PŘÍLOHA

Předloha nařízení Komise (EU) .../...

ze dne …

o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady č. 19/65/EHS ze dne 2. března 1965 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod a jednání ve vzájemné shodě (1), a zejména na článek 1 uvedeného nařízení,

po zveřejnění předlohy tohoto nařízení,

po konzultaci s Poradním výborem pro restriktivní praktiky a dominantní postavení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení č. 19/65/EHS zmocňuje Komisi k tomu, aby formou nařízení použila čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (*) (dále jen „Smlouva“) na určité kategorie vertikálních dohod a jim odpovídající jednání ve vzájemné shodě spadající pod čl. 101 odst. 1 Smlouvy.

(2)

Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 (2) definuje kategorii vertikálních dohod, které podle Komise zpravidla splňují podmínky stanovené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Zkušenosti s uplatňováním tohoto nařízení, které pozbývá platnosti dne 31. května 2022, byly celkově kladné, jak je uvedeno v hodnocení uvedeného nařízení. Vzhledem ke zkušenostem získaným od jeho přijetí, včetně zkušeností s novým vývojem na trhu, jako je růst elektronického obchodu, jakož i k novým a rozšířenějším druhům vertikálních dohod je vhodné přijmout nové nařízení o blokových výjimkách.

(3)

V kategorii dohod, o kterých je možné se domnívat, že zpravidla splňují podmínky uvedené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy, jsou zahrnuty vertikální dohody o nákupu nebo prodeji zboží nebo služeb, pokud jsou tyto dohody uzavřeny mezi podniky, které mezi sebou nesoutěží, mezi určitými soutěžiteli nebo některými sdruženími maloobchodníků se zbožím. Patří sem i vertikální dohody obsahující dodatečná ustanovení o postoupení nebo užívání práv duševního vlastnictví. Pojem „vertikální dohody“ by měl zahrnovat i odpovídající jednání ve vzájemné shodě.

(4)

Pro použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy formou nařízení není nutné definovat ty vertikální dohody, na které by se mohl vztahovat čl. 101 odst. 1 Smlouvy. Individuální hodnocení dohod podle čl. 101 odst. 1 Smlouvy vyžaduje zohlednění několika faktorů, především struktury trhu na straně nabídky a poptávky.

(5)	Výhody blokové výjimky zavedené tímto nařízením by se měly omezit na vertikální dohody, u kterých se lze s dostatečnou jistotou domnívat, že splňují podmínky uvedené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

(6)

Určité druhy vertikálních dohod mohou zlepšit hospodářskou účinnost uvnitř výrobního a distribučního řetězce tím, že usnadní koordinaci mezi zúčastněnými podniky. Zejména mohou vést ke snížení obchodních a distribučních nákladů jednotlivých stran a zajistit optimální úroveň jejich prodejů a investic.

(7)

Pravděpodobnost, že účinky podporující účinnost převáží případné účinky škodlivé pro soutěž vycházející z omezení obsažených ve vertikálních dohodách, závisí na stupni tržní síly stran dohody, a tedy i na míře konkurenceschopnosti těchto podniků vůči dalším dodavatelům zboží a poskytovatelům služeb, které jejich zákazníci považují z důvodů vlastností výrobků, jejich ceny a zamýšleného použití za vzájemně zaměnitelné nebo nahraditelné.

(8)

Lze se domnívat, že nepřesáhne-li podíl každého z podniků účastnícího se dohody na relevantním trhu 30 %, vertikální dohody, které neobsahují určitá závažná omezení hospodářské soutěže, povedou obecně ke zlepšení výroby nebo distribuce a umožní spotřebitelům podílet se přiměřeně na výhodách, které z nich vyplývají.

