Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (akt o čipech)

(COM(2022) 46 final – 2022/0032 (COD))

(2022/C 365/06)

Zpravodaj:

Dirk BERGRATH

Žádost o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 7. 3. 2022 Rada, 17. 3. 2022
Právní základ	Článek 114, čl. 172 odst. 3, čl. 182 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	1. 6. 2022
Datum přijetí na plenárním zasedání	15. 6. 2022
Plenární zasedání č.	570
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	205/0/5

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Plán na zvýšení odolnosti evropského průmyslu a posílení domácího odvětví polovodičů výslovně vítáme. Centru zájmu aktu o čipech by měl být zejména cíl, jímž je dosáhnout vyšší transparentnosti a spolupráce v rámci hodnotového řetězce a snížit globální závislost v oblastech návrhu, výroby, balení, testování a montáže prostřednictvím cílené podpory.

1.2.

Akt o čipech ovšem nezohledňuje celý ekosystém stejnou měrou, nýbrž klade jasný důraz na odvětví polovodičů, které je důležité pro budoucnost průmyslu, ačkoliv v současnosti ještě téměř nenachází využití. Zde je třeba provést zlepšení a věnovat dodatečnou pozornost segmentům čipů, které průmysl skutečně potřebuje.

1.3.

Akt o čipech stěží přispěje k vyřešení aktuálních problémů dodavatelského řetězce, jejichž dopady můžeme v současnosti pozorovat například v automobilovém průmyslu a strojírenství. V segmentech čipů, které jsou nezbytné pro stávající evropská průmyslová odvětví, by proto měla být přijímána dodatečná a konkrétní opatření ke zvýšení odolnosti těchto segmentů vůči krizi. To nejen posílí stávající odvětví výroby polovodičů v Evropě a podpoří jeho modernizaci, ale díky lepší bezpečnosti dodávek také prospěje evropskému zpracovatelskému odvětví závislému na čipech.

1.4.

Proto by měla být pro stanovení kurzu průmyslové politiky rozhodující nejen strukturní velikost čipů, nýbrž také cílená analýza potřeb mezi průmyslovými zákazníky, aby se zajistilo, že plánovaná podpůrná opatření budou vhodně zaměřena.

1.5.

Mezi další kritéria, která je třeba vzít v potaz, patří energetická účinnost čipů, druh surovin použitých při jejich výrobě a co největší oběhovost výroby. Komise, členské státy a průmyslové odvětví by proto měly společně diskutovat o tom, jak diverzifikovat zdroje dodávek, a zejména, jak lépe recyklovat kritické suroviny jako součást industrializovaného oběhového hospodářství v odvětví mikroelektroniky.

1.6.

Zejména by pak strategie Evropské unie týkající se čipů neměla být omezena jen na procesory, ale měla by se věnovat všem druhům integrovaných obvodů a zahrnovat rovněž pasivní komponenty a obalové materiály, jakož i výrobu strojů. Zásada „z výzkumu do výroby“ představená Komisí není dostatečná, protože hodnotový řetězec nekončí výrobou.

1.7.

Aby se zajistilo, že budou k dispozici pracovníci s potřebnými dovednostmi nezbytní k provádění podpůrných opatření průmyslové politiky, navrhuje Komise řadu kvalifikačních opatření. Je však zřejmé, že pozornost je velmi silně zaměřena na vysoce kvalifikované zaměstnance. To je rozhodující, má-li se podařit technologický skok k segmentu polovodičů < 10 nm. Neměla by se však opomíjet ani skutečnost, že ke zlepšení průmyslového ukotvení ekosystému je také – a především – nutné usnadnit možnosti přístupu pro zaměstnance, kteří nepatří mezi vysoce kvalifikované.

2.   Úvod a obecné připomínky

2.1.

Akt EU o čipech navrhuje stavět na přednostech Evropy a vyřešit přetrvávající slabiny, vytvořit prosperující ekosystém polovodičů a odolný dodavatelský řetězec a zároveň stanovit opatření pro přípravu na budoucí narušení dodavatelského řetězce, jejich předvídání a reakci na ně.

2.2.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (akt o čipech) (1), doplňuje sdělení Akt o čipech pro Evropu (2).

3.   Obecné připomínky

3.1.   Představení návrhu

3.1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) návrh vítá, a zejména to, že se zabývá nezbytností přijmout opatření k zajištění bezpečnosti dodavatelského řetězce, jakož i transparentnosti a spolupráce v rámci hodnotového řetězce. Akt o čipech považuje zabezpečení dodávek za klíčové pro úspěch zelené a digitální transformace.

