řetězců spojených s odlesňováním nebo znehodnocováním lesů.

(20)

Toto nařízení by mělo doplnit ostatní opatření navržená ve sdělení Komise „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ (39), a to zejména: 1) spolupracovat s producentskými zeměmi a podpořit je při řešení základních příčin odlesňování, jako je nedostatečná správa, neúčinné vymáhání práva a korupce, a 2) posílit mezinárodní spolupráci s hlavními spotřebitelskými zeměmi mimo jiné podporou obchodních dohod, které zahrnují ustanovení o ochraně lesů a podporují obchod se zemědělskými a lesnickými produkty, jež nezpůsobují odlesňování, a přijímání obdobných opatření, aby v těchto zemích nebyly uváděny na trh produkty pocházející z dodavatelských řetězců spojených s odlesňováním nebo znehodnocováním a přeměnou lesů.

(20a)

Toto nařízení by mělo dodržovat zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a sloužit tak k podpoře a usnadňování spolupráce s rozvojovými zeměmi, zejména s nejméně rozvinutými zeměmi, prostřednictvím poskytování technické a finanční pomoci a výměny informací a osvědčených postupů týkajících se zachování, ochrany a udržitelného využívání lesů, se zvláštním uznáním iniciativ v oblasti udržitelnosti prováděných soukromých sektorem.

(20b)

V závislosti na dané rozvojové zemi a její obecné environmentální, sociální a ekonomické situaci je třeba zvážit ucelený přístup k udržitelnosti, který zohlední environmentální i sociální a ekonomický rozměr, zejména s ohledem na nejméně rozvinuté země. Opatření Unie by neměla vést k vyčerpávání příjmů zranitelných populací, ztrátě pracovních míst nebo k regresi v oblasti úspěchů, kterých rozvojové země dosáhly, a neměla by podněcovat nezákonné činnosti, z nichž řada je spojena s přeshraniční organizovanou trestnou činností, jejíž důsledky jsou pro životní prostředí a společnost ještě katastrofálnější. Je třeba také odpovídajícím způsobem zohlednit negativní dopad pandemie COVID-19 na pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje, zejména její nepřiměřený dopad na chudé a zranitelné obyvatelstvo a také na zaměstnanost a nerovnosti.

(21)

Komise by měla nadále spolupracovat s producentskými zeměmi a obecněji s mezinárodními organizacemi a orgány a měla by posilovat svou podporu a pobídky, pokud jde o ochranu lesů a přechod k produkci nezpůsobující odlesňování, uznání úlohy původních obyvatel, zlepšení správy a držby půdy, posílení vymáhání práva a prosazování udržitelného obhospodařování lesů, zemědělství odolné vůči změně klimatu, udržitelnou intenzifikaci a diverzifikaci, agroekologii a agrolesnictví. Při těchto činnostech by měla uznat roli původních obyvatel při ochraně lesů. Unie a členské státy by měly na základě zkušeností a poznatků získaných v rámci již existujících iniciativ spolupracovat s producentskými zeměmi, které o to požádají, s cílem využívat multifunkčnost lesa a podporovat tyto země při přechodu k udržitelnému obhospodařování lesů, řešit globální výzvy a zároveň uspokojovat místní potřeby a věnovat pozornost problémům, kterým čelí drobní zemědělci, a to v souladu se sdělením o posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů. Partnerský přístup by měl producentským zemím pomoci při ochraně, obnově a udržitelném využívání lesů, a tím přispět k cíli tohoto nařízení, kterým je omezit odlesňování a znehodnocování lesů.

(21)

V koordinaci s členskými státy by Komise měla nadále spolupracovat s producentskými zeměmi a obecněji s mezinárodními organizacemi a orgány , jakož i příslušnými zúčastněnými aktéry působícími v daném místě, a měla by posilovat svou podporu a pobídky, pokud jde o ochranu a obnovu lesů a přechod k produkci nezpůsobující odlesňování, uznání a posílení úlohy a práv domorodých obyvatel a místních komunit , zlepšení správy a držby půdy, právo na svobodný, předběžný a informovaný souhlas, posílení vymáhání práva a prosazování udržitelného obhospodařování lesů blízkého přírodě, které se bude zakládat na ukazatelích a prahových hodnotách, ekoturistiku , zemědělství odolné vůči změně klimatu, udržitelnou intenzifikaci a diverzifikaci, agroekologii a agrolesnictví. Při těchto činnostech by měla plně uznat roli a práva původních obyvatel a místních komunit při ochraně lesů. Unie a členské státy by měly na základě zkušeností a poznatků získaných v rámci již existujících iniciativ spolupracovat s producentskými zeměmi, které o to požádají, s cílem využívat multifunkčnost lesa a podporovat tyto země při přechodu k udržitelnému obhospodařování lesů, řešit globální výzvy a zároveň uspokojovat místní potřeby a věnovat pozornost problémům, kterým čelí drobní zemědělci, a to v souladu se sdělením o posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů. Veškerá pravidla a požadavky by měly usilovat o to, aby minimalizovaly zátěž pro drobné zemědělce ve třetích zemích a zabránily překážkám v jejich přístupu na trh Unie a k mezinárodnímu obchodu. Partnerský přístup by měl producentským zemím pomoci při ochraně, obnově a udržitelném využívání lesů, a tím přispět k cíli tohoto nařízení, kterým je omezit odlesňování a znehodnocování a přeměnu lesů , jakož i podporovat obnovu lesů, a to i prostřednictvím používání digitálních technologií a geoprostorových informací .

(21a)

Toto nařízení uznává hospodářský význam vývozu komodit pro třetí země, jakož i specifické výzvy, jimž mohou čelit drobní zemědělci, zejména ženy. Vzhledem k tomu, že podíl drobných zemědělců na produkci dotčených komodit může být velmi vysoký, je třeba věnovat zvláštní pozornost výzvám, kterým budou drobní zemědělci čelit při provádění tohoto nařízení. Má zásadní význam, aby hospodářské subjekty nakupující od drobných zemědělců poskytly včasnou finanční a technickou podporu, která drobným zemědělcům pomůže splnit nové požadavky Unie na přístup na trh. V zájmu podpory udržitelných postupů, jako je agroekologie a komunitní obhospodařování lesů, by se Unie měla zabývat přímými a nepřímými příčinami odlesňování, včetně chudoby, a to prosazováním životního minima pro drobné zemědělce produkující zboží vyvážené do Unie a zajištěním dostatečných zdrojů pro konkrétní podporu drobných zemědělců ve třetích zemích, která jim umožní splnit požadavky tohoto nařízení a usnadní přístup na trh Unie. Zavedení důvěryhodného systému sledovatelnosti může zároveň posílit postavení drobných zemědělců, protože může zabránit nevyplacení slíbených odměn za udržitelnost, umožnit elektronické platby producentům pomocí vnitrostátního systému sledovatelnosti, a tím bojovat proti podvodům, a může místním orgánům umožnit shromažďovat informace o počtu pozemků producentů a kontrolovat počet zemědělců.

(22)

Dalším důležitým opatřením oznámeným ve sdělení je zřízení střediska EU pro sledování odlesňování, znehodnocování lesů, změn světového lesního porostu a s nimi spojených faktorů (dále jen „středisko EU pro sledování“), jehož činnost Komise zahájila za účelem lepšího sledování změn světového lesního porostu a souvisejících faktorů. Kromě toho středisko EU pro sledování na základě již existujících monitorovacích nástrojů, včetně produktů programu Copernicus, usnadní veřejným subjektům, spotřebitelům a podnikům přístup k informacím o dodavatelských řetězcích a poskytne snadno srozumitelné údaje a informace spojující odlesňování, znehodnocování lesů a změny světového lesního porostu s poptávkou/obchodem EU s komoditami a produkty. Středisko EU pro sledování tak bude přímo podporovat provádění tohoto nařízení poskytováním vědeckých důkazů o celosvětovém odlesňování a znehodnocování lesů a souvisejícím obchodu. Bude úzce spolupracovat s příslušnými mezinárodními organizacemi, výzkumnými ústavy a třetími zeměmi.

(22)

Dalším důležitým opatřením oznámeným ve sdělení je zřízení střediska EU pro sledování odlesňování, znehodnocování lesů, změn světového lesního porostu a s nimi spojených faktorů (dále jen „středisko EU pro sledování“), jehož činnost Komise zahájila za účelem lepšího sledování změn světového lesního porostu a souvisejících faktorů. Kromě toho středisko EU pro sledování na základě již existujících monitorovacích nástrojů, včetně produktů programu Copernicus a dalších dostupných veřejných či soukromých zdrojů , usnadní veřejným subjektům, spotřebitelům a podnikům přístup k informacím o dodavatelských řetězcích a poskytne snadno srozumitelné údaje a informace spojující odlesňování, znehodnocování lesů a změny světového lesního porostu s poptávkou/obchodem EU s komoditami a produkty. Středisko EU pro sledování tak bude přímo podporovat provádění tohoto nařízení poskytováním vědeckých důkazů o celosvětovém odlesňování a znehodnocování lesů a souvisejícím obchodu. Středisko EU pro sledování by mělo mít stabilní a dostatečné zdroje a mělo by se podílet na vytvoření systému rychlého varování pro hospodářské subjekty, obchodníky, občanskou společnost a příslušné orgány v případech, kdy analýza lesního porostu odhalí odlesňování nebo znehodnocování lesů. Aby se usnadnilo provádění tohoto nařízení, měla by Komise rovněž prozkoumat, jak může středisko EU pro sledování přispět k analýze příslušných právních předpisů v producentských zemích, včetně práva na držbu a procesního práva na svobodný, předchozí a informovaný souhlas. Středisko EU pro sledování bude úzce spolupracovat s příslušnými mezinárodními organizacemi, výzkumnými ústavy , nevládními organizacemi, hospodářskými subjekty a třetími zeměmi. Bude rovněž spolupracovat s příslušnými orgány členských států s cílem centralizovat údaje a výsledky kontrol, které provádějí na místě.

(23)

Stávající legislativní rámec EU se zaměřuje na řešení nezákonné těžby dřeva a souvisejícího obchodu a nezabývá se přímo odlesňováním. Tento rámec tvoří nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (40), a nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství (41) . Obě nařízení byla zhodnocena v rámci kontroly účelnosti, která zjistila, že ačkoli tyto právní předpisy měly pozitivní dopad na správu lesů, cílů obou nařízení , jmenovitě omezit nezákonnou těžbu dřeva a  související obchod a snížit spotřebu nezákonně vytěženého dřeva v EU , nebylo dosaženo  (42) , a bylo konstatováno, že zaměřit se pouze na zákonnost těženého dřeva ke splnění stanovených cílů nestačí .

