(2)

Zároveň by podniky mohly obdržet subvence od třetích zemí, které poskytnou veřejné prostředky, jež se pak využijí například k financování hospodářských činností na vnitřním trhu v některém z odvětví hospodářství, např. formou účasti ve veřejném zadávacím řízení nebo získání podniků, včetně podniků se strategickými aktivy, jako je kritická infrastruktura nebo inovativní technologie. Takové subvence v současné době nepodléhají pravidlům státní podpory Unie.

(2)

Zároveň by podniky mohly obdržet subvence od třetích zemí, jež se pak využijí například k financování hospodářských činností na vnitřním trhu v některém z odvětví hospodářství, např. formou účasti ve veřejném zadávacím řízení nebo získání podniků, včetně podniků se strategickými aktivy, jako je kritická infrastruktura nebo inovativní technologie. Takové subvence v současné době nepodléhají pravidlům státní podpory Unie. Podobné obavy se týkají i státních podniků.

(2a)

Ačkoli by se toto nařízení mělo vztahovat na všechna hospodářská odvětví, Komise by měla věnovat zvláštní pozornost těm odvětvím, která jsou ve strategickém zájmu Unie, a kritickým infrastrukturám, jako jsou infrastruktury uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452.

(5a)

Měla by být zajištěna soudržnost a koordinace tohoto nařízení se stávajícími nástroji, jako je nařízení Rady (ES) č. 139/2004  (1a) , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU  (1b) , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452  (1c) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/…  (1d) . Při uplatňování těchto různých nástrojů by Komise měla věnovat pozornost zajištění účinného sdílení potřebných informací, aby byl zachován komplexní přístup.

(6)

Měla by být stanovena pravidla a postupy pro šetření zahraničních subvencí, které skutečně nebo potenciálně narušují vnitřní trh, a v příslušných případech by tato narušení měla být napravena. Zahraniční subvence by mohly narušit vnitřní trh, pokud podnik využívající zahraniční subvence vykonává hospodářskou činnost v Unii. Toto nařízení by tedy mělo stanovit pravidla pro všechny podniky vykonávající hospodářskou činnost v Unii. Vzhledem k významu hospodářských činností, které vykonávají malé a střední podniky, a k jejich přínosu k plnění klíčových politických cílů Unie je zvláštní pozornost věnována dopadu tohoto nařízení na tyto podniky.

(6)

Měla by být stanovena pravidla a postupy pro šetření zahraničních subvencí, které skutečně nebo potenciálně narušují vnitřní trh, a v příslušných případech by tato narušení měla být napravena. Zahraniční subvence by mohly narušit vnitřní trh, pokud podnik využívající zahraniční subvence vykonává hospodářskou činnost v Unii. Řádné uplatňování a prosazování tohoto nařízení by mělo přispět k odolnosti vnitřního trhu vůči narušením způsobeným zahraničními subvencemi, a posílit tak otevřenou strategickou autonomii Unie. Toto nařízení by tedy mělo stanovit pravidla pro všechny podniky vykonávající hospodářskou činnost v Unii. Vzhledem k významu hospodářských činností, které vykonávají malé a střední podniky, a k jejich přínosu k plnění klíčových politických cílů Unie je zvláštní pozornost věnována dopadu tohoto nařízení na tyto podniky.

(7a)

Vzhledem k tomu, že příslušné orgány členských států jsou nedílnou součástí uplatňování tohoto nařízení, měly by členské státy zajistit, aby jejich orgány při uplatňování tohoto nařízení účinně spolupracovaly a koordinovaly svou činnost s Komisí. Komise by proto měla mít možnost navázat strukturovanou spolupráci za účelem sdílení informací a koordinace.

(9)

Měl by existovat finanční příspěvek přímo nebo nepřímo poskytnutý orgány veřejné moci třetí země . Finanční příspěvek může být poskytnut prostřednictvím veřejných nebo soukromých podniků. To, zda veřejný subjekt poskytuje finanční příspěvek, by mělo být určeno na základě posouzení konkrétního případu s náležitým ohledem na prvky, jako jsou charakteristiky příslušného subjektu a právní a hospodářské prostředí převažující v  zemi, v níž daný subjekt působí, včetně úlohy vlády v  jejím hospodářství. Finanční příspěvky může poskytnout i soukromý subjekt, pokud jeho činnost lze připsat třetí zemi.

