Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
(2021/C 463/20)
Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
„Zagorski bagremov med“
EU č.: PDO-HR-02612 – 1. června 2020
CHOP (X) CHZO ( )
1. Název (názvy) [(CHOP či CHZO)]
„Zagorski bagremov med“
2. Členský stát nebo třetí země
Chorvatská republika
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1. Druh produktu
Třída 1.4 Ostatní produkty živočišného původu (vejce, med, různé mléčné výrobky kromě másla atd.)
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
3.2.1. Definice produktu
„Zagorski bagremov med“ se vyrábí z nektaru trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia), který mezi zastoupenými druhy rostlin převažuje, a dalších medonosných rostlin rostoucích v oblasti Chorvatské Záhoří (Hrvatsko Zagorje). Specifické geomorfologické a klimatické podmínky této oblasti měly vliv na to, že se zde začaly vyskytovat druhy medonosných rostlin, které spolu s trnovníkem akátem jako dominantním druhem určují botanický původ medu. Produkt je uváděn na trh ve formě vytočeného medu, plástečkového medu nebo vytočeného medu s plástečky.
3.2.2. Vlastnosti pylu v medu
Kromě pylu trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) může být v pylovém spektru produktu „Zagorski bagremov med“ zastoupen také pyl těchto druhů nektarodárných rostlin: svída krvavá (Cornus sanguinea), krušina olšová (Frangula alnus), ochmet evropský (Loranthus europaeus), rostliny z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), javor (Acer spp.), jetel luční (Trifolium pratense), pampeliška lékařská (Taraxacum officinale), rostliny z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), druhy ovocných dřevin (Prunus spp.), pampelišky z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae: Taraxacum), rostliny z čeledi miříkovitých (Apiaceae), hořčice (Sinapis spp.), lípa (Tilia spp.), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), chrpa (Centaurea spp.). V menším poměrném množství může být přítomen i pyl dalších druhů rostlin. Pylové spektrum může rovněž obsahovat pyl těchto druhů rostlin, které netvoří nektar: jasan (Fraxinus spp.), srha laločnatá (Dactylis glomerata), rostliny z čeledi lipnicovitých (Poaceae), jitrocel (Plantago spp.), tužebník (Filipendula spp.), ostřice (Carex spp.), dub (Quercus spp.) a mák (Papaver spp.).
Podíl pylu trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) na celkovém množství pylu v produktu „Zagorski bagremov med“ musí být po odečtení obsahu pylu druhů rostlin, které netvoří nektar, vyšší než 27 %.
3.2.3. Organoleptické vlastnosti
„Zagorski bagremov med“ má níže uvedené organoleptické vlastnosti.
Vzhled
Barva: velmi světlá a podle toho, do jaké míry je vzorek medu jednodruhový, se pohybuje od téměř bezbarvé přes světle žlutou po slámově žlutou.
Čirost: med je výrazně čirý.
Krystalizace: med zůstává v tekutém stavu velmi dlouho a krystalizuje jen zřídka.
Vůně
Není výrazná a podle toho, do jaké míry je vzorek medu jednodruhový, v ní mohou být cítit květy trnovníku akátu a čerstvý vosk.
Chuť
Středně až velmi sladká s nízkou kyselostí.
Chuťový dozvuk
Krátce až středně dlouze trvající nádech vanilky, květů trnovníku akátu, panenských plástů a čerstvého másla.
3.2.4. Fyzikálně-chemické parametry
Obsah vody: nejvýše 18,0 %.
Elektrická vodivost: nejvýše 0,25 mS/cm.
Obsah hydroxymethylfurfuralu (HMF): nejvýše 15 mg / kg medu.
3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
Je zakázáno krmit včelstva v době pastvy.
3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Všechny kroky výroby produktu „Zagorski bagremov med“ (pastva a vytočení medu) se musejí uskutečnit v zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4.
3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
Aby byla zajištěna jakost a sledovatelnost produktu, musí být „Zagorski bagremov med“ balen ve vymezené zeměpisné oblasti. Při přepravě může v důsledku nevyhovujících (vysokých) teplot dojít ke změně fyzikálně-chemických parametrů a organoleptických vlastností produktu „Zagorski bagremov med“ nebo může med nasát nežádoucí pachy z okolí či vlhkost ze vzduchu. Z tohoto důvodu se k balení medu používají hermeticky uzavíratelná víčka a doporučuje se používat víčka z kovu.
V závislosti na tržních podmínkách se používají různě velká balení medu a jsou vedeny příslušné záznamy o balení medu.
3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
Před uvedením na trh musejí být všechna balení opatřena zvláštním logem produktu „Zagorski bagremov med“, které musí být větší než ostatní nápisy na obalu. Logo tvoří černé pozadí s nápisem ZAGORSKI BAGREMOV MED uprostřed. Slova „zagorski“ a „med“ jsou natištěna bíle a slovo „bagremov“ žlutě. Po levé straně nápisu se nacházejí tři různě velké stylizované bílé včely (obrázek 1).
