SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny pro hospodářské subjekty a orgány dozoru nad trhem týkající se praktického provádění článku 4 nařízení (EU) 2019/1020 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy

(Text s významem pro EHP)

(2021/C 100/01)

1. ÚVOD

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy (1) (dále jen „nařízení“) zavádí komplexní rámec k ochraně spotřebitelů před nebezpečnými a nevyhovujícími výrobky a k poskytnutí rovných podmínek pro hospodářské subjekty.

Jednotný trh EU poskytuje hospodářským subjektům přístup ke spotřebitelům a ostatním koncovým uživatelům ve všech členských státech za předpokladu, že tyto subjekty a jejich výrobky splňují právní požadavky EU zaměřené na bezpečnost, vliv na životní prostředí a ostatní veřejné zájmy. Tyto požadavky musí ověřovat a vymáhat orgány dozoru nad trhem a orgány odpovědné za kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie (2) (dále jen „pohraniční orgány“). To může být náročné, zejména u dálkového prodeje.

Nová pravidla pro dozor nad trhem a soulad výrobků by měla zajistit soulad s těmito požadavky. Pomáhají vytvářet rovné podmínky, tedy chránit podniky vyrábějící vyhovující výrobky před nekalou soutěží. Také chrání orgány dozoru nad trhem před vznikem nepřiměřených nákladů v rámci jejich vyšetřování.

Tyto pokyny se týkají uplatňování hlavního ustanovení nařízení: článek 4 o „úkolech hospodářských subjektů v souvislosti s výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie“(viz oddíl 6). Článek 4 v podstatě vyžaduje, aby byl pro určité výrobky uvedené na trh EU k dispozici hospodářský subjekt v EU, který orgánům na požádání poskytne informace nebo podnikne určité kroky. To bude platit od 16. července 2021 (článek 44 nařízení).

Tyto pokyny poskytují informace o tom, jak by hospodářské subjekty měly článek 4 uplatňovat:

—	oddíl 2 vysvětluje jeho oblast působnosti a to, který hospodářský subjekt by měl sloužit jako hospodářský subjekt uvedený v článku 4 pro daný výrobek,

—	oddíl 3 vysvětluje povinnosti hospodářského subjektu uvedeného v článku 4 a

—	oddíl 4 poskytuje více podrobností o praktickém uplatňování článku 4 podle typu hospodářského subjektu, který jedná jako hospodářský subjekt uvedený v článku 4.

Jelikož cílem článku 4 je usnadnit práci orgánů dozoru nad trhem a pohraničních orgánů, uvádí oddíl 5, jak mohou orgány tento požadavek využít v praxi.

Pokyny jsou navrženy tak, aby pomohly hospodářským subjektům a orgánům a usnadnily jednotné uplatňování. Týkají se pouze provádění článku 4 a nevztahují se na právní předpisy EU týkající se výrobků, na něž se tento článek nevztahuje a podle nichž by bylo nutné uplatňovat podobné, i když v něčem odlišné požadavky (3). Vztahují se na požadavky v rámci harmonizačních právních předpisů EU, protože platí v den přijetí těchto pokynů. Komplexní pokyny o harmonizačních právních předpisech EU jsou k dispozici v „modré příručce“, na niž tyto pokyny odkazují (4). Komise bude tyto pokyny aktualizovat s ohledem na další legislativní vývoj v jiných oblastech, jako je například akt o digitálních službách (5).

Tento dokument slouží výhradně jako vodítko – právní účinek má pouze text samotného nařízení. Pokyny odrážejí názory Evropské komise a jako takové nejsou právně závazné. Závazný výklad právních předpisů EU spadá do výlučné pravomoci Soudního dvora Evropské unie. Názory zde uvedené nepředjímají postoj, který může Komise u Soudního dvora zaujmout. Ani Komise, ani nikdo jiný jednající jejím jménem není odpovědný za využití následujících informací, k němuž může dojít.

2. OBLAST PUSOBNOSTI A UPLATNOVANI

2.1 Oblast působnosti

Hospodářský subjekt uvedený v článku 4 se vyžaduje, pokud výrobek:

—

spadá do působnosti jedné nebo více směrnic či nařízení uvedených v čl. 4 odst. 5 nebo jiných právních předpisů, které na článek 4 výslovně odkazují. Tyto „odvětvové právní předpisy“ se vztahují na bezpečnost hraček, elektrická zařízení, rádiová zařízení, elektromagnetickou kompatibilitu, omezení nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, výrobky spojené se spotřebou energie („ekodesign“), plynové spotřebiče, stavební výrobky, strojní zařízení, venkovní zařízení („hluk ve venkovním prostoru“), zařízení určená k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (ATEX), tlaková zařízení, jednoduché tlakové nádoby, pyrotechnické výrobky, rekreační plavidla, měřicí přístroje, váhy s neautomatickou činností, osobní ochranné prostředky a bezpilotní systémy (6) („drony“) (7) a

—

je uveden na trh EU (8) – tj. je poprvé zpřístupněn (dodán k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu EU v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně) na trhu Unie (9) – dne 16. července 2021 nebo později (čl. 4 odst. 1 a článek 44 nařízení). Výrobky nabízené k prodeji on-line nebo jinými prostředky dálkového prodeje se považují za dodávané na trh, pokud je nabídka zaměřena na koncové uživatele v EU. Nabídka k prodeji je považována za zaměřenou na koncové uživatele v EU, pokud příslušný hospodářský subjekt jakýmkoli způsobem směřuje své činnosti do některého členského státu (článek 6 nařízení) (to se určuje u jednotlivých případů na základě relevantních faktorů, jako jsou zeměpisné oblasti, kam je možné zboží zaslat, jazyky použité v nabídce nebo při objednávce, prostředky platby atd. (10)).

Hospodářský subjekt, který má v plánu na trh EU dne 16. července 2021 nebo později uvést výrobek, na nějž se vztahuje článek 4, musí nejdříve zajistit, že je v EU k dispozici hospodářský subjekt uvedený v článku 4. Tyto výrobky jinak nemohou být dne 16. července 2021 nebo později uvedeny na trh EU.

2.2 Stanovení hospodářského subjektu uvedeného v článku 4

Jako hospodářský subjekt podle článku 4 mohou jednat čtyři typy hospodářského subjektu:

—	výrobce (11) usazený v EU,

—	dovozce (12) (podle definice usazený v EU), pokud není výrobce usazen v Unii,

—	zplnomocněný zástupce (13) (podle definice usazený v EU), kterého výrobce písemně pověřil, aby jeho jménem plnil úkoly uvedené v čl. 4 odst. 3,

—	poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek (14) usazený v EU, pokud v Unii není usazen výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce.

