Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Udržitelné výrobky jako standard

(COM(2022) 140 final)

a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků a o zrušení směrnice 2009/125/ES

(COM(2022) 142 final – 2022/0095(COD))

(2022/C 443/18)

Zpravodaj:

Thomas WAGSONNER

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 16. 5. 2022 Evropský parlament, 2. 5. 2022 Rada, 10/06/2022
Právní základ	čl. 192 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	30/06/2022
Datum přijetí na plenárním zasedání	14. 7. 2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	205/1/4

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) oceňuje návrhy předložené v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství a v tomto stanovisku podporuje zejména úsilí o posílení udržitelnosti výrobků. Za nezbytný považuje rovněž harmonizovaný právní přístup. Poznamenává také, že návrh nového nařízení o ekodesignu je vzhledem k velkému počtu aktů v přenesené pravomoci do značné míry stále nejasný. Dále pak EHSV navrhuje, aby se rychleji a s většími ambicemi pracovalo na nezbytném snížení spotřeby surovin a na ochraně klimatu.

1.2

EHSV upozorňuje zejména na to, že tento přístup oběhového hospodářství může být úspěšný pouze tehdy, bude-li zajištěno náležité zapojení a informování všech hospodářských subjektů – výrobců, spotřebitelů, pracovníků – i veřejných orgánů. Nutnou podmínkou řádného provádění je stanovení odpovídajících pravidel, která musí být jasná, vhodná a soudržná, aby byly udržitelným výrobkům v hospodářské soutěži poskytnuty spravedlivé vyhlídky.

1.3

Oceňuje nové prvky nařízení, jako je rozšíření oblasti působnosti, nové požadavky na ekodesign (životnost, opravitelnost, recyklace, dopad na životní prostředí, emise CO2 atd.), jakož i požadavky na informace poskytované prostřednictvím digitálního pasu výrobku a štítků, přičemž zdůrazňuje význam správných a vhodných informací, zejména pro spotřebitele.

1.4

EHSV podporuje zákaz ničení neprodaného zboží, jímž se rozumí nové, vrácené nebo opravitelné zboží. Vítá rovněž skutečnost, že nařízení ve spojení s balíčkem pro oběhové hospodářství řeší stávající závažné problémy, jako je uvádění nepravdivých ekologických informací (tzv. greenwashing) nebo plánované zastarávání.

1.5

Podpůrným orgánem s řadou úkolů při jeho provádění je Fórum o ekodesignu. V rámci tohoto fóra by měli dostat příležitost k předkládání svých nápadů a návrhů na zlepšení tohoto procesu všechny zúčastněné strany a zástupci občanské společnosti, včetně sociálních partnerů.

1.6

EHSV si je vědom výzev, před nimiž stojí výrobci a podniky, zejména malé a střední podniky, přičemž je každopádně třeba zabránit zbytečné administrativní zátěži. Vidí také příležitost dosáhnout díky udržitelným normám pro výrobky nové evropské úrovně výroby „Made in Europe“.

1.7

Nástroje týkající se prohlášení o shodě a samoregulace poskytují prostor pro podnikání. Účinná a koordinovaná kontrola mezi jednotlivými členskými státy a dobré spotřebitelské informace posilují důvěru v přechod od lineárního k oběhovému hospodářství.

1.8

EHSV však musí s politováním konstatovat, že nařízení nezohledňuje sociální rozměr. Odkaz na návrh Komise týkající se směrnice o náležité péči podniků se jeví jako nedostatečný.

2. Souvislosti

2.1

Lineární hospodářský systém je náročný na spotřebu globálních zdrojů. Mezi konferencemi OSN o změně klimatu v Paříži a v Glasgow bylo spotřebováno více než půl bilionu tun nových zdrojů. Ve zprávě o nedostatcích v oběhovosti z roku 2022 (1) se uvádí, že v celosvětovém měřítku je recyklováno pouze 8,6 % použitých výrobků, tzn., že nedostatky v oběhovosti dosahují více než 90 %. Ke snížení spotřeby zdrojů může účinným způsobem přispět oběhové hospodářství.