(9)

Měl by existovat finanční příspěvek poskytnutý přímo nebo nepřímo třetí zemí . Finanční příspěvek může být poskytnut prostřednictvím veřejných nebo soukromých podniků. To, zda veřejný subjekt poskytuje finanční příspěvek, by mělo být určeno na základě posouzení konkrétního případu s náležitým ohledem na prvky, jako jsou charakteristiky příslušného subjektu a právní a hospodářské prostředí převažující ve třetí zemi, v níž subjekt působí, včetně úlohy vlády v hospodářství této třetí země . Finanční příspěvky může poskytnout i soukromý subjekt, pokud jeho činnost lze připsat třetí zemi. Podpůrná opatření, která jsou ekonomicky rovnocenná finančnímu příspěvku, by měla být rovněž považována za finanční příspěvek. Takový finanční příspěvek by mohl rovněž zahrnovat situaci, kdy má příjemce zvýhodněný přístup na svůj domácí trh, a to prostřednictvím výlučných nebo zvláštních práv či prostřednictvím výjimek z platných pravidel, a to jak de iure, tak de facto, nebo rovnocenných opatření, pro poskytování zboží nebo služeb ve třetí zemi, které mu přiznávají vnitrostátní právní předpisy, nebo výhodu domácího závislého trhu v důsledku převládajících právních a hospodářských podmínek. To by mohlo vést k umělé konkurenční výhodě, která by mohla být využita na vnitřním trhu, a tím by se prohloubil rušivý účinek případných subvencí.

(10)

Tento finanční příspěvek by měl poskytovat výhodu podniku, který vykonává hospodářskou činnost na vnitřním trhu. Finanční příspěvek, který přináší prospěch subjektu, který nevykonává hospodářskou činnost, nepředstavuje zahraniční subvenci. Existence výhody by měla být určena na základě srovnatelných referenčních hodnot, jako je investiční praxe soukromých investorů, sazby financování dostupné na trhu, srovnatelný daňový režim nebo přiměřená odměna za dané zboží nebo službu. Nejsou-li k dispozici žádné přímo srovnatelné referenční hodnoty, mohly by se upravit stávající referenční hodnoty nebo stanovit alternativní referenční hodnoty na základě obecně uznávaných metod posuzování.

(10)

Finanční příspěvek by měl poskytovat výhodu podniku, který vykonává hospodářskou činnost na vnitřním trhu. Finanční příspěvek, který přináší prospěch subjektu, který nevykonává hospodářskou činnost, nepředstavuje zahraniční subvenci. Existence výhody by měla být určena na základě srovnatelných referenčních hodnot, jako je investiční praxe soukromých investorů, sazby financování dostupné na trhu, srovnatelný daňový režim nebo přiměřená odměna za dané zboží nebo službu. Nejsou-li k dispozici žádné přímo srovnatelné referenční hodnoty, mohly by se upravit stávající referenční hodnoty nebo stanovit alternativní referenční hodnoty na základě obecně uznávaných metod posuzování. Převodní ceny mohou poskytovat výhodu a mohou být považovány za rovnocenné finančnímu příspěvku, pokud nejsou v souladu s běžnými tržními podmínkami.

(11a)

Zahraniční subvence se považuje za poskytnutou od okamžiku, kdy má příjemce nárok na obdržení subvence. Skutečné vyplacení subvence není nezbytnou podmínkou pro zařazení subvence do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(14)

Při uplatňování těchto ukazatelů by Komise mohla zohledňovat různé prvky, jako je výše subvence v absolutním vyjádření nebo ve srovnání s velikostí trhu nebo s hodnotou investice. Například u spojení, v jehož rámci zahraniční subvence pokrývá podstatnou část kupní ceny cílového podniku, je pravděpodobné, že narušuje hospodářskou soutěž. Podobně mohou způsobit narušení zahraniční subvence, které pokrývají podstatnou část odhadované hodnoty zakázky, která má být přidělena v zadávacím řízení. Je-li zahraniční subvence poskytnuta na provozní náklady, zdá se být pravděpodobnější, že způsobí narušení, než kdyby byla poskytnuta na investiční náklady. U zahraničních subvencí malým a středním podnikům lze považovat za méně pravděpodobné, že způsobí narušení, než u zahraničních subvencí velkým podnikům. Kromě toho je třeba zohledňovat charakteristiky trhu, a zejména podmínky hospodářské soutěže na trhu, jako jsou překážky vstupu na trh. Zahraniční subvence vedoucí k nadměrné kapacitě udržováním nerentabilních aktiv nebo podporou investic do rozšiřování kapacit, které by jinak vybudovány nebyly, pravděpodobně způsobí narušení. U zahraniční subvence příjemci, který vykazuje nízkou míru činnosti na vnitřním trhu, měřenou například z pohledu obratu dosaženého v Unii, je méně pravděpodobné, že způsobí narušení, než u zahraniční subvence příjemci, jehož rozsah činnosti na vnitřním trhu je významnější. A  konečně by mělo být narušení vnitřního trhu ve smyslu tohoto nařízení zpravidla považováno za nepravděpodobné u zahraničních subvencí nepřesahujících 5 milionů  EUR.