(23)

Stávajícím rámcem EU v oblasti lesnictví je akční plán EU pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví, který se zaměřuje na řešení nezákonné těžby dřeva a souvisejícího obchodu a nezabývá se přímo odlesňováním. Tento rámec tvoří nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (40), a nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství (41) , které uvádí do praxe dobrovolné dohody o partnerství . Výkonnost a provádění obou nařízení prošly kontrolou účelnosti, která zjistila, že ačkoli obě nařízení dosáhla určitých úspěchů, řada problémů s jejich prováděním zpomaluje pokrok při úplném dosahování jejich cílů. Uplatňování a fungování systému náležité péče podle nařízení (EU) č. 995/2010 na jedné straně a omezený počet zemí zapojených do procesu dobrovolných dohod o partnerství, kdy dosud pouze jediná země (Indonésie) zavedla systém provozních licencí, na straně druhé omezily účinnost při plnění cíle spotřeby nezákonně vytěženého dřeva v EU.

(24)

Dostupné zprávy potvrzují, že značná část probíhajícího odlesňování je podle zákonů producentské země zákonná. Nedávná zpráva (43) odhaduje, že v letech 2013 až 2019 bylo přibližně 30 % odlesňování za účelem komerčního zemědělství v tropických zemích v souladu se zákonem. Údaje, které jsou k dispozici, se zpravidla zaměřují na země se slabou správou věcí veřejných – celosvětový podíl nezákonného odlesňování by mohl být nižší, existují však jasné údaje, které naznačují, že nezahrnout do opatření odlesňování, které je v zemi produkce zákonné, narušuje účinnost opatření politiky .

(24)

Dostupné zprávy potvrzují, že značná část probíhajícího odlesňování je podle zákonů producentské země zákonná. Nedávná zpráva (43) odhaduje, že v letech 2013 až 2019 bylo přibližně 30 % odlesňování za účelem komerčního zemědělství v tropických zemích v souladu se zákonem. Údaje, které jsou k dispozici, se zpravidla zaměřují na země se slabou správou věcí veřejných – celosvětový podíl nezákonného odlesňování by mohl být nižší, existují však jasné údaje, které naznačují, že nezahrnout do opatření odlesňování, které je v zemi produkce zákonné, narušuje účinnost opatření v této oblasti .

(25)

Posouzení dopadu možných opatření politiky týkajících se řešení odlesňování a znehodnocování lesů vyvolaného Unií, závěry Rady a usnesení Evropského parlamentu z roku 2020 jasně konstatují potřebu stanovit odlesňování a znehodnocování lesů jakožto určující kritéria budoucích opatření Unie. Nový právní rámec Unie by se proto měl zaměřit na zákonnost i na otázku toho, zda produkce příslušných komodit a produktů nezpůsobuje odlesňování.

(25)

Posouzení dopadu možných opatření politiky týkajících se řešení odlesňování a znehodnocování lesů vyvolaného Unií, závěry Rady a usnesení Evropského parlamentu z roku 2020 jasně konstatují potřebu stanovit odlesňování a znehodnocování lesů jakožto určující kritéria budoucích opatření Unie. Pokud by se kladl důraz pouze na zákonnost, mohlo by to podpořit závod o co nejnižší úroveň ochrany v zemích, které jsou vysoce závislé na vývozu zemědělských produktů. Tyto země by mohly být pokušení snižovat svou ochranu životního prostředí, aby tak usnadnily přístup svých výrobků na trh Unie. Nový právní rámec Unie by se proto měl zaměřit na zákonnost i na otázku toho, zda produkce příslušných komodit a produktů nezpůsobuje odlesňování a zda byla zachována ochrana v oblasti práv držby domorodého a místního obyvatelstva .

(26)

Definice výrazu „nezpůsobující odlesňování“ by měla být dostatečně široká, aby zahrnovala odlesňování i znehodnocování lesů, měla by poskytovat právní jasnost a měla by být měřitelná na základě kvantitativních, objektivních a mezinárodně uznávaných údajů.

(26)

Definice výrazu „nezpůsobující odlesňování“ by měla být dostatečně široká, aby zahrnovala odlesňování i znehodnocování a přeměny lesů, měla by poskytovat právní jasnost a měla by být měřitelná na základě kvantitativních, objektivních a mezinárodně uznávaných údajů.

(27)

Nařízení by se mělo vztahovat na ty komodity, jejichž spotřeba v Unii je nejdůležitější z hlediska faktorů globálního odlesňování a znehodnocování lesů a u nichž by intervence formou politiky Unie mohla zajistit nejvyšší přínosy na jednotku hodnoty obchodu. V rámci studie na podporu posouzení dopadů byl proveden rozsáhlý přezkum vědecké literatury, jmenovitě primárních zdrojů, které odhadují dopad spotřeby EU na celosvětové odlesňování a spojují tuto stopu s konkrétními komoditami, jenž byl podroben křížové kontrole prostřednictvím rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami. Tento proces přinesl první seznam osmi komodit. Dřevo bylo do oblasti působnosti zahrnuto přímo, neboť se na ně již vztahovalo nařízení o dřevu. Seznam komodit byl poté dále zúžen pomocí analýzy efektivnosti v posouzení dopadů. Tato analýza efektivnosti srovnávala hektary odlesňování spojeného se spotřebou EU na základě odhadu v nedávné výzkumné zprávě  (44) pro každou z komodit s průměrnou hodnotou dovozu dané komodity do EU. Podle výzkumné zprávy použité pro analýzu efektivnosti představuje z celkového počtu osmi komodit analyzovaných ve výzkumné zprávě největší podíl na odlesňování vyvolaném EU šest komodit: palmový olej (33,95  %), sója (32,83  %), dřevo (8,62  %), kakao (7,54  %), káva (7,01  %) a hovězí maso (5,01  %).

(27)

Nařízení by se mělo vztahovat na ty komodity, jejichž spotřeba v Unii je nejdůležitější z hlediska faktorů globálního odlesňování a znehodnocování a přeměny lesů a u nichž by intervence formou politiky Unie mohla zajistit nejvyšší přínosy na jednotku hodnoty obchodu. V rámci studie na podporu posouzení dopadů byl proveden rozsáhlý přezkum vědecké literatury, jmenovitě primárních zdrojů, které odhadují dopad spotřeby EU na celosvětové odlesňování a spojují tuto environmentální stopu s konkrétními komoditami, jenž byl podroben křížové kontrole prostřednictvím rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami. Tento proces přinesl první seznam komodit. Dřevo bylo do oblasti působnosti zahrnuto přímo, neboť se na ně již vztahovalo nařízení o dřevu. Podle poslední výzkumné (44) zprávy použité pro analýzu efektivnosti představuje z celkového počtu osmi komodit analyzovaných ve výzkumné zprávě největší podíl na odlesňování vyvolaném EU šest komodit: palmový olej (33,95  %), sója (32,83  %), dřevo (8,62  %), kakao (7,54  %), káva (7,01  %) a hovězí maso (5,01  %). Na maso dovážené do Unie by se měla vztahovat stejná pravidla jako na maso vyprodukované v Unii. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat na vepřové, drůbeží, skopové a kozí maso, aby se zajistilo, že zvířata chovaná mimo Unii a poté dovezená byla krmena komoditami nebo produkty, které nezpůsobují odlesňování. Toto nařízení by se vzhledem k jejich dopadu na celosvětové odlesňování mělo vztahovat i na kaučuk a kukuřici. Komise by měla být oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem rozšíření oblasti působnosti přílohy I.

(27a)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na finanční instituce, protože jejich služby by mohly vést k podpoře činností přímo či nepřímo spojených s odlesňováním a znehodnocováním a přeměnou lesů. Do oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měly být zahrnuty veškeré bankovní, investiční a pojišťovací činnosti finančních institucí, aby se zabránilo tomu, že budou podporovat projekty přímo či nepřímo spojené s odlesňováním nebo znehodnocováním či přeměnou lesů.

(29)

Toto nařízení by mělo stanovit povinnosti týkající se příslušných komodit a produktů, aby bylo možné účinně bojovat proti odlesňování a znehodnocování lesů a podporovat dodavatelské řetězce nezpůsobující odlesňování.

(29)

Toto nařízení by mělo stanovit povinnosti týkající se příslušných komodit a produktů, aby bylo možné účinně bojovat proti odlesňování a znehodnocování a přeměně lesů a podporovat dodavatelské řetězce nezpůsobující odlesňování a také prosazovat ochranu lidských práv, práv původních a místních obyvatel a místních komunit, a to jak v Unii, tak i ve třetích zemích .

(29a)

Při posuzování rizika nesouladu příslušných komodit a produktů určených k uvedení na trh Unie nebo k vývozu z něj s požadavky tohoto nařízení by mělo být zohledněno porušování lidských práv spojené s odlesňováním a znehodnocováním a přeměnou lesů, včetně práv původních obyvatel, místních komunit a držitelů zvykových vlastnických práv.

(30)

Mnoho mezinárodních organizací a subjektů (např. Organizace OSN pro výživu a zemědělství, Mezivládní panel pro změnu klimatu, Program OSN pro životní prostředí, Pařížská dohoda, Mezinárodní unie pro ochranu přírody, Úmluva o biologické rozmanitosti) se ve své práci věnovalo oblasti odlesňování a znehodnocování lesů a definice v tomto nařízení z této práce vycházejí.

(30)

Mnoho mezinárodních organizací a subjektů (např. Organizace OSN pro výživu a zemědělství, Mezivládní panel pro změnu klimatu, Program OSN pro životní prostředí, Pařížská dohoda, Mezinárodní unie pro ochranu přírody, Úmluva o biologické rozmanitosti) se ve své práci věnovalo oblasti odlesňování a znehodnocování lesů a  rovněž přeměně a znehodnocování jiných ekosystémů a definice v tomto nařízení z této práce vycházejí.

(31)

Mělo by být stanoveno rozhodné datum, které poskytne základ pro hodnocení toho, zda byla dotčená půda vystavena odlesňování nebo znehodnocování lesů, což znamená, že žádné komodity a produkty spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení by nesměly vstoupit na trh Unie nebo být vyvezeny, pokud byly vyprodukovány na půdě, kde po tomto datu došlo k odlesňování nebo znehodnocování lesů. Datum by mělo umožňovat náležité ověřování a monitorování v souladu se stávajícími mezinárodními závazky , jako jsou cíle v oblasti udržitelného rozvoje a newyorská deklarace o lesích, což by minimalizovalo náhlé narušení dodavatelských řetězců a zároveň by se odstranily veškeré pobídky k urychlení činností vedoucích k odlesňování a  znehodnocování lesů s ohledem na den vstupu tohoto nařízení v platnost.

(31)

Mělo by být stanoveno rozhodné datum, které poskytne základ pro hodnocení toho, zda byla dotčená půda vystavena odlesňování nebo znehodnocování či přeměně lesů, což znamená, že žádné komodity a produkty spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení by nesměly vstoupit na trh Unie nebo být vyvezeny, pokud byly vyprodukovány na půdě, kde po tomto datu došlo k odlesňování nebo znehodnocování či přeměně lesů. Datum by mělo umožňovat náležité ověřování a monitorování , a to při zohlednění stávajících mezinárodních závazků , jako jsou cíle v oblasti udržitelného rozvoje a newyorská deklarace o lesích, což by minimalizovalo náhlé narušení dodavatelských řetězců a zároveň by se odstranily veškeré pobídky k urychlení činností vedoucích k odlesňování a  znehodnocování a přeměně lesů s ohledem na den vstupu tohoto nařízení v platnost.