(9)

Nelze se domnívat, že při tržním podílu přesahujícím 30 % povedou vertikální dohody ve smyslu čl. 101 odst. 1 Smlouvy zpravidla k objektivním výhodám takové povahy a velikosti, které by vyvážily nevýhody, které tyto dohody znamenají pro hospodářskou soutěž. Zároveň se také nelze domnívat, že tyto vertikální dohody spadají pod čl. 101 odst. 1 Smlouvy nebo že nesplňují podmínky čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

(10)

Ekonomika online platforem hraje v distribuci zboží a služeb stále důležitější úlohu. Podniky, které jsou aktivní v ekonomice online platforem, umožňují nové způsoby podnikání, z nichž některé nelze snadno zařadit do kategorií za pomoci pojmů tradičně spojených s vertikálními vztahy mezi dodavateli a distributory v prostředí kamenných obchodů. Pokud však tyto podniky jsou poskytovateli online zprostředkovatelských služeb, je vhodné je kategorizovat jako dodavatele podle tohoto nařízení. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb umožňují podnikům nabízet zboží a služby jiným podnikům nebo spotřebitelům s cílem usnadnit přímé transakce mezi těmito podniky nebo mezi těmito podniky a spotřebiteli bez ohledu na to, zda a kde se tyto transakce nakonec uzavřou. Tato kategorizace se také použije v případech, kdy poskytovatel online zprostředkovatelských služeb poskytuje více služeb nebo služby na více úrovních v distribučním řetězci.

(11)

Definice poskytovatele online zprostředkovatelských služeb stanovená v tomto nařízení vychází z definice použité v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 (3). Při použití této definice je však nutné zohlednit souvislosti tohoto nařízení. Zejména vzhledem k oblasti působnosti článku 101 Smlouvy spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení pouze dohody uzavřené mezi poskytovateli online zprostředkovatelských služeb a jinými podniky. Tyto dohody se považují za vertikální dohody ve smyslu tohoto nařízení.

(12)

Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by neměli využívat blokovou výjimku stanovenou tímto nařízením, pokud mají hybridní funkci, tj. pokud prodávají zboží nebo služby v soutěži s podniky, jimž poskytují online zprostředkovatelské služby. Je tomu tak proto, že maloobchodní činnosti poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb, kteří mají tuto hybridní funkci, obvykle ovlivňují hospodářskou soutěž mezi značkami, a proto mohou vzbuzovat nezanedbatelné horizontální obavy.

(13)

Toto nařízení by nemělo znamenat výjimku pro vertikální dohody obsahující omezení, která pravděpodobně omezují hospodářskou soutěž nebo poškozují spotřebitele nebo nejsou nezbytná k dosažení účinků podporujících účinnost. Především by bez ohledu na tržní podíl dotyčných podniků měly být z možnosti blokové výjimky stanovené tímto nařízením vyloučeny jako celek vertikální dohody obsahující určitá závažná omezení hospodářské soutěže, jakými je stanovení nejnižších nebo pevných prodejních cen, některé typy územní ochrany nebo bránění efektivnímu využívání internetu pro účely online prodeje nebo efektivnímu využívání určitých online reklamních kanálů. Na omezení online prodeje se tudíž vztahuje bloková výjimka stanovená tímto nařízením, jestliže jejich účelem není přímo nebo nepřímo bránit efektivnímu využívání internetu kupujícími nebo jejich zákazníky pro účely online prodeje zboží nebo služeb, například proto, že může významně snížit celkový objem online prodeje na trhu.

(14)

S cílem zajistit, aby toto nařízení neudělovalo výjimky pro omezení, u nichž nelze s dostatečnou jistotou určit, že splňují podmínky stanovené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy, zejména zajistit přístup na relevantní trh nebo zabránit tajným dohodám na tomto trhu, by s blokovou výjimkou měly být spojeny určité podmínky. K tomuto účelu by mělo být vynětí zákazu soutěžit omezeno na závazky, které nepřesahují určenou dobu. Z téhož důvodu by se výhoda plynoucí z tohoto nařízení neměla vztahovat na jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek bránící členům systému selektivní distribuce prodávat značky určitých soutěžících dodavatelů. A konečně by z výhod tohoto nařízení měly být vyloučeny také rovnocenné závazky bránící kupujícím online zprostředkovatelských služeb nabízet, prodávat nebo dále prodávat zboží nebo služby konečným uživatelům za příznivějších podmínek s využitím soutěžících online zprostředkovatelských služeb.

(15)

Omezení výše podílu na trhu, vyloučení některých vertikálních dohod z výjimky tímto nařízením a podmínky, které toto nařízení pro udělení výjimky stanoví, zpravidla zajistí, že dohody, na které se bloková výjimka vztahuje, neumožňují zúčastněným podnikům vyloučit hospodářskou soutěž pro podstatnou část dotčeného zboží nebo služeb.

