SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny k regionální státní podpoře

(2021/C 153/01)

OBSAH

ÚVOD

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

2.1.

Oblast působnosti regionální podpory

2.2.

Definice

REGIONÁLNÍ PODPORA PODLÉHAJÍCÍ OZNÁMENÍ

ZPŮSOBILÉ NÁKLADY

4.1.

Investiční podpora

4.1.1.

Způsobilé náklady vypočtené na základě investičních nákladů

4.1.2.

Způsobilé náklady vypočtené na základě mzdových nákladů

4.2.

Provozní podpora

POSOUZENÍ SLUČITELNOSTI REGIONÁLNÍ PODPORY

5.1.

Příspěvek k regionálnímu rozvoji a územní soudržnosti

5.1.1.

Režimy investiční podpory

5.1.2.

Jednotlivá investiční podpora podléhající oznámení

5.1.3.

Režimy provozní podpory

5.2.

Motivační účinek

5.2.1.

Investiční podpora

5.2.2.

Režimy provozní podpory

5.3.

Potřeba státního zásahu

5.4.

Vhodnost regionální podpory

5.4.1.

Vhodnost v rámci alternativních nástrojů politiky

5.4.2.

Vhodnost v rámci jiných nástrojů podpory

5.5.

Přiměřenost výše podpory (podpora omezená na nezbytné minimum)

5.5.1.

Investiční podpora

5.5.2.

Režimy provozní podpory

5.6.

Zamezení nežádoucím negativním účinkům na hospodářskou soutěž a obchod

5.6.1.

Obecné úvahy

5.6.2.

Zjevné negativní účinky na hospodářskou soutěž a obchod

5.6.3.

Režimy investiční podpory

5.6.4.

Jednotlivá investiční podpora podléhající oznámení

5.6.5.

Režimy provozní podpory

5.7.

Transparentnost

HODNOCENÍ

MAPY REGIONÁLNÍ PODPORY

7.1.

Podíl obyvatelstva způsobilý pro regionální podporu

7.2.

Výjimka v ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. a)

7.3.

Výjimka v ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. c)

7.3.1.

Předem stanovené oblasti podle písmene c)

7.3.2.

Předem nestanovené oblasti podle písmene c)

7.4.

Maximální intenzity podpory použitelné na regionální investiční podporu

7.4.1.

Maximální intenzity podpory v oblastech podle písmene a)

7.4.2.

Maximální intenzity podpory v oblastech podle písmene c)

7.4.3.

Zvýšené intenzity podpory ve prospěch malých a středních podniků

7.4.4.

Zvýšené intenzity podpory pro území určená pro podporu z FST

7.4.5.

Zvýšené intenzity podpory pro regiony s úbytkem obyvatelstva

7.5.

Oznámení map regionální podpory a jejich posouzení

7.6.

Změny

7.6.1.

Rezerva týkající se počtu obyvatel

7.6.2.

Přezkum v polovině období

ZMĚNA POKYNŮ K REGIONÁLNÍ STÁTNÍ PODPOŘE NA OBDOBÍ 2014–2020

POUŽITELNOST PRAVIDEL PRO REGIONÁLNÍ PODPORU

10.

PODÁVÁNÍ ZPRÁV A MONITOROVÁNÍ

11.

REVIZE

1. ÚVOD

Komise může na základě čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o fungování Evropské unie považovat za slučitelné s vnitřním trhem tyto druhy státní podpory:

a)	státní podporu, která má napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, a státní podporu, která má napomáhat rozvoji regionů uvedených v článku 349 Smlouvy, a

b)	státní podporu, která má usnadnit rozvoj určitých hospodářských oblastí v Evropské unii (1).

Tyto druhy státní podpory jsou označovány za regionální podporu.

Tyto pokyny stanoví podmínky, za kterých lze regionální podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem. Rovněž stanoví kritéria pro vymezení oblastí, jež splňují podmínky slučitelnosti podle čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy.

Primárním cílem kontroly státní podpory v oblasti regionální podpory je zajistit, aby podpora pro regionální rozvoj a územní soudržnost (2) neměla nepřiměřený dopad na podmínky obchodování mezi členskými státy (3). Jejím cílem je zejména zabránit tomu, aby se členské státy vzájemně předháněly v poskytování podpory za účelem přilákání podniků do podporovaných oblastí EU nebo jejich udržení v těchto oblastech, a omezit účinky regionální podpory na obchod a hospodářskou soutěž na nezbytné minimum.

Cíl regionálního rozvoje a územní soudržnosti odlišuje regionální podporu od jiných forem podpory, jako je podpora výzkumu, vývoje a inovací či podpora v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, energetiky nebo ochrany životního prostředí, které sledují jiné cíle hospodářského rozvoje podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy. Pokud jde o tyto jiné druhy podpory, lze za určitých okolností povolit vyšší intenzitu podpory, pokud se tato podpora poskytuje podnikům usazeným v podporovaných oblastech, a zohlednit tak specifické obtíže, kterým podniky v těchto oblastech čelí (4).

Regionální podpora může sehrát účinnou roli pouze tehdy, jestliže se využívá střídmě a úměrně a jestliže se soustředí na podporované oblasti v EU (5). Zvláště pak maximální přípustné limity podpory musí odrážet rozsah problémů, jež mají vliv na rozvoj příslušných oblastí. Přínosy podpory z hlediska rozvoje podporované oblasti musí převážit nad narušením hospodářské soutěže a obchodu, jež může tato podpora způsobit (6). Váha přiznaná kladným účinkům podpory se bude pravděpodobně lišit v závislosti na výjimce podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy, což znamená, že v nejvíce znevýhodněných oblastech, na něž se vztahuje čl. 107 odst. 3 písm. a), lze akceptovat větší narušení hospodářské soutěže než v oblastech, na něž se vztahuje čl. 107 odst. 3 písm. c) (7).

Regionální podpora může mimoto hospodářský rozvoj podporovaných oblastí účinně podpořit nebo usnadnit pouze tehdy, je-li poskytnuta, aby podnítila další investice nebo hospodářskou činnost v těchto oblastech. Ve výjimečných a přesně vymezených případech mohou být překážky, s nimiž se tyto oblasti při snaze o přilákání nebo udržení hospodářské činnosti potýkají, tak závažné nebo trvalé, že investiční podpora nemusí být pro umožnění rozvoje příslušné oblasti dostatečná. V této situaci je možné regionální investiční podporu doplnit regionální provozní podporou.

V roce 2019 Komise zahájila hodnocení rámce regionální podpory s cílem posoudit, zda pokyny k regionální podpoře stále plní svůj účel. Z výsledků (8) vyplynulo, že stávající pravidla fungují v zásadě dobře, avšak vyžadují určitá zlepšení s cílem zohlednit hospodářský rozvoj. Při posuzování dopadu regionální podpory může Komise zohlednit také „Zelenou dohodu pro Evropu“ (9), „Novou průmyslovou strategii pro Evropu“ (10) a „Formování digitální budoucnosti Evropy (11)“, což vyžaduje provedení určitých změn těchto pravidel. V této souvislosti probíhá také revize dalších pravidel státní podpory, přičemž Komise věnuje pozornost obzvláště oblasti působnosti jednotlivých tematických příruček a rovněž možnostem případné kombinace různých druhů podpory v rámci jedné investice. Podporu počátečních investic do nových technologií šetrných k životnímu prostředí, které přispívají k dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů, a to i v energeticky náročných odvětvích, jako je ocelářství, tak lze posoudit, v závislosti na jejich přesných vlastnostech zejména podle pravidel státní podpory pro výzkum, vývoj a inovace nebo pro ochranu životního prostředí a energetiku. Regionální podporu lze rovněž kombinovat s jinými druhy podpory. U téhož investičního projektu je například možné kombinovat regionální podporu s podporou podle pravidel státní podpory pro ochranu životního prostředí a energetiku, pokud daný investiční projekt napomáhá rozvoji podporované oblasti a zároveň zvyšuje úroveň ochrany životního prostředí v takové míře, že příslušná investice nebo její část splňuje podmínky pro podporu podle obou tematických souborů pravidel a jsou dodržena ustanovení obou těchto souborů pravidel. Tímto způsobem mohou členské státy podpořit dosažení obou cílů optimálním způsobem a zároveň zamezit nadměrné kompenzaci. Komise do těchto pokynů zahrnula rovněž zvláštní ustanovení, která mají usnadnit poskytování podpory v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci (FST) v souladu se zásadami soudržnosti. Fond pro spravedlivou transformaci je jedním z pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci, který má být zaveden v rámci politiky soudržnosti (12) s cílem přispívat k řešení sociálních, hospodářských a environmentálních důsledků, které mohou doprovázet ambiciózní cíl přechodu na klimaticky neutrální Unii do roku 2050. Cílem FST je zmírňovat nepříznivé účinky tohoto přechodu prostřednictvím poskytování podpory nejpostiženějším územím a pracovníkům a napomáhat vyvážené sociálně-ekonomické transformaci.

V reakci na narušení ekonomiky způsobené pandemií COVID-19 zavedla Komise cílené nástroje, jako je například dočasný rámec pro opatření státní podpory (13). Pandemie může mít v některých oblastech dlouhodobější dopady než v jiných. V tomto okamžiku je zatím předčasné předjímat střednědobé a dlouhodobé účinky pandemie a určit, které regiony budou obzvláště postiženy. Komise proto na rok 2023 plánuje přezkum map regionální podpory v polovině období, který zohlední nejnovější dostupné statistické údaje.

2. OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

2.1. Oblast působnosti regionální podpory

Podmínky slučitelnosti stanovené v těchto pokynech se použijí na režimy regionální podpory podléhající oznámení i na jednotlivou podporu podléhající oznámení.

10.

Tyto pokyny se nevztahují na státní podporu poskytovanou odvětví oceli (14) a hnědého (15) a černého uhlí (16).

11.

Komise použije zásady stanovené v těchto pokynech na regionální podporu ve všech ostatních odvětvích hospodářské činnosti s výjimkou odvětví, na která se vztahují zvláštní pravidla státní podpory, jako je odvětví rybolovu a akvakultury (17), odvětví zemědělství (18), odvětví dopravy (19), širokopásmové připojení (20) nebo energetika (21), kromě případů, kdy je státní podpora v těchto odvětvích poskytována v rámci horizontálního režimu regionální provozní podpory.

12.

Komise bude uplatňovat zásady stanovené v těchto pokynech na zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty a na jejich uvádění na trh a na opatření podpory ve prospěch činností, které nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, jež jsou buď spolufinancována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (22), nebo jsou poskytována jakožto vnitrostátní financování doplňující tato spolufinancovaná opatření, není-li v odvětvových pravidlech stanoveno jinak.

13.

Velké podniky jsou regionálními omezeními v souvislosti s investováním nebo udržením hospodářské činnosti v podporovaných oblastech obvykle méně ovlivněny než malé a střední podniky. Velké podniky mohou snáze získat kapitál či úvěr na globálních trzích a jsou méně omezeny menší nabídkou finančních služeb v podporovaných oblastech. Kromě toho mohou investice velkých podniků přinést úspory z rozsahu, které snižují počáteční náklady v dané lokalitě, a v mnoha směrech nejsou vázány na oblast, v níž se investice uskutečňuje. Za třetí, velké podniky, které plánují investice, většinou disponují výhodnou vyjednávací pozicí ve vztahu k úřadům, což může vést k poskytnutí podpory, aniž by byla zapotřebí nebo aniž by byla řádně odůvodněna. V neposlední řadě je u velkých podniků pravděpodobnější, že jsou významnými hráči na daném trhu, a investice, v jejíž prospěch je podpora poskytována, tak může narušit hospodářskou soutěž a obchod na vnitřním trhu.

14.

Jelikož není pravděpodobné, že by regionální podpora poskytovaná na investice velkých podniků měla motivační účinek, nelze ji zpravidla považovat za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, ledaže je poskytována na počáteční investici, která vede v těchto oblastech podle písmene c) ke vzniku nové hospodářské činnosti, v souladu s kritérii stanovenými v těchto pokynech. Avšak na územích, která jsou nejvíce postižena přechodem na klimatickou neutralitu, nemusí strukturální výhody velkých podniků dostačovat k dosažení takové úrovně investic, která je nezbytná k zajištění vyvážené sociálně-ekonomické transformace a k poskytnutí dostatečných pracovních příležitostí, jež vyrovnají ztráty pracovních míst způsobené ukončením hospodářských činností v důsledku tohoto přechodu. Proto lze odchylně (23) od první věty tohoto bodu regionální podporu poskytovanou velkým podnikům rovněž považovat za slučitelnou s vnitřním trhem v souladu s kritérii stanovenými v těchto pokynech, je-li poskytnuta na diverzifikaci produkce provozovny o výrobky, které dříve nevyráběla, nebo na zásadní změnu celkového výrobního postupu výrobku (výrobků), jehož (jichž) se investice do dané provozovny týká, za předpokladu 1) že se jedná o počáteční investici na území určeném pro podporu spolufinancovanou z FST v oblasti podle písmene c), jejíž HDP na obyvatele je nižší než 100 % průměru EU-27, 2) že jsou investice i příjemce uvedeni v územním plánu spravedlivé transformace (24) členského státu schváleném Komisí a 3) že státní podpora na investici je pokryta do maximální povolené výše z FST.

15.

Regionální podpora, jejímž cílem je snížení běžných výdajů podniku, představuje provozní podporu. Provozní podporu lze považovat za slučitelnou pouze tehdy, pokud lze prokázat, že je nezbytná pro rozvoj dané oblasti, například pokud je poskytována s cílem zmírnit některé specifické obtíže, jimž čelí malé a střední podniky v nejvíce znevýhodněných oblastech (podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy), s cílem vykompenzovat dodatečné náklady na výkon hospodářské činnosti v nejvzdálenějších regionech nebo s cílem prevence či omezení vylidňování řídce a velmi řídce osídlených oblastí.

16.

Tyto pokyny se nevztahují na provozní podporu poskytovanou podnikům, jejichž hlavní činnost spadá do sekce K „Peněžnictví a pojišťovnictví“ statistické klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2 (25), nebo podnikům, které provádějí činnosti v rámci skupiny a jejichž hlavní činnosti spadají do třídy 70.10 „Činnosti vedení podniků“ nebo 70.22 „Ostatní poradenství v oblasti podnikání a řízení“ klasifikace NACE Rev. 2.

17.

Regionální podporu nelze poskytnout podnikům v obtížích, jak jsou pro účely těchto pokynů definovány v pokynech pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (26).

18.

Komise při posuzování regionální podpory poskytnuté podniku, na který se vztahuje dosud neuhrazený příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, zohlední částku podpory, která má být navrácena (27).

2.2. Definice

19.

Pro účely těchto pokynů se použijí tyto definice:

1)	„oblastmi podle písmene a)“ se rozumí oblasti uvedené v mapě regionální podpory v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy a „oblastmi podle písmene c)“ se rozumí oblasti uvedené v mapě regionální podpory v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy;

2)	„podporou ad hoc“ se rozumí podpora, která není poskytována v rámci určitého režimu;

„upravenou výší podpory“ se rozumí maximální přípustná výše podpory na velký investiční projekt, která se vypočte podle tohoto vzorce:

3.1.	upravená výše podpory = R × (A + 0,50 × B + 0,34 × C)

3.2.

kde: R je maximální intenzita podpory použitelná v dané oblasti, s výjimkou zvýšené intenzity podpory pro malé a střední podniky. A je část způsobilých nákladů ve výši 50 milionů EUR, B je část způsobilých nákladů v rozmezí 50 až 100 milionů EUR a C je část způsobilých nákladů převyšující 100 milionů EUR;

4)	„intenzitou podpory“ se rozumí hrubý grantový ekvivalent vyjádřený jako procento způsobilých nákladů;

5)	„podporovanou oblastí“ se rozumí buď oblast podle písmene a), nebo oblast podle písmene c);

6)	„ukončením investice“ se rozumí okamžik, kdy vnitrostátní orgány považují investici za dokončenou, nebo tři roky po zahájení prací, podle toho, co nastane dříve;

7)	„datem poskytnutí podpory“ se rozumí datum, kdy příjemce podpory získá právní nárok na získání podpory podle platného vnitrostátního právního režimu;

8)	„EU-27“ se rozumí všech 27 členských států (s výjimkou Severního Irska);

„plánem hodnocení“ se rozumí dokument vztahující se na jeden nebo více režimů podpory a obsahující alespoň tyto prvky: cíle, které mají být hodnoceny, otázky pro hodnocení, ukazatele výsledků, předpokládanou metodu provádění hodnocení, požadavky na sběr údajů, navrhovaný časový harmonogram hodnocení včetně data předložení průběžných a závěrečných hodnotících zpráv, popis nezávislého subjektu, který hodnocení provede, nebo kritéria, která budou použita při jeho výběru, a způsoby zveřejnění hodnocení;

10)

„hrubým grantovým ekvivalentem“ se rozumí diskontovaná výše podpory rovnající se částce, které by dosahovala, pokud by byla příjemci podpory poskytnuta ve formě dotace, a to před zdaněním nebo jinými poplatky, vypočtená k datu poskytnutí podpory nebo okamžiku, kdy je podpora oznámena Komisi, podle toho, co nastane dříve, na základě referenční sazby použitelné k uvedenému datu;

11)

„horizontálním režimem regionální provozní podpory“ se rozumí akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá provozní podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem. Pro účely této definice nelze režim odvětvové podpory považovat za horizontální režim regionální provozní podpory;

12)	„jednotlivou podporou“ se rozumí podpora ad hoc nebo podpora, která je poskytnuta jednotlivým příjemcům na základě režimu podpory;

13)

„počáteční investicí“ se rozumí:

investice do hmotného a nehmotného majetku v souvislosti s jednou nebo více z následujících událostí:

—	založení nové provozovny,

—	rozšíření kapacity stávající provozovny,

—	rozšíření výrobního sortimentu provozovny o výrobky (28), které tato provozovna dříve nevyráběla, nebo

—	zásadní změna celkového výrobního procesu výrobku (výrobků), kterého (kterých) se investice do provozovny týká, nebo

b)	pořízení majetku patřícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, kdyby nedošlo k jejímu odkoupení. Pouhé nabytí akcií podniku se nepokládá za počáteční investici. Investice na obnovu tedy nepředstavují počáteční investici.