(32)

Aby se posílil příspěvek Unie k zastavení odlesňování a  znehodnocování lesů a aby se zajistilo, že komodity a produkty z dodavatelských řetězců souvisejících s  odlesňováním a  znehodnocováním lesů nebudou uváděny na trh Unie, neměly by být příslušné komodity a produkty uváděny nebo dodávány na trh Unie ani vyváženy z trhu Unie, pokud způsobují odlesňování a nejsou vyrobeny v souladu s  příslušnými právními předpisy země produkce . K potvrzení toho, že uvedená podmínka je splněna, by mělo být ke komoditám a produktům vždy připojeno prohlášení o náležité péči.

(32)

Aby se posílil příspěvek Unie k zastavení odlesňování a  znehodnocování a přeměny lesů a aby se zajistilo, že komodity a produkty z dodavatelských řetězců souvisejících s  odlesňováním a znehodnocováním a  přeměnou lesů nebudou uváděny na trh Unie ani z něj vyváženy , neměly by být příslušné komodity a produkty uváděny nebo dodávány na trh Unie ani vyváženy z trhu Unie, pokud způsobují odlesňování a nejsou vyrobeny v souladu s  příslušnými vnitrostátními a mezinárodními právními předpisy a standardy . K potvrzení toho, že uvedená podmínka je splněna, by mělo být ke komoditám a produktům vždy připojeno prohlášení o náležité péči.

(33)

Na základě systémového přístupu by hospodářské subjekty měly přijmout vhodná opatření, aby se ujistily, že příslušné komodity a produkty, které hodlají uvést na trh Unie, splňují požadavky tohoto nařízení týkající se požadavků na původ nezpůsobující odlesňování a zákonnost. Za tímto účelem by hospodářské subjekty měly stanovit a zavést postupy náležité péče. Postup náležité péče vyžadovaný tímto nařízením by měl zahrnovat tři prvky: požadavky na informace, posouzení rizik a opatření ke zmírnění rizik. Postupy náležité péče by měly být navrženy tak, aby poskytovaly přístup k informacím o zdrojích a dodavatelích komodit a produktů uváděných na trh Unie, včetně informací, které prokazují, že nedošlo k odlesňování a  znehodnocování lesů a jsou splněny požadavky na zákonnost, mimo jiné na základě identifikace země a oblasti produkce včetně souřadnic pro geografickou lokalizaci příslušných pozemků. Tyto souřadnice pro geografickou lokalizaci, které vycházejí z určení času, polohy a/nebo pozorování Země, by mohly využívat družicová data a služby poskytované v rámci kosmického programu Unie (EGNOS/Galileo a Copernicus). Na základě těchto informací by hospodářské subjekty měly provádět posouzení rizik. Pokud je zjištěno riziko, měly by hospodářské subjekty toto riziko zmírnit, aby dosáhly žádného nebo jen zanedbatelného rizika. Teprve poté, co dokončí požadované kroky postupu náležité péče a dojde k závěru, že neexistuje žádné nebo jen zanedbatelné riziko, že příslušná komodita nebo příslušný produkt není v souladu s tímto nařízením, by mělo být hospodářskému subjektu povoleno uvést příslušnou komoditu nebo příslušný produkt na trh Unie nebo ji/jej vyvézt.

(33)

Na základě systémového přístupu by hospodářské subjekty měly přijmout vhodná opatření, aby se ujistily, že příslušné komodity a produkty, které hodlají uvést na trh Unie, splňují požadavky tohoto nařízení týkající se požadavků na původ nezpůsobující odlesňování a zákonnost. Za tímto účelem by hospodářské subjekty měly stanovit a zavést postupy náležité péče. Postup náležité péče vyžadovaný tímto nařízením by měl zahrnovat čtyři prvky: požadavky na informace, posouzení rizik opatření ke zmírnění rizik a oznamovací povinnosti . Postupy náležité péče by měly být navrženy tak, aby poskytovaly přístup k informacím o zdrojích a dodavatelích komodit a produktů uváděných na trh Unie, včetně informací, které prokazují splnění požadavku , že nedošlo k odlesňování , znehodnocování a  přeměně lesů a jsou splněny požadavky na zákonnost a že země produkce splnila požadavek na zákonnost a dodržela mezinárodní právo v oblasti lidských práv, včetně práva na předchozí, svobodný a informovaný souhlas , mimo jiné na základě identifikace země produkce nebo její části včetně souřadnic pro geografickou lokalizaci příslušných pozemků. Tyto souřadnice pro geografickou lokalizaci, které vycházejí z určení času, polohy a/nebo pozorování Země, by mohly využívat družicová data a služby poskytované v rámci kosmického programu Unie (EGNOS/Galileo a Copernicus) . Uplatňování požadavku na geolokalizaci v odvětvích, v nichž malí zemědělci představují významný podíl producentů, by mohlo být obzvláště náročné a v případě potřeby by měly být poskytnuty pokyny, jakož i technická a finanční podpora . Na základě těchto informací by hospodářské subjekty měly provádět posouzení rizik. Pokud je zjištěno riziko, měly by hospodářské subjekty toto riziko zmírnit, aby dosáhly žádného nebo jen zanedbatelného rizika. Teprve poté, co dokončí požadované kroky postupu náležité péče a dojde k závěru, že neexistuje žádné nebo jen zanedbatelné riziko, že příslušná komodita nebo příslušný produkt není v souladu s tímto nařízením, by mělo být hospodářskému subjektu povoleno uvést příslušnou komoditu nebo příslušný produkt na trh Unie nebo ji/jej vyvézt. Aby se podpořila transparentnost a usnadnilo vymáhání, měly by hospodářské subjekty každoročně veřejně podávat zprávy o svém systému náležité péče, včetně kroků přijatých k plnění jejich povinností.

(33a)

Hospodářské subjekty by měly vynaložit přiměřené úsilí s cílem zajistit, aby se producentům, kteří jsou jejich dodavateli, a zejména drobným zemědělcům, platila spravedlivá cena, čímž jim zajistí životní minimum a umožní účinně řešit chudobu, která je hlavní příčinou odlesňování.

(33b)

Hospodářské subjekty a obchodníci a příslušné orgány členských států by měly mít možnost využívat nástroje poskytnuté Unií při shromažďování a přepisu informací požadovaných pro postup náležité péče. Agentury odpovědné za program EGNOS/Galileo a Copernicus by měly posílit svou součinnost, aby se tak umožnil holistický přístup. Hospodářské subjekty a obchodníci by měli ve spolupráci s Komisí podporovat zemědělce, zejména drobné zemědělce, původní obyvatelstvo a místní komunity, aby mohli pořizovat a vhodným způsobem využívat nezbytné nástroje ke shromažďování informací, včetně geolokalizace, a k převzetí vlastní odpovědnosti udržitelným způsobem.

(34)

Hospodářské subjekty by měly formálně převzít odpovědnost za soulad příslušných komodit nebo produktů, které hodlají uvést na trh Unie nebo vyvézt, s právními předpisy tak, že zpřístupní prohlášení o náležité péči. Toto nařízení by mělo stanovit vzor takových prohlášení. Předpokládá se, že se tím usnadní prosazování tohoto nařízení prostřednictvím příslušných orgánů a soudů a rovněž se zvýší jeho dodržování ze strany hospodářských subjektů.

(34)

Hospodářské subjekty , které dotčenou komoditu nebo produkt uvádějí na trh Unie nebo které produkt nebo komoditu vyvážejí do třetí země, by měly formálně převzít odpovědnost za soulad příslušných komodit nebo produktů, které hodlají uvést na trh Unie nebo vyvézt, s právními předpisy tak, že zpřístupní prohlášení o náležité péči. Toto nařízení by mělo stanovit vzor takových prohlášení. Předpokládá se, že se tím usnadní prosazování tohoto nařízení prostřednictvím příslušných orgánů a soudů a rovněž se zvýší jeho dodržování ze strany hospodářských subjektů.

(36)

Obchodníci by měli nést odpovědnost za shromažďování a uchovávání informací zajišťujících transparentnost dodavatelského řetězce příslušných komodit a produktů, které dodávají na trh. Velcí obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky, mají významný vliv na dodavatelské řetězce a hrají důležitou roli při zajišťování toho, aby tyto řetězce nebyly spojeny s odlesňováním, a proto by měli mít stejné povinnosti jako hospodářské subjekty.

(36)

Obchodníci by měli nést odpovědnost za shromažďování a uchovávání informací zajišťujících transparentnost dodavatelského řetězce příslušných komodit a produktů, které dodávají na trh. Velcí obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky, mají významný vliv na dodavatelské řetězce a hrají důležitou roli při zajišťování toho, aby dodavatelské řetězce nebyly spojeny s odlesňováním, a proto by měli mít stejné povinnosti jako hospodářské subjekty.

(37)

Aby se podpořila transparentnost a usnadnilo vymáhání, měly by hospodářské subjekty , které nejsou malými a středními podniky, každoročně veřejně podávat zprávy o svém systému náležité péče, včetně kroků přijatých k plnění jejich povinností.

(37)

Aby se podpořila transparentnost a usnadnilo vymáhání, měly by hospodářské subjekty každoročně veřejně podávat zprávy o svém systému náležité péče, včetně kroků přijatých k plnění jejich povinností.

(38)

Ostatní legislativní nástroje EU, které stanoví požadavky na náležitou péči v hodnotovém řetězci, pokud jde o nepříznivé dopady na lidská práva nebo životní prostředí, by se měly použít, pokud v tomto nařízení nejsou obsažena zvláštní ustanovení se stejným cílem, povahou a účinkem, která mohou být upravena podle budoucích legislativních změn. Existence tohoto nařízení by neměla vylučovat použití jiných legislativních nástrojů EU, které stanoví požadavky na náležitou péči v hodnotovém řetězci. Pokud takové jiné právní nástroje EU obsahují konkrétnější ustanovení nebo doplňují ustanovení tohoto nařízení o další požadavky, měla by se tato ustanovení použít ve spojení s ustanoveními tohoto nařízení. Kromě toho, pokud toto nařízení obsahuje konkrétnější ustanovení, neměla by být tato ustanovení vykládána způsobem, který narušuje účinné uplatňování ostatních legislativních nástrojů EU týkajících se náležité péče nebo dosažení jejich obecného cíle.

