Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o vymáhání a konfiskaci majetku

(COM(2022) 245 – final)

(2023/C 100/16)

Zpravodaj:

Ionuț SIBIAN

Žádosti o vypracování stanoviska	Evropská komise, 27. 10. 2022
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	23. 11. 2022
Přijato na plenárním zasedání	14. 12. 2022
Plenární zasedání č.	574
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	208/0/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Navrhovaná směrnice správně reaguje na potřebu rozšířit oblast působnosti mechanismů konfiskace, posiluje pravomoci vnitrostátních orgánů a zavádí mechanismy přeshraniční spolupráce s cílem zvýšit míru vymáhání majetku z trestné činnosti.

1.2.

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby při rozšiřování oblasti působnosti mechanismů konfiskace o nový soubor trestných činů jasně určila a do oblasti působnosti navrhované směrnice zařadila též převaděčství migrantů a nezákonný obchod s tabákovými výrobky.

1.3.

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila, jak uplatňovat navrhovanou směrnici na porušování omezujících opatření EU, a domnívá se, že v této oblasti jsou zapotřebí samostatné právní předpisy. Navrhovaná směrnice by měla dávat úřadům pro vyhledávání majetku z trestné činnosti možnost, aby posílily svou kapacitu provádět své činnosti, aniž by bylo nutné přidávat jim další pravomoci.

1.4.

Měl by být zaručen přístup veřejnosti k informacím, aniž jsou dotčena probíhající řízení v souvislosti s vymáháním majetku. EHSV doporučuje, aby navrhovaná směrnice výslovně uváděla, že vnitrostátní orgány a Evropská komise mají povinnost pravidelně zveřejňovat komplexní statistiky o opatřeních přijatých podle této směrnice a zajistit přístup veřejnosti k informacím.

1.5.

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila, že členské státy přijmou vnitrostátní strategie týkající se vymáhání majetku, přičemž je třeba, aby plně zohlednily transparentnost a přístupnost.

1.6.

EHSV důrazně vybízí Evropskou komisi, aby během procesu provedení ve vnitrostátním právu přijala veškerá nezbytná opatření, kterými v rámci v řízení v souvislosti s vymáháním majetku zabrání zneužívání v případě konfiskačních opatření, která nejsou založena na odsuzujícím rozsudku.

1.7.

Nově zavedený mechanismus zajišťující konfiskaci majetku, který není přímo spojen s trestným činem uvedeným ve směrnici, ale zakládá se na podezření z držení nezákonného majetku či majetku plynoucího z trestné činnosti, vyžaduje přísnější normy pro procesní práva a záruky obžalovaných.

1.8.

EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci navrhované směrnice znovu zvážila ustanovení o opětovném využití konfiskovaného majetku pro sociální účely a vybídla členské státy k vytvoření mechanismů, které by zahrnovaly organizace občanské společnosti jako přednostní subjekty určené ke správě konfiskovaného majetku a nakládání s ním. Komise by měla vytyčit cíle v podobě minimálního procentního podílu konfiskovaného majetku, který by byl určen na opětovné využití pro sociální účely. Veřejný zájem by neměl být chápán tak, že znamená pouze činnosti spadající do kompetence veřejných subjektů.

1.9.

EHSV považuje za velmi důležité, aby Komise přesněji stanovila právo obětí na odškodnění a upřednostňovala je v pořadí věřitelů.

1.10.

EHSV podporuje návrh Komise zakotvit ve směrnici povinnost členských států zřídit alespoň jeden úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, který musí mít k dispozici potřebné zdroje, aby mohl účinně a účelně plnit svou úlohu. K zajištění minimálního standardu pro fungování úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v celé EU by Evropská komise měla požadovat pravidelné podávání zpráv o zdrojích, které jim jsou přiděleny v každém členském státě.

1.11.

