21.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 486/102

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k významu jaderné energie pro stabilitu cen energie v EU

(průzkumné stanovisko na žádost českého předsednictví Rady EU)

(2022/C 486/15)

Zpravodajka:

Alena MASTANTUONO

Žádost o vypracování stanoviska

české předsednictví Rady EU, dopis ze dne 26. ledna 2022

Právní základ

článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

průzkumné stanovisko

Rozhodnutí plenárního shromáždění

21. 9. 2022

Odpovědná sekce

Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost

Přijato v sekci

7. 9. 2022

Přijato na plenárním zasedání

21. 9. 2022

Plenární zasedání č.

572

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

143/73/42 (jmenovité hlasování – viz příloha II)

1.   Závěry a doporučení

1.1

 Stabilita cen a cenová dostupnost energií mají zásadní význam pro zachování jednak kupní síly domácností a jednak konkurenceschopnosti a odolnosti evropské průmyslové struktury. V uplynulém desetiletí byly dovozní ceny energie relativně stabilní a meziroční růst cen energie pocházející od domácích výrobců mezi lety 2010 a 2019 relativně nízký (0,9 %). Od druhé poloviny roku 2021 však v Evropě pozorujeme prudký nárůst cen energií. Volatilita cen energií a nejistota ohledně dodávek energie se prohloubily v důsledku války na Ukrajině.

1.2

 Evropa dnes čelí dvojí výzvě – je nutné bojovat proti změně klimatu a zároveň zajistit stabilní dodávky energie za dostupnou cenu. Jak píše Komise ve svém plánu REPowerEU, cílem je rychlé snížení naší závislosti na ruských fosilních palivech uspíšením přechodu na čistou energii a spojením sil s cílem dosáhnout odolnějšího energetického systému a skutečné energetické unie. Na řešení je třeba pohlížet ve třech časových dimenzích. Z krátkodobého hlediska je základním úkolem především vyřešit situaci týkající se dodávek energií, neboť případný nedostatek energie může způsobit další zdražování. Současná situace na trhu je ovlivněna aktuálními i očekávanými faktory na straně nabídky. Proto je třeba využít všechny dostupné zdroje energie v EU, jak je uvedeno v plánu REPowerEU. Jedná se o krizový scénář, jehož cílem je především zabezpečit dodávky energie. Ve střednědobém výhledu je možné více respektovat udržitelnost a rovnováhu mezi zdroji energie, dlouhodobá perspektiva si – za předpokladu, že se sníží geopolitická bezpečnostní rizika – vyžádá zaměření pozornosti na ekologické cíle.

1.3

 Hrozí, že ke zvýšení cen energie výrazně přispějí dodatečné náklady na bezpečnost a zabezpečení způsobené válkou. V krátkodobém horizontu přispějí stávající jaderné elektrárny v členských státech EU, které se rozhodly zahrnout jadernou energii do své skladby zdrojů energie a v nichž je to technicky proveditelné, ke stabilitě dodávek energie, která do značné míry ovlivňuje cenovou stabilitu. Kdybychom neměli k dispozici stávající jadernou kapacitu, byl by otřes energetického systému způsobený ruskou invazí na Ukrajinu rozhodně ještě závažnější.

1.4

 Jaderná energie jako zdroj elektřiny s nízkými emisemi je k dispozici v závislosti na poptávce, coby doplněk energie z obnovitelných zdrojů – jako je energie větrná a solární –, jež plní hlavní úlohu při přechodu na elektrizační soustavy s nulovými čistými emisemi. EHSV poukazuje na to, že jádro jako stabilní zdroj pro základní zatížení může v současné době přispět ke stabilním dodávkám. Mezní náklady jsou v případě jaderné energie stabilní a mnohem nižší než u elektráren plynových a uhelných. Jaderné elektrárny při provozu nevypouštějí velké objemy CO2, a proto jejich mezní náklady – stejně jako v případě obnovitelných zdrojů energie – nezahrnují žádné náklady související s CO2, a tedy nejsou ovlivněny kolísáním cen uhlíku, jehož jsme byli svědky v roce 2021, kdy cena uhlíku vzrostla o více než 200 %. Volatilita existující v rámci systému EU ETS významně ovlivňuje cenu plynu a uhlí na unijním trhu.

1.5

 Z regulačního hlediska jsou ceny elektřiny na velkoobchodním trhu EU určovány podle cenového pořadníku (tzv. merit order), v němž cenu stanoví poslední elektrárna. V rámci standardního tržního chování je cena na spotovém trhu většinou určována plynem nebo uhlím. To znamená, že jaderná energie neovlivňuje ceny energie na spotovém trhu, s výjimkou případů, kdy skladba zdrojů energie zahrnuje vysoký podíl zdrojů s nízkými emisemi. Spotový trh je však pouze jednou ze složek prodeje na trhu. Energetické společnosti často prodávají fyzické dodávky elektřiny na základě dvoustranných smluv. V takovém případě pomáhají různé modely financování a dvoustranné smlouvy používané v členských státech EU, které ve své skladbě zdrojů energie mají také jadernou energii, stabilizovat cenu energie pro zákazníka.

1.6

 Současná energetická krize ovlivnila fungování trhu EU s elektřinou tím, že v důsledku značného počtu intervencí zaměřených na omezení vysokých cen energie nebo výrazné snížení poptávky došlo k pokřivení jeho základních pravidel. Tato situace poukazuje na významnou korelaci mezi sníženou nabídkou a zvýšenou poptávkou, která zvyšuje ceny energie. Díky spolehlivějším dodávkám ze stabilních nízkouhlíkových zdrojů energie budou ceny energie méně volatilní a v důsledku propojení trhů s energií jednotlivých členských států bude možné toho využívat napříč celou EU.

1.7

 EHSV se domnívá, že prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren je v této konkrétní situaci smysluplné a zároveň přispěje k hladkému přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství. Může pomoci splnit stávající očekávání ohledně dodávek energie a snížit spotřebu plynu v odvětví elektřiny, a tedy i omezit riziko, že bude plynu nedostatek. Může rovněž pomoci zmírnit bezprecedentní volatilitu cen způsobenou faktory jiného než ekonomického charakteru a splnit stávající očekávání ohledně dodávek energie. EHSV doporučuje, aby členské státy pracovaly na řešeních týkajících se skladovací kapacity a posílily propojení přenosových soustav s cílem účinně reagovat na výpadky dodávek energie z obnovitelných zdrojů v dlouhodobém horizontu a na výpadky dodávek zemního plynu v horizontu krátkodobém.

1.8

 EHSV navrhuje, aby české předsednictví v rámci Evropského jaderného fóra (ENEF) projednalo otázku cenové stability v jaderném odvětví a také význam jaderné energie pro stabilitu dodávek v rámci snižování závislosti EU na ruském plynu. EHSV by chtěl být do těchto diskusí úzce zapojen.

1.9

 EHSV navrhuje, aby byla posílena dvoustranná spolupráce s mezinárodními partnery v rámci jaderného odvětví s cílem sdílet výsledky v oblasti inovací a pokroku na poli nových technologií. EHSV doporučuje, aby české předsednictví Rady EU uspořádalo konferenci o malých modulárních reaktorech, která by mohla mít podobu fóra na vysoké úrovni mezi EU a USA a mohla by se věnovat tomuto nadějnému výzkumnému směru.

2.   Souvislosti a zdůvodnění

2.1

 Článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví právní základ pro politiku Unie v oblasti energetiky. Zvláštní ustanovení jsou obsažena v jiných článcích, jako je článek 122 SFEU (bezpečnost dodávek), články 170–172 SFEU (energetické sítě), článek 114 SFEU (vnitřní trh s energií) a články 216–218 SFEU (vnější energetická politika). Právním základem většiny opatření EU přijímaných v oblasti jaderné energetiky je Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Smlouva o Euratomu).