14)

„počáteční investicí, která vede ke vzniku nové hospodářské činnosti“ se rozumí:

investice do hmotného a nehmotného majetku v souvislosti s jednou nebo více z následujících událostí:

—	založení nové provozovny nebo

—	rozšíření činnosti provozovny za podmínky, že nová činnost není stejná nebo podobná s původně vykonávanou činností provozovny, nebo

pořízení majetku náležejícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, kdyby nedošlo k jejímu odkoupení, za podmínky, že nová činnost, jež má být vykonávána za použití nabytého majetku, není stejná nebo podobná s činností, kterou provozovna vykonávala před odkoupením. Pouhé nabytí akcií podniku se nepokládá za počáteční investici, která vede ke vzniku nové hospodářské činnosti;

15)	„nehmotným majetkem“ se rozumí majetek, který nemá hmotnou nebo finanční podobu, např. patentová práva, licence, know-how nebo jiné duševní vlastnictví;

16)	„vytvářením pracovních míst“ se rozumí čistý nárůst počtu zaměstnanců v dané provozovně ve srovnání s průměrem za předchozích dvanáct měsíců poté, co jsou od počtu vytvořených pracovních míst odečtena pracovní místa, která za totéž období zanikla, vyjádřeno v ročních pracovních jednotkách;

17)	„velkými podniky“ se rozumí podniky, které nesplňují podmínky, aby mohly být považovány za malé a střední podniky v souladu s bodem 28;

18)	„velkým investičním projektem“ se rozumí počáteční investice, u níž způsobilé náklady přesahují 50 milionů EUR;

19)	„maximální intenzitou podpory“ se rozumí intenzita podpory uvedená v mapách regionální podpory stanovená podle oddílu 7.4, včetně zvýšené intenzity podpory pro malé a střední podniky;

20)	„počtem zaměstnanců“ se rozumí počet ročních pracovních jednotek, tj. počet pracovníků s plným pracovním úvazkem za jeden rok; u osob s částečným pracovním úvazkem a u sezónních pracovníků se započte příslušný zlomek roční pracovní jednotky;

21)	„nejvzdálenějšími regiony“ se rozumí regiony uvedené v článku 349 Smlouvy (29);

22)

„provozní podporou“ se rozumí podpora určená ke snížení běžných výdajů podniku, včetně kategorií, jako jsou náklady na zaměstnance, materiál, smluvní služby, komunikaci, energie, údržbu, náklady na nájemné a administrativní náklady, avšak vyňaty jsou odpisy a náklady na financování, pokud byly zahrnuty do způsobilých nákladů při poskytnutí regionální investiční podpory;

23)	„mapou regionální podpory“ se rozumí seznam oblastí určených členským státem v souladu s podmínkami stanovenými v těchto pokynech a schválených Komisí;

24)

„přemístěním“ se rozumí převedení stejné nebo podobné činnosti, nebo její části z provozovny nacházející se v jedné smluvní straně Dohody o EHP (původní provozovny) do provozovny, ve které se podporovaná investice uskutečňuje nacházející se v jiné smluvní straně Dohody o EHP (podporované provozovny). O převedení se jedná, jestliže výrobek v původní a v podporované provozovně slouží alespoň částečně stejným účelům a splňuje požadavky nebo potřeby stejného druhu zákazníků a ve stejné nebo podobné činnosti v jedné z původních provozoven příjemce v EHP dojde ke ztrátě pracovních míst;

25)	„stejnou nebo podobnou činností“ se rozumí činnost spadající do stejné třídy (čtyřmístný číselný kód) statistické klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2;

26)	„režimem odvětvové podpory“ se rozumí režim vztahující se na činnosti zařazené do méně než pěti tříd (čtyřmístný číselný kód) statistické klasifikace NACE Rev. 2;

27)	„jedním investičním projektem“ se rozumí veškeré počáteční investice týkající se stejné nebo podobné činnosti zahájené příjemcem podpory na úrovni skupiny v období tří let po datu zahájení prací v rámci jiné podporované investice v témže regionu NUTS 3 (30);

28)	„malými a středními podniky“ se rozumí podniky, které splňují podmínky stanovené v doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (31);

29)

„zahájením prací“ se rozumí buď zahájení stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek týkající se objednávky zařízení, nebo jakýkoli jiný závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou, podle toho, co nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažuje nákup pozemků a přípravné úkony, jako je získávání povolení a provádění předběžných studií proveditelnosti. V případě převzetí se „zahájením prací“ rozumí datum, kdy dojde k nabytí majetku v přímé souvislosti s odkupovanou provozovnou;

30)	„řídce osídlenými oblastmi“ se rozumí oblasti určené daným členským státem v souladu s bodem 169;

31)	„hmotným majetkem“ se rozumí majetek, jako jsou pozemky, budovy a výrobní prostory, strojní zařízení a vybavení;

32)	„velmi řídce osídlenými oblastmi“ se rozumí regiony NUTS 2 s hustotou osídlení nižší než osm obyvatel na km2 nebo části těchto regionů NUTS 2 určené daným členským státem v souladu s bodem 169;

33)	„mzdovými náklady“ se rozumí celková částka, kterou má příjemce podpory skutečně zaplatit ve vztahu k daným pracovním místům; tuto částku tvoří hrubá mzda před zdaněním a povinnými odvody, jako jsou příspěvky na sociální zabezpečení a náklady na péči o nezaopatřené děti a rodiče za stanovenou dobu.

3. REGIONÁLNÍ PODPORA PODLÉHAJÍCÍ OZNÁMENÍ

20.

Členské státy musí v zásadě regionální podporu oznámit podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy s výjimkou opatření, která splňují podmínky stanovené v nařízení o blokových výjimkách přijatém Komisí podle článku 1 nařízení Rady (EU) 2015/1588 (32).

21.

Komise použije tyto pokyny na režimy regionální podpory podléhající oznámení i na jednotlivé regionální podpory podléhající oznámení.

22.

Jednotlivá podpora poskytovaná v rámci oznámeného režimu i nadále podléhá oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jestliže podpora ze všech zdrojů překročí prahovou hodnotu oznamovací povinnosti pro jednotlivou podporu, kterou stanoví obecné nařízení o blokových výjimkách (33) pro regionální investiční podporu.

23.

Jednotlivá podpora poskytnutá v rámci oznámeného režimu rovněž i nadále podléhá oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, s výjimkou případů, kdy příjemce:

a)	potvrdí, že během dvou let předcházejících podání žádosti o podporu neprovedl přemístění do provozovny, v níž se má uskutečnit počáteční investice, na kterou je podpora poskytována, a

b)	zaváže se, že toto přemístění neprovede minimálně po dobu dvou let po dokončení počáteční investice.

4. ZPŮSOBILÉ NÁKLADY

4.1. Investiční podpora

24.

Způsobilé jsou tyto náklady:

1)	náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku nebo

2)	odhadované mzdové náklady spojené s pracovními místy, jejichž vytvoření je výsledkem počáteční investice, vypočtené za období dvou let, nebo

3)	kombinace části nákladů podle bodů 1 a 2, přičemž nesmí být překročena vyšší z částek podle bodů 1 a 2.

25.

Jsou-li způsobilé náklady stanoveny na základě nákladů na investice do hmotného a nehmotného majetku, jsou způsobilé pouze náklady na majetek, který je součástí počáteční investice do provozovny příjemce podpory nacházející se v cílové podporované oblasti.

26.

Odchylně od podmínky stanovené v bodě 25 lze aktiva, která tvoří zařízení prodejce (34), zahrnout do způsobilých nákladů podniku, který je nabyl (nebo vyrobil), pokud jsou tato aktiva používána během celého minimálního období údržby v délce pěti let u velkých podniků a tří let u malých a středních podniků, a to ke zpracování nebo montáži na straně příjemce podpory, které jsou přímo spojené s výrobním procesem, jenž je založen na podporované počáteční investici příjemce podpory. Tato odchylka se použije za předpokladu, že se provozovna dodavatele nachází v podporované oblasti, dodavatel sám nečerpá na daná aktiva regionální investiční podporu ani investiční podporu pro malé a střední podniky podle článku 17 obecného nařízení o blokových výjimkách a intenzita podpory nepřesáhne příslušnou maximální intenzitu podpory, jež platí pro místo, kde se nachází provozovna dodavatele. Případná úprava intenzity podpory pro velké investiční projekty se použije také na podporu vypočtenou pro náklady na aktiva tvořená zařízením prodejce, které se považují za součást celkových investičních nákladů počáteční investice.

4.1.1. Způsobilé náklady vypočtené na základě investičních nákladů

27.

Pořizovaný majetek musí být nový, s výjimkou malých a středních podniků a případů převzetí provozovny (35).

28.

U malých a středních podniků se za způsobilé náklady může rovněž považovat až 50 % nákladů na přípravné studie a na poradenství vynaložených v souvislosti s investicí.

29.

V případě podpory poskytnuté velkým podnikům na zásadní změnu výrobního procesu musí způsobilé náklady převyšovat odpisy majetku souvisejícího s činností, jež má být modernizována, za předcházející tři účetní období.

30.

V případě podpory poskytnuté na rozšíření sortimentu nebo činnosti stávající provozovny musí způsobilé náklady převyšovat alespoň o 200 % účetní hodnotu znovu použitého majetku, která byla zaúčtována v účetním roce předcházejícím roku, kdy byly zahájeny práce.

31.

Náklady související s pronájmem hmotného majetku lze zohlednit za těchto podmínek:

1)	v případě pozemků a budov musí pronájem pokračovat alespoň pět let po předpokládaném datu dokončení investice u velkých podniků a tři roky u malých a středních podniků;

2)	v případě výrobních prostor a strojního zařízení musí mít pronájem formu finančního leasingu a musí obsahovat povinnost příjemce podpory daný majetek po uplynutí doby pronájmu odkoupit.

32.

V případě počáteční investice podle bodu 19 odst. 13) písm. b) nebo bodu 19 odst. 14) písm. b) by v zásadě měly být zohledněny pouze náklady na nákup majetku od třetích osob, které nemají vazbu na kupujícího. Jestliže se však malý podnik převádí na rodinného příslušníka původního vlastníka, nebo na zaměstnance, podmínka, že majetek musí být koupen od třetích osob, které nemají vazbu na kupujícího, se nepoužije. Transakce se musí uskutečnit za tržních podmínek. Pokud v souvislosti s pořízením provozovny dochází k další investici, na niž lze poskytnout regionální podporu, způsobilé náklady na tuto další investici se přičtou k nákladům na odkup majetku dané provozovny.

33.

U velkých podniků jsou náklady na nehmotný majetek způsobilé pouze do výše 50 % celkových způsobilých investičních nákladů na počáteční investici. U malých a středních podniků je způsobilých 100 % nákladů na nehmotný majetek.

34.

Nehmotný majetek, který lze zohlednit při výpočtu investičních nákladů, musí být i nadále spjat s danou oblastí a nesmí být převeden do jiných oblastí. V tomto smyslu musí nehmotný majetek splňovat tyto podmínky:

1)	musí být využíván výlučně v provozovně, která je příjemcem podpory;

2)	musí podléhat odpisům;

3)	musí být pořízen za tržních podmínek od třetích osob, které nemají vazbu na kupujícího;

4)	musí být součástí majetku podniku, jemuž je podpora poskytována, a musí být nadále spjat s projektem, na který byla podpora poskytnuta, po dobu alespoň pěti let (tří let v případě malých a středních podniků).

4.1.2. Způsobilé náklady vypočtené na základě mzdových nákladů

35.

Regionální podporu lze rovněž vypočítat na základě odhadovaných mzdových nákladů, které vzniknou v souvislosti s pracovními místy vytvořenými v důsledku počáteční investice. Podpora může kompenzovat pouze mzdové náklady související s vytvářením pracovních míst vypočtené za období dvou let a výsledná intenzita podpory nesmí přesáhnout maximální použitelnou intenzitu podpory v dané oblasti.

36.

Jsou-li způsobilé náklady vypočteny na základě odhadovaných mzdových nákladů podle bodu 35, musí být splněny tyto podmínky:

1)	investiční projekt musí vést k vytvoření pracovních míst;

2)	všechna pracovní místa musí být obsazena do tří let od dokončení investice;

3)	všechna pracovní místa vytvořená danou investicí musí ode dne svého prvního obsazení zůstat v dotyčné oblasti zachována po dobu alespoň pěti let, respektive tří let v případě malých a středních podniků.

4.2. Provozní podpora

37.

Způsobilé náklady u režimů provozní podpory musí být předem stanoveny a přímo souviset s problémy, které má podpora řešit, přičemž tuto skutečnost prokáže členský stát.

38.

V nejvzdálenějších regionech mohou režimy provozní podpory poskytovat náhradu na dodatečné provozní náklady, které v uvedených regionech vzniknou v přímém důsledku jednoho či více trvalých omezení uvedených v článku 349 Smlouvy. Tyto dodatečné náklady musí být vyčísleny a porovnány s náklady, které vznikají podobným podnikům usazeným v jiných regionech daného členského státu.

5. POSOUZENÍ SLUČITELNOSTI REGIONÁLNÍ PODPORY

39.

Komise bude považovat opatření regionální podpory za slučitelné s čl. 107 odst. 3 Smlouvy pouze tehdy, pokud podpora přispívá k regionálnímu rozvoji a soudržnosti. Cílem musí být buď podpora hospodářského rozvoje oblastí podle písmene a), nebo podpora rozvoje oblastí podle písmene c) (oddíl 5.1) a kromě toho musí splňovat všechna tato kritéria:

1)	existence motivačního účinku: podpora musí změnit chování daných podniků tak, aby vykonávaly další činnost, kterou by bez poskytnutí podpory nevykonávaly, nebo by ji vykonávaly v omezeném rozsahu nebo odlišným způsobem nebo v jiném místě; (oddíl 5.2)

2)	nutnost státního zásahu: opatření státní podpory musí být zaměřeno na situace, v nichž může podpora přinést podstatné zlepšení, které trh sám o sobě přinést nemůže, např. prostřednictvím nápravy selhání trhu nebo reakce na ohrožení spravedlnosti a soudržnosti; (oddíl 5.3)

3)	vhodnost opatření podpory: navrhované opatření podpory musí být nástrojem politiky vhodným ke splnění jejího cíle; (oddíl 5.4)

4)	přiměřenost podpory (podpora omezená na minimum): výše podpory musí být omezena na minimum, které je nutné ke stimulaci dalších investic nebo činností v dotčené oblasti; (oddíl 5.5)

5)	zamezení vzniku nepřiměřených negativních účinků na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy: nad negativními účinky podpory na hospodářskou soutěž a obchod musí převažovat účinky pozitivní; (oddíl 5.6)

6)	transparentnost podpory: členské státy, Komise, hospodářské subjekty a veřejnost musí mít snadný přístup ke všem příslušným aktům a informacím o poskytnuté podpoře (oddíl 5.7).

40.

Na celkovou bilanci některých kategorií režimů lze dále uplatnit požadavek následného hodnocení popsaný v oddíle 6. Komise může v takových případech omezit délku trvání těchto režimů (běžně na čtyři roky či méně) s možností následně znovu oznámit prodloužení platnosti režimu.

