(1)

Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“) (3). Smluvní strany Pařížské dohody se shodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 oC ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5  oC oproti období před industrializací.

(1)

Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“) (3). Smluvní strany Pařížské dohody se shodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 oC ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5  oC oproti období před industrializací. Přijetím Klimatického paktu z Glasgow smluvní strany Pařížské dohody uznaly, že omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5  oC oproti období před průmyslovou revolucí by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 posílí své cíle pro rok 2030, aby odstranily rozdíly ve vytyčených ambicích, a to v souladu se zjištěními Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Toho by mělo být dosaženo způsobem, který se bude řídit zásadou společné, avšak rozdílné odpovědnosti a odpovídajících schopností, a se zřetelem na zvláštní vnitrostátní podmínky. Revize systému Evropské unie pro obchodování s emisemi (EU ETS), včetně rezervy tržní stability, je jedinečnou příležitostí, jak přispět k posílení opatření Unie v oblasti klimatu před 27. zasedáním konference smluvních stran (COP27) rámcové úmluvy UNFCCC v Egyptě.

(1a)

Nutnost mít stále na paměti cíl Pařížské dohody (1,5  oC) nabyla na významu v návaznosti na zjištění, jež panel IPCC uvádí ve své zprávě ze dne 7. srpna 2021 s názvem „Změna klimatu v roce 2021: fyzikální základy“. Panel IPCC dospěl k závěru, že globální teplota dosáhne nebo překročí hodnotu nárůstu o 1,5  oC dříve, než se původně předpokládalo, a sice v příštích 20 letech. Rovněž zjistil, že pokud nedojde k okamžitému a ambicióznímu snížení emisí skleníkových plynů, omezit globální oteplování na hodnoty blížící se 1,5  oC ani 2 oC již nebude možné.

(1b)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze  (1a) naléhavě vyzval Komisi, aby přijala okamžitá a ambiciózní opatření s cílem omezit globální oteplování na 1,5  oC a zabránit masivnímu úbytku biologické rozmanitosti, mimo jiné řešením nesrovnalostí ve stávajících politikách Unie s ohledem na mimořádnou situaci v oblasti klimatu a životního prostředí a zajištěním toho, aby všechny příslušné budoucí legislativní a rozpočtové návrhy byly plně v souladu s cílem omezit globální oteplování na méně než 1,5  oC a nepřispívaly k úbytku biologické rozmanitosti.

(1c)

Potřeba naléhavých opatření je ještě naléhavější s ohledem na zvýšení četnosti a intenzity extrémních povětrnostních podmínek v přímém důsledku změny klimatu. Podle Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof došlo za posledních dvacet let k téměř dvojnásobnému zvýšení počtu zaznamenaných pohrom i míry hospodářských ztrát, což je z velké části způsobeno výrazným nárůstem počtu katastrof souvisejících s klimatem.

(1d)

Unie by proto měla tuto naléhavou situaci řešit tím, že zintenzivní své úsilí a stane se mezinárodním lídrem v boji proti změně klimatu, přičemž by měla zohlednit zásady rovnosti a společné, avšak rozdílné odpovědnosti a odpovídajících schopností, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 2 Pařížské dohody.

(2)

Řešení problémů spojených s klimatem a ochranou životního prostředí a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, přijatého Komisí dne 11. prosince 2019 (4).

(2)

Řešení problémů spojených s klimatem a ochranou životního prostředí a dosažení cílů Pařížské dohody jsou proto jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, přijatého Komisí dne 11. prosince 2019 (4).

(3)

Zelená dohoda pro Evropu spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jež mají za cíl dosáhnout v  EU do roku 2050 klimatické neutrality, a  stanoví novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje , ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů . Jejím dalším cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál EU a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň jinak ovlivňuje ženy a  muže a má zvláštní dopad na určité znevýhodněné skupiny, jako jsou například starší lidé, osoby se zdravotním postižením a  osoby menšinového rasového nebo etnického původu. Proto musí být zajištěno , aby byla transformace spravedlivá a  inkluzivní , aniž by byl kdokoli opomenut .

(3)

Zelená dohoda pro Evropu představuje výchozí bod pro dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a cíle dosáhnout poté záporných emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119  (1a) . Stanoví novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou , přičemž při spravedlivé transformaci , která rovněž bude řešit energetickou chudobu, nikdo nebude opomenut . Jejím dalším cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál EU a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň ovlivňuje pracovníky z různých odvětví a  každé pohlaví různě a má zvláštní dopad na určité znevýhodněné a zranitelné skupiny, jako jsou například starší lidé, osoby se zdravotním postižením, osoby menšinového rasového nebo etnického původu , stejně jako osoby a domácnosti s nízkými nebo nižšími středními příjmy . Větší výzvy též klade na některé regiony , zejména pokud jde o regiony strukturálně znevýhodněné a  okrajové , stejně jako o ostrovy. Transformace musí být proto spravedlivá a inkluzivní .