2.2

 Smlouva o fungování Evropské unie rovněž zaručuje členským státům právo stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů a jejich volbu mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jejich zásobování energií (1).

2.3

 Záměr EU stát se v roce 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem vyžaduje transformaci energetiky směrem ke zdrojům energie s nulovými a nízkými emisemi. Aby bylo možné postupně zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů v rámci skladby zdrojů energie, musí existovat záložní systém sestávající ze stabilních zdrojů energie, jež jsou v současnosti k dispozici, jako jsou zdroje fosilní a jaderné. Dále musíme investovat do elektráren na nefosilní plyn k vykrytí výkyvů v dodávkách energie z obnovitelných zdrojů. Aby se zabránilo výpadkům a aby bylo možno pokrýt spotřebu energie, která se zvyšuje v důsledku elektrifikace, jsou také velmi zapotřebí skladovací kapacity. Ze stávajících stabilních zdrojů energie je jaderná energie jediným zdrojem s nízkými emisemi, který by mohl snížit závislost na ruském plynu.

2.4

 Jaderné elektrárny s kapacitou 413 gigawattů (GW), které jsou v provozu ve 32 zemích, přispívají k dekarbonizaci a snižují závislost na dovážených fosilních palivech – díky nim se totiž na celém světě každoročně vypustí o 1,5 gigatuny (Gt) méně emisí a spotřebuje o 180 miliard metrů krychlových (bcm) méně plynu (2). Jaderná energie jako zdroj elektřiny s nízkými emisemi je k dispozici v závislosti na poptávce, coby doplněk energie z nestálých obnovitelných zdrojů – jako je energie větrná a solární –, jež plní hlavní úlohu při přechodu na elektrizační soustavy s nulovými čistými emisemi. Podle Mezinárodní energetické agentury by pokles výroby elektrické energie z jádra zkomplikoval a zdražil dosahování cílů v oblasti uhlíkové neutrality. Očekává se, že se celosvětová kapacita pro výrobu energie z jádra do roku 2050 zdvojnásobí.

2.5

 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 (3) uznává, že jaderná energie má potenciál přispět k dekarbonizaci unijní ekonomiky, a považuje jadernou energii za nízkouhlíkovou činnost. Závěrečná zpráva skupiny technických expertů na udržitelné financování z března 2020 (4) uvádí, že ve fázi výroby má jaderná energie téměř nulové emise skleníkových plynů a že důkazy o možném podstatném přínosu jaderné energie k cílům zmírňování změny klimatu jsou rozsáhlé a jednoznačné. Taxonomie stanoví další a přísnější požadavky v oblasti likvidace odpadů, financování a plánování vyřazování z provozu.

2.6

 Stabilita cen a cenová dostupnost energií mají zásadní význam pro zachování jednak kupní síly domácností a jednak konkurenceschopnosti a odolnosti evropské průmyslové struktury. V uplynulém desetiletí byly dovozní ceny energie relativně stabilní a meziroční růst cen energie pocházející od domácích výrobců mezi lety 2010 a 2019 relativně nízký (0,9 %; v roce 2020 poklesly ceny výrobců energie téměř o 10 %). Od druhé poloviny roku 2021 však v Evropě pozorujeme prudký nárůst cen energií (5).

2.7

 Poprvé ve své historii čelí Evropská unie současně několika vážným hrozbám, co se týče dodávek energie, energetické bezpečnosti a prudce stoupajících cen energie. Jednou z příčin této situace je, že některé členské státy nebyly opatrné nebo podlehly vnějším vlivům a veškeré záložní zdroje omezily příliš rychle, v čemž nepochybně sehrálo jistou roli zahraniční vměšování.

2.8

 Období překotného a dynamického vývoje cen energie, které započalo ještě před válkou, na podzim 2021, a jež bylo následkem několika narušení dodávek a celosvětového nárůstu poptávky po plynu. Příčinou toho, že se od loňského podzimu ceny energií drží nezvykle vysoko, je prudký celosvětový nárůst poptávky po plynu, jenž je dán souborem klíčových faktorů: vzestupným trendem hospodářského oživení, omezením dodávek do EU, nedostatečnými investicemi a špatnými povětrnostními podmínkami, kvůli nimž se vyrobilo méně energie z obnovitelných zdrojů. V některých případech vedly spekulace k vyprázdnění plynových zásobníků (6). Současná volatilita cen energií je dána především ruskou agresí vůči Ukrajině, nejistotou ohledně možné eskalace v jiných zemích a úsilím o co nejrychlejší snížení energetické závislosti EU na Rusku.

2.9

 Hrozí, že ke zvýšení cen energie výrazně přispějí dodatečné náklady na bezpečnost a zabezpečení způsobené válkou. Další prudký nárůst cen by mohla přinést další fáze diverzifikace energetických vstupů EU, která bude spojena s rozsáhlými investicemi do nové infrastruktury (např. do LNG terminálů a do vodíkového potrubí) a úpravami stávající sítě dodávek energie. Situaci ještě zhoršuje výrazný pokles výroby jaderné energie, přičemž podle odhadů by se v roce 2022 měla snížit o 12 % (o více než 100 TWh). Podle zprávy IEA o trhu s elektřinou z července 2022 je tento pokles dán dočasnou nižší dostupností elektráren ve Francii, vyřazením 4 GW jaderné energie v Německu a dopadem ruské invaze na ukrajinské jaderné elektrárny.

2.10

 Za současných okolností má nejvyšší prioritu využívání stávajících zdrojů energie dostupných na celém území EU, které lze bez problémů využít okamžitě a v rámci již existující infrastruktury – a to alespoň do doby, než dojde k pokroku v zásadní transformaci energetiky v EU. Zároveň probíhá omezení dodávek energetických komodit z Ruska, včetně rizika omezení dodávek palivových tyčí pro jaderné elektrárny, a zajištění stabilních dodávek energie pro všechny Evropany se stává problematické z hlediska naplňování cílů v oblasti klimatu.

2.11

 Výroba elektřiny z jádra umožňuje do jisté míry regulovat objem výroby v závislosti na tom, kolik energie se vyrobí z obnovitelných zdrojů. Jaderné elektrárny jsou méně flexibilní než ty plynové, ale přinášejí do systému prvek stability, neboť se významně podílejí na pokrytí základního energetického zatížení, a stávající regulace v některých členských státech EU umožňuje flexibilní režimy pro provoz jaderných elektráren.

2.12

 Již existující jaderné zdroje jsou schopny okamžitě uspokojit vyšší poptávku po elektřině a vyznačují se nízkými provozními náklady. Je pravda, že celkové měrné náklady na výrobu energie jsou v případě jaderných zdrojů dosti vysoké, a to zejména v důsledku obrovských investičních nákladů, v nichž se odrážejí přísná bezpečnostní opatření. Nicméně v případě plynu jsou měrné náklady ještě vyšší (7). Zároveň vzhledem k probíhající válce na Ukrajině nemáme jistotu, že budeme i nadále zásobováni plynem a palivovými tyčemi z Ruska do té doby, než budou nahrazeny alternativními dodávkami.

