Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33s

(2021/C 439/08)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY, KTEROU SE MĚNÍ JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Drăgăşani“

PDO-RO-A0286-AM01

Datum oznámení: 9. srpna 2021

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1. Zařazení nové moštové odrůdy jako hlavní odrůdy

Na seznam povolených odrůd byla jako hlavní odrůda zařazena rumunská odrůda moštu Alutus.

V důsledku toho byla změněna kapitola 4 specifikace a oddíl 5 a 7 jednotného dokumentu.

Alutus je rumunská odrůda, která byla vyšlechtěna na Výzkumné stanici pro vinohradnictví a vinařství Drăgășani, a zahájení jejího pěstování přináší vymezené oblasti další možnosti využití specifické vinařské oblasti Drăgășani v podobě jakostních vín.

Právě Výzkumná stanice pro vinohradnictví a vinařství Drăgășani odrůdu Alutus vyšlechtila a monitorovala její vývoj. Odrůda ve specifických podmínkách oblasti Drăgășani vykazuje dobrou adaptabilitu a pro dosažení požadované jakosti se patřičně vyvíjí. CHOP. Jakožto rumunská odrůda, která spolu s dalšími odrůdami pěstovanými v této oblasti vykazuje dobré výsledky produkce vín s vyšší jakostí, přispívá k dobré pověsti chráněného označení původu Drăgășani, a to diverzifikací sortimentu a vyjádřením aromatické komplexnosti hodnotných rumunských odrůd.

Na územích se skeletickými půdami se daří odrůdě Alutus, jež v oblasti CHOP nalezla velmi dobré půdní podmínky a poskytuje hrozny, ze kterých se vyrábějí plná, strukturovaná vína se silnými aromaty lesního ovoce, malin a švestek, světle červenou barvou, tělnatostí, extrahovatelností a náznakem svíravosti.

2. Změna výnosu vína s cílem zohlednit jeho zvýšení

Výnos vína byl zvýšen na úroveň, která při sklizni hroznů nepřekračuje 14 000 kg/ha v nejvyšším stupni zralosti a u získaného vína maximálně 112 hl/ha.

V důsledku toho byly změněny kapitoly 5 a 6 specifikace a oddíl 5 jednotného dokumentu.

Požadovaná změna ve výnosech vína na hektar se v případě oblasti CHOP Drăgășani jeví jako nezbytná, a to na základě vývoje produkce v posledních letech, nárůstu produkce hroznů v nejvyšším stupni zralosti při sklizni a pozdní sklizni díky změnám v novém uspořádání vinic způsobeném biotickým faktorem (klonální struktura, podnož) a enologickým faktorem (využití nových technologií vinifikace).

V důsledku rozsáhlých projektů obnovy a restrukturalizace došlo v dané oblasti k významné změně hustoty výsadby. Pokud v minulosti vyklučené vinice měly hustotu 2 800 až 3 200 rostlin na hektar, nově zakládané vinice mají hustotu více než 4 545 rostlin na hektar, přičemž se hustota u nových vinic ve srovnání s hustotou předchozích vinic výrazně zvýšila, což rovněž vedlo k výraznému zvýšení produkce hroznů.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1. Název

Drăgăşani

2. Druh zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3. Druhy výrobků z révy vinné

Víno

4. Popis vína (vín)

1. Analytické a organoleptické vlastnosti

STRUČNÝ POPIS

Bílá/růžová vína

Vykazují svěží květinová aromata, slámově žlutou barvu s nazelenale žlutými odstíny, světlé a světle růžové odstíny lososovité barvy, vůni vanilky, aroma zrajících hroznů, čerstvého másla, intenzivní aroma bezového květu, aroma květů révy, akátových květů, medu a muškátového oříšku. Z hlediska chuti tato vína charakterizuje jemná chuť mandlí, čerstvost, plnost a prodloužená dochuť. V naprosté většině jsou bílá vína vnímána jako lehká vína s vysokou kyselostí. Vykazují kyselou, svěží, ovocnou chuť s charakterem, vyvážeností a velmi často s aromatem dobře vyzrálého ovoce.

