Oznámení Komise o vrácení antidumpingových cel

(2021/C 118/06)

Toto oznámení stanovuje pokyny pro podání žádosti o vrácení antidumpingových cel podle čl. 11 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (1) (dále jen „základní nařízení“). Těmito pokyny se ruší a nahrazují pokyny zveřejněné v roce 2014 (2). Účelem těchto pokynů je vyjasnit jednotlivým stranám zapojeným do postupu vracení cel podmínky, které musí žádost splnit, a podat ucelené podrobné vysvětlení postupu, jenž může vést k vrácení cla.

1.   Cíl

Tento postup má sloužit k vrácení zaplacených antidumpingových cel v případě, že se prokáže, že dumpingové rozpětí, na jehož základě bylo clo stanoveno, bylo odstraněno nebo sníženo. Jeho součástí je šetření týkající se vývozu výrobců vyvážejících do Unie a výpočet nového dumpingového rozpětí.

2.   Základní zásady upravující postup vracení cla

2.1   Které podmínky je třeba splnit?

Žádost o vrácení cla podle čl. 11 odst. 8 základního nařízení musí prokázat, že dumpingové rozpětí, na jehož základě bylo clo stanoveno, bylo sníženo nebo odstraněno. Za jiných okolností je možné použít ustanovení oddílu 3 kapitoly 3 hlavy III celního kodexu Unie týkající se vrácení nebo prominutí dovozních cel (3).

2.2   Kdo je oprávněn požádat o vrácení cla?

a)	Kterýkoli dovozce, jenž dovezl zboží, pro které celní orgány stanovily antidumpingové clo, může požádat o jeho vrácení.

b)	Pokud bylo antidumpingové clo uloženo v návaznosti na šetření, při němž Komise k posouzení dumpingu použila vzorek vyvážejících výrobců podle článku 17 základního nařízení, mohou dovozci požadovat vrácení bez ohledu na to, zda vyvážející výrobci těchto dovozců byli zařazeni do vzorku či nikoli.

2.3   Jaká je lhůta pro podání žádosti o vrácení cla?

a)

Žádost musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy příslušný celní orgán vyměřil výši antidumpingového cla, tj. ode dne, kdy celní orgány oznámily celní dluh podle článku 102 celního kodexu Unie. Podává se příslušnému orgánu členského státu (4), ve kterém bylo zboží procleno a propuštěno do volného oběhu v Unii (viz oddíly 3.2 a 3.3 níže).

b)

I v případě, že dovozce zpochybňuje platnost antidumpingových cel použitých na jeho dovoz podle ustanovení celních právních předpisů Unie, a bez ohledu na to, zda tento krok vede k pozastavení plateb cel nebo ne, musí dovozce přesto předložit žádost o vrácení ve lhůtě šesti měsíců ode dne stanovení cla, má-li být jeho žádost přípustná.

c)	Komise může po dohodě se žadatelem rozhodnout o tom, že šetření týkající se vrácení cla odloží, dokud nebude s konečnou platností stanovena povinnost zaplacení antidumpingového cla.

2.4   Jak je stanoveno revidované dumpingové rozpětí?

a)	Komise pro posuzované období stanoví dumpingové rozpětí pro veškerý vývoz dotčeného výrobku, který uskutečnil vyvážející výrobce pro všechny své dovozce v Unii, a nikoli jen pro dovozce, který požaduje vrácení cla.

b)	Šetření týkající se vrácení cla se následně bude týkat všech kontrolních čísel výrobků (5), na něž se vztahuje definice výrobku stanovená v nařízení zavádějícím antidumpingová cla, a nikoli jen na kontrolní čísla výrobků, jež žadatel dovezl.

c)	Pokud nedojde ke změně okolností, použije se tatáž metodika, která byla použita během šetření, jež vedlo k uložení cla.

2.5   Kdo je povinen spolupracovat?

Úspěšné dokončení žádosti o vrácení cla závisí nejen na spolupráci žadatele, ale také na spolupráci vyvážejícího výrobce. Žadatel musí zajistit, aby vyvážející výrobce předložil Komisi náležité informace. To znamená vyplnění dotazníku zahrnujícího širokou škálu obchodních údajů za vymezené posuzované období v minulosti a souhlas s přezkumem těchto informací včetně inspekce na místě. Vyvážející výrobce nemůže „částečně spolupracovat“, to znamená předložit jen určité vybrané údaje. Takový přístup by vedl Komisi k závěru, že výrobce nespolupracoval, a k zamítnutí žádosti.