2.13

 Jádro je nízkouhlíková technologie regulovatelná v závislosti na poptávce s nejnižšími očekávanými náklady v roce 2025. Podobný příspěvek za srovnatelné náklady mohou poskytnout pouze velké vodní nádrže, které jsou však vysoce závislé na přírodním profilu jednotlivých zemí. Ve srovnání s výrobou energie na základě fosilních paliv se předpokládá, že jaderné elektrárny budou cenově dostupnější než uhelné elektrárny. Plynové turbíny s kombinovaným cyklem (CCGT) jsou sice v některých regionech konkurenceschopné, jejich celkové měrné náklady na výrobu energie však do značné míry závisí na cenách zemního plynu a emisí uhlíku v jednotlivých regionech. Elektřina z jádra vyráběná v rámci dlouhodobého provozu (LTO) po prodloužení životnosti je vysoce konkurenceschopná a je nejlevnějším řešením nejenom z hlediska nízkouhlíkové výroby – ve srovnání s výstavbou nových elektráren –, ale i pokud jde o výrobu elektrické energie obecně (8).

2.14

 Podobně jako u obnovitelných zdrojů jsou provozní náklady u jaderné energie nízké. Variabilní náklady jsou prakticky nezávislé na celosvětovém trhu s energetickými komoditami. Proto nabízejí jaderné elektrárny vyrobený proud na trhu s elektřinou za stabilní cenu. Největší vliv na náklady na výrobu elektřiny obecně mají ceny paliv a ceny uhlíku. Tyto variabilní nebo mezní náklady se u jednotlivých technologií značně liší. Mezní náklady jaderných elektráren závisejí na ceně jaderného paliva, která je mnohem nižší než cena plynu nebo uhlí. Energie z jádra se vyrábí ve velkém množství, a cena paliva tak může být rozložena do velkého objemu výroby (mnoha MWh). Vzhledem k tomu, že jaderné elektrárny nevypouštějí CO2, jejich mezní náklady nezahrnují žádné náklady související s cenami povolenek CO2.

2.15

 Z regulačního hlediska jsou ceny elektřiny na velkoobchodním trhu EU určovány podle cenového pořadníku (tzv. merit order), v němž cenu stanoví poslední elektrárna. V rámci standardního chování je cena na spotovém trhu většinou určována plynem nebo uhlím. To znamená, že jaderná energie neovlivňuje ceny energie na spotovém trhu, s výjimkou případů, kdy skladba zdrojů energie zahrnuje vysoký podíl zdrojů s nízkými emisemi, což by se do budoucna mělo stát evropským modelem. V současné době standardní tržní model zkolaboval v důsledku šoku na straně nabídky, zejména pokud jde o plyn, a je tedy – vedle regulačních opatření, jako je snížení poptávky v celé Unii (9) – třeba využívat další zdroje, které jsou k dispozici, a přispět tak k rovnováze na trhu a cenové stabilitě.

2.16

 Spotový trh je pouze jednou ze složek prodeje na trhu. Energetické společnosti často prodávají fyzické dodávky elektřiny na základě dvoustranných smluv. V tomto případě pomáhají různé modely financování a dvoustranné smlouvy používané v členských státech EU, které ve své skladbě zdrojů energie mají také jadernou energii, stabilizovat cenu energie pro zákazníka, což ovšem nemusí nutně znamenat její snížení. Musíme rovněž rozlišovat mezi různými segmenty trhu s elektřinou (velkoobchodní a maloobchodní). Maloobchodní trhy v EU jsou ovlivňovány mnoha faktory, jako je úroveň hospodářské soutěže, ale také faktory, které určují konečnou cenu. Ceny elektřiny, které platí spotřebitelé v domácnostech v EU, zahrnují daně a poplatky. Podle údajů Eurostatu tvoří poplatky a daně, které v EU platí spotřebitelé v domácnostech, průměrně 36 % ceny.

3.   Obecné připomínky

3.1

 EHSV si je dobře vědom závažnosti situace a bere ji náležitě v potaz. Za současných okolností je východiskem ze situace – v rámci krizového řízení a zvládání mimořádných událostí – zajištění spolehlivých dodávek energie za přijatelné ceny. Proto by měl být využíván každý zdroj, který je k dispozici a jejž lze považovat za spolehlivý, a to nejen k uspokojení poptávky, ale také ke stabilizaci cen v tomto velmi nejistém období.

3.2

 EHSV plně podporuje Zelenou dohodu pro Evropu a přechod evropského hospodářství na klimatickou neutralitu do roku 2050. Současně však nesmí být klimatická transformace v rozporu s pěti pilíři energetické unie, a zejména s pilíři týkajícími se bezpečnosti dodávek a cenové dostupnosti energií. Cílem budoucích politik by mělo být snížení vysoké závislosti na dovozu, jak již EHSV zdůraznil v několika stanoviscích.

3.3

 S ohledem na hlavní cíle sdělení Evropské komise nazvaného RePowerEU lze identifikovat dvě fáze úsilí o zajištění stability cen energií v EU – ta první potrvá do doby, než budou podniknuty první kroky s viditelnými výsledky směrem ke snížení závislosti EU na Rusku, druhá pak do dosažení nulové energetické závislosti na něm. EHSV připouští, že v první fázi, v níž bude hrát zásadní úlohu stabilita a bezpečnost, sehraje svou roli rovněž jaderná energie ze stávajících zdrojů EU – což je zdůrazněno v plánu REPowerEU (10) –, přičemž je třeba mít na paměti, že připravit energetický systém EU na příští zimu nebude snadné (vytvořit dostatečné zásoby a rezervy plynu, zahájit diverzifikaci dodávek, začít využívat větší množství vodíku a metanu, realizovat rozsáhlé dodatečné investice do projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti), jak uvádí Mezinárodní energetická agentura ve svých doporučeních z března 2022 (11). Ve druhé fázi, až pominou hrozby spojené s bezpečností dodávek energie, by mohlo dojít k opětovnému zaměření na hlavní cíle Zelené dohody.

3.4

 EHSV poukazuje na to, že v důsledku války na Ukrajině mohou být ohroženy dodávky palivových tyčí do jaderných elektráren v EU vybavených reaktory typu VVER provozovanými na území některých členských států (Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Finsko a Slovensko). Zároveň s potěšením konstatuje, že existují alternativní možnosti (12), a vybízí příslušné členské státy, aby co nejdříve nalezly alternativní dodavatele. Jaderné elektrárny nevyžadují rozsáhlé skladovací kapacity a své palivo mohou snadno skladovat po dobu 3 až 5 let, takže je možné přejít k jinému dodavateli nebo nakupovat palivo za příznivou cenu.

3.5

 EHSV zdůrazňuje, že stabilita unijního trhu s energií je v dnešní době absolutní prioritou, neboť může odstranit volatilitu cen energií. Jaderná energie, jakožto velmi stabilní zdroj energie základního zatížení (záložní zdroj doplňující nestálé obnovitelné zdroje energie), může v obdobích mimořádných rizik významně přispět ke stabilitě dodávek.

3.6

 EHSV poukazuje na to, že na jadernou energii se nevztahuje riziko volatility cen v rámci systému EU ETS, které počátkem února 2022 dosáhly historicky nejvyšší úrovně 100 EUR za tunu CO2. Vzhledem k tomu, že jaderné elektrárny nevypouštějí CO2, jejich mezní náklady nezahrnují žádné náklady související s CO2. Volatilita existující v rámci systému EU ETS významně ovlivňuje cenu plynu na trhu EU.

3.7

 V celkovém pohledu má jaderná energie vysoké investiční náklady, ale relativně nízké náklady provozní. Nezačínáme však od nuly a ke stabilizaci trhu lze využít stávající (modernizovaná) jaderná zařízení. Politiky by měly členským státům umožnit prodloužení provozu stávajících zařízení, neboť dlouhodobý provoz jaderných elektráren je tím zdaleka finančně nejdostupnějším řešením v horizontu do roku 2030 i dále, které umožní hladký přechod na klimatickou neutralitu. Je nezbytné vyhnout se opatřením, která by mohla mít negativní dopad na stávající nízkouhlíkovou kapacitu nebo která by investory odrazovala od investování do potřebných technologií.