2.2

Evropa uznala, že zdroje je nutné chránit. Evropská komise navrhla Zelenou dohodu, strategii růstu EU pro spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou účinně využívající zdroje. Potřebu přijmout opatření zvyšují problémy dodavatelského řetězce, které způsobila pandemie a ruská invaze na Ukrajinu. Podniky a spotřebitelé se potýkají s nedostatečnou nabídkou a zvyšováním cen v celé řadě oblastí.

2.3

Na konci března 2022 představila Evropská komise v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství konkrétně tyto iniciativy:

—	sdělení Komise Udržitelné výrobky jako standard,

—	návrh nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků,

—	pracovní plán pro ekodesign a označování energetickými štítky na období 2022–2024,

—	strategie EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky,

—	návrh revize nařízení o stavebních výrobcích,

—	návrh na zapojení spotřebitelů do ekologické transformace.

2.4

Toto stanovisko se zabývá sdělením Udržitelné výrobky jako standard (COM(2022) 140 final) a návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků a o zrušení směrnice 2009/125/ES (COM(2022) 142 final – 2022/0095 (COD)).

2.5

Ve sdělení se zdůrazňuje, že je třeba přehodnotit dominantní lineární hospodářský model a učinit kroky, které povedou k oběhovému hospodářství. Celoevropsky harmonizovaný přístup posílí konkurenceschopnost, vytvoří pracovní místa a nabídne spotřebitelům udržitelné výrobky. Předpokladem toho je nový přístup k výrobě produktů, který půjde nad rámec současných minimálních požadavků (REACH, označování energetickými štítky, balení atd.).

2.6

Oblast působnosti nového nařízení o ekodesignu se podstatně rozšíří a v podobě odvětvových iniciativ pro textil, stavebních výrobky atd. přispěje k zachování zdrojů a k energetické účinnosti. Zejména nová ustanovení, která mají zvýšit životnost výrobků (životnost, opravitelnost, lepší recyklace atd.) a kvalitu informací o výrobku prostřednictvím digitálního pasu výrobku, budou od podniků vyžadovat, aby předkládaly transparentní údaje o vlastnostech svých výrobků a o dopadech jejich životního cyklu. Spotřebitelé tak budou mít možnost výrobky splňující evropské cíle v oblasti udržitelnosti porovnávat, a tedy i hodnotit.

2.7

Požadavky na výrobky stanovené v nařízení o ekodesignu jsou doplněny dalšími doprovodnými opatřeními. Postavení a důvěra spotřebitelů budou posíleny prostřednictvím povinných informací o přínosech výrobků pro životní prostředí, o možnostech jejich opravy a o jejich životnosti, jakož i prostřednictvím zákazu uvádění nepravdivých ekologických informací (tzv. greenwashing). Kontroly výrobků prováděné veřejnými orgány a transparentní sledování souladu s kritérii pro výrobky poskytují jistotu, že bude možné vybírat z vysoce kvalitních výrobků, a zaručují tak hospodářským subjektům rovné podmínky.

3. Obecné připomínky

3.1

EHSV vyjadřuje svou zásadní podporu cílům oběhového hospodářství a iniciativě pro udržitelné výrobky, neboť udržitelnost zde spojuje environmentální, hospodářské i sociální aspekty. To znamená, že všechny hospodářské subjekty musí splňovat nezbytné, nové a náročné požadavky. Podniky jsou povinny zaměřit svou výrobu a design výrobků na udržitelnost a poskytovat o tom informace. Spotřebitelé to musejí chápat a na základě informací odpovědně činit „správná“ rozhodnutí. Výbor v této souvislosti považuje za nezbytné provádění vhodných osvětových kampaní ke zvyšování informovanosti. Prostřednictvím účinné kontroly musí být zajištěno, aby byly stanovené cíle splněny, a nikoliv oslabeny, protože by to poškodilo dobré jméno Evropy a posílilo „ekoskeptický“ postoj. Cíl je možné formulovat spíše takto: kvalitní pracovní místa, lepší rozvoj, komplexní přístup a vzdělaní spotřebitelé a zákazníci.

3.2

Toto nařízení a oběhové hospodářství zavádí nové standardy. Mají-li se tyto požadavky setkat s přijetím, stát se součástí života a vést k rozvoji oběhového hospodářství, je třeba rozhodným a aktivním způsobem zapojit všechny hospodářské činitele, tj. spotřebitele, výrobce, podnikatele, odbory, výzkumné instituce. V této souvislosti bude třeba poskytovat vhodné informace o možnostech a cílech a ve správný včas zapojovat zainteresované subjekty.