(14)

Při uplatňování těchto ukazatelů by Komise mohla zohledňovat různé prvky, jako je výše subvence v absolutním vyjádření nebo ve srovnání s velikostí trhu nebo s hodnotou investice. Například u spojení, v jehož rámci zahraniční subvence pokrývá podstatnou část kupní ceny cílového podniku, je pravděpodobné, že narušuje hospodářskou soutěž. Podobně mohou způsobit narušení zahraniční subvence, které pokrývají podstatnou část odhadované hodnoty zakázky, která má být přidělena v zadávacím řízení. Je-li zahraniční subvence poskytnuta na provozní náklady, zdá se být pravděpodobnější, že způsobí narušení, než kdyby byla poskytnuta na investiční náklady. U zahraničních subvencí malým a středním podnikům lze považovat za méně pravděpodobné, že způsobí narušení, než u zahraničních subvencí velkým podnikům. Kromě toho je třeba zohledňovat charakteristiky trhu, a zejména podmínky hospodářské soutěže na trhu, jako jsou překážky vstupu na trh. Zahraniční subvence vedoucí k nadměrné kapacitě udržováním nerentabilních aktiv nebo podporou investic do rozšiřování kapacit, které by jinak vybudovány nebo zakoupeny nebyly, pravděpodobně způsobí narušení. U zahraniční subvence příjemci, který vykazuje nízkou míru činnosti na vnitřním trhu, měřenou například z pohledu obratu dosaženého v Unii, je méně pravděpodobné, že způsobí narušení, než u zahraniční subvence příjemci, jehož rozsah činnosti na vnitřním trhu je významnější. Vývoj hospodářské činnosti lze rovněž zohlednit, aby Komise mohla přijmout opatření v případě, že je úroveň činnosti podniku nízká, ale očekává se, že výrazně poroste. Komise by měla být při posuzování narušení trhu schopna posoudit, zda má třetí země zaveden účinný systém kontroly subvencí, který je přinejmenším rovnocenný systému v Unii a který by snížil pravděpodobnost narušení vnitřního trhu ve smyslu tohoto nařízení v důsledku subvencí poskytovaných touto třetí zemí. Komise by proto měla vybízet třetí země, aby takové systémy kontroly subvencí rozvíjely, mimo jiné uzavíráním a prosazováním dvoustranných dohod, které obsahují hmotněprávní ustanovení o zásadě rovných podmínek, a vybízením třetích zemí, aby dodržovaly mezinárodní subvenční závazky a sladily s Unií iniciativy zaměřené na zlepšení mezinárodních pravidel pro subvence a neutralitu z hlediska hospodářské soutěže, zejména v rámci WTO. Narušení vnitřního trhu ve smyslu tohoto nařízení by mělo být zpravidla považováno za nepravděpodobné u zahraničních subvencí nepřesahujících 4 miliony  EUR Komise by měla vypracovat a zveřejnit pokyny s dalšími podrobnostmi pro posouzení rušivého charakteru subvence s cílem poskytnout právní jistotu všem účastníkům trhu. Pokyny by měly rovněž uvádět příklady a typické případy narušujících a nenarušujících subvencí.

(16)

Komise by měla vzít v úvahu pozitivní účinky zahraniční subvence na rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti. Komise by měla tyto pozitivní účinky posoudit vzhledem k negativním účinkům zahraniční subvence z hlediska narušení vnitřního trhu, aby mohla případně určit vhodné nápravné opatření nebo přijmout závazky. Toto vyvážení může vést také k závěru, že není nutné ukládat žádná nápravná opatření. U kategorií zahraničních subvencí, které s největší pravděpodobností narušují vnitřní trh, je méně pravděpodobné, že mají více pozitivních účinků než negativních.

(16)

Komise by měla být schopna vzít v úvahu pozitivní účinky zahraniční subvence na rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti na vnitřním trhu a její příspěvek k dosažení cílů veřejné politiky, včetně sociálních cílů a cílů v oblasti životního prostředí . Komise by měla tyto pozitivní účinky posoudit vzhledem k negativním účinkům zahraniční subvence z hlediska narušení vnitřního trhu, aby mohla případně určit vhodné nápravné opatření nebo přijmout závazky. Toto vyvážení by mělo zohledňovat krátkodobé i dlouhodobé účinky a sledovat obecný cíl, jímž je řešit narušení trhu v důsledku zahraničních subvencí. Komise by ve své analýze měla zohlednit obecné zásady uplatňované při posuzování slučitelnosti státní podpory s jednotným trhem. Toto vyvážení může vést také k závěru, že není nutné ukládat žádná nápravná opatření. U kategorií zahraničních subvencí, které s největší pravděpodobností narušují vnitřní trh, je méně pravděpodobné, že mají více pozitivních účinků než negativních. Komise by rovněž měla vzít v úvahu pozitivní účinky subvencí poskytovaných za účelem nápravy vážného narušení hospodářství na vnitrostátní nebo celosvětové úrovni, jako je narušení v důsledku globálních zdravotních krizí. Komise by měla vypracovat pokyny pro ověřování vyváženosti, včetně pokynů pro to, jaká při něm mají být používána kritéria.