3.8

 EHSV navrhuje, aby byla úloha jaderné energie zohledněna při budoucím koncipování pravidel pro trh s elektřinou. Jaderné elektrárny mohou nabízet elektřinu konečným spotřebitelům za pevně stanovenou cenu, neboť několik evropských zemí používá různé modely smluv, které spotřebitelům zajišťují stabilitu. Fixní kupní cena zajišťuje návratnost investic a nižší kapitálové náklady a částečně stabilizuje cenu elektřiny pro konečné spotřebitele.

3.9

 V roce 2020 představovala energie z jádra přibližně 25 % elektřiny vyrobené v EU. Větší solidarita na trhu s energií a lepší propojení přenosových soustav pomohou účinně reagovat na nestálost dodávek energie z obnovitelných zdrojů v dlouhodobém horizontu a rovněž na výpadky dodávek zemního plynu v horizontu krátkodobém. EHSV rovněž vyzývá členské státy, aby pracovaly na skladovacích kapacitách a aby nahradily plynové elektrárny výrobou energie z nízkouhlíkových zdrojů. Veškerá opatření v rámci revize uspořádání trhu s elektřinou by měla stimulovat investice do nízkouhlíkových technologií, jež jsou zapotřebí k bezpečné a cenově přijatelné dekarbonizaci odvětví výroby elektrické energie.

3.10

 EHSV zdůrazňuje, že dalším faktorem cenové stability jaderné energie je stabilita dodávek. Ve srovnání s plynem nevyžadují jaderné elektrárny velké skladovací kapacity a své palivo mohou snadno skladovat po dobu 3 let (13). Delší intervaly výměny paliva a možnost dlouhodobého skladování paliva umožňují nákup paliva za výhodnějších podmínek a rovněž přechod k jiným dodavatelům. EHSV proto vybízí pět členských států využívajících technologie VVER, aby hledaly alternativní dodavatele.

3.11

 Jakmile EU sníží svou energetickou závislost na Rusku, pak nastane vhodný okamžik nejen k reflexi, ale také k využití a realizaci inovačního potenciálu v oblasti jaderné energie, a konkrétně k využití jaderných zdrojů k výrobě vodíku a k recyklaci odpadu v rámci řetězce oběhového hospodářství. Nové příležitosti nabízí podle Mezinárodní energetické agentury využívání elektřiny z jádra k výrobě vodíku a tepla. V roce 2050 by přebytečná elektřina z jádra mohla být využita k výrobě přibližně 20 milionů tun vodíku a teplo z kombinované výroby tepla a elektřiny v jaderných elektrárnách by mohlo nahradit centrální zásobování teplem a mít další využití tam, kde jsou zapotřebí vysoké teploty (14). Musely by nicméně klesnout náklady na výstavbu, aby se toto využití stalo konkurenceschopným.

3.12

 EHSV navrhuje, aby české předsednictví v rámci Evropského jaderného fóra (ENEF) projednalo otázku cenové stability v jaderném odvětví a také význam jaderné energie pro stabilitu dodávek v rámci snižování závislosti EU na ruském plynu. EHSV by chtěl být do těchto diskusí úzce zapojen.

3.13

 EHSV navrhuje, aby byla posílena dvoustranná spolupráce s mezinárodními partnery – především s USA – v rámci jaderného odvětví s cílem sdílet výsledky v oblasti inovací a pokroku na poli nových technologií. EHSV doporučuje, aby české předsednictví Rady EU uspořádalo konferenci o malých modulárních reaktorech, která by mohla mít podobu fóra na vysoké úrovni mezi EU a USA a mohla by se věnovat tomuto nadějnému výzkumnému směru.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

 EHSV si je dobře vědom jistých rizik spojených s využíváním jaderné energie a souhlasí s tím, že je zapotřebí dalšího výzkumu za účelem zvýšení její bezpečnosti. Bylo by pošetilé se domnívat, že s ní nejsou spojena žádná rizika. Jaderná energie se využívá k výrobě energie od 50. let 20. století a od té doby byla úroveň ochrany a bezpečnosti v této oblasti posílena tak, aby zařízení odolala extrémním vnějším jevům – ať už přírodním, či člověkem způsobeným, jako v případě zřícení letadel nebo výbuchů. EHSV vyzývá členské státy, aby neukončovaly výzkum a inovace v této oblasti a aby dodržovaly přísné požadavky v oblasti bezpečnosti a nakládání s odpady.

4.2

 Současná situace na trhu s energií rovněž ovlivňuje ceny uranu. Ty lze stabilizovat prostřednictvím lepší diverzifikace dodavatelů, nebo v dlouhodobějším výhledu výstavbou elektráren vyžadujících méně častou výměnu paliva. V elektrárnách využívajících malé modulární reaktory se palivo zpravidla vyměňuje méně často, s frekvencí každých 3 až 7 let, zatímco v případě klasických elektráren to bývá každý rok či obrok. Některé malé modulární reaktory jsou dokonce navrženy tak, aby fungovaly po dobu až 30 let bez nutnosti výměny paliva. Kromě toho výstavba elektráren III. generace odpovídá potřebám zemí s velkými energetickými požadavky a rozvinutými sítěmi (jak ukazují programy probíhající nebo plánované v různých zemích).

4.3

 Technické řešení malých modulárních reaktorů bývá obecně jednodušší a koncepce bezpečnosti se často opírá spíše o pasivní systémy a inherentní bezpečnostní vlastnosti reaktoru, jako je nízký výkon a provozní tlak. Tyto reaktory nabízejí úspory z hlediska nákladů a doby výstavby a mohou být uváděny do provozu postupně, s cílem uspokojit rostoucí poptávku po energii.

4.4

 Ve srovnání s elektrárnami využívajícími fosilní paliva spotřebovávají jaderné elektrárny poměrně malý objem paliva. Z jedné peletky oxidu uraničitého o hmotnosti 5 gramů lze vyrobit stejné množství energie jako z tuny uhlí nebo asi 480 metrů krychlových zemního plynu. Jaderné elektrárny nevyžadují rozsáhlé skladovací kapacity a své palivo mohou snadno skladovat po dobu 3 až 5 let. Možnost skladování paliva lze považovat za faktor stability daného zařízení, neboť snižuje závislost na konkrétním dodavateli a umožňuje nakupovat palivo v době, kdy jsou ceny příznivé.

4.5

 Investice realizované v tomto odvětví za účelem modernizace lze využít i ve prospěch ekologické transformace. Jaderné technologie a metody jsou využívány tak, aby přispěly k přechodu na energetický systém, jenž bude ve stále větší míře založen na vodíkových technologiích, a to především ve dvou následujících oblastech: 1) výroba vodíku prostřednictvím tepelné/chemické disociace vody za pomoci jaderné energie a 2) využití jaderných metod a technik k lepšímu pochopení určitých materiálů a jejich následné úpravě takovým způsobem, aby lépe splňovaly požadavky na skladování a konverzi vodíku (15).

V Bruselu dne 21. září 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1)  Čl. 194 odst. 2 SFEU.

(2)  https://iea.blob.core.windows.net/assets/0498c8b8-e17f-4346-9bde-dad2ad4458c4/NuclearPowerandSecureEnergyTransitions.pdf.

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (Úř. věst. L 188, 15.7.2022, s. 1).

(4)  Zpráva skupiny technických expertů je k dispozici zde (v angličtině): TEG final report on the EU taxonomy | European Commission (europa.eu).