3.3

EHSV podporuje harmonizovaný přístup nařízení a aktů v přenesené pravomoci, který má zabránit roztříštěnosti a zohlednit specifické vlastnosti výrobků, jejich cenovou dostupnost pro spotřebitele a hospodářskou soutěž. Udržitelné výrobky jsou evropskou příležitostí pro podniky, inovace a pracovní místa a zohledňují přání spotřebitelů týkající se dopadů na životní prostředí a delší životnosti výrobků.

3.4

EHSV vítá rozšíření oblasti působnosti na větší množství výrobků i zvýšení požadavků. Konstatuje, že výrobní podniky se musejí vyrovnat s novými požadavky, například v podobě digitálního pasu výrobku, pravidel týkajících se neprodaného zboží a pravidel specifických pro jednotlivé druhy výrobků, což je však pro vybudování oběhového hospodářství je to nezbytné. Zároveň se tak zavede nový standard „Made in Europe“. Vzniknou rovněž nové příležitosti pro průmysl v oblasti designu, likvidace a oprav.

3.5

EHSV připomíná, že je třeba zajistit soudržnost všech dotčených oblastí právních předpisů. K té patří i časová a obsahová soudržnost tohoto akčního plánu, aby se jeho účinnost nesnižovala rozdělováním právních předpisů na dílčí segmenty a zaváděním rozdílných postupů v jednotlivých členských státech. Neméně důležité je však zajistit také soudržnost s dalšími oblastmi právních předpisů, které jsou důležité z hlediska podpory, jako je nedávno předložená směrnice Evropské komise o náležité péči podniků, právní předpisy týkající se nakládání s odpady, které jsou důležité pro recyklaci, včetně vývozních opatření, nařízení o dozoru nad trhem atd.

3.6

EHSV uznává, že je třeba přijímat akty v přenesené pravomoci, a protože je v této souvislosti stále řada nejasností, žádá Evropskou komisi, aby předložila také podrobnější průvodní pracovní plán. Cílem je zajistit, aby se akty v přenesené pravomoci vztahovaly na mnoho výrobků. Zároveň by měly být již v rané fázi zapojeny organizace občanské společnosti a odborové svazy.

3.7

EHSV konstatuje, že nařízení o ekodesignu je velmi komplexním právním předpisem, který povede ke změně hospodářského modelu. Považuje za velmi důležité, aby byl jeho obsah proveden rychle, ale také dobře. Pro provádění aktů v přenesené pravomoci je proto zapotřebí zajistit odpovídající lidské zdroje. Vzhledem k tomu, že nové požadavky jsou uloženy také spotřebitelům, podnikům, opravnám a kontrolním orgánům, považuje EHSV rovněž za nezbytné zapojit do informačního procesu odpovídajícím způsobem všechny hospodářské subjekty.

3.8

Veřejné subjekty by měly být v rámci zadávání veřejných zakázek mezi prvními, kdo bude zadávat ekologické zakázky. Většího efektu by však bylo možné dosáhnout i tím, že by se ekologické zadávání zakázek stalo podmínkou také v pokynech pro financování podpory nebo dotací, jako jsou např. různé investiční programy EU pro podniky nebo třetí strany.

3.9

EHSV konstatuje, že požadavky na ekodesign by měly přinášet výhody spotřebitelům a že by tyto výhody měly být jasné a snadno rozpoznatelné. Rozsáhlé požadavky, které přinese nové nařízení o ekodesignu, mohou zvýšit pořizovací cenu výrobků, zároveň však vznikají i úspory nákladů díky lepší funkčnosti, životnosti, modernizovatelnosti a opravitelnosti výrobků a jejich vyšší hodnotě na konci životnosti. Energeticky účinnější spotřebiče mohou ušetřit energii a peníze. Výrobky s dlouhou životností jsou rovněž hospodárnější. Díky novému návrhu směrnice by spotřebitelé mohli ušetřit v průměru 285 EUR (2) ročně. Nařízení klade důraz na cenovou dostupnost, přičemž by měly být zohledněny různé rozpočty domácností, aby se ekodesign nestal exkluzivním. Proto je o to důležitější poskytnout spotřebitelům finanční podporu při prvním nákupu a opravě udržitelných výrobků.

