Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014

(COM(2022) 150 final – 2022/0099 (COD))

(2022/C 365/08)

Zpravodaj:

Kęstutis KUPŠYS

Žádost o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 5. 5. 2022 Rada, 10/05/2022
Právní základ	čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	31. 5. 2022
Přijato na plenárním zasedání	15. 6. 2022
Plenární zasedání č.	570
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	140/1/6

1. Závěry a doporučení

1.1

Revize nařízení o F-plynech (nařízení (EU) č. 517/2014) (1), kterou Komise předložila dne 5. dubna 2022 (2), je krokem správným směrem. EHSV vidí prostor pro ještě ambicióznější přístup, aby se zajistilo, že evropské podniky a domácnosti nebudou po nadcházející dekády zatíženy zařízeními poškozujícími klima, a aby si EU v celosvětovém měřítku udržela přední postavení, pokud jde o opatření v oblasti klimatu, tím, že přijme řešení založená na zelených technologiích, která jsou ve své třídě nejlepší.

1.2

Řada částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC) má značný potenciál globálního oteplování. Zlepšení stávajícího návrhu Komise proto představuje další příležitost, jak významně snížit přímé dopady na klima tím, že se zamezí zavádění HFC s vysokým potenciálem globálního oteplování a přejde se rovnou na alternativy, které neobsahují F-plyny a u nichž je potenciál globálního oteplování nízký.

1.3

Pro tepelná čerpadla, pokojová klimatizační zařízení, chladiče a chladicí přístroje jsou k dispozici alternativní přírodní chladiva s nízkým potenciálem globálního oteplování. EHSV je v souvislosti s těmito přístroji pro to, aby byla po roce 2030 zakázána všechna chladiva s potenciálem globálního oteplování > 5. Výbor zastává názor, že odvětvový zákaz vysílá jasný signál trhu, lze jej po administrativní stránce snadno provést a hrozí u něj nízké riziko obcházení.

1.4

Výbor důrazně doporučuje kombinovat cíle plánu RePowerEU (3) s postupným ukončením používání F-plynů, přičemž cílem by mělo být, aby chladivo mělo co nejnižší možný potenciál globálního oteplování, zejména u tepelných čerpadel. EHSV je přesvědčen, že obavy z překážek na trhu v tomto odvětví jsou nepodložené s ohledem na zvýšenou výrobní kapacitu odvětví, která bude většinou založena na přírodních chladivech. EU má jasnou příležitost učinit z tohoto přístupu ukázkový příklad stanovování celosvětových zelených standardů.

1.5

Mělo se za to, že systém kvót bude odrazovat od používání plynů s vysokým potenciálem globálního oteplování, avšak přispění tohoto systému ke změně trhu není dostatečné. Je zjevné, že se rozmohl nezákonný obchod s těmito plyny, který uspokojuje přetrvávající poptávku na trhu. Výbor vyzývá k vytvoření mechanismu, který zvýší příjmy z prodeje kvót. Tyto příjmy lze vyčlenit na podporu celních kontrol na úrovni členských států, na pomoc se zaváděním alternativ s nízkým potenciálem globálního oteplování a na poskytnutí dostatečné odborné přípravy pracovníkům provádějícím instalace dotčených zařízení.

1.6

2. Obecné připomínky

Úvod

2.1

Fluorované plyny patří mezi zásadní skleníkové plyny. Emise HFC by mohly, pokud by neexistovala žádná právní úprava, vést ke zvýšení průměrné celosvětové teploty do roku 2100 o 0,35–0,5 oC. Pokud vzniku těchto emisí předejdeme, bude to mít značný vliv na omezení globálního oteplování. Vzhledem ke krátké lhůtě (do roku 2050) by snížení emisí HFC bylo neuvěřitelně účinným krokem v boji proti klimatické krizi. (4)

2.2

Řada částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC) má vysoký potenciál globálního oteplování. Nejsilnějším známým HFC je trifluormethan (HFC-23) s potenciálem globálního oteplování 14 600. Jediný kilogram HFC-23 ohřeje planetu stejně jako téměř 15 tun CO2. Koncentrace HFC-23 v atmosféře se zvyšují znepokojivým tempem: z 21 ppt (5) v roce 2008 na dnešních rekordních 35 ppt.

