|
19.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 136/11 |
Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33
(2021/C 136/08)
Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).
OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY, KTERÝM SE MĚNÍ JEDNOTNÝ DOKUMENT
„CRÉMANT DU JURA“
PDO-FR-A0740-AM01
Datum oznámení: 2. února 2021
POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY
1. Aktualizace seznamu obcí v zeměpisné oblasti
Mění se kapitola I specifikace chráněného označení původu „Crémant du Jura“.
V části IV bodu 1 písm. a) se zavádí odkaz na úřední zeměpisný kodex z roku 2018 a aktualizuje se seznam obcí. Doplňuje se rovněž datum schválení příslušným vnitrostátním výborem Národního ústavu pro kontrolu původu a jakosti v revidované zeměpisné oblasti označení. Tyto změny jsou redakční a v ničem nemění okruh zeměpisné oblasti označení. Staly se nezbytnými z důvodu sloučení nebo převodu obcí či částí obcí, či z důvodu změny názvu. Díky novému znění lze obce nacházející se v zeměpisné oblasti ve specifikaci nadále zřetelně identifikovat.
V části IV bodu 1 písm. b) se provádějí stejné změny z týchž důvodů.
Bod 1.6 „Vymezená zeměpisná oblast“ v jednotném dokumentu se odpovídajícím způsobem mění.
Za písmena a) a b) se doplňuje věta: „Mapy znázorňující vymezenou zeměpisnou oblast jsou dostupné na internetových stránkách Národního ústavu pro původ a kvalitu“, aby o této skutečnosti měly informaci hospodářské subjekty.
Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.
2. Hustota výsadby
V kapitole I části VI bodu 1 písm. a): se doplňuje, že „pozemky mohou mít uličky o šířce 2 až 3,2 m, a to maximálně každých šest řad, aby jimi bylo možné projet vhodným strojním zařízením.“ Pravidlo dosud zakazovalo vzdálenost mezi řádky větší než 2 metry.
Spon mezi řadami je zásadním předpokladem při výpočtu exponované plochy rostlinného pokryvu, tedy plochy, jež tvoří součást výpočtu zamýšlené úrovně výnosnosti vinice s označením původu. Do specifikace byla rovněž zařazena definice průměrného sponu, aby se zaručila kontrolovatelnost tohoto ustanovení.
Tato nová pravidla doplněná do specifikace jsou přenesena do bodu 1.5 Enologické postupy jednotného dokumentu.
3. Pravidla pro vyvazování a výšku listové stěny
V kapitole I části VI bodu 1 písm. c): se změnilo pravidlo týkající se výše listové stěny po vyvázání tak, aby se vztahovalo na vinice s průměrným sponem mezi řadami větším než 1,6 m, rovným 2 m nebo menším a vinice s průměrným sponem mezi řadami rovným 1,6 m nebo menším. Nicméně u těchto obou druhů vinice se doplňuje, že „výše listové stěny po vyvázání musí umožnit, aby byla k dispozici vnější plocha rostlinného pokryvu alespoň 1,2 čtverečního metru pro produkci jednoho kilogramu hroznů“.
Tato doplnění k postupům hospodářských subjektů zaručují dostatečnou exponovanou listovou plochu, která umožní uspokojivé zrání hroznů. Doplnění těchto informací bylo nezbytné, jelikož na vinicích v oblasti Jura je tento druh vína produkován z vinné révy vysazené v hustotách vyšších, než je minimální hustota výsadby, a to zmenšením sponu mezi řadami.
Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.
4. Maximální průměrné vytížení pozemku a výnos
V kapitole I části VI bodu 1 písm. d): se zvyšuje průměrné maximální zatížení pozemku na 16 000 kg/ha u vinic s průměrným sponem mezi řadami činícím 1,6 m nebo menším. Tyto vinice vykazují větší hustotu než vinice vysazované s průměrným sponem mezi řadami větším než 1,6 m. Vzhledem k ostatním pravidlům vedení vinice rodí tyto vinice více hroznů.
V části VIII bodu 1 se průměrné maximální zatížení pozemku zvyšuje na 78 hl/ha u vinic s průměrným sponem mezi řadami činícím 1,6 m nebo menším. U hustších vinic se výnos a maximální zatížení pozemku zvyšují, neboť hustota výsadby a výška listové stěny umožňují dosáhnout této úrovně produktivity, a zároveň zaručit zachování očekávané kvality.