(16)

Komise může odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení podle čl. 29 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (4), pokud v konkrétním případě zjistí, že dohoda, na kterou se vztahuje výjimka podle tohoto nařízení, má přesto účinky, jež jsou neslučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Orgán pro hospodářskou soutěž členského státu může odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení na celém území dotyčného členského státu nebo na jeho části, jsou-li splněny podmínky čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003.

(17)	Pokud Komise nebo orgán pro hospodářskou soutěž členského státu odejme výhodu plynoucí z tohoto nařízení, má povinnost prokázat, že daná vertikální dohoda spadá do oblasti působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy a že tato dohoda nesplňuje alespoň jednu ze čtyř podmínek čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

(18)

Při určení toho, zda by výhody vyplývající z tohoto nařízení měly být podle článku 29 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 odňaty, mají zvláštní význam protisoutěžní účinky, které mohou vyplynout z existence paralelních sítí vertikálních dohod, které mají podobné účinky podstatně omezující přístup na relevantní trh nebo soutěž na tomto trhu. Tyto kumulativní účinky mohou vzniknout například v případě sdílené exkluzivity, výhradního zásobování, selektivní distribuce, rovnocenných závazků nebo zákazu soutěžit.

(19)

K posílení dohledu nad paralelními sítěmi vertikálních dohod, které mají podobné protisoutěžní účinky a které se týkají více než 50 % daného trhu, může Komise formou nařízení prohlásit toto nařízení za nepoužitelné na vertikální dohody obsahující určitá omezení vztahující se na dotyčný trh, čímž obnoví plné použití článku 101 Smlouvy na tyto dohody,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

„vertikálními dohodami“ se rozumí dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jež byly uzavřeny mezi dvěma nebo více podniky, z nichž každý pro účely dohody nebo jednání ve vzájemné shodě jedná na různé úrovni výrobního či distribučního řetězce, a které se týkají podmínek, za kterých mohou strany nakupovat, prodávat nebo dále prodávat určité zboží nebo služby;

b)	„vertikálními omezeními“ se rozumí omezení hospodářské soutěže ve vertikální dohodě ve smyslu čl. 101 odst. 1 Smlouvy;

„konkurenčním podnikem“ se rozumí skutečný nebo potenciální soutěžitel; „skutečným soutěžitelem“ se rozumí podnik, který působí na stejném relevantním trhu; „potenciálním soutěžitelem“ se rozumí podnik, který by za neexistence vertikální dohody v případě malého, avšak trvalého růstu relativních cen pravděpodobně v krátké době vynaložil, a to reálně a nikoli pouze hypoteticky, další potřebné investice nebo jiné nezbytné náklady na změnu tak, aby vstoupil na relevantní trh;

„dodavatelem“ se rozumí podnik poskytující online zprostředkovatelské služby bez ohledu na to, zda je stranou transakce, kterou usnadňuje; „online zprostředkovatelskými službami“ se rozumí služby, které podnikům umožňují nabízet zboží či služby jiným podnikům nebo konečným uživatelům za účelem usnadnění přímých transakcí mezi těmito podniky nebo mezi těmito podniky a konečnými uživateli bez ohledu na to, zda a kde jsou tyto transakce nakonec uzavřeny, a které představují služby informační společnosti ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (5);

„zákazem soutěžit“ se rozumí jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek zakazující kupujícímu vyrábět, nakupovat, prodávat nebo dále prodávat zboží nebo služby soutěžící se smluvním zbožím nebo službami, nebo jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek zavazující kupujícího provést u dodavatele nebo jakéhokoli jiného podniku označeného dodavatelem více než 80 % ročních nákupů smluvního zboží nebo služeb a jejich náhrad na relevantním trhu, vypočítáno na základě hodnoty nebo, je-li to v odvětví běžná praxe, objemu nákupů provedených v předchozím kalendářním roce;

„systémem selektivní distribuce“ se rozumí distribuční systém, ve kterém se dodavatel zavazuje přímo nebo nepřímo k prodeji smluvního zboží nebo služeb pouze distributorům vybraným na základě stanovených kritérií a ve kterém se tito distributoři zavazují, že nebudou prodávat toto zboží nebo tyto služby neschváleným distributorům na území, které je dodavatelem vyhrazeno pro provoz systému;