41.

Pokud jsou určité opatření státní podpory nebo podmínky, které jsou s ním spojeny (včetně metody jeho financování, je-li tato metoda nedílnou součástí daného opatření státní podpory), nebo činnost, kterou financuje, spojeny s porušením příslušného ustanovení práva EU, nelze podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem (36).

5.1. Příspěvek k regionálnímu rozvoji a územní soudržnosti

42.

Hlavním cílem regionální podpory je hospodářský rozvoj znevýhodněných oblastí EU. Tím, že podporuje a usnadňuje udržitelný rozvoj podporovaných oblastí, přispívá podpora k politice územní soudržnosti EU, jejímž cílem je zlepšit hospodářskou a sociální soudržnost snižováním rozdílů v úrovni rozvoje jednotlivých oblastí.

5.1.1. Režimy investiční podpory

43.

Režimy regionální podpory by měly tvořit nedílnou součást strategie regionálního rozvoje s jasně definovanými cíli.

44.

Členské státy musí prokázat, že režim je v souladu se strategií rozvoje dané oblasti a přispívá k její realizaci. Členské státy mohou za tímto účelem vycházet z hodnocení dřívějších režimů státní podpory, posouzení dopadů vypracovaných orgány, které podporu poskytují, nebo z odborných posudků. Aby bylo zajištěno, že daný režim podpory přispěje ke strategii rozvoje, musí zahrnovat způsob, který orgánům poskytujícím podporu umožní seřadit investiční projekty podle priorit a vybrat investiční projekty, jež splňují cíle režimu (např. použitím metody formálního bodového ohodnocení).

45.

Režimy regionální podpory mohou být zavedeny v oblastech podle písmene a) na podporu počátečních investic malých a středních podniků nebo velkých podniků. V oblastech podle písmene c) mohou být režimy zavedeny na podporu počátečních investic malých a středních podniků a počátečních investic velkých podniků, které povedou ke vzniku nové hospodářské činnosti.

46.

Orgán poskytující podporu musí v souvislosti s podporou poskytovanou na jednotlivé investiční projekty na základě režimu ověřit, že vybrané projekty přispějí k plnění cílů režimu, a tudíž i k plnění cílů strategie rozvoje dané oblasti. Za tím účelem by členské státy měly vycházet z informací, které žadatel o podporu uvede ve formuláři žádosti o podporu, jež popisují pozitivní účinky investice na rozvoj dané oblasti (37).

47.

Aby bylo zajištěno, že investice skutečně a trvale přispěje k rozvoji dané oblasti, musí být po svém ukončení v této oblasti zachována alespoň po dobu pěti let, a v případě malých a středních podniků po dobu tří let (38).

48.

Aby byla zajištěna životaschopnost investice, musí členské státy zaručit, aby příjemce podpory poskytl finanční příspěvek ve výši alespoň 25 % (39) způsobilých nákladů, a to z vlastních nebo externích zdrojů a způsobem, který nezahrnuje podporu z veřejných zdrojů (40).

49.

Aby bylo zamezeno tomu, že opatření státní podpory povedou ke škodě na životním prostředí, musí členské státy rovněž zajistit soulad s právními předpisy EU v oblasti ochrany životního prostředí, zejména pokud jde o nutnost provádět posouzení dopadů na životní prostředí, vyžadují-li jej příslušné právní předpisy, a získat všechna potřebná povolení.

5.1.2. Jednotlivá investiční podpora podléhající oznámení

50.

K tomu, aby prokázaly přínos jednotlivé investiční podpory pro regionální rozvoj, mohou členské státy využít celou škálu ukazatelů, jako jsou např. ukazatele uvedené níže, které mohou být přímé (např. vytvořená pracovní místa) i nepřímé (např. místní inovace):

1)	Počet pracovních míst přímo vytvořených investicí je důležitým ukazatelem toho, jak investice přispěla k regionálnímu rozvoji a územní soudržnosti. Je třeba zohlednit rovněž kvalitu vytvořených pracovních míst a požadovanou úroveň kvalifikace.

2)	Ještě vyšší počet nových pracovních míst může být vytvořen v místní (sub)dodavatelské síti, což napomůže lepšímu začlenění investic do daného regionu a zajistí její rozšířené účinky (tzv. „efekt přelévání“). V úvahu je proto nutno vzít také počet nepřímo vytvořených pracovních míst.

Závazek příjemce podpory uskutečnit rozsáhlé aktivity v oblasti vzdělávání za účelem zlepšení dovedností (obecných a specifických) svých pracovníků bude považován za faktor, který přispívá k regionálnímu rozvoji a územní soudržnosti. Důraz bude rovněž kladen na poskytování stáží nebo učňovského vzdělávání, a to především pro mladé lidi, a na vzdělávání, které zlepšuje znalosti a zaměstnatelnost pracovníků mimo daný podnik.

V důsledku blízkosti podniků (efekt seskupování) mohou vzniknout externí úspory z rozsahu nebo jiné přínosy z hlediska regionálního rozvoje. Seskupování podniků v témže výrobním odvětví umožňuje, aby se jednotlivé výrobní závody více specializovaly, což vede k větší efektivitě. Význam tohoto ukazatele při určování toho, jak podpora přispívá k regionálnímu rozvoji a územní soudržnosti, však závisí na stavu rozvoje daného seskupení (klastru).

Investice zahrnují technické poznatky a mohou být zdrojem významného přenosu technologií (tzv. „přelévání znalostí“). Při investicích, které se uskutečňují v technologicky náročných výrobních odvětvích, je přenos technologií do regionu, který je příjemcem podpory, pravděpodobnější. V tomto ohledu je důležitá rovněž úroveň a specifičnost šíření poznatků.

6)	Lze posuzovat i to, nakolik projekt přispěje ke schopnosti regionu vytvářet nové technologie prostřednictvím místních inovací. V tomto ohledu je možné kladně hodnotit spolupráci s místními organizacemi pro výzkum a šíření znalostí, například univerzitami nebo výzkumnými institucemi.

7)	Doba trvání investice a možné budoucí následné investice jsou signálem dlouhodobé angažovanosti podniku v dané oblasti.

51.

Členské státy mohou nahlížet do podnikatelského plánu příjemce podpory, jenž může poskytovat informace o počtu pracovních míst, která mají být vytvořena, mzdách, jež mají být vypláceny (zlepšení finanční situace domácnosti jako vedlejší účinek), objemu nákupů od místních výrobců a obratu vytvořeném investicí, který případně danému regionu přinese dodatečné daňové výnosy.

52.

Na jednotlivou investiční podporu podléhající oznámení se vztahují požadavky stanovené v bodech 47 až 49.

53.

V případě podpory ad hoc (41) musí členské státy vedle splnění požadavků stanovených v bodech 50 až 52 prokázat, že projekt je v souladu se strategií rozvoje dané oblasti a k této strategii přispívá.

5.1.3. Režimy provozní podpory

54.

Režimy provozní podpory napomáhají rozvoji podporovaných oblastí pouze tehdy, pokud jsou předem jasně definovány problémy, s nimiž se tyto oblasti potýkají. Překážky bránící zahájení nebo zachování hospodářské činnosti mohou být natolik závažné nebo trvalé, že samotná investiční podpora není pro rozvoj těchto oblastí dostatečná.

55.

Pokud jde o podporu za účelem omezení některých specifických obtíží, jimž čelí malé a střední podniky v oblastech podle písmene a), musí příslušné členské státy doložit existenci a rozsah těchto specifických obtíží a musí prokázat, že režim provozní podpory je zapotřebí vzhledem k tomu, že tyto specifické obtíže nelze překonat pouze pomocí investiční podpory.

56.

Pokud jde o provozní podporu určenou na kompenzaci určitých dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech, jsou druhy trvalých omezení, která závažně omezují rozvoj těchto regionů uvedeny v článku 349 Smlouvy. Patří mezi ně odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí a hospodářská závislost na malém množství produktů. Členské státy musí určit specifické dodatečné náklady, které souvisí s těmito trvalými znevýhodněními a které má režim provozní podpory kompenzovat.

57.

Pokud jde o provozní podporu na prevenci či omezení vylidňování v řídce a velmi řídce osídlených oblastech, musí členské státy prokázat existenci rizika vylidňování v případě neposkytnutí provozní podpory.

5.2. Motivační účinek

5.2.1. Investiční podpora

58.

Regionální podporu lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem pouze tehdy, jestliže má motivační účinek. Lze mít za to, že státní podpora vykazuje motivační účinek, jestliže změní chování podniku takovým způsobem, že podnik vykonává další činnost, která přispívá k rozvoji dané oblasti a kterou by bez poskytnutí této podpory nevykonával nebo by ji vykonával v omezeném rozsahu nebo odlišným způsobem či na jiném místě. Podpora nesmí subvencovat náklady na činnost, kterou by podnik vykonával v každém případě, a nesmí vyrovnávat běžná podnikatelská rizika hospodářské činnosti.

59.

Motivační účinek lze prokázat dvěma způsoby:

1)	podpora je pobídkou pro přijetí kladného rozhodnutí o investici do dané oblasti, protože jinak by investice nebyla pro příjemce podpory kdekoli v EHP (42) dostatečně zisková (scénář 1, rozhodnutí o investici);

2)	podpora je pobídkou pro umístění plánované investice v dané oblasti, spíše než někde jinde, jelikož vyrovnává čistá znevýhodnění a náklady spojené s investováním v místě dané oblasti (scénář 2, rozhodnutí o umístění).

60.

Jestliže podpora nezmění chování příjemce podpory tak, že podnítí (dodatečnou) počáteční investici v dané oblasti, lze mít za to, že by se stejná investice v této oblasti realizovala i bez poskytnutí podpory. Taková podpora tudíž postrádá motivační účinek k dosažení cíle regionálního rozvoje a územní soudržnosti, a nelze ji schválit jako slučitelnou s vnitřním trhem na základě těchto pokynů.

61.

V případě regionální podpory poskytované z fondů určených na politiku soudržnosti nebo z fondu EZFRV v oblastech podle písmene a) na investice, jež jsou zapotřebí k dosažení standardů, jež stanoví právo Unie, však lze mít za to, že podpora má motivační účinek, pokud by při neexistenci této podpory nebylo pro příjemce dostatečně ziskové realizovat investici v dané oblasti, což by vedlo k ukončení činnosti stávající provozovny v této oblasti.

5.2.1.1. Režimy investiční podpory

62.

Práce na jednotlivé investici mohou být zahájeny až poté, co byla podána žádost o podporu.

63.

Jsou-li práce zahájeny již před podáním žádosti o podporu, jakákoli podpora poskytnutá ve prospěch této jednotlivé investice nebude považována za slučitelnou s vnitřním trhem.

64.

Členské státy musí předložit standardní formulář žádosti, který obsahuje přinejmenším veškeré informace uvedené v příloze VII. V této žádosti musí malé a střední i velké podniky poskytnout hypotetické srovnání, co by se stalo v případě, že by podporu nezískaly, a uvést, který scénář popsaný v bodě 59 platí.

65.

Velké podniky musí navíc předložit písemné doklady, z nichž hypotetické srovnání uvedené ve formuláři žádosti vychází. Tato povinnost se nevztahuje na malé a střední podniky v případě podpory nepodléhající oznámení, která je poskytována v rámci určitého režimu.

66.

Orgán poskytující podporu musí provést kontrolu věrohodnosti uvedeného hypotetického srovnání a potvrdit, že regionální podpora má požadovaný motivační účinek, který odpovídá jednomu ze scénářů popsaných v bodě 59. Hypotetické srovnání je věrohodné, jestliže je autentické a týká se faktorů rozhodovacího procesu převládajících v okamžiku, kdy příjemce podpory činí rozhodnutí o investici.

5.2.1.2. Jednotlivá investiční podpora podléhající oznámení

67.

Kromě požadavků bodů 62 až 66 týkajících se jednotlivé podpory podléhající oznámení, musí členský stát poskytnout jasné důkazy o tom, že podpora má skutečný dopad na rozhodnutí o investici nebo volbu umístění (43). Musí také upřesnit, který ze scénářů popsaných v bodě 59 se použije. Aby bylo možné provést komplexní posouzení, musí členské státy poskytnout nejen informace o projektu, ale také komplexní popis hypotetického scénáře, který nastane, pokud žadatel nedostane od žádného veřejného orgánu v EHP žádnou podporu.

68.

V případě scénáře 1 by členské státy mohly prokázat, že podpora má motivační účinek tím, že předloží dokumenty podniku dokládající, že by investice nebyla bez podpory dostatečně zisková.

69.

V případě scénáře 2 by členské státy mohly prokázat, že podpora má motivační účinek tím, že předloží dokumenty podniku dokládající, že bylo provedeno srovnání nákladů a přínosů umístění investice v dané oblasti s náklady a přínosy umístění v jiné oblasti (jiných oblastech). Komise ověří, zda jsou tato srovnání realistická.

70.

Členské státy se vyzývají, aby vycházely z pravých a oficiálních dokumentů správní rady, z posouzení rizik (včetně posouzení rizik specifických pro danou lokalitu), finančních zpráv, interních podnikatelských záměrů, odborných posudků a dalších studií, které souvisejí s posuzovaným investičním projektem. Tyto dokumenty musí být aktuální pro rozhodovací proces, který se týká investice nebo jejího umístění. Při prokazování motivačního účinku by mohly členským státům pomoci dokumenty obsahující informace o prognózách poptávky, prognózách nákladů, finančních prognózách, dokumenty, které jsou předkládány investičnímu výboru a které rozvíjejí různé investiční scénáře, nebo dokumenty předkládané finančním institucím.

71.

V této souvislosti, a zejména v případě scénáře 1, lze úroveň ziskovosti posoudit použitím metod, které se v dotyčném konkrétním odvětví běžně používají a které mohou zahrnovat způsoby hodnocení čisté současné hodnoty projektu (44), vnitřní míry návratnosti (45) nebo průměrné návratnosti použitého kapitálu. Ziskovost projektu musí být srovnávána s běžnou mírou návratnosti, kterou příjemce uplatňuje na další investiční projekty podobného druhu. Nejsou-li tyto míry k dispozici, musí být ziskovost projektu porovnána s kapitálovými náklady příjemce jako celku nebo s mírou návratnosti, obvyklou v daném odvětví.

72.

Jestliže podpora nezmění chování příjemce tím, že podnítí (dodatečnou) investici v dané oblasti, nemá podpora pro danou oblast žádný pozitivní účinek. Podpora proto nebude považována za slučitelnou s vnitřním trhem v případě, kdy se má za to, že by se stejná investice v oblasti uskutečnila i bez poskytnutí této podpory.

5.2.2. Režimy provozní podpory

73.

U režimů provozní podpory se má za to, že podpora vykazuje motivační účinek, jestliže je pravděpodobné, že by v případě jejího neposkytnutí míra hospodářské činnosti v dané oblasti značně klesla kvůli problémům, které má podpora řešit.

74.

Komise proto bude mít za to, že provozní podpora podněcuje dodatečnou hospodářskou činnost v oblasti, jestliže členský stát prokáže existenci a závažnost uvedených problémů v této oblasti (viz body 54 až 57).

5.3. Potřeba státního zásahu

75.

K posouzení toho, zda je státní podpora pro dosažení cíle regionálního rozvoje nebo územní soudržnosti nezbytná, je zapotřebí provést nejprve rozbor problému. Státní podpora by měla být zaměřena na situace, v nichž může přinést podstatné zlepšení, které trh sám o sobě přinést nemůže. To platí zejména v souvislosti s omezenými veřejnými zdroji.

76.

Za určitých podmínek mohou opatření státní podpory napravit selhání trhu a přispět tak k účinnému fungování trhů a posílení konkurenceschopnosti. V případě, že trhy skutečně dosáhnou účinných výsledků, které však nejsou uspokojivé z hlediska spravedlnosti nebo soudržnosti, může být státní podpora využita k tomu, aby přinesla vhodnější a spravedlivější výsledek fungování trhu.

77.

Pokud jde o podporu poskytovanou na rozvoj oblastí uvedených na mapě regionální podpory v souladu s pravidly v oddíle 7 těchto pokynů, má Komise za to, že v těchto oblastech trh nepřinese bez státního zásahu výsledky, které by vedly k dostatečné úrovni hospodářského rozvoje regionu a územní soudržnosti. Proto se podpora poskytovaná v těchto oblastech považuje za nezbytnou.

5.4. Vhodnost regionální podpory

78.

Opatření podpory musí být nástrojem politiky vhodným k dosažení daného cíle této politiky. Opatření podpory nebude považováno za slučitelné, pokud existují jiné nástroje politiky s méně rušivými účinky nebo jiné méně narušující druhy nástrojů podpory, které umožňují stejný pozitivní přínos v oblasti regionálního rozvoje a územní soudržnosti.