2.3

Další podobný plyn – fluorid sírový (SF6), běžně používaný jako izolační plyn ve spínacích zařízeních – se považuje za nejvíce škodlivý F-plyn, protože má potenciál globálního oteplování 25 200. Běžný přístroj na vytápění a chlazení, který se prodává domácnostem v EU v roce 2022, může obsahovat F-plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 700, což znamená, že asi 0,5 kg chladicí látky obsažené v daném zařízení má stejnou stopu jako 0,35 tuny CO2.

2.4

Celkově jsou F-plyny odpovědné za asi 2,5 % všech emisí skleníkových plynů EU.

2.5

Látky poškozující ozonovou vrstvu jednak poškozují ozonovou vrstvu, jednak oteplují klima. Některé byly nahrazeny HFC, které sice nepřispívají k poškozování ozonové vrstvy, ale stále přispívají k oteplování klimatu. EHSV přijal příslušné stanovisko (6) k regulaci látek poškozujících ozonovou vrstvu (7).

2.6

Cílem nařízení o F-plynech je snížit emise těchto plynů mimo jiné prostřednictvím postupného ukončení používání HFC v EU. Postupné ukončení používání HFC se rovněž provádí v celosvětovém měřítku na základě Montrealského protokolu. Obě nařízení – o látkách poškozujících ozonovou vrstvu a o F-plynech – musí společně zajistit, aby Unie dostála povinnostem, jež pro ni z tohoto protokolu vyplývají.

2.7

Cílem současného nařízení o F-plynech je snížit do roku 2030 emise těchto plynů v EU o dvě třetiny oproti úrovním roku 2014. Jak poukázala Komise, nový návrh přispěje v souladu s právním rámcem pro klima ke snížení emisí do roku 2030 alespoň o 55 % a k dosažení klimatické neutrality Evropy do roku 2050, a to zejména prostřednictvím politických iniciativ, kterými jsou:

—	zvýšení úrovně ambicí,

—	zlepšení prosazování a provádění,

—	komplexnější monitorování,

—	zajištění souladu s Montrealským protokolem.

F-plyny v kontextu Zelené dohody pro Evropu

2.8

Návrh o F-plynech stanoví ambiciózní postupné ukončování používání HFC a obsahuje řadu nových zákazů týkajících výrobků a zařízení na trhu. To znamená, že zařízení a výrobky s F-plyny s vysokým potenciálem globálního oteplování z trhu postupně zmizí. Výbor je však přesvědčen, že je mimořádně důležité prosazovat přechod přímo na řešení bez F-plynů, která mají nejnižší potenciál globálního oteplování, a vyhnout se přechodným řešením. Trhy EU ukazují, že tato cesta je schůdná, a EU by měla jít příkladem.

2.9

Je stěžejní zvýšit laťku s cílem zajistit, aby evropské podniky a domácnosti nebyly po nadcházející dekády zatíženy zařízeními poškozujícími klima. Je také důležité, aby si EU v celosvětovém měřítku udržela přední postavení, pokud jde o opatření v oblasti klimatu, tím, že ve všech oblastech, v nichž se používají F-plyny, přijme řešení založená na zelených technologiích, která jsou ve své třídě nejlepší.

2.10

Postupné ukončení používání HFC je nákladově vysoce efektivní způsob, jak přispět k plnění klimatických cílů. Podle závěrečné hodnoticí zprávy z března 2022 (8) činily náklady na snižování emisí průměrně asi 6 EUR za tunu ekvivalentu CO2.