OBECNÉ ANALYTICKÉ VLASTNOSTI

Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových):	15,00
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových):	11,00
Minimální celková kyselost:	3,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr):	18
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	200

2. Analytické a organoleptické vlastnosti

STRUČNÝ POPIS

Červená vína

Chuť – robustní tříslovitá struktura, komplexní, chuť trávy, aroma lesního ovoce, rybízu a koření, jakož i aroma zralého lesního ovoce, švestek a třešní odrůdy amarena.

Tmavá rubínově červená, středně intenzivní rubínově červená, granátovočervená, intenzivní, čirá a světlá barva.

Chuť – sametová vína s dobře integrovanou kyselostí a dlouhou, vyváženou a ucelenou dochutí.

OBECNÉ ANALYTICKÉ VLASTNOSTI

Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových):	15,00
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových):	12,00
Minimální celková kyselost:	3,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr):	20
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr):	150

5. Enologické postupy

5.1. Zvláštní enologické postupy

1. Enologické postupy

Relevantní omezení vztahující se na výrobu vín

Vína s CHOP „Drăgăşani“ je zakázáno přislazovat.

2. Vlastnosti a postupy při pěstování

Pěstební postupy

V nově založených vinicích se hustota výsadby pohybuje mezi 4 132 a 5 500 keři na hektar. Na zbytku vinic se akceptuje minimální hustota výsadby 3 200 keřů na hektar.

Systém pěstování je nechráněný nebo částečně chráněný, vedený doporučeným Guyotovým systémem vedení révy; má jednoramenný nebo dvouramenný kordon a řez s pravidelnou výměnou. Používaný způsob řezu je dlouhý nebo kombinovaný s výnosem 9 až 13 hroznů/m2.

Plodiny se hnojí chemickými hnojivy v nízkých dávkách podle fyzikálně chemických vlastností půdy (agrochemické mapování), přičemž se zachovává optimální poměr N, P a K, který hraje důležitou roli při tvorbě různých složek plodiny (cukry, kyselost, antokyanové pigmenty, aromata).

5.2. Maximální výnosy a výlisnost

1.	při úplné zralosti při sklizni, Crâmpoșie selecționată 14 000 kg hroznů na hektar

2.	při úplné zralosti při sklizni, Fetească regală, Riesling italian, Sauvignon, Pinot gris, Chardonnay 12 000 kg hroznů na hektar

3.	při úplné zralosti při sklizni, Tămâioasă românească, Muscat Ottonel, Negru de Drăgășani 12 000 kg hroznů na hektar

4.	při úplné zralosti při sklizni, Novac, Burgund mare, Merlot, Pinot noir, Cabernet Sauvignon, Syrah, Fetească neagră, Alutus 10 000 kg hroznů na hektar

5.	při úplné zralosti při sklizni, Crâmpoșie selecționată 112 hektolitrů na hektar

6.	při úplné zralosti při sklizni, Fetească regală, Riesling italian, Sauvignon, Pinot gris, Chardonnay 96 hektolitrů na hektar

7.	při úplné zralosti při sklizni, Tămâioasă românească, Muscat Ottonel, Negru de Drăgășani 96 hektolitrů na hektar

8.	při úplné zralosti při sklizni, Novac, Burgund mare, Merlot, Pinot noir, Cabernet Sauvignon, Syrah, Fetească neagră, Alutus 75 hektolitrů na hektar

6. Vymezená zeměpisná oblast

Župa Vâlcea:

—	obec Drăgășani – územní celky Drăgășani, Zărneni, Zlătărei, Valea Caselor;

—	obec Ştefăneşti – vesnice Dobruşa, Condoieşti, Şerbăneşti, Ştefăneşti;

—	obec Şuteşti – vesnice Racu, Izvoraşu, Şuteşti, Mitrofani, Verdea, Mazili, Boroşeşti;

—	obec Prundeni – vesnice Prundeni, Călina, Zăvideni;

—	obec Orleşti – vesnice Orleşti, Silea, Scaioşi, Procopoaia;

—	obec Creţeni – vesnice Creţeni, Mreneşti, Streminoasa, Izvoru;

—	obec Guşoeni – vesnice Guşoeni, Măgureni, Spârleni, Guşoianca, Burdăleşti;

—	obec Lungeşti– vesnice Lungeşti, Carcadieşti, Fumureni, Stăneşti-Lunca.