„systémem výhradní distribuce“ se rozumí distribuční systém, v němž dodavatel přidělí území nebo skupinu zákazníků výhradně sobě nebo jednomu kupujícímu či omezenému počtu kupujících stanovenému v poměru k přidělenému území nebo skupině zákazníků tak, aby zajistil určitý objem podnikání, jenž chrání jejich investiční snahy a omezuje jiné kupující v tom, aby aktivně prodávali na výhradním území nebo výhradní skupině zákazníků;

h)	„právy duševního vlastnictví“ se rozumí práva k průmyslovému vlastnictví, know-how, autorské právo a práva související s právem autorským;

„know-how“ se rozumí tajný, podstatný a identifikovaný soubor nepatentovaných praktických informací, které jsou výsledkem zkušeností dodavatele a jsou jím otestovány; slovem „tajný“ se rozumí, že know-how není obecně známé nebo snadno dostupné; slovem „podstatný“ se rozumí, že know-how je pro kupujícího důležité a užitečné k používání, prodeji nebo dalšímu prodeji smluvního zboží a služeb; slovem „identifikovaný“ se rozumí, že know-how je popsáno dostatečně obsáhle tak, aby bylo možné ověřit, že splňuje kritéria tajnosti a podstatnosti;

j)	„kupujícím“ se rozumí podnik, který podle dohody spadající pod čl. 101 odst. 1 Smlouvy prodává zboží nebo služby jménem jiného podniku;

k)	„zákazníkem kupujícího“ se rozumí podnik, jenž není stranou dohody a jenž nakupuje smluvní zboží nebo služby od kupujícího, jenž je stranou dohody;

„aktivními“ prodeji se rozumí veškeré formy prodeje jiné než pasivní prodej, včetně aktivního cílení na zákazníky návštěvami, dopisy, e-maily, telefonáty nebo jinými způsoby přímé komunikace nebo cílenou reklamou a propagací online či offline, například prostřednictvím tištěných nebo digitálních médií, včetně online médií, nástrojů pro srovnávání cen nebo reklamy na internetových vyhledávačích zaměřené na zákazníky na konkrétních územích nebo na skupiny zákazníků; aktivním prodejem je obvykle nabídka jazykových verzí internetové stránky v jiných jazycích než těch, které se běžně používají na území, v němž je distributor usazen; stejně tak je aktivním prodejem nabídka internetové stránky s doménovým jménem, které odpovídá jinému území, než je to, v němž je distributor usazen;

m)	„pasivními“ prodeji se rozumí prodeje, které reagují na nevyžádané požadavky jednotlivých zákazníků včetně dodávky zboží nebo poskytnutí služeb těmto zákazníkům, aniž by byl prodej zahájen díky reklamě aktivně cílené na určitou skupinu zákazníků nebo území a účasti na veřejných zakázkách;

„omezením aktivních nebo pasivních“ prodejů se rozumí omezení aktivních prodejů ve smyslu čl. 1 písm. l) nebo pasivních prodejů ve smyslu čl. 1 písm. m). Pokud jde o online prodej zboží nebo služeb, omezení, jehož cílem je přímo nebo nepřímo, samostatně nebo společně s jinými faktory bránit kupujícím nebo jejich zákazníkům v efektivním využívání internetu pro účely online prodeje jejich zboží nebo služeb nebo v efektivním využívání jednoho či více online reklamních kanálů, je omezení aktivních nebo pasivních prodejů, které přímo nebo nepřímo, samostatně nebo společně s jinými faktory ovládanými některou ze stran má za cíl omezit území, na němž kupující mohou prodávat smluvní zboží nebo služby, nebo skupinu zákazníků, jíž je mohou prodávat, nebo v případě selektivní distribuce omezit aktivní nebo pasivní prodeje konečným uživatelům ze strany členů systému selektivní distribuce působících na maloobchodní úrovni.