(5)  Údaje Eurostatu z února 2022 https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/edn-20220210-2.

(6)  Pro podrobnější informace viz stanovisko TEN/761 (Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 80).

(7)  IEA/NEA, 2020.

(8)  https://iea.blob.core.windows.net/assets/ae17da3d-e8a5-4163-a3ec-2e6fb0b5677d/Projected-Costs-of-Generating-Electricity-2020.pdf.

(9)  Nařízení Rady (EU) 2022/1369 ze dne 5. srpna 2022 o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu (Úř. věst. L 206, 8.8.2022, s. 1).

(10)  Plán REPowerEU – COM(2022) 230 final.

(11)  IEA – 10-Point Plan to European Union for reducing reliance on Russian supplies by over a third while supporting European Green Deal, with emergency options to go further (Desetibodový plán, jak snížit závislost na ruských dodávkách o více než třetinu a zároveň podpořit Zelenou dohodu pro Evropu, se zahrnutím nouzových opatření pro případ potřeby dalších opatření), březen 2022.

(12)  Jaderná elektrárna Temelín v České republice alternativní dodavatele již našla.

(13)  Podle výroční zprávy Zásobovací agentury Euratomu z roku 2020 vydrží v EU zásobníky uranu jako palivo pro jaderné reaktory v jaderných zařízeních v průměru po dobu 2,75 roku.

(14)  https://iea.blob.core.windows.net/assets/0498c8b8-e17f-4346-9bde-dad2ad4458c4/NuclearPowerandSecureEnergyTransitions.pdf.

(15)  IAEA-TECDOC-1676

PŘÍLOHA I

Následující protistanovisko bylo v diskusi zamítnuto, obdrželo však alespoň jednu čtvrtinu odevzdaných hlasů (čl. 71 odst. 7 jednacího řádu):

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 7

TEN/776

Význam jaderné energie pro stabilitu cen energie v EU

Nahradit celé stanovisko sekce TEN následujícím textem (vysvětlení/odůvodnění je uvedeno na konci dokumentu):

Předkládají:

DIRX, Jan

HERNÁNDEZ BATALLER, Bernardo

IZVERNICEANU, Ileana

KATTNIG, Thomas

KUPŠYS, Kęstutis

LOHAN, Cillian

MOSTACCIO, Alessandro

NABAIS, João

NIKOLOPOULOU, Maria

RIBBE, Lutz

SCHMIDT, Peter

SCHWARTZ, Arnaud


Změna

1.   Závěry a doporučení

1.1

Stručně zformulovaná odpověď na otázku českého předsednictví zní: za současného uspořádání trhu s elektřinou jaderná energie k cenové stabilitě přispět nemůže. Důvodem je skutečnost, že v rámci stávajícího uspořádání trhu s elektřinou je uplatňován tzv. merit order (viz odstavec 2.8). Energie z jádra bude moci zajistit stabilizaci cen pouze tehdy, pokud bude uspořádání trhu upraveno a vedle soukromého financování bude poskytována rozsáhlá finanční státní podpora.

1.2

EHSV doporučuje českému předsednictví, aby zahájilo strukturovaný dialog na úrovni EU s cílem dohodnout se na novém uspořádání trhu s elektřinou, které zaručí cenovou stabilitu.

2.   Úvodní poznámky

2.1

Ještě před začátkem svého mandátu požádalo české předsednictví Rady EU (probíhající v druhé polovině roku 2022) Evropský hospodářský a sociální výbor o vypracování průzkumného stanoviska na téma významu jaderné energie pro stabilitu cen energie v EU.

2.2

EHSV této žádosti předložené českým předsednictvím rád vyhoví, neboť se tím nabízí příležitost věcně a jasně popsat tuto úlohu jaderné energie.

2.3

Dosažení cenové stability je jedním z předpokladů toho, aby bylo možné poskytnout zákazníkům nakupujícím elektřinu – a to jak podnikům, tak spotřebitelům – v krátkodobém a střednědobém horizontu jistotu, pokud jde o související náklady. Stabilní ceny energií tedy mají stěžejní význam pro výkonnost evropských podniků a vytváření a udržení pracovních míst.

2.4

Všechny podniky, ovšem zejména ty malé a střední, potřebují cenovou stabilitu také k tomu, aby mohly včas poskytovat realistické cenové nabídky a vypracovávat realistické prognózy.

2.5

V zájmu co nejvěcnější a nejjednoznačnější odpovědi na konzultaci českého předsednictví se v tomto průzkumném stanovisku nebudeme zabývat dalšími aspekty, které jsou sice zajímavé, ovšem ve světle toho, jak je formulována otázka, na kterou má toto průzkumné stanovisko odpovědět, nejsou relevantní. To znamená, že – zaprvé – nebudeme zasahovat do práva každého členského státu rozhodnout o tom, jakým způsobem se bude na jeho území vyrábět elektrická energie a – zadruhé – že se NEBUDEME vyjadřovat k reálným či možným výhodám a nevýhodám jaderné energie.

2.6

Tematicky do tohoto průzkumného stanoviska nespadá ani otázka bezpečnosti dodávek. Tato problematika si zasluhuje samostatné stanovisko. Za současné situace, kdy v Evropě probíhá válka, v níž jsou zemní plyn a ropa používány jako geopolitické zbraně, je třeba udržet v co největší míře v provozu stávající elektrárny a přistupovat flexibilně k otázce dočasného využívání fosilních a nízkoemisních paliv. O tom není sporu. A jak již bylo uvedeno výše, Výbor uznává právo každého členského státu rozhodnout o tom, jakým způsobem se bude na jeho území vyrábět elektrická energie. Výbor opakuje, že důrazně podporuje to, co píše Komise ve svém plánu REPowerEU: cílem je rychlé snížení naší závislosti na ruských fosilních palivech uspíšením přechodu na čistou energii a spojením sil s cílem dosáhnout odolnějšího energetického systému a skutečné energetické unie.

2.7

Bylo by sice lákavé věnovat se rovněž problematice výše cen energií, ale nečiníme tak, protože stabilita cen nezávisí na jejich výši. Stabilita může a nemusí existovat, ať je výše cen jakákoli.

2.8

Níže uvádíme vysvětlení několika technických pojmů:

Uspořádání trhu: způsob, jakým se na trhu stanoví ceny elektřiny;

Mezní náklady: částka, o kterou se zvýší celkové náklady tím, že podnik vyrobí o jednu jednotku více;

Spotový trh: trh s komoditami, jako je elektřina, na němž se provádějí transakce vyžadující okamžitou platbu a neprodlené dodání;

Merit order: pořadí elektráren podle výše jejich mezních nákladů, počínaje nejnižšími a konče nejvyššími mezními náklady. Postupně se tak přidávají elektrárny s čím dál tím vyššími mezními náklady, do doby, než je uspokojena poptávka. Toto pořadí je následující: energie z obnovitelných zdrojů, z jádra, z uhlí, z ropy a z plynu. Za současného uspořádání trhu s elektřinou určuje cenu na základě svých mezních nákladů poslední elektrárna v pořadí (většinou jde o elektrárnu plynovou).

3.   Odpověď na otázku

3.1

Na trhu s elektřinou plní svou funkci samozřejmě každá z elektráren. Je například zřejmé, že do vývoje cen se promítá skutečnost, že byla v poslední době omezena výroba energie v řadě francouzských jaderných elektráren, a bylo tudíž zapotřebí dovážet více elektřiny. V tomto průzkumném stanovisku se však nezabýváme těmito víceméně přechodnými situacemi, nýbrž strukturálními aspekty fungování trhu s elektřinou.