EHSV uznává cíl, jímž je zintenzivnění využívání mechanismu předběžného prodeje tím, že se zavede referenční definice a upřesní se podmínky, za nichž by měl být uplatňován. Zároveň i „odborné znalosti, které nejsou snadno dostupné“ představují standard, který by mohl být vylepšen, a mohly by se tedy stát „odbornými znalostmi, jejichž získání je nepřiměřeně obtížné“. Prodej by měl zůstat s ohledem na opětovné využití pro sociální účely poslední možností, s tím, že konfiskované finanční prostředky lze použít na odškodnění obětí.

1.12.

EHSV vybízí Evropskou komisi, aby doplnila mandát úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti i úřadů pro správu majetku tím, že do navrhované směrnice začlení příslušná ustanovení o dohodách o dělení majetku.

1.13.

EHSV považuje za nezbytné zahrnout do návrhu konkrétnější nástroje na pomoc úředníkům třetích zemí a aktivně vybízet členské státy, aby rozvíjely spolupráci s těmito zeměmi s cílem co nejvíce využít mechanismy vymáhání majetku stanovené v navrhované směrnici. Totéž platí pro uplatňování právních nástrojů potřebných k tomu, aby oběti trestných činů měly plné právo na odškodnění ve třetích zemích.

1.14.

EHSV doporučuje, aby Komise vydala pokyny, v nichž bude uvedeno srovnání právních předpisů, které mají být nahrazeny, a nové směrnice, jež má být přijata, a to s cílem podpořit přijetí opatření usnadňujících nadcházející provedení navrhované směrnice ve vnitrostátních jurisdikcích a umožnit vnitrostátním orgánům, aby ji promptně uvedly do souladu s vlastními právními předpisy.

1.15.

EHSV doporučuje, aby Evropská komise využila nástroje pro shromažďování srovnávacích údajů představené v navrhované směrnici s cílem zavést transparentní monitorovací mechanismy za účasti občanské společnosti a nejpozději do tří let od jejího přijetí vyhodnotila dopad navrhované směrnice.

2.   Souvislosti

2.1.

Vymáhání majetku je zásadním prvkem boje proti praní peněz a financování terorismu, tj. činnostem souvisejícím s organizovanou trestnou činností. Organizovaná trestná činnost závisí na získávání zisků, které mohou být následně „vyprány“ a převáděny do legální ekonomiky, čímž vzniká více obětí, jsou narušována pravidla trhu a přetrvává schopnost oslabovat finanční trhy a způsobovat ztráty jednotlivcům a podnikům. Právní rámce pro vymáhání majetku a nástroje přeshraniční spolupráce musí být dále revidovány a prosazovány, neboť pouze přibližně 2 % majetku pocházejícího z trestné činnosti jsou v EU zajištěna a 1 % zkonfiskováno (1).

2.2.

První specializovaná strategie EU pro boj proti organizované trestné činnosti (2) byla přijata v dubnu 2021 a zabývá se hrozbou, kterou organizovaná trestná činnost představuje pro evropské občany, státní instituce a hospodářství jako celek. Jedním z pilířů strategie je odstranění zisků z organizované trestné činnosti a zabránění jejich pronikání do legální ekonomiky a legálních podniků (přístup založený na sledování toku peněz) a Komise byla vyzvána, aby přijala opatření v návaznosti na revizi směrnice o konfiskaci (3) a rozhodnutí Rady o úřadech pro vyhledávání majetku z trestné činnosti (4).

2.3.

EHSV si je plně vědom nárůstu organizované trestné činnosti a jeho značných hospodářských, politických a sociálních nákladů a tato situace ho již po nějakou dobu zneklidňuje. Činnost EHSV je v souladu s jeho posláním a stanoviska (5) vydaná k tématům souvisejícím s bojem proti organizované trestné činnosti pomáhají evropským zákonodárcům zajistit pro občany možnost jednat a být vyslyšeni prostřednictvím organizované občanské společnosti. Vymáhání majetku je součástí širšího legislativního ekosystému EU, který má přispět k restorativní spravedlnosti, již komunity potřebují ke snížení škod způsobených trestnými činy.

2.4.