Oddíl 4 obsahuje podrobnosti o roli těchto hospodářských subjektů v rámci odvětvových právních předpisů a tom, jak souvisí s jejich úkoly podle článku 4.

To, který hospodářský subjekt jedná jako hospodářský subjekt podle článku 4, závisí zejména na dodavatelském řetězci. Rámeček 1 poskytuje krátké pokyny a za ním následuje další vysvětlení.

Rámeček 1

Hospodářský subjekt uvedený v článku 4 v různých dodavatelských řetězcích

Krok 1: pokud výrobce (usazený či neusazený v EU) písemně pověřil zplnomocněného zástupce, aby plnil konkrétní úkoly podle článku 4, pak je tento zástupce hospodářským subjektem uvedeným v článku 4. V ostatních případech to závisí na dodavatelském řetězci.

Krok 2: výrobky od výrobců usazených v EU, které se prodávají on-line nebo v kamenných obchodech, na trh obecně uvádí výrobce z EU (15). U takových výrobků je hospodářským subjektem uvedeným v článku 4 tento výrobce z EU (pokud pro úkoly podle článku 4 nejmenoval zplnomocněného zástupce).

Krok 3: výrobky od výrobců usazených mimo EU, které se prodávají v kamenných obchodech v EU, na trh EU v zásadě uvádí dovozce (16). U takových výrobků je hospodářským subjektem uvedeným v článku 4 tento dovozce (pokud výrobce pro úkoly podle článku 4 nejmenoval zplnomocněného zástupce). Oddíl 4.2 vysvětluje, co se stane, pokud u stejného typu výrobku figuruje více dovozců.

Krok 4: u produktů od výrobců usazených mimo EU, které jsou nabízeny k prodeji on-line (nebo prostřednictvím jiného typu dálkového prodeje), může rovněž figurovat dovozce, který výrobek nabízí k prodeji on-line sám nebo jej prodává distributorovi, jenž prodej zajišťuje.

Krok 5: pokud není k dispozici dovozce, ale s výrobkem nakládá poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek usazený v EU, pak je hospodářským subjektem uvedeným v článku 4 poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek (pokud výrobce pro úkoly podle článku 4 nejmenoval zplnomocněného zástupce). Na rozdíl od dovozců a zplnomocněných zástupců nejsou poskytovatelé služeb kompletního vyřízení objednávek automaticky formálně propojeni s výrobcem, který jim umožňuje plnit úkoly hospodářského subjektu uvedeného v článku 4. Proto budou muset uzavřít dohody s hospodářskými subjekty, jimž poskytují služby kompletního vyřízení objednávek („klienti“), s cílem zajistit, aby nejdříve od klienta nebo přímo od výrobce obdrželi prostředky ke splnění svých povinností v roli hospodářského subjektu uvedeného v článku 4 (viz oddíl 4.4).

Krok 6: pokud se výrobek zasílá ze země mimo EU přímo koncovému uživateli v EU a zplnomocněný zástupce byl písemně pověřen prováděním konkrétních úkolů podle článku 4, pak se jedná o hospodářský subjekt uvedený v článku 4. Pokud výrobce nejmenoval zplnomocněného zástupce, pak se výrobek nemůže nabízet k prodeji koncovým uživatelům v EU. Hospodářský subjekt, který má v plánu nabízet výrobek k prodeji (17) koncovým uživatelům v EU, musí zajistit, že výrobce pro daný výrobek jmenuje zplnomocněného zástupce (viz rámeček 2).

Rámeček 2

Perspektiva hospodářského subjektu usazeného mimo EU, který má v plánu nabízet výrobky k prodeji on-line spotřebitelům nebo jiným koncovým uživatelům v EU: Jak zajistím hospodářský subjekt uvedený v článku 4? (příklad)

—	Nejdříve ověřte, že výrobky jsou určeny na trh EU a splňují požadavky právních předpisů EU. V případě pochybností se obraťte na výrobce.

—	Pokud je vše v pořádku, ověřte si u výrobce, zda již pro tyto výrobky jmenoval zplnomocněného zástupce.

—	Pokud ano, ujistěte se, že jméno a kontaktní údaje zplnomocněného zástupce jsou uvedeny, jak je vyžadováno (viz oddíl 2.3).

—

Pokud ne, prozkoumejte (ve spolupráci s výrobcem) tyto otázky:

—	pokud máte v úmyslu nabízet výrobky k prodeji na on-line tržišti (viz oddíl 2.4), nabízí toto on-line tržiště zplnomocněného zástupce nebo služby kompletního vyřízení objednávek?

—	pokud již prodáváte výrobky, pro něž je vyžadován zplnomocněný zástupce v EU nebo podobný subjekt (např. kosmetické přípravky, zdravotnické prostředky a lodní výstroj), měl by tento subjekt zájem stát se zplnomocněným zástupcem pro vaše výrobky, na něž se vztahuje článek 4?

—	existují příslušná obchodní sdružení, která mají (nebo by mohla mít) přístup k informacím o stávajících zplnomocněných zástupcích (jako je počet výrobců produktů, na něž se vztahuje článek 4 a kteří již mohou mít zplnomocněného zástupce v EU)?

—	Pokud najdete potenciálního zplnomocněného zástupce, ujistěte se, že jej výrobce zplnomocní, aby mohl vykonávat požadované úkoly (viz oddíly 3 a 4.3). Poté se ujistěte, že jméno a kontaktní údaje zplnomocněného zástupce jsou uvedeny, jak je vyžadováno (viz oddíl 2.3).

—

Pokud má poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek jednat jako hospodářský subjekt podle článku 4, přijměte praktická opatření, která zejména zajišťují, že poskytovatel pro dotčené výrobky obdrží prohlášení o shodě/vlastnostech. Poté se ujistěte, že jeho jméno a kontaktní údaje jsou uvedeny, jak je vyžadováno (viz oddíl 2.3).

2.3 Informace o hospodářském subjektu uvedeném v článku 4

Jméno (nebo registrovaný název společnosti / ochranná známka) a kontaktní údaje (včetně poštovní adresy) hospodářského subjektu uvedeného v článku 4 musí být uvedeny na alespoň jedné z těchto možností (čl. 4 odst. 4 nařízení):

—

výrobku,

—	jeho obalu, tj. prodejním obalu,

—	na balíku, tj. balení určeném k usnadnění manipulace a dopravy,

—	průvodním dokladu, např. prohlášení o shodě/vlastnostech (18).

POZNÁMKA: Pokud je hospodářský subjekt uvedený v článku 4 výrobcem z EU nebo dovozcem, pak je tato informace obvykle vyžadována v rámci odvětvových právních předpisů (viz oddíl 4). Podle místa, kde jsou tyto informace uvedeny, mohou být tyto požadavky přísnější a je třeba je dodržovat.