2.6   Jak jsou chráněny důvěrné informace?

Pravidla týkající se důvěrnosti stanovená v článku 19 základního nařízení se vztahují na veškeré informace obdržené v souvislosti s žádostí o vrácení antidumpingového cla.

2.7   Jakou částku je možné vrátit?

Pokud se stanoví, že žádost je přípustná a opodstatněná, může šetření vést k tomuto výsledku:

—	zaplacené antidumpingové clo není vráceno, pokud se zjistí, že dumpingové rozpětí je stejné jako vybrané antidumpingové clo nebo vyšší, nebo

—	zaplacené antidumpingové clo je částečně vráceno, pokud bylo dumpingové rozpětí sníženo pod úroveň vybraného antidumpingového cla, nebo

—	vrácení veškerého zaplaceného antidumpingového cla, pokud bylo dumpingové rozpětí zrušeno.

2.8   Jaká je lhůta pro dokončení šetření týkajícího se vrácení cla?

Komise by měla obvykle rozhodnout o vrácení cla do 12 měsíců a v žádném případě ne později než do 18 měsíců ode dne, kdy byla žádost o vrácení cla náležitě odůvodněna. Podle čl. 11 odst. 8 třetího pododstavce základního nařízení je žádost náležitě odůvodněná, pokud obsahuje přesné údaje o částce antidumpingového cla, o jejíž vrácení se žádá, všechny celní doklady týkající se výpočtu a zaplacení této částky a informace o běžných hodnotách (viz bod 3.5 až 3.7 a bod 4 písm. d) níže) a vývozních cenách pro vyvážejícího výrobce, na nějž se clo vztahuje (viz bod 4 níže).

Pokud je rozhodnuto o vrácení cla, provedou orgány členských států příslušnou platbu do 90 dnů ode dne, kdy jim bylo oznámeno rozhodnutí Komise.

3.   Žádost

3.1   Formulář žádosti

Žádost musí být podána písemně v úředním jazyce Unie a musí být podepsána osobou, která je zmocněna zastupovat žadatele. K podání žádosti je třeba použít formulář uvedený v příloze I tohoto oznámení.

Žádost musí jasně uvádět celkovou částku antidumpingového cla, jejíž vrácení je požadováno, a určit konkrétní dovozní obchody, z nichž tato celková částka vychází.

Žádost musí být založena na snížení nebo odstranění dumpingového rozpětí. Její součástí proto musí být prohlášení o tom, že dumpingové rozpětí vyvážejícího výrobce žadatele, na jehož základě bylo vypočteno antidumpingové clo, bylo sníženo pod úroveň cla použitelného na dovoz, v jehož případě se požaduje vrácení cla, nebo odstraněno.

3.2   Podání žádosti

Žádost musí být podána příslušným orgánům členského státu, na jehož území byl výrobek, jehož se týká antidumpingové clo, propuštěn do volného oběhu (6). Seznam příslušných orgánů je zveřejněn na webových stránkách GŘ pro obchod.

Členský stát by měl okamžitě předat žádost a všechny náležité dokumenty Komisi. Aniž by byly dotčeny jiné způsoby odesílání, žádost se předá elektronicky.

3.3   Lhůty pro podání žádosti

a)

Šestiměsíční lhůta Všechny žádosti o vrácení cla musí být podány příslušným orgánům náležitého členského státu ve lhůtě do šesti měsíců (7), jak je stanoveno v čl. 11 odst. 8 druhém pododstavci základního nařízení. Šestiměsíční lhůtu je třeba dodržet i v případě, pokud je nařízení o uložení dotčeného cla napadeno před některým ze soudů Evropské unie nebo pokud je uplatnění nařízení zpochybněno před vnitrostátními správními či soudními orgány (viz bod 2.3 písm. b) výše). V závislosti na jednotlivých konkrétních případech se šestiměsíční lhůta počítá:   ode dne, kdy vstoupilo v platnost nařízení o uložení konečného cla a výběru částek zajištěných v podobě prozatímního cla, pokud je prozatímní clo skutečně vybráno, nebo   ode dne, kdy bylo zjištěno konečné antidumpingové clo, tj. ode dne, kdy celní orgány oznámily celní dluh podle článku 102 celního kodexu Unie, nebo   pokud je správná částka cla stanovena na základě kontroly po celním odbavení, uplatní se poslední datum stanovení splatného cla.

