—

usnadnily a podporovaly nepřetržitou dobrovolnou výměnu informací (21) v oblasti inovací systému zdravotní péče zaměřené na sdílení znalostí a vzájemné učení s cílem poskytovat informace pro rozhodování a podpořit vnitrostátní politická opatření vycházející z potřeb členských států;

—

přezkoumaly proces hodnocení, šíření a provádění osvědčených postupů a inovativních řešení s cílem optimalizovat případně jejich uplatňování a dopad;

—

usnadňovaly a podporovaly spolupráci mezi členskými státy při externím vzájemném hodnocení inovativních řešení;

—

podporovaly jednání o strategických přístupech k posílení odolnosti systémů zdravotní péče a zohledňovaly stárnutí obyvatelstva a potřebu podporovat celoživotní politiky na stávajících nebo budoucích fórech členských států v oblasti zdraví, jako je skupina odborníků pro hodnocení výkonnosti systémů zdravotní péče (22) a Řídicí skupina pro podporu zdraví, prevenci chorob a zvládání nepřenosných nemoc (23);

—

pokračovaly v další práci výše uvedené skupiny pro hodnocení výkonnosti a podporovaly její úlohu, abychom lépe rozuměli tomu, jak posílit účinnost, zvýšit dostupnost a zlepšit kvalitu péče a bezpečnost pacientů, a prozkoumaly potenciál této skupiny, pokud jde o řešení strategických přístupů k inovacím a transformaci systémů zdravotní péče;

—

pokračovaly v úspěšné spolupráci mezi členskými státy v oblasti elektronického zdravotnictví, jako je síť pro elektronické zdravotnictví (24), a dále tuto spolupráci podněcovaly s cílem podpořit širší zavádění digitálních řešení a služeb, jež mají jasný potenciál posílit účinnost, dostupnost a odolnost systémů zdravotní péče a současně zajistit respektování soukromí;

—

povzbuzovaly a prosazovaly využívání Nástroje pro technickou podporu (25) a dalších mechanismů EU k provádění reforem s cílem zvýšit odolnost systémů zdravotní péče, a to i prostřednictvím inovací;

—

podporovaly kooperativní výzkum a partnerství mezi členskými státy v oblasti transformace systémů zdravotní péče a pečovatelských služeb za účelem vypracování fakticky podložených strategií, politik a inovativních způsobů poskytování péče a udržování zdraví obyvatelstva;

—

v případě potřeby podporovaly spolupráci a partnerství s mezinárodními organizacemi, které poskytují odbornou podporu v oblasti analýzy systémů zdravotní péče, vývoje inovací, sdílení znalostí a zavádění inovativních řešení;

—

podporovaly příslušné organizace občanské společnosti v jejich úsilí o podporu zdraví a pomoc zranitelným skupinám.

—

posilovala koordinaci napříč programy a politikami EU s cílem účinněji podpořit provádění reforem vnitrostátních systémů zdravotní péče pomocí všech dostupných mechanismů EU;

—

prozkoumala poskytování poradenských služeb prostřednictvím jednotného přístupového místa, které by členským státům na jejich žádost pomohlo optimalizovat využívání fondů, mechanismů a nástrojů EU na podporu plánování, financování a provádění změn v jejich systémech zdravotní péče;

—

prosazovala a podporovala příležitosti pro budování kapacit u odborníků pracujících v oblasti systémů zdravotní péče, zejména u těch, kteří se nacházejí v raných fázích kariéry; tyto příležitosti by jim měly rozšiřovat znalosti a dovednosti v oblasti řízení a financování systémů zdravotní péče, a přispívat tak k posílení odolnosti systémů zdravotní péče a přístupu „jedno zdraví“.

—

nalezly způsoby, jak zlepšit přístupnost a dostupnost léčivých přípravků, zejména antimikrobiálních látek a léčivých přípravků používaných v nové indikaci pro řešení neuspokojených léčebných potřeb, pokud jejich přístupnosti a dostupnosti brání absence komerčního zájmu;

—

podporovaly další vypracování a pilotní testování pobídkového mechanismu typu „pull“ pro společné nákupy antibiotik v EU, jak bylo navrženo v rámci společné akce EU týkající se antimikrobiální rezistence a infekcí spojených se zdravotní péčí (EU-JAMRAI) (34), jakožto jednu z možností, která by měla být prozkoumána s cílem řešit přetrvávající problémy s přístupem k antimikrobiálním látkám a jejich opožděnou dostupností, usilovat o lepší porozumění jejím účinkům na členské státy, například dopadu těchto pobídek na udržitelnost jejich systémů zdravotní péče, a stanovit možnost účasti zemí mimo EU při zachování otevřené strategické autonomie, pokud jde o suroviny používané na léčivé přípravky a zdravotnické prostředky;