Kromě poštovní adresy (obvykle tvořené ulicí / poštovní schránkou, číslem domu, poštovním směrovacím číslem a městem) je možné zadat internetovou adresu, ale není možné ji zadat namísto ní. K usnadnění rychlého kontaktu s příslušnými orgány je rovněž užitečné uvést e-mailovou adresu a/nebo telefonní číslo.

Je možné, že jména a kontaktní údaje více hospodářských subjektů jsou uvedeny na výrobku nebo jsou k němu přiloženy. I když není výslovně uveden požadavek, že by těmto údajům měly předcházet výrazy „manufactured by“, „imported by“, „represented by“ nebo „fulfilled by“, informace by neměly uvádět orgány dozoru nad trhem v omyl. V případech, kdy role subjektů nejsou určeny, je budou muset orgány určit samy. Každý hospodářský subjekt by měl být schopný svou roli doložit. Není zavedena povinnost překládat anglické výrazy „manufactured by“, „imported by“, „represented by“ a „fulfilled by“; tyto anglické výrazy se považují za snadno srozumitelné v celé EU.

Jméno a kontaktní údaje hospodářského subjektu uvedeného v článku 4 musí být uvedeny, když na celním úřadu dojde k propuštění výrobku do volného oběhu (čl. 26 odst. 1 písm. d) nařízení). V případě, že je výrobek určen k propuštění do volného oběhu v EU a po jeho zaslání se neočekává další zpracování (19), pak se hospodářské subjekty mimo EU nabízející výrobky k prodeji ujistí, že jejich údaje jsou uvedeny výše popsaným způsobem a v případě potřeby je přidají (nebo je přidaly) před zasláním.

2.4 Výrobky prodávané na on-line tržištích

On-line tržiště je typem služby elektronického obchodu, kde více hospodářských subjektů nabízí výrobky k prodeji (20). Umožňuje hospodářským subjektům na jedné straně a koncovým uživatelů na druhé straně uzavírat transakce zahrnující prodej výrobků.

Článek 4 se vztahuje na výrobky prodávané na on-line tržištích.

On-line tržištím neukládá žádné zvláštní povinnosti, pokud poskytují pouze zprostředkovatelské služby prodejcům třetích stran a spadají do působnosti čl. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES (21). Za situace, kdy on-line tržiště zprostředkovává nabídku výrobku k prodeji, na nějž se vztahuje článek 4 a pro nějž není určen hospodářský subjekt podle článku 4, koncovým uživatelům v EU (22) a získá informace o protiprávním obsahu (např. prostřednictvím dostatečně přesné a přiměřeně odůvodněné zprávy od orgánu dozoru nad trhem), pak se on-line tržiště může spoléhat pouze na výjimku z odpovědnosti stanovenou v čl. 14 odst. 1 směrnice 2000/31/ES, pokud po získání těchto informací ihned podnikne kroky k odstranění nebo znemožnění přístupu k dotčenému protiprávnímu obsahu.

Pokud je on-line tržiště rovněž výrobcem, dovozcem, zplnomocněným zástupcem nebo poskytovatelem služeb kompletního vyřízení objednávek, mohlo by se jednat o hospodářský subjekt uvedený v článku 4.

3. ÚKOLY HOSPODARSKEHO SUBJEKTU UVEDENEHO V CLANKU 4

Tento oddíl kategorizuje a poskytuje pokyny týkající se povinností hospodářského subjektu uvedeného v článku 4. Tento hospodářský subjekt, zejména pokud se jedná o výrobce z EU nebo dovozce, již může mít povinnosti v rámci odvětvových právních předpisů (v závislosti na jejich klasifikaci), které se zcela nebo částečně vztahují na tyto povinnosti (viz oddíl 4).

Když se hospodářský subjekt uvedený v článku 4 ujímá svých funkcí nebo když je do jeho portfolia přidán nový výrobek, musí v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. a) provést řadu úkolů:

—

ověřit, že prohlášení o shodě/vlastnostech bylo vypracováno, a uchovat jej, jelikož veškeré odvětvové právní předpisy, na něž se článek 4 vztahuje, tato prohlášení vyžadují (23). Jak je uvedeno v právních předpisech, na něž se vztahuje článek 4, musí být uchovávány po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh (24). Pokud se na výrobek vztahuje více než jeden legislativní akt, vypracuje se jedno prohlášení o shodě pro všechny použitelné akty společně (25) a

—

ověřit, že technická dokumentace byla vytvořena, (26) a zajistit, že je možné ji zpřístupnit orgánům dozoru nad trhem na požádání – pokud hospodářský subjekt uvedený v článku 4 dokumentaci sám neuchovává, pak to znamená ověřit, že dokumentace existuje, a získat od výrobce záruku, že ji na vyžádání poskytne buď hospodářskému subjektu uvedenému v článku 4, nebo přímo orgánům dozoru nad trhem (viz níže).

Dále, v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. c) a d), pokud má hospodářský subjekt uvedený v článku 4 důvod se domnívat, že výrobek představuje riziko, (27)pak musí:

—	informovat příslušné orgány dozoru nad trhem. Měl by je informovat v každém členském státě, v němž je výrobek dostupný (28); rovněž je důležité informovat je o nápravném opatření, které bylo nebo bude přijato, a

—	ujistit se, že nezbytné nápravné opatření je neprodleně přijato k nápravě jakéhokoli případu neplnění požadavků, nebo pokud to není možné, ke zmírnění rizik (viz níže).

Nakonec, v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. a), b) a d) musí hospodářský subjekt uvedený v článku 4 podniknout určité kroky, pokud je o to požádán ze strany orgánu dozoru nad trhem:

—	poskytnout tomuto orgánu prohlášení o shodě/vlastnostech,

—	poskytnout orgánu technickou dokumentaci, nebo pokud hospodářský subjekt uvedený v článku 4 tuto dokumentaci neuchovává, zajistit, aby technická dokumentace byla orgánu poskytnuta (zejména ze strany výrobce),

—	poskytnout další informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku (sem mohou spadat např. certifikáty a rozhodnutí od oznámeného subjektu) v jazyce, kterému tento orgán může snadno rozumět (to bude projednáno s daným orgánem – může se jednat o jazyk, kterým není národní jazyk),

—	spolupracovat s orgánem. Vyžadované kroky budou záviset na požadavku ze strany orgánu, který musí být v souladu se zásadou proporcionality (čl. 14 odst. 2 nařízení), a

—

ujistit se, že nezbytné nápravné opatření je neprodleně přijato k nápravě jakéhokoli případu neplnění harmonizačních právních předpisů EU, jež se vztahují na dotčený výrobek, nebo pokud to není možné, ke zmírnění rizik, která výrobek představuje. Opatření by mohlo zahrnovat uvedení výrobku v soulad nebo případně jeho stažení z trhu či oběhu (29). Hospodářský subjekt uvedený v článku 4 nemusí přijmout nápravné opatření nebo zmírnit riziko sám, pokud hospodářský subjekt nemá v rámci odvětvových právních předpisů povinnost tak činit, ale musí zajistit, aby opatření bylo přijato, např. požádáním výrobce o odpověď na žádost a ověřením, že opravdu odpověděl.