(38)

Ostatní legislativní nástroje EU, které stanoví požadavky na náležitou péči v hodnotovém řetězci, pokud jde o nepříznivé dopady na lidská práva nebo životní prostředí, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852  (1a) a [připravovaná směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti]  (1b) , by se měly použít, pokud v tomto nařízení nejsou obsažena zvláštní ustanovení se stejným cílem, povahou a účinkem, která mohou být upravena podle budoucích legislativních změn. Cílem tohoto nařízení je zajistit soulad komodit a produktů s požadavky na udržitelnost a zákonnost. Uplatňuje se ex ante před uvedením komodit nebo produktů na trh EU nebo před jejich vývozem z trhu EU. Existence tohoto nařízení vztahujícího se na určité komodity by neměla vylučovat použití jiných legislativních nástrojů EU, které stanoví požadavky na náležitou péči v hodnotovém řetězci. Pokud takové jiné právní nástroje EU obsahují konkrétnější ustanovení nebo doplňují ustanovení tohoto nařízení o další požadavky, měla by se tato ustanovení použít ve spojení s ustanoveními tohoto nařízení. Kromě toho, pokud toto nařízení obsahuje konkrétnější ustanovení, neměla by být tato ustanovení vykládána způsobem, který narušuje účinné uplatňování ostatních legislativních nástrojů EU týkajících se náležité péče nebo dosažení jejich obecného cíle. Komise by měla vydat jasné a srozumitelné pokyny, které hospodářským subjektům a obchodníkům, zejména malým a středním podnikům, pomohou splnit požadavky tohoto nařízení s cílem minimalizovat administrativní a finanční zátěž. Tyto pokyny by rovněž měly hospodářským subjektům poskytovat podporu, aby efektivně plnily požadavky v oblasti náležité péče, pokud spadají do oblasti působnosti jiných překrývajících se legislativních nástrojů, které stanoví další požadavky náležité péče.

(38a)

Mezi odlesňováním a přeměnou ekosystémů a porušováním lidských práv existuje přímá souvislost, zejména pokud jde o práva původních obyvatel a místních komunit. Jejich potřebám a jejich plnému začlenění do provádění tohoto nařízení by měla být věnována zvláštní pozornost. Mělo by být zajištěno plné dodržování mezinárodních textů a norem, včetně Deklarace OSN o právech původních obyvatel, obyčejových vlastnických práv a práva na svobodný, předchozí a informovaný souhlas. Měla by být rovněž prosazována pracovní práva zakotvená v základních úmluvách Mezinárodní organizace práce, práva žen, práva na ochranu životního prostředí a právo na obranu lidských práv a životního prostředí.

(40)

Odpovědnost za vymáhání tohoto nařízení by měla spočívat na členských státech a jejich příslušné orgány by měly být povinny zajistit, aby se toto nařízení plně dodržovalo. Jednotného vymáhání tohoto nařízení, pokud jde o příslušné komodity a produkty, které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí, lze dosáhnout pouze prostřednictvím systematické výměny informací a spolupráce mezi příslušnými orgány, celními orgány a Komisí.

(40)

Odpovědnost za vymáhání tohoto nařízení by měla spočívat na členských státech a jejich příslušné orgány by měly být povinny zajistit, aby se toto nařízení plně dodržovalo. Jednotného vymáhání tohoto nařízení, pokud jde o příslušné komodity a produkty, které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí, lze dosáhnout pouze prostřednictvím systematické výměny informací a spolupráce mezi příslušnými orgány, celními orgány a Komisí. Komise by měla zejména provést analýzu sankcí uplatňovaných členskými státy a vést s nimi výměnu názorů s cílem podpořit harmonizované provádění tohoto nařízení.

(40a)

Pro účely účinného prosazování tohoto nařízení a jeho dodržování příslušnými orgány, hospodářskými subjekty a obchodníky by osoby z řad dotčené veřejnosti měly mít možnost přijmout opatření k zajištění souladu s právními předpisy v oblasti životního prostředí, a chránit tak životní prostředí.

(40b)

Právo na účinnou právní ochranu je mezinárodně uznávaným lidským právem zakotveným v článku 8 Všeobecné deklarace lidských práv, v čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí a v čl. 2 odst. 3 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a je rovněž základním právem Unie ve smyslu článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, a proto by členské státy měly zajistit, aby osoby z řad dotčené veřejnosti nebo osoby, na které má porušení tohoto nařízení dopad, měly přístup k účinné právní ochraně.

(41)

Účinné a efektivní provádění a vymáhání tohoto nařízení má zásadní význam pro dosažení jeho cílů. Za tímto účelem by Komise měla zřídit a spravovat informační systém na podporu hospodářských subjektů a příslušných orgánů, pokud jde o předkládání nezbytných údajů o příslušných komoditách a produktech uváděných na trh a přístup k těmto údajům. Hospodářské subjekty by měly do informačního systému odesílat prohlášení o náležité péči. Informační systém by měl být přístupný příslušným orgánům a celním orgánům, aby se usnadnilo plnění jejich povinností podle tohoto nařízení. Informační systém by měl být přístupný i širší veřejnosti, přičemž anonymizované údaje by měly být poskytovány v otevřeném a strojově čitelném formátu v souladu s unijní politikou otevřených dat.

(41)

Účinné a efektivní provádění a vymáhání tohoto nařízení má zásadní význam pro dosažení jeho cílů. Za tímto účelem by Komise měla zřídit a spravovat informační systém na podporu hospodářských subjektů a příslušných orgánů, pokud jde o předkládání nezbytných údajů o příslušných komoditách a produktech uváděných na trh a přístup k těmto údajům. Hospodářské subjekty by měly do informačního systému odesílat prohlášení o náležité péči. Informační systém by měl být přístupný příslušným orgánům a celním orgánům, aby se usnadnilo plnění jejich povinností podle tohoto nařízení , a měl by usnadňovat předávání informací mezi členskými státy, příslušnými orgány a celními úřady . Údaje citlivé z jiného než obchodního hlediska by měly být přístupné širší veřejnosti, přičemž údaje musí být anonymizované – s výjimkou informací týkajících se seznamu hospodářských subjektů a obchodníků, kteří nedodržují předpisy – a poskytovány v otevřeném a strojově čitelném formátu v souladu s unijní politikou otevřených dat.

(42)

U příslušných komodit, které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí, jsou příslušné orgány pověřeny ověřováním souladu příslušných komodit a produktů s povinnostmi podle tohoto nařízení, zatímco úlohou celních orgánů je zajistit, aby odkaz na prohlášení o náležité péči byl případně uveden v celním prohlášení, a kromě toho od okamžiku, kdy bude zavedeno elektronické rozhraní pro výměnu informací mezi celními orgány a příslušnými orgány, po úvodní analýze rizik provedené příslušnými orgány kontrolovat status prohlášení o náležité péči v informačním systému a přijmout příslušné kroky (tj. pozastavit nebo odmítnout komoditu nebo produkt, pokud o to budou požádány prostřednictvím statusu v informačním systému). Tato zvláštní organizace kontrol vylučuje použití kapitoly VII nařízení (EU) 2019/1020, pokud jde o uplatňování a prosazování tohoto nařízení.

(42)

U příslušných komodit a produktů , které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí, jsou příslušné orgány pověřeny ověřováním souladu příslušných komodit a produktů s povinnostmi podle tohoto nařízení , a to mimo jiné na základě prohlášení o náležité péči a výroční zprávy o auditu, které předloží hospodářské subjekty , zatímco úlohou celních orgánů je zajistit, aby odkaz na prohlášení o náležité péči byl případně uveden v celním prohlášení, a kromě toho od okamžiku, kdy bude zavedeno elektronické rozhraní pro výměnu informací mezi celními orgány a příslušnými orgány, po úvodní analýze rizik provedené příslušnými orgány kontrolovat status prohlášení o náležité péči v informačním systému a přijmout příslušné kroky (tj. pozastavit nebo odmítnout komoditu nebo produkt, pokud o to budou požádány prostřednictvím statusu v informačním systému). Tato zvláštní organizace kontrol vylučuje použití kapitoly VII nařízení (EU) 2019/1020, pokud jde o uplatňování a prosazování tohoto nařízení.

(42a)

Kontroly prováděné příslušnými orgány by měly být prováděny způsobem, který co nejméně narušuje obchod a činnost hospodářských subjektů a obchodníků.

(43a)

Komise by měla zajistit odpovídající a dostatečné finanční zdroje, konkrétně i na technickou podporu, mimo jiné prostřednictvím Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, s cílem pomoci partnerským zemím při plnění požadavků stanovených tímto nařízením. Tyto zdroje by měly být k dispozici již před vstupem tohoto nařízení v platnost a jeho plným provedením, aby byla posílena adaptační kapacita dotčených komunit, přičemž je nutné věnovat zvláštní pozornost drobným zemědělcům

(45)

Za účelem optimalizace kontrolního procesu u příslušných komodit a produktů, které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí, a pro snížení zátěže spojené s tímto procesem je nutné zřídit elektronická rozhraní, která umožní automatický přenos dat mezi celními systémy a informačním systémem příslušných orgánů. Přirozeným kandidátem na podporu takovýchto přenosů dat je jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví. Rozhraní by měla být vysoce automatizovaná a snadno použitelná a měla by být omezena další zátěž pro celní orgány . Kromě toho je s ohledem na omezené rozdíly mezi údaji, které mají být uvedeny v celním prohlášení a v prohlášení o náležité péči, vhodné navrhnout rovněž přístup na základě přímého vztahu mezi podniky a veřejnou správou, kdy obchodníci a hospodářské subjekty zpřístupní prohlášení o náležité péči pro příslušnou komoditu nebo příslušný produkt prostřednictvím vnitrostátního jednotného portálu pro oblast celnictví a toto prohlášení bude automaticky předáno do informačního systému používaného příslušnými orgány. Celní orgány a příslušné orgány by měly přispět k určení údajů, které mají být předány, a případných dalších technických požadavků.

(45)

Za účelem optimalizace kontrolního procesu u příslušných komodit a produktů, které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí, a pro snížení zátěže spojené s tímto procesem je nutné zřídit interoperabilní elektronická rozhraní, která umožní automatický přenos dat mezi celními systémy a informačním systémem příslušných orgánů. Přirozeným kandidátem na podporu takovýchto přenosů dat je jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví. Rozhraní by měla být vysoce automatizovaná a snadno použitelná a měla by celním orgánům proces usnadnit a rovněž omezit náklady a zátěž pro hospodářské subjekty . Kromě toho je s ohledem na omezené rozdíly mezi údaji, které mají být uvedeny v celním prohlášení a v prohlášení o náležité péči, vhodné navrhnout rovněž přístup na základě přímého vztahu mezi podniky a veřejnou správou, kdy obchodníci a hospodářské subjekty zpřístupní prohlášení o náležité péči pro příslušnou komoditu nebo příslušný produkt prostřednictvím vnitrostátního jednotného portálu pro oblast celnictví a toto prohlášení bude automaticky předáno do informačního systému používaného příslušnými orgány. Celní orgány a příslušné orgány by měly přispět k určení údajů, které mají být předány, a případných dalších technických požadavků.

(46)

Riziko spojené s uvedením nevyhovujících komodit a produktů na trh Unie se liší v závislosti na komoditě a produktu a také na zemi jejich původu a produkce. Hospodářské subjekty, které získávají komodity a produkty ze zemí nebo jejich částí představujících nízké riziko pěstování, sklizně nebo produkce příslušných komodit v rozporu s tímto nařízením, by měly mít méně povinností, a tím by se snížily náklady na dodržování předpisů a administrativní zátěž. Komodity a produkty z vysoce rizikových zemí nebo jejich částí by měly podléhat zesílené kontrole ze strany příslušných orgánů.