2.11

Tepelná čerpadla, pokojová klimatizační zařízení, chladiče a chladicí přístroje patří mezi zařízení a systémy, pro které jsou k dispozici alternativy s chladivy s nízkým potenciálem globálního oteplování a přírodními chladivy. EHSV je pro to, aby chladiva založená na F-plynech byla po roce 2030 v těchto přístrojích zakázána stanovením limitu potenciálu globálního oteplování ve výši 5. Výbor zastává názor, že odvětvové zákazy vysílají jasný signál trhu, lze je po administrativní stránce snadno provést a hrozí u nich nízké riziko obcházení. V případech, kde se HFC považují za technicky nezbytné, by mohly být uděleny výjimky ad hoc, a to na základě ustanovení čl. 16 odst. 4.

2.12

Pro některá použití jsou již na trhu náhrady HFC, včetně propanu (potenciál globálního oteplování 0,02) a amoniaku (potenciál globálního oteplování 0). Výbor vybízí k navýšení výdajů na výzkum s cílem tato řešení s nulovým potenciálem globálního oteplování využít.

2.13

Jedinou udržitelnou politikou pro EU by byl přístup založený na „zeleném ochlazování“ (green cooling), který kombinuje přírodní chladiva s mimořádně nízkým potenciálem globálního oteplování (< 5) a energeticky účinné přístroje. Jakékoliv směsi s F-plyny, i kdyby měly nízký potenciál globálního oteplování, přinášejí výzvy spojené s provozem, zejména pokud jde o recyklaci a regeneraci, a významně ztěžují údržbu a servisní služby. Jejich používání je tudíž třeba se vyhýbat.

2.14

Stávající topné a chladicí systémy vyžadují servisní služby a údržbu, při které jsou zapotřebí současné HFC. Akční plán REPowerEU, v jehož rámci byl stanoven cíl zavést v Evropě do roku 2030 30 milionů tepelných čerpadel, vyvolal mezi zúčastněnými stranami oprávněné obavy. (9) Podle zástupců průmyslu by navrhovaná nová ustanovení v rámci nařízení o F-plynech případně mohla zpomalit tolik potřebné zavádění tepelných čerpadel v Evropě.

2.15

Výbor zastává názor, že včasný zákaz HFC u nových tepelných čerpadel zajistí, že zavádění tepelných čerpadel nebude ohroženo nedostatečnými dodávkami HFC pro provádění servisních služeb u stávajících zařízení. Tím se pomůže předejít závislosti na velkých objemech skladových zásob HFC. Skladové zásoby HFC vyžadují opatření v oblasti správy a zneškodňování: pokud nejsou dostatečná, budou mít úniky HFC ze zařízení, jež dosáhla konce životnosti, ničivý dopad na klima.

2.16

Tržní zásoby HFC s vysokým potenciálem globálního oteplování jsou mimořádně nebezpečné: chladiva s vysokým potenciálem globálního oteplování se běžně používají pro údržbu stávajících zařízení, aby se pravidelně kompenzovaly nepřetržité emise (míra úniku těchto plynů může činit až 15–20 % ročně), čemuž lze díky technologickému pokroku předejít.

2.17

Výbor proto důrazně vybízí ke kombinování cílů plánu RePowerEU s postupným ukončením používání F-plynů, přičemž cílem by mělo být, aby chladivo mělo co nejnižší možný potenciál globálního oteplování. Chceme-li počty tepelných čerpadel zasadit do kontextu (30 milionů kusů zaváděných postupně během sedmi let), lze použít celosvětové údaje z posouzení provedeného Mezinárodní energetickou agenturou (IEA): v roce 2020 bylo k vytápění používáno téměř 180 milionů tepelných čerpadel, zatímco celkový počet se za posledních pět let na celém světě zvyšoval o téměř 10 % ročně. Ve scénáři, podle nějž by do roku 2050 mělo být dosaženo nulových čistých emisí a který vypracovala agentura IEA, má počet tepelných čerpadel nainstalovaných do roku 2030 činit 600 milionů kusů. Podíl EU na tomto zavádění je plně v souladu s podílem domácností v celosvětovém měřítku.