(20a)

Prošetřovaný podnik by mohl nabídnout nebo Komise by mohla požadovat, že bude Komisi po přiměřenou dobu oznamovat svou účast v budoucích zadávacích řízeních v Unii. Předložení takového oznámení nebo odpověď či neposkytnutí odpovědi ze strany Komise nemůže u podniku vyvolat legitimní očekávání, že Komise v pozdější době u podniku účastnícího se zadávacího řízení nezahájí šetření ohledně možných zahraničních subvencí.

(21)

Komise by měla mít pravomoc prozkoumat z vlastní iniciativy veškeré informace o zahraničních subvencích. Za tímto účelem je nutné stanovit postup sestávající ze dvou kroků, a to z předběžného přezkumu a hloubkového šetření.

(21)

Komise by měla mít pravomoc prozkoumat z vlastní iniciativy veškeré informace o zahraničních subvencích. Za tímto účelem je nutné stanovit postup sestávající ze dvou kroků, a to z předběžného přezkumu a hloubkového šetření. Komise by měla zveřejnit pokyny týkající se kritérií pro zahájení takového řízení. Komise by měla mít možnost jednat na základě informací získaných z jakéhokoli relevantního zdroje, včetně členských států a podniků nebo sociálních partnerů působících v celounijním měřítku. Komise by za tímto účelem měla zřídit kontaktní místo.

(22)

Komisi by měly být poskytnuty odpovídající vyšetřovací pravomoci za účelem shromáždění všech nezbytných informací. V průběhu celého postupu by tedy měla mít pravomoc požadovat informace od jakéhokoli podniku nebo sdružení podniků. Kromě toho by Komise měla mít pravomoc ukládat pokuty a penále za neposkytnutí požadovaných informací včas nebo za poskytnutí neúplných, nesprávných nebo zavádějících informací. Komise by mohla rovněž pokládat otázky členským státům nebo třetím zemím. Kromě toho by Komise měla mít pravomoc provádět zjišťovací návštěvy v prostorách podniku v Unii nebo se souhlasem podniku a dotčené třetí země v prostorách podniku ve třetí zemi. Komise by měla mít rovněž pravomoc přijmout rozhodnutí na základě dostupných údajů, pokud dotčený podnik nespolupracuje.

(22)

Komisi by měly být poskytnuty náležité vyšetřovací pravomoci a zdroje za účelem shromáždění všech nezbytných informací. V průběhu celého postupu by tedy měla mít pravomoc požadovat informace od jakéhokoli podniku nebo sdružení podniků. Kromě toho by Komise měla mít pravomoc ukládat pokuty a penále za neposkytnutí požadovaných informací včas nebo za poskytnutí neúplných, nesprávných nebo zavádějících informací. Za účelem posílení odrazujícího charakteru tohoto nařízení by mělo být možné uplatňovat v případě potřeby současně nápravná opatření, závazky, pokuty a penále. Komise by mohla rovněž pokládat otázky členským státům nebo třetím zemím. Kromě toho by Komise měla mít pravomoc provádět zjišťovací návštěvy v prostorách podniku v Unii nebo se souhlasem dotčené třetí země v prostorách podniku ve třetí zemi. Komise by měla mít rovněž pravomoc přijmout rozhodnutí na základě dostupných údajů, pokud dotčený podnik nespolupracuje.

(26)

Komise by měla mít vhodné nástroje k zajištění účinnosti závazků a nápravných opatření. Pokud dotčený podnik nedodržuje rozhodnutí se závazky, rozhodnutí o uložení nápravných opatření nebo rozhodnutí o nařízení předběžných opatření, měla by mít Komise pravomoc ukládat pokuty a penále.

(26)

Komise by měla mít vhodné nástroje k zajištění účinnosti závazků a nápravných opatření. Pokud dotčený podnik nedodržuje rozhodnutí se závazky, rozhodnutí o uložení nápravných opatření nebo rozhodnutí o nařízení předběžných opatření, měla by mít Komise pravomoc ukládat pokuty a penále dostatečně odrazujícího charakteru. Komise by při ukládání těchto pokut a penále měla zohlednit případy opakovaného neplnění povinností. Komise by měla přezkoumat účinnost opatření.

(31)

Není-li dosaženo prahové hodnoty oznamovací povinnosti, mohla by Komise požadovat oznámení o potenciálně subvencovaných spojeních, která ještě nebyla provedena, nebo oznámení o potenciálně subvencovaných nabídkách před tím, než bude zadána veřejná zakázka, pokud usoudí, že spojení nebo nabídka by zasluhovaly přezkum ex ante s ohledem na jejich dopad v Unii. Komise by měla mít rovněž možnost provést přezkum z vlastní iniciativy u již realizovaných spojení nebo zadaných veřejných zakázek.