(46)

Riziko spojené s uvedením nevyhovujících komodit a produktů na trh Unie se liší v závislosti na komoditě a produktu a také na zemi jejich původu a produkce nebo jejích částech . Hospodářské subjekty, které získávají komodity a produkty ze zemí nebo jejich částí představujících nízké riziko pěstování, sklizně nebo produkce příslušných komodit v rozporu s tímto nařízením, by měly mít méně povinností, a tím by se snížily náklady na dodržování předpisů a administrativní zátěž , ledaže by hospodářský subjekt měl informace o tom, že existuje riziko nedodržování tohoto nařízení, nebo důvod se domnívat, že takovéto riziko existuje. Pokud příslušný orgán získá informace o tom, že existuje riziko obcházení požadavků tohoto nařízení, například pokud je příslušná komodita nebo produkt vyrobený ve vysoce rizikové zemi následně zpracován Unii nebo vyvezen do Unie ze země s nízkým rizikem, přičemž celní prohlášení nebo prohlášení o náležité péči uvádí, že daná komodita nebo produkt byly vyrobeny v zemi s nízkým rizikem, měl by prostřednictvím dalších kontrol ověřit, zda došlo k porušení, a případně přijmout vhodná opatření, jako je zabavení a pozastavení uvádění příslušné komodity nebo produktu na trh, jakož i provést další kontroly . Komodity a produkty z vysoce rizikových zemí nebo jejich částí by měly podléhat zesílené kontrole ze strany příslušných orgánů.

(47)

Z tohoto důvodu by Komise měla posoudit riziko odlesňování a  znehodnocování lesů na úrovni země nebo jejích částí podle řady kritérií, která odrážejí kvantitativní, objektivní a mezinárodně uznávané údaje, jakož i znaky toho, že země se aktivně zapojují do boje proti odlesňování a znehodnocování lesů. Tyto srovnávací informace by měly hospodářským subjektům v Unii usnadnit výkon náležité péče a příslušným orgánům monitorování a vymáhání souladu s právními předpisy a zároveň by měly producentským zemím poskytnout pobídku ke zvýšení udržitelnosti jejich systémů zemědělské produkce a snížení jejich dopadu na odlesňování. To by mělo napomoci větší transparentnosti a udržitelnosti dodavatelských řetězců. Tento systém referenčního srovnávání by měl být založen na třístupňové klasifikaci zemí, které mají být považovány za země s nízkým, standardním nebo vysokým rizikem. Aby byla zajištěna náležitá transparentnost a jasnost, měla by Komise zejména zpřístupnit veřejnosti údaje používané pro referenční srovnávání, důvody navrhované změny klasifikace a odpověď dotčené země. U příslušných komodit a produktů ze zemí s nízkým rizikem nebo částí zemí určených jako země s nízkým rizikem by mělo být hospodářským subjektům umožněno uplatňovat zjednodušenou náležitou péči, zatímco příslušné orgány by měly mít povinnost uplatňovat zesílenou kontrolu příslušných komodit a produktů z vysoce rizikových zemí nebo části zemí označených jako vysoce rizikové. Komise by měla být zmocněna přijímat prováděcí opatření k určení zemí nebo jejich částí, které představují nízké nebo vysoké riziko spojené s produkcí příslušných komodit a produktů, které nejsou v souladu s tímto nařízením.

(47)

Z tohoto důvodu by Komise měla posoudit riziko odlesňování a  znehodnocení či přeměny lesů na úrovni země nebo jejích částí podle řady kritérií, která odrážejí kvantitativní, objektivní a mezinárodně uznávané údaje, jakož i znaky toho, že země se aktivně zapojují do boje proti odlesňování a znehodnocování a přeměny lesů a zabývají se právy původních obyvatel a místních komunit . Tyto srovnávací informace by měly hospodářským subjektům v Unii usnadnit výkon náležité péče a příslušným orgánům monitorování a vymáhání souladu s právními předpisy a zároveň by měly producentským zemím poskytnout pobídku ke zvýšení udržitelnosti jejich systémů zemědělské produkce a snížení jejich dopadu na odlesňování. To by mělo napomoci větší transparentnosti a udržitelnosti dodavatelských řetězců. Tento systém referenčního srovnávání by měl být založen na třístupňové klasifikaci zemí, které mají být považovány za země s nízkým, standardním nebo vysokým rizikem. Aby byla zajištěna náležitá transparentnost a jasnost, měla by Komise zejména zpřístupnit veřejnosti údaje používané pro referenční srovnávání, důvody navrhované změny klasifikace a odpověď dotčené země. U příslušných komodit a produktů ze zemí s nízkým rizikem nebo částí zemí určených jako země s nízkým rizikem by mělo být hospodářským subjektům umožněno uplatňovat zjednodušenou náležitou péči, zatímco příslušné orgány by měly mít povinnost uplatňovat zesílenou kontrolu příslušných komodit a produktů z vysoce rizikových zemí nebo části zemí označených jako vysoce rizikové. Komise by měla být zmocněna přijímat prováděcí opatření k určení zemí nebo jejich částí, které představují nízké nebo vysoké riziko spojené s produkcí příslušných komodit a produktů, které nejsou v souladu s tímto nařízením.

(47a)

Má-li se předejít tomu, aby toto nařízení vytvářelo zbytečná omezení obchodu, měla by Komise spolupracovat se zeměmi, které byly označeny jako země se standardním nebo vysokým rizikem, a s příslušnými zúčastněnými stranami v těchto zemích s cílem míru tohoto rizika snížit.

(48)

Příslušné orgány by měly vykonávat v pravidelných intervalech kontroly hospodářských subjektů s cílem ověřit, že subjekty skutečně plní povinnosti stanovené v tomto nařízení. Příslušné orgány by dále měly provádět kontroly v případě, že mají k dispozici a využívají významné informace, včetně opodstatněných obav vyjádřených třetími osobami. Pro komplexní pokrytí příslušných komodit a produktů, příslušných hospodářských subjektů a obchodníků a objemů jejich podílu na komoditách a produktech by se měl uplatňovat dvousložkový přístup. Příslušné orgány by tudíž měly být povinny kontrolovat určité procento hospodářských subjektů a obchodníků a současně pokrýt i určitou procentní část příslušných komodit a produktů. Tyto procentní části by měly být vyšší u příslušných komodit a produktů z vysoce rizikových zemí nebo jejich částí.

(48)

Příslušné orgány by měly vykonávat v pravidelných intervalech kontroly hospodářských subjektů s cílem ověřit, že subjekty skutečně plní povinnosti stanovené v tomto nařízení. Příslušné orgány by dále měly provádět kontroly v případě, že mají k dispozici a využívají významné informace, včetně opodstatněných obav vyjádřených třetími osobami. Pro komplexní pokrytí příslušných komodit a produktů, příslušných hospodářských subjektů a obchodníků a objemů jejich podílu na komoditách a produktech by se měl uplatňovat dvousložkový přístup. Příslušné orgány by tudíž měly být povinny kontrolovat určité procento hospodářských subjektů a obchodníků a současně pokrýt i určitou procentní část příslušných komodit a produktů. Tyto procentní části by měly být vyšší u příslušných komodit a produktů z vysoce rizikových zemí nebo jejich částí , zatímco v případě zemí s nízkým rizikem nebo jejich částí mohou být nižší .

(49)

Kontroly hospodářských subjektů a obchodníků prováděné příslušnými orgány by měly zahrnovat systémy náležité péče a soulad příslušných komodit a produktů s ustanoveními tohoto nařízení. Kontroly by měly vycházet z plánu kontrol založeného na riziku. Plán by měl obsahovat kritéria rizik, která příslušným orgánům umožní provést analýzu rizik u prohlášení o náležité péči předložených hospodářskými subjekty a obchodníky. Kritéria rizik by měla zohledňovat riziko odlesňování spojené s příslušnými komoditami a produkty v zemi produkce, historii dodržování povinností hospodářských subjektů a obchodníků podle tohoto nařízení a jakékoli další významné informace, které mají příslušné orgány k dispozici. Analýza rizik u prohlášení o náležité péči by měla příslušným orgánům umožnit kontrolu identifikace hospodářských subjektů, obchodníků a příslušných komodit a produktů a měla by být prováděna pomocí technik elektronického zpracování dat v informačním systému, který shromažďuje prohlášení o náležité péči.

(49)

Kontroly hospodářských subjektů a obchodníků prováděné příslušnými orgány by měly zahrnovat systémy náležité péče a soulad příslušných komodit a produktů s ustanoveními tohoto nařízení. Kontroly by měly vycházet z plánu kontrol založeného na riziku. Plán by měl obsahovat kritéria rizik, která příslušným orgánům umožní provést analýzu rizik u prohlášení o náležité péči předložených hospodářskými subjekty a obchodníky. Kritéria rizik by měla zohledňovat riziko odlesňování spojené s příslušnými komoditami a produkty v zemi produkce, historii dodržování povinností hospodářských subjektů a obchodníků podle tohoto nařízení a jakékoli další významné informace, které mají příslušné orgány k dispozici. Analýza rizik u prohlášení o náležité péči by měla příslušným orgánům umožnit kontrolu identifikace hospodářských subjektů, obchodníků a příslušných komodit a produktů a měla by být prováděna pomocí technik elektronického zpracování dat v informačním systému, který shromažďuje prohlášení o náležité péči. Pokud je to nezbytné a technicky možné, měly by příslušné orgány v úzké spolupráci s orgány ve třetích zemích provádět také kontroly na místě.

(50)

V případě, že analýza rizik provedená u prohlášení o náležité péči odhalí vysoké riziko nedodržení právních předpisů týkající se konkrétních relevantních komodit a produktů, měly by mít příslušné orgány možnost přijmout okamžitá předběžná opatření, aby zabránily jejich uvedení nebo dodání na trh Unie. V případě, že by takové příslušné komodity a produkty vstupovaly na trh Unie nebo tento trh opouštěly, měly by příslušné orgány požádat celní orgány o pozastavení propuštění do volného oběhu nebo vývozu, aby příslušné orgány mohly provést nezbytné kontroly. Tato žádost by měla být sdělena prostřednictvím systému rozhraní mezi celními a příslušnými orgány. Pozastavení uvedení nebo dodání na trh Unie, propuštění do volného oběhu nebo vývozu by mělo být omezeno na tři pracovní dny , s výjimkou případů, kdy příslušné orgány vyžadují dodatečnou lhůtu k posouzení souladu příslušných komodit a produktů s tímto nařízením. V takovém případě by příslušné orgány měly přijmout dodatečná předběžná opatření k prodloužení doby pozastavení nebo by měly o takové prodloužení požádat celní orgány v případě, že příslušné komodity a produkty vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí.