U vinic s průměrným sponem mezi řadami větším než 1,6 m, rovným 2 m či menším se výnos zachovává na 74 hl/ha.
Doplňuje se odstavec, který upřesňuje, že pokud neexistuje předběžné prohlášení o využití pozemků (ohlašovací povinnost byla stanovena již v kapitole II specifikace ve verzi schválené v roce 2011), bude maximálním povoleným výnosem u posuzované úrody výnos označení původu „Côtes du Jura“ (bílé víno), pokud je tento výnos nižší než výnos povolený pro označení „Crémant du Jura“. Toto předběžné prohlášení usnadňuje kontrolu dodržování produkčních podmínek specifických pro Crémant du Jura a odůvodňuje vyšší výnos, než je výnos tichých vín v zeměpisné oblasti.
V kapitole I části VIII bodu 2 - První produkce se konečný výnos zvyšuje na 90 hl/ha u vinic s průměrným sponem mezi řadami činícím 1,6 m či menším.
Konečný výnos se zachovává na 80 hl/ha u vinic s průměrným sponem mezi řadami 1,6 m až 2 m.
Tyto změny výnosu zohledňují vývoj výnosů zjištěný na vinicích v Juře u vinné révy určené k produkci vína Crémant. Výnosy se mohou zvýšit až na úroveň navrženou pro vinice s vyšší hustotou; minimální vyžadovaná exponovaná listová plocha zaručuje uspokojivé zrání s ohledem na očekávanou kvalitu sklizně.
Změna maximálního výnosu se provádí v bodu 1.5.2. jednotného dokumentu.
5. Jiné pěstební postupy
V kapitole I části VI bodu 2 písm. a): maximální délka řad u nejstrmějších pozemků a bez systému sběru dešťové vody se nahrazuje povinností kontroly seté nebo přirozené vegetace. Toto nové pravidlo umožňuje lepší kontrolu eroze a zohledňuje rozvoj kontrolovaného zatravňování na vinici.
V kapitole I části VI bodu 2 písm. a) a písm. b): se ruší datum začátku provádění těchto pravidel a jejich uplatňování omezená na novou výsadbu.
Zjištěné pěstební postupy umožní zavedení těchto pravidel pro všechny vinice.
Tyto změny nemají vliv na jednotný dokument.
6. Datum zahájení sklizně
V kapitole I části VII bodu 1 písm. a): se ruší stanovení data zahájení sklizně. Datum sklizně hospodářský subjekt stanoví na každém ze svých pozemků na základě vývoje zralosti a s ohledem na minimální obsah cukru v hroznech stanovený specifikací.
Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.
7. Stáčení do lahví
V kapitole I části IX bodu 2 písm. c): se doplňuje „Stáčení do lahví je povoleno jen u základních vín, která vyhovují organoleptické zkoušce za podmínek stanovených v kontrolním plánu.“
Toto pravidlo se vkládá, aby se zabránilo druhotnému kvašení u základních vín, které by způsobilo vady u konečného produktu.
Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.
8. Skladování
V kapitole I části IX bodu 4: se upřesňuje, že doložení konkrétního místa pro skladování balených produktů se týká rovněž vín ležících na kvasničních kalech, aby byla zachována očekávaná kvalita druhotného kvašení, což je rozhodující etapa pro tento druh vína, a aby se usnadnila jeho kontrola.
Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.
9. Příčinná souvislost
V kapitole I části X bodu 3 odst. 1 se ve větě „Podmínky produkce ve specifikaci přispívají k ochraně těchto půd (omezení délky řad, zatravněné pásy…) a omezují běžná rizika eroze.“ ruší slova „omezení délky řad“.
K tomuto zrušení dochází z důvodu zavedení nového pravidla pro vedení vinice: povinnosti kontroly seté nebo přirozené vegetace (v části VI bodu 2 Vedení vinice), která nahrazuje povinnost týkající se maximální délky řad. Toto nové pravidlo umožňuje lepší kontrolu eroze a zohledňuje rozvoj kontrolovaného zatravňování na vinici.
Tato změna se provádí v jednotném dokumentu v odstavci „Příčinná souvislost“ bod 1.8.