Župa Olt:

—	obec Cârlogani – vesnice Cârlogani, Cepari;

—	obec Strejeşti – vesnice Strejeştii de Sus, Colibaşi;

—	obec Pleşoiu– vesnice Schitu din Deal.

Ke kontrolovanému označení původu „Drăgășani“ lze doplnit tato označení vinice: DEALUL OLT, DOBRUŞA, ŞUTEŞTI, MITROFANI, CĂLINA, PRUNDENI, ZĂVIDENI, ORLEŞTI, GUŞOENI, MĂGURENI, SPÂRLENI.

7. Hlavní moštová odrůda (moštové odrůdy)

Alutus N

Burgund Mare N – Grosser burgunder, Grossburgunder, Blaufrankisch, Kekfrankos, Frankovka, Limberger

Cabernet Sauvignon N – Petit Vidure, Bourdeos tinto

Chardonnay B – Gentil blanc, Pinot blanc Chardonnay

Crâmpoşie selecţionată B

Fetească neagră N – Schwarze Mädchentraube, Poama fetei neagră, Păsărească neagră, Coada rândunicii

Fetească regală B – Königliche Mädchentraube, Königsast, Ktralyleanka, Dănăşană, Galbenă de Ardeal

Merlot N – Bigney rouge

Muscat Ottonel B – Muscat Ottonel blanc

Negru de Drăgăşani N

Novac N

Pinot Gris G – Affumé, Grau Burgunder, Grauburgunder, Grauer Mönch, Pinot cendré, Pinot Grigio, Ruländer

Pinot Noir N – Blauer Spätburgunder, Burgund mic, Burgunder roter, Klävner Morillon Noir

Riesling italian B – Olasz Riesling, Olaszriesling, Welschriesling

Sauvignon B – Sauvignon verde

Syrah N – Shiraz, Petit Syrah

Tămâioasă românească B – Rumanische Weihrauchtraube, Tamianka

8. Popis souvislostí

Souvislost s vymezenou oblastí

Vinice Drăgăşani se táhnou od Subcarpaţii Getici na severu po Campia Romana na jihu a jihovýchodě, mezi 44° 30‘ – 44° 55’ severní šířky a 23° 55‘ – 24° 15’ východní délky. Rozprostírají se v délce přibližně 50 kilometrů mezi obcemi Strejeşti na jihu a Ioneşti na severu, přičemž jejich šířka se z východu na západ pohybuje v rozsahu asi 30 kilometrů.

Ze správního hlediska se nacházejí v župách Vâlcea a Olt.

Reliéf charakterizují vrcholy se strmými svahy mezi řekami táhnoucí se rovnoběžně s řekou Olt, přičemž jsou orientovány severojižně. Nadmořská výška kopců s vinicemi se zvyšuje od jihu (Oporelu 193 m) na sever (Scundu 463 m), čehož výsledkem je různá expozice slunečnímu svitu, jenž pěstování vinné révy svědčí.

Litologie – skalní podloží je obecně formováno střídajícími se jíly, slíny a třetihorními písky na svazích a hřebenech kopců, jakož i prachem různých textur v nížinách župy Olt.

Půdy – půdy platformy se vyznačují přítomností bílých luvizemí, planozemí a hnědých luvizemních (podzolových) půd. Hnědé jílovité půdy se vytvořily na úzkých, dobře odvodněných, výše položených svazích a terasách. Na svazích jsou hnědé a eumezobazické půdy a regozem. V jižní části vinic se na terasách vyskytuje načervenalá hnědozem.