3.1.2.

EHSV v tomto ohledu vítá, že se uznává problematičnost závislosti na dodávkách ze třetích zemí, zejména v oblasti návrhu, výroby, balení, testování a montáže.

3.1.3.

EHSV konstatuje, že akt o čipech stěží přispěje k tomu, aby se vyřešily problémy dodavatelského řetězce, jejichž dopady můžeme v současnosti pozorovat například v automobilovém průmyslu. Čipy se dnes využívají a výhledově budou využívat převážně v automobilovém odvětví, ale také například v oblasti domácích spotřebičů a strojírenství, to znamená zejména polovodiče > 16 nm. V tomto segmentu čipů by proto měla být přijímána dodatečná a konkrétní opatření ke zvýšení odolnosti tohoto segmentu vůči krizi. To nejen posílí stávající odvětví výroby polovodičů v Evropě a podpoří jeho modernizaci, ale díky lepší bezpečnosti dodávek také prospěje evropskému zpracovatelskému odvětví závislému na čipech.

3.1.4.

EHSV vítá cíl posílit evropské postavení na trhu prostřednictvím lepšího propojení v rámci hodnotového řetězce, a to zejména zaměřením pozornosti na ty segmenty, které jsou mimořádně finančně náročné a rizikové.

3.1.5.

EHSV zásadně vítá navrhovaná opatření, jakož i požadavky kladené na členské státy a průmysl.

3.1.6.

EHSV lituje, že zejména poslední výše uvedené výrobní kroky, tedy balení, testování a montáž, nejsou v aktu o čipech plně uznány, a budou proto i nadále zranitelnými místy v rámci ekosystému.

3.1.7.

EHSV v tomto smyslu lituje, že v aktu o čipech není dostatečně zohledněn ekosystém mikroelektroniky, ale pozornost se upírá spíše k vrcholnému segmentu.

3.1.8.

EHSV zastává názor, že otázka strukturní velikosti, to znamená zejména uváděný počet nanometrů, ztrácí na významu. Jelikož uváděný počet nanometrů již nepopisuje žádné reálné fyzikální rozměry (3), je třeba znovu diskutovat o tom, zda je výlučný důraz na faktor nanometrů stále ještě smysluplný, nebo zda by měla být dodatečně použita i jiná kritéria, která se orientují více na konkrétní potřeby odběratelských odvětví, jež ale také zohledňují cíle zelené a digitální transformace.

3.1.9.

Příslušná strategie by se proto měla zaměřit na otázku, jaké průmyslové potřeby je třeba v příštích desetiletích uspokojit, aby evropský průmysl zůstal konkurenceschopným a aby se tato konkurenceschopnost posílila. Zejména by pak strategie neměla být omezena na procesory, ale měla by se věnovat všem druhům integrovaných obvodů a zahrnovat rovněž pasivní komponenty a obalové materiály, jakož i výrobu strojů, a měla by tudíž pokrývat celé spektrum ekosystému. Tato strategie by měla zahrnovat také celkovou logistiku a také bezpečnost dodávek základních a kritických surovin. Jelikož jsou trhy s mikroelektronikou velmi dynamické, měla by být tato strategie navíc pravidelně přezkoumávána v komunikaci s příslušnými fóry zúčastněných stran, aby se zajistila její aktuálnost.

3.1.10.

EHSV vítá, že se návrh rovněž zaměřuje na polovodičové segmenty, které sníží spotřebu energie v odvětvích orientovaných na budoucnost, jako je odvětví IKT, zejména v případě datových center a poskytovatelů cloudových služeb.

3.1.11.

EHSV vítá vymezení integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče. Komisi však vyzýváme, aby jasněji definovala, které ukazatele mají být použity k měření, zda mají „jednoznačně pozitivní dopad na hodnotový řetězec polovodičů v Unii, pokud jde o zajištění bezpečnosti dodávek a zvýšení počtu kvalifikovaných pracovních sil“.

3.1.12.

EHSV rovněž vítá, že by mělo být možné zrušit příslušné rozhodnutí, pokud se ukáže, že žádost o tento status byla založena na nepravdivých informacích nebo na informacích, které se v mezidobí změnily. Komise by měla zajistit komplexní dohled, aby se zaručilo dodržování pravidel.

3.1.13.

