Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu

(2021/C 392/06)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„HEUMILCH“/„HAYMILK“/„LATTE FIENO“/„LAIT DE FOIN“/„LECHE DE HENO“

EU No: TSG-AT-1035-AM01 – 25. února 2021

1. Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Název seskupení:	ARGE Heumilch Österreich
Adresa:	Grabenweg 68
	6020 Innsbruck
	ÖSTERREICH
Tel.:	+43 512345245
E-mail:	office@heumilch.at

Prohlášení o oprávněném zájmu skupiny:

Tuto žádost o změnu podává seskupení producentů, které podalo žádost o registraci produktu „Haymilk“.

Označení produktu „Haymilk“ v jazycích zemí s tradicí výroby tohoto produktu je závazkem k tradiční metodě produkce a zaručené tradiční specialitě. Posiluje se jím ochrana chráněného označení „Haymilk“, což je prospěšné i pro skupinu žadatelů.

2. Členský stát nebo třetí země

Rakousko

3. Položka specifikace produktu, jíž se změna týká

☒ Název produktu

☐ Popis produktu

☐ Metoda produkce

☐ Jiná [uveďte]

4. Druh změny (změn)

☒	Změna specifikace produktu jako zapsané ZTS, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 čtvrtého pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012.

5. Změny

Doplnění slovinského označení pro „Haymilk“:

V bodě „3.1. Název, který má být zapsán“ (ve specifikaci produktu podle vzoru v příloze II prováděcího nařízení (EU) č. 668/2014, nyní bod 1. „Název, který má být zapsán“) se doplňuje slovinské označení pro „Haymilk“:

„Heumilch“ (de) / „Haymilk“ (en) / „Latte fieno“ (it) / „Lait de foin“ (fr) / „Leche de heno“ (es) / „Seneno mleko“ (sl)

Odůvodnění: Vzhledem k tomu, že produkt „Haymilk“ se vyrábí ve Slovinsku tradiční metodou stanovenou ve specifikaci produktu, mělo by být chráněno i slovinské označení.

SPECIFIKACE PRODUKTU JAKO ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY

„Heumilch“/„Haymilk“/„Latte fieno“/„Lait de foin“/„Leche de heno“/„Seneno mleko“

EU č.: TSG-AT-1035-AM01 – 25. února 2021

„Rakousko“

1. Název (názvy)

„Heumilch“/„Haymilk“/„Latte fieno“/„Lait de foin“/„Leche de heno“/„Seneno mleko“

2. Druh produktu

Třída 1.1 Ostatní produkty živočišného původu (vejce, med, různé mléčné výrobky kromě másla atd.)

3. Důvody zápisu do rejstříku

3.1. Jedná se o produkt, který:

☒	je výsledkem způsobu produkce, zpracování nebo složení odpovídajících tradičním postupům pro dotyčný produkt či potravinu;

☐	je vyroben ze surovin nebo přísad, které jsou tradičně používány.

Odvětví výroby senného mléka je prapůvodním způsobem výroby mléka. Mléko pochází od zvířat chovaných v tradičně udržitelných mléčných hospodářstvích. Zásadní rozdíl a tradiční charakter spočívá v tom, že se při výrobě senného mléka – stejně jako v případě původní produkce mléka – nepoužívají žádná silážovaná krmiva. V důsledku mechanizace spojené s industrializací zemědělství se od 60. let 20. století stále více prosazovala produkce silážovaných krmiv, která vytlačovala produkci sena. Kromě toho obsahují předpisy zákaz používání zvířat a krmiv, která jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za geneticky modifikovaná. Krmení dobytka se řídí ročním obdobím: od jara do podzimu se zvířata krmí zeleným krmivem, tzn. čerstvou trávou a bylinami a částečně i senem a krmivy povolenými v souladu s bodem 4.2. V zimním období se krmí senem nebo jinými krmivy povolenými v souladu s bodem 4.2.

3.2. Jedná se o název, který:

☐	je tradičně používán jako název konkrétního produktu;

☒	označuje tradiční povahu nebo specifickou vlastnost produktu.

4. Popis

4.1. Popis produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, včetně hlavních fyzikálních, chemických, mikrobiologických nebo organoleptických vlastností dokládajících jeho specifickou povahu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Kravské mléko, jež splňuje platné právní předpisy.

4.2. Popis metody produkce produktu, k němuž se vztahuje název podle bodu 1, kterou musí producenti dodržovat, případně včetně povahy a vlastností používaných surovin nebo přísad a metody přípravy produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Senné mléko se vyrábí v tradičních výrobních podmínkách v souladu s předpisy o senném mléku („Heumilchregulativ“). Vyznačuje se zákazem používání silážovaných krmiv, jakož i zvířat a krmiv, která jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za geneticky modifikovaná.

Předpisy o senném mléku („Heumilchregulativ“)

Senné mléko je kravské mléko pocházející od dojnic, vyráběné producenty mléka, kteří se zavázali k dodržování následujícího kritéria: Nelze používat zvířata nebo krmiva, která jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za „geneticky modifikovaná“.