(50)

V případě, že analýza rizik provedená u prohlášení o náležité péči odhalí vysoké riziko nedodržení právních předpisů týkající se konkrétních relevantních komodit a produktů, měly by mít příslušné orgány možnost přijmout okamžitá předběžná opatření, aby zabránily jejich uvedení nebo dodání na trh Unie nebo jejich vývozu z  Unie. V případě, že by takové příslušné komodity a produkty vstupovaly na trh Unie nebo tento trh opouštěly, měly by příslušné orgány požádat celní orgány o pozastavení propuštění do volného oběhu nebo vývozu, aby příslušné orgány mohly provést nezbytné kontroly. Tato žádost by měla být sdělena prostřednictvím systému rozhraní mezi celními a příslušnými orgány. Pozastavení uvedení nebo dodání na trh Unie, propuštění do volného oběhu nebo vývozu by mělo být omezeno na pět pracovních dnů nebo na 72 hodin u čerstvých komodit a produktů , u nichž hrozí znehodnocení, s  výjimkou případů, kdy příslušné orgány vyžadují dodatečnou lhůtu k posouzení souladu příslušných komodit a produktů s tímto nařízením. V takovém případě by příslušné orgány měly přijmout dodatečná předběžná opatření k prodloužení doby pozastavení nebo by měly o takové prodloužení požádat celní orgány v případě, že příslušné komodity a produkty vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí.

(50a)

Hospodářské subjekty by měly podporovat, aby jejich dodavatelé, kteří jsou drobnými zemědělci, dodržovali toto nařízení, a to i prostřednictvím investic a budování kapacit, jakož i mechanismů stanovování cen, které producentům, kteří jsou dodavateli subjektů, zajistí životní minimum.

(51)

Plán kontrol by měl být pravidelně aktualizován na základě výsledků jeho provádění. Hospodářské subjekty, které dlouhodobě dodržují předpisy, by měly podléhat kontrolám s nižší četností.

(51)

Plán kontrol by měl být pravidelně aktualizován na základě výsledků jeho provádění. Hospodářské subjekty, které dlouhodobě dodržují předpisy, by mohly podléhat kontrolám s nižší četností.

(51a)

Má-li Komise důvod se domnívat, že členský stát neprovádí dostatečné kontroly k zajištění prosazování tohoto nařízení, měla by být poté, co v této věci naváže dialog s tímto členským státem, pověřena provedením změn v plánu kontrol v tomto členském státě s cílem zajistit nápravu situace.

(52)

Aby bylo zajištěno provádění a účinné vymáhání tohoto nařízení, měly by mít členské státy pravomoc stáhnout nevyhovující příslušné komodity a produkty z trhu a oběhu a přijmout vhodná nápravná opatření. Měly by také zajistit, aby porušování tohoto nařízení, zejména ze strany hospodářských subjektů a obchodníků, bylo trestáno účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

(52)

Aby bylo zajištěno provádění a účinné vymáhání tohoto nařízení, měly by mít členské státy pravomoc stáhnout nevyhovující příslušné komodity a produkty z trhu a oběhu a přijmout vhodná nápravná opatření. Měly by také zajistit, aby porušování tohoto nařízení, zejména ze strany hospodářských subjektů a obchodníků, bylo trestáno účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi a aby hospodářské subjekty, které nedodržují povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, nesly odpovědnost a byly povinny nahradit škodu, které by uplatňování náležité péče bývalo zabránilo .

(52a)

Komise by měla zveřejňovat jména hospodářských subjektů a obchodníků, kteří nejednají v souladu s tímto nařízením. To by mohlo ostatním hospodářským subjektům a obchodníkům pomoci při posuzování rizik a zvýšit tlak spotřebitelů a občanské společnosti na subjekty a obchodníky, kteří nedodržují předpisy, aby získávali zdroje z dodavatelských řetězců, jež nezpůsobují odlesňování.

(53)

S ohledem na mezinárodní povahu odlesňování a znehodnocování lesů a souvisejícího obchodu by příslušné orgány měly spolupracovat navzájem, s celními orgány členských států, s Komisí, jakož i se správními orgány třetích zemí. Příslušné orgány by rovněž měly spolupracovat s příslušnými orgány při dohledu a prosazování ostatních legislativních nástrojů EU, které stanoví požadavky na náležitou péči v hodnotovém řetězci, pokud jde o na nepříznivé dopady na lidská práva nebo životní prostředí.

(53)

S ohledem na mezinárodní povahu odlesňování, znehodnocování lesů, přeměnu lesů a souvisejícího obchodu by příslušné orgány měly spolupracovat navzájem, s celními orgány členských států, s Komisí, jakož i se správními orgány třetích zemí. Příslušné orgány by rovněž měly spolupracovat s příslušnými orgány při dohledu a prosazování ostatních legislativních nástrojů EU, které stanoví požadavky na náležitou péči v hodnotovém řetězci, pokud jde o na nepříznivé dopady na lidská práva nebo životní prostředí.

(53a)

S cílem usnadnit hospodářským subjektům, orgánům členských států a zainteresovaným orgánům třetích zemí přístup k faktickým, spolehlivým a aktualizovaným informacím o odlesňování a usnadnit hospodářským subjektům dodržování požadavků tohoto nařízení, by Komise měla zřídit platformu, jež by pokrývala lesní oblasti po celém světě a obsahovala soubor nástrojů, který by všem stranám umožňoval rychle přejít k „nulovému odlesňování“ napříč dodavatelskými řetězci. Tato platforma by měla zahrnovat tematické mapy, mapu krajinného pokryvu s časovými řadami od rozhodného data stanoveného tímto nařízením a řady tříd umožňujících zkoumat složení krajiny. Platforma by měla rovněž zahrnovat systém varování založený na měsíčním monitorování změny lesního porostu a řadu analýz a uživatelsky vstřícných a zabezpečených výstupů, které by znázorňovaly, jak jsou dodavatelské řetězce spojeny s odlesňováním. Platforma by měla být zpřístupněna všem hospodářským subjektům, orgánům členských států a zainteresovaným orgánům třetích zemí s cílem podpořit využívání co nejpřesnějších a nejaktuálnějších informací, vypracovat posouzení a analýzy rizik, zlepšit kontroly prohlášení a referenční srovnávání zemí a rozvíjet přístup založený na spolupráci. Platforma by měla využívat družicové snímky, včetně družic Sentinel programu Copernicus, které jsou schopny poskytovat požadované věcné, spolehlivé a aktualizované informace.

(54)

Jakkoli se toto nařízení zabývá odlesňováním a znehodnocováním lesů, jak se předpokládá ve sdělení z roku 2019 „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, ochrana lesů by neměla vést k přeměně nebo znehodnocování jiných přírodních ekosystémů. Ekosystémy, jako jsou mokřady, savany a rašeliniště, jsou velmi důležité pro celosvětové úsilí v boji proti změně klimatu, jakož i pro další cíle v oblasti udržitelného rozvoje, a jejich přeměna nebo znehodnocení vyžadují zvláštní naléhavou pozornost. Aby tento problém vyřešila, měla by Komise dva roky po vstupu nařízení v platnost posoudit nezbytnost a proveditelnost rozšíření oblasti působnosti na další ekosystémy a další komodity. Zároveň by Komise měla prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci provést i přezkum příslušných produktů vyjmenovaných v příloze I tohoto nařízení.

(55)

Aby bylo zajištěno, že požadavky na informace, které musí hospodářské subjekty dodržet a které jsou stanoveny v tomto nařízení, budou i nadále relevantní a v souladu s vědeckým a technologickým vývojem, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění požadavků na informace nezbytných pro postup náležité péče, informace a kritéria pro posuzování rizik a zmírňování rizik, které musí hospodářské subjekty splňovat a které jsou stanoveny v tomto nařízení a v seznamu zboží v příloze I tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Evropský parlament a Rada měly obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(55)

Aby bylo zajištěno, že požadavky na informace, které musí hospodářské subjekty dodržet a které jsou stanoveny v tomto nařízení, budou i nadále relevantní a v souladu s vědeckým a technologickým vývojem, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění požadavků na informace nezbytných pro postup náležité péče, informace a kritéria pro posuzování rizik a zmírňování rizik, které musí hospodářské subjekty splňovat a které jsou stanoveny v tomto nařízení a v seznamu zboží v příloze I tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni a  se zúčastněnými stranami, a  aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Evropský parlament a Rada měly obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(57)

Nařízení (ES) č. 2173/2005 stanoví postupy Unie pro provádění režimu licencí FLEGT prostřednictvím dvoustranných dobrovolných dohod o partnerství se zeměmi produkujícími dřevo. Aby byly dodrženy dvoustranné závazky, které Evropská unie přijala, a zachován pokrok dosažený s partnerskými zeměmi, které mají zaveden funkční systém (fáze udělování licencí FLEGT), mělo by toto nařízení obsahovat ustanovení, které deklaruje, že dřevo a výrobky na bázi dřeva, na které se vztahuje licence FLEGT, splňují požadavek zákonnosti podle tohoto nařízení.

(57)

Nařízení (ES) č. 2173/2005 stanoví postupy Unie pro provádění režimu licencí FLEGT prostřednictvím dvoustranných dobrovolných dohod o partnerství se zeměmi produkujícími dřevo. Účelem dobrovolných dohod o partnerství jsou systémové změny v lesnictví, jejichž cílem je udržitelná správa lesů, vymýcení nezákonné těžby dřeva a podpora celosvětového úsilí o zastavení odlesňování. Dobrovolné dohody o partnerství představují pro Unii i partnerské země důležitý právní rámec, který se podařilo vytvořit díky dobré spolupráci a angažovanosti těchto zemí. Podporovány by měly být i nové dobrovolné dohody o partnerství s dalšími partnery. Toto nařízení by mělo vycházet z činnosti vykonané v rámci nařízení (ES) č. 2173/2005, které i nadále zůstává důležitým mechanismem na ochranu lesů ve světě. Aby byly dodrženy dvoustranné závazky, které Evropská unie přijala, a zachován pokrok dosažený s partnerskými zeměmi, které mají zaveden funkční systém (fáze udělování licencí FLEGT), a aby byli další partneři motivováni k dosažení této fáze, mělo by toto nařízení obsahovat ustanovení, které deklaruje, že dřevo a výrobky na bázi dřeva, na které se vztahuje licence FLEGT, splňují požadavek zákonnosti podle tohoto nařízení , čímž se zajistí, že splnění této části požadavku na náležitou péči bude snadno ověřitelné . Partnerství v rámci dobrovolné dohody o partnerství by měla být podporována odpovídajícími zdroji a také by jim měla být poskytována specifická podpora v oblasti administrativy a budování kapacit. Nařízení (ES) č. 2173/2005 také zůstane důležitým systémem poskytujícím rámec pro mnohostranné konzultace.

(57a)

Komise by měla pomáhat nejméně rozvinutým zemím a malým a středním podnikům pochopit, provádět a dodržovat normy stanovené v tomto nařízení, přičemž by měla udržovat otevřenou spolupráci za účelem budování kapacit s vnitrostátními, regionálními a místními vládami, organizacemi občanské společnosti a producenty, zejména malými producenty.