3.2

Zaměřujeme se na spotový trh, protože ten především určuje cenu, kterou musí zaplatit spotřebitelé. A jak již bylo uvedeno výše, ten je uspořádán podle tzv. merit order.

3.3

Význam jaderné energie pro stabilitu cen energie v EU závisí na dvou proměnných, a sice na tom, zda se jedná o staré, nebo nové jaderné elektrárny, a zda hovoříme o stávajícím uspořádání trhu, či o nějakém novém. Pokud tedy tyto proměnné zkombinujeme, mohou vzniknout čtyři různé situace.

3.4

Abychom mohli poskytnout co nejpřesnější odpověď, musíme rozlišovat čtyři různé scénáře pro tyto čtyři různé situace, a sice:

A

: stávající jaderné elektrárny v rámci stávajícího uspořádání trhu,

B

: stávající jaderné elektrárny a nové uspořádání trhu,

C

: nové jaderné elektrárny v rámci stávajícího uspořádání trhu,

D

: nové jaderné elektrárny a nové uspořádání trhu.

3.5   A: stávající jaderné elektrárny v rámci stávajícího uspořádání trhu

3.5.1

Téměř v žádném z členských států nemá elektřina vyráběná ve stávajících jaderných elektrárnách vliv na stabilitu cen elektřiny, a ani jej mít nemůže. Důvodem je stávající uspořádání trhu, tedy systém merit order, kdy cenu určuje elektrárna s nejvyššími mezními náklady (téměř vždy plynová, a to i ve Francii). V EU existuje jedna výjimka, Švédsko, a to díky skladbě zdrojů, z nichž elektřinu vyrábí (téměř 60 % jsou zastoupeny obnovitelné zdroje, zejména voda, a ze 30 % jde o energii z jádra) (1).

3.6   B: stávající jaderné elektrárny a nové uspořádání trhu

3.6.1

V zásadě si lze představit, že jaderné elektrárny pak budou mít stabilizující účinek na ceny – například při takovém uspořádání trhu, kdy by se ceny stanovily na základě průměrných nákladů nebo by jaderná energie byla vyřazena ze systému merit order. Je však nejasné, jak by takový trh měl vypadat a jak by měl fungovat. Avšak například ve Spojeném království nyní zavádějí nový model, v jehož rámci rozdělí trh na dva segmenty – segment regulovatelné energie a segment neregulovatelné energie. Regulovatelný segment (zejména plyn, zbytkové uhlí a malé množství biomasy) se bude řídit systémem mezních cen, zatímco segment neregulovatelných zdrojů bude placen na základě úplných nákladů (jde o jistý druh regulované návratnosti kapitálu ve formě rozdílové smlouvy – to již Spojené království zavedlo v případě nové jaderné elektrárny Hinkley Point C) (2). To znamená, že stát bude muset dané jaderné elektrárny dotovat, pokud cena elektřiny na trhu klesne pod dohodnutou částku nastavenou na základě regulované návratnosti kapitálu.

Toto nové uspořádání trhu má tedy dvě části: tržní segment, na kterém je uplatňováno předchozí uspořádání trhu (systém merit order založený na mezních nákladech), a druhý segment, v jehož rámci existují prakticky pouze rozdílové smlouvy. V důsledku toho má elektřina vyrobená v rámci rozdílových smluv stabilní cenu, což se odráží ve stabilnější ceně pro spotřebitele. Cena pro spotřebitele však bude i nadále kolísat, neboť u části vyrobené elektřiny je cena i nadále určována systémem merit order.

3.7   C: nové jaderné elektrárny v rámci stávajícího uspořádání trhu

3.7.1

Jaderné elektrárny budou mít stabilizační účinek na ceny, pokud bude vybudován dostatek jaderných elektráren, tak aby jaderné elektrárny byly pravidelně posledními elektrárnami v rámci systému merit order. To by znamenalo nahradit elektrárny na fosilní paliva jadernými elektrárnami, a tedy vybudovat v Evropě minimálně stovky jaderných elektráren! V takovém případě by jaderné elektrárny opravdu udávaly cenu, přičemž cenová hladina by byla přibližně dvakrát vyšší než u elektřiny z obnovitelných zdrojů (viz Hinkley C). Vzhledem k systému založeném na mezních cenách by však nevyhnutelným důsledkem bylo to, že by nové jaderné elektrárny nebyly schopny se na trhu samofinancovat a musely by být dotovány.

3.8   D: nové jaderné elektrárny a nové uspořádání trhu

3.8.1

Jaderné elektrárny by měly být mimo systém merit order a fungovat v systému nákladů (a přirážky). Přirážka vyplývá ze skutečnosti, že vedle vládních finančních investic je třeba, aby se zapojil také soukromý sektor a měl spravedlivou návratnost investic. Odtud tedy tarif náklady s přirážkou. (Viz též odstavec 3.5.1.)

4.   Shrnutí

4.1

Stručně zformulovaná odpověď na otázku českého předsednictví tedy zní: za současného uspořádání trhu s elektřinou jaderná energie k cenové stabilitě přispět nemůže. Energie z jádra bude moci zajistit stabilizaci cen pouze tehdy, pokud bude uspořádání trhu upraveno a vedle soukromého financování bude poskytována rozsáhlá státní podpora.

4.2

EHSV proto doporučuje českému předsednictví, aby zahájilo strukturovaný dialog na úrovni EU s cílem dohodnout se na novém uspořádání trhu s elektřinou, které zaručí cenovou stabilitu.


Odůvodnění

Ve svém prohlášení ze dne 8. září vyzvaly předsedkyně EHSV Christa Schweng a předsedkyně sekce TEN Baiba Miltoviča jménem EHSV k tomu, aby byla přijata společná opatření na evropské úrovni, která zajistí stabilní ceny elektřiny, a aby byla urychleně provedena reforma trhu s energií. A právě to je podstatou tohoto pozměňovacího návrhu, který jsme vypracovali s cílem dát jasnou a upřímnou odpověď na otázku českého předsednictví.

Návrh stanoviska TEN/776 se ve svém stávajícím znění nezaměřuje na otázku českého předsednictví, tedy na otázku významu jaderné energie pro stabilitu cen energie, nýbrž se prioritně věnuje tématu bezpečnosti dodávek energie a zároveň je jakýmsi reklamním textem propagujícím jadernou energetiku. Bezpečnost dodávek je samozřejmě také velmi důležitá, ale není předmětem konzultace.

Navíc zpravodajka bohužel ve svém stanovisku uvádí řadu nepřesností a sporných tvrzení. Výběr 20 takových tvrzení jsme zahrnuli do memoranda předloženého před schůzí sekce TEN začátkem tohoto měsíce.

Chceme zdůraznit, že dosažení cenové stability je jedním z předpokladů toho, aby bylo možné poskytnout zákazníkům nakupujícím elektřinu – a to jak podnikům, tak spotřebitelům – v krátkodobém a střednědobém horizontu jistotu, pokud jde o související náklady. Stabilní ceny energií tedy mají stěžejní význam pro výkonnost evropských podniků a vytváření a udržení pracovních míst.

Proto jsme vypracovali tento pozměňovací návrh a žádáme předsednictvo EHSV, aby jej přijalo jako protistanovisko.

V tomto pozměňovacím návrhu poskytujeme jasnou a jednoznačnou odpověď na otázku, která by měla být předmětem tohoto stanoviska, tedy jaký je význam jaderné energie pro stabilitu cen energie v EU. NEBUDEME se tudíž zabývat plusy a mínusy jaderné energie ani výší cen, protože stabilita může a nemusí existovat, ať je výše cen jakákoli.