V hodnocení (6) stávajícího právního rámce pro vymáhání majetku bylo uvedeno, že navzdory celkovému zlepšení ze strany členských států nejsou celkové výsledky, pokud jde o zkonfiskovaný majetek, uspokojivé a míra konfiskace je v EU i nadále velmi nízká. Schopnost vysledovat a identifikovat majetek je zásadním faktorem pro zvýšení míry úspěšnosti a pro zajišťování a konfiskaci většího množství nezákonného majetku. Revize právních předpisů by měla rozšířit rozsah vymáhání nezákonného majetku a zvýšit počet vhodných nástrojů a zároveň posílit kapacitu vnitrostátních úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti (7).

2.5.

Možnosti politiky pro revizi rámce pro vymáhání majetku byly v roce 2021 předmětem veřejné konzultace. Počáteční posouzení dopadů (8) bylo pro účely zpětné vazby zveřejněno v březnu 2021 a následovala veřejná konzultace, která probíhala mezi 21. červnem a 27. zářím 2021 a jejímž cílem bylo shromáždit názory široké veřejnosti a zúčastněných stran. Ve zprávě o posouzení dopadů byly analyzovány a představeny čtyři možnosti politiky (9): — Možnost č. 1: tato možnost je založena na nelegislativních opatřeních, která mají podporovat výměnu zkušeností, znalostí a osvědčených postupů mezi příslušnými orgány. — Možnost č. 2: tato opatření by spočívala především v cílených změnách rozhodnutí Rady o úřadech pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a směrnice o konfiskaci, přičemž účelem by bylo upřesnit oblast působnosti stávajících obecných požadavků a zvýšit jejich účinnost. Tato opatření by zahrnovala požadavky, aby členské státy přijaly vnitrostátní strategii pro vymáhání majetku z trestné činnosti a zajistily, že příslušné orgány budou mít potřebné dovednosti a zdroje. Dále by sem patřila opatření zaměřená na zlepšení přeshraniční spolupráce mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, včetně přístupu k databázím a rozšířených pravomocí k zajišťování. — Možnost č. 3: tato možnost by kromě opatření uvedených v možnosti č. 2 obsahovala podrobnější požadavky vůči členským státům pro všechny fáze procesu vymáhání a oblast působnosti směrnice o konfiskaci by byla rozšířena tak, aby zahrnovala širší škálu trestných činů. — Možnost č. 4: tato opatření by vycházela z opatření uvedených v rámci možnosti č. 3, avšak oblast působnosti ustanovení by byla rozšířena na všechny trestné činy a zahrnovala by rozsáhlejší požadavky, pokud jde o zahájení vyšetřování. Dále by byly stanoveny konkrétnější podmínky týkající se naléhavých příkazů k zajištění a výměny informací mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti.

2.5.1.

V posouzení dopadů bylo zjištěno, že nejvhodnější je možnost č. 3, neboť zajišťuje nejlepší rovnováhu mezi účinností, účelností a proporcionalitou na jedné straně a různými hospodářskými, sociálními a environmentálními dopady na straně druhé.

2.6.

Dne 25. května 2022 Komise navrhla novou směrnici o vymáhání a konfiskaci majetku, která by nahradila stávající směrnici o konfiskaci, rozhodnutí Rady o úřadech pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a rámcové rozhodnutí Rady 2005/212/SVV (10). Stanoveným cílem je zavést společné normy pro vysledování a identifikaci majetku, jeho zajištění, správu a konfiskaci v jediném nástroji, který by dále zajistil soudržnější a strategičtější přístup pro všechny aktéry v rámci systému vymáhání majetku.

3.   Obecné a konkrétní připomínky

3.1.

Obecný přístup navrhované směrnice je v souladu s jejími cíli, jimiž je posílení schopnosti příslušných orgánů, pokud jde v první řadě o identifikaci, zajištění a správu nezákonného majetku, dále pak posílení a rozšíření možností konfiskace a posléze zlepšení spolupráce mezi všemi orgány zapojenými do vymáhání majetku.

3.2.