Hospodářský subjekt uvedený v článku 4 by měl jednat v přiměřené lhůtě nebo ve lhůtě stanovené orgány dozoru nad trhem. Měl by poskytnout prohlášení o shodě/vlastnostech bez prodlení a další dokumenty v přiměřené lhůtě (30).

Pokud hospodářský subjekt uvedený v článku 4 zjistí, že nemůže splnit jeden nebo více ze svých úkolů vzhledem k problému ve vztahu k výrobci (31) (např. výrobce neodpovídá na žádost), pak by dalším vhodným krokem bylo výrobci připomenout jeho povinnosti v rámci právních předpisů EU. Pokud problém přetrvává, pak by logickým důsledkem bylo přijmout nezbytná opatření k tomu, aby přestal být hospodářským subjektem podle článku 4 pro dotčené výrobky, a to na základě toho, že nemůže vykonávat své úkoly podle článku 4. Jinými slovy v případě:

—	dovozce – by již nemohl uvádět výrobky na trh,

—	zplnomocněného zástupce – mohl by zkusit ukončit svůj vztah s výrobcem,

—	poskytovatele služeb kompletního vyřízení objednávek – již by nemohl nakládat s výrobky, tzn. nemohl by je odesílat koncovým uživatelům.

Hospodářský subjekt uvedený v článku 4 může být postihován (32), pokud neplní své úkoly podle článku 4. Veškeré sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující (čl. 41 odst. 2 nařízení). Výrobce je nadále odpovědný za soulad výrobku s odvětvovými právními předpisy a (jako ostatní subjekty v dodavatelském řetězci) zachová si veškeré právní povinnosti, které má s ohledem na výrobky, záruky, odpovědnost za vadné výrobky atd. Článek 4 neukládá dodatečné právní povinnosti vůči spotřebitelům nebo jiným koncovým uživatelům.

4. PRAKTICKE DUSLEDKY PRO HOSPODARSKE SUBJEKTY

Úkoly hospodářského subjektu uvedeného v článku 4 (jak je popsáno v článku 4) jsou stejné bez ohledu na to, který typ hospodářského subjektu je vykonává, ale rozsah, v němž se překrývají s ostatními úkoly hospodářského subjektu v rámci odvětvových právních předpisů, se liší. Platí všechny „povinnosti podle článku 4“ bez ohledu na to, co odvětvové právní předpisy od dotyčného hospodářského subjektu vyžadují. Existují určité odvětvové rozdíly, ale většina právních předpisů úzce sleduje vzorová ustanovení o povinnostech hospodářských subjektů (33). Tento oddíl zdůrazňuje rozdíly, které ovlivňují uplatňování článku 4.

4.1 Výrobci usazení v EU

Výrobcem je fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou výrobek, který vyrábí, nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit (článek 3 nařízení) (34). Je-li výrobce usazen v EU, jedná se v zásadě o hospodářský subjekt uvedený v článku 4, pokud pro zvláštní úkoly podle článku 4 nejmenoval zplnomocněného zástupce.

Výrobci usazení v EU již mají v rámci odvětvových právních předpisů povinnosti, které se obecně překrývají s povinnostmi podle čl. 4 odst. 3 a jdou nad jejich rámec. Výjimku představuje to, že na rozdíl od článku 4 od nich právní předpisy EU o hluku ve venkovním prostoru, strojních zařízeních a ekodesignu výslovně nepožadují, aby informovali orgány dozoru nad trhem, pokud mají důvod se domnívat, že výrobek, na nějž se tyto právní předpisy vztahují, představuje riziko. Výrobci usazení v EU, kteří jsou hospodářským subjektem podle článku 4, tak nicméně budou muset činit u výrobků, na něž se tyto legislativní akty vztahují.

Většina odvětvových právních předpisů vyžaduje, aby na výrobku byly uvedeny jméno či ochranná známka a adresa výrobce, avšak:

—	u některých odvětví mohou být tyto informace za určitých okolností uvedeny na balení nebo v průvodním dokladu,

—	právní předpisy o ekodesignu takové požadavky neobsahují,

—	právní předpisy o hluku ve venkovním prostoru a strojních zařízeních namísto toho vyžadují, aby jméno a adresa byly uvedeny v prohlášení o shodě (35) (nebo v prohlášení o zabudování v případě neúplného strojního zařízení (36)) a aby prohlášení bylo přiloženo k výrobku (37).

Z tohoto důvodu platí, že ve výjimečném případě, kdy se na výrobek vztahují právní předpisy o ekodesignu, ale nevztahují se na něj další odvětvové právní předpisy, na něž se vztahuje článek 4, znění článku 4 vyžaduje, aby výrobci usazení v EU, kteří jsou hospodářským subjektem podle článku 4, přijali dodatečné opatření k uvedení svého jména a kontaktních údajů.

4.2 Dovozci

Dovozcem je fyzická nebo právnická osoba usazená v EU, která uvádí na trh EU výrobek ze třetí země (článek 3 nařízení). Je-li dovozce usazený v EU, jedná se v zásadě o hospodářský subjekt uvedený v článku 4, pokud výrobce pro zvláštní úkoly podle článku 4 nejmenoval zplnomocněného zástupce.

Odvětvové právní předpisy obecně ukládají dovozci povinnosti, které se překrývají s povinnostmi stanovenými v čl. 4 odst. 3 a jdou nad jejich rámec (38). Výjimku opět představuje to, že na rozdíl od článku 4 právní předpisy EU o hluku ve venkovním prostoru, strojních zařízeních a ekodesignu od dovozců výslovně nepožadují, aby informovali orgány dozoru nad trhem, pokud mají důvod se domnívat, že výrobek, na nějž se tyto právní předpisy vztahují, představuje riziko. Dovozci výrobků spadajících pod tyto právní předpisy, kteří jsou hospodářským subjektem podle článku 4, tak nicméně budou muset činit u výrobků, na něž se tyto legislativní akty vztahují.

Odvětvová ustanovení o uvádění jména a kontaktních údajů dovozce na výrobku nebo s ním jsou převážně stejná jako pro výrobce (viz výše). Z toho důvodu vyžaduje znění článku 4 pouze ve výjimečných případech, aby dovozce, který je hospodářským subjektem uvedeným v článku 4, přijal dodatečné opatření k uvedení svého jména a kontaktních údajů.