Je důležité si uvědomit, že chceme-li změnit ceny elektřiny, musíme změnit stávající systém určování cen energií na trhu. K tomuto závěru se nyní v Evropě přiklánějí četné strany, mj. i Ursula von der Leyen a Rada ve složení pro energetiku na svém zasedání dne 9. září. Jde o závěr, který jsme opakovaně prezentovali v průběhu přípravy tohoto stanoviska.

Proto jsme v tomto pozměňovacím návrhu načrtli čtyři scénáře, v jejichž rámci jsme se zabývali tím, za jakého tržního uspořádání jaderná energie může mít stabilizační účinek na ceny energie, a za jakého nikoliv. Dospěli jsme k závěru, že ve dvou z těchto scénářů jaderná energie stabilizační účinek mít nemůže, ale v druhých dvou scénářích jej za určitých podmínek mít může.

Náš názor podpořili tři experti, které předseda studijní skupiny a zpravodajka přizvali na schůzi studijní skupiny:

Prof. Keppler: „Jaderná energie nemá žádný skutečný dopad na ceny elektřiny a nebude jej mít ani v případě navýšení o 10 nebo 20 %!“

Marco Cometto (Mezinárodní agentura pro atomovou energii): „V krátkodobém výhledu bude mít jaderná energie jen omezený vliv na snížení cen elektřiny.“

Andrei Goicea (FORATOM): „Jaderná energie teoreticky může zajistit stabilitu konečných cen energie, ale v každém případě to závisí na uspořádání trhu.“


Výsledek hlasování:

pro:

98

proti:

135

zdrželo se hlasování:

27

(1)  https://sweden.se/climate/sustainability/energy-use-in-sweden.

(2)  https://www.gov.uk/government/collections/hinkley-point-c.

PŘÍLOHA II

 

ČLEN/KA

SKUPINA

HLASOVAL/A

Hlasovací právo delegováno

1

ANDERSEN, Dorthe

II

A

SORGENFREY, Bente

2

ANDERSSON, Jan Torsten

III

N

 

3

ANDERSSON, Krister

I

Y

 

4

ANGELOVA, Milena

I

Y

 

5

ANTONIOU, Michalis

I

Y

 

6

ARDHE, Christian

I

Y

 

7

ATS, Kerli

III

Y

 

8

BABRAUSKIENE, Tatjana

II

A

 

9

BACK, Thord Stefan

I

Y

 

10

BALDZENS, Egils

II

Y

 

11

BARBUCCI, Giulia

II

A

 

12

BARCELÓ DELGADO, Andrés

I

Y

 

13

BARRERA CHAMORRO, Maria Del Carmen

II

N

 

14

BARTELS, Holger

II

N

 

15

BÄUMLER, Christian

II

N

 

16

BERNIS CASTELLS, Jaume

III

Y

 

17

BERTOLINI, Silvestre

II

Y

 

18

BIEGON, Dominika

II

N

 

19

BLANC, Patricia

III

Y

 

20

BLIJLEVENS, Réné

I

A

 

21

BOGUSZ, Malgorzata Anna

III

N

 

22

BOLAND, Séamus

III

N

 

23

BOLLON, Pierre

I

Y

 

24

BORSANI, Matteo Carlo

I

Y

 

25

BRISHOUAL, Rachel

III

A

 

26

BRONIARZ, Wincenty Slawomir

II

A

 

27

BRZOBOHATÁ, Zuzana

III

N

 

28

BYRNE, Peter

I

Y

 

29

CABRA DE LUNA, Miguel Ángel

III

Y

 

30

CALDERONE, Marina Elvira

III

N

 

31

CALISTRU, Elena-Alexandra

III

A

 

32

CAÑO AGUILAR, Isabel

II

N

 

33

CATSAMBIS, Constantine

I

Y

 

34

CHAMPAS, Panagiotis

III

Y

 

35

CHARRY, Philippe

II

Y

DESIANO, Carole

36

CHOIX, Bruno

I

Y

 

37

CLEVER, Peter

I

Y

HEMMERLING, Udo

38

COMER, John

III

Y

 

39

CORAZZA, Chiara

III

Y

 

40

COULON, Pierre Jean

II

Y

 

41

COUMONT, Raymond

II

Y

 

42

CSER, Ágnes

III

Y

 

43

DE FELIPE LEHTONEN, Helena

I

Y

 

44

DE LEEUW, Rudy

II

N

ULENS, Miranda

45

DE LOTTO, Pietro Francesco

I

Y

 

46

DE MELLO, Vasco

I

Y

 

47

DE MÛELENAERE, Robert

I

Y

 

48

DEGUARA, Jason

II

N

 

49

DEL RIO, Cinzia

II

N

 

50

DESTOM, Joël

III

Y

 

51

DIAMANTOUROS, Konstantinos

I

Y

 

52

DIMITRIADOU, Stavroula

II

N

 

53

DIRX, Jan

III

N

NEISINGH, Ody

54

DOZ ORRIT, Javier

II

Y

 

55

DROBINSKI-WEIß, Elvira

III

N

 

56

DUFEK, Bohumír

II

Y

 

57

DULEVSKI, Lalko

III

N

 

58

DUTTO, Diego

III

N

 

59

EDELÉNYI, András

I

Y

 

60

FELSZEGHI, Sára

II

Y

 

61

FORNEA, Dumitru

II

Y

 

62

GARAT PÉREZ, Francisco Javier

III

Y

 

63

GARCÍA DEL RIEGO, Antonio

I

Y

SABATINI, Giovanni

64

GARCÍA SALGADO, Manuel

II

Y

 

65

GARDIAS, Dorota

II

Y

 

66

GAVRILOVS, Vitalijs

I

Y

 

67

GEISEN, Norbert

III

Y

 

68

GKOFAS, Panagiotis

III

Y

 

69

GOBINŠ, Andris

III

N

 

70

GONDARD-ARGENTI, Marie-Françoise

I

Y

 

71

GRABO, Louise

III

Y

KILIM, Irma

72

HÄGGLUND, Sam

II

A

 

73

HÄGGMAN, Maria

II

A

 

74

HAJNOŠ, Miroslav

II

Y

 

75

HAUKANÕMM, Monika

III

N

 

76

HEALY, Joe

III

Y

 

77

HERNÁNDEZ BATALLER, Bernardo

III

N

 

78

HOFFMANN, Reiner Gerd

II

N

 

79

HOLST, Sif

III

A

 

80

IOANNIDIS, Athanasios

III

Y

 

81

IZVERNICEANU DE LA IGLESIA, Ileana

III

N

 

82

JAHIER, Luca

III

N

 

83

JOHANSSON, Benny

II

A

 

84

JONUŠKA, Alfredas

I

Y

 

85

JOÓ, Kinga

III

Y

 

86

JUODKAITE, Dovile

III

N

 

87

KÁLLAY, Piroska

II

A

 

88

KATTNIG, Thomas

II

N

BUZEK, Tanja

89

KIUKAS, Vertti

III

Y

 

90

KLIMEK, Jan

I

Y

 

91

KOKALOV, Ivan

II

Y

 

92

KOLBE, Rudolf

III

N

 

93

KOLYVAS, Ioannis

III

N

 

94

KOMORÓCZKI, István

I

Y

 

95

KONTKANEN, Mira-Maria

I

Y

 

96

KOUTSIOUMPELIS, Stavros

II

Y

 

97

KROPIL, Rudolf

III

Y

 

98

KROPP, Thomas

I

Y

GERSTEIN, Antje

99

KRUPAVICIENE, Kristina

II

Y

 

100

KÜKEDI, Zsolt

III

Y

 