(4)

Nezbytnost Zelené dohody pro Evropu a její hodnota vzrostly zejména s ohledem na velmi závažné dopady pandemie COVID-19 na zdraví, životní a pracovní podmínky a blahobyt občanů Unie, což ukázala , že naše společnost a ekonomika musí zlepšit svou odolnost vůči vnějším otřesům a včas jednat, aby jim zabránila či zmírnila jejich dopad. Evropští občané neustále vyjadřují své silné přesvědčení, že to se vztahuje zejména na změny klimatu (5).

(4)

Nezbytnost a  hodnota řádně provedené Zelené dohody pro Evropu vzrostly zejména s ohledem na velmi závažné dopady pandemie COVID-19 na zdraví, životní a pracovní podmínky a blahobyt občanů Unie, což ukázalo , že naše společnost a ekonomika musí zlepšit svou odolnost vůči vnějším otřesům a včas jednat, aby jim zabránila či zmírnila jejich dopad , a to způsobem, který je spravedlivý a nikdo při něm nezůstane opomenut, a to ani osoby ohrožené energetickou chudobou . Evropští občané neustále vyjadřují své silné přesvědčení, že to se vztahuje zejména na změny klimatu (5).

(4a)

Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) ve své zprávě ze dne 29. října 2020 nazvané „Biologická rozmanitost a pandemie“ poukázala na to, že základními příčinami pandemií jsou tytéž globální změny životního prostředí, které vedou ke ztrátě biologické rozmanitosti a změně klimatu. Změna klimatu by proto měla být zmírněna, abychom udrželi a zlepšili stav naší biologické rozmanitosti, a chránili tak současně i lidské zdraví.

(6)

Unie zakotvila cíl celohospodářské klimatické neutrality do roku 2050 v  právním předpisu, a to v  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119  (7) . Nařízení také stanoví závazný cíl Unie dosáhnout čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení propadů) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.

(6)

Nařízením (EU) 2021/1119 Unie zakotvila v  právních předpisech cíl dosažení klimatické neutrality v  celém hospodářství nejpozději do roku 2050 a  cíl v  následujících letech dosáhnout záporných emisí . Nařízení také stanoví závazný cíl Unie dosáhnout čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení propadů) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. To by mělo být provedeno v podobě spravedlivé transformace, při níž nikdo nezůstane opomenut.

(7)

K dosáhnutí těchto snížení emisí musí přispět všechna odvětví hospodářství. Proto by ambice systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES měla být upravena (8), aby byla v souladu se závazkem pro snížení celohospodářských čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030.

(7)

K dosáhnutí těchto snížení emisí musí přispět všechna odvětví hospodářství. Proto by ambice systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES měla být upravena (8), aby byla v souladu se závazkem pro snížení celohospodářských čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 , s cílem Unie dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a s cílem dosáhnout následně záporných emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 .

(8)

Za účelem vyřešení strukturálních nesrovnalostí mezi nabídkou a poptávkou povolenek na trhu byla v roce 2018 rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 (9) vytvořena rezerva tržní stability (dále jen „rezerva“), která funguje od roku 2019.

(8)

Za účelem vyřešení strukturálních nesrovnalostí mezi nabídkou a poptávkou povolenek na trhu , které oslabily systém EU ETS v důsledku nižších cen uhlíku, což bránilo tomu, aby systém nabízel silné podněty ke snižování emisí, byla v roce 2018 rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 (9) vytvořena rezerva tržní stability (dále jen „rezerva“), která funguje od roku 2019. Vytvoření rezervy přispělo ke snížení přebytku povolenek v oběhu o 29 % v roce 2019 oproti jeho rekordní úrovni v roce 2013. Podle zprávy o trhu s uhlíkem z roku 2021 se však celkový počet povolenek v oběhu v roce 2020 opětovně zvýšil na 1 579 miliard oproti 1 385 miliardám povolenek v roce 2019. Tento prudký nárůst celkového přebytku souvisel s nižší poptávkou v důsledku krize COVID-19. Komise odhaduje, že absorbování tohoto dodatečného přebytku za rok 2020 bude trvat až čtyři roky, čímž se dále zpozdí naléhavost absorbování přebytku z minulosti a zajištění toho, aby systém EU ETS vyhovoval svému účelu. Z tohoto důvodu, aniž by to mělo dopad na další přezkum rezervy v rámci celkové revize směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, která proběhne v roce 2022, by Komise měla průběžně sledovat fungování rezervy a zajistit, aby zůstávala i nadále vhodná pro daný účel v případě budoucích nepředvídatelných vnějších otřesů.

(8a)

K zajištění integrity a účinného řízení systému EU ETS má zásadní význam silná a na budoucnost zaměřená rezerva, aby systém jako nástroj politiky přispíval k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a k následnému dosažení záporných emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119. Systém EU ETS, a tudíž i rezerva by měly být rovněž sladěny se snahou omezit globální nárůst teploty na 1,5  oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, přičemž je třeba vzít na vědomí, že by se tím výrazně snížila rizika a dopady změny klimatu a zároveň se zohlednila rovnost a zásada společných, avšak rozlišených povinností a příslušných schopností s ohledem na různé vnitrostátní okolnosti, jak je stanoveno v článku 2 Pařížské dohody.