Navrhovaná směrnice pravděpodobně posílí účinnost a účelnost mechanismů vymáhání majetku tím, že zavede základní soubor minimálních pravidel pro vysledování a identifikaci, zajištění, konfiskaci a správu majetku v trestních věcech a v případě potřeby usnadní provádění omezujících opatření EU. Navrhovanou směrnici by však měly doprovázet další právní předpisy a opatření týkající se porušování omezujících opatření EU a Komise by měla pečlivě posoudit možnost, jak zabránit oslabení schopnosti úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti plnit svůj hlavní mandát.

3.3.

EHSV se domnívá, že navrhované ustanovení ohledně toho, že každý členský stát přijme vnitrostátní strategii pro vymáhání majetku z trestné činnosti, zajistí v této oblasti strategičtější přístup, podpoří větší spolupráci mezi příslušnými orgány a poskytne jasný přehled o výsledcích vymáhání majetku.

3.4.

Rozšířená oblast působnosti mechanismů konfiskace umožní vnitrostátním justičním orgánům uplatňovat rozšířenou konfiskaci na větší soubor trestných činů, než je tomu podle aktuálně platné směrnice o konfiskaci. EHSV vítá širší oblast působnosti navrhované směrnice, neboť je tak zaplněna mezera ve směrnici o konfiskaci, pokud jde o významný seznam trestných činů, včetně trestných činů proti životnímu prostředí, obchodování s orgány, obchodování s kulturními statky, únosů, neoprávněného omezování osobní svobody nebo braní rukojmí a obchodování s odcizenými vozidly, pokud je trestný čin spáchán zločinným spolčením. V navrhované směrnici zároveň není výslovně uvedeno převaděčství migrantů a nezákonný obchod s tabákovými výrobky i přes významné roční příjmy těchto kriminálních trhů (odhadem se jedná o 289,4 milionu EUR v případě převaděčství a 8 309,3 milionu EUR v případě tabákových výrobků (11)).

3.5.

Pokud bude příslušným orgánům poskytnut okamžitý a přímý přístup k informacím jiných vnitrostátních orgánů, jako jsou daňové a finanční úřady nebo vnitrostátní registry nemovitostí, zvýší se schopnost úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti jednat a reagovat účinně a včas. Zároveň by měl být zajištěn přístup veřejnosti k informacím, aniž by byla dotčena probíhající řízení na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU.

3.6.

Navrhovaná směrnice rozšiřuje seznam situací vedoucích k opatřením ke konfiskaci nezaložené na odsuzujícím rozsudku vyplývajícím z trestního řízení o další případy, kdy odsouzení za trestný čin není možné z důvodu objektivních okolností souvisejících s imunitou, amnestií a uplynutím promlčecí lhůty. EHSV uznává úsilí, které Komise vynaložila při vymezení těchto případů, neboť by mohly být zneužity nebo použity pro účely obtěžování či pronásledování.

3.7.

Navrhovaná směrnice zahrnuje nový konfiskační mechanismus zajišťující konfiskaci majetku, která není přímo spojena s trestným činem uvedeným ve směrnici, ale je založena na podezření z držení nezákonného majetku nebo majetku plynoucího z trestné činnosti. Přestože příkazu ke konfiskaci musí předcházet soudní řízení a žalobce musí dotčený majetek spojit s trestnou činností předložením důkazního břemene, je zapotřebí více záruk, aby se vyloučilo jakékoli možné zneužití v průběhu řízení. Vnitrostátní jurisdikce se řídí různými přístupy, a to od konfiskace podle občanského práva až po trestní právo. Navrhovaná směrnice by měla zahrnovat normy pro procesní práva a záruky obžalovaných a zajistit, aby soudci a žalobci měli k dispozici odpovídající odbornou přípravu.

3.8.

Ustanovení o opětovném využití konfiskovaného majetku pro sociální účely uvedené ve směrnici o konfiskaci má omezený dopad, a proto by bylo žádoucí podpořit členské státy, aby zavedly vhodná opatření k zajištění účinnosti tohoto ustanovení. EHSV žádá Evropskou komisi, aby byla ambicióznější, pokud jde o její úsilí v otázce zajištění účinnosti opětovného využití konfiskovaného majetku pro sociální účely, a aby pro členské státy stanovila minimální procentní podíl opětovného využití konfiskovaného majetku pro sociální účely. V zájmu sociální soudržnosti je nanejvýše důležité, aby dotčené komunity získaly náhradu škody přímo a měly prospěch z výnosů z této náhrady. Mimoto je třeba zlepšit pomoc pro komunity, a přispět tak ke zvýšení jejich odolnosti vůči organizované trestné činnosti, a občanská společnost musí být zapojena do správy konfiskovaného majetku a nakládání s ním.