3.10 Ekologické aspekty

3.10.1

Ekodesign je úkolem pro oběhové myšlení, přičemž EHSV klade důraz zejména na tyto body:

—

legislativa a kontrolní opatření: zmírňující opatření či výjimky stanovené v aktech v přenesené pravomoci nebo v rámci dobrovolných závazků, jakož i možnosti obcházení pravidel a nedostatky v oblasti kontroly, by byly v rozporu se stanovenými cíli. Požadavky na ekodesign, výkonnost a informace, včetně parametrů výrobků, by měly být náležitě konzistentní,

—

podniky mají už v konstrukční fázi myslet na to, jaké dopady bude mít jejich výrobek na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu, na jeho dlouhodobé používání, snadnou údržbou a opravitelnost, a případně i na to, jaké následné produkty z něj mohou vznikat. Pozornost je také třeba znovu začít věnovat normalizaci výrobků. Příkladem mohou být různé rozměry pneumatik nebo dobíjecích kabelů,

—	spotřebitelé by při rozhodování o koupi měli obdržet základní informace o dopadu na životní prostředí, životnosti, možnosti opravy, následném použití a způsobu likvidace výrobku.

3.10.2

Recyklace je vedle dlouhodobého používání výrobku a jeho opětovného užití dalším způsobem účinného využívání zdrojů, kterým se nařízení zabývá. Cílem je zvýšit obsah recyklovaných materiálů ve výrobcích, recyklovatelnost výrobků a hodnotu recyklačního a opravárenského odvětví. EHSV tento cíl podporuje, poukazuje však na to, že stále existují určité technické, právní a koncepční překážky, které je třeba překonat.

Uvažování v duchu koloběhu materiálů ukazuje, jak rozsáhlé jsou změny, které je třeba provést. Jako příklad lze uvést to, že vyšší míra recyklace by se měla shodovat s minimálními kvótami pro obsah recyklovaných materiálů, nebo to, že teoretická recyklovatelnost výrobků (3) by měla být v souladu s technickými možnostmi jejich recyklace a s praktickým prováděním recyklačních opatření. Například v oblasti umělých hmot je zapotřebí provést celou řadu designových a výrobních změn do té míry, že druhotné suroviny nejsou postaveny na roveň primárním surovinám (4).

Recyklace je rovněž příležitostí pro Evropu: do Evropy se například dovážejí cenné rudy, buď v podobě surovin, nebo výrobků, které po svém použití skončí takříkajíc „bezplatně“ v odpadu nebo jsou odeslány do světa – patří mezi ně zejména automobily a elektronický odpad. Měly být považovány za cenné suroviny a podle toho by se s nimi mělo zacházet. Demontáž, nové zpracování a recyklace jsou prospěšné pro klima, ale vytvářejí také velkou přidanou hodnotu a pracovní místa (5). Velmi důležité je ovšem i to, aby všechna taková opatření zohledňovala hospodářskou, environmentální a sociální rovnováhu.

3.10.3

EHSV vítá návrh, aby byla přijata opatření vztahující se na neprodané zboží, přičemž v tomto ohledu lze postupovat ambiciózněji. Ničení neporušených výrobků, včetně nových, vrácených nebo opravitelných výrobků, je z hlediska společnosti nežádoucí, protože jde o plýtvání zdroji. První krok má podle návrhu Komise spočívat pouze v tom, že podniky povedou dokumentaci, přičemž na malé a střední podniky se toto opatření nebude vztahovat. EHSV to však považuje za nedostatečné. Pouhá možnost přijetí přísnějších opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci vyvolává pochybnosti ohledně účinného plnění cílů. EHSV podporuje zákaz ničení neprodaných výrobků, pokud nejsou nebezpečné. Podniky a maloobchodní platformy by měly být motivovány rovněž k tomu, aby si vytvářely obchodní postupy, které umožní výrazně snížit počet vracených výrobků a neprodaných zásob. Spotřebitelé by měli být rovněž informováni o dopadu vráceného zboží na životní prostředí.