10. Přechodná opatření
V kapitole I části XI bodu 1: u pozemků osázených před 1. srpnem 1994, které nesplňují podmínku minimální hustoty výsadby, platí přechodné období, během kterého se na úrodu z nich nadále vztahuje právo na chráněné označení původu. Toto období končí sklizní v roce 2024. Toto právo se v minulosti používalo do dne vyklučení keřů révy.
Upřesňuje se, že tyto pozemky musí splňovat všechna ostatní pravidla týkající se vedení vinic a výnosů, které mají vinice s průměrným sponem mezi řadami větším než 1,6 m, činícím 2 m nebo menším.
V části XI bod 3 se zrušuje konec období, během něhož bylo možné při tiráži využívat specifického opatření týkajícího se data uvedení na trh pro spotřebitele.
Uvedené změny nemají vliv na jednotný dokument
11. Předběžné prohlášení o přidělení pozemků
V kapitole II části I bodu 1: se konečné datum pro vydání tohoto předběžného prohlášení nebo pro zrušení jeho konkludentního obnovení mění z 1. června na 30. června, aby hospodářské subjekty měly lepší představu o charakteru nadcházející sklizně a rozhodly, jak hrozny co nejlépe využít.
Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.
12. Prohlášení o uplatnění nároku
V kapitole II části I bodu 5: informace poskytnuté v tomto prohlášení musí zahrnovat číslo šarže základního vína, které umožňuje sledovatelnost po organoleptické zkoušce (základního vína).
Díky této informaci lze lépe dodržovat povinnost stáhnout z výroby v rámci označení „Crémant du Jura“ základní vína, která by mohla způsobit vady konečného produktu.
Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.
13. Hlavní body ke kontrole a metody hodnocení
V kapitole III části I: je aktualizována tabulka s hlavními body ke kontrole a s příslušnými metodami hodnocení s ohledem na určité změny v kapitole I a za účelem upřesnění určitých metod hodnocení.
Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.
14. Údaje o kontrolním subjektu
V kapitole III části I: se redakční pravidla v této části změnila od schválení specifikace v září roku 2011 tak, že se neuvádějí úplné údaje o kontrolním subjektu, pokud kontroly provádí certifikační orgán.
Odkaz na akreditační normu kontrolního subjektu ze strany organizace COFRAC se zrušil, neboť tento odkaz se poměrně pravidelně mění, což by pokaždé vyžadovalo změnu specifikace, aby se uváděly správné informace.
Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
1. Název produktu
Crémant du Jura
2. Typ zeměpisného označení
CHOP – chráněné označení původu
3. Druhy výrobků z révy vinné
|
5. |
Jakostní šumivé víno |
4. Popis vína (vín)
Jedná se o jakostní šumivá bílá nebo růžová vína.
|
a) |
V případě obohacování moštů nepřekračuje celkový obsah alkoholu 13 % objemových u vín po druhotném kvašení a před degoržáží. |
|
b) |
Celkový obsah kyselin, obsah těkavých kyselin a celkový obsah oxidu siřičitého, obsah cukru a přetlak oxidu uhličitého měřený při teplotě 20 °C jsou stanoveny předpisy Společenství. Bílé šumivé víno, vyráběné převážně z odrůdy Chardonnay B, je lahodné a jemné. Vykazuje komplexní, ale nenápadnou škálu vůní, mezi nimiž se hojně objevují tóny jablka, briošky a lískového ořechu. Růžové šumivé víno se vyrábí hlavně z odrůdy Pinot noir N. Má velmi často tóny drobného červeného ovoce.
|
||||||||||||
5. Enologické postupy
a. Zvláštní enologické postupy
|
a) |
Je zakázáno používat kousky dřeva. |
|
b) |
Při výrobě růžových vín je zakázáno používání enologického dřevěného uhlí, a to jak samostatně, tak ve směsi v přípravcích. |
|
c) |
Kromě výše uvedených ustanovení musí vína z hlediska enologických postupů splňovat povinnosti stanovené na úrovni EU a v zákoníku pro zemědělství a mořský rybolov. |
|
d) |
Lisovny musí vyhovovat kritériím pro přijetí sklizených hroznů, pro lisovací zařízení a řízení lisování, plnění lisů, frakcionaci šťáv a hygienickým kritériím. |
Hustota výsadby
Minimální hustota výsadby je 5 000 rostlin na hektar s výjimkou vinic vysázených v terasách.