3.9.

Jak je rovněž uvedeno ve směrnici o konfiskaci, právo obětí na odškodnění nebude konfiskačními opatřeními dotčeno. Navrhovaná směrnice však stále nezaručuje to, aby bylo odškodnění obětí upřednostňováno z hlediska pořadí věřitelů. Také občané třetích zemí nejsou navrhovanou směrnicí a dalšími unijními právními předpisy dostatečně chráněni, neboť tyto předpisy se zaměřují na občany EU.

3.10.

Zpráva o posouzení dopadů poukazuje na následující nedostatky: nedostatečné podrobnosti o úloze úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a nedostatečné lidské, finanční a technické zdroje přidělené na vysledování majetku. Navrhovaná směrnice na tato zjištění reaguje a vyžaduje, aby byl v každém členském státě zřízen alespoň jeden úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti. Výslovná povinnost poskytnout odpovídající zdroje k zajištění účinnosti a účelnosti úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti je vítaným krokem. V návaznosti na tuto povinnost by však měly být Komisi z vnitrostátní úrovně pravidelně podávány zprávy o přidělených zdrojích, aby Komise mohla posoudit, zda mezi jednotlivými úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti nedochází k roztříštěnosti nebo k nedostatečné rovnováze.

3.11.

Náklady spojené se správou zajištěného a/nebo konfiskovaného majetku mohou být velmi vysoké a dokonce mohou převyšovat hodnotu příslušného majetku. Navrhovaná směrnice obsahuje povinnost příslušných orgánů posoudit náklady před vydáním příkazu k zajištění. EHSV vítá toto opatření, jelikož představuje účinný a užitečný nástroj, jehož cílem je snížit nezbytné náklady a maximalizovat následnou hodnotu majetku.

3.12.

Mechanismus předběžného prodeje lze použít v omezených případech, které jsou nyní uvedeny v navrhované směrnici, a je pravděpodobné, že přispěje k účinnější správě zajištěného majetku. Přestože je tento mechanismus k dispozici ve většině členských států, používá se v malém měřítku a s velkými rozdíly. Navrhovaná směrnice pravděpodobně posílí používání tohoto mechanismu, protože zavádí jednotnou definici a podmínky, za nichž by měl být používán.

3.13.

Bylo zjištěno, že neexistence komplexních a srovnatelných statistik je hlavním nedostatkem při zvyšování účinnosti systému vymáhání majetku. V tomto ohledu navrhovaná směrnice vyžaduje, aby každý členský stát zřídil registr obsahující informace o vymáhání majetku z trestné činnosti, který bude shromažďovat zakódované informace od příslušných orgánů během celého procesu vymáhání majetku z trestné činnosti.

3.14.

EHSV se domnívá, že sjednocení všech příslušných právních ustanovení týkajících se vymáhání majetku do jediné směrnice je v souladu s Programem pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), který vypracovala Komise, a pomůže příslušným orgánům a zúčastněným stranám lépe pochopit pravidla a zlepšit provádění a účinnost opatření, jež usilují o zvýšení míry vymáhání nezákonného majetku ve vnitrostátních jurisdikcích.

3.15.

Úřady pro správu majetku budou specializovanými subjekty, jež budou v každém členském státě zřízeny nebo určeny k tomu, aby zajistily účinnou správu zajištěného a konfiskovaného majetku a spolupracovaly s dalšími příslušnými orgány odpovědnými za vysledování, identifikaci, zajištění, konfiskaci a správu buď na vnitrostátní úrovni, nebo v přeshraničních případech. Navrhovaná směrnice je přesnější, pokud jde o stanovení role a úkolů těchto úřadů, a poskytuje členským státům jasnější vymezení jejich infrastruktury pro vymáhání majetku z trestné činnosti.