(31)

Není-li dosaženo prahové hodnoty oznamovací povinnosti, měla by Komise požadovat oznámení o potenciálně subvencovaných spojeních, která ještě nebyla provedena, nebo oznámení o potenciálně subvencovaných nabídkách před tím, než bude zadána veřejná zakázka, pokud usoudí, že spojení nebo nabídka by zasluhovaly přezkum ex ante s ohledem na jejich dopad v Unii. Komise by měla mít rovněž možnost provést přezkum z vlastní iniciativy u již realizovaných spojení nebo zadaných veřejných zakázek.

(32a)

V souvislosti s mechanismem přezkumu ex ante pro spojování by dotčené podniky měly mít možnost požádat o konzultace s Komisí před oznámením na základě dobré víry, a to výhradně s cílem získat pokyny ohledně toho, zda jsou splněny formální prahové hodnoty pro oznamování, či nikoli.

(35)

Mělo by být zajištěno, aby zásady, jimiž se řídí zadávání veřejných zakázek, zejména proporcionalita, nediskriminace, rovné zacházení a transparentnost, byly dodržovány u všech podniků zapojených do zadávacího řízení bez ohledu na šetření zahájená a probíhající podle tohoto nařízení.

(35)

Mělo by být zajištěno, aby zásady, jimiž se řídí zadávání veřejných zakázek, zejména proporcionalita, nediskriminace, rovné zacházení a transparentnost, byly dodržovány u všech podniků zapojených do zadávacího řízení bez ohledu na šetření zahájená a probíhající podle tohoto nařízení. Tímto nařízením nejsou dotčeny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU, pokud jde o příslušné povinnosti v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva.

(36)

Zahraniční subvence, které umožní podniku předložit nabídku, která je ve vztahu k souvisejícím stavebním pracím, dodávkám nebo službám nepřiměřeně výhodná, by měly být považovány za skutečně nebo potenciálně narušující zadávací řízení. Tato narušení by proto měla být posuzována na základě demonstrativního souboru ukazatelů popsaných v 13. a 14. bodě odůvodnění a na základě pojmu nepřiměřeně výhodná nabídka. Ukazatele by měly umožnit určení, jak zahraniční subvence narušuje hospodářskou soutěž tím, že zlepšuje konkurenční postavení podniku a umožňuje mu podat nepřiměřeně výhodnou nabídku. Podnikům by měla být poskytnuta příležitost odůvodnit, že nabídka není nepřiměřeně výhodná, mimo jiné předložením důkazů uvedených v čl. 69 odst. 2 směrnice 2014/24/EU. Zákaz zadání zakázky by se měl uplatnit pouze v případě, kdy výhodnost nabídky, při níž jsou využity zahraniční subvence, nelze odůvodnit, podniku, který nabídku podal, by byla zadána zakázka a tento podnik by nenabídl závazky, jež jsou považovány za přiměřené a dostatečné k úplnému a účinnému odstranění narušení.

(36)

Zahraniční subvence, které umožní podniku předložit nabídku, která je ve vztahu k souvisejícím stavebním pracím, dodávkám nebo službám nepřiměřeně výhodná, by měly být považovány za skutečně nebo potenciálně narušující zadávací řízení. Tato narušení by proto měla být posuzována na základě demonstrativního souboru ukazatelů popsaných v 13. a 14. bodě odůvodnění a na základě pojmu nepřiměřeně výhodná nabídka. Ukazatele by měly umožnit určení, jak zahraniční subvence narušuje hospodářskou soutěž tím, že zlepšuje konkurenční postavení podniku a umožňuje mu podat nepřiměřeně výhodnou nabídku. Podnikům by měla být poskytnuta příležitost odůvodnit, že nabídka není nepřiměřeně výhodná, mimo jiné předložením důkazů uvedených v čl. 69 odst. 2 směrnice 2014/24/EU. Zákaz zadání zakázky by se měl uplatnit pouze v případě, kdy výhodnost nabídky, při níž jsou využity zahraniční subvence, nelze odůvodnit, podniku, který nabídku podal, by byla zadána zakázka a tento podnik by nenabídl závazky, jež jsou považovány za přiměřené a dostatečné k úplnému a účinnému odstranění narušení. Přijetí rozhodnutí zakazujícího zadání zakázky vede k vyloučení dotyčného podniku z účasti v zadávacím řízení.

(37)

Vzhledem k povaze mechanismu přezkumu ex ante pro spojování podniků a zadávání veřejných zakázek a k potřebě právní jistoty u těchto konkrétních transakcí nemůže Komise z vlastní iniciativy znovu přezkoumat spojení nebo nabídku předloženou v zadávacím řízení, jež byly oznámeny a posouzeny v rámci příslušných postupů. Finanční příspěvky, o nichž byla Komise informována prostřednictvím oznamovacího postupu, však mohou být významné i mimo postup spojení podniků nebo zadávání veřejných zakázek. Za účelem získání informací o zahraničních subvencích by Komise měla mít možnost zahájit šetření týkající se konkrétních hospodářských odvětví, určitých druhů hospodářské činnosti nebo použití konkrétních nástrojů zahraničních subvencí.