Obrázek 1 Logo produktu „Zagorski bagremov med“
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Zeměpisná oblast výroby produktu „Zagorski bagremov med“ zahrnuje oblast Chorvatské Záhoří, konkrétně celou Krapinsko-zagorskou župu, západní část Varaždinské župy, do níž patří města a obce Bednja, Lepoglava, Ivanec, Novi Marof, Breznički Hum a Breznica, a okraj Záhřebské župy při hranicích s Krapinsko-zagorskou župou a Varaždinskou župou, kde leží obce Brdovec, Marija Gorica, Pušća, Dubravica, Luka, Jakovlje, Bistra a Bedenica a sídla Kupljenovo, Bregovljana, Hruševec Kupljenski a Pojatno.
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
Specifičnost zeměpisné oblasti
Většinu oblasti Chorvatské Záhoří, v níž je málo zastoupena intenzivní zemědělská produkce či průmysl, charakterizuje přirozená vegetace a extenzivní zemědělství. Zeměpisná oblast vymezená v bodě 4 proto nabízí optimální podmínky pro rozvoj včelařství.
Specifičnost produktu „Zagorski bagremov med“ je do značné míry dána topografickými a klimatickými faktory a rostlinnými zdroji vymezené zeměpisné oblasti.
V této oblasti je vlhké podnebí kontinentálního typu. Zimy jsou poměrně mírné, léta mírně teplá, podzimy jsou o trochu teplejší než jara a průměrné teploty na jaře i na podzim jsou vyšší než průměrná roční teplota. Na konci podzimu a v zimě je často počasí na kopcích teplejší a slunečnější než na planinách. V údolích často mrzne, ale kopce jsou před mrazem chráněny. V Chorvatském Záhoří panuje kontinentální režim srážek s častými, silnými dešti v květnu, červnu a červenci, tj. během vegetačního období. K dalšímu vysokému úhrnu srážek dochází v listopadu a nejméně srážek padá v únoru a březnu. Roční úhrn srážek činí asi 1 000 mm. Větry jsou ovlivňovány kopcovitým terénem. Nejčastěji zde vanou západní větry (45 % roku), druhé nejčastější jsou východní větry (29 % roku) a zhruba 6 % roku je bezvětří. Maximální síla větru se pohybuje v rozmezí od stupně 6 do stupně 9 a nejsilnější větry se objevují od pozdního podzimu do začátku jara (Crkvenčić et al., 1974b, in: Geografija SR Hrvatske [Geografie Chorvatské socialistické republiky], s. 69–81).
Charakteristickým a zřetelným znakem Chorvatského Záhoří je velké množství kopců, které chrání stanoviště trnovníků akátů před mrazy na konci jara. Kopcovitý terén rovněž prodlužuje dobu květu trnovníků – a včelí pastvy –, neboť trnovníky kvetou nejprve v chráněných níže položených oblastech a až později ve vyšších polohách. Zatímco na chorvatských pláních včely navštěvují květy trnovníku akátu v průměru asi 10–12 dní, topografie krajiny ve vymezené zeměpisné oblasti tuto dobu prodlužuje na 20 dní (Šimić, 1980, in: Naše medonosno bilje [Naše medonosné rostliny], s. 84–85).
Klimatické podmínky ve vymezené zeměpisné oblasti podstatně ovlivňují vylučování nektaru. Podle autorek Farkasové a Zajáczové (2007) (Nectar Production for the Hungarian Honey Industry (Produkce nektaru pro odvětví medu v Maďarsku), s. 134) jsou optimální podmínky pro vylučování nektaru trnovníku akátu bezvětří, teplé noci (okolo 15 °C) s dostatečným množstvím ranní rosy a mírně teplé dny s teplotou 25 °C. Přibližné hodnoty teploty vzduchu byly potvrzeny studií, kterou prováděl Krušelj v období květu trnovníku akátu po dobu tří let v Krapinsko-zagorské župě (disertační práce z roku 2012 pro získání titulu Ph.D. s názvem Utjecaj vremenskih i proizvodnih uvjeta na kakvoću bagremova meda s područja Krapinsko-zagorske županije [Vliv povětrnostních podmínek a podmínek produkce na jakost akátového medu z Krapinsko-zagorské župy], s. 66, 77 a 81).
Specifičnost vymezené zeměpisné oblasti se rovněž promítá do jejích rostlinných zdrojů – jsou zde stanoviště trnovníku akátu, který se většinou sdružuje do skupin nebo je promíchán s jinými druhy stromů. Trnovník akát se díky velmi dobrým rozmnožovacím schopnostem snadno a rychle rozšiřuje především na vlhké, úrodné půdě a může se rozšiřovat i do míst, kde se dosud nevyskytoval.