b)

Datum podání žádosti Členské státy musí při předávání žádosti Komisi uvést datum jejího podání, tj. datum, kdy příslušný orgán členského státu fakticky žádost obdržel. Žadatelé by měli ve svém vlastním zájmu získat doklad o tom, že úřady příslušného členského státu přijaly jejich žádost. Například:   žádost podávanou poštou je možné zaslat doporučeně spolu s formulářem o potvrzení přijetí,   datum, kdy příslušný orgán členského státu přijal fax, lze určit odkazem na datum uvedené ve zprávě o úspěšném odeslání faxem a v přehledu odeslaných faxů,   datum oficiálního potvrzení o přijetí, pokud je žádost podána osobně nebo elektronicky.

3.4   Důkazy požadované od žadatele

Aby Komise mohla žádost zpracovat, měl by žadatel ke své žádosti podané příslušnému členskému státu přiložit níže uvedené důkazy, a to v co nejširším možném rozsahu (8):

a)	všechny faktury a další dokumenty, na nichž byl založen celní režim;

b)

všechny celní dokumenty, z nichž lze určit dovozní obchody, pro něž je požadováno vrácení cla a které ukazují konkrétní základ pro stanovení částky cla, jež má být vybrána (typ, množství a hodnota zboží přihlášeného k proclení a sazba antidumpingového cla), a přesnou částku zaplaceného antidumpingového cla;

c)	prohlášení o tom, že: i) clo nebylo vráceno vyvážejícím výrobcem ani jinou třetí stranou; ii) ceny, na kterých je založena žádost, jsou skutečné; iii) nebyla uzavřena žádná dohoda o vyrovnání před daným prodejem, po něm nebo současně s ním;

d)

informace o běžné hodnotě a vývozních cenách, které ukazují, že dumpingové rozpětí vyvážejícího výrobce se snížilo pod úroveň platného cla nebo bylo odstraněno. Ty jsou důležité zejména tehdy, pokud je žadatel ve spojení s vyvážejícím výrobcem. Pokud žadatel není ve spojení s vyvážejícím výrobcem a pokud náležité informace nejsou okamžitě k dispozici, měla by žádost obsahovat prohlášení vyvážejícího výrobce, že dumpingové rozpětí bylo sníženo nebo odstraněno a že poskytne Komisi všechny náležité podklady. Těmi jsou údaje o běžné hodnotě a vývozních cenách pro posuzované období, během něhož bylo jeho zboží vyváženo do Unie. Toto období později určí Komise (viz bod 4.1 písm. a)). Pokud je vyvážející výrobce usazen v některých zemích, které nejsou členy WTO, stanoví se běžná hodnota podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení (více informací o postupu v případě některých zemí, které nejsou členy WTO, viz bod 3.5). Pokud se vyvážející výrobce nachází v zemi, v níž, pokud jde o použitelné clo, dochází k podstatným zkreslením podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, stanoví se běžná hodnota podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení (více informací o postupu v případě zemí s podstatným zkreslením, viz bod 3.6). Více informací o přechodném období pro stanovení běžné hodnoty, viz bod 3.7.

e)	informace o podniku týkající se žadatele;

f)	pokud žádost podává třetí strana, plnou moc;

g)	seznam vývozních obchodů, pro něž je požadováno vrácení cla (pro zjednodušení se pro žadatele k tomuto oznámení připojuje jako příloha II formulář s požadovanými informacemi);

h)

doklad o zaplacení antidumpingového cla, o jehož vrácení se žádá. Musí být předloženy kopie originálů faktur, vstupních celních formulářů a dalších podobných dokumentů spolu s prohlášením žadatele nebo případně vyvážejícího výrobce o jejich věrohodnosti. Kromě toho by tyto dokumenty nebo jejich překlad měly být vyhotoveny v jednom z úředních jazyků Unie.