3.11 Hospodářské aspekty

3.11.1

EHSV poznamenává, že návrh nařízení je z hlediska malých a středních podniků v zásadě přínosem, ale zároveň ho vnímá s určitou skepsí. Malé a střední podniky mají k dispozici pouze omezené (lidské) zdroje. Podpůrná opatření uvedená v nařízení by se měla zaměřit zejména na řešení potřeb a nutných požadavků malých a středních podniků. Malé a střední podniky však budou mít patrně i potíže týkající se přístupu k veřejným zakázkám spojeným s novými požadavky. Je proto třeba hledat řešení, která jim umožní se těchto řízení účastnit. S ohledem na malé a střední podniky je tedy nutné zajistit, aby se nařízení o udržitelných výrobcích a předpisy týkající se konkrétních výrobků vhodně doplňovaly. Tímto způsobem by se mělo zabránit zdvojování nákladů a administrativní zátěže.

3.11.2

Pro zajištění dlouhé životnosti výrobku mají klíčovou roli opravárenské podniky. Měly by proto být vytvořeny podmínky, které poskytovatelům opravárenských služeb, podnikům sociální ekonomiky zabývajícím se opětovným použitím výrobků a občanským či místním opravářským iniciativám usnadní nalezení jejich místa v rámci tohoto oběhového modelu. Například v Německu a Rakousku se opravárenským iniciativám osvědčilo uzavírat pojištění oprav, které je zároveň opravňuje k opravám.

3.12

Nové oběhové obchodní modely (6) jsou ve sdělení označeny jako důležitý nástroj. Tyto modely musejí být pro podniky a spotřebitele atraktivní, bezproblémový a iniciativní a musí zajišťovat důstojné pracovní podmínky. Takové modely již v praxi existují, např. ekonomika sdílení, produkt jako služba, použití za úplatu atd. EHSV navrhuje, aby byly stávající platformy osvědčených postupů přizpůsobeny aktuálním výzvám oběhového hospodářství prostřednictvím pobídek k jejich využívání. Jako aktuální příklad lze uvést iniciativy znovuzískávání surovin ze stavebního odpadu – kde se novým uživatelům nabízejí stavební materiály po demolici či rekonstrukci – nebo opravárenské sítě, kde se mohou kontaktovat spotřebitelé a opraváři. Řada databází však není pro dodavatele ani zákazníky příliš atraktivní.

3.13

EHSV upozorňuje na to, že je třeba zvýšit povědomí spotřebitelů o udržitelných opatřeních a používat výrobky až do konce jejich životnosti. Vědecké studie (7) ukazují, že funkční, ale již nepoužívané výrobky (např. notebooky, mobilní telefony, opékače atd.) se v domácnostech hromadí po dobu až šesti let. Je proto zapotřebí přijmout vhodné pobídky, které budou spotřebitele motivovat k tomu, aby ponechávali nepoužívané předměty v oběhu.

3.14 Sociální aspekty

3.14.1

EHSV však musí s politováním konstatovat, že nařízení nezohledňuje sociální rozměr. Odkaz na návrh Komise týkající se směrnice o náležité péči podniků (8) se jeví jako nedostatečný, neboť tato směrnice jednoznačně upřednostňuje procesuálně zaměřený přístup k celosvětovým hodnotovým řetězcům, a sociální otázky specifické pro konkrétní výrobky v ní nemohly být dostatečně zohledněny. EHSV výslovně zdůrazňuje, že z hlediska udržitelnosti je nezbytné zabývat se vždy všemi třemi rozměry, tedy hospodářskou, sociální a environmentální udržitelností. Vyzývá proto Komisi, aby nařízení ještě jednou přezkoumala z hlediska otázky, zda by nebylo užitečné do něj zapracovat také sociální aspekty specifické pro jednotlivé výrobky.

3.14.2

EHSV poukazuje na to, že zelená pracovní místa nejsou automaticky udržitelná, nejsou-li zohledněny všechny cíle udržitelného rozvoje. Musí být zajištěno dodržování pracovních norem, zejména z důvodů hospodářské soutěže.