2.18

EHSV je přesvědčen, že obavy z překážek na trhu v tomto odvětví jsou neodůvodněné, protože navrhovaná trajektorie zavádění tepelných čerpadel v Evropě je většinou v souladu s rozšiřováním výrobní kapacity odvětví, která bude stavět na chladivech s mimořádně nízkým potenciálem globálního oteplování (zejména na přírodních chladivech). EU má jasnou příležitost učinit z tohoto přístupu ukázkový příklad stanovování celosvětových zelených standardů.

2.19

S ohledem na výše uvedené faktory EHSV doporučuje následující kroky k posílení návrhu revize nařízení o F-plynech:

—	další zpřísnění postupného ukončení používání HFC, aby se zajistil soulad se scénářem zvýšení teploty o 1,5 oC podle Pařížské dohody,

—	zákaz používání HFC-404A (s potenciálem globálního oteplování 4 728) a dalších HFC s vysokým potenciálem globálního oteplování,

—	snížení odvětvových limitů potenciálu globálního oteplování ve výši 150 na nejnižší možný potenciál globálního oteplování pro každou jednotlivou technologii,

—	podpora režimů pobídek a zadávání veřejných zakázek pro alternativy neobsahující F-plyny,

—	podpora členských států v jejich úsilí o vytváření pobídek pro zelenější řešení s velmi nízkým potenciálem globálního oteplování (a pokud možno bez F-plynů).

Environmentální aspekty

2.20

Při přechodu na přírodní chladiva s mimořádně nízkým potenciálem globálního oteplování nebo na HFC s nízkým potenciálem globálního oteplování je třeba zabránit přechodu na látky, jako jsou hydrofluoralkeny, a to kvůli produktům jejich rozkladu, jako je škodlivá kyselina trifluoroctová (TFA). TFA a jiné polyfluorované a perfluorované alkylové látky (PFAS) mají přezdívku „věčné chemikálie“, protože je nelze odstranit z životního prostředí (10). Na základě zásady předběžné opatrnosti je třeba jasné propojení s opatřeními navrhovanými Komisí v jejím „akčním plánu pro nulové znečištění“ (11).

2.21

Díky postupnému ukončení používání HFC by měla být věnována náležitá pozornost látkám, kterými budou HFC nahrazeny. EHSV požaduje, aby nebyly tolerovány nové náhrady F-plynů, které problém spočívající ve vysokém potenciálu globálního oteplování jednoduše přemění v jiné environmentální problémy. Místo toho Výbor vyzývá k převzetí odpovědnosti za nasměrování přechodu k přírodním alternativám F-plynů, které budou skutečně šetrné ke klimatu a životnímu prostředí. Odkázat na postup podle evropského nařízení REACH nestačí, protože tento postup zaostává a nezakáže nebezpečné náhrady F-plynů včas.

Nezákonný obchod

2.22

Nezákonný obchod s HFC představuje v EU velký problém. Ačkoliv je obtížné jej vyčíslit, je zjevné, že k nezákonnému obchodu s HFC dochází ve značné míře. Z různých analýz vyplývá, že nelegální dovoz odpovídal až jedné třetině legálního trhu EU (12).

2.23

2.24

Nezákonný obchod s HFC není bohužel v návrhu dostatečně zohledněn. EHSV vyzývá k transparentnosti a zajištění plné sledovatelnosti HFC v rámci celého dodavatelského řetězce. Byla navržena řešení založená na označení formou QR kódu a Výbor to považuje za nákladově efektivní způsob, jak se s tímto problémem vypořádat.