Komise posoudí, zda žádost obsahuje všechny informace požadované od žadatele. Pokud je to nutné, Komise upozorní žadatele na to, které informace musí ještě předložit, a stanoví lhůtu pro předložení požadovaných důkazů. Komise si vyhrazuje právo požádat o dodatečné důkazy na podporu žádosti.

3.5   Důkazy o běžné hodnotě v případě dovozu z některých zemí, které nejsou členy WTO

Pokud bude požadováno vrácení cla na dovoz ze země, která není členem WTO a je uvedena v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (9), stanoví se běžná hodnota podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení a v souladu s metodikou, jež byla použita, pokud jde o clo použitelné na dotčený dovoz.

V tomto případě je běžná hodnota určena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve vhodné reprezentativní zemi a žadatel by měl určit výrobce ve srovnatelné zemi a navázat s ním spolupráci.

Pokud nemůže prokázat, že využití jiných výrobců ve stejné zemi nebo údajů z jiné srovnatelné země je vhodnější, měl by navázat spolupráci se stejnými společnostmi, které spolupracovaly v původním šetření.

Pokud žadatel nemůže dosáhnout žádné spolupráce, může navrhnout jakoukoli jinou metodu podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení a poskytnout údaje nezbytné k výpočtu běžných hodnot na základě této alternativní metody. Žadatel by měl poskytnout uspokojivý důkaz toho, že neúspěšně usiloval o spolupráci se všemi známými výrobci výrobku, který je předmětem šetření.

Pokud žadatel neposkytne údaje pro výpočet běžných hodnot v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení v přiměřené lhůtě, Komise z důvodu chybějících důkazů žádost zamítne.

3.6   Důkazy o běžné hodnotě v případě dovozu ze země s podstatným zkreslením

Pokud je požadováno vrácení cla na dovoz ze země, v níž bylo na základě původního šetření nebo přezkumu opatření před pozbytím platnosti zjištěno, že dochází k podstatným zkreslením podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, pokud jde o clo použitelné na dotčený dovoz, stanoví se běžná hodnota podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

Běžná hodnota se v tomto případě početně zjistí výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty.

Více informací o přechodném období pro používání této metodiky, viz bod 3.7.

3.7   Přechodné období pro metodiku k určení běžné hodnoty

V souladu s čl. 11 odst. 4 základního nařízení se během přechodného období použije k určení běžné hodnoty metodika pro země bez tržního hospodářství platná do 19. prosince 2017, pokud:

—	se o vrácení cla žádá na základě běžné hodnoty vypočtené podle metodiky pro země bez tržního hospodářství ve znění platném do 19. prosince 2017,

—	do dne, kdy je zahájen první přezkum těchto opatření před pozbytím platnosti po dni 19. prosince 2017 (10).

Za tímto účelem se použijí ustanovení základního nařízení platná do 19. prosince 2017 (dále jen „základní nařízení z roku 2017“) (11). V těchto případech se běžná hodnota určí podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení z roku 2017, pokud vyvážejícímu výrobci není uděleno zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení z roku 2017.

Pokud se zacházení jako v tržním hospodářství nepoužije, určí se běžná hodnota podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení z roku 2017 na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“). Žadatel by měl určit výrobce ve srovnatelné zemi a navázat s ním spolupráci.

Pokud nemůže prokázat, že využití jiných výrobců ve stejné zemi nebo údajů z jiné srovnatelné země je vhodnější, měl by navázat spolupráci se stejnými společnostmi, které spolupracovaly v původním šetření.

Pokud žadatel nemůže dosáhnout žádné spolupráce, může navrhnout jakoukoli jinou metodu podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení z roku 2017 a poskytnout údaje nezbytné k výpočtu běžných hodnot na základě této alternativní metody. Žadatel by měl poskytnout uspokojivý důkaz toho, že neúspěšně usiloval o spolupráci se všemi známými výrobci výrobku, který je předmětem šetření.

