Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2021/C 63/11)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Balatoni hal“

EU č.: PGI-HU-02470 25.5.2018

CHOP ( ) CHZO ( X )

1. NÁZEV (NÁZVY) (CHOP ČI CHZO)

„Balatoni hal“

2. ČLENSKÝ STÁT NEBO TŘETÍ ZEMĚ

Maďarsko

3. POPIS ZEMĚDĚLSKÉHO PRODUKTU NEBO POTRAVINY

3.1. Druh produktu

Třída 1.7: Čerstvé ryby, měkkýši a korýši a výrobky z nich získané

3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Balatoni hal“ (Balatonská ryba) je výhradní označení pro kapra obecného (Cyprinus carpio L. 1758) a candáta obecného (Sander lucioperca L. 1758), kteří žijí, rozmnožují se a jsou chováni v jezeře Balaton či v jeho povodí (podrobněji viz bod 4) a jsou prodáváni živí nebo ve zpracované formě (čerstvé, chlazené nebo mražené; obvykle vcelku, výjimečně jako filety).

a) „Balatoni hal“: candát obecný

Candát „Balatoni hal“ je ryba náležející k druhu candáta obecného (Sander lucioperca L.) z čeledi okounovitých, která žije a/nebo je chována výhradně v zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4 (povodí jezera Balaton). Patří k nejvyhledávanějším a nejcennějším rybám v Maďarsku. Maso candáta má bílou barvu, je libové, chutné a bez kostí, nízkotučné a bohaté na bílkoviny. Maso candáta „Balatoni hal“ je v porovnání s masem říčního candáta považováno za bělejší a chutnější.

Jakostní parametry masa candáta „Balatoni hal“:

—	obsah vody: 78,0–79,5 %,

—	bílkoviny: 19–20 %,

—	tuky: 0,5–1,0 %.

„Balatoni hal“: Minimální prodejní hmotnost candáta „Balatoni hal“ (ve formě živé, čerstvě opracované, chlazené nebo mražené ryby) je 0,5 kg.

b) „Balatoni hal“: kapr obecný

Kapr „Balatoni hal“ je ryba náležející k druhu kapra obecného (Cyprinus carpio L.) z čeledi kaprovitých, chovaná výhradně v povodí jezera Balaton a zahrnující výlučně státem uznávané místní variety „Balatoni sudár“ a „Varászlói tükrös“, které jsou chovány v zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4.

Typické jakostní parametry masa kapra „Balatoni hal“ variety „Balatoni sudár ponty“ (OMMI (Státní úřad pro kontrolu kvality v zemědělství) 2004, MgSzH (Zemědělská správa) 2011, Gorda a Borbély 2013) jsou:

—	obsah vody: 74,1–77,4 %,

—	bílkoviny: 16,6–17,6 %,

—	tuky: 4,2–8,0 %.

Typické jakostní parametry masa kapra „Balatoni hal“ variety „Varászlói tükrös ponty“ jsou:

—	obsah vody: 73,9–78,3 %,

—	bílkoviny: 16,8–17,7 %,

—	tuky: 3,5–7,7 %.

Maso kapra „Balatoni hal“ je pevné a listovitě vrstvené.

Minimální prodejní hmotnost kapra „Balatoni hal“ (ve formě živé, čerstvě zpracované, chlazené nebo mražené ryby) je 1,5 kg (ideálně 1,5–3 kg).

3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

V zeměpisné oblasti platí zákaz používání organických hnojiv pro zvýšení produkčních výnosů. Výživa candátů „Balatoni hal“ je unikátní v tom, že mladé ryby přecházejí od konzumace zooplanktonu k požírání ryb až po dosažení délky 12–15 cm, což je v porovnání s ostatními dravými rybami relativně pozdě. Dostupné zdroje krmiva jsou v povodí jezera Balaton rovněž výjimečné, neboť jsou zde v potravě candátů hojně zastoupeny ouklej obecná (Alburnus alburnus), cejn velký (Abramis brama) a ostrucha křivočará (Pelecus cultratus) (Specziár 2010). Zásoby a složení krmiva jsou v celém povodí jezera Balaton podobné. Candáti „Balatoni hal“ nedostávají žádné potravinové doplňky a jejich chov je založen výhradně na přirozené rybí potravě, která pochází především z přítoků chovných rybníků, tj. z vodních toků v povodí jezera Balaton.