2.25

EHSV je přesvědčen, že by rovněž měly být dále posíleny kontroly dodávek HFC v oblasti elektronického obchodu. Výbor vyzývá buď k zákazu prodeje F-plynů na on-line tržištích, nebo k zavedení povinné certifikace podniků prodávajících F-plyny on-line ve velkém objemu.

2.26

Měla by být zachována přísná kontrola všech dovozů a vývozů HFC, včetně plynů pro účely, na něž se nevztahuje postupné ukončování používání (např. vstupní suroviny, zneškodnění, zpětný vývoz nebo jiná vyňatá použití). Podniky by měly mít platnou registraci na portálu fluorovaných skleníkových plynů, aby se zabránilo tomu, že se pomocí případů, u nichž platí výjimka, bude napomáhat nezákonnému obchodu. Výbor varuje, že seznam výjimek v čl. 20 odst. 4 vytváří mezeru v systému udělování licencí, na kterou se nelegální obchodníci jistě zaměří.

2.27

V zájmu zvýšení účinnosti opatření vnitrostátních celních orgánů Výbor žádá, aby byly vydány pokyny pro nakládání se zabavenými produkty, kontejnery a zařízením, které byly nelegálně importovány do EU, a aby byly členským státům přiděleny finanční prostředky na jejich zneškodnění, pokud se pro tuto možnost členské státy rozhodnou.

2.28

Boj proti nezákonnému obchodu a nakládání s F-plyny by měly být přizpůsoben návrhům obsaženým ve směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí (13), jejímž cílem je účinněji chránit životní prostředí uložením povinnosti členským státům, aby přijímaly trestněprávní opatření, a podporou přeshraniční spolupráce (14).

Kvóty a vyčlenění zdrojů

2.29

Kvóty na dovoz HFC na trh EU získaly tisíce nových účastníků. Mnozí z nich nemají přístup k infrastruktuře v EU, aby mohli plnit požadavky nařízení na znovuzískávání, recyklaci a regeneraci HFC, které dovážejí.

2.30

EHSV sice vítá nové podmínky registrace a přijímání přidělených kvót, je si však vědom potenciálu navýšení poplatku za přidělení, pokud jde o to, aby byly lépe zohledněny reálné ceny uhlíku.

2.31

Je zjevné, že kvótový poplatek ve výši 3 EUR za tunu ekvivalentu CO2 je příliš nízký a nemůže generovat dostatečné příjmy a odrazovat od využívání HFC za účelem rychlejšího tempa přijímání přírodních chladiv.

2.32

EHSV rovněž vyzývá k přehodnocení využívání finančních zdrojů vybraných z prodeje kvót.

2.33

Výbor věří, že by tyto příjmy měly být vyčleněny na přímé použití pro tyto účely:

—	podpořit výzkum alternativ s nízkým potenciálem globálního oteplování, zejména přírodních chladiv,

—	podporovat orgány členských států v oblasti dozoru nad trhem,

—	rozvíjet dovednosti a zvyšovat povědomí, včetně osvětových kampaní pro konečné spotřebitele,

—	podporovat jak mimořádnou, tak střednědobou odbornou přípravu stávajících i budoucích pracovníků.

Odborná příprava

2.34

Je důležité zabývat se potřebami v oblasti odborné přípravy zaměřené na alternativy HFC. Pro prosazování přírodních chladiv s nízkým potenciálem globálního oteplování mají zásadní význam dovední technici, ale také systémy kvalifikace, certifikace a registrace. Certifikace je nezbytná pro i alternativy F-plynů, a nejen pro F-plyny jako takové. EHSV požaduje stanovení povinné kompetence týkající se složky přírodních chladiv v rámci certifikačních programů.

2.35

Odborná příprava a certifikace podléhají zásadě subsidiarity a je třeba je začlenit do stávajících vnitrostátních systémů. Podle návrhu mají členské státy jeden rok na aktualizaci svých programů tak, aby zahrnovaly alternativy. Některé tržní subjekty se obávají, že jde o poměrně krátkou lhůtu. Načasování je sice důležité, totéž však platí i pro nutnost stanovit jasné cíle. EHSV doporučuje stanovit ve vnitrostátních plánech povinnosti s jasnými klíčovými ukazateli výkonnosti, např. vyškolení 50 % pracovníků provádějících instalaci do roku 2025.