5.4.1. Vhodnost v rámci alternativních nástrojů politiky

5.4.1.1. Investiční podpora

79.

Regionální investiční podpora není jediným nástrojem politiky, který mají členské státy k dispozici pro účely zvýšení investic a vytváření pracovních míst v podporovaných oblastech. Členské státy mohou využívat i další opatření, jako je rozvoj infrastruktury, zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy nebo zlepšení podnikatelského prostředí.

80.

Při oznamování režimu investiční podpory musí členské státy uvést, proč je regionální podpora vhodným nástrojem, který napomůže rozvoji dané oblasti.

81.

Pokud se členský stát rozhodne, že zavede režim podpory v určitém odvětví, musí prokázat výhody, které takový nástroj přináší oproti víceodvětvovému režimu nebo jiným nástrojům politiky.

82.

Komise zejména zohlední posouzení dopadů navrhovaného režimu podpory, která jí členské státy poskytnou. Stejně tak může při posuzování vhodnosti navrhovaného režimu vzít v úvahu výsledky následného hodnocení, které je popsáno v oddíle 6.

83.

V případě investiční podpory ad hoc musí členské státy prokázat, jak může tato podpora lépe přispět k rozvoji oblasti než podpora v rámci režimu nebo jiné typy opatření.

5.4.1.2. Režimy provozní podpory

84.

Členské státy musí prokázat, že podpora je vhodná k dosažení cíle daného režimu, pokud jde o problémy, které má tato podpora řešit. Členský stát může pro účely prokázání vhodnosti podpory předem vypočítat výši podpory jako pevně stanovenou částku pokrývající očekávané dodatečné náklady za dané období, aby dané podniky motivovala ke snižování nákladů a k postupnému zvyšování efektivity jejich činnosti (46).

5.4.2. Vhodnost v rámci jiných nástrojů podpory

85.

Regionální podporu lze poskytovat v různých formách. Členské státy však musí zajistit, aby podpora byla poskytována v takové formě, která bude pravděpodobně znamenat nejmenší narušení obchodu a hospodářské soutěže. Je-li podpora poskytována ve formě, která přináší přímou finanční výhodu (například přímé dotace, osvobození od daní, příspěvků na sociální zabezpečení nebo jiných povinných odvodů nebo jejich snížení nebo poskytnutí pozemků, dodávek zboží nebo služeb za výhodné ceny), musí členské státy prokázat, proč nejsou vhodné jiné, potenciálně méně rušivé formy podpory, jako jsou vratné zálohy nebo formy podpory založené na dluhových nebo kapitálových nástrojích (například úvěry s nízkou úrokovou sazbou, úrokové subvence, státní záruky, nákup akcií nebo jiná forma kapitálová injekce za výhodných podmínek).

86.

Při posouzení vhodnosti navrhovaného nástroje podpory lze zohlednit výsledky následného hodnocení popsaného v oddíle 6.

5.5. Přiměřenost výše podpory (podpora omezená na nezbytné minimum)

5.5.1. Investiční podpora

87.

Výše regionální podpory musí být omezena na minimum, které je nutné k podnícení dalších investic nebo činností v dané oblasti.

88.

Aby se zajistila předvídatelnost a rovné podmínky pro všechny, uplatňuje Komise na investiční podporu maximální intenzity podpory (47).

89.

V případě projektu počáteční investice musí maximální intenzitu podpory a maximální výši podpory (48) (u velkého investičního projektu upravenou výši podpory (49) a související sníženou intenzitu podpory) vypočítat orgán poskytující podporu v okamžiku jejího poskytnutí či jejího oznámení Komisi, podle toho, co nastane dříve.

90.

Vzhledem k tomu, že velké investiční projekty pravděpodobně povedou k většímu narušení hospodářské soutěže a obchodu, výše podpory na tyto projekty nesmí překročit upravenou výši podpory.

91.

Jestliže je počáteční investice součástí jediného investičního projektu a jedná-li se o velký investiční projekt, nesmí výše podpory poskytnuté na příslušný investiční projekt přesáhnout upravenou výši podpory. Směnným kurzem a diskontní sazbou, které se použijí pro účely tohoto pravidla, jsou směnný kurz a diskontní sazba platné ke dni poskytnutí podpory na první projekt v rámci příslušného jediného investičního projektu.

92.

Maximální intenzity podpory slouží dvojímu účelu.

93.

Zaprvé, u režimů podléhajících oznámení tyto maximální intenzity podpory slouží jako bezpečné přístavy pro malé a střední podniky: pokud intenzita podpory nedosáhne povoleného maxima, má se za to, že je podpora přiměřená.

94.

Zadruhé, ve všech ostatních případech se maximální intenzity podpory používají jako strop v rámci přístupu založeného na čistých dodatečných nákladech, který je popsán v bodech 95 až 97.

95.

Komise má zpravidla za to, že jednotlivá podpora podléhající oznámení je omezena na minimum, pokud výše podpory odpovídá čistým dodatečným nákladům na investice v dané oblasti v porovnání s hypotetickým scénářem, kdy by podpora nebyla poskytnuta (50), přičemž stropem jsou maximální intenzity podpory. Stejně tak v případě investiční podpory poskytnuté velkým podnikům v rámci režimů, které podléhají oznamovací povinnosti, musí členské státy zajistit, aby výše podpory byla omezena na minimum, a to na základě přístupu založeného na čistých dodatečných nákladech, přičemž stropem jsou maximální intenzity podpory.

96.

V případě situací podle scénáře 1 (rozhodnutí o investici) by proto podpora neměla převýšit minimum nezbytné k tomu, aby byl projekt dostatečně ziskový, např. zvýší míru vnitřní návratnosti projektu nad běžnou míru návratnosti, kterou daný podnik uplatňuje v jiných investičních projektech podobného druhu nebo případně zvýší míru vnitřní návratnosti nad rámec kapitálových nákladů příjemce jako celku nebo nad rámec míry návratnosti, kterou lze v daném odvětví obvykle dosáhnout.

97.

V případě scénáře 2 (pobídky k umístění) by výše podpory neměla přesáhnout rozdíl mezi čistou současnou hodnotou investice v cílové oblasti a čistou současnou hodnotou investice v alternativním umístění. Je zapotřebí vzít v úvahu všechny související náklady a přínosy, včetně například administrativních nákladů, nákladů na dopravu, nákladů na vzdělávání, na něž se nevztahuje podpora na vzdělávání, a rovněž mzdových rozdílů. Nachází-li se však alternativní umístění v EHP, nezohledňují se subvence poskytované v tomto jiném umístění.

98.

K posouzení přiměřenosti podpory lze využít i výpočty použité pro analýzu motivačního účinku. Členské státy musí prokázat přiměřenost podpory pomocí takových dokumentů, jako jsou např. dokumenty uvedené v bodě 70.

99.

Investiční podporu lze poskytnout souběžně na základě několika režimů regionální podpory nebo ve spojení s regionální podporou ad hoc za předpokladu, že celková podpora ze všech zdrojů nepřesáhne maximální intenzitu podpory na daný projekt, kterou první orgán poskytující podporu musí vypočítat předem. Jakoukoli další státní podporu v souvislosti s týmiž způsobilými náklady, která je částečně či zcela duplicitní, lze kumulovat pouze tehdy, nevede-li taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity nebo výše podpory, která se na danou podporu použije podle platných tematických pravidel. Kontroly kumulace musí být prováděny při poskytování i při vyplácení podpory (51). V případě, že členský stát umožní kumulaci státní podpory poskytnuté na základě jednoho režimu se státní podporou, která se poskytuje na základě jiných režimů, musí za každý z režimů uvést způsob, pomocí něhož zajistí splnění podmínek stanovených v tomto bodě.

100.

V případě počáteční investice spojené s projekty v rámci Evropské územní spolupráce (EÚS), které splňují kritéria nařízení o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) (52), intenzita podpory použitelná na oblast, kde je počáteční investice umístěna, se použije na všechny příjemce, kteří se projektu účastní. Je-li počáteční investice umístěna ve dvou nebo více podporovaných oblastech, použije se na počáteční investici maximální intenzita podpory použitelná v podporované oblasti, kde vznikla největší část způsobilých nákladů. Na počáteční investice realizované velkými podniky v oblastech podle písmene c) lze poskytnout regionální podporu v souvislosti s projekty v rámci EÚS pouze tehdy, jedná-li se o počáteční investice, které vedou ke vzniku nové hospodářské činnosti.

5.5.2. Režimy provozní podpory

101.

Členské státy musí prokázat, že úroveň podpory je přiměřená problémům, které má podpora řešit.

102.

Členské státy musí zejména splnit tyto podmínky:

1)	podpora musí být vypočtena na základě předem stanovených způsobilých nákladů, jež lze zcela přičíst problémům, které má podpora řešit, jak prokáže členský stát;

2)	podpora musí být omezena na určitý podíl těchto předem stanovených způsobilých nákladů a nesmí tyto náklady překročit;

3)	výše podpory pro jednotlivé příjemce musí být přiměřená míře problémů, jimž jednotliví příjemci skutečně čelí.

103.

Pokud jde o podporu na zmírnění některých specifických obtíží, jimž čelí malé a střední podniky v oblastech podle písmene a), musí se úroveň podpory po dobu trvání režimu postupně snižovat (53). To se nevztahuje na režimy, které mají bránit vylidňování řídce a velmi řídce osídlených oblastí, ani na režimy náhrady dodatečných provozních nákladů, jež vznikly v nejvzdálenějších regionech v přímém důsledku jednoho nebo několika trvalých omezení uvedených v článku 349 Smlouvy.

5.6. Zamezení nežádoucím negativním účinkům na hospodářskou soutěž a obchod

104.

Aby byla podpora slučitelná s vnitřním trhem, musí být omezeny negativní účinky opatření podpory v podobě narušení hospodářské soutěže, jakož i dopad na obchod mezi členskými státy, a negativní účinky nesmí převážit nad pozitivními účinky podpory v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem.

5.6.1. Obecné úvahy

105.

Při celkovém porovnávání pozitivních účinků podpory (oddíl 5.1) s jejími negativními účinky na hospodářskou soutěž a obchod může Komise v relevantních případech zohlednit okolnost, že kromě přispění k regionálnímu rozvoji a soudržnosti má podpora i další pozitivní účinky. Může tomu tak být například v případě, kdy lze konstatovat, že počáteční investice kromě vytváření místních pracovních míst, zavádění nových činností a/nebo vytváření místních příjmů významně přispívá zejména k digitální transformaci nebo přechodu na činnosti udržitelné z hlediska životního prostředí, včetně činností s nízkými emisemi uhlíku, činností, které jsou klimaticky neutrální nebo činností odolných vůči změně klimatu. Komise bude věnovat zvláštní pozornost článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (54) o taxonomii, včetně zásady „významně nepoškozovat“, nebo jiným srovnatelným metodikám. Kromě toho může Komise v rámci posuzování negativních účinků na hospodářskou soutěž a obchod v příslušných případech přihlédnout k negativním externalitám podporované činnosti, pokud tyto externality nepříznivě ovlivňují hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy tím, že způsobují nebo zhoršují neefektivitu trhu v takové míře, která je proti společnému zájmu (55).

106.

Pokud jde o negativní účinky, může regionální podpora vést ke vzniku dvou hlavních typů možného narušení hospodářské soutěže a obchodu. Jedná se o narušení výrobkového trhu a dopady na umístění činnosti. Oba druhy narušení mohou vést k alokační neefektivnosti (což zhoršuje hospodářskou výkonnost vnitřního trhu) a k obavám týkajícím se distribuce (distribuce hospodářské činnosti mezi regiony).

107.

Jedním z potenciálních škodlivých účinků státní podpory je to, že tato podpora zabraňuje trhu přinášet účinné výsledky odměňováním nejefektivnějších výrobců a vytvářením tlaku na ty méně efektivní, aby se zlepšili, provedli restrukturalizaci nebo trh opustili. Státní podpora, která vede ke značnému rozšíření kapacity na nevýkonném trhu, může nepřiměřeně narušit hospodářskou soutěž, neboť vytvoření či zachování nadměrné kapacity může snížit zisková rozpětí, omezit investice konkurentů, nebo dokonce vést k odchodu konkurentů z trhu. To by mohlo vést k situaci, kdy konkurenti, kteří by jinak byli schopni na trhu zůstat, jsou z trhu vytlačeni. Tato situace může rovněž znemožnit podnikům vstoupit na trh nebo na něm expandovat, a může dokonce oslabit motivaci konkurentů k inovacím. To může vést ke vzniku neefektivních tržních struktur, které v dlouhodobém horizontu poškozují také spotřebitele. Dostupnost podpory může navíc u případných příjemců vést k tomu, že nebudou dostatečně ostražití, nebo vyvolat příliš riskantní chování. Je pravděpodobné, že bude mít dlouhodobý negativní dopad na celkovou výkonnost odvětví.

108.

Podpora může mít také rušivé účinky v podobě zvyšování nebo zachovávání významné tržní síly příjemce podpory. I když podpora neposiluje významnou tržní sílu přímo, může tak činit nepřímo tím, že stávající konkurenty odradí od expanze, povede k jejich odchodu z trhu či odradí nové konkurenty od vstupu na trh.

109.

Kromě narušení výrobkových trhů může regionální podpora ze své podstaty ovlivnit také umístění hospodářské činnosti. Jestliže jedna oblast přitahuje investice na základě podpory, jiná oblast o tuto příležitosti přichází. Tyto negativní účinky se v oblastech, které byly podporou nepříznivě ovlivněny, projevují zánikem hospodářské činnosti a ztrátou pracovních míst, včetně pracovních míst na úrovni subdodavatelů. Negativní účinky se mohou projevit také v podobě ztráty pozitivních externalit (např. efektu seskupování, přelévání znalostí, vzdělávání a odborná přípravy apod.).

110.

Geografická specifičnost regionální podpory ji odlišuje od jiných forem horizontální podpory. Specifickým znakem regionální podpory je to, že jejím cílem je ovlivnit volbu investora, pokud jde o umístění investičních projektů. Jestliže regionální podpora vyrovnává dodatečné náklady vyplývající z regionálních znevýhodnění a podporuje další investice v podporovaných oblastech, aniž by způsobovala jejich odliv z jiných stejně rozvinutých nebo méně rozvinutých podporovaných oblastí, pak nejenže přispívá k rozvoji dané oblasti, ale také podporuje soudržnost a v konečném důsledku prospívá celé EU. Pokud jde o možné negativní účinky regionální podpory na umístění, tyto účinky jsou již do jisté míry omezeny mapami regionální podpory, které vymezují oblasti, v nichž může být regionální podpora poskytnuta, v souladu s regionálním hospodářským rozvojem a cíli politiky soudržnosti a maximálními povolenými intenzitami podpory. K posouzení dopadu podpory na rozvoj dané oblasti a na územní soudržnost je však i nadále důležité porozumět situaci, která by nastala v případě jejího neposkytnutí.

5.6.2. Zjevné negativní účinky na hospodářskou soutěž a obchod

111.

Komise vymezuje řadu situací, kdy negativní účinky regionální investiční podpory na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy zjevně převažují nad pozitivními účinky, což znamená, že není pravděpodobné prohlášení této podpory za slučitelnou s vnitřním trhem.

5.6.2.1. Vytváření nadměrné kapacity na trhu v absolutním poklesu

112.

Jak je uvedeno v bodě 107, Komise při posouzení negativních účinků podpory přihlédne k dodatečné výrobní kapacitě vytvořené projektem v případě podprůměrné výkonnosti trhu.

113.

Pokud státní podpora umožní investice zvyšující výrobní kapacitu na trhu, existuje riziko, že výroba nebo investice v jiných regionech EHP mohou být touto skutečností negativně ovlivněny. To je obzvláště pravděpodobné, pokud zvýšení kapacity přesáhne růst trhu nebo k němu dojde na trhu, který má nadměrné kapacity.

114.

Proto v případě, že investice vede k vytvoření nebo zvýšení nadměrné kapacity na trhu, který strukturálně v absolutním poklesu (tj. trh se zmenšuje) (56), zastává Komise názor, že podpora má negativní účinky, u nichž není pravděpodobné, že by byly vyváženy jakýmkoli pozitivním účinkem. To platí zejména pro situace podle scénáře 1 (rozhodnutí o investici).

115.