Pokud více dovozců nakládá se stejným druhem výrobku, pak je každý z nich hospodářským subjektem uvedeným v článku 4 pro jednotky, které umístil na trh EU, a bude muset zajistit, aby se jeho jméno objevilo na těchto jednotkách nebo s nimi, jak je vyžadováno. Tak je tomu již podle odvětvových právních předpisů, kde pro stejný druh výrobku existuje více dovozců. Jednotlivý výrobek by proto měl v zásadě nést pouze jméno příslušného dovozce.

4.3 Zplnomocnění zástupci

Zplnomocněným zástupcem je fyzická nebo právnická osoba usazená v EU, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů souvisejících s povinnostmi výrobce podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie nebo podle požadavků nařízení (EU) 2019/1020 (článek 3 nařízení). Pokud výrobce chce, aby zplnomocněný zástupce jednal jako hospodářský subjekt uvedený v článku 4, pak musí zajistit, aby mandát obsahoval všechny úkoly uvedené v čl. 4 odst. 3. Zplnomocněný zástupce musí mít k dispozici vhodné prostředky k plnění svých úkolů (čl. 5 odst. 3 nařízení).

Odvětvové právní předpisy často umožňují jmenování zplnomocněného zástupce (39). Je-li tato možnost využita, pak obecně vyžaduje, aby byl zástupce pověřen k výkonu alespoň těchto úkolů:

—	uchovávat prohlášení o shodě/vlastnostech a technickou dokumentaci pro potřeby vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem po určitou dobu (obecně deset let v případě odvětvových právních předpisů, na něž se vztahuje článek 4),

—	předkládat příslušnému vnitrostátnímu orgánu po jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku a

—	spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány na jejich žádost na opatřeních k vyloučení rizika vyvolaného výrobky (40), na které se vztahuje jeho pověření.

Výjimky z tohoto pravidla lze nalézt v právních předpisech o hluku ve venkovním prostoru, strojních zařízeních a ekodesignu, v jejichž rámci má zplnomocněný zástupce jiné úkoly, jež jsou bližší úkolům výrobce.

Pokud výrobce jmenoval zplnomocněného zástupce v rámci odvětvových právních předpisů a chce, aby jednal jako hospodářský subjekt uvedený v článku 4, bude proto muset přezkoumat jeho pověření s cílem zajistit, že obsahuje všechny úkoly uvedené v čl. 4 odst. 3. Zejména bude možná muset přidat úkoly, jež budou muset být plněny, pokud bude zástupce mít důvod se domnívat, že výrobek představuje riziko.

Podobně platí, že pokud výrobce plánuje jmenovat zplnomocněného zástupce s cílem usnadnit dodržování článku 4 a pokud chce zplnomocněného zástupce jmenovat v rámci odvětvových právních předpisů, pak bude muset ověřit, zda odvětvové právní předpisy neobsahují dodatečné úkoly k těm, jež vyžaduje článek 4.

Kromě úkolů uvedených v čl. 4 odst. 3 musí zplnomocněný zástupce na požádání orgánu dozoru nad trhem rovněž poskytnout kopii svého pověření v jazyce EU, který určí dotyčný orgán (čl. 5 odst. 2 nařízení).

Právní předpisy o hluku ve venkovním prostoru, strojních zařízeních a stavebních výrobcích vyžadují, aby jméno a kontaktní údaje zplnomocněného zástupce byly uvedeny na prohlášení o shodě/vlastnostech (41), které musí být k těmto výrobkům přiloženo (42). V mnoha jiných odvětvích právní předpisy vyžadují, aby výrobce uvedl kontaktní adresu na výrobku nebo je k němu přiložil, tato adresa může patřit zplnomocněnému zástupci. Pokud jméno a kontaktní údaje zplnomocněného zástupce, který je hospodářským subjektem uvedeným v článku 4, ještě nejsou uvedeny na výrobku nebo k němu nejsou přiloženy, pak by se měl hospodářský subjekt uvádějící výrobek na trh EU ujistit, že tyto údaje jsou přidány podle požadavků (aby byl proces bezproblémovější, mohl by výrobce požádat o systematický přístup).

4.4 Poskytovatelé služeb kompletního vyřízení objednávek usazení v EU

Poskytovatelem služeb kompletního vyřízení objednávek je fyzická nebo právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti nabízí alespoň dvě z těchto služeb, aniž by byla vlastníkem dotčených výrobků:

—	skladování,

—

balení,

—	adresování a

—	rozesílání.

Mezi tyto služby nepatří poštovní služby (43), služby dodávání balíků (44) nebo jiné poštovní služby či služby nákladní dopravy (článek 3 nařízení).

Poskytovatelé služeb kompletního vyřízení objednávek obvykle skladují výrobky v EU, aby mohly být rychle dodány spotřebitelům v EU nebo jiným koncovým uživatelům poté, co byly objednány on-line. Proto poskytují služby jiným hospodářským subjektům. Po přijetí objednávky výrobek zabalí (pokud ještě není řádně zabalený k přepravě), připojí k němu dodací adresu a odešlou jej, buď jej předají poštovní, balíkové nebo přepravní službě, nebo jej doručí sami.

Pro služby kompletního vyřízení objednávek existuje široká řada provozních scénářů, avšak jak je zde popsáno, tyto scénáře jdou nad rámec scénářů poskytovatelů poštovních/balíkových služeb (tj. výběr a třídění, přeprava a dodávání balíků). Pokud fyzická či právnická osoba nabízí služby kompletního vyřízení objednávek i poštovní/balíkové služby či služby nákladní dopravy, pak by článek 4 mohl být významný pouze s ohledem na výrobky zpracovávané prostřednictvím jejích služeb kompletního vyřízení objednávek.

Poskytovatelé služeb kompletního vyřízení objednávek usazení v EU jsou hospodářským subjektem podle článku 4 pro výrobky, které zpracovávají, v případě, že u těchto výrobků není k dispozici výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce v EU. Před udělením souhlasu s poskytováním služeb kompletního vyřízení objednávek u výrobku, na nějž se vztahuje článek 4, by proto měli u svého klienta ověřit, zda je pro daný výrobek již k dispozici jeden z ostatních typů hospodářského subjektu v EU. Pokud ne, budou tito poskytovatelé hospodářským subjektem uvedeným v článku 4.

Odvětvové právní předpisy se na poskytovatele služeb kompletního vyřízení objednávek nevztahují. Pokud jednají jako hospodářský subjekt podle článku 4, budou proto muset se svými klienty uzavřít dohody s cílem zajistit, aby před schválením o poskytnutí služeb obdrželi od klienta nebo přímo od výrobce prostředky k plnění povinností, zejména:

—	prohlášení o shodě/vlastnostech dotčených výrobků a

—

záruky spolupráce, které jim pomohou provádět jiné úkoly, k nimž patří:

—	poskytování technické dokumentace a

—	přijímání nápravných opatření, pokud je orgány vyžadují.