Dominantním hydrografickým systémem je řeka Olt, do které se především z kopců oddělených těmito údolími stékají nadbytečné srážky.

Podnebí je mírné kontinentální se studenými zimami a horkými léty, ale s mírnějšími extrémy typickými pro východní Evropu. Patrný je rovněž vliv Středomoří. Průměrná roční teplota (11,3 °C), mírné srážky (642 mm ročně) a sluneční svit během vegetačního období (1520 hodin) vytvářejí klimatické podmínky příznivé pro pěstování révy, jež mají přímý vliv na kvalitu úrody. Vína získaná z vinic Dealul Olt, Dobruşa, Şuteşti, Mitrofani, Călina, Prundeni, Orleşti, Guşoeni jsou oceňována díky výjimečné jakosti aromatických vín Tămâioasă românească a Sauvignon. Za zmínku stojí i červená vína odrůdy Pinot noir.

Dominantní půdy: luvizemě a hnědé luvizemní půdy spolu s teplotními podmínkami velmi dobře umožňují pěstování odrůd bílých vín, zejména Sauvignon, Crâmpoşie Selection, Tămâioasă Romaneasca, a odrůd červených vín Negru de Drăgăşani, Novac a Pinot noir.

Všechny půdní a klimatické podmínky jsou vhodné pro pěstování vinné révy a výrobu vín jedinečné kvality s typickými vlastnostmi oblasti Drăgăşani. Produkce hroznů využíváním párů, viniferů/podnoží, které jsou vhodně umístěny podle „účelu“ země, může ve výrobě vín s kontrolovaným označením původu přinést mimořádné výsledky.

Vinice táhnoucí se do nadmořské výšky nad 400 m jsou umístěny na hnědých a červenohnědých lesních půdách (přičemž některé půdy jsou podzolové), které jsou bohaté na vápenec a leží na naplaveninových štěrcích.

Vinice Drăgăşani má hluboké kořeny v minulosti, které lze hledat až v géto-dáckém období před 2 000 lety. Podle legendy byla odrůda „Braghină“ pojmenována podle dcery Burebisty a odrůda „Gordan“ podle odvážného dáckého bojovníka, jehož smrt byla v té době kontroverzní, protože během boje, ve kterém přišel o život, vypil několik sklenic vína.

Existují dokumenty týkající se révy Drăgăşani, které sahají do 16. století a 17. století, do dob panování Michala Chrabrého, který věnoval množství darů klášterům, jež vlastnily vinice.

Před vypuknutím epidemie mšičky révokazu byly v oblasti Drăgăşani základními odrůdami Crâmpoşie, Braghină a Gordan, k nimž byla doplněna odrůda Tămâioasă românească. Stará vína Drăgăşani neměla příliš vysoký obsah alkoholu, přibližně 10 % obj., přičemž byla ceněna pro svou svěžest, kterou jim dodával oxid uhličitý typický pro vína s neúplným kvašením, a rovněž jemně „pečenou“ chuť.

Tyto vína se vyráběla z hroznů pocházejících z pozdního sběru, které dlouho a lehce kvasily při nízkých teplotách, přičemž si zachovávaly kyselost až do brzkého jara.

Vinice Drăgășani nežije pouze minulostí: nové odrůdy a nové technologie pěstování a výroby vína jsou důkazem, že svou dobrou pověst si zaslouží i v současnosti.

9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Podmínky uvádění na trh

Právní rámec

vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek

další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek

Na etiketách vín s chráněným označením původu „Drăgășani“ musí být uveden druh vína podle obsahu cukru (suché, polosuché, polosladké, sladké).

Odkaz na specifikaci produktu

https://www.onvpv.ro/sites/default/files/caiet_de_sarcini_doc_dragasani_modf_cf_cererii_1353_14.07.2020_no_track_changes.pdf

(1) Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.