V případě situací podle scénáře 2 (rozhodnutí o umístění), pokud by investice byla v každém případě realizována na stejném zeměpisném trhu nebo výjimečně na jiném zeměpisném trhu, přičemž je ale prodej zaměřen na stejný zeměpisný trh, pak podpora – za předpokladu, že je omezena na minimum, které je nezbytné k vyrovnání nevýhody umístění a příjemci podpory neposkytuje dodatečnou likviditu – ovlivňuje pouze rozhodnutí o umístění. V této situaci by investice zvýšila dodatečnou kapacitu na daném zeměpisném trhu nezávisle na podpoře. Případné výsledky v podobě nadměrné kapacity budou proto v zásadě stejné bez ohledu na to, zda byla podpora poskytnuta. Nicméně pokud je alternativním umístěním investice jiný zeměpisný trh a podpora vede ke vzniku nadměrné kapacity na trhu, který je strukturálně v absolutním poklesu, uplatní se závěry vyplývající z bodu 114.

5.6.2.2. Negativní účinky na soudržnost

116.

Jak je uvedeno v bodech 109 a 110, Komise musí při posouzení negativních účinků podpory přihlédnout k jejím účinkům na umístění hospodářské činnosti.

117.

V případě situací podle scénáře 2 (rozhodnutí o umístění), pokud by investice byla bez poskytnutí podpory umístěna v oblasti s intenzitou regionální podpory (57), která je vyšší nebo stejná jako v cílové oblasti, jedná se o negativní účinek, u něhož není pravděpodobné, že jej vyváží jakýkoli pozitivní účinek, neboť taková podpora je v rozporu se samotným opodstatněním regionální podpory.

5.6.2.3. Přemístění

118.

Komise si při hodnocení opatření, která podléhají oznámení, vyžádá veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohla posoudit, zda je pravděpodobné, že státní podpora povede k podstatné ztrátě pracovních míst ve stávajících umístěních v rámci EHP. V této situaci a v případě, že investice umožňuje příjemci podpory přemístit činnost do cílové oblasti, pokud existuje příčinná souvislost mezi podporou a tímto přemístěním, jde o negativní účinek, u něhož není pravděpodobné, že jej vyváží jakékoli pozitivní účinky.

5.6.3. Režimy investiční podpory

119.

Režimy investiční podpory nesmí vést k významnému narušení hospodářské soutěže a obchodu. I když na jednotlivé úrovni lze považovat narušení za omezená (za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky pro investiční podporu), kumulovaně mohou režimy přesto vést k významné míře narušení. Taková narušení mohou ovlivňovat trhy s výstupy tím, že vytvářejí nebo zhoršují stav nadměrné kapacity nebo vytvářejí, zvyšují nebo zachovávají významnou tržní sílu některých příjemců způsobem, který negativně ovlivní dynamické pobídky. Podpora dostupná v rámci režimů také může vést k podstatným úbytkům hospodářské činnosti v jiných oblastech EHP. Jestliže se režim zaměřuje na určitá odvětví, je riziko takových narušení dokonce ještě výraznější.

120.

Členské státy proto musí prokázat, že tyto negativní účinky budou omezeny na minimum, a musí zohlednit např. rozsah daných projektů, jednotlivé a kumulativní výše podpory, předpokládané příjemce i charakteristiky cílových odvětví. Aby mohla Komise posoudit pravděpodobné negativní účinky, mohou členské státy předkládat veškerá dostupná posouzení dopadů a následná hodnocení provedená u podobných předchozích režimů.

121.

Orgány poskytující podporu musí při poskytování podpory v rámci režimu na jednotlivé projekty ověřit a potvrdit, že podpora nebude mít zjevné negativní účinky popsané v bodech 111 až 118. Toto ověření může vycházet z informací získaných od příjemce podpory v rámci žádosti o podporu a z prohlášení učiněných ve vzorovém formuláři žádosti o podporu, kde by mělo být uvedeno alternativní umístění v případě scénáře neposkytnutí podpory.

5.6.4. Jednotlivá investiční podpora podléhající oznámení

122.

Komise při hodnocení negativních účinků jednotlivé podpory rozlišuje mezi dvěma hypotetickými scénáři, které jsou popsány v bodech 96 a 97.

5.6.4.1. Situace podle scénáře 1 (rozhodnutí o investici)

123.

V případech podle scénáře 1 klade Komise zvláštní důraz na negativní účinky související se vznikem nadměrné kapacity na upadajících trzích, prevenci opouštění trhu a koncept významné tržní síly. Tyto negativní účinky jsou popsány v bodech 124 až 133 a musí být vyváženy pozitivními účinky podpory. Pokud se však zjistí, že by podpora vedla ke zjevným negativním účinkům popsaným v bodě 114, není pravděpodobné, že by byla vyvážena jakýmkoli pozitivním účinkem, a nemůže být tudíž považována za slučitelnou s vnitřním trhem.

124.

S cílem určit a posoudit případná narušení hospodářské soutěže a obchodu by členské státy měly poskytnout důkazy, které Komisi umožní vymezit dotčené výrobkové trhy (tj. výrobky, které jsou dotčeny změnou chování příjemce podpory) a označit dotčené konkurenty a zákazníky/spotřebitele. Dotčený výrobek je obvykle výrobek, na nějž se vztahuje investiční projekt (58). Týká-li se projekt meziproduktu a významná část produkce se na trhu neprodává, může být dotčeným výrobkem následný výrobek. Relevantní výrobkový trh zahrnuje dotčený výrobek a jeho náhrady z pohledu spotřebitele (na základě charakteristických vlastností výrobku, jeho ceny nebo určeného účelu použití) nebo výrobce (na základě flexibility výrobního zařízení).

125.

Komise použije k posouzení těchto potenciálních narušení více kritérií, jako je struktura trhu s dotčeným výrobkem, výkonnost trhu (klesající nebo rostoucí trh), postup výběru příjemce podpory, překážky vstupu na trh a opuštění trhu a diferenciace výrobků.

126.

Systematické spoléhání se podniku na státní podporu může znamenat, že podnik není schopen sám čelit konkurenci a oproti svým konkurentům využívá neoprávněné výhody.

127.

Komise rozlišuje dva hlavní zdroje potenciálních negativních účinků na výrobkové trhy:

1)	případy nárůstu kapacity, který vede ke vzniku nadměrné kapacity nebo zhoršuje již existující situaci nadměrné kapacity, a to zejména na upadajícím trhu;

2)	případy, kdy má příjemce podpory významnou tržní sílu.

128.

S cílem posoudit, zda podpora může vytvořit nebo zachovat neúčinné tržní struktury, Komise vezme v úvahu dodatečnou výrobní kapacitu vytvořenou projektem a to, zda je trh nevýkonný.

129.

Jestliže příslušný trh roste, je obvykle méně důvodů k obavám, že podpora negativně ovlivní dynamické pobídky nebo nepřiměřeně ovlivní možnost opuštění trhu nebo vstup na něj.

130.

Více obav vzniká v případě upadajícího trhu. Komise rozlišuje mezi případy, kdy je trh z dlouhodobé perspektivy ve strukturálním poklesu (tj. zmenšuje se), a případy, kdy je trh v relativním poklesu (tj. stále roste, ale nepřesahuje referenční míru růstu).

131.

Nedostatečná výkonnost trhu se obvykle měří srovnáním s hrubým domácím produktem (HDP) v EHP za poslední tři roky před zahájením projektu (referenční hodnota). Lze ji rovněž stanovit na základě předpokládané míry růstu v nadcházejících třech až pěti letech. Mezi ukazatele může patřit očekávaný budoucí růst dotčeného trhu a výsledné očekávané míry využití kapacity, jakož i pravděpodobný dopad zvýšení kapacity na konkurenty, pokud jde o ceny a zisková rozpětí.

132.

V určitých případech nemusí být vhodné vycházet pro účely komplexního posouzení účinků podpory z růstu výrobkového trhu v EHP, zejména jedná-li se o celosvětový zeměpisný trh. Komise v těchto případech zváží účinky podpory na dotčené tržní struktury, zejména pokud jde o její potenciál vytěsnit producenty v EHP.

133.

Za účelem posouzení existence významné tržní síly Komise zohlední postavení příjemce podpory v období před získáním podpory a jeho předpokládané tržní postavení po ukončení investice. Komise zohlední tržní podíly příjemce podpory i tržní podíly jeho konkurentů a další příslušné faktory. Posoudí například strukturu trhu a zaměří se přitom na koncentraci na trhu, možné překážky pro vstup na trh (59), sílu kupujících (60) a překážky pro expanzi nebo opuštění trhu.

5.6.4.2. Situace podle scénáře 2 (rozhodnutí o umístění)

134.

Pokud z hypotetické srovnávací analýzy vyplývá, že bez poskytnutí podpory by se investice uskutečnila v jiném umístění (scénář 2), které patří ke stejnému zeměpisnému trhu, pokud jde o dotčený výrobek, a je-li podpora přiměřená, budou případné výsledky z hlediska nadměrné kapacity nebo významné tržní síly v zásadě stejné bez ohledu na to, zda je podpora poskytnuta. V takových případech je pravděpodobné, že pozitivní účinky podpory převáží nad omezenými negativní účinky na hospodářskou soutěž. Pokud se však alternativní umístění nachází v EHP, má Komise zejména obavy ohledně negativních účinků spojených s alternativním umístěním. Proto jestliže má podpora zjevné negativní účinky popsané v bodech 117 a 118, není pravděpodobné, že bude vyvážena jakýmikoli pozitivními účinky, a nemůže být tudíž považována za slučitelnou s vnitřním trhem.

5.6.5. Režimy provozní podpory

135.

Je-li podpora nezbytná a přiměřená, pokud jde o její přínos k dosažení regionálního rozvoje a územní soudržnosti, jak popisuje pododdíl 5.1.3, negativní účinky podpory na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy budou pravděpodobně vyváženy pozitivními účinky. V některých případech však podpora může vést ke změně tržní struktury nebo charakteristik odvětví nebo průmyslu, což by mohlo značně narušit hospodářskou soutěž v důsledku vzniku překážek pro vstup na trh nebo jeho opuštění či substitučních účinků nebo tím, že by došlo k přesunu obchodních toků. V těchto případech není pravděpodobné, že by negativní účinky byly vyváženy jakýmikoli pozitivními účinky.

5.7. Transparentnost

136.

Členské státy musí v modulu pro transparentnost státní podpory Evropské Komise (61) nebo na internetové stránce obsahující komplexní informace o státní podpoře na vnitrostátní nebo regionální úrovni zveřejnit tyto informace:

1)	úplné znění rozhodnutí o udělení jednotlivé podpory nebo schváleného režimu podpory a jeho prováděcí ustanovení, nebo příslušný odkaz;

2)	informace o každém poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 100 000 EUR, podle struktury uvedené v příloze VIII.

137.

Pokud jde o podporu poskytnutou na projekty EÚS, informace uvedené v bodě 136 musí být zveřejněny na internetových stránkách členského státu, v němž se nachází dotčený řídící orgán (62). Zúčastněné členské státy se mohou alternativně rozhodnout, že každý z nich poskytne na příslušných internetových stránkách informace týkající se opatření podpory na svém území.

138.

Členské státy musí uspořádat své internetové stránky obsahující komplexní informace o státní podpoře, jež jsou zmíněny v bodě 136, takovým způsobem, aby umožňovaly snadný přístup k informacím. Informace musí být zveřejněny v nechráněném tabulkovém formátu, který umožňuje efektivně vyhledávat, získávat a stahovat údaje a snadno je uveřejňovat na internetu, například ve formátu CSV nebo XML. Přístup k internetovým stránkám musí být umožněn široké veřejnosti bez jakýchkoli omezení, včetně předchozí registrace uživatelů.

139.

V případě režimů ve formě daňového zvýhodnění se podmínky uvedené v bodě 136 odst. 2) pokládají za splněné, pokud členské státy zveřejní požadované informace o částkách jednotlivých podpor v následujících rozmezích (v milionech EUR):

0,1–0,5,

0,5–1,

1–2,

2–5,

5–10,

10–30,

30–60,

60–100,

100–250 a

250 a více.

140.

Informace uvedené v bodě 136 odst. 2) se musí zveřejnit do šesti měsíců od data poskytnutí podpory, nebo, v případě podpory v podobě daňového zvýhodnění, do jednoho roku od lhůty pro podání daňového přiznání (63). V případě protiprávní podpory, která však byla následně shledána slučitelnou, musí členské státy tyto informace zveřejnit do šesti měsíců ode dne přijetí rozhodnutí Komise, kterým se podpora prohlašuje za slučitelnou. S cílem umožnit vymáhání pravidel státní podpory podle Smlouvy musí být uvedené informace dostupné po dobu alespoň deseti let od data, k němuž byla podpora poskytnuta.

141.

Komise na svých internetových stránkách zveřejní odkaz na internetové stránky věnované státní podpoře, které jsou zmíněny v bodě 136.

6. HODNOCENÍ

142.

Komise může požadovat, aby režimy podpory uvedené v bodě 143 podléhaly následnému hodnocení, aby bylo dále zajištěno, že je narušení hospodářské soutěže a obchodu omezeno. Hodnocení se budou provádět u režimů, u nichž je potenciál narušení hospodářské soutěže a obchodu zvláště vysoký, tj. které mohou představovat riziko závažného omezení či narušení hospodářské soutěže v případě, že jejich provádění nebude včas přezkoumáno.

143.

Následné hodnocení může být vyžadováno u režimů s vysokými rozpočty podpory nebo s novými vlastnostmi nebo v případě, že se předpokládají významné změny na trhu, v technologiích nebo v právních předpisech. V každém případě se bude vyžadovat hodnocení u režimů s rozpočtem státní podpory nebo účtovanými výdaji, které přesahují 150 milionů EUR v kterémkoli daném roce nebo 750 milionů EUR během jejich celkové doby trvání, tj. kombinované doby trvání režimu a jakéhokoli předchozího režimu, které se vztahují na podobný cíl a zeměpisnou oblast, a to počínaje 1. lednem 2022. Vzhledem k cílům hodnocení a aby se zabránilo nepřiměřené zátěži pro členské státy, jsou následná hodnocení vyžadována pouze u režimů podpory, jejichž celková doba trvání přesahuje tři roky, a to počínaje 1. lednem 2022.

144.

Od požadavku na následné hodnocení lze upustit u režimů podpory, které bezprostředně navazují na režim sdílející podobný cíl a zeměpisnou oblast, pro nějž bylo provedeno hodnocení, vypracována závěrečná hodnotící zpráva v souladu s plánem hodnocení schváleným Komisí a nedošlo u něj k žádným negativním zjištěním. Režim podpory, jehož závěrečná hodnotící zpráva není v souladu se schváleným plánem hodnocení, musí být s okamžitým účinkem pozastaven.

145.

Cílem hodnocení by mělo být ověření, zda byly naplněny předpoklady a podmínky slučitelnosti režimu, zejména pokud jde o nezbytnost a účinnosti opatření podpory s ohledem na jeho obecné a specifické cíle. Hodnocení by rovněž mělo posoudit dopad režimu na hospodářskou soutěž a obchod.

146.

U režimů podpory, na které se vztahuje požadavek hodnocení podle bodu 143, musí členské státy oznámit návrh plánu hodnocení, který bude nedílnou součástí posouzení režimu ze strany Komise, a to takto:

1)	společně s režimem podpory, pokud rozpočet státní podpory režimu překročí 150 milionů EUR v kterémkoli daném roce nebo 750 milionů EUR za celkovou dobu jeho trvání;

2)	do 30 pracovních dnů poté, co došlo k významné změně vedoucí k navýšení rozpočtu režimu na částku přesahující 150 milionů EUR v kterémkoli daném roce nebo 750 milionů EUR za celkovou dobu trvání režimu podpory;

3)	do 30 pracovních dnů poté, co byly oficiálně zaúčtovány výdaje v rámci režimu překračující 150 milionů EUR v kterémkoli roce.

147.

Návrh plánu hodnocení musí být v souladu se společnými metodickými zásadami stanovenými Komisí (64). Členské státy musí zveřejnit plán hodnocení schválený Komisí.

148.

Následné hodnocení musí na základě plánu hodnocení provést odborník nezávislý na orgánu, jenž poskytuje podporu. Každé hodnocení musí zahrnovat alespoň jednu průběžnou a jednu závěrečnou hodnotící zprávu. Členské státy musí publikovat obě zprávy.

149.

Závěrečná hodnotící zpráva musí být Komisi předložena včas, aby bylo možné posoudit případné prodloužení režimu podpory, a nejpozději devět měsíců před skončením jeho platnosti. Toto období může být zkráceno u režimů, které v posledních dvou letech provádění podléhají požadavku na hodnocení. Přesný rozsah a postup každého hodnocení bude definován v rozhodnutí, jímž se schvaluje daný režim podpory. Oznámení o jakémkoliv následném opatření podpory s podobným cílem musí popisovat, jakým způsobem byly výsledky hodnocení vzaty v úvahu.