Klient by se měl ujistit, že jméno a kontaktní údaje poskytovatele služeb jsou uvedeny na výrobku nebo jsou k němu přiloženy, pokud je výrobce ještě neuvedl. Klient je může uvést sám nebo může uvedením někoho pověřit předtím, než celní orgány výrobek propustí do volného oběhu (viz oddíl 2.3).

Stejně jako je tomu u dovozců, může u daného druhu výrobku existovat více poskytovatelů služeb kompletního vyřízení objednávek. Každý z nich je hospodářským subjektem podle článku 4 a bude muset uvést své jméno a kontaktní údaje na jednotkách, s nimiž nakládá, nebo je k nim přiložit.

Výrobce může poskytovatele služeb kompletního vyřízení objednávek jmenovat jako svého zplnomocněného zástupce. V těchto případech jsou namísto toho důležité ty části těchto pokynů, které se týkají zplnomocněných zástupců.

Rámeček 3

Jsem poskytovatelem služeb kompletního vyřízení objednávek v EU – co mám na starost? (příklad)

Do praktického seznamu úkolů patří tyto činnosti:

—	informujte stávající i potenciální klienty o tom, že výrobky, na něž se vztahuje článek 4 a které prodávají, musí být spojeny s hospodářským subjektem uvedeným v článku 4. Odkažte je na článek 4 a tyto pokyny,

—

oznamte klientům, že hospodářským subjektem podle článku 4 budete vy, pokud není k dispozici výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce usazený v EU (nebo pokud si to nepřejete, jasně to uveďte a naznačte, že pro tyto výrobky nemohou využívat vaše služby kompletního vyřízení objednávek, pokud není k dispozici výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce z EU),

—

pokud klienti chtějí, abyste jednali jako hospodářský subjekt uvedený v článku 4, ověřte si, zda již tuto roli vykonáváte pro stejný druh výrobku pro jiného klienta – pokud ano, pak již máte všechno, co potřebujete, pokud ne, rozhodněte se, do jaké míry si zajistíte vše, co potřebujete, a do jaké míry chcete, aby to za vás učinil klient,

—	řekněte klientům, kteří chtějí, abyste jednali jako hospodářský subjekt podle článku 4, co budou muset udělat předtím, než budou moci využívat vaše služby kompletního vyřízení objednávek, např. poskytnout kontaktní údaje výrobce, prohlášení o shodě/vlastnostech atd.,

—	jakmile budou vyřízeny všechny kroky k tomu, abyste mohli jednat jako hospodářský subjekt uvedený v článku 4, informujte klienty, aby mohli začít nabízet výrobky k prodeji.

5. DOZOR NAD TRHEM A KONTROLY VÝROBKU, KTERE VSTUPUJI NA TRH EU

5.1 Dozor nad trhem

Orgány dozoru nad trhem musí provádět v přiměřeném rozsahu vhodné kontroly vlastností výrobků (čl. 11 odst. 3 nařízení). Při rozhodování o tom, jaké kontroly provádět, u jakých typů výrobků a v jakém rozsahu, musí orgány uplatňovat přístup založený na rizicích (tamtéž), který je navržený tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího dopadu na trh.

Po rozhodnutí o tom, jaké výrobky zkontrolují, si mohou vyžádat dokumentaci o shodě. Hospodářský subjekt uvedený v článku 4 jim pomáhá získat tyto informace usnadněním jejich kontaktu a spolupráce s výrobcem. Orgány dozoru nad trhem mohou hospodářský subjekt uvedený v článku 4 kontaktovat přímo, i pokud je usazený v jiném členském státě (45). Měly by upřesnit typ dokumentů, které potřebují, a typ výrobků, pro něž je potřebují.

V případě prodeje on-line nebo jiného dálkového prodeje, u něhož orgány dozoru nad trhem chtějí zkontrolovat dokumentaci o shodě bez kontroly výrobku nebo před ní, nemusí mít k dispozici jméno a kontaktní údaje hospodářského subjektu uvedeného v článku 4. V takových případech mohou kontaktovat hospodářský subjekt (podle definice v článku 3 nařízení), který nabízí výrobek k prodeji, aby si tyto informace vyžádal (46).

Hospodářský subjekt uvedený v článku 4 bude sloužit jako kontakt k řešení otázek či problémů, které jdou nad rámec dokumentace (čl. 4 odst. 3 písm. d) nařízení). V takových případech by orgány měly jasně uvést, co od něj očekávají.

Orgány dozoru nad trhem by mohly kontaktovat hospodářský subjekt uvedený v článku 4 ohledně záležitosti, která je důležitá pro výrobce, o jehož výrobky se jedná, avšak nespadá konkrétně do oblasti působnosti článku 4, tj. záležitosti, jež se týká právních předpisů nebo výrobků, na něž se článek 4 nevztahuje. Ačkoli znění článku 4 tyto požadavky výslovně neuvádí, je hospodářský subjekt uvedený v článku 4 vybízen k usnadnění kontaktů mezi orgány a výrobci pro tyto účely.

5.2 Kontroly výrobků, které vstupují na trh EU

Pohraniční orgány mají povinnost kontrolovat výrobky vstupující do EU. Činí tak na základě analýzy rizik. Při provádění fyzických kontrol výrobků, na něž se vztahuje článek 4, se doporučuje ověřit, zda jsou jméno a kontaktní údaje hospodářského subjektu uvedeného v článku 4 uvedeny na výrobku, obalu, balíku nebo v průvodním dokladu (čl. 4 odst. 4 nařízení). Pokud tomu tak není nebo pokud mají důvod se domnívat, že produkt z nějakého jiného důvodu není v souladu s článkem 4 (47), měly by pozastavit propuštění do volného oběhu, informovat orgány dozoru nad trhem (článek 26 nařízení) a vyčkat na jejich reakci.

5.3 Nedodržení článku 4

Vzhledem k tomu, že cílem článku 4 je především usnadnit kontroly dokladů o shodě, je nepřítomnost jména a kontaktních údajů hospodářského subjektu uvedeného v článku 4 problematická, jelikož brání dozoru nad trhem. Jedná se také o známku toho, že výrobek nemusí být určen pro trh EU a/nebo nemusí splňovat pravidla EU.

Pokud orgány dozoru nad trhem v průběhu svého vyšetřování zjistí, že jméno a kontaktní údaje hospodářského subjektu uvedeného v článku 4 chybí, pak by měly od příslušného hospodářského subjektu vyžadovat (48) přijetí nápravných opatření. Rovněž mají pravomoc ukládat sankce (čl. 14 odst. 4 písm. i) nařízení).