—

podporovaly odbornou přípravu zdravotnických pracovníků v odvětví péče o lidi, zvířata a životní prostředí se zaměřením na antimikrobiální rezistenci, prevenci a kontrolu infekcí, racionální používání antibiotik a náležité odstraňování antibiotického odpadu a aby prosazovaly informovanost veřejnosti;

—

zapojovaly se v rámci sítě orgánů příslušných pro stanovování cen a úhrad (NCAPR) do výměny osvědčených postupů za účelem optimalizace přístupu k léčivým přípravkům použitým v nové indikaci, zejména těm, které jsou určeny k řešení neuspokojených léčebných potřeb;

—

zajistily, aby se dlouhodobá technická spolupráce mezi orgány členských států v oblasti hodnocení zdravotnických technologií účinným způsobem a včas posunula do další fáze, v souladu s přístupem vedeným členskými státy, který je navržen v budoucím nařízení o hodnocení zdravotnických technologií;

—

zvážily předložení návrhu právního předpisu, který by podpořil úsilí v oblasti používání stávajících léčivých přípravků v nové indikaci za účelem získání jasných důkazů o bezpečnosti a účinnosti léčivého přípravku, a to i při absenci přímého komerčního zájmu. Právní požadavky na držitele rozhodnutí o registraci mohou zahrnovat i změny v označení stávajících léčivých přípravků použitých v nové indikaci, tak aby na základě kladného vyhodnocení klinických údajů předložených třetími stranami pokrývalo i nově doplněné indikace;

—

prozkoumaly, zda je, v zájmu doplnění úsilí v oblasti klinického výzkumu, u použití léčivých přípravků v nové indikaci možné spoléhat na adaptivní klinická hodnocení a inovativní designy hodnocení, mimo jiné i zohledněním důkazů z reálného světa, a zároveň zajistit, aby byly údaje získávané z klinických hodnocení vysoce kvalitní, spolehlivé a hodnověrné;

—

zabývaly se případně potřebou použití léčivých přípravků v nových pediatrických indikacích s cílem zamezit ve prospěch této nejzranitelnější skupiny obyvatel použití mimo rozsah rozhodnutí o registraci;

—

posílily správu související s prováděním nových nařízení o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a rozvíjely v této oblasti evropské know-how ve prospěch pacientů v EU;

—

do Farmaceutické strategie EU zahrnula optimalizovaný všeobecně platný komplexní regulační rámec tvořený holistickými a na důkazech založenými návrhy, které obstojí v budoucnosti, s cílem dosáhnout zlepšení (cenové) dostupnosti a přístupnosti léčivých přípravků, a zejména antimikrobiálních látek, personalizovaných léčivých přípravků pro moderní terapii, terapií pro (velmi) malé skupiny pacientů a léčivých přípravků použitých v nové indikaci, při plném respektování pravomocí členských států;

—

vyvinula konkrétní společné výzkumné kapacity EU, které by také usnadňovaly spolupráci s vnitrostátními/akademickými výzkumnými institucemi a nabízely podporu při převádění výsledků výzkumu do vývoje antimikrobiálních látek pro klinickou praxi, a současně aby také posílila využívání celounijních sítí klinických hodnocení a platforem pro sdílení údajů, a případně i pro učení, jako je například projekt Iniciativy pro inovativní léčiva (ENABLE) (35);

—

provedla analýzu toho, co je třeba pro zajištění dostupnosti a vývoje současných a budoucích léčivých přípravků a terapií v rámci EU, a vedle stávajících finančních mechanismů posoudila také potenciální náklady a přínosy, jakož i tržní dopady organizace výrobních zařízení na úrovni EU, včetně veřejně financovaných nebo neziskových výrobních zařízení, s ohledem na jejich případné účinky narušující trh a obecně známá omezení, s cílem zajistit dostupnost antimikrobiálních látek v případě absence komerčního zájmu nebo v nouzových situacích, a posoudila náklady a přínosy dalších možných iniciativ, které byly určeny při práci na farmaceutické strategii, vedle mechanismů na podporu inovací, a které vedou k průlomovým metodám výroby, jejichž výsledkem je udržitelná výroba cenově dostupných léčivých přípravků;

—

nadále upřednostňovala provádění nařízení o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, mimo jiné i poskytnutím cílené podpory členským státům s cílem zajistit jejich bezproblémové provádění, a přispět tak k přístupnosti a dostupnosti zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro ve prospěch pacientů v EU;