Celý zemědělský podnik musí být řízen v souladu s pravidly pro produkci senného mléka.

a)	Podnik však může být rozdělen do jasně vymezených produkčních jednotek, z nichž mohou být některé řízeny podle jiných pravidel. Musí být rozděleny na odlišná výrobní odvětví.

b)	Pokud podle bodu a) nejsou všechny jednotky podniku řízeny podle pravidel pro produkci senného mléka, musí hospodářský subjekt chovat zvířata využívaná v jednotkách pro produkci senného mléka odděleně od zvířat využívaných v ostatních jednotkách a o tomto oddělení musí vést odpovídající evidenci.

Povolená krmiva

—	Ke krmení se od jara do podzimu používají především čerstvá tráva, luskoviny a byliny, zatímco v zimním období se krmí senem.

—	Níže jsou uvedena další povolená objemná krmiva: zelená řepka olejná, zelená kukuřice, zelené žito a krmná řepa, jakož i senné, vojtěškové a kukuřičné pelety a podobné druhy krmiv.

—	Podíl roční dávky objemného krmiva musí činit alespoň 75 % sušiny.

—	Pokud jde o obilí, povoluje se pšenice, ječmen, oves, žitovec (tritikale), žito a kukuřice v běžné tržní podobě, jakož i ve směsi s minerálními látkami, např. v podobě otrub, pelet atd.

—	V krmných dávkách lze použít i fazole, krmný hrách, olejnaté plody a extrahované šroty, příp. krmné bochníky.

Zakázaná krmiva

—	Ke krmení se nesmí používat silážovaná krmiva, vlhké seno ani silážované seno.

—

Stejně tak se nesmí používat vedlejší produkty z pivovarů, palíren, moštáren a jiné vedlejší produkty potravinářského průmyslu, jako např. vlhké mláto nebo vlhké odřezky. Výjimky: suché odřezky a melasa jako vedlejší produkt výroby cukru a suchého bílkovinného krmiva pocházejícího ze zpracování obilí.

—	Dojnicím se nesmí podávat mokré krmivo.

—	Rovněž se nesmí používat krmiva zvířecího původu (mléko, syrovátka, zvířecí moučky atd.) s výjimkou mléka a syrovátky pro mladý dobytek.

—	Používání zahradního a ovocného odpadu, brambor a močoviny je také zakázáno.

Ustanovení týkající se hnojení

—	Na veškerých zemědělských plochách producentů mléka není s výjimkou zeleného kompostu povoleno používání kalů, kalových produktů a kompostu z komunálních zařízení na úpravu vod.

—	Po použití hospodářských hnojiv musí producenti mléka počkat alespoň tři týdny, než na krmné plochy vypustí dobytek.

Použití pomocných chemických látek

—	Povoluje se pouze selektivní použití chemických syntetických přípravků na ochranu rostlin, a to pod odborným dohledem zemědělských odborných poradců, jakož i lokální nasazení těchto látek na všech plochách se zeleným krmivem.

—	Použití povolených postřiků k hubení much ve stájích je povoleno pouze při nepřítomnosti dojnic.

Podmínky pro dodávání mléka

—	Po otelení lze mléko jako senné mléko dodávat až desátý den.

—	Při využívání krav, které byly krmeny siláží (fermentovanými krmivy), je třeba dodržet lhůtu v délce alespoň 14 dnů.

—

Je-li dobytek, který se pase na alpských a horských pastvinách, na statcích krmen siláží (fermentovanými krmivy), je třeba ho 14 dnů před přemístěním na tyto pastviny krmit nesilážními krmivy, nebo lze mléko jako senné mléko dodávat teprve až 14 dnů po přemístění na pastviny (vlastněné dodavatelem senného mléka). Na alpských a horských pastvinách je zakázáno produkovat siláž a používat ji jako krmivo.

Zákaz geneticky modifikovaných potravin a krmiv

—	S cílem zachovat tradiční základ senného mléka nelze používat zvířata nebo krmiva, která jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za „geneticky modifikovaná“.

Jiné předpisy:

—	Je zakázáno produkovat či skladovat silážovaná (fermentovaná) krmiva.

—	Stejně tak se seno nesmí balit do fólie a rovněž není povoleno takové seno skladovat.

—	Je zakázáno produkovat vlhké či fermentované seno.

4.3. Popis hlavních prvků vytvářejících tradiční povahu produktu (čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení)

Jedinečné vlastnosti

Senné mléko se od běžného kravského mléka odlišuje zvláštními výrobními podmínkami v souladu s předpisy o senném mléku, jak je uvedeno výše v bodu 3.6.