2. Pro účely tohoto nařízení zahrnují pojmy „podnik“, „dodavatel“ a „kupující“ i jejich spojené podniky.

„Spojenými podniky“ se rozumějí:

podniky, ve kterých jedna strana dohody přímo nebo nepřímo:

i)	může vykonávat více než polovinu hlasovacích práv, nebo

ii)	může jmenovat více než polovinu členů dozorčí rady, představenstva nebo orgánů právně zastupujících podnik, nebo

iii)	má právo řídit záležitosti podniku;

b)	podniky, které mohou přímo nebo nepřímo v podniku, jenž je stranou dohody, vykonávat práva nebo pravomoci, uvedené v písmenu a);

c)	podniky, ve kterých podnik uvedený v písmenu b) má přímo či nepřímo práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

d)	podniky, ve kterých může strana dohody spolu s jedním či více podniky uvedenými v písmenu a), b) nebo c) nebo dva či více posledně uvedených podniků společně vykonávat práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

podniky, ve kterých práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a) společně vykonávají:

i)	strany dohody nebo jejich spojené podniky uvedené v písmenech a) až d), nebo

ii)	jedna nebo více stran dohody nebo jeden nebo více jejich spojených podniků uvedených v písmenech a) až d) a jedna nebo více třetích stran.

Článek 2

Výjimky

1. Podle čl. 101 odst. 3 Smlouvy a s výhradou ustanovení tohoto nařízení se čl. 101 odst. 1 Smlouvy prohlašuje za nepoužitelný pro vertikální dohody.

Tato výjimka se použije, pokud uvedené dohody obsahují vertikální omezení.

2. Výjimka podle odstavce 1 se vztahuje na vertikální dohody uzavřené mezi sdružením podniků a individuálním členem, nebo mezi tímto sdružením a individuálním dodavatelem, pouze pokud jsou všichni jeho členové maloobchodníci se zbožím a pokud žádný z jednotlivých členů tohoto sdružení spolu se spojenými podniky nemá celkový roční obrat vyšší než 50 milionů EUR. Toto nařízení se vztahuje na vertikální dohody těchto sdružení, aniž je dotčeno použití článku 101 Smlouvy pro horizontální dohody uzavřené členy sdružení nebo pro rozhodnutí přijatá tímto sdružením.

3. Výjimka podle odstavce 1 se vztahuje na vertikální dohody obsahující ustanovení týkající se postoupení práv duševního vlastnictví kupujícímu nebo jejich použití kupujícím za předpokladu, že tato ustanovení nejsou hlavním předmětem těchto dohod a že jsou přímo spojená s užíváním, prodejem nebo dalším prodejem zboží nebo služeb kupujícím nebo jeho zákazníky. Výjimka se použije pouze za podmínky, že tato ustanovení, pokud jde o smluvní zboží nebo služby, neobsahují omezení hospodářské soutěže, která mají stejný předmět jako vertikální omezení, jež nejsou podle tohoto nařízení vyňata.

4. Výjimka podle odstavce 1 se nevztahuje na vertikální dohody uzavřené mezi soutěžícími podniky. Výjimka podle odstavce 1 se však vztahuje na veškeré aspekty nereciproční vertikální dohody uzavřené mezi soutěžícími podniky v případě, že:

a)	dodavatel je výrobce, velkoobchodník nebo dovozce a distributor zboží, zatímco kupující je distributor a na úrovni výroby, velkoobchodu nebo dovozu není soutěžícím podnikem, a jejich celkový tržní podíl na relevantním trhu na maloobchodní úrovni nepřesahuje [10] %, nebo

b)	dodavatel je poskytovatel služeb na několika obchodních úrovních, zatímco kupující poskytuje své služby na maloobchodní úrovni a není soutěžícím podnikem na obchodní úrovni, kde nakupuje smluvní služby, a jejich celkový tržní podíl na relevantním trhu na maloobchodní úrovni nepřesahuje [10] %.

5. Pokud celkový tržní podíl soutěžícího dodavatele a kupujícího uvedených v čl. 2 odst. 4 písm. a) nebo b) na relevantním trhu na maloobchodní úrovni přesahuje [10] %, ale nepřesahuje prahové hodnoty tržního podílu uvedené v článku 3, použije se výjimka stanovená v odstavci 1 až na jakoukoli výměnu informací mezi stranami, která musí být hodnocena podle pravidel, jež se vztahují na dohody o horizontální spolupráci.

6. Výjimky podle čl. 2 odst. 4 písm. a) a b) a odst. 5 se nevztahují na vertikální dohody, jejichž účelem je přímo nebo nepřímo, samostatně nebo společně s jinými faktory pod kontrolou stran omezit hospodářskou soutěž mezi soutěžícím dodavatelem a kupujícím.