(37)

Vzhledem k povaze mechanismu přezkumu ex ante pro spojování podniků a zadávání veřejných zakázek a k potřebě právní jistoty u těchto konkrétních transakcí nemůže Komise z vlastní iniciativy znovu přezkoumat spojení nebo nabídku předloženou v zadávacím řízení, jež byly oznámeny a posouzeny v rámci příslušných postupů. Finanční příspěvky, o nichž byla Komise informována prostřednictvím oznamovacího postupu, však mohou být významné i mimo postup spojení podniků nebo zadávání veřejných zakázek. Za účelem získání informací o zahraničních subvencích by Komise měla mít možnost zahájit šetření týkající se konkrétních hospodářských odvětví, určitých druhů hospodářské činnosti nebo použití konkrétních nástrojů zahraničních subvencí. Komise by měla mít možnost použít informace získané z těchto šetření trhu k přezkumu některých transakcí v rámci postupů podle tohoto nařízení.

(43)

Provádění tohoto nařízení Unií by mělo být v souladu s právem Unie, Dohodou o WTO a se závazky učiněnými na základě jiných obchodních a investičních dohod, jejichž stranami jsou Unie nebo členské státy.

(43)

Provádění tohoto nařízení Unií by mělo být v souladu s právem Unie, Dohodou o WTO a se závazky učiněnými na základě jiných obchodních a investičních dohod, jejichž stranami jsou Unie nebo členské státy. Tímto nařízením by neměla být dotčena možnost vypracovat mnohostranná pravidla pro řešení narušujících subvencí.

(43a)

S cílem podpořit rozvoj mnohostranných pravidel pro řešení narušujících subvencí a jejich základních příčin je nezbytné zahájit dialog se třetími zeměmi. Pokud Komise zjistí nebo má podezření na existenci systematicky narušujících zahraničních subvencí, měla by mít možnost zahájit s dotyčnou třetí zemí dialog s cílem prozkoumat možnosti, jak dosáhnout ukončení nebo změny narušujících subvencí s cílem odstranit jejich rušivé účinky na vnitřním trhu. Pokud dvoustranná dohoda mezi Unií a třetí zemí stanoví konzultační mechanismus vztahující se na zahraniční subvence, které systematicky narušují hospodářskou soutěž a které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, měl by být tento mechanismus použit k usnadnění dialogu se třetími zeměmi. Komise by rovněž měla mít možnost usilovat o ukončení nebo změnu narušujících zahraničních subvencí tím, že tuto záležitost předloží na jakémkoli příslušném mezinárodním fóru nebo prostřednictvím spolupráce s jakoukoli jinou třetí zemí, která je postižena stejnými systémově narušujícími subvencemi, nebo s jakoukoli zúčastněnou třetí zemí. Tento dialog by neměl Komisi bránit v zahájení nebo pokračování šetření podle tohoto nařízení ani by neměl představovat alternativu k nápravným opatřením. Komise by měla bez zbytečného odkladu informovat Evropský parlament a Radu o příslušném vývoji.

(47)

Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci v souladu s článkem 291 Smlouvy . Tyto pravomoci by měly být uplatněny tak, že budou stanoveny forma a obsah oznámení o spojení podniků i o finančních příspěvcích v kontextu zadávacích řízení, podrobnosti o zveřejňování, forma a obsah požadavků na transparentnost, výpočet lhůt, podmínky a lhůty pro závazky a podrobná pravidla týkající se procesních kroků, pokud jde o šetření ohledně zadávacích řízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(47)

Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být uplatněny tak, že budou stanoveny forma a obsah oznámení o spojení podniků i o finančních příspěvcích v kontextu zadávacích řízení, podrobnosti o zveřejňování, forma a obsah požadavků na transparentnost, výpočet lhůt, podmínky a lhůty pro závazky a podrobná pravidla týkající se procesních kroků, pokud jde o šetření ohledně zadávacích řízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Komise by měla vykonávat tyto prováděcí pravomoci poprvé nejpozději do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(47a)

Komise by měla mít možnost některé případy spojování podniků nebo zadávání veřejných zakázek, u nichž se jeví jako méně pravděpodobné, že naruší v důsledku zahraničních subvencí hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, řešit zjednodušeným postupem.