7. MAPY REGIONÁLNÍ PODPORY

150.

Komise v tomto oddíle stanoví kritéria pro určení oblastí, které splňují podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy. Oblasti, které splňují tyto podmínky a které členský stát hodlá označit jako oblasti podle písmene a) nebo c) (65), musí být uvedeny na mapě regionální podpory, která se musí oznámit Komisi a kterou musí Komise schválit před tím, než může být podnikům, které se v daných oblastech nacházejí, regionální podpora poskytnuta.

151.

Mapy musí rovněž uvádět maximální intenzity podpory, které se v těchto oblastech použijí během doby platnosti schválené mapy.

152.

Aby byl zachován motivační účinek podpory, v případě, že žádosti týkající se diskrečních opatření podpory byly podány již před začátkem platnosti mapy, nesmí být „částka podpory považovaná za nezbytnou“ uvedená v původní žádosti o podporu měněna se zpětnou platností po zahájení prací na projektu s cílem odůvodnit vyšší intenzitu podpory, která může být k dispozici na základě těchto pokynů.

153.

U automatických režimů podpory ve formě daňového zvýhodnění lze maximální intenzity podpory, které jsou k dispozici podle těchto pokynů, použít pouze na projekty zahájené k datu, kdy se podle příslušných vnitrostátních pravidel začalo uplatňovat zvýšení příslušné maximální intenzity podpory, nebo po tomto datu. U projektů zahájených před tímto datem bude nadále platit maximální intenzita podpory, která byla schválena na základě předchozí mapy regionální podpory.

7.1. Podíl obyvatelstva způsobilý pro regionální podporu

154.

Komise se vzhledem k tomu, že poskytnutí regionální státní podpory představuje výjimku z obecného zákazu státní podpory stanoveného v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, domnívá, že kombinovaný podíl obyvatelstva z oblastí podle písmene a) a c) v EU-27 musí být nižší než podíl obyvatelstva z neoznačených oblastí. Celkový podíl těchto určených oblastí by proto měl být nižší než 50 % celkového počtu obyvatel EU-27.

155.

V pokynech k regionální státní podpoře na období 2014–2020 (66) byl celkový podíl obyvatelstva z oblastí podle písmen a) a c) stanoven na 47 % celkového počtu obyvatel EU-28. Vzhledem k vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z EU se Komise domnívá, že je vhodné zvýšit tento celkový podíl obyvatel EU-27 na 48 %.

156.

Celkový maximální podíl oblastí podle písmene a) i c) by proto měl být stanoven na 48 % obyvatel EU-27 (67).

7.2. Výjimka v ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. a)

157.

Ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy stanoví, že „podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, jakož i rozvoji regionů uvedených v článku 349 s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci“ mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem. Podle Soudního dvora „dokládá použití slov ‚ mimořádně‘ a ‚vysokou‘ v čl. 107 odst. 3 písm. a), že se výjimka týká pouze oblastí, kde je hospodářská situace mimořádně nepříznivá ve vztahu k [Unii] jako celku“ (68).

158.

Komise je toho názoru, že podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy jsou splněny u regionů NUTS 2, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele činí 75 % průměru EU-27 (69) nebo je nižší.

159.

Proto členské státy jako oblasti podle písmene a) mohou určit tyto oblasti:

1)	regiony NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele vyjádřený standardem kupní síly (70) představuje 75 % průměru EU-27 nebo méně (na základě průměru posledních tří let, za něž jsou k dispozici údaje Eurostatu (71));

2)	nejvzdálenější regiony.

160.

Příloha I uvádí způsobilé oblasti podle písmene a) podle jednotlivých členských států. Některé z těchto oblastí podle písmene a) na úrovni NUTS 3 se rovněž považují za řídce osídlené oblasti podle bodu 166 odst. 2).

7.3. Výjimka v ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. c)

161.

Ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy stanoví, že „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“, mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem. Podle Soudního dvora „výjimka v čl. 107 odst. 3 písm. c) […] umožňuje rozvoj určitých oblastí, aniž by byla omezena hospodářskými podmínkami uvedenými v čl. [107] odst. 3 písm. a) za předpokladu, že taková podpora ‚nepříznivě neovlivňuje podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem‘. Toto ustanovení dává Komisi pravomoc povolit podporu určenou na podporu hospodářského rozvoje oblastí členského státu, které jsou ve srovnání s celostátním průměrem znevýhodněné“ (72).

162.

Maximální podíl oblastí podle písmene c) v EU-27 („podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene c)“) se získá odečtením počtu obyvatel způsobilých oblastí podle písmene a) v EU-27 od celkového maximálního podílu stanoveného v bodě 156.

163.

Existují dvě kategorie oblastí podle písmene c):

1)	oblasti, které splňují určité předem stanovené podmínky, a které proto může členský stát označit jako oblasti podle písmene c) bez dalšího odůvodnění („předem stanovené oblasti podle písmene c)“);

2)	oblasti, které členské státy mohou dle vlastního uvážení určit jako oblasti podle písmene c) za předpokladu, že členský stát prokáže, že tyto oblasti splňují určitá sociálně-ekonomická kritéria („předem nestanovené oblasti podle písmene c)“).

7.3.1. Předem stanovené oblasti podle písmene c)

7.3.1.1. Specifické přidělení podílu obyvatelstva v oblastech podle písmene c) u předem stanovených oblastí podle písmene c)

164.

Komise se domnívá, že členské státy musí mít dostatečný podíl obyvatelstva podle písmene c), aby mohly jako oblasti podle písmene c) označit oblasti, které byly na mapě regionální podpory na období 2017–2020 označeny jako oblasti podle písmene a) (73), ale které již nejsou způsobilé jako oblasti podle písmene a).

165.

Komise se rovněž domnívá, že členské státy musí mít dostatečný podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene c), aby mohly jako oblasti podle písmene c) označit regiony s nízkou hustotou obyvatelstva.

166.

Za předem stanovené oblasti podle písmene c) jsou považovány tyto oblasti:

1)	bývalé oblasti podle písmene a): regiony NUTS 2, které byly v období 2017–2020 označeny za oblasti podle písmene a);

2)	řídce osídlené oblasti: regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2 nebo regiony NUTS 3 s méně než 12,5 obyvatele na km2 (na základě údajů Eurostatu o hustotě obyvatelstva z roku 2018).

167.

Příloha I uvádí konkrétní přidělení předem stanoveného podílu obyvatelstva podle písmene c) podle jednotlivých členských států. Toto přidělení obyvatelstva lze využít pouze za účelem určení předem stanovených oblastí podle písmene c).

7.3.1.2. Určení předem stanovených oblastí podle písmene c)

168.

Členské státy mohou jako oblasti podle písmene c) určit předem stanovené oblasti podle písmene c) uvedené v odstavci 166.

169.

Pokud jde o řídce osídlené oblasti, členské státy by měly v zásadě určit regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2 nebo regiony NUTS 3 s méně než 12,5 obyvatele na km2. Členské státy však mohou určit i části regionů NUTS 3 s méně než 12,5 obyvatele na km2 nebo jiné sousední oblasti přiléhající k těmto regionům NUTS 3, pokud mají tyto oblasti méně než 12,5 obyvatele na km2. Za velmi řídce osídlené oblasti mohou členské státy určit regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2 nebo jiné menší sousední oblasti, které k těmto regionům NUTS 2 přiléhají, pokud tyto oblasti mají méně než 8 obyvatel na km2 a počet obyvatel velmi řídce osídlených oblastí v součtu s řídce osídlenými oblastmi nepřekročí specifické přidělení podílu obyvatelstva v oblastech podle písmene c) zmíněné v bodě 167.

7.3.2. Předem nestanovené oblasti podle písmene c)

7.3.2.1. Metoda pro přidělení podílu obyvatelstva v předem nestanovených oblastech podle písmene c) v členských státech

170.

Celkový maximální podíl obyvatelstva v předem nestanovených oblastech podle písmene c) v EU-27 se získá odečtením počtu obyvatelstva v oblastech způsobilých podle písmene a) a předem stanovených oblastech podle písmene c) od celkového maximálního podílu obyvatelstva stanoveného v bodě 156. Podíl obyvatelstva v předem nestanovených oblastech podle písmene c) se v EU-27 přidělí metodou uvedenou v příloze III.

7.3.2.2. Bezpečnostní síť a minimální podíl obyvatelstva

171.

Aby se zajistila kontinuita map regionální podpory a určitý minimální rozsah činností ve všech členských státech, Komise se domnívá, že by jednotlivé členské státy neměly oproti období 2017–2020 ztratit více než 30 % svého celkového podílu a že všechny členské státy by měly mít určitý minimální podíl obyvatelstva.

172.

Proto odchylně od celkového maximálního podílu obyvatelstva stanoveného v bodě 156 může být v případě potřeby podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene c) v každém členském státě zvýšen tak, aby:

1)	se celkový podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene a) a c) v každém dotčeném členském státě oproti období 2017–2020 nesnížil o více než 30 % (74);

2)	podíl obyvatelstva všech členských států činil alespoň 7,5 % celkového počtu jejich obyvatel (75).

173.

Přílohy I a II uvádějí předem nestanovený podíl obyvatelstva podle písmene c), včetně záchranné sítě a minimálního podílu obyvatelstva podle jednotlivých členských států.

7.3.2.3. Určení předem nestanovených oblastí podle písmene c)

174.

Komise se domnívá, že by kritéria, která používají členské státy k určení oblastí podle písmene c), měla odrážet rozmanitost situací, které odůvodňují poskytnutí regionální podpory. Kritéria by proto měla reagovat na určité sociálně-ekonomické, geografické nebo strukturální problémy, které se mohou v oblastech podle písmene c) objevit, a měla by poskytovat dostatečné záruky, že poskytnutí regionální státní podpory neovlivní obchodní podmínky v rozsahu, jenž by byl v rozporu se společným zájmem.

175.

Členské státy tak mohou jako oblasti podle písmene c) určit předem nestanovené oblasti podle písmene c), které jsou vymezeny na základě těchto kritérií:

Kritérium 1: sousední oblasti s nejméně 100 000 obyvateli (76). Měly by se nacházet v regionech NUTS 2 nebo NUTS 3, jejichž:

i)	HDP na obyvatele se rovná průměru EU-27, nebo je nižší, nebo

ii)	míra nezaměstnanosti dosahuje 115 % průměru daného státu, nebo je vyšší (77).

Kritérium 2: regiony NUTS 3 s méně než 100 000 obyvateli, jejichž:

i)	HDP na obyvatele se rovná průměru EU-27, nebo je nižší, nebo

ii)	míra nezaměstnanosti dosahuje 115 % průměru daného státu, nebo je vyšší.

Kritérium 3: ostrovy nebo sousední oblasti, které charakterizuje podobná zeměpisná izolace (např. poloostrovy nebo horské oblasti) a jejichž:

i)	HDP na obyvatele se rovná průměru EU-27, nebo je nižší (78), nebo

ii)	míra nezaměstnanosti dosahuje 115 % vnitrostátního průměru, nebo je vyšší (79), nebo

iii)	počet obyvatel je nižší než 5 000.

4)	Kritérium 4: regiony NUTS 3 nebo části regionů NUTS 3, které vytvářejí sousední oblasti, jež přiléhají k oblasti podle písmene a) nebo sdílejí pozemní hranici se zemí mimo EHP nebo Evropské sdružení volného obchodu (ESVO).

Kritérium 5: sousední oblasti s alespoň 50 000 (80) obyvateli, které procházejí zásadní strukturální změnou nebo jejichž hospodářství vykazuje vážný relativní pokles, za předpokladu, že se tyto oblasti nenacházejí v regionech NUTS 3 nebo v sousedních oblastech, které splňují podmínky, aby byly určeny jako předem stanovené oblasti podle kritérií 1 až 4 (81).

176.

Pro účely použití kritérií stanovených v bodě 175 se pojmem sousední oblast rozumí celá místní správní jednotka (82) nebo skupina místních správních jednotek (83). Skupina místních správních jednotek bude považována za sousední oblast, pokud každá z oblastí ve skupině sdílí správní hranici s jinou oblastí ve skupině (84).

177.

Dodržení podílu obyvatelstva, který je povolen pro jednotlivé členské státy, se posoudí na základě nejaktuálnějších údajů o celkovém počtu obyvatel daných oblastí, které zveřejní národní statistický úřad.

7.4. Maximální intenzity podpory použitelné na regionální investiční podporu

178.

Komise má za to, že maximální intenzity podpory použitelné na regionální investiční podporu musí zohledňovat povahu a rozsah rozdílů v úrovni rozvoje jednotlivých oblastí v EU. V oblastech podle písmene a) by proto měly být intenzity podpory vyšší než v oblastech podle písmene c).

7.4.1. Maximální intenzity podpory v oblastech podle písmene a)

179.

Intenzita podpory pro velké podniky v oblastech podle písmene a) nesmí překročit:

1)	50 % v regionech NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele činí 55 % průměru EU-27, nebo je nižší;

2)	40 % v regionech NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 55 % a nižší nebo roven 65 % průměru EU-27;

3)	30 % v regionech NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 65 % průměru EU-27.

180.

Intenzity podpory v stanovené v bodě 179 lze zvýšit až o 20 procentních bodů v nejvzdálenějších regionech, jejichž HDP na obyvatele činí 75 % průměru EU-27, nebo je nižší, nebo až o 10 procentních bodů v jiných nejvzdálenějších regionech.

181.

Intenzity podpory stanovené v bodě 179 lze rovněž zvýšit v oblastech uvedených v pododdílech 7.4.4 a 7.4.5, pokud intenzita podpory pro velké podniky v dané oblasti nepřesáhne 70 %.

7.4.2. Maximální intenzity podpory v oblastech podle písmene c)

182.

Intenzita podpory pro velké podniky nesmí přesáhnout:

1)	20 % v řídce osídlených oblastech a v oblastech (regiony NUTS 3 nebo části regionů NUTS 3), které sdílejí pozemní hranici se zemí mimo EHP nebo ESVO;

2)	15 % v bývalých oblastech podle písmene a);

3)	10 % v předem nestanovených oblastech podle písmene c), jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 100 % průměru EU-27 a nezaměstnanost je nižší než 100 % průměru EU-27;

4)	15 % v jiných předem nestanovených oblastech podle písmene c).

183.

V bývalých oblastech podle písmene a) lze do 31. prosince 2024 intenzitu podpory ve výši 15 %, která je stanovena v bodě 182 odst. 2), zvýšit až o 5 procentních bodů.

184.

Přiléhá-li oblast podle písmene c) k oblasti podle písmene a), mohou být maximální intenzity podpory stanovené v bodě 182 v těch regionech NUTS 3 nebo částech regionů NUTS 3 v této oblasti podle písmene c), které přiléhají k oblasti podle písmene a), zvýšeny podle potřeby tak, aby rozdíl v intenzitách podpory mezi těmito dvěma oblastmi nepřesahoval 15 procentních bodů.

185.

Intenzity podpory stanovené v bodě 182 lze rovněž zvýšit v oblastech uvedených v pododdíle 7.4.5.

7.4.3. Zvýšené intenzity podpory ve prospěch malých a středních podniků

186.

Intenzity podpory stanovené v pododdílech 7.4.1 a 7.4.2 lze v případě malých podniků zvýšit až o 20 procentních bodů a v případě středních podniků až o 10 procentních bodů (85).

7.4.4. Zvýšené intenzity podpory pro území určená pro podporu z FST (86)

187.

Maximální intenzity podpory stanovené v pododdíle 7.4.1 lze zvýšit o 10 procentních bodů pro území určená pro podporu z FST v územním plánu spravedlivé transformace členského státu schváleném Komisí pod podmínkou, že se tato území nacházejí v podporovaných oblastech podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy (87).

7.4.5. Zvýšené intenzity podpory pro regiony s úbytkem obyvatelstva

188.

Maximální intenzity podpory stanovené v pododdíle 7.4.1 lze zvýšit o 10 procentních bodů a maximální intenzity podpory stanovené v pododdíle 7.4.2 lze zvýšit o 5 procentních bodů pro regiony NUTS 3, jejichž úbytek počtu obyvatel v období 2009–2018 představuje více než 10 % (88).

7.5. Oznámení map regionální podpory a jejich posouzení

189.

Každý členský stát by měl po zveřejnění těchto pokynů v Úředním věstníku Evropské unie oznámit Komisi jedinou mapu regionální podpory použitelnou od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2027. Každé oznámení by mělo obsahovat informace uvedené v příloze V.

190.

Komise přezkoumá u každého členského státu jeho oznámenou mapu regionální podpory, a pokud mapa splňuje podmínky stanovené v těchto pokynech, přijme rozhodnutí o jejím schválení. Všechny mapy regionální podpory budou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie a budou tvořit nedílnou součást těchto pokynů.