3.14.3

Projekt evropských sociálních partnerů (9) se zabýval dopadem oběhového hospodářství na zaměstnanost a pracovní podmínky. Díky přechodu na oběhové hospodářství by se mohlo podařit vytvořit do roku 2030 250 000 až 700 000 pracovních míst. Dopady v jednotlivých odvětvích a regionech se však značně liší. Nadprůměrně profitovat z něj budou odvětví odpadového hospodářství a opravárenství, naopak těžební a chemické odvětví bude zasaženo spíše negativně. Nezbytná bude rovněž náležitě vzdělaná pracovní síla (např. v oblasti odpadového hospodářství). Obecně je třeba dbát na to, aby byla k dispozici kvalitní pracovní místa a aby byly vypláceny důstojné mzdy. EHSV vyjadřuje politování nad tím, že Komise v současné době neplánuje sociální dialog, který by umožnil zohlednit důsledky přechodu na oběhové hospodářství pro pracovníky.

4. Konkrétní připomínky

4.1 Informace v digitálním pasu výrobku a na štítcích a ekoznačkách

4.1.1

EHSV vítá, že digitální pas výrobku bude umožňovat přístup k souhrnným informacím o výrobku. Tyto informace by měly být cíleným a uživatelsky vstřícným způsobem přístupné všem subjektům v rámci celého dodavatelského řetězce. Obsah by měl spotřebitelům sloužit jako základ pro rozhodování o koupi výrobku, jeho opětovném použití, opravě a likvidaci v kontextu oběhového hospodářství. Patří sem takové údaje, jako je množství obsah CO2 ve výrobku, podíl vzácných zemin, obsah nebezpečných látek, nerecyklovatelné materiály, seznam opravitelných dílů, jejich dostupnost nebo v případě softwaru jeho kompatibilita a náklady. Možnost uvádět v digitálním pasu výrobku informace o dalších aspektech udržitelnosti je vítána (10). Výbor navrhuje, aby digitální pas výrobku obsahoval také index oprav s uvedením informací o opravitelnosti, a to zejména důležitých dílů podléhajících opotřebení, o ceně náhradních dílů a jejich dostupnosti v průběhu času, jakož i informace o pracovních podmínkách, za nichž byly výrobky vyrobeny. Základní informace týkající se např. záruky a obsahu CO2 ve výrobku by měly být spotřebitelům zpřístupněny rovněž ve fyzické podobě.

Digitální pas výrobku by se neměl stát nástrojem, který bude podnikům vázat další zdroje (na shromažďování údajů), ale mělo by jim stačit využít již existující systémy. Požadavku na poskytování stále transparentnějších, ale zároveň citlivých údajů si však může vyžádat rovněž přezkum soudržnosti rozhodnutí o právech průmyslového vlastnictví.

4.1.2 Štítky

Účelem štítků je poskytovat spotřebitelům informace o výrobku, které budou teprve stanoveny v aktech v přenesené pravomoci. EHSV klade na poskytování správných, zřetelných a jasných informací zákazníkům velký důraz, přičemž zásadní význam mají informace o dopadu na klima, obsahu a složení, dodržování pracovněprávních norem, životnosti a opravitelnosti.

4.1.3 Ekoznačky

Mnoho výrobků a služeb je certifikováno evropskou ekoznačkou na základě odborného posudku. Cílem je usnadnit spotřebitelům identifikaci výrobků šetrných k životnímu prostředí, s dlouhou životností a vysoké kvality, a umožnit srovnání s ostatními výrobky. Požadavky na ekoznačku však mohou nanejvýš doplňovat, nikoli nahrazovat právní předpisy vycházející z nařízení o ekodesignu výrobků, přičemž kontrola ze strany veřejných orgánů podle nařízení o ekodesignu musí zahrnovat rovněž informace o ekoznačkách.

4.2 Online tržiště

Důležité je vytvoření rovných podmínek pro všechny účastníky trhu. Pravidla odpovědnosti pro online tržiště by proto měla být uplatňována zejména v situaci, kdy žádný jiný subjekt v dodavatelském řetězci nepřijme opatření proti nevyhovujícímu výrobku (11).