(48)

V zájmu zajištění rovných podmínek na vnitřním trhu i v dlouhodobém horizontu a s cílem zajistit odpovídající pokrytí případů šetřených jak prostřednictvím oznámení, tak i z moci úřední, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v  souladu s článkem 290 Smlouvy , pokud jde o změny prahových hodnot oznamovací povinnosti při spojování podniků a zadávacích řízeních, vynětí některých kategorií podniků z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, jakož i změnu lhůt předběžného přezkumu a hloubkového šetření oznámených spojení nebo oznámených finančních příspěvků v kontextu zadávacího řízení. Ve vztahu k finančním příspěvkům v kontextu zadávacího řízení by měla být pravomoc přijímat takové akty uplatňována způsobem, který zohledňuje zájmy malých a středních podniků. Je obzvláště důležité, aby Komise v  rámci přípravy těchto aktů vedla odpovídající konzultace, a  to i na odborné úrovni, a  aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů  (47). Zvláště pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měly Evropský parlament a Rada obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci .

(48)

V zájmu zajištění rovných podmínek na vnitřním trhu i v dlouhodobém horizontu a s cílem zajistit odpovídající pokrytí případů šetřených jak prostřednictvím oznámení, tak i z moci úřední, by měla Komise nejpozději dva roky po vstupu tohoto nařízení v  platnost a poté každé tři roky vyhodnotit jeho fungování a účinnost , včetně prahových hodnot oznamovací povinnosti stanovených v článcích 18 a 27, a předložit toto hodnocení prostřednictvím zprávy Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva by měla obsahovat posouzení toho, zda není třeba toto nařízení pozměnit. Pokud zpráva navrhuje změnu nařízení, může ji doprovázet legislativní návrh, zejména pokud jde o změny prahových hodnot oznamovací povinnosti při spojování podniků a zadávacích řízeních, vynětí některých kategorií podniků z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, zavedení nižších prahových hodnot oznamovací povinnosti specifických pro určitá hospodářská odvětví nebo diferenciovaných prahových hodnot pro jednotlivé typy veřejných zakázek, jakož i změnu lhůt předběžného přezkumu a hloubkového šetření oznámených spojení nebo oznámených finančních příspěvků v kontextu zadávacího řízení. Ve vztahu k finančním příspěvkům v kontextu zadávacího řízení by mělo být hodnocení prováděno způsobem, který zohledňuje zájmy malých a středních podniků. Komise by měla rovněž využívat kvantifikované analýzy nákladů a přínosů a analýzy ex ante týkající se posouzení dopadu na investice a blahobyt spotřebitelů. V rámci svého hodnocení by Komise měla zvážit i zrušení tohoto nařízení, pokud se bude domnívat, že se nařízení stalo následkem vypracování mnohostranných pravidel pro řešení narušujících subvencí zcela nadbytečným .

a)

finanční příspěvek zahrnuje:

a)

finanční příspěvek mimo jiné zahrnuje:

i)

převod finančních prostředků nebo závazků, jako jsou kapitálové injekce, granty, úvěry, úvěrové záruky, daňové pobídky, započtení provozních ztrát, kompenzace finančního zatížení uloženého orgány veřejné moci, prominutí dluhu, kapitalizace pohledávek nebo restrukturalizace dluhu;

i)

převod finančních prostředků nebo závazků, jako jsou kapitálové injekce, granty, úvěry, úvěrové záruky, daňové pobídky, daňové úlevy, započtení provozních ztrát, kompenzace finančního zatížení uloženého orgány veřejné moci, prominutí dluhu, kapitalizace pohledávek nebo restrukturalizace dluhu;

ii)

zřeknutí se příjmů, které jsou jinak splatné, nebo

ii)

zřeknutí se příjmů, které jsou jinak splatné,

iia)

nedostatečně odměňovaná zvláštní nebo výlučná práva, nebo

iii)

dodávku nebo nákup zboží či služeb;

iii)

dodávku nebo nákup zboží či služeb , pokud se taková dodávka nebo nákup neuskuteční na základě soutěžního, transparentního, nediskriminačního nabídkového řízení bez podmínek ;

c)

situace podniku a dotčených trhů;

c)

situace podniku , včetně jeho velikosti, a dotčených trhů , a zejména posouzení toho, zda je dotčený podnik ve vlastnictví orgánů třetí země, pod jejich kontrolou nebo pod jejich strategickým dohledem či zda se řídí jejich pokyny ;

d)

úroveň hospodářské činnosti dotčeného podniku na vnitřním trhu;

d)

úroveň a  vývoj hospodářské činnosti dotčeného podniku na vnitřním trhu i na jeho domácím trhu;

2a.