U vinic, které nejsou vysázeny v terasách, a u teras alespoň se dvěma řadami keřů, má každá rostlina k dispozici maximální plochu 2 metry čtvereční; tato plocha se vypočítá vynásobením vzdáleností mezi řadami a odstupem mezi rostlinami ve stejné řadě; vzdálenost mezi řadami révy vinné nesmí být delší než 2 metry.
Aby se umožnil průjezd uzpůsobených zařízení, lze vytvořit obslužné uličky se šířkou od 2 do 3,2 m, přičemž na šest řad připadá jedna ulička.
Spon mezi řadami se měří tak, že se vydělí maximální šířka pěstebního pozemku skutečným počtem řad, které se nacházejí na nejširším místě tohoto pozemku.
Pravidla řezu
Řez vinné révy se provádí buď jednoduchým, nebo dvojitým Guyotovým řezem, či krátkým řezem (ve tvaru Royatova kordonu) s maximem 20 oček na rostlinu a 120 000 oček na hektar.
Při jednoduchém či dvojitém Guyotově řezu je počet oček nanejvýše 10 na dlouhé dřevo maximálně se 2 zásobními čípky na 2 očka.
Přeprava sklizně
Hrozny mohou být přepravovány jen v neutěsněných nádobách za podmínek, které umožňují zachovat neporušenost hroznů a zamezí samovolnému odtoku šťávy.
b. Maximální výnosy
Pozemky s průměrným sponem mezi řádky, který je roven 1,6 m nebo je menší:
90 hektolitrů na hektar
Pozemky s průměrným sponem mezi řádky, který je větší než 1,6 m a roven 2 m nebo je menší:
80 hektolitrů na hektar
6. Vymezená zeměpisná oblast
|
a) |
Sklizeň hroznů, vinifikace, výroba, zrání a balení vína probíhají v níže uvedených obcích departementu Jura na základě úředního zeměpisného kodexu z roku 2018 tak, jak byly schváleny příslušným vnitrostátním výborem dne 16. listopadu 2010: Abergement-le-Grand, Abergement-le-Petit, Aiglepierre, Arbois, Arlay, Les Arsures, Augea, Aumont, Balanod, Baume-les-Messieurs, Beaufort, Bersaillin, Blois-sur-Seille, Brainans, Bréry, Buvilly, Césancey, La Chailleuse (výlučně pro území bývalé obce Saint-Laurent-La-Roche), Champagne-sur-Loue, La Chapelle-sur-Furieuse, Château-Chalon, Chevreaux, Chille, Chilly-le-Vignoble, Conliège, Courbouzon, Cousance, Cramans, Cuisia, Darbonnay, Digna, Domblans, L’Etoile, Frébuans, Frontenay, Gevingey, Gizia, Grange-de-Vaivre, Grozon, Ladoye-sur-Seille, Lavigny, Lons-le-Saunier, Le Louverot, Macornay, Mantry, Marnoz, Mathenay, Maynal, Menétru-le-Vignoble, Mesnay, Messia-sur-Sorne, Miéry, Moiron, Molamboz, Monay, Montagna-le-Reconduit, Montaigu, Montain, Montholier, Montigny-lès-Arsures, Montmorot, Mouchard, Nevy-sur-Seille, Orbagna, Pagnoz, Pannessières, Passenans, Perrigny, Le Pin, Plainoiseau, Les Planches-près-Arbois, Poligny, Port-Lesney, Pretin, Pupillin, Quintigny, Revigny, Rotalier, Ruffey-sur-Seille, Saint-Amour, Saint-Cyr-Montmalin, Saint-Didier, Saint-Jean-d’Etreux, Saint-Lamain, Saint-Lothain, Sainte-Agnès, Salins-les-Bains, Sellières, Les Trois Châteaux, Toulouse-le-Château, Tourmont, Trenal, Vadans, Val-Sonnette (pouze pro bývalé obce Grusses, Vercia a Vincelles), Vaux-sur-Poligny, Vernantois, Le Vernois, Villeneuve-sous-Pymont, Villette-lès-Arbois, Voiteur. |
|
b) |
Vinifikace, výroba, zrání a balení vín probíhají také na území níže uvedených obcí departementu Jura na základě úředního zeměpisného kodexu z roku 2018 tak, jak byly schváleny příslušným vnitrostátním výborem dne 16. listopadu 2010: Le Chateley, La Ferté, Hauteroche (pouze pro území bývalé obce Crançot), Pont-du-Navoy. |
7. Hlavní moštová odrůda (moštové odrůdy)
Chardonnay B
Pinot gris G
Pinot noir N
Poulsard N - Ploussard
Savagnin blanc B
Trousseau N
8. Popis souvislostí
Informace o zeměpisné oblasti
a) Popis přírodních faktorů, jež přispívají k souvislosti s vymezenou oblastí
Zeměpisná oblast označení „Crémant du Jura“ je součástí přírodní oblasti Revermont, která je vymezena: - na východě první vápencovou plošinou Jurského masivu o průměrné nadmořské výšce 550 metrů, - na západě rovinou a východním okrajem Bressanské prolákliny. Vinice se nalézá v nesouvislém pásu dlouhém 80 kilometrů a širokém 2 až 5 kilometrů, který je převážně orientován na západ, ve výšce 300 až 450 metrů nad mořem.