Pokud žadatel neposkytne údaje pro výpočet běžných hodnot v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení z roku 2017 v přiměřené lhůtě, Komise z důvodu chybějících důkazů žádost zamítne.

3.8   Opakované žádosti

Má-li žadatel v úmyslu podat více než jednu žádost o vrácení antidumpingového cla uloženého na dotčený výrobek, měl by na to upozornit Komisi. Tato informace je požadována proto, aby Komise mohla naplánovat šetření co nejúčinnějším a nejúčelnějším způsobem.

4.   Posouzení opodstatněnosti žádosti

Komise se obrátí na vyvážejícího výrobce a vyžádá si informace o běžné hodnotě výrobku a vývozních cenách za dané posuzované období. Žádost bude považována za náležitě odůvodněnou (12) v okamžiku, kdy Komise obdrží všechny požadované informace a vyplněné dotazníky (včetně odpovědí na veškeré podstatné nedostatky, které byly případně zjištěny).

a)	Posuzované období Aby mohlo být určeno revidované dumpingové rozpětí, vymezí Komise posuzované období, které obyčejně pokrývá minimálně šest měsíců a jehož součástí je krátké období před datem fakturace prvního obchodu provedeného vyvážejícím výrobcem, pro nějž je požadováno vrácení cla.

b)

Dotazníky týkající se dumpingu V souladu s čl. 6 odst. 2 základního nařízení bude vyvážející výrobce žadatele, a případně dovozce ve spojení, požádán, aby předložil informace týkající se veškerého prodeje, a nikoli tedy jen prodeje žadateli, který během posuzovaného období uskutečnil do Unie. Informace budou požadovány prostřednictvím dotazníku, který se zašle vyvážejícímu výrobci žadatele (a všem dovozcům ve spojení v Unii) s lhůtou pro poskytnutí odpovědi, do 37 dnů. Vyvážející výrobce může zaslat důvěrné informace přímo Komisi, a nikoli prostřednictvím žadatele. V souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení by mělo být poskytnuto znění odpovědi na dotazník a jakýchkoli jiných důvěrných informací, jež nemá důvěrnou povahu. Tyto informace, jež nejsou důvěrné povahy, se zpřístupní zúčastněným stranám ke kontrole a jsou k dispozici on-line prostřednictvím platformy TRON.tdi (https://tron.trade.ec.europa.eu/tron/TDI).

c)

Zacházení jako v tržním hospodářství Pokud se uplatní přechodné období podle bodu 3.7, může vyvážející výrobce za účelem šetření týkajícího se vrácení cla požádat o zacházení jako v tržním hospodářství. V tomto případě musí předložit všechny požadované informace podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení z roku 2017. Pokud je vyvážejícímu výrobci uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, stanoví se běžná hodnota na základě jeho vlastních cen a nákladů podle čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení z roku 2017. Pokud mu není uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, stanoví se běžná hodnota podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení z roku 2017. Rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství v rámci šetření týkajícího se vrácení cla se použije pouze za účelem stanovení dumpingového rozpětí během posuzovaného období v souvislosti s vrácením cla. Zacházení jako v tržním hospodářství za účelem šetření týkajícího se vrácení cla je přiznáno bez ohledu na to, zda vyvážejícímu výrobci již bylo přiznáno v původním šetření či zda v původním šetření spolupracoval.

d)	Vývoz z některých zemí, které nejsou členy WTO Pokud je požadováno vrácení cla na vývoz z některých zemí, které nejsou členy WTO, stanoví se běžná hodnota podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení (pokud jde o potřebné důkazy, které má předložit žadatel, viz bod 3.5).

e)

Vývoz ze zemí s podstatným zkreslením Vedle postupu uvedeného pod písmenem b) výše bude vyvážející výrobce žadatele požádán, aby předložil informace týkající se faktorů výroby použitých během posuzovaného období. Informace budou požadovány prostřednictvím formuláře, který se zašle vyvážejícímu výrobci žadatele s lhůtou pro poskytnutí odpovědi do 15 dnů.

f)	Inspekce na místě Strany, které předkládají informace, by si měly být vědomy toho, že Komise může ověřit obdržené informace prostřednictvím inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení.