7.6. Změny

7.6.1. Rezerva týkající se počtu obyvatel

191.

Členské státy se mohou z vlastní iniciativy rozhodnout, že vytvoří rezervu týkající se podílu obyvatelstva, která představuje rozdíl mezi maximálním podílem obyvatelstva pro daný členský stát, jak byl určen Komisí (89), a podílem obyvatelstva použitým pro oblasti podle písmene a) a c) určené v jeho mapě regionální podpory.

192.

Jestliže se členský stát rozhodne, že takovou rezervu vytvoří, může ji kdykoli využít k doplňování nových oblastí podle písmene c) do své mapy až do dosažení maximálního podílu obyvatelstva pro tento stát. Členské státy mohou za tímto účelem použít nejaktuálnější sociálně-ekonomické údaje poskytnuté Eurostatem nebo národním statistickým úřadem nebo údaje, které pocházejí z jiných uznaných zdrojů. Počet obyvatel daných oblasti podle písmene c) by měl být vypočten na základě údajů o počtu obyvatel použitém při sestavování původní mapy.

193.

Před provedením změny musí členský stát pokaždé oznámit Komisi, že hodlá použít svoji rezervu týkající se počtu obyvatel k tomu, aby doplnil novou oblast podle písmene c).

7.6.2. Přezkum v polovině období

194.

Přezkum map regionální podpory v polovině období, jenž zohlední aktualizované statistické údaje, se uskuteční v roce 2023. Komise sdělí podrobné údaje týkající se tohoto přezkumu v polovině období do června 2023.

8. ZMĚNA POKYNŮ K REGIONÁLNÍ STÁTNÍ PODPOŘE NA OBDOBÍ 2014–2020

195.

Do svého oznámení podle bodu 189 může členský stát rovněž zahrnout změnu své mapy regionální podpory na období 2014–2021 (90) s cílem nahradit oblasti, které jsou způsobilé pro podporu podle pokynů k regionální státní podpoře na období 2014–2020, oblastmi, které jsou způsobilé pro podporu na mapě, již Komise schválí podle bodu 190 těchto pokynů. Revidovaná mapa regionální podpory bude platná ode dne přijetí rozhodnutí Komise o oznámené změně mapy regionální podpory na období 2014–2021 do 31. prosince 2021. V tomto rozhodnutí budou rovněž uvedeny maximální intenzity podpory platné v oblastech způsobilých pro podporu podle pozměněné mapy regionální podpory na období 2014–2021 odpovídající maximálním intenzitám podpory stanoveným v pokynech k regionální státní podpoře na období 2014–2020. Pozměněná mapa bude tvořit nedílnou součást pokynů k regionální státní podpoře na období 2014–2020 v souladu s bodem 179 uvedených pokynů.

196.

Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020 se mění takto:

1)	bod 20 písm. r) se nahrazuje tímto: „‚mapou regionální podpory‘ se rozumí seznam oblastí, které určil členský stát v souladu s podmínkami stanovenými v těchto pokynech nebo v pokynech k regionální státní podpoře použitelných od 1. ledna 2022 a který schválila Komise;

za bod 185 se vkládá následující bod 185a:

„5.6.3 Změna na základě pokynů k regionální státní podpoře použitelných od 1. ledna 2022

185a.

Členský stát může požádat o změnu své mapy regionální podpory v souladu s oddílem 7.6 pokynů k regionální státní podpoře použitelných ode dne 1. ledna 2022.“

9. POUŽITELNOST PRAVIDEL PRO REGIONÁLNÍ PODPORU

197.

Komise při posuzování slučitelnosti veškeré regionální podpory podléhající oznámení, která bude nebo má být poskytnuta po dni 31. prosince 2021, použije zásady stanovené v těchto pokynech.

198.

Oznámení režimů regionální podpory nebo opatření podpory, která má být poskytnuta po 31. prosinci 2021, nelze považovat za úplná, dokud Komise nepřijme rozhodnutí, jímž dotčenému členskému státu schválí mapu regionální podpory, a to v souladu s postupem uvedeným v oddíle 7.5.

199.

Provádění těchto pokynů povede k určitým změnám v pravidlech pro poskytování regionální podpory v EU. Proto je nezbytné přezkoumat, zda jsou všechny stávající (91) režimy regionální podpory, včetně režimů investiční podpory a provozní podpory s dobou trvání po roce 2021, i nadále odůvodněné a účinné.

200.

Z těchto důvodů navrhuje Komise členským státům následující vhodná opatření podle čl. 108 odst. 1 Smlouvy:

1)	členské státy musí omezit provádění všech stávajících režimů regionální podpory pouze na podporu, jež má být poskytnuta nejpozději do 31. prosince 2021;

členské státy musí pozměnit i další stávající režimy horizontální podpory, z nichž vyplývá specifický přístup k podpoře pro projekty v podporovaných oblastech, aby zajistily, že podpora, jež má být poskytnuta po dni 31. prosince 2021, bude v souladu s mapou regionální podpory použitelnou k datu, kdy je podpora poskytnuta;

3)	členské státy by měly potvrdit přijetí opatření navržených v bodech 1) a 2) do jednoho měsíce od zveřejnění těchto pokynů v Úředním věstníku Evropské unie.

10. PODÁVÁNÍ ZPRÁV A MONITOROVÁNÍ

201.

V souladu s nařízením Rady (EU) 2015/1589 (92) a nařízením Komise (ES) č. 794/2004 (93) musí členské státy podávat Komisi každoroční zprávy.

202.

Členské státy musí vést podrobné záznamy o všech opatřeních podpory. Tyto záznamy musí obsahovat veškeré informace nezbytné k posouzení, zda byly splněny podmínky týkající se způsobilých nákladů a maximálních intenzit podpory. Členské státy musí tyto záznamy uchovávat po dobu deseti let od data poskytnutí podpory a na vyžádání je musí předložit Komisi.

11. REVIZE

203.

Komise může kdykoli rozhodnout o změně těchto pokynů, jestliže to bude nutné z důvodů, které souvisejí s politikou hospodářské soutěže, či v zájmu zohlednění jiných politik EU a mezinárodních závazků nebo z jiných opodstatněných důvodů.

(1) Oblasti způsobilé pro regionální podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, běžně označované jako oblasti podle písmene a), jsou převážně oblasti nejvíce znevýhodněné v rámci EU z hlediska hospodářského rozvoje. Oblasti způsobilé podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, označované jako oblasti podle písmene c), také bývají znevýhodněné, ale v menším rozsahu.

(2) Podle čl. 174 prvního a druhého pododstavce Smlouvy „Unie za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Unie se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů“.

(3) Komise pro účely těchto pokynů mezi „členské státy“ zahrnuje i území Severního Irska, jak bylo dohodnuto v Protokolu o Irsku/Severním Irsku připojeném k Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii.

(4) Regionální navýšení podpory poskytované pro tyto účely se proto nepovažují za regionální podporu.

(5) Členské státy mohou tyto oblasti určit na mapě regionální podpory na základě podmínek stanovených v oddíle 7.

(6) Viz rozsudek ze dne 17. září 1980, Philip Morris Holland BV v. Komise Evropských společenství, C-730/79, ECLI:EU:C:1980:209, bod 17 a rozsudek ze dne 14. ledna 1997, Španělsko v. Komise, C-169/95, ECLI:EU:C:1997:10, bod 20.

(7) Viz rozsudek ze dne 12. prosince 1996, AIUFFASS a AKT v. Komise, T-380/94, ECLI:EU:T:1996:195, bod 54.

(8) Viz pracovní dokument útvarů Komise o výsledcích kontroly účelnosti ze dne 30. října 2020 – SWD(2020) 257 final.

(9) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 11. prosince 2019 – COM(2019) 640 final.

(10) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. března 2020 – COM(2020) 102 final.

(11) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 19. února 2020 – COM(2020) 67 final.

(12) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (COM(2020) 22 final).

(13) Úř. věst. C 91 I, 20.3.2020, s. 1.

(14) Podle definice v příloze VI.

(15) „Hnědým uhlím“ se rozumí uhlí nízké kvality kategorie C nebo ortolignit a uhlí nízké kvality kategorie B nebo metalignit, jak jsou definovány v mezinárodním systému kodifikace uhlí zavedeném Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů.

(16) „Černým uhlím“ se rozumí uhlí vysoké, střední a nízké kvality kategorie A a B, jak je definováno v mezinárodním systému kodifikace uhlí zavedeném Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů a jak jej upřesňuje rozhodnutí Rady ze dne 10. prosince 2010 o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů (Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 24).

(17) Na toto odvětví se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(18) Na státní podporu prvovýroby, zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů, jejichž výsledkem jsou zemědělské produkty uvedené v příloze I Smlouvy, a lesnictví se použijí pravidla stanovená v pokynech ke státní podpoře v odvětví zemědělství a lesnictví (Úř. věst. C 204, 1.7.2014, s. 1).

(19) Dopravou se rozumí letecká, námořní, silniční, železniční a vnitrozemská vodní přeprava cestujících nebo služby v oblasti nákladní dopravy pro cizí potřebu. Tyto pokyny se rovněž nevztahují na dopravní infrastrukturu podléhající zvláštním pokynům, jako jsou letiště (viz sdělení Komise – Pokyny ke státní podpoře letišť a leteckých společností (Úř. věst. C 99, 4.4.2014, s. 3)).

(20) Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (Úř. věst. C 25, 26.1.2013, s. 1).

(21) Komise posoudí slučitelnost státní podpory v odvětví energetiky na základě pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (Úř. věst. C 200, 28.6.2014, s. 1).

(22) Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(23) Tato odchylka se použije pouze tehdy, bude-li na základě návrhu Komise uvedeného v poznámce pod čarou č. 12 přijato nařízení, a její trvání je omezeno na dobu existence FST.

(24) V územním plánu spravedlivé transformace je třeba prokázat, že investice do těchto podniků jsou nezbytné k vyrovnání ztráty pracovních míst v důsledku transformace, již nelze kompenzovat vytvořením pracovních míst v malých a středních podnicích.

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(26) Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1). Jak je vysvětleno v bodě 23 uvedených pokynů, vzhledem k tomu, že je ohrožena jeho vlastní existence, nemůže být podnik v obtížích považován za prostředek k prosazování jiných politických cílů veřejného zájmu, dokud není zajištěna jeho životaschopnost.

(27) Viz rozsudek ze dne 13. září 1995, TWD Textilwerke Deggendorf GmbH v. Komise Evropských společenství, spojené věci T-244/93 a T-486/93, ECLI:EU:T:1995:160, bod 56.

(28) Pro účely těchto pokynů zahrnuje pojem výrobku rovněž služby.

(29) Aktuálně to jsou: Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik, Mayotte, Réunion, Svatý Martin, Azory, Madeira a Kanárské ostrovy (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 195). Svatý Martin není zahrnut do klasifikace NUTS 2021.

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1), ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1755 (Úř. věst. L 270, 24.10.2019, s.1). Údaje použité v těchto pokynech vycházejí z této klasifikace NUTS 2021.

(31) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(32) Nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 1).

(33) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(34) Zařízením prodejce se rozumí pořízení (nebo vlastní výroba) strojů, nástrojů nebo zařízení a souvisejícího softwaru podnikem (na úrovni skupiny), které jsou pořízeny (nebo vyrobeny) nikoli pro použití v některé z jeho provozoven (na úrovni skupiny), ale jsou dány k dispozici vybraným dodavatelům za účelem výroby produktů, které mají být vyrobeny v prostorách dodavatele a které budou sloužit jako meziprodukty pro výrobní proces podniku. Aktiva tvořená zařízením prodejce zůstávají majetkem nabývajícího podniku, ale dodavatelé je mají k dispozici pro plnění úkolů a za podmínek stanovených ve smlouvě o dodávkách nebo podobné dohodě. Jsou spojeny s přesně vymezenými operacemi zpracování nebo montáže v jedné nebo více provozovnách podniku (na úrovni skupiny) a mohou být vráceny vlastníkovi po dokončení objednávky nebo skončení platnosti či ukončení rámcové smlouvy.

(35) Jak je definováno v bodě 19 odst. 13) a 14).

(36) Viz rozsudky Soudního dvora ze dne 19. září 2000, Německo v. Komise, C-156/9, EU:C:2000:467, bod 78 a ze dne 22. prosince 2008, Régie Networks v. Rhone Alpes Bourgogne, C-333/0, ECLI:EU:C:2008:764, body 94 až 116.

(37) Viz příloha VII.

(38) Povinnost zachovat investici v dané oblasti po dobu alespoň pěti let (tří let v případě malých a středních podniků) nebrání nahrazení zařízení nebo vybavení, které v tomto období zastaraly nebo přestaly fungovat, za předpokladu, že hospodářská činnosti bude v dané oblasti zachována po stanovenou minimální dobu. Na výměnu strojů nebo zařízení však regionální podporu nelze poskytnout.

(39) Požadavek na vlastní příspěvek ve výši 25 % uvedený v bodě 48 se nevztahuje na investiční podporu poskytnutou na investice v nejvzdálenějších regionech, pokud je nižší příspěvek nezbytný k tomu, aby se plně využila maximální intenzita podpory.

(40) To není případ např. dotovaných úvěrů, veřejných půjček vlastního kapitálu nebo veřejných podílů, které nesplňují zásadu tržního investora, ani státních záruk s prvky podpory, ani veřejné podpory poskytnuté v rámci pravidla de minimis.

(41) Není-li uvedeno jinak, vztahují se na podporu ad hoc stejné požadavky jako na jednotlivou podporu poskytovanou na základě režimu.

(42) Tyto investice mohou vytvářet podmínky umožňující další investice, jež jsou životaschopné bez další podpory.

(43) Hypotetické scénáře jsou uvedeny v bodě 64.

(44) Čistá současná hodnota projektu představuje rozdíl mezi kladnými a zápornými peněžními toky během celé doby trvání investice, diskontovanými na jejich současnou hodnotu (obvykle za použití kapitálových nákladů).

(45) Vnitřní míra návratnosti nevychází z účetního zisku v daném roce, ale zohledňuje budoucí peněžní toky, které investor očekává za celou dobu trvání investice. Je definována jako diskontní sazba, při níž se čistá současná hodnota peněžních toků rovná nule.

(46) Pokud je však vývoj budoucích nákladů a příjmů spojen s vysokým stupněm nejistoty a dochází k silné informační asymetrii, může se veřejný orgán rovněž rozhodnout přijmout modely vyrovnávací platby, které nejsou zcela stanoveny předem, ale částečně předem a částečně ex post (např. s použitím zpětného vyžádání, aby bylo umožněno rozdělení neočekávaných zisků).

(47) Viz oddíl 7.4 týkající se map regionální podpory.

(48) Vyjádřeno jako hrubý grantový ekvivalent.

(49) Tamtéž.

(50) Při porovnávání hypotetických scénářů musí být podpora diskontována pomocí stejného faktoru jako příslušná investice a hypotetické scénáře.

(51) Požadavek, aby maximální přípustnou intenzitu podpory na projekt vypočetl předem první orgán poskytující podporu, se neuplatní, pokud je podpora poskytována prostřednictvím automatického režimu (režimů) podpory formou daňového zvýhodnění. V takovém případě kontroly kumulace v zásadě nejsou možné v době poskytnutí podpory a je třeba je provést při jejím vyplacení.

(52) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259) nebo nařízení o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) použitelné na programové období 2021–2027, podle toho, které z nich se použije na danou počáteční investici.

(53) Včetně případů, kdy jsou režimy provozní podpory oznámeny za účelem prodloužení platnosti stávajících opatření podpory.

(54) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(55) K tomu by mohlo docházet i v případě, kdy podpora narušuje fungování hospodářských nástrojů zavedených za účelem internalizace těchto negativních externalit (např. tím, že ovlivňuje cenové signály systému EU pro obchodování s emisemi nebo podobného nástroje).

(56) Komise posoudí trh z hlediska objemu a hodnoty a vezme v potaz fázi hospodářského cyklu.

(57) Za účelem ověření této skutečnosti by se měl použít standardní použitelný limit podpory v oblastech podle písmene c), které sousedí s oblastmi podle písmene a), a to bez ohledu na zvýšené intenzity podpory podle bodu 184.

(58) U investičních projektů, které zahrnují výrobu několika různých výrobků, musí být posouzen každý výrobek.

(59) K těmto překážkám pro vstup patří právní překážky (zejména práva duševního vlastnictví), úspory z rozsahu a ze sortimentu a překážky s ohledem na přístup k sítím a infrastruktuře. Pokud se podpora týká trhu, na němž je příjemce podpory dlouhodobě etablovaným subjektem, mohou možné překážky pro vstup na trh zvýšit případnou významnou tržní sílu příjemce podpory, a tudíž i případné negativní účinky této tržní síly.