101

KUNYSZ, Maciej Dawid

III

A

 

102

LADEFOGED, Anders

I

Y

 

103

LE BRETON, Marie-Pierre

I

Y

 

104

LEFÈVRE, Christophe

II

Y

 

105

LEITANE, Katrina

III

A

 

106

LOBO XAVIER, Gonçalo

I

A

 

107

LOHAN, Cillian

III

N

 

108

LUSTENHOUWER, Colin

I

N

 

109

MACHYNA, Emil

II

Y

 

110

MADSEN, Niels

I

Y

 

111

MALLIA, Stefano

I

Y

 

112

MANOLOV, Dimitar

II

Y

 

113

MARCHIORI, Alberto

I

Y

 

114

MARIN, Florian

II

N

 

115

MARTINOVIC DŽAMONJA, Dragica

I

Y

 

116

MASCIA, Sandro

I

Y

 

117

MASTANTUONO, Alena

I

Y

LEMCKE, Freya

118

MATSAS, Andreas

II

Y

 

119

MAVROMMATIS, Manthos

I

Y

 

120

MEDINA, Felipe

I

Y

 

121

MENSI, Maurizio

III

A

 

122

MERLO, Nicoletta

II

Y

 

123

MESKER, August Pierre

I

N

 

124

MEYNENT, Denis

II

N

 

125

MILTOVICA, Baiba

III

Y

 

126

MINCHEVA, Mariya

I

Y

PANGL, Andreas

127

MIRA, Luís

I

Y

 

128

MISSLBECK-WINBERG, Christiane

I

Y

 

129

MITOV, Veselin

II

Y

 

130

MONE, Andrea

II

A

 

131

MOOS, Christian

III

A

 

132

MORENO DÍAZ, José Antonio

II

A

 

133

MORKIS, Gintaras

I

Y

 

134

MOSTACCIO, Alessandro

III

N

 

135

MURESAN, Marinel Danut

I

Y

 

136

MURGUÍA ESTEVE, Aitor

II

N

 

137

NIKOLOPOULOU, Maria

II

N

 

138

NIKOLOV, Bogomil

III

N

 

139

NOWACKI, Marcin

I

Y

 

140

NYGREN, Ellen

II

A

 

141

OCHEDZAN, Justyna Kalina

III

A

 

142

O'CONNOR, Jack

II

A

 

143

ÖNGÖRUR, Berivan

II

A

 

144

OSTROWSKI, Krzysztof

I

A

 

145

PADURE, Decebal-Ștefăniță

I

Y

HAUNERT, Nora

146

PAIDAS, Ioannis

II

Y

 

147

PALMIERI, Stefano

II

A

 

148

PARTHIE, Sandra

I

A

 

149

PATER, Krzysztof

III

Y

 

150

PAVIĆ-ROGOŠIĆ, Lidija

III

A

 

151

PENTTINEN, Markus

II

Y

 

152

PETRAITIENE, Irena

II

Y

 

153

PIETKIEWICZ, Janusz

I

Y

 

154

PILAWSKI, Lech

I

Y

 

155

PLOSCEANU, Aurel Laurentiu

I

N

 

156

POCIVAVŠEK, Jakob Krištof

II

A

 

157

POPELKOVÁ, Hana

II

Y

VAN KELLE, Lottie

158

POTTIER, Jean-Michel

I

Y

 

159

POTYRALA, Dariusz Miroslaw

II

Y

 

160

PREDA, Bogdan

I

Y

VUORI, Timo

161

PROUZET, Emilie

I

Y

 

162

PUECH d'ALISSAC, Arnold

I

Y

 

163

PUXEU ROCAMORA, Josep

I

Y

 

164

QUAREZ, Christophe

II

Y

 

165

RAMMO, Alari

III

Y

 

166

RAVNIK, Branko

III

Y

 

167

REALE, Maurizio

I

Y

 

168

REDING, Jean-Claude

II

N

 

169

REISECKER, Sophia

II

A

RUSU, Sabin

170

RELIC, Danko

III

A

 

171

REPANŠEK, Neža

III

N

 

172

RIBBE, Lutz

III

N

 

173

RISTELÄ, Pekka

II

A

 

174

ROBYNS, Wautier

I

Y

 

175

ROCHE RAMO, José Manuel

III

N

 

176

RÖPKE, Oliver

II

N

KLUGE, Norbert

177

SAKAROVÁ, Dana

II

Y

 

178

SALIS-MADINIER, Franca

II

N

 

179

SAMMUT BONNICI, Dolores

I

A

 

180

SCHAFFENRATH, Martin Josef

III

N

 

181

SCHLÜTER, Bernd

III

A

 

182

SCHMIDT, Peter

II

N

 

183

SCHWARTZ, Arnaud

III

N

 

184

SCHWENG, Christa

I

A

 

185

SERRA ARIAS, Ricardo

III

Y

 

186

SIBIAN, Ionut

III

N

 

187

SILVA, Carlos

II

N

 

188

SILVA, Francisco

III

N

 

189

SILVA, João

II

N

 

190

SINKEVICIUTE, Elena

III

Y

 

191

SIPKO, Juraj

III

A

 

192

ŠIRHALOVÁ, Martina

I

Y

 

193

SMOLE, Jože

I

N

 

194

SÕBER, Kristi

I

Y

 

195

SOETE, Paul

I

Y

 

196

STOEV, Georgi

I

Y

 

197

STUDNICNÁ, Lucie

II

A

MILIĆEVIĆ-PEZELJ, Anica

198

SÜLE, Katalin Elza

I

Y

 

199

SVENTEK, David

I

Y

 

200

SZALAY, Anton

II

Y

 

201

SZYMANSKI, Mateusz

II

Y

 

202

TCHOUKANOV, Stoyan

III

N

 

203

TEDER, Reet

I

Y

MAJETIĆ, Davor

204

THURNER, Andreas

III

N

 

205

TIAINEN, Simo

III

Y

 

206

TOPOLÁNSZKY, Ákos

III

A

 

207

TRINDADE, Carlos Manuel

II

N

MAURICIO DE CARVALHO, Fernando

208

TUPILUȘI, Tudorel

III

Y

 

209

TZOTZE-LANARA, Zoe

II

N

 

210

ULGIATI, Luigi

nezař.

Y

 

211

UNGERMAN, Jaroslav

nezař.

Y

 

212

VADÁSZ, Borbála

I

Y

 

213

VARDAKASTANIS, Ioannis

III

N

 

214

VASK, Kaia

II

Y

 

215

VERNICOS, George

I

Y

 

216

VIIES, Mare

II

Y

 

217

VILARES DIOGO, Edgar

III

N

 

218

VON BROCKDORFF, Philip

II

N

 

219

VORBACH, Judith

II

N

 

220

VYYRYLÄINEN, Tiina

III

Y

 

221

WAGENER, Marco

II

N

WOLFF, Romain

222

WAGNSONNER, Thomas

II

N

 

223

WILLEMS, Heiko

I

Y

 

224

WILLEMS, Marie Josiane

III

A

 

225

WRÓBLEWSKI, Tomasz Andrzej

I

Y

 

226

WYCKMANS, Ferdinand

II

N

 

227

YIAPANIS, Anastasis

III

Y

 

228

YILDIRIM, Ozlem

II

Y

 

229

YLIKARJULA, Janica

I

Y

 

230

ZARINA, Katrina

I

Y

 

231

ZIELENIECKI, Marcin Antoni

II

Y

 

232

ZORKO, Andrej

II

N

 

233

ZVOLSKÁ, Marie

I

Y

HARTMAN RADOVÁ, Jana

234

ZYCH, Tymoteusz Adam

III

N