Představuje řetěz kopců táhnoucích se od severu k jihu pod vyvýšeným reliéfem a vypíná se ve výšce 50 až 100 metrů nad proláklinami stejného směru. Tento útvar přímo vznikl příkrovem jurských hornin na terén v oblasti Bresse během alpinského vrásnění. Vyvýšený rovinný reliéf, který odpovídá okraji první jurské plošiny, je geologicky tvořen vrstvou tvrdého vápence z období střední jury, která překrývá silnou vrstvu slínů a břidlic z období triasu a spodní jury. Kopce tvoří úlomky odlomené z plošiny (šupiny), které se odsunuly k násunovým zlomům. Obecně jsou protáhlejší ve směru sever/jih (2 kilometry až 3 kilometry) než ve směru východ/západ (0,5 kilometru až 1 kilometr). Silná odolnost těchto vápencových šupin vůči erozi umožnila, aby zůstaly vyčnívat v krajině zeměpisné oblasti. Prolákliny mají naopak slínové podloží. Představují masu silné slínové vrstvy o více než 200 metrech původní tloušťky, která se navalila a přenesla na terén v oblasti Bresse v blocích během vzniku příkrovu.
Eroze byla na těchto drolivých slínech velmi silná, a vytvořila tak velmi členitý terén. Většina pozemků vymezených pro sklizeň hroznů zabírá buď svah a jeho základnu pod zalesněným převisem plošiny, nebo nejlépe orientované svahy kopců, které jsou rozesety v podhůří. Všude lze nalézt vápenec. Tato propustná i rozpustná hornina vinné révě velmi prospívá, a to zejména odrůdám v oblasti Jura. Na úbočích kopců, která se opírají o vápencovou plošinu, jsou vícesložkové půdy, které tvoří slíny, břidlice a vápencové sutiny.
Zeměpisná oblast se těší svěžímu oceánskému podnebí s hojnými srážkami a výrazným kontinentálním vlivem: značné rozpětí ročních teplot, průměrná roční teplota kolem 10,5 °C, teplé a vlhké léto. Roční srážky překračují 1 000 milimetrů a jsou rovnoměrně rozloženy po celý rok.
b) Popis lidských faktorů, jež přispívají k souvislosti s vymezenou oblastí
Vinice v oblasti Jura existují již od římských dob. Svědectví o tom v hojné míře nalézáme již od roku 1000.
Výroba šumivých vín má v Juře velmi dávný původ a výroba s druhotným kvašením v lahvích je známa již od 17. století. Jedná se o tradiční produkt. U chráněných označení původu, jako jsou "Arbois" a "L'Étoile", se dokonce část produkce vyhrazovala pro výrobu šumivého vína.. Tato šumivá jurská vína dosáhla určité proslulosti. Ve 20. století se rodiny výrobců specializovaly na výrobu šumivých vín. Postupy zdokonalily tak, aby vyráběly vína s intenzivním výrazem, přičemž dbaly na neporušenost hroznů, pomalé lisování, dlouhou dobu ležení „na kalech“ v lahvích pro druhotné kvašení.
Chráněné označení původu „Crémant du Jura“ bylo uznáno dne 9. října 1995. Výrobci tehdy zanechali výroby šumivých vín s jinými chráněnými označeními původu z Jury, jako např. „Arbois“, „Côtes du Jura“, „L’Étoile“.