EHSV v zásadě vítá, že jmenované orgány členských států mají být zmocněny získávat od odvětví informace, které jim umožní získat přehled o dodavatelském a hodnotovém řetězci, jakož i o jeho klíčových aktérech. Bylo by vhodné, aby mělo shromažďování těchto informací v celé EU jednotnou podobu, aby se podniky nemusely v každém členském státě přizpůsobovat novým požadavkům. Tím by se minimalizovala dodatečná byrokracie. Za tímto účelem je skutečně smysluplné považovat integrovaná výrobní zařízení, jakož i otevřené továrny EU na polovodiče, za subjekty ve veřejném zájmu. Rovněž je smysluplné, aby byly členské státy vybízeny k vytváření vnitrostátních programů podpory a povolovacích řízení. Protože se u shromážděných informací může jednat o citlivé údaje, je důležité zacházet s nimi jako s důvěrnými. Zejména je třeba zajistit transparentnost ohledně toho, co se stane s požadovanými údaji.

3.1.14.

EHSV vítá skutečnost, že se konkrétně řeší nedostatek dovedností, zejména důrazem na potřebu zvýšit atraktivitu ekosystému polovodičů pro mladé talenty a na skutečnost, že stávající pracovní síla v tomto odvětví jednoznačně potřebuje další odbornou přípravu a rekvalifikaci, aby se překlenula technologická propast. Navrhovaná opatření pro tuto skupinu však nejdou dostatečně daleko, a měly by být zavedeny cílenější programy na ochranu zaměstnanosti.

3.1.15.

EHSV vítá oznámení o zřízení Konsorcia pro evropskou čipovou infrastrukturu a vyzývá koordinátora a Komisi, aby zohlednili reprezentativnost ve složení tohoto konsorcia, zejména aby zajistili zastoupení všech částí polovodičového ekosystému.

3.2.   Reakce na „případ krize“: transparentnost a prioritizace produktů jako smysluplné nástroje k podpoře bezpečnosti dodavatelského řetězce

3.2.1.

EHSV v zásadě vítá návrh na zavedení souboru nástrojů k zajištění odolnosti proti globálním fluktuacím trhu. To bude vhodné k vytvoření transparentnosti v rámci celého hodnotového řetězce, což přispěje k lepší bezpečnosti dodávek.

3.2.2.

Zejména systémy včasného varování pomohou předvídat „úzká hrdla“ a připravovat vhodná protiopatření, pokud budou všichni aktéři plnit své povinnosti a bude existovat nezbytná důvěra v pečlivé zacházení s informacemi. Přitom je třeba zajistit, aby existovaly možnosti týkající se podávání zpráv napříč odvětvími a zúčastněnými stranami a aby měli vhodné mechanismy k dispozici zejména podniky a sociální partneři.

3.2.3.

Možnost upřednostňovat strategicky významné objednávky v integrovaných výrobních zařízeních a otevřených továrnách EU na polovodiče, jakož i ve výrobních zařízeních, která to přijala jako protiplnění za státní podporu, může být přiměřeným prostředkem k zajištění bezpečnosti dodávek, ale jde i o zásah do fungování trhu. Vyzýváme proto Komisi, aby jasněji definovala situace, za nichž je to přiměřené a očekávatelné.

3.2.4.

V případě veřejných zakázek může představovat smysluplný doplněk také společné zadávání zakázek, které umožní získávat suroviny a konečné produkty, které mohou být pro jednotlivé členské státy nedostupné nebo dostupné jen v omezeném rozsahu.

3.2.5.

Kromě těchto mechanismů by však Komise a členské státy měly zvážit rovněž strategické vytváření zásob jak kritických surovin, tak určitých typů čipů vybraných na základě transparentních kritérií, aby se zajistila bezpečnost dodávek v kritických oblastech. Vzhledem k velkému počtu různých požadavků na čipy a k pokračujícímu technickému pokroku by Komise měla vypracovat jasná a transparentní kritéria, podle kterých by bylo možné rozhodovat, zda je strategické vytváření zásob smysluplné a kdy je lze případně využít.

3.3.   Komplexní posouzení rizik musí zohlednit celý ekosystém

3.3.1.

EHSV vítá skutečnost, že je třeba provádět posouzení rizik pro všechny oblasti ekosystému a celý hodnotový řetězec, to znamená zejména s ohledem na zdroje surovin ze třetích států.

3.3.2.