2b.

a)

nabídnutí přístupu za spravedlivých a nediskriminačních podmínek k infrastruktuře, která byla získána nebo podpořena prostřednictvím narušujících zahraničních subvencí, pokud již není tento spravedlivý a nediskriminační přístup stanoven v právních předpisech platných v Unii;

a)

nabídnutí přístupu za spravedlivých a nediskriminačních podmínek k infrastruktuře nebo zařízení , které byly získány nebo podpořeny prostřednictvím narušujících zahraničních subvencí, pokud již není tento spravedlivý a nediskriminační přístup stanoven v právních předpisech platných v Unii;

b)

snížení kapacity nebo omezení účasti na trhu;

b)

snížení kapacity nebo omezení účasti na trhu , a to i prostřednictvím dočasného omezení obchodní činnosti na vnitřním trhu ;

ha)

požadavek, aby dotčené podniky oznamovaly po přiměřenou dobu Komisi jakoukoli účast na budoucích zadávacích řízeních v Unii, pokud je odhadovaná hodnota veřejné zakázky pod prahovými hodnotami stanovenými v článku 27.

hb)

požadavek, aby dotčené podniky přizpůsobily svou strukturu řízení.

b)

informuje dotčený podnik a

b)

informuje dotčený podnik a  případně i členské státy a

a)

vstupovat do budov a na pozemky dotčených podniků;

a)

vstupovat do budov, na pozemky a do dopravních prostředků dotčených podniků;

a)

nabytý podnik nebo alespoň jeden z podniků účastnících se spojení je usazen v Unii a v Unii dosahuje celkového obratu nejméně 500  milionů EUR; a

a)

nabytý podnik nebo alespoň jeden z podniků účastnících se spojení je usazen v Unii a v Unii dosahuje celkového obratu nejméně 400  milionů EUR; a

b)

dotčené podniky obdržely během tří kalendářních let před oznámením souhrnný finanční příspěvek od třetích zemí ve výši přesahující 50 milionů EUR.

b)

všem dotčeným podnikům byl během tří kalendářních let před oznámením poskytnut souhrnný finanční příspěvek od třetích zemí ve výši přesahující 50 milionů EUR.

a)

samotný společný podnik nebo jeden z jeho mateřských podniků je usazen v Unii a v Unii dosahuje celkového obratu nejméně 500  milionů EUR; a

a)

samotný společný podnik je usazen v Unii a v Unii dosahuje celkového obratu nejméně 400  milionů EUR; a

b)

samotný společný podnik a jeho mateřské podniky obdržely během tří kalendářních let před oznámením souhrnný finanční příspěvek od třetích zemí ve výši přesahující 50 milionů EUR.

b)

samotnému společnému podniku a jeho mateřským podnikům byl během tří kalendářních let před oznámením poskytnut souhrnný finanční příspěvek od třetích zemí ve výši přesahující 50 milionů EUR.

a)

formy, obsahu a procesních podrobností oznámení o spojení podniků podle článku 19;

a)

formy, obsahu a procesních podrobností oznámení o spojení podniků podle článku 19 , a to i pokud jde o případný zjednodušený postup ;

b)

formy, obsahu a procesních podrobností oznámení o zahraničních finančních příspěvcích při zadávacích řízeních podle článku 28;

b)

formy, obsahu a procesních podrobností oznámení o zahraničních finančních příspěvcích při zadávacích řízeních podle článku 28 , a to i pokud jde o případný zjednodušený postup ;

a)

změny prahových hodnot oznamovací povinnosti stanovených v článcích 18 a 27 s ohledem na praktické zkušenosti Komise během prvních pěti let používání tohoto nařízení a s přihlédnutím k účinnosti tohoto používání;

b)

osvobození určitých kategorií dotčených podniků od oznamovací povinnosti podle článků 19 a 28 s ohledem na praktické zkušenosti Komise během prvních pěti let používání tohoto nařízení v případě, že tyto zkušenosti umožňují určit hospodářské činnosti, v jejichž případě není pravděpodobné, že zahraniční subvence naruší vnitřní trh;

c)

změny lhůt pro přezkum a hloubkové šetření stanovených v článcích 24 a 29.

a)

změnit prahové hodnoty pro oznamování stanovené v článcích 18 a 27;

b)

osvobodit určité kategorie dotčených podniků, jako jsou státní investiční fondy a penzijní fondy jednající v dobré víře, od oznamovací povinnosti podle článků 19 a 28, zejména pokud praktické zkušenosti Komise umožňují určit hospodářské činnosti, v jejichž případě není pravděpodobné, že zahraniční subvence naruší vnitřní trh;

c)

stanovit zvláštní prahové hodnoty pro oznamování pro určitá hospodářská odvětví nebo diferenciované prahové hodnoty pro jednotlivé typy veřejných zakázek, zejména pokud praktické zkušenosti Komise umožňují určit hospodářské činnosti, u nichž je větší pravděpodobnost, že zahraniční subvence naruší vnitřní trh, a to i pokud jde o strategická odvětví a kritickou infrastrukturu;

d)

změnit lhůty pro přezkum a hloubkové šetření stanovené v článcích 24 a 29;

e)

zrušit toto nařízení, pokud se Komise bude domnívat, že mnohostranná pravidla pro řešení narušujících subvencí učinila toto nařízení zcela nadbytečným.