4.1   Analýza opodstatněnosti

a)

Obecná metodika Revidované dumpingové rozpětí se stanoví porovnáním těchto hodnot pro posuzované období: — běžná hodnota — a vývozní cena dotčeného vyváženého výrobku v souladu s příslušnými ustanoveními článku 2 základního nařízení. Článek 11 odst. 9 základního nařízení stanoví, že Komise postupuje „s patřičným ohledem na článek 2 (Zjištění dumpingu), a zejména na odstavce 11 a 12 (Použití váženého průměru při výpočtu dumpingového rozpětí) uvedeného článku, a s ohledem na článek 17 (Výběr vzorku) stejným způsobem jako při šetření, které vedlo k uložení cla“. Komise může na základě článku 17 základního nařízení, zejména odstavce 3 uvedeného článku, při výpočtu revidovaného dumpingového rozpětí vycházet ze vzorku vyvážejících výrobců, typu výrobku nebo obchodů, jichž se žádost týká. Výběr vzorku se použije v případě, že počet vyvážejících výrobců, typů dotčeného výrobku nebo obchodů je tak vysoký, že by individuální zjišťování znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by včasnému dokončení šetření. O tom bude rozhodnuto ve lhůtě 6 měsíců, která se počítá ode dne podání první žádosti, nebo ve lhůtě 12 měsíců, která se počítá ode dne uložení konečných opatření, podle toho, který z těchto dnů nastane později.

b)

Provádění čl. 11 odst. 10 základního nařízení Pokud je vývozní cena určena početně podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení, Komise ji vypočte bez odečtení částky zaplacených antidumpingového cla, pokud jsou předloženy nezvratné důkazy, že clo je řádně zohledněno v cenách při dalším prodeji a v pozdějších prodejních cenách v Unii. Komise přezkoumá, zda zvýšení prodejních cen nezávislým odběratelům v Unii mezi obdobím původního šetření a obdobím šetření týkajícího se vrácení cla zahrnuje antidumpingová cla.

c)

Použití zjištění přezkumu Při posuzování jakékoli žádosti o vrácení cla může Komise kdykoli rozhodnout o zahájení prozatímního přezkumu v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Postup týkající se žádosti o vrácení cla bude až do uzavření přezkumu přerušen. Zjištění přezkumu je možné použít k určení opodstatněnosti žádosti o vrácení cla pouze za předpokladu, že datum obchodu, pro nějž je požadováno vrácení cla, spadá do období šetření přezkumu.

d)

Extrapolace Aniž je dotčeno výše uvedené písmeno c), může být za účelem správní účinnosti dumpingové rozpětí stanovené při šetření extrapolováno pro dovozní obchody, pro něž byla podána žádost o vrácení cla a které se nevyskytují v daném období šetření. Zároveň musí být splněny tyto podmínky:   extrapolaci je možné provést pouze pro období bezprostředně navazující na období, jež je předmětem šetření,   výsledky šetření mohou být extrapolovány na období nejvýše šesti měsíců,   extrapolaci je možné použít pouze tehdy, pokud dumpingové rozpětí bylo vypočteno a stanoveno na základě dokončeného šetření,   extrapolace se použije pouze na souhrn cel, který je v kontextu celkové žádosti o vrácení cla poměrně malý.

4.2   Nedostatečná spolupráce

Pokud žadatel, vyvážející výrobce nebo výrobce ve srovnatelné zemi (uplatní-li se):

předloží nepravdivé nebo zavádějící informace nebo

odmítne umožnit přístup k podstatným informacím nebo jej neumožní v přiměřené lhůtě nebo

klade závažným způsobem překážky šetření, včetně překážek bránících ověření informací v rozsahu, který Komise považuje za nezbytný, k informacím se nepřihlédne a Komise může dojít k závěru, že žadatel nesplnil své povinnosti ohledně předložení důkazů. Výše uvedené může mít za následek zamítnutí žádosti podle čl. 11 odst. 8 třetího pododstavce základního nařízení.

4.3   Poskytování informací

Poté, co je šetření týkající se opodstatněnosti žádosti dokončeno, jsou žadateli poskytnuty nezbytné informace a úvahy, na jejichž základě Komise hodlá přijmout rozhodnutí o žádosti o vrácení cla. Spolupracující vyvážející výrobce může obdržet pouze informace o zacházení s jeho konkrétními údaji, především výsledný výpočet běžné hodnoty a vývozních cen.