4.3

Dozor nad trhem – kontrola, zákazy, pokuty – je svěřen členským státům a příslušné informace o porušení předpisů jsou uveřejňovány v Informačním a komunikačním systému pro dozor nad trhem (ICSMS), což je evropský systém podávání zpráv a informací o výrobcích, u nichž bylo zjištěno, že jsou nevyhovující nebo nebezpečné. EHSV podporuje návrh na rozšíření a zlepšení dozoru nad trhem, neboť 10–25 % prověřovaných výrobků není v souladu se směrnicí o ekodesignu (12). Aby mohly členské státy plnit své úkoly, musí být pro dozor nad trhem vyhrazeny odpovídající zdroje. Zejména v případě nesouladu s právními předpisy by mělo být zajištěno, aby orgány dozoru nad trhem případy takového nesouladu výrobků náležitě sledovaly. Bohužel se opakovaně objevují negativní příklady toho, že posuzování shody je obcházeno, jak se nedávno ukázalo v případě roušek používaných jako ochrana proti nákaze koronavirem. Příslušné orgány by vždy měly provádět namátkové kontroly. Zapojeny by měly být i spotřebitelské organizace jako kompetentní oznamovatelé případů porušení předpisů. To by – vedle směrnice o zástupných žalobách – přispívalo ke včasné a účinné ochraně kolektivních zájmů spotřebitelů. Účinný dozor nad trhem ve všech členských státech vyžaduje velmi aktivní úlohu Evropské komise v této oblasti, aby bylo zajištěno, že všechny podniky v evropském hospodářském prostoru budou mít díky stejné úrovni kontrol rovné podmínky. EHSV dále upozorňuje na potenciál zlepšení, pokud jde o fungování a informace internetových stránek systému ICSMS.

4.4

Fórum o ekodesignu a zapojení všech zúčastněných stran do tohoto procesu je vítané, zároveň je však třeba dbát na efektivní fungování a na určení odpovědností a zajištění dovedností a zdrojů pro plnění stanovených úkolů. Fórum například nemůže provádět hodnocení samoregulačních opatření – to je úkolem příslušného orgánu, příp. Evropské komise.

4.5

Samoregulace jako alternativní nástroj aktu v přenesené pravomoci pro určitou skupinu výrobků by měla být výjimkou. Pokud je využita, měly by se její požadavky na jasnost, pokrytí trhu a kvalitu blížit aktům v přenesené pravomoci.

4.6

EHSV by chtěl v souvislosti s touto otázkou výslovně odkázat na Evropskou platformu zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství (13). Tato iniciativa, kterou vznikla ze společného podnětu EHSV a Evropské komise v březnu 2017, podporuje nová partnerství a další rozvoj řešení pro oběhové hospodářství v celé Evropě. Má rovněž upozorňovat na významný přínos oběhového hospodářství k provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

V Bruselu dne 14. července 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Circle Economy: The Circularity Gap Report 2022 (Oběhové hospodářství: zpráva o nedostatcích v oběhovosti za rok 2022), PACE (Projektová platforma pro urychlení oběhového hospodářství).

(2) https://ec.europa.eu/info/energy-climate-change-environment/standards-tools-and-labels/products-labelling-rules-and-requirements/energy-label-and-ecodesign/about_cs

(3) Pomberger, R. (2020), Über theoretische, praktische und reale Recyclingfähigkeit (O teoretické, praktické a skutečné recyklovatelnosti) https://doi.org/10.1007/s00506-020-00721-5, https://doi.org/10.1007/s00506-019-00648-6

(4) Sdělení Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, COM(2018) 28 final.

(5) Úř. věst. C 220, 9.6.2021, s. 118.

(6) Viz INT/778, Inovace jako motor nových obchodních modelů (průzkumné stanovisko) (Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 28).

(7) Veřejné slyšení NAT/851, prezentace pana Gudruna Obersteinera, 29. dubna 2022.

(8) COM(2022) 71 final.

(9) https://www.etuc.org/en/publication/european-social-partners-project-circular-economy-and-world-work-0

(10) COM(2022) 142 final – 2022/0095 (COD), 26. bod odůvodnění.

(11) Viz INT/957, Směrnice o bezpečnosti výrobků / revize (Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 99). V tomto stanovisku se již řeší důležité aspekty bezpečnosti výrobků.

(12) J. Bürger / G. Paulinger, Arbeiterkammer Wien (2022), https://emedien.arbeiterkammer.at/viewer/resolver?urn=urn:nbn:at:at-akw:g-5230098, s. 88.

(13) https://circulareconomy.europa.eu/platform/