(10)

Pokud je množství povolenek v oběhu nad stanovenou horní prahovou hodnotou, určité množství z těchto povolenek odpovídající danému procentnímu podílu bude z objemu povolenek určených k dražbě odečteno a umístěno do rezervy. Naopak pokud je celkové množství povolenek v oběhu nižší než nejnižší stanovená prahová hodnota, bude příslušné množství povolenek uvolněno z rezervy pro členské státy a přidáno k celkovému objemu povolenek určených k dražbě.

(10)

Je-li v současnosti množství povolenek v oběhu nad stanovenou horní prahovou hodnotou, určité množství z těchto povolenek odpovídající danému procentnímu podílu bude z objemu povolenek určených k dražbě odečteno a umístěno do rezervy. Naopak pokud je celkové množství povolenek v oběhu nižší než nejnižší stanovená prahová hodnota, bude příslušné množství povolenek uvolněno z rezervy pro členské státy a přidáno k celkovému objemu povolenek určených k dražbě.

(11)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 (10) změnila rozhodnutí (EU) 2015/1814 a zdvojnásobila procentní podíl, který se používá pro určení množství povolenek, jež má být každý rok umístěno do rezervy, ze 12 % na 24 % do 31. prosince 2023.

(11)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 (10) změnila rozhodnutí (EU) 2015/1814 a zdvojnásobila procentní podíl, který se používá pro určení množství povolenek, jež má být každý rok umístěno do rezervy, ze 12 % na 24 % do 31. prosince 2023 , což představuje způsob, jak rychle absorbovat historický přebytek, a tím poskytnout silnější cenový signál k účinnému snížení emisí skleníkových plynů. Toto rozhodnutí bylo přijato v souvislosti s dřívějším cílem Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 snížit emise skleníkových plynů v celém hospodářství alespoň o 40 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

(14)

Analýza provedená v kontextu přezkumu rezervy a očekávaný vývoj v souvislosti s trhem uhlíku dokazují, že podíl 12 % z celkového množství povolenek v oběhu, jenž má být po roce 2023 každý rok umístěn do rezervy, není dostatečný, aby zabránil značnému zvýšení přebytku povolenek v systému EU ETS. Proto by i po roce 2023 měl procentní podíl zůstat na 24 % a minimální množství povolenek, jež mají být umístěny do rezervy, by také mělo i nadále zůstat ve výši 200 milionů.

(14)

Analýza provedená v kontextu přezkumu rezervy a očekávaný vývoj v souvislosti s trhem uhlíku dokazují, že podíl 12 % z celkového množství povolenek v oběhu, jenž má být po roce 2023 každý rok umístěn do rezervy, není dostatečný, aby zabránil značnému zvýšení přebytku povolenek v systému EU ETS. Pokud se podíl celkového počtu povolenek v oběhu, které mají být každoročně umístěny do rezervy, po roce 2023 vrátí na 12  % , mohl by významný a  škodlivý přebytek povolenek v systému EU ETS narušit stabilitu trhu a řádné fungování tohoto systému, a  ohrozit tak dosažení úrovně snížení emisí skleníkových plynů, která je nezbytná pro splnění právně závazných cílů v oblasti klimatu , jak je uvedeno v posouzení dopadů, které Komise provedla pro účely tohoto rozhodnutí .

(15)

Pokud se podíl celkového množství povolenek v oběhu , jenž má být umístěn každý rok do rezervy, vrátí po roce 2023 zpátky ke 12  % , potenciálně škodlivý přebytek povolenek v systému EU ETS by mohl narušit tržní stabilitu. Kromě toho by měl být podíl 24 % po roce 2023 stanoven odděleně od obecného přezkumu směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, aby došlo k posílení systému EU pro obchodování s emisemi v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 za účelem zajištění předvídatelnosti trhu.

(15)

Je proto důležité zajistit , aby se podíl po roce 2023 nevrátil na méně než 24  % a aby minimální počet povolenek , které mají být umístěny do rezervy, neklesl pod 200 milionů. Toto by mělo být provedeno odděleně od obecného přezkumu směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, aby došlo k posílení systému EU pro obchodování s emisemi v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 za účelem zajištění jeho včasného vstupu v platnost, čímž se zajistí předvídatelnost trhu odstraněním rizika, že podíl klesne pod 24 %. Zachováním podílu na 24 % v tomto nařízení by neměl být dotčen další přezkum rezervy, případně ani revize počtu povolenek, které mají být umístěny do rezervy, v rámci obecné revize směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, která se uskuteční v roce 2022.

(15a)

Kromě toho by měl být podíl 24 % po roce 2023 stanoven odděleně od obecného přezkumu směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, aby došlo k posílení systému EU ETS v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 za účelem zajištění předvídatelnosti trhu.

(15b)

Jelikož cíle tohoto nařízení, a sice zachování stávajících parametrů rezervy tržní stability, které byly zavedeny podle směrnice (EU) 2018/410, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.