5.   Výsledek

5.1   Přeplatek, jenž má být vrácen

Přeplatek, jenž má být vrácen žadateli, se obvykle vypočítá jako rozdíl mezi vybraným clem a dumpingovým rozpětím stanoveným při šetření týkajícím se vrácení cla, a to jako absolutní částka.

5.2   Platba

Zaplacené clo by měl obvykle vrátit členský stát, ve kterém bylo antidumpingové clo stanoveno a následně vybráno, do 90 dnů ode dne, kdy bylo oznámeno rozhodnutí o vrácení cla.

Při platbě provedené po lhůtě 90 dnů závisí vznik úroků na vnitrostátních právních předpisech jednotlivých členských států.

5.3   Zrušení rozhodnutí o vrácení cla

Pokud se následně zjistí, že rozhodnutí o vrácení cla bylo přijato na základě nepravdivé nebo neúplné informace, je toto rozhodnutí se zpětnou platností zrušeno. Skutečnost, že rozhodnutí o vrácení bylo založeno na nepravdivé nebo neúplné informaci, znamená, že toto rozhodnutí postrádá objektivní právní základ, a tím od počátku zbavuje žadatele práva na vrácení cla a ospravedlňuje zrušení tohoto rozhodnutí.

V důsledku takového zrušení bude vrácená částka odpovídající původnímu antidumpingovému clu opětovně vybrána.

Jakmile Komise přijme rozhodnutí o tom, že vrácení cla bude zrušeno, dotčený členský stát zajistí, že toto rozhodnutí bude na jeho území náležitě provedeno, tím, že zpětně získá neoprávněně vrácenou částku podle čl. 11 odst. 8 základního nařízení.

Vnitrostátní orgány dotčeného členského státu při provádění takového rozhodnutí jednají v souladu s procesními a hmotněprávními pravidly svých vnitrostátních právních předpisů. Uplatnění vnitrostátních právních předpisů by nemělo mít dopad na rozsah a účinnost rozhodnutí Komise zrušit její předchozí rozhodnutí o vrácení cla.

5.4   Transparentnost

Znění rozhodnutí Komise podle čl. 11 odst. 8 základního nařízení, jež nemají důvěrnou povahu, a probíhající šetření týkající se vrácení cla se zveřejňují na webových stránkách GŘ pro obchod.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21).

(2)  Oznámení Komise o vrácení antidumpingových cel (Úř. věst. C 164, 29.5.2014, s. 9).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(4)  Postup popsaný v tomto oznámení se použije obdobně na žádosti o vrácení cel podané dovozci, kteří zaplatili antidumpingové clo Unie z dovozu zboží, které bylo celně odbaveno v Severním Irsku, v souladu s oddílem 5 přílohy II Protokolu o Irsku a Severním Irsku k Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. CI 384, 12.11.2019, s. 1) ve znění rozhodnutí smíšeného výboru zřízeného dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii č. 3/2020 (Úř. věst. L 443, 30.12.2020, s. 3).

(5)  Kontrolní čísla výrobku jsou vytvářena za účelem výpočtu dumpingového rozpětí pro každý jedinečný typ a možnou kombinaci vlastností výrobku, pro všechny výrobky vyráběné a vyvážené do Evropské unie a pro výrobky prodávané na domácím trhu.

(6)  Žádosti o vrácení cla u výrobků vstupujících na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny členského státu musí být podány orgánům členského státu, který vypočítal celní dluh v souladu s článkem 4 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1131 ze dne 2. července 2019, kterým se zřizuje celní nástroj za účelem provedení článku 14a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 a článku 24a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037.

(7)  Pro výpočet lhůty viz nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).

(8)  Pokud informace nejsou k dispozici v okamžiku podání žádosti, musí být poté předloženy přímo Komisi.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33).

(10)  Viz čl. 11 odst. 3 čtvrtý pododstavec základního nařízení.

(11)  Příslušná ustanovení lze nalézt v příloze III.

(12)  Viz čl. 11 odst. 8 čtvrtá odrážka základního nařízení.