Totéž platí, pokud jsou jméno a kontaktní údaje hospodářského subjektu podle článku 4 uvedeny na výrobku nebo jsou k němu přiloženy, ale orgány v rámci vyšetřování zjistí, že tyto údaje jsou falešné, protože např. adresa neexistuje nebo tento subjekt neexistuje na dané adrese.

Požadavek na uvedení jména a kontaktních údajů hospodářského subjektu podle článku 4 není zamýšlen jako hlavní cíl vyšetřování. Orgány dozoru nad trhem by však v této oblasti mohly přijmout zvláštní opatření v rámci zvyšování informovanosti o něm, případně prostřednictvím celounijních společných opatření.

Jak bylo zmíněno v oddíle 3, hospodářský subjekt uvedený v článku 4 může být postihován, pokud nedodržuje své povinnosti a zejména pokud nespolupracuje (čl. 41 odst. 1 nařízení). Veškeré sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující (čl. 41 odst. 2 nařízení).

6. TEXT USTANOVENI

Článek 4

Úkoly hospodářských subjektů v souvislosti s výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie

1. Bez ohledu na jakékoli povinnosti stanovené v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie lze výrobek, na který se vztahují právní předpisy uvedené v odstavci 5, uvést na trh pouze v případě, že existuje hospodářský subjekt usazený v Unii, který ve vztahu k tomuto výrobku odpovídá za plnění úkolů stanovených v odstavci 3.

2. Pro účely tohoto článku se hospodářským subjektem uvedeným v odstavci 1 rozumí:

a)	výrobce usazený v Unii;

b)	dovozce, pokud není výrobce usazen v Unii;

c)	zplnomocněný zástupce, kterého výrobce písemně pověřil, aby jeho jménem plnil úkoly uvedené v odstavci 3;

d)	poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek usazený v Unii u výrobků, se kterými nakládá, jestliže žádný jiný hospodářský subjekt uvedený v písmenech a), b) a c) není usazen v Unii.

3. Aniž jsou dotčeny jakékoli povinnosti hospodářských subjektů podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, plní hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 následující úkoly:

pokud harmonizační právní předpisy Unie, které se na výrobek vztahují, vyžadují EU prohlášení o shodě nebo prohlášení o vlastnostech a technickou dokumentaci, ověřuje, že EU prohlášení o shodě nebo prohlášení o vlastnostech a technická dokumentace byly vypracovány, uchovává toto prohlášení o shodě nebo prohlášení o vlastnostech, aby byly k dispozici orgánům dozoru nad trhem po dobu stanovenou uvedenými právními předpisy, a zajistí, aby mohla být technická dokumentace zpřístupněna těmto orgánům na jejich žádost;

b)	na základě odůvodněné žádosti orgánu dozoru nad trhem poskytuje tomuto orgánu všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku v jazyce, kterému tento orgán může snadno rozumět;

c)	pokud má důvod se domnívat, že určitý výrobek představuje riziko, informuje o tom orgány dozoru nad trhem;

spolupracuje s orgány dozoru nad trhem, mimo jiné na základě odůvodněné žádosti se ujistí, že jsou přijata okamžitá nezbytná nápravná opatření k nápravě jakéhokoli případu neplnění požadavků stanovených v harmonizačních právních předpisech Unie vztahujících se na daný výrobek, nebo pokud to není možné, ke zmírnění rizik, která daný výrobek představuje, a to na vyžádání orgánů dozoru nad trhem nebo z vlastního podnětu, pokud se hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 domnívá, nebo má důvod se domnívat, že daný výrobek představuje riziko.

4. Aniž jsou dotčeny příslušné povinnosti hospodářských subjektů podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, musí být na výrobku nebo na jeho obalu, na balíku či v průvodním dokladu uvedeny jméno hospodářského subjektu uvedeného v odstavci 1, jeho zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka a jeho kontaktní údaje, včetně poštovní adresy.

5. Tento článek se použije pouze na výrobky, na které se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, (EU) 2016/425 a (EU) 2016/426 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES, 2006/42/ES, 2009/48/ES, 2009/125/ES, 2011/65/EU, 2013/29/EU, 2013/53/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU a 2014/68/EU.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).

(2) Tj. všechny orgány určené členskými státy podle čl. 25 odst. 1 nařízení.

(3) Např. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146), která ve svém článku 13 vyžaduje, aby výrobci, kteří se nenacházejí v EU, pověřili zplnomocněného zástupce, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59), které ve svém článku 4 vyžaduje určení odpovědné osoby v EU. Na ně se nevztahuje článek 4 nebo tyto pokyny.

(4) Sdělení Komise – „Modrá příručka“ k provádění pravidel EU pro výrobky 2016 (Úř. věst. C 272, 26.7.2016, s. 1) nebo na ni navazující dokument.

(5) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES (COM(2020)825 ze dne 15. prosince 2020).

(6) Jak je uvedeno v čl. 5 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí (Úř. věst. L 152, 11.6.2019, s. 1).

(7) Informace o tom, které směrnice nebo nařízení se mohou na daný výrobek vztahovat, jsou dostupné na portále Vaše Evropa; https://europa.eu/youreurope/business/product/product-rules-specifications/index_cs.htm.

(8) Územní působnost je možné rozšířit, např. jakmile bude nařízení zahrnuto do příloh Dohody o Evropském hospodářském prostoru, bude zahrnovat Island, Lichtenštejnsko a Norsko.

(9) Viz definice 1 a 2 v článku 3 nařízení.

(10) 15. bod odůvodnění nařízení. Další podrobnosti o uvádění na trh (např. týkající se načasování, včetně pro výrobky, jejichž výroba nebyla v době nabídky ještě dokončena, a výrobky pro veletrhy) jsou uvedeny v „modré příručce“.

(11) Podle čl. 3 odst. 8 nařízení je výrobcem „fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou výrobek, který vyrábí, nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit“.

(12) Podle čl. 3 odst. 9 nařízení je dovozcem „fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země“.

(13) Podle čl. 3 odst. 12 nařízení je zplnomocněným zástupcem „fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů souvisejících s povinnostmi výrobce podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie nebo podle požadavků tohoto nařízení“.

(14) Podle čl. 3 odst. 11 nařízení je poskytovatelem služeb kompletního vyřízení objednávek „fyzická nebo právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti nabízí alespoň dvě z těchto služeb: skladování, balení, adresování a rozesílání, aniž by byla vlastníkem dotčených výrobků, s vyloučením poštovních služeb ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES, služeb dodávání balíků ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 a jakýchkoli jiných poštovních služeb nebo služeb nákladní dopravy“.