7. Výjimky podle čl. 2 odst. 4 písm. a) a b) se nepoužijí, pokud poskytovatel online zprostředkovatelských služeb, který rovněž prodává zboží nebo služby v soutěži s podniky, jimž poskytuje online zprostředkovatelské služby, uzavře s takovým soutěžícím podnikem nereciproční vertikální dohodu.

8. Toto nařízení se nevztahuje na vertikální dohody, jejichž předmět spadá do oblasti působnosti jiného nařízení o blokových výjimkách, není-li v takovém nařízení stanoveno jinak.

Článek 3

Prahová hodnota tržního podílu

1. Výjimka podle článku 2 se použije za podmínky, že tržní podíl dodavatele nepřesahuje 30 % relevantního trhu, na kterém prodává smluvní zboží nebo služby, a tržní podíl kupujícího nepřesahuje 30 % relevantního trhu, na kterém nakupuje smluvní zboží nebo služby.

2. Pokud podnik na základě dohody mezi vícero stranami nakupuje smluvní zboží nebo služby od podniku, jenž je stranou dohody, a prodává smluvní zboží nebo služby jinému podniku, jenž je rovněž stranou dohody, tržní podíl prvního podniku musí pro účely odstavce 1 dodržet prahovou hodnotu stanovenou v uvedeném odstavci jako kupující i jako dodavatel, má-li se použít výjimka stanovená v článku 2.

Článek 4

Omezení, jež vedou k odebrání výhody blokové výjimky – tvrdá omezení

Výjimka podle článku 2 se nevztahuje na vertikální dohody, jejichž účelem je přímo nebo nepřímo, samostatně nebo společně s jinými faktory pod kontrolou stran:

omezení způsobilosti kupujícího stanovit svou prodejní cenu, aniž je dotčena možnost dodavatele stanovit nejvyšší prodejní cenu nebo doporučit prodejní cenu za předpokladu, že se tyto posledně jmenované ceny nerovnají pevné nebo nejnižší prodejní ceně v důsledku tlaku nebo podněcování jedné ze stran;

pokud dodavatel provozuje systém výhradní distribuce, omezení území, na kterém může jeden kupující nebo omezený počet kupujících aktivně nebo pasivně prodávat smluvní zboží či služby, případně omezení skupin zákazníků přidělených těmto kupujícím, kteří mohou na daném výhradním území nebo výhradním skupinám zákazníků aktivně nebo pasivně prodávat smluvní zboží či služby, s výjimkou:

omezení aktivních prodejů ze strany výhradního distributora nebo výhradního distributora a jeho zákazníků, kteří uzavřeli dohodu o distribuci s dodavatelem nebo stranou, která od dodavatele získala distribuční práva, na území nebo skupině zákazníků vyhrazeným dodavateli nebo dodavatelem přiděleným výhradně jednomu nebo omezenému počtu jiných kupujících;

ii)	omezení aktivních nebo pasivních prodejů ze strany výhradního distributora nebo výhradního distributora a jeho zákazníků neschváleným distributorům usazeným na jiném území, kde dodavatel provozuje systém selektivní distribuce pro smluvní zboží nebo služby;

iii)	omezení místa usazení výhradního distributora;

iv)	omezení aktivních nebo pasivních prodejů konečným uživatelům ze strany výhradního distributora, jenž působí na velkoobchodní úrovni;

v)	omezení možnosti výhradního distributora aktivně nebo pasivně prodávat komponenty určené k začlenění do jiného výrobku zákazníkům, kteří by je používali k výrobě stejného typu zboží, jako je zboží vyráběné dodavatelem.

pokud dodavatel provozuje systém selektivní distribuce:

omezení území, na kterém mohou členové systému selektivní distribuce aktivně nebo pasivně prodávat smluvní zboží nebo služby, nebo skupin zákazníků, kterým je mohou takto prodávat, s výjimkou:

—

omezení aktivních prodejů ze strany členů systému selektivní distribuce nebo členů selektivní distribuce a jejich zákazníků, kteří uzavřeli dohodu o distribuci s dodavatelem nebo stranou, která od dodavatele získala distribuční práva, na jiném území nebo skupině zákazníků vyhrazeným dodavateli nebo dodavatelem přiděleným výhradně jednomu nebo omezenému počtu kupujících,