Odrůdy révy z oblasti Jura se zde pěstují již po několik staletí. Vinaři vyšlechtili tři odrůdy typické pro oblast Jura: odrůdu Poulsard N, o níž v Juře existuje písemná zmínka již v roce 1620, odrůdu Trousseau N, jejíž stopu lze v Juře s jistotou najít už v roce 1732, a odrůdu Savagnin B, jejíž výskyt je doložen v roce 1717. Zároveň přizpůsobili dvě původní odrůdy pocházející z vinic sousedního Burgundska: odrůdu Chardonnay B, která se v Juře vyskytuje od roku 1717, a odrůdu Pinot noir N, o níž nejstarší písemná zmínka pod názvem „Savagnin noir“ pochází z roku 1385. Všechny tyto odrůdy jsou základem pro výrobu vína „Crémant du Jura“.
V roce 2009 bylo na 310 hektarech vyprodukováno asi 17 000 hektolitrů bílého šumivého vína a 2 000 hektolitrů růžového šumivého vína.
Informace o jakosti a vlastnostech produktů
Bílé šumivé víno, vyráběné převážně z odrůdy Chardonnay B, je lahodné a jemné. Vykazuje komplexní, ale nenápadnou škálu vůní, mezi nimiž se hojně objevují tóny jablka, briošky a lískového ořechu.
Růžové šumivé víno se vyrábí hlavně z odrůdy Pinot noir N. Má velmi často tóny drobného červeného ovoce.
Příčinná souvislost
Hrozny čerpají svou specifičnost ze slínových půd (břidlicových a vápencových), které jsou pokryty vápencovými oblázky. Vinná réva získává v hloubce stálou svěžest a na povrchu silná vrstva kamenné sutiny umožňuje náležité ohřátí půdy a správný odtok vody. Podmínky produkce uvedené ve specifikaci přispívají k ochraně těchto půd (zatravněné pásy…) a omezují běžná rizika eroze.
Tradice výroby šumivých vín v oblasti Jura umožňuje následujícím generacím postupně upravovat postupy používané předky. Tím, že se celé hrozny trhají do neutěsněných beden a že dochází k velmi pomalému a postupnému lisování, jsou chráněny klíčové vlastnosti hroznů, zejména aromatický potenciál související s přírodním prostředím.
Lisovny tak dodržují přísná pravidla a jejich provoz vyžaduje způsobilost, která je přísně kontrolována. Dlouhá doba zrání „na kalech“ během druhotného kvašení v láhvi podporuje vývoj sekundárních vůní a posiluje specifičnost vína související s jeho původem.
V roce 1734 vinař z Poligny jménem CHEVALIER podrobně popsal recept, pomocí něhož se získává „šedé víno na způsob šampaňského vína“. Od začátku 17. století je doložena výroba šumivého vína pod obrazným výrazem „bláznivé víno“ (vin fou), jehož název převzal jistý velkoobchodník s vínem z Arbois.
9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)
Právní rámec:
vnitrostátní právní předpisy
Typ dalších podmínek:
další ustanovení týkající se označování
Popis podmínek:
Nepovinné údaje, které mohou být na základě předpisů EU regulovány členskými státy, jsou na štítcích uvedeny písmem, jehož rozměry na výšku ani na šířku nepřesahují dvojnásobek velikosti písmen tvořících název chráněného označení původu.
Právní rámec:
vnitrostátní právní předpisy
Typ dalších podmínek:
balení ve vymezené zeměpisné oblasti
Popis podmínek:
|
a) |
Všechny kroky produkce, od sklizně hroznů po odstřelení (degoržáž), probíhají v zeměpisné oblasti. |
|
b) |
Víno se s ohledem na proces výroby druhotným kvašením v lahvi balí ve vymezené zeměpisné oblasti. |
|
c) |
Stáčení do skleněných láhví, v nichž dochází k druhotnému kvašení, se provádí od 1. prosince po sklizni. |
|
d) |
Vína jsou uváděna na trh ke spotřebě nejdříve po uplynutí doby 12 měsíců zrání ode dne plnění. |
Odkaz na specifikaci výrobku
https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-3639eb82-2655-461f-a811-87ed70ec6303