—

posoudila aspekty, které mají dopad na konkurenceschopnost evropského farmaceutického průmyslu s cílem zmírnit obavy o bezpečnost dodávek a prosazovat v EU otevřenou strategickou autonomii, zejména pokud jde o výrobu farmakologicky účinných látek a léčivých přípravků bez patentové ochrany;

—

zvážila možnost ustanovit, ve spolupráci s členskými státy a také s přihlédnutím k výsledkům pilotního projektu „bezpečný a včasný přístup k lékům pro pacienty“ (STAMP) v kontextu rámce pro použití léčivých přípravků v nové indikaci, na úrovni EU ústředního koordinátora pro léčivé přípravky použité v nové indikaci na podporu spolupráce a koordinace mezi různými zúčastněnými subjekty a pro pomoc při vypracovávání vědeckých argumentů požadovaných pro získání schválení od regulačních orgánů v případě finančně neatraktivních léčivých přípravků v nové indikaci;

—

konkrétně posoudila potenciál použití léčivých přípravků v nové indikaci pro neuspokojené léčebné potřeby v rámci ohlášeného evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví, při plném a zodpovědném využití důvěryhodné umělé inteligence a dat velkého objemu, a to také s cílem podpořit úspěšný výběr kandidátů;

—

zvážila vytváření možností a poskytování podpory pro použití stávajících léčivých přípravků v nové indikaci usnadňováním shromažďování údajů o použití léčivých přípravků mimo rozsah rozhodnutí o registraci u vzácných druhů nádorových onemocnění, včetně dětských nádorových onemocnění, v rámci Znalostního onkologického centra (36);

—

vybízely k provádění plánovaného pilotního projektu „bezpečný a včasný přístup k lékům pro pacienty“ (STAMP) v kontextu rámce pro použití léčivých přípravků v nové indikaci, u něhož došlo v důsledku pandemie COVID-19 ke zdržení;

—

spolupracovaly a sdílely dostupné údaje o disponibilních přípravcích, které již nejsou patentově chráněny, s akademickými institucemi a neziskovými organizacemi, a umožnily tak použití těchto přípravků v nové indikaci za účelem uspokojení léčebných potřeb.

—

v náležitých případech zajistila účinné provádění opatření v rámci evropského plánu boje proti rakovině a prostřednictvím vhodných nástrojů podporovala členské státy při provádění účinných opatření v rámci boje proti onkologickým onemocněním;

—

přijala komplexní přístup k podpoře zdraví a prevenci onkologických onemocnění s cílem zajistit, aby osvědčené postupy vyvinuté v oblasti prevence těchto onemocnění a boje proti nim mohly být využity i ve prospěch jiných nepřenosných nemocí;

—

zvážila předložení návrhu na aktualizaci doporučení Rady o screeningu rakoviny (38);

—

účinně spolupracovaly na provádění evropského plánu boje proti rakovině a optimálně využívaly dostupné finanční prostředky EU;

—

investovaly do udržitelné prevence onkologických onemocnění tím, že se budou determinanty ovlivňující zdraví v případě onkologických onemocnění zabývat jakožto meziodvětvovým problémem, za použití zásady zohlednění otázky zdraví ve všech oblastech politiky a přístupu „jedno zdraví“; vytvořily a používaly nákladově efektivní intervence zaměřené na užívání tabáku, konzumaci alkoholu, nedostatek pohybové aktivity a nezdravou stravu, a to vypracováním a prováděním strategických opatření, ale také usnadňováním spolupráce mezi členskými státy a stávajícími agenturami a fóry EU, jako je Řídicí skupina pro podporu zdraví, prevenci chorob a zvládání nepřenosných nemocí;

—

prosazovaly očkování, včasné odhalování a screening na základě důkazů a evropských doporučení za účelem zajištění kvality screeningových programů;

—

hledaly inovativní přístupy k podpoře zdraví a zahrnutí preventivní činnosti do poskytování zdravotnických služeb jakožto jejich nedílné součásti;

—

podporovaly aktivní úlohu zdravotnických pracovníků, skupin pacientů a dalších příslušných nevládních organizací a zúčastněných stran v rámci procesu provádění evropského plánu boje proti rakovině;

—

uplatňovaly komplexní přístupy k problematice přežití v souvislosti s kvalitou života bývalých onkologických pacientů, se zvláštním zřetelem na děti a mladé dospělé a s odkazem na zavedené právo být zapomenut;