(58)

Jakkoli se toto nařízení zabývá odlesňováním a  znehodnocováním lesů, jak se předpokládá ve sdělení z roku 2019 „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, ochrana lesů by neměla vést k přeměně nebo znehodnocování jiných přírodních ekosystémů. Ekosystémy, jako jsou mokřady, savany a rašeliniště, jsou velmi důležité pro celosvětové úsilí v boji proti změně klimatu, jakož i pro další cíle v oblasti udržitelného rozvoje, a jejich přeměna nebo znehodnocení vyžadují zvláštní naléhavou pozornost . Do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost by proto mělo být provedeno zhodnocení potřeby a proveditelnosti rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na další ekosystémy vedle lesů.

(58)

Jakkoli se toto nařízení zabývá odlesňováním , znehodnocováním lesů a  přeměnou lesů, jak se předpokládá ve sdělení z roku 2019 „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, ochrana lesů by neměla vést k přeměně nebo znehodnocování jiných přírodních ekosystémů. Ekosystémy, jako jsou mokřady, savany a rašeliniště, jsou velmi důležité pro celosvětové úsilí v boji proti změně klimatu a krizi biologické rozmanitosti , jakož i pro další cíle v oblasti udržitelného rozvoje, a jejich přeměna nebo znehodnocení vyžadují zvláštní naléhavá opatření a prevenci . Není pochyb o tom, že spotřeba v Unii je významnou hnací silou přeměny a degradace biologicky rozmanitých a nelesních ekosystémů bohatých na uhlík po celém světě. Aby se snížila stopa Unie na všech přírodních ekosystémech, mělo by být nejpozději do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost provedeno hodnocení a vypracován legislativní návrh na rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na další ekosystémy vedle lesů a jiných zalesněných ploch, přičemž přípravy by měly být zahájeny nejpozději v den vstupu tohoto nařízení v platnost . Další zpoždění při zahrnování ostatních ekosystémů do tohoto nařízení by mohlo způsobit přesun zemědělské produkce z lesů do nelesních ekosystémů. Ty jsou také stále více pod tlakem přeměny a znehodnocování v důsledku produkce komodit pro trh Unie. Komise by měla dva roky po vstupu toho nařízení v platnost také posoudit nezbytnost a proveditelnost rozšíření oblasti působnosti na další komodity. Zároveň by Komise měla prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci provést i přezkum příslušných produktů vyjmenovaných v příloze I tohoto nařízení.

(58a)

S ohledem na žádost Evropského parlamentu uvedenou v jeho usnesení „Právní rámec EU pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni EU“ ze dne 22. října 2020 a na převážnou většinu téměř 1,2 milionu účastníků veřejné konzultace Komise o odlesňování, znehodnocování lesů a přeměně lesů z důvodu poptávky, kteří se vyslovili pro to, aby do tohoto nařízení byly zahrnuty nelesní ekosystémy, by Komise měla založit své hodnocení a legislativní návrh na rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na další ekosystémy na definicích „přírodních ekosystémů“, „přeměny přírodního ekosystému“ a „znehodnocování lesů a přírodních ekosystémů“ a nejzazším termínu 31. prosince 2019, jak je stanoveno v tomto nařízení.

(60)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž bojovat proti odlesňování a  znehodnocování lesů omezením příspěvku spotřeby v Unii, nemůže být dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, a proto jej může být z důvodu jeho rozsahu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(60)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž bojovat proti odlesňování , znehodnocování lesů a  přeměně lesů omezením příspěvku spotřeby v Unii a motivací k omezení odlesňování v producentských zemích , nemůže být dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, a proto jej může být z důvodu jeho rozsahu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(61)

Hospodářským subjektům, obchodníkům a  příslušným orgánům by měla být poskytnuta přiměřená doba, aby se připravily na plnění požadavků uvedených v tomto nařízení,

(61)

Aby nedošlo k narušení dodavatelského řetězce a  omezily se negativní dopady na třetí země, měla by být obchodním partnerům, a zejména drobným zemědělcům, hospodářským subjektům, obchodníkům a příslušným orgánům poskytnuta přiměřená doba, aby se připravili na plnění požadavků uvedených v tomto nařízení,

a)

minimalizovat příspěvek Unie k odlesňování a  znehodnocování lesů na celém světě;

a)

minimalizovat příspěvek Unie k odlesňování , znehodnocování lesů a  přeměně lesů na celém světě;

b)

snížit příspěvek Evropské unie k emisím skleníkových plynů a celosvětovému úbytku biologické rozmanitosti.

b)

snížit příspěvek Evropské unie k emisím skleníkových plynů a celosvětovému úbytku biologické rozmanitosti;

ba)

přispět k omezení globálního odlesňování.

1)

„odlesňováním“ přeměna lesa na plochy k zemědělskému využití , ať již je způsobena člověkem, či nikoli;

1)

„odlesňováním“ přeměna, ať již je způsobena člověkem, či nikoli , lesa nebo jiné zalesněné plochy na plochy k zemědělskému využití nebo na pěstovaný les ;

1a)

2a)

2b)

5a)

6)

„znehodnocováním lesů“ těžební postupy, které nejsou udržitelné a způsobují snížení nebo ztrátu biologické nebo ekonomické produktivity a komplexnosti lesních ekosystémů, což má za následek dlouhodobé snížení celkové nabídky prospěchu z lesa , který zahrnuje dřevo , biologickou rozmanitost a další produkty nebo služby;

6)

„znehodnocováním lesů a jiných přírodních ekosystémů“ snížení nebo ztráta biologické nebo ekonomické produktivity a komplexnosti lesů a dalších zalesněných ploch a jiných přírodních ekosystémů ovlivňující jejich druhové složení , strukturu nebo funkci, bez ohledu na to, zda jsou přímo způsobeny člověkem , či nikoli; to zahrnuje nezákonné využívání lesů, dalších zalesněných ploch nebo jiných přírodních ekosystémů, jakož používání postupů obhospodařování , které mají významný nebo trvalý dopad na jejich schopnost podporovat biologickou rozmanitost nebo poskytovat ekosystémové služby;

7)

8)

výrazem „nezpůsobující odlesňování“

8)

výrazem „nezpůsobující odlesňování“ popis toho, že příslušné komodity a produkty včetně těch, které se používají pro příslušné produkty nebo jsou v nich obsaženy, byly vyprodukovány na půdě, na níž nedošlo k odlesňování, a nevedly nebo nepřispěly ke znehodnocování lesů nebo přeměně lesů po 31. prosinci 2019;

a)

popis toho, že příslušné komodity a produkty včetně těch, které se používají pro příslušné produkty nebo jsou v nich obsaženy, byly vyprodukovány na půdě, na níž po 31. prosinci 2020 nedošlo k odlesňování, a

b)

že dřevo bylo z lesa vytěženo, aniž by po 31. prosinci 2020 těžba vyvolala znehodnocování lesa;

9)

„vyprodukovaným“ vypěstovaný, sklizený či vytěžený , odchovaný, krmený nebo získaný na příslušném pozemku;

9)

„vyprodukovaným“ vypěstovaný, sklizený či vytěžený nebo získaný na příslušném pozemku , nebo v případě hospodářských zvířat se tím rozumí na všech příslušných pozemcích, které jsou součástí procesu chovu hospodářských zvířat ;

16)

„zanedbatelným rizikem“ úplné posouzení pro daný produkt specifických i obecných údajů o souladu s čl. 3 písm. a) a b) u příslušných komodit nebo produktů, z něhož nevyplývá žádný důvod k obavám ;

16)

„zanedbatelným rizikem“ úroveň rizika, která se vztahuje na příslušné komodity a produkty, které mají být uvedeny na trh Unie nebo z něj vyvezeny, pokud tyto komodity nebo produkty nevykazují žádné důvody k obavám na základě úplného posouzení specifických i obecných údajů o souladu s článkem 3 a uplatňování vhodných zmírňujících opatření ;

16a)

18)

„nevyhovujícími produkty“ příslušné komodity a produkty, které nebyly vyrobeny způsobem „nezpůsobujícím odlesňování“ nebo nebyly vyrobeny v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce nebo vykazují obě tyto charakteristiky ;

18)

„nevyhovujícími produkty“ příslušné komodity a produkty, které nebyly vyrobeny způsobem „nezpůsobujícím odlesňování“ nebo nebyly vyrobeny v souladu s příslušnými právními předpisy a normami, včetně těch, které se týkají práv původního obyvatelstva, vlastnických práv místních komunit a práva na svobodný, předběžný a informovaný souhlas a které nebyly zahrnuty do vhodného prohlášení o náležité péči ;

21)

„opodstatněnou obavou“ řádně podložené tvrzení vycházející z objektivních a ověřitelných údajů o nedodržování tohoto nařízení, které může vyžadovat intervenci příslušných orgánů;

21)

„opodstatněnou obavou“ tvrzení vycházející z objektivních a ověřitelných údajů o nedodržování tohoto nařízení, které může vyžadovat intervenci příslušných orgánů;

28)

„příslušnými právními předpisy země produkce“ pravidla použitelná v zemi produkce týkající se právního statusu oblasti produkce, pokud jde o práva k využívání půdy, ochranu životního prostředí, práva třetích stran a příslušné obchodní a celní předpisy podle legislativního rámce použitelného v zemi produkce.