—	omezení aktivních nebo pasivních prodejů ze strany členů systému selektivní distribuce nebo jejich zákazníků neschváleným distributorům usazeným na území, kde je provozován systém selektivní distribuce,

—	omezení místa usazení členů systému selektivní distribuce,

—	omezení aktivních nebo pasivních prodejů konečným uživatelům ze strany členů systému selektivní distribuce působících na velkoobchodní úrovni,

—	omezení možnosti aktivně nebo pasivně prodávat komponenty určené k začlenění do jiných výrobků zákazníkům, kteří by je používali k výrobě stejného typu zboží, jako je zboží vyráběné dodavatelem;

ii)	omezení křížových dodávek mezi členy systému selektivní distribuce působícími na téže úrovni prodeje nebo na různých úrovních prodeje;

iii)	omezení aktivních nebo pasivních prodejů konečným uživatelům ze strany členů systému selektivní distribuce působících na maloobchodní úrovni s výjimkou situace uvedené v čl. 4 písm. c) bodu i) první odrážce.

Pokud dodavatel neprovozuje ani systém výhradní distribuce, ani systém selektivní distribuce, uplatní se omezení území, v němž kupující může aktivně nebo pasivně prodávat smluvní zboží nebo služby, nebo skupiny zákazníků, které je takto může prodávat, s výjimkou:

omezení aktivních prodejů ze strany kupujícího nebo kupujícího a jeho zákazníků, kteří uzavřeli dohodu o distribuci s dodavatelem nebo stranou, která od dodavatele získala distribuční práva, na území nebo skupině zákazníků vyhrazeným dodavateli nebo dodavatelem přiděleným výhradně jednomu nebo omezenému počtu kupujících;

ii)	omezení aktivních nebo pasivních prodejů ze strany kupujícího nebo jeho zákazníků neschváleným distributorům usazeným na jiném území, kde dodavatel provozuje systém selektivní distribuce pro smluvní zboží nebo služby;

iii)	omezení místa usazení kupujícího;

iv)	omezení aktivních nebo pasivních prodejů konečným uživatelům ze strany kupujícího, jenž působí na velkoobchodní úrovni;

v)	omezení možnosti kupujícího aktivně nebo pasivně prodávat komponenty určené k začlenění do jiných výrobků zákazníkům, kteří by je používali k výrobě stejného typu zboží, jako je zboží vyráběné dodavatelem;

omezení možnosti dodavatele (dohodnuté mezi dodavatelem komponentů a kupujícím, který tyto komponenty používá) prodávat komponenty jako náhradní díly konečným uživatelům nebo servisním pracovníkům, velkoobchodníkům anebo poskytovatelům jiných služeb, kterým kupující nesvěřil opravy nebo provádění servisu svého zboží.

Článek 5

Vyloučená omezení

1. Výjimka podle článku 2 se nevztahuje na tyto závazky obsažené ve vertikálních dohodách:

a)	jakýkoli přímý nebo nepřímý zákaz soutěžit, jehož trvání je neomezené nebo je delší než pět let;

b)	jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek bránící kupujícímu po uplynutí dohody vyrábět, nakupovat, prodávat nebo dále prodávat zboží nebo služby;

c)	jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek ukládající členům systému selektivní distribuce neprodávat značky určitých soutěžících dodavatelů;

d)	jakékoli přímé nebo nepřímé závazky bránící kupujícím online zprostředkovatelských služeb nabízet, prodávat nebo dále prodávat zboží či služby konečným uživatelům za příznivějších podmínek s využitím soutěžících online zprostředkovatelských služeb.

2. Odchylně od odst. 1 písm. a) se toto omezení doby trvání na pět let nepoužije, pokud smluvní zboží nebo služby prodává kupující v prostorách nebo na pozemku, které vlastní dodavatel nebo které si dodavatel pronajal od třetích stran, jež nejsou spojeny s kupujícím, za předpokladu, že délka trvání těchto zákazů soutěžit není delší než období obsazení těchto prostor nebo pozemků kupujícím.