(15) Výrobcem je podle článku 3 nařízení „fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou výrobek, který vyrábí, nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit“. Dovozce je definován jako „fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země“. To znamená, že pokud je výrobek vyráběn mimo EU, ale společnost usazená v EU jej uvádí na trh pod svým jménem či ochrannou známkou, pak je tato společnost považována za výrobce. Pokud tento výrobce uvede výrobek na trh EU, i když je samotný dovoz prováděn jinou společností, pak se nejedná o dovozce ve smyslu nařízení.

(16) S výjimkou případů, kdy k výrobě dochází v EU, ale výrobce není usazen v EU. V takovém případě není k dispozici výrobce v EU ani dovozce, proto mohou být hospodářským subjektem uvedeným v článku 4 pouze zplnomocněný zástupce nebo poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek.

(17) Nezaměňovat se subjektem, který pouze hostuje nabídku k prodeji on-line, informace o těchto subjektech jsou uvedeny v oddíle 2.4.

(18) Poznámka v (elektronickém) celním prohlášení nepostačuje, protože toto prohlášení není fyzicky přiloženo k výrobku.

(19) 53. bod odůvodnění nařízení připomíná, že články 220, 254, 256, 257 a 258 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1), stanoví, že výrobky vstupující na trh EU, které vyžadují další zpracování k tomu, aby se dostaly do souladu s příslušnými harmonizačními právními předpisy EU, musí být propuštěny do použitelného celního režimu, který takové zpracování ze strany dovozce umožní.

(20) Ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1) definuje „internetové tržiště“ takto: „poskytovatel služeb ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) umožňující spotřebitelům a obchodníkům uzavírat kupní smlouvy nebo smlouvy o poskytování služeb uzavírané on-line, na jeho internetových stránkách“.

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.)

(22) To spadá do „protiprávní činnosti nebo informací“ podle čl. 14 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/31/ES, protože je to v souladu s článkem 4 nařízení.

(23) Prohlášení o vlastnostech pro stavební výrobky; prohlášení o shodě pro ostatní.

(24) Právní předpisy o hluku ve venkovním prostoru, strojních zařízeních a ekodesignu uvádějí deset let od posledního data výroby.

(25) Článek 5 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).

(26) Veškeré právní předpisy, na něž se článek 4 vztahuje, vyžadují, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci.

(27) Znění čl. 3 odst. 19 nařízení definuje „výrobek představující riziko“ jako „výrobek, který by mohl nepříznivě ovlivnit zdraví a bezpečnost osob obecně, zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochranu spotřebitelů, životní prostředí, veřejnou bezpečnost a jiné veřejné zájmy chráněné příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie nad míru považovanou za důvodnou a přijatelnou vzhledem k jeho určenému účelu nebo za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek použití dotčeného výrobku, včetně životnosti a případně požadavků na jeho uvedení do provozu, instalaci a údržbu“.

(28) Kontaktní údaje jsou k dispozici na: https://ec.europa.eu/growth/single-market/goods/building-blocks/market-surveillance/organisation_en.

(29) Tyto možnosti jsou ve většině odvětvových právních předpisů konkrétně uvedeny pro výrobce a dovozce; další možná nápravná opatření jsou uvedena v článku 16 nařízení.

(30) Některé odvětvové právní předpisy (např. o bezpečnosti hraček a ekodesignu) obsahují podrobnější ustanovení o lhůtách, v jejichž rámci mají určité hospodářské subjekty orgánům dozoru nad trhem poskytnout určité dokumenty. Ty nadále platí.

(31) Nebo pokud je poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek omezován problémem se svým klientem nebo mezi klientem a výrobcem.

(32) Ustanovení čl. 41 odst. 1 nařízení vyžaduje od členských států stanovení pravidel o sankcích v souvislosti s tímto a určitými dalšími ustanoveními nařízení.

(33) Jak je stanoveno v rozhodnutí č. 768/2008/ES, „modrá příručka“ poskytuje další pokyny o povinnostech hospodářských subjektů.

(34) Některé odvětvové právní předpisy obsahují jinou definici výrobce. Zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10) vynechává část „nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit“.

(35) Příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí (Úř. věst. L 162, 3.7.2000, s. 1), a část 1 oddíl A bod 1 přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24).

(36) Část 1 oddíl B bod 1 přílohy II směrnice 2006/42/ES.

(37) Ustanovení čl. 4 odst. 1 směrnice 2000/14/ES a čl. 5 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/42/ES.

(38) Právní předpisy EU o hluku ve venkovním prostoru (čl. 4 odst. 2 směrnice 2000/14/ES) a strojních zařízeních (čl. 2 písm. i) směrnice 2006/42/ES) nepoužívají výraz „dovozce“, ale odkazují na „každou [další] osobu, která uvádí [výrobek] na trh“.

(39) S výjimkou pyrotechnických výrobků. Na základě článků 4 a 5 nařízení může být ale zplnomocněný zástupce jmenován pro pyrotechnické výrobky, v takovém případě budou jeho úkoly ty, které jsou uvedeny v článku 4.

(40) V případě právních předpisů o omezení nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních na opatřeních k zajištění souladu (čl. 8 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88)) a v případě právních předpisů o dronech na opatřeních k odstranění neshody nebo bezpečnostních rizik (čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí (Úř. věst. L 152, 11.6.2019, s. 1).

(41) Příloha II směrnice 2000/14/ES, část 1 oddíl A bod 1 přílohy II směrnice 2006/42/ES a příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).

(42) Ustanovení čl. 4 odst. 1 směrnice 2000/14/ES, čl. 5 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/42/ES a článek 7 nařízení (EU) č. 305/2011.

(43) Jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14).

(44) Jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 ze dne 18. dubna 2018 o službách přeshraničního dodávání balíků (Úř. věst. L 112, 2.5.2018, s. 19).

(45) Pokud je to pro orgán dozoru nad trhem obtížné, může požádat o pomoc orgán v daném členském státě prostřednictvím postupů a za podmínek stanovených v kapitole VI nařízení.

(46) V souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení mají hospodářské subjekty (podle definice v článku 3) za povinnost spolupracovat s orgány dozoru nad trhem na určitých opatřeních. 24. bod odůvodnění nařízení uvádí, že k tomu patří, pokud to orgány požadují, poskytování kontaktních informací hospodářských subjektů,jež mají určité úkoly v souvislosti s výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie, pokud tyto informace mají.

(47) Například pokud jsou jméno a kontaktní údaje hospodářského subjektu podle článku 4 uvedeny na výrobku nebo jsou k němu přiloženy, ale orgány v rámci kontroly zjistí, že tyto údaje jsou falešné, protože např. adresa neexistuje nebo tento subjekt neexistuje na dané adrese.

(48) Obvykle se jedná o výrobce (pokud výrobce například nezamýšlel uvést výrobky na trh EU, ale jiný hospodářský subjekt tak přesto učinil). To bude možné pouze v případě, že výrobce lze identifikovat a zjistit jeho kontaktní údaje.