(60) Pokud jsou na trhu kupující, kteří mají silné postavení, je méně pravděpodobné, že příjemce podpory bude moci vůči těmto kupujícím zvýšit ceny.

(61) „Stránka, na níž lze veřejně vyhledávat v databázi Transparentnost státní podpory“, je k dispozici na této internetové stránce:https://webgate.ec.europa.eu/competition/transparency/public?lang=cs.

(62) Podle definice v článku 21 nařízení (ES) č. 1299/2013.

(63) Pokud neexistuje formální požadavek na podání ročního přiznání, bude za datum poskytnutí podpory pro účely kódování považován 31. prosinec roku, na který byla podpora poskytnuta.

(64) Pracovní dokument útvarů Komise, Společná metodika pro hodnocení státní podpory, Brusel, 28.5.2014, SWD(2014) 179 final, nebo případné následné dokumenty.

(65) Na mapě regionální podpory by měly být rovněž určeny řídce a velmi řídce osídlené oblasti.

(66) Úř. věst. C 209, 23.7.2013, s. 1.

(67) Při stanovení tohoto stropu se využívají údaje Eurostatu o počtu obyvatelstva z roku 2018. Tento strop bude představovat 48 % celkového počtu obyvatelstva EU-27 v roce 2020 – (Evropská unie – 27 zemí (od roku 2020)).

(68) Rozsudek ze dne 14. října 1987, Německo v. Komise, C-248/84, EU:C:1987:437, bod 19; rozsudek ze dne 14. ledna 1997, Španělsko v. Komise, C-169/95, EU:C:1997:10, bod 15 a rozsudek ze dne 7. března 2002, Itálie v. Komise, C-310/99, EU:C:2002:143, bod 77.

(69) Odkaz na regiony s HDP na obyvatele, které nedosahuje 75 % průměru EU-27, byl učiněn ve sdělení Komise o způsobu použití čl. 92 odst. 3 písm. a) a c) na regionální podporu (Úř. věst. C 212, 12.8.1988, s. 2).

(70) I ve všech následných odkazech na HDP na obyvatele je HDP vyjádřen standardem kupní síly.

(71) Tyto údaje se týkají období 2016–2018. Ve všech následných odkazech na HDP na obyvatele ve vztahu k průměru EU-27 vycházejí údaje z průměru regionálních údajů Eurostatu za období 2016–2018 (aktualizovaných 23.3.2020).

(72) Německo v. Komise, C-248/84, citováno výše, bod 19.

(73) Seznam oblastí podle písmene a) byl v roce 2016 pozměněn. Viz sdělení Komise, kterým se mění příloha I pokynů k regionální státní podpoře na období 2014–2020 (přezkum map regionální podpory v polovině období) (Úř. věst. C 231, 25.6.2016, s. 1).

(74) Tento aspekt bezpečnostní sítě se vztahuje na Německo, Irsko, Maltu, a Slovinsko.

(75) Tento minimální podíl obyvatelstva se vztahuje na Dánsko a Lucembursko.

(76) Tato prahová hodnota počtu obyvatel se v případě členských států, jejichž podíl obyvatelstva v předem nestanovených oblastech podle písmene c) činí méně než 1 milion, snižuje na 50 000 obyvatel a v případě členských států s počtem obyvatel nižším než 1 milion na 10 000 obyvatel.

(77) Pokud jde o nezaměstnanost, měly by výpočty vycházet z regionálních údajů zveřejňovaných národním statistickým úřadem s využitím průměru za poslední tři roky, za které jsou tyto údaje k dispozici (k okamžiku oznámení mapy regionální podpory). Míra nezaměstnanosti ve vztahu k průměru daného státu se vypočítává na tomto základě, není-li v těchto pokynech stanoveno jinak.

(78) K výpočtu, zda je HDP na obyvatele příslušného ostrova nebo sousední oblasti rovno průměru EU-27 nebo nižší, mohou členské státy použít údaje, které poskytne jejich národní statistický úřad nebo které pocházejí z jiných uznaných zdrojů.

(79) K výpočtu, zda míra nezaměstnanosti příslušného ostrova nebo sousední oblasti dosahuje 115 % vnitrostátního průměru nebo je vyšší, mohou členské státy použít údaje, které poskytne jejich národní statistický úřad nebo které pocházejí z jiných uznaných zdrojů.

(80) Tato prahová hodnota počtu obyvatel se v případě členských států, jejichž podíl obyvatelstva v předem nestanovených oblastech podle písmene c) je nižší než 1 milion, snižuje na 25 000 obyvatel, v případě členských států s celkovým počtem obyvatel nižším než 1 milion na 10 000 obyvatel a v případě ostrovů a sousedních oblastí charakterizovaných podobnou zeměpisnou izolací na 5 000 obyvatel.

(81) Pro účely použití kritéria 5 musí členské státy prokázat, že daná oblast prochází zásadními strukturálními změnami nebo jeho hospodářství vykazuje vážný relativní pokles, a to tím, že porovnají dotčené oblasti se situací v jiných oblastech téhož členského státu nebo v jiných členských státech, a to na základě sociálně-ekonomických ukazatelů týkajících se strukturálních podnikových statistik, trhů práce, účtů domácností, vzdělávání nebo jiných podobných ukazatelů. Členské státy mohou za tímto účelem použít údaje, které poskytne jejich národní statistický úřad nebo které pocházejí z jiných uznaných zdrojů. Pokud jde o území určená pro podporu z FST v územním plánu spravedlivé transformace členského státu, který schválila Komise, toto odůvodnění není nutné, neboť se má za to, že strukturální změna je prokázána v rámci plánu spravedlivé transformace.

(82) Místní správní jednotky jsou definovány v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1755 .

(83) Členský stát však může určit i části místní správní jednotky, za předpokladu, že počet obyvatel dotčené místní správní jednotky převyšuje minimální počet obyvatel vyžadovaný pro sousední oblasti v rámci kritéria 1 nebo 5 (včetně snížených prahových hodnot počtu obyvatel pro tato kritéria) a že počet obyvatel těchto částí uvedené místní správní jednotky činí alespoň 50 % minimálního počtu obyvatel požadovaného v rámci použitelného kritéria.

(84) V případě ostrovů se správní hranicí rozumí i námořní hranice s jinými správními jednotkami daného členského státu.

(85) Zvýšené intenzity podpory ve prospěch malých a středních podniků se neuplatní na podporu poskytovanou na velké investiční projekty.

(86) Tento oddíl se použije pouze tehdy, bude-li na základě návrhu Komise uvedeného v poznámce pod čarou 12 přijato nařízení.

(87) Mapy regionální podpory lze na tomto základě aktualizovat, nebudou-li v době přijetí mapy tyto oblasti ještě známy.

(88) Viz příloha IV.

(89) Viz příloha I.

(90) Mapa regionální podpory schválená Komisí podle pokynů k regionální státní podpoře na období 2014–2020, která platí pro období od 1. července 2014 do 31. prosince 2021.

(91) Opatření podpory prováděná podle obecného nařízení o blokových výjimkách nejsou považována za stávající režimy podpory. Režimy podpory zavedené v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy se nepovažují za stávající režimy podpory s výjimkou případů, kdy jsou považovány za stávající podporu podle čl. 17 odst. 3 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9).

(92) Nařízení Rady (EU) 2015/1589.

(93) Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).

PŘÍLOHA I

Podíl obyvatelstva členských států, na který se vztahuje regionální podpora v období 2022–2027

Belgie	Regiony NUTS	HDP na obyvatele (1)	Procentní podíl počtu obyvatel státu (2)
Oblasti podle písmene a)	BE34 Prov. Luxembourg (BE)	73,00	2,50 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	23,33 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	25,83 %

Bulharsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	BG31 Северозападен / Severozapaden	31,67	10,66 %
	BG32 Северен централен / Severen tsentralen	34,33	11,24 %
	BG33 Североизточен / Severoiztochen	40,33	13,26 %
	BG34 Югоизточен / Yugoiztochen	43,00	14,74 %
	BG42 Южен централен / Yuzhen tsentralen	35,00	20,13 %
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (bývalé oblasti podle písmene a))	BG41 Югозападен / Yugozapaden	81,33	29,97 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	100,00 %

Česko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	CZ04 Severozápad	63,67	10,50 %
	CZ05 Severovýchod	75,00	14,22 %
	CZ07 Střední Morava	73,33	11,43 %
	CZ08 Moravskoslezsko	74,33	11,33 %
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (bývalé oblasti podle písmene a))	CZ02 Střední Čechy	82,67	12,81 %
	CZ03 Jihozápad	78,00	11,52 %
	CZ06 Jihovýchod	82,67	15,94 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	87,76 %

Dánsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	7,50 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	7,50 %

Německo	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	18,10 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	18,10 %

Estonsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (bývalé oblasti podle písmene a))	EE00 Eesti	79,33	100,00 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	100,00 %

Irsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	35,90 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	35,90 %

Řecko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	EL41 Βόρειο Αιγαίο / Voreio Aigaio	49,00	2,01 %
	EL42 Νότιο Αιγαίο / Notio Aigaio	73,67	3,19 %
	EL43 Κρήτη / Kriti	58,33	5,91 %
	EL51 Aνατολική Μακεδονία, Θράκη / Anatoliki Makedonia, Thraki	47,67	5,59 %
	EL52 Κεντρική Μακεδονία / Kentriki Makedonia	53,67	17,47 %
	EL53 Δυτική Μακεδονία / Dytiki Makedonia	59,67	2,50 %
	EL54 Ήπειρος / Ipeiros	48,67	3,11 %
	EL61 Θεσσαλία / Thessalia	52,67	6,71 %
	EL62 Ιόνια Νησιά / Ionia Nisia	63,33	1,90 %
	EL63 Δυτική Ελλάδα / Dytiki Elláda [EL643 Ευρυτανία / řídce osídlená oblast Evrytania]	50,33	6,12 %
	EL64 Στερεά Ελλάδα / Sterea Elláda	62,33	5,18 %
	EL65 Πελοπόννησος / Peloponnisos	56,67	5,36 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	17,28 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027			82,34 %

Španělsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	ES42 Castilla-La Mancha [ES423 řídce osídlená oblast Cuenca]	72,33	4,35 %
	ES43 Extremadura	66,67	2,28 %
	ES61 Andalucía	68,33	17,99 %
	ES63 Ciudad de Ceuta	72,67	0,18 %
	ES64 Ciudad de Melilla	67,00	0,18 %
	ES70 Canarias	75,00	4,68 %
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (bývalé oblasti podle písmene a))	ES62 Región de Murcia	76,67	3,17 %
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (řídce osídlené oblasti)	ES242 Teruel	—	0,29 %
	ES417 Soria	—	0,19 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	32,99 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	66,29 %

Francie	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	FRY1 Guadeloupe	73,00	0,63 %
	FRY2 Martinique	77,00	0,55 %
	FRY3 Guyane	50,33	0,42 %
	FRY4 La Réunion	70,00	1,28 %
	FRY5 Mayotte	32,67:	0,40 %:
	Svatý Martin (*)	:	:
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	28,68 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	31,95 %

Chorvatsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	HR02 Panonska Hrvatska	41,58	27,02 %
	HR03 Jadranska Hrvatska [HR032 řídce osídlená oblast Ličko-senjska županija]	60,33	33,48 %
	HR06 Sjeverna Hrvatska	48,43	20,04 %
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (bývalé oblasti podle písmene a))	HR05 Grad Zagreb	109,24	19,46 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	100,00 %

Itálie	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	ITF2 Molise	69,33	0,51 %
	ITF3Campania	62,67	9,62 %
	ITF4 Puglia	63,33	6,68 %
	ITF5 Basilicata	74,67	0,94 %
	ITF6 Calabria	57,33	3,23 %
	ITG1 Sicilia	59,67	8,30 %
	ITG2 Sardegna	70,33	2,72 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	9,99 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	41,99 %

Kypr	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	49,46 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	49,46 %

Lotyšsko

Regiony NUTS

HDP na obyvatele

Procentní podíl počtu obyvatel státu

Oblasti podle písmene a)

LV00 Latvija

[LV008 řídce osídlená oblast Vidzeme]

67,00

100,00 %

Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027

—

100,00 %

Litva	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	LT02 Vidurio ir vakarų Lietuvos regionas	65,00	71,16 %
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (bývalé oblasti podle písmene a))	LT01 Sostinės regionas	113,67	28,84 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	100,00 %

Lucembursko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	7,50 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	7,50 %

Maďarsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	HU12 Pest	55,00	13,00 %
	HU21 Közép-Dunántúl	65,33	10,81 %
	HU22 Nyugat-Dunántúl	72,67	10,10 %
	HU23 Dél-Dunántúl	47,33	9,03 %
	HU31 Észak-Magyarország	47,67	11,57 %
	HU32 Észak-Alföld	44,33	14,89 %
	HU33 Dél-Alföld	50,00	12,69 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	82,09 %

Malta	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	70,00 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	70,00 %

Nizozemsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	8,98 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	8,98 %

Rakousko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	22,42 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	22,42 %

Polsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	PL21 Małopolskie	63,67	8,84 %
	PL22 Śląskie	72,33	11,82 %
	PL42 Zachodniopomorskie	58,33	4,43 %
	PL43 Lubuskie	58,00	2,64 %
	PL52 Opolskie	55,33	2,57 %
	PL61 Kujawsko-Pomorskie	56,33	5,41 %
	PL62 Warmińsko-Mazurskie	49,00	3,73 %
	PL63 Pomorskie	67,67	6,06 %
	PL71 Łódzkie	65,00	6,43 %
	PL72 Świętokrzyskie	50,00	3,24 %
	PL81 Lubelski	47,67	5,52 %
	PL82 Podkarpackie	49,33	5,54 %
	PL84 Podlaskie	49,67	3,08 %
	PL92 Mazowiecki regionalny	59,33	6,12 %
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (bývalé oblasti podle písmene a))	PL41 Wielkopolskie	75,67	9,09 %
	PL51 Dolnośląskie	77,00	7,55 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	0,82 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	92,90 %

Portugalsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	PT11 Norte	65,67	34,76 %
	PT16 Centro (PT)	67,33	21,63 %
	PT18 Alentejo	72,67	6,89 %
	PT20 Região Autónoma dos Açores	69,00	2,37 %
	PT30 Região Autónoma da Madeira	76,00	2,47 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	2,11 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	70,23 %

Rumunsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	RO11 Nord-Vest	58,33	13,13 %
	RO12 Centru	60,00	11,93 %
	RO21 Nord-Est	39,67	16,48 %
	RO22 Sud-Est	52,67	12,37 %
	RO31 Sud-Muntenia	49,33	15,14 %
	RO41 Sud-Vest Oltenia	46,67	9,96 %
	RO42 Vest	66,00	9,15 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	1,19 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	89,34 %

Slovinsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	SI03 Vzhodna Slovenija	70,67	52,71 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	17,29 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	70,00 %

Slovensko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	SK02 Západné Slovensko	66,67	33,55 %
	SK03 Stredné Slovensko	58,00	24,60 %
	SK04 Východné Slovensko	52,00	29,82 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	87,97 %

Finsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (řídce osídlené oblasti)	FI1D1 Etelä-Savo	—	2,67 %
	FI1D2 Pohjois-Savo	—	4,46 %
	FI1D3 Pohjois-Karjala	—	2,95 %
	FI1D5 Keski-Pohjanmaa	—	1,24 %
	FI1D7 Lappi	—	3,24 %
	FI1D8 Kainuu	—	1,34 %
	FI1D9 Pohjois-Pohjanmaa	—	7,43 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	3,52 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	26,86 %

Švédsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (řídce osídlené oblasti)	SE312 Dalarnas län	—	2,81 %
	SE321 Västernorrlands län	—	2,42 %
	SE322 Jämtlands län	—	1,27 %
	SE331 Västerbottens län	—	2,63 %
	SE332 Norrbottens län	—	2,48 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	9,98 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	21,60 %

(1) Měřeno paritou kupní síly, průměr za tři roky, tj. 2016–2018 (EU-27 = 100) (aktualizováno 23. 3. 2020).

(2) Na základě údajů Eurostatu o počtu obyvatel za rok 2018.

(*) Svatý Martin je nejvzdálenější region, ale není zahrnut do klasifikace NUTS 2021. Francie může při stanovení maximální použitelné intenzity podpory použít údaje poskytnuté jejím statistickým úřadem nebo údaje, které pocházejí z jiných uznaných zdrojů.

Severní Irsko (*)	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel (1)
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	100,00 %
Celkový podíl obyvatelstva 2022–2027	—	—	100,00 %