EHSV však zdůrazňuje, že pro účely posouzení rizik orientovaného na hledání řešení musí být provedeno i strategicky řízené omezení kritické závislosti, aby se zvýšila odolnost Evropská unie. Komise, členské státy a průmyslové odvětví by proto měly společně diskutovat o tom, jak diverzifikovat zdroje dodávek, a zejména, jak lépe recyklovat kritické suroviny jako součást industrializovaného oběhového hospodářství v odvětví mikroelektroniky. Proto se musí projednat, jak vybudovat potřebnou infrastrukturu, jako například demontážní zařízení, které požadavky kladené na produkt jsou nezbytné pro co nejkomplexnější a nejindustrializovanější recyklační hospodářství a které certifikace jsou smysluplné a prakticky proveditelné, aby se umožnila co nejrychlejší a nejkomplexnější recyklace surovin.

3.3.3.

ESHV rovněž zdůrazňuje, že podpora evropských výrobních zařízení pomůže dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu. Nejenže se tím zkrátí dodavatelské řetězce a přepravní cesty, ale investicemi do nejmodernější výrobní techniky se také sníží zátěž životního prostředí a bude možné věnovat pozornost optimálnímu využívání surovin a co nejkomplexnější recyklaci odpadů a účinné úpravě pitné vody. Při výrobě nejnovější generace čipů se tedy dbá nejen na zvýšení energetické účinnosti, ale také na minimalizaci ekologické stopy.

3.3.4.

EHSV rovněž zdůrazňuje, že podpora evropských výrobních zařízení zajistí dodržování minimálních sociálních norem, například těch, které jsou zakotveny v Evropské sociální chartě nebo v Listině základních práv EU, a tím se zlepší také sociální stopa.

3.3.5.

EHSV poukazuje na to, že má-li se dosáhnout strategické odolnosti evropského průmyslu, je třeba zohlednit celý ekosystém polovodičů. Zásada „z výzkumu do výroby“ představená Komisí není dostatečná, protože hodnotový řetězec nekončí výrobou. Tato zásada je proto jen částečně vhodná k tomu, aby zajistila větší nezávislost evropského trhu na globálních rizicích. Pokud nebudeme konkrétně řešit back-endový segment řetězce přidané hodnoty, zůstává riziko přírodních katastrof nebo narušení dopravních tras, které přispívá k současné krizi dodávek, neúměrně vysoké. Jak uvádí Komise v aktu o čipech, tvoří tržní podíl EU v segmentu obalů jen asi 5 %, to znamená dokonce ještě výrazně méně než tržní podíl odvětví jako celku.

3.3.6.

EHSV zdůrazňuje, že ucelený pohled na ekosystém, včetně back-endových procesů, rovněž přispívá k dosažení Zelené dohody pro Evropu. Z ekologického hlediska nedává smysl udržovat v Evropě front-endovou výrobu a pak odesílat produkty do třetích zemí a tam je testovat a balit, abychom je pak dováželi zpět do Unie. Vedle ekologické bilance představují značné riziko rovněž takto prodloužené dodavatelské řetězce. Je třeba zde najít vhodnou rovnováhu ve smyslu otevřené strategické autonomie za účelem větší odolnosti EU, aniž bychom současně riskovali odpojení od světového trhu.

3.3.7.

EHSV proto doporučuje, zejména proto, aby se předešlo nežádoucím zeměpisným segmentacím nebo koncentracím určitých vysoce ziskových nebo finančně náročných segmentů trhu, aby byla lépe osvětlena úloha celkového dodavatelského řetězce, a zejména aby byl v rámci strategie týkající se polovodičů poskytnut větší prostor back-endovým procesům v rámci Unie.

3.3.8.

EHSV proto navrhuje prozkoumat a více se zaměřit na vyspělé obalové technologie, které jsou vhodné k tomu, aby se v Evropě používaly nákladově a energeticky účinným způsobem, díky čemuž se Unii stane nezávislejší na globálních rizicích a fluktuacích trhu.

3.4.   Spolufinancování jako smysluplné opatření ke snížení rizik a nákladů

3.4.1.

EHSV vítá, že v souladu s uvedenými kritérii má být umožněna státní podpora, zejména pokud by dotčená zařízení jinak nebyla v Unii k dispozici nebo byla k dispozici jen omezeně a pokud mají zvláštní strategický význam.

3.4.2.

EHSV také vítá skutečnost, že musí být možné očekávat zejména to, že dotčená zařízení budou schopna dlouhodobě fungovat bez další státní podpory, a že do budoucna musí existovat silný závazek přispívat k inovacím v unijním ekosystému polovodičů.

3.4.3.