3.16.

Nakládání s majetkem nebo navrácení majetku v přeshraničních řízeních by mělo být předmětem dohod o dělení majetku, které uzavřou příslušné členské státy. Vnitrostátní systémy se mohou značně lišit, pokud jde o druh orgánů a postupy potřebné k uzavírání takových dohod. Navrhovaná směrnice neobsahuje v souvislosti s touto otázkou žádná zvláštní ustanovení. Proto by v tomto ohledu měla výslovně udělit příslušné pravomoci úřadům pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a úřadům pro správu majetku.

3.17.

Spolupráce se třetími zeměmi je obzvláště důležitá, neboť organizovaná trestná činnost existuje i mimo EU a představuje významné riziko pro vnitřní bezpečnost EU. Vzhledem k tomu, že organizovaná trestná činnost je stále více propojená, mezinárodní a digitální, je důležité zajistit, aby orgány ve třetích zemích byly schopné spolupracovat se svými protějšky v členských státech. V zájmu dalšího prosazování navrhované směrnice by měly být zváženy různé nástroje pomoci a podpory.

3.18.

Konzultační nástroje, které Komise používala před navrhovanou směrnicí, byly inkluzivní a přizpůsobené pro různé zúčastněné strany, zejména příslušné orgány, odborníky, obchodní organizace, organizace občanské společnosti a širokou veřejnost, pokud jde o dobu trvání a metody. EHSV oceňuje úsilí Komise o zpřístupnění spolehlivých údajů a informací o situaci a pokroku členských států a EU jako celku v oblasti vymáhání nezákonného majetku. Očekává se, že podobné úsilí bude vynaloženo i během provedení směrnice ve vnitrostátním právu a během hodnocení jejího provádění.

---

(1)  Europol, Does crime still pay? Criminal Asset Recovery in the EU (Vyplácí se stále trestná činnost? Vymáhání majetku z trestné činnosti v EU) – Průzkum statistických informací za roky 2010–2014, 2016.

(2)  Sdělení Komise o strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 (COM(2021) 170, 14.4.2021).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39).

(4)  Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností (Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 103).

(5)  Mezi relevantní stanoviska EHSV patří: stanovisko k balíčku opatření týkajících se bezpečnostní unie (Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 69), soubor stanovisek k právním předpisům v oblasti boje proti praní peněz, naposledy stanovisko k balíčku legislativních opatření proti praní peněz z roku 2021 (Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 89), stanovisko ke strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 91), stanovisko k posílení mandátu Europolu (Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 66), stanovisko ke kontrolám peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící (Úř. věst. C 246, 28.7.2017, s. 22), stanovisko k Evropskému programu pro bezpečnost (Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 51) a stanovisko k Otevřené a bezpečné Evropě (Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 96).

(6)  Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě, Vyhledávání a konfiskace majetku: zajištění toho, aby se trestná činnost nevyplácela (COM(2020) 217 final).

(7)  V souladu se závěry Rady o posílení finančního vyšetřování za účelem boje proti závažné a organizované trestné činnosti, dokument Rady 8927/20, 17. června 2020.

(8)  Podělte se o svůj názor: Boj proti organizované trestné činnosti – posílení mandátu úřadů EU pro vyhledávání majetku z trestné činnosti.

(9)  Evropská komise, ZPRÁVA O POSOUZENÍ DOPADŮ – Průvodní dokument k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o vymáhání a konfiskaci majetku, (2022).

(10)  Rámcové rozhodnutí Rady 2005/212/SVV ze dne 24. února 2005 o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti (Úř. věst. L 68, 15.3.2005, s. 49).

(11)  Evropská komise, Generální ředitelství pro migraci a vnitřní věci, Mapping the risk of serious and organised crime infiltrating legitimate businesses: final report (Mapování rizika infiltrace závažné a organizované trestné činnosti do legitimních podniků: závěrečná zpráva), Disley, E. (editor), Blondes, E. (editor), Hulme, S. (editor), Úřad pro publikace, 2021.