3. Odchylně od odst. 1 písm. b) se výjimka podle článku 2 použije na jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek zabraňující kupujícímu po uplynutí dohody vyrábět, nakupovat, prodávat nebo dále prodávat zboží nebo služby, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	závazek se týká zboží nebo služeb, které soutěží se smluvním zbožím nebo službami;

b)	závazek je omezen na prostory a pozemky, ve kterých kupující působil během smluvního období;

c)	závazek je nezbytný k ochraně know-how předaného dodavatelem kupujícímu;

d)	trvání tohoto zákazu soutěžit je omezeno na jeden rok po vypršení dohody.

Ustanovením odst. 1 písm. b) není dotčena možnost omezit na neomezenou dobu používání a prozrazení know-how, které se nestalo veřejně známým.

Článek 6

Nepoužití tohoto nařízení

Podle článku 1a nařízení č. 19/65/EHS může Komise tam, kde paralelní sítě podobných vertikálních omezení pokrývají více než 50 % relevantního trhu, nařízením prohlásit, že se toto nařízení nevztahuje na vertikální dohody obsahující zvláštní omezení vztahující se k uvedenému trhu.

Článek 7

Použití prahové hodnoty tržního podílu

Pro uplatňování prahové hodnoty tržního podílu stanovené v článku 3 se použijí tato pravidla:

tržní podíl dodavatele se vypočítá na základě údajů o hodnotě prodejů na trhu a tržní podíl kupujícího se vypočítá na základě údajů o hodnotě nákupů na trhu. Pokud údaje o hodnotě prodejů nebo nákupů na trhu nejsou k dispozici, je možné stanovit tržní podíl dotyčného podniku na základě odhadů založených na jiných důvěryhodných informacích týkajících se trhu, včetně objemu prodejů a nákupů na tomto trhu;

b)	tržní podíly se vypočítají na základě údajů týkajících se předchozího kalendářního roku;

c)	tržní podíl dodavatele zahrnuje zboží nebo služby dodané za účelem prodeje vertikálně integrovaným distributorům;

d)	pokud tržní podíl, jenž je původně nižší než 30 %, překročí uvedenou hranici, výjimka podle článku 2 se nadále použije po dobu dvou po sobě jdoucích kalendářních let následujících po roce, ve kterém byla poprvé překročena hranice 30 %;

e)	tržní podíl podniků uvedených v čl. 1 odst. 2 druhém pododstavci písm. e) se rovnoměrně rozdělí na každý podnik, který má práva nebo pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 2 druhém pododstavci písm. a).

Článek 8

Použití prahové hodnoty obratu

1. Pro výpočet celkového ročního obratu podle čl. 2 odst. 2 se sečtou obraty po odečtení daní a poplatků během předchozího účetního roku příslušné strany vertikální dohody a obratu dosaženého spojenými podniky za veškeré zboží a služby. Za tímto účelem se nepřihlíží k obchodům uzavřeným mezi stranami vertikální dohody a s nimi spojenými podniky ani k obchodům mezi těmito spojenými podniky.

2. Výjimka podle článku 2 se nadále použije, pokud během dvou po sobě jdoucích účetních let není prahová hodnota celkového ročního obratu překročena o více než 10 %.

Článek 9

Přechodné období

Zákaz stanovený v čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nepoužije v období od 1. června 2022 do 31. května 2023 na dohody, jež byly dne 31. května 2022 již v platnosti a jež nesplňují podmínky pro udělení výjimky podle tohoto nařízení, avšak které dne 31. května 2022 splňovaly podmínky pro udělení výjimky podle nařízení (EU) č. 330/2010.

Článek 10

Doba platnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. června 2022.

Pozbývá platnosti dnem 31. května 2034.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne ...

Za Komisi

předsedkyně

…

(1) Úř. věst. 36, 6.3.1965, s. 533, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1215/1999 ze dne 10. června 1999 (Úř. věst. L 148, 15.6.1999, s. 1).

(*) S účinností od 1. prosince 2009 se článek 81 Smlouvy o ES stal článkem 101 Smlouvy o fungování Evropské unie. Obsahově jsou obě předmětná ustanovení shodná. Pro účely tohoto nařízení se odkazy na článek 101 Smlouvy o fungování Evropské unie považují za odkazy na článek 81 Smlouvy o ES.

(2) Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).