EHSV zdůrazňuje, že motivační účinky musí být prakticky měřitelné a že je třeba se vyvarovat spolufinancování již naplánovaných podniků, aby se zajistilo, že poskytnuté prostředky budou mít skutečně pozitivní účinek na inovace a zaměstnanost v celém ekosystému polovodičů.

3.4.4.

EHSV však postrádá další kritéria, zejména proto, že by mělo být možné až ze 100 % odstranit prokazatelné mezery ve financování. Svou roli by zde měla hrát sociálně politická kritéria, jako je přístup dotčené společnosti, pokud jde o sociální dialog a kolektivní vyjednávání, prioritní spolupráce s dodavateli usazenými v Unii, ale také počet dalších udržitelných pracovních míst vytvořených investicemi a kvalita pracovních podmínek.

3.4.5.

EHSV také navrhuje, aby se financování nesoustředilo na jednotlivé segmenty ekosystému polovodičů, ale aby se vedle uvedených kritérií dbalo rovněž na vyváženost finanční podpory v rámci hodnotového řetězce.

3.5.   Opatření v oblasti dovedností a kvalifikací jako další hybná síla inovací

3.5.1.

EHSV vítá, že akt o čipech obsahuje důraz na dovednosti a kvalifikace. Cílené veřejné investice do vzdělávání a prohlubování dovedností, a v zásadě i do získávání dovedností a změny kvalifikace, jsou obzvláště zásadní pro úspěch zelené a digitální transformace. Je však zřejmé, že je pozornost velmi silně zaměřena na vysoce kvalifikované zaměstnance, zejména na postgraduální programy. To je bez pochyby rozhodující, má-li se podařit technologický skok k segmentu polovodičů < 10 nm. Neměla by se však opomíjet ani skutečnost, že ke zlepšení průmyslového ukotvení ekosystému je také – a především – nutné usnadnit možnosti přístupu pro zaměstnance, kteří nepatří mezi vysoce kvalifikované.

3.5.2.

Ekosystém polovodičů se musí stát pro zaměstnance atraktivnějším. Vedle atraktivních postgraduálních programů doporučujeme také přístup, který zohledňuje celý systém vzdělávání. Ekosystém by měl být podporován již na středních školách, například přepracováním učebních osnov přírodovědných předmětů tak, aby byly zaměřeny na specifické potřeby ekosystému. To umožní včasné plánování kariéry a nastavení příslušného zaměření. Atraktivitu odvětví může zvýšit také zjednodušený přístup k vysoce kvalitním, individuálně uzpůsobeným a placeným stážím, hospitacím a programům mentorování v rámci, jakož i k aktuálním informacím o kariérních příležitostech.

3.5.3.

V neposlední řadě musí jít také o vyškolení osob, které již v ekosystému polovodičů pracují, ke zvládání nových výrobních postupů a specifických požadavků týkajících se návrhu a výroby polovodičů < 10 nm, aby se umožnil hladký přechod na příští generaci technologií. V tomto smyslu je třeba přivítat zřízení evropské sítě kompetenčních center, přičemž je třeba dbát o to, aby zde byla nabízena skutečně cílená opatření pro účely dalšího vzdělávání osob, které jsou v tomto odvětví již zaměstnané.

3.5.4.

Aby se zajistil úspěch zelené a digitální transformace, je třeba věnovat zvláštní pozornost zvyšování kvalifikace a změně kvalifikace zaměstnanců, kteří pracují v odvětví a regionech, jež v současnosti procházejí nebo budou procházet strukturální změnou. Aktivní průmyslová politika by si měla stanovit za cíl zohledňovat zejména ty regiony, které jsou postiženy deindustrializací a nadměrným odlivem lidí v ekonomicky aktivním věku, a vytvářet pobídky pro investice v těchto regionech. Navíc je třeba diskutovat o tom, jak kombinovat opatření v oblasti prohlubování dovedností a změny kvalifikace se zkrácenou pracovní dobou, resp. výplatou dávek v nezaměstnanosti, a jak dotčeným zaměstnancům poskytnout – případně prostřednictvím přechodových společností – možnost podílet se na relevantních opatřeních v oblasti změny kvalifikace.

3.5.5.

Členské státy by kromě toho měly být povzbuzovány k tomu, aby samy vypracovávaly příslušné programy a začleňovaly je do svých národních strategií v oblasti dovedností.

---

(1)  COM(2022) 46 final.

(2)  COM(2022) 45 final.

(3)  https://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&arnumber=9063714.