—

v nadcházejících činnostech v rámci evropského plánu boje proti rakovině vycházely případně ze závěrů a doporučení, jež jsou výsledkem společné akce v rámci Inovativního partnerství pro boj proti rakovině (iPAAC) (39). To se týká zejména doporučení ohledně nových screeningových programů, aktualizovaných doporučení ohledně screeningu, upravených souborů údajů týkajících se populace evidované v registrech onkologických onemocnění, přístupů ke komplexní léčbě onkologických onemocnění, jakož i správní problematiky, jako jsou komplexní onkologická centra, kvalitativní ukazatele, komplexní sítě pro onkologickou péči a klinické postupy. Měly by při tom být zohledněny stávající sítě a odborné znalosti, jako je evropská referenční síť (ERN), aby se zamezilo zdvojování a překrývání;

—

zintenzivňovaly spolupráci mezi Komisí a členskými státy prostřednictvím meziodvětvových opatření, jež propojují cíle v rámci systémů zdravotní péče a udržitelných a zdravých potravinových systémů. V souladu s cíli evropského plánu boje proti rakovině a doporučeními společné akce pro realizaci validovaných osvědčených postupů v oblasti výživy (BestReMap) (40) je naším společným cílem zajistit zdravou výživu a omezení výskytu nepřenosných nemocí souvisejících se stravou;

—

spolupracovaly na zajištění budoucích dodávek radioizotopů pro lékařské účely s cílem zajistit v EU soběstačnost a plné využití potenciálu nukleární medicíny pro diagnostiku a léčbu evropských pacientů s onkologickým onemocněním v souladu s pracovním dokumentem útvarů Komise o strategické agendě pro lékařské aplikace radiačních technologií využívajících ionizujícího záření (SAMIRA) (41) přijatým dne 5. února 2021. S ohledem na zastarávající evropskou výrobní infrastrukturu má mimořádný význam koordinovanější přístup a udržitelné financování evropské výrobní kapacity.

—

hledaly další způsoby, jak by EU v kontextu silnější evropské zdravotní unie mohla zaujmout strategičtější přístup v rámci globálního zdraví, mimo jiné i prostřednictvím případné nové společné akce v oblasti globálního zdraví;

—

prokazovaly vedoucí úlohu v oblasti globálního zdraví a při jednáních po skončení pandemie na celosvětové úrovni, a to mimo jiné i prostřednictvím jednání o důležitém nástroji pro připravenost a reakci na pandemii;

—

hledaly způsob, jak dále zdokonalit stávající mechanismy koordinace na podporu pravidelné výměny informací, zejména mezi EU a zástupci a odborníky členských států sídlícími v jejich hlavních městech, v Bruselu, Ženevě a New-Yorku, s cílem umožnit spolupráci včasným a efektivním stanovováním postojů EU o otázkách zdraví;

—

vybízely ke spolupráci v oblasti jiných než zdravotních otázek, jež mají dopad na globální zdraví a dobré životní podmínky obyvatelstva, včetně tematických diskusí o meziodvětvových otázkách, které jsou z hlediska globálního zdraví relevantní;

—

prosazovaly a podporovaly vzdělávací příležitosti v oblasti globálního zdraví a globální diplomacie v oblasti zdraví;

—

vybízely k užší spolupráci a aktivnímu zapojení příslušných zúčastněných stran, včetně občanské společnosti a nevládních organizací, s cílem přispět ke globálnímu zdraví, včetně zdravotní bezpečnosti a komplexního přístupu „jedno zdraví“;

—

vybízely k používání stávajících mechanismů a nástrojů EU, jako je program EU pro zdraví, s cílem posílit úlohu EU v oblasti globálního zdraví, jakož i využít výhod mezinárodní spolupráce, zejména v oblasti připravenosti a reakce na pandemie, včetně antimikrobiální rezistence;

—

připravily přezkum mechanismů a nástrojů, jejichž prostřednictvím EU, její členské státy a nestátní subjekty podporují posilování systémů zdravotní péče na celosvětové úrovni s cílem přispět k určení nedostatků a upevnit úlohu EU v rámci globálního zdraví a zdravotní bezpečnosti;

—

pokračovaly ve stávajících partnerstvích a sítích, jež poskytují podporu při posilování systémů zdravotní péče na celosvětové úrovni v oblasti připravenosti, budování kapacit, podpory zdraví, výzkumu a rozvoje v oblasti zdraví a elektronického zdravotnictví, a tato partnerství a sítě podporovaly;

—

měly na paměti, že je důležité předejít zbytečnému zdvojování a překrývání s prací dalších mezinárodních subjektů a institucí a zajistit soudržnost a doplňkovost se stávajícími mechanismy a iniciativami.