Včelařství má ve vymezené zeměpisné oblasti tradici po staletí a představovalo jednu z hlavních zemědělských činností záhorských panství a usedlostí. Med a vosk patřily k nejvyhledávanějším produktům na trhu. Proto již v roce 1626 chorvatský parlament (Petrić, 2011, in: Samobor i okolica u ranom novom vijeku [Samobor a jeho okolí v raném novověku], s. 309–310 a F. Šišić, 1918, in: Podatci o skladištima meda [Údaje o skladištích medu], archiv chorvatského parlamentu, s. 458, 465) rozhodl, že med se smí vyvážet pouze z měst Krapina, Varaždin a Samobor (Mudrinjak, 2017, in: Hrvatska pčela [Chorvatská včela], s. 203–205). Med vyvážený z Chorvatska se musel vážit a za každých 100 kg naváženého medu se platily dva krejcary.
Specifičnost produktu
Na základě obsahu pylových zrn druhů rostlin, které rostou v oblasti produkce, lze určit zeměpisný i botanický původ medu. Podle výsledků pylových analýz, jež byly provedeny v rámci řady studií, musí být v případě produktu „Zagorski bagremov med“ minimální obsah pylových zrn trnovníku akátu požadovaný pro to, aby daný med mohl být označen za jednodruhový, 27 %, zatímco u jiných medů činí 20 %. Jednoznačně jednodruhový charakter medu „Zagorski bagremov med“ se odráží v jeho fyzikálně-chemických vlastnostech (elektrické vodivosti) a ve výraznosti jeho organoleptických vlastností a umocňuje jeho specifičnost a odlišnost v porovnání se vzorky stejného druhu medu z jiných oblastí. Za roky, kdy se provádí hodnocení akátového medu z vymezené zeměpisné oblasti, navíc v rámci sledování botanického původu nebyly v jeho vzorcích zjištěny žádné stopy pylu řepky olejky. To poukazuje na specifičnost oblasti, jakou většina ostatních částí Chorvatska, v nichž se akátový med může produkovat, nevykazuje.
Příčinná souvislost mezi specifičností zeměpisné oblasti a specifičností produktu
Specifičnost vymezené zeměpisné oblasti je dána topografickými a klimatickými faktory a rostlinnými zdroji využívanými k výrobě produktu „Zagorski bagremov med“. Topografie krajiny (kopcovitý terén) v Chorvatském Záhoří ovlivňuje trvání doby květu trnovníků akátů, a tím i dobu pastvy včel, kterou prodlužuje na 20 dní. Zároveň se zde kvůli vlastnostem půdy (těžší, kyselé půdy), roztříštěnosti půdy na malé pozemky a obtížnému uplatňování zemědělských technik nikdy nepěstovala řepka olejka, díky čemuž je vymezená zeměpisná oblast k výrobě produktu „Zagorski bagremov med“ obzvláště vhodná na rozdíl od jiných částí Chorvatska, kde akátový med vzniká na územích osázených řepkou olejkou a kde nelze zabránit tomu, aby byl v medu obsažen nektar (a tím i pyl) řepky olejky.
Specifičnost produktu „Zagorski bagremov med“ vychází z dlouhé včelařské tradice, a proto se souvislost s vymezenou zeměpisnou oblastí projevuje také v historických, tradičních a kulturních aspektech.
Jednu z hlavních historických vazeb na produkci medu a vosku v Chorvatském Záhoří má výroba pečiva licitar [sladké medové sušenky podobné perníku] a svíček. Výrobu perníku do této oblasti po obchodních stezkách přinesl štýrský cech výrobců sušenek licitar na přelomu 16. a 17. století a perník se zde vyrábí dodnes. Perník z Chorvatského Záhoří byl v roce 2010 uznán jako kulturní dědictví a zařazen na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Vysoká kvalita výroby produktu „Zagorski bagremov med“ je výsledkem dovedností, které si včelaři z Chorvatského Záhoří osvojili, pokud jde o moderní technologické postupy chovu včel a přípravu medu k uvedení na trh. Tito včelaři velmi dbají na to, aby stacionární i mobilní včelíny byly umístěny na co nejvhodnějších místech, a na včasné vytáčení medu, což je podmínka produkce kvalitního medu.
Krapinsko-zagorská župa a Federace sdružení včelařů z Krapinsko-zagorské župy již šestnáct let pořádají akci, jejímž cílem je propagovat kvalitu produktu „Zagorski bagremov med“ a včelaře ze Záhoří a na které je med z Krapinsko-zagorské župy představován a hodnocen.
Za důkaz specifičnosti, kterou „Zagorski bagremov med“ na rozdíl od akátového medu z jiných částí Chorvatska vykazuje, lze považovat skutečnost, že vzorek akátového medu od včelaře z vesnice Konjščina v Chorvatském Záhoří byl na fóru „Apimedica and Apiquality Forum“, jež se v roce 2010 konalo v Lublani, vyhlášen nejlepším akátovým medem na světě. Kromě tohoto úspěchu se „Zagorski bagremov med“ pocházející z vymezené zeměpisné oblasti již mnoho let nepřetržitě umísťuje na předních místech v soutěžích medu v Chorvatsku a sousedním Slovinsku.
Odkaz na zveřejnění specifikace
(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)
https://poljoprivreda.gov.hr/UserDocsImages/dokumenti/hrana/zoi-zozp-zts/dokumenti-zoi-zozp-zts/Specifikacija_proizvoda_Zagorski_bagremov_med.pdf