Celosvětový dosah

2.36

Pokud jde o soulad s Montrealským protokolem, je třeba vzít v potaz skutečnost, že v relativně blízké budoucnosti bude třeba posílit kigalskou změnu, aby byly splněny globální cíle spočívající v dosažení nulových čistých emisí.

2.37

V tomto kontextu vysílá EU v souvislosti s Montrealským protokolem důležité signály v celosvětovém měřítku. Návrh nového evropského nařízení o F-plynech všichni globální aktéři bedlivě sledují. Přijetí kigalské změny bylo dobrým prvním krokem správným směrem, je však třeba přijmout dřívější a ambicióznější opatření týkající se postupného ukončení používání HFC. EU by měla účinněji využívat svůj celosvětový vliv prostřednictvím tzv. „bruselského efektu“.

2.38

Proto se EHSV domnívá, že je naléhavě zapotřebí zahájit diskuse v rámci Montrealského protokolu s cílem urychlit pokrok dosahovaný v souvislosti s kigalskou změnou, přičemž ambiciózní návrhy revize nařízení o F-plynech na úrovni EU poslouží jako dobrý příklad, který je v souladu se scénářem oteplení o 1,5 oC podle Pařížské dohody.

Transparentnost a začleňování

2.39

Navzdory skutečnosti, že debaty o F-plynech mají zásadní význam pro několik klíčových hodnotových řetězců, zůstává diskuse o této politice omezena na odborné kruhy. Je třeba vynaložit úsilí o rozšíření této diskuse na všechny zúčastněné strany a zajistit, aby v ní měla široké zastoupení občanská společnost. Nové nařízení o F-plynech by mělo stanovit vytvoření konzultačního fóra, které se bude konat na úrovni EU a v každém členském státě nejméně dvakrát ročně.

V Bruselu dne 15. června 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195).

(2) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM:2022:150:FIN

(3) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM:2022:108:FIN.

(4) https://acp.copernicus.org/articles/13/6083/2013/acp-13-6083-2013.pdf.

(5) Zkratkou „ppt“ se zde rozumí „částice na jeden bilion“ (parts-per-trillion). Údaje z programu Advanced Global Atmospheric Gases Experiment.

(6) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a zrušení nařízení (ES) č. 1005/2009 (COM(2022) 151 final – 2022/100 (COD)) (viz strana 50 v tomto čísle Úředního věstníku).

(7) Nařízení (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1).

(8) Zpráva je dostupná na adrese: https://ec.europa.eu/clima/system/files/2022-04/f-gas_evaluation_report_en.pdf

(9) https://www.coolingpost.com/world-news/f-gas-quota-cuts-will-hit-heat-pump-ambitions/

(10) Viz https://www.umweltbundesamt.de/publikationen/persistent-degradation-products-of-halogenated

(11) COM(2021) 400 final, Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“.

(12) Viz zpráva agentury EIA (2022) „Europe’s most chilling crime – the illegal trade in HFC refrigerant gases“ („Nejmrazivější zločin Evropy – nezákonný obchod s HFC, plyny používanými k chlazení“). K dispozici na adrese https://eia-international.org/report/europes-most-chilling-crime/. Odhad pro odvětví F-plynů je k dispozici na adrese https://www.fluorocarbons.org/wp-content/uploads/2020/09/EFCTC_Press-Release_EN-2.pdf

(13) https://ec.europa.eu/info/files/proposal-directive-european-parliament-and-council-protection-environment-through-criminal-law-and-replacing-directive-2008-99-ec_cs

(14) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnice 2008/99/ES (COM(2021) 851 final – 2021/0422 (COD)) (Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 143).