28)

„příslušnými právními předpisy a normami“ se rozumí;

a)

pravidla použitelná v zemi produkce týkající se právního statusu oblasti produkce, pokud jde o práva k využívání půdy, ochranu životního prostředí, práva třetích stran a příslušné obchodní a celní předpisy podle legislativního rámce použitelného v zemi produkce;

b)

lidská práva chráněná mezinárodním právem, zejména nástroje na ochranu zvykových práv a práva na svobodný, předchozí a informovaný souhlas, jak je stanoveno mimo jiné v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel, ve Stálém fóru OSN pro otázky původních obyvatel a ve stávajících závazných mezinárodních dohodách, v Úmluvě o domorodém a kmenovém obyvatelstvu (č. 169, 1989), které se týkají práva na ochranu životního prostředí, práva na ochranu životního prostředí bez jakékoli formy pronásledování a obtěžování a dalších mezinárodně uznávaných lidských práv souvisejících s využíváním půdy, přístupem k půdě nebo vlastnictvím půdy;

28a)

28b)

28c)

b)

byly vyrobeny v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce a

b)

byly vyrobeny v souladu s příslušnými právními předpisy a normami definovanými v čl. 2 bodu 28; a

a)

příslušné komodity a produkty nejsou v souladu s  čl. 3 písm. a) nebo b);

a)

příslušné komodity a produkty nejsou v souladu s  článkem 3;

b)

postup náležité péče odhalil nezanedbatelné riziko, že příslušné komodity a produkty nejsou v souladu s  čl. 3 písm. a) nebo b);

b)

postup náležité péče odhalil nezanedbatelné riziko, že příslušné komodity a produkty nejsou v souladu s  článkem 3;

a)

smysluplně do svého dodavatelského řetězce zapojí zranitelné zúčastněné strany, jako jsou drobní zemědělci, původní obyvatelé a místní komunity;

b)

zajistí, aby tyto zranitelné zúčastněné strany dostávaly přiměřenou pomoc a spravedlivou odměnu, aby jejich komodity a produkty mohly splňovat pravidla, zejména pokud jde o požadavky v oblasti geografické lokalizace, a aby náklady na provádění tohoto nařízení byly spravedlivě rozděleny mezi jednotlivé subjekty v hodnotovém řetězci; a

c)

pokračují v plnění dohodnutých závazků, čímž se zajistí řešení nepříznivých dopadů na dotčené a potenciálně dotčené zúčastněné strany.

a)

název, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka, poštovní adresa, elektronická a případně internetová adresa hospodářských subjektů nebo obchodníků, kteří jim dodali příslušné komodity a produkty;

b)

název, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka, poštovní adresa, elektronická a případně internetová adresa obchodníků, kterým dodali příslušné komodity a produkty.

a)

jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka, poštovní adresa, elektronická a případně internetová adresa hospodářských subjektů nebo obchodníků, kteří jim dodali příslušné komodity a produkty;

b)

jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka, poštovní adresa, elektronická a případně internetová adresa obchodníků, kterým dodali příslušné komodity a produkty.

a)

popis, včetně obchodního názvu a druhu příslušných komodit a produktů a případně i obecný název druhu a jeho úplný vědecký název;

a)

popis, včetně obchodního názvu a druhu příslušných komodit a produktů a případně i obecný název druhu a jeho úplný vědecký název; popis produktu zahrnuje seznam komodit v něm obsažených nebo použitých k jeho výrobě; u produktů živočišného původu zahrnuje popis seznam komodit použitých ke krmení zvířat;

c)

identifikaci země produkce;

c)

identifikaci země produkce nebo její části ;

d)

souřadnice pro geografickou lokalizaci, zeměpisnou šířku a délku všech pozemků, kde byly příslušné komodity a produkty vyprodukovány, jakož i datum nebo časové rozmezí produkce;

d)

souřadnice pro geografickou lokalizaci, zeměpisnou šířku a délku všech pozemků, kde byly příslušné komodity a produkty vyprodukovány, nebo souřadnice pro geografickou lokalizaci, zeměpisnou šířku a délku všech bodů polygonu pro pozemky, kde byly příslušné komodity a produkty vyprodukovány; jakékoli odlesnění nebo znehodnocení lesů na daných pozemcích, které jsou buď označeny jediným bodem zeměpisné šířky a délky, nebo polygonem, automaticky vylučuje, aby byly jakékoli produkty nebo komodity z těchto pozemků uváděny a dodávány na trh nebo z něj vyváženy; hospodářské subjekty poskytnou datum nebo časové rozmezí nebo období sklizně produkce komodity nebo produktu ; Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o velikost pozemků, nad kterou jsou společnosti povinny poskytovat polygony jako jediný způsob geografické lokalizace příslušných komodit a produktů;

h)

přiměřené a ověřitelné informace o tom, že produkce byla provedena v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce, včetně jakéhokoli ujednání , které uděluje právo využívat příslušnou plochu pro účely produkce příslušné komodity .

h)

přiměřené a ověřitelné informace o tom, že produkce byla provedena v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce, jakož i s příslušnými právními předpisy a normami stanovenými v článku 2 bodu 28;

ha)

přiměřené a ověřitelné informace získané prostřednictvím nezávislých auditů a vhodných konzultačních postupů o tom, že oblast využívaná pro účely výroby příslušných komodit a produktů nepodléhá žádným nárokům na základě práv původních obyvatel, zvykových nebo jiných legitimních vlastnických práv ani není předmětem jakéhokoli sporu týkajícího se jejich užívání, vlastnictví nebo obsazení;

hb)

přiměřené a ověřitelné informace o názorech všech původních obyvatel, místních komunit a dalších skupin, které uplatňují vlastnická práva na oblast využívanou pro účely výroby příslušných komodit a produktů, pokud jde o produkci těchto příslušných komodit a produktů.

a)

popis hospodářských činností zákazníka, činností subjektů, které jsou jím ovládány, popis hospodářských činností dodavatelů zákazníka;

b)

informace o příslušných komoditách a produktech, které jsou uváděny na trh Unie, dodávány na něj nebo z něj vyváženy, a o souvisejícím provádění náležité péče podle tohoto nařízení;

c)

použití příslušných komodit a produktů pro činnosti podle písmene a), včetně informací o skutečně používaných příslušných komoditách a produktech a o souvisejícím provádění náležité péče podle tohoto nařízení;

d)

politiky přijaté a prováděné zákazníkem a subjekty a dodavateli uvedenými v písmeni a) s cílem zajistit, aby jejich činnosti nezpůsobovaly odlesňování, znehodnocování lesů nebo přeměnu lesů;

e)

určení země produkce a souřadnic pro geografickou lokalizaci, zeměpisné šířky a délky všech pozemků, na nichž se mají příslušné komodity a produkty produkovat.

ba)

přítomnost zranitelných obyvatel, původních obyvatel, místních komunit a dalších držitelů zvykových vlastnických práv v zemi a její části produkce příslušné komodity nebo produktu;

bb)

existence nároků nebo sporů ohledně užívání, vlastnictví nebo výkonu zvykových vlastnických práv v oblasti využívané pro účely produkce příslušné komodity nebo produktu, ať již formálně registrovaných, či nikoli;

c)

rozšířenost odlesňování nebo znehodnocování lesů v zemi, regionu a oblasti produkce příslušné komodity nebo příslušného produktu;

c)

rozšířenost odlesňování , znehodnocování lesů nebo přeměny lesů v zemi, regionu a oblasti produkce příslušné komodity nebo příslušného produktu;

e)

obavy ve vztahu k zemi produkce a původu, jako je míra korupce, rozšířené padělání dokumentů a údajů, nedostatečné vymáhání práva, ozbrojený konflikt nebo existence sankcí uvalených Radou bezpečnosti OSN nebo Radou Evropské unie;

e)

obavy ve vztahu k zemi produkce nebo její části v souladu s článkem 27 a původu, jako je míra korupce, rozšířené padělání dokumentů a údajů, nedostatečné vymáhání práva nebo jeho porušování v případě vlastnických práv a práv původního obyvatelstva a místních komunit , ozbrojený konflikt nebo existence sankcí uvalených Radou bezpečnosti OSN nebo Radou Evropské unie;

f)

složitost příslušného dodavatelského řetězce, zejména potíže s propojováním komodit a/nebo produktů s pozemkem, na němž byly vyprodukovány;

f)

složitost příslušného dodavatelského řetězce, zejména potíže s propojováním komodit a/nebo produktů s pozemkem, na němž byly vyprodukovány , nebo vnitrostátní pravidla pro ochranu údajů, jež zakazují předávání těchto údajů ;

g)

riziko smísení s produkty neznámého původu nebo vyprodukovanými v oblastech, kde došlo nebo dochází k odlesňování nebo znehodnocování lesů;

g)

riziko smísení s produkty neznámého původu nebo vyprodukovanými v oblastech, kde došlo nebo dochází k odlesňování , znehodnocování lesů nebo přeměně lesů a porušování příslušných právních předpisů ;

ha)

výsledek mnohostranných dialogů, do nichž byly aktivně zapojeny dotčené strany, jako jsou drobní zemědělci, malé a střední podniky, původní obyvatelé a místní komunity;

ia)

informace poskytnuté prostřednictvím mechanismu včasného varování;

a)

vzorové postupy řízení rizik, podávání zpráv, vedení záznamů, vnitřní kontrolu a řízení souladu, včetně jmenování osoby pověřené výkonem činnosti compliance na úrovni řízení u hospodářských subjektů, které nejsou malými a středními podniky;

a)

vzorové postupy řízení rizik, podávání zpráv, vedení záznamů, vnitřní kontrolu a řízení souladu, včetně jmenování osoby pověřené výkonem činnosti compliance na úrovni řízení u hospodářských subjektů, které nejsou malými a středními podniky , s uvedením kontaktních údajů nebo aktuální kontaktní e-mailové adresy ;

a)

poskytují veškeré informace stanovené v článku 9;

b)

popisují informace a důkazy získané a použité k posouzení souladu příslušných komodit a produktů s článkem 3;

c)

uvádí závěry posouzení rizik provedeného podle čl. 10 odst. 1 a popíší veškeré postupy nebo opatření ke zmírnění rizika přijaté podle čl. 10 odst. 4;

d)

upřesňují datum a místo, kde byly příslušné komodity a produkty uvedeny na trh Unie nebo z něj vyvezeny; a

e)

poskytují důkazy o konzultacích s původními obyvateli, místními společenstvími a dalšími držiteli zvykových vlastnických práv, kteří jsou přítomni v oblasti produkce příslušných komodit a produktů.

a)

shromažďování informací a dokumentů podle čl. 9 odst. 1 a, které jsou nezbytné ke splnění požadavku stanoveného v odstavci 1 tohoto článku;

b)

posouzení rizik a opatření ke zmírnění rizik stanovených v článku 10;

da)

prověření předběžných opatření přijatých podle článku 21 a nápravných opatření přijatých podle článku 22;

f)

veškeré technické a vědecké prostředky vhodné k určení přesného místa, kde byly příslušná komodita nebo příslušný produkt vyrobeny, včetně izotopových zkoušek ;

f)

veškeré technické a vědecké prostředky vhodné k určení přesného místa, kde byly příslušná komodita nebo příslušný produkt vyrobeny, včetně anatomické a chemické analýzy a analýzy DNA ;

fa)

veškeré technické a vědecké prostředky, které jsou vhodné k určení biologických druhů dotčených tímto nařízením a obsažených v příslušné komoditě nebo produktu, včetně anatomické a chemické analýzy a analýzy DNA;

g)

veškeré technické a vědecké prostředky vhodné k určení toho, zda příslušná komodita nebo příslušný produkt nezpůsobuje odlesňování, včetně údajů o pozorování Země, jako jsou údaje a nástroje z programu Copernicus, a

g)

veškeré technické a vědecké prostředky vhodné k určení toho, zda příslušná komodita nebo příslušný produkt nezpůsobuje odlesňování, včetně údajů o pozorování Země, jako jsou údaje a nástroje z programu Copernicus nebo z jiných veřejně nebo soukromě dostupných zdrojů , a

a)

tematické mapy, včetně mapy krajinného pokryvu s časovými řadami od rozhodného data stanoveného v čl. 2 odst. 8, spolu se škálou tříd umožňujících zkoumat skladbu krajiny,

b)

systém varování založený na měsíčním monitorování změn lesního porostu;

c)

řadu analýz a uživatelsky vstřícných a zabezpečených výstupů, které znázorňují, jak jsou dodavatelské řetězce spojeny s odlesňováním.