Ze studií, které v letech 1995 a 2001 pro účely spolkového úřadu pro alpský mlékárenský průmysl (Bundesanstalt für alpenländische Milchwirtschaft) v obci Rotholz vypracoval dr. Ginzinger a spol., vyplynulo, že u 65 % vzorků silážovaného mléka bylo zjištěno přes 1 000 výtrusů klostridií na litr. Studie mléka dodávaného do velkovýrobny sýra zjistila, že 52 % vzorků vykazovalo 10 000 výtrusů klostridií na litr. Naopak u nesilážního senného mléka bylo u 85 % vzorků zjištěno méně než 200 a u 15 % 200 až 300 výtrusů klostridií na litr. Senné mléko má díky zvláštním podmínkám krmení dobytka výrazně nižší obsah výtrusů klostridií. Při výrobě tvrdého sýra ze syrového senného mléka se tak vyskytuje méně chuťových nedostatků a problémů při tvorbě děr.

V rámci výzkumného projektu „Vliv siláže na kvalitu mléka“ se zkoumal rozdíl chuti mezi mlékem vyprodukovaným dobytkem, jenž byl krmen siláží, a dobytkem, který siláží krmen nebyl (Ginzinger a Tschager, Bundesanstalt für alpenländische Milchwirtschaft, Rotholz, 1993). U 77 % vzorků mléka vyprodukovaného kravami krmenými senem nebyly zjištěny žádné závady na chuti. U vzorků (běžného) mléka vyprodukovaného kravami krmenými siláží činil podíl chuťově nezávadného mléka jen 29 %. Rovněž u vzorků mléka z cisteren mlékárenských vozů byl zjištěn značný rozdíl. U 94 % vzorků mléka vyprodukovaného kravami nekrmenými siláží nebyly zjištěny žádné závady na chuti. Naopak u mléka vyprodukovaného kravami krmenými siláží obnášel tento podíl jen 45 %.

V jedné diplomové práci vypracované na vídeňské univerzitě (Schreiner, Seiz a Ginzinger, 2011) bylo prokázáno, že ve srovnání s běžným mlékem vykazuje senné mléko díky objemnému a zelenému krmivu zhruba dvakrát vyšší obsah omega-3 mastných kyselin a konjugované kyseliny linolové.

Tradiční povaha

Tradice výroby senného mléka a jeho dalšího zpracování je tak stará jako samotný chov dojnic (zhruba 5. století před naším letopočtem). Již ve středověku se na statcích zvaných „Schwaighöfe“ v předalpských regionech a v tyrolských horách vyráběl sýr ze senného mléka. Slovo „Schwaig“ pochází ze střední horní němčiny a označuje zvláštní formu osídlení a především hospodaření v alpských oblastech. Statky „Schwaighöfe“ zakládali v hojné míře samotní zeměpáni jako formu trvalého osídlení. Statky sloužily k chovu dobytka používaného především v mlékárenství (zejména ve výrobě sýra). V Tyrolsku a v salcburské oblasti existovaly již od 12. století. V horských oblastech bylo senné mléko původně spojeno s výrobou tvrdého sýra ze syrového mléka. Již kolem roku 1900 byly vypracovány předpisy upravující produkci nesilážního mléka vhodného k výrobě tvrdého sýra. Na jejich základě pak byly v Rakousku kolem roku 1950 zavedeny předpisy upravující produkci mléka („Milchregulative“) ve spolkových zemích Vorarlbersko, Tyrolsko a Salcbursko. V roce 1975 byly tyto předpisy sjednoceny a rakouský mlékárenský fond je stanovil jako požadavky na mléko vhodné pro výrobu tvrdého sýra (zveřejněné dne 21. července 1975 jako Bestimmungen über die Übernahme von hartkäsetauglicher Milch, Österreichische Milchwirtschaft, sešit 14, příloha 6 č. 23c). Až do roku 1993 reguloval bývalý orgán odpovědný za mlékárenský průmysl v Rakousku určité produkční oblasti tím, že vyhlašoval oblasti, v nichž bylo zakázáno silážování, aby senné mléko (rovněž nesilážní mléko nebo mléko vhodné k výrobě tvrdého sýra) bylo zachováno jako surovina pro sýrárny používající surové mléko. V roce 1995 rakouské spolkové ministerstvo pro zemědělství, lesnictví, vodohospodářství a životní prostředí ochranu oblasti se zákazem silážování pro účely senného mléka prodloužilo zvláštními pokyny na podporu ekologického a extenzivního zemědělství chránícího přírodní stanoviště (ÖPUL: Österreichisches Programm für umweltgerechte Landwirtschaft): opatření na nepoužívání siláže.

Na horských pastvinách a v Alpách se dobytek odjakživa krmil v souladu s kritérii produkce senného mléka. Již v roce 1544 byly na pastvině Wildschönauer Holzalm v Tyrolsku vydány dokumenty, příp. listiny týkající se výroby sýra na horských pastvinách a v Alpách.

Od počátku 80. let 20. století někteří zemědělci produkující senné mléko obhospodařují své statky navíc i podle biologických a ekologických kritérií.

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.