Kapři „Balatoni hal“ dostávají přírodní krmivo a potravinové doplňky, které se skládají ze dvou hlavních složek. První zahrnuje nutriční směsi (z pšenice, žitovce a kukuřice), druhá obsahuje nepůvodní druhy sláviček (Dreissena polymorpha a Dreissena bugensis). Chovatelé ryb (držitelé povolení pro ekologický, selektivní rybolov) sbírají biomasu tvořenou ze sláviček a používanou jako krmivo, z mobilních člunů, které jsou rozmístěny v několika lokalitách na jezeře Balaton (jižní okraje všech tří jezerních pánví, zejména místa v blízkosti rybích farem). Biomasa ze sláviček, která dorůstá za 8 až 12 měsíců, je sklízena z člunů a používá se ke krmení v kapřích farmách, čímž je zajištěno, že se tyto druhy sláviček nerozšíří mimo území těchto farem.

3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

V zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4 musí být uskutečněny všechny čtyři kroky, z nichž se produkce ryb „Balatoni hal“ skládá. Tyto kroky zahrnují přirozené tření ryb, umělý odchov (v inkubátoru), chov v přírodních vodách a chov na rybích farmách. Podle platných zákonů je od 5. prosince 2013 v jezeře Balaton zakázán pelagický rybolov. Výjimečně je povolen selektivní rybolov pro ekologické a ukázkové účely (celkem 3 000 kg kaprů a 500 kg candátů za rok, s použitím vrší). Ryby „Balatoni hal“ tudíž pocházejí převážně z chovů, ale příležitostně jsou dostupné i kusy, které vyrostly v přirozeném prostředí a které jsou vedlejším produktem selektivního rybolovu probíhajícího odchytem ryb do vrší, jenž se provádí z ekologických důvodů.

3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Chov ryb „Balatoni hal“ v Maďarsku je prováděn v následujících oblastech povodí jezera Balaton.

Jezero Balaton a jeho vodní systém (rozloha vod zapojených do chovu ryb: 61 139 ha)

Konkrétní vodní útvary jezera Balaton a jeho vodního systému:

—	celá rozloha jezera Balaton,

—	úsek řeky Zala sahající od ústí až po železniční most Fenékpuszta,

—	úsek kanálu Hévíz od ústí k bodu vzdálenému 50 m pod výpustí přehradní nádrže Hévíz,

—	úsek kanálu Páhok od ústí až po kanál Hévíz,

—	úsek kanálu Spojený pás (Egyesített-övcsatorna) od Lodního mostu (Bárkázó híd) k přítoku řeky Gyöngyös,

—	úsek kanálu Fenyves (Fenyvesi-nyomócsatorna) od ústí k čerpací stanici v obci Balatonfenyves,

—	úsek kanálu Západní pás (Nyugati-övcsatorna) od ústí až po železniční most Pálmajor,

—	úsek kanálu Východní křoviny (Keleti-Bozót-csatorna) od ústí k mostu, po němž vede silnice směřující k nádraží Pusztaberény,

—	úsek potoka Jama od ústí k stavidlům rybníka Bugaszeg,

—	úsek potoka Tetves od ústí k stavidlům rybníků v městě Balatonlelle,

—	úsek potoka Kismetszés od ústí k silnici č. 70,

—	úsek potoka Nagymetszés od ústí k dřevěnému mostu v obci Szólád,

—	potoky Lesence, Kétöles, Tapolca, Egervíz a Burnót a úsek kanálu Egermalom od ústí k silnici č. 71,

—	úseky vnitrozemských inundačních kanálů Sár a Cigány sahající od příjezdové silnice vedoucí do obce Somogyszentpál až po kanál Západní pás (Nyugati-övcsatorna),

—	úsek kanálu Západní pás (Nyugati-övcsatorna) od železničního mostu Pálmajor až po kanál Határ-Külvíz,

—	úsek kanálu Határ-Külvíz od ústí k silnici první třídy spojující město Marcali a obec Öreglak,

—	kanál Cigány a

—	kanál Východní křoviny (Keleti Bozót Canal).

2.	Systém ochrany vod Malého Balatonu, fáze I. (jezero Hídvég; rozloha: 2 000 ha)

3.	Systém ochrany vod Malého Balatonu, fáze II. (jezero Fenéki; rozloha: 5 110 ha)

4.	Vodní nádrž Marcali (rozloha: 407 ha)

5.	Rybníky Fonyód-Zardavár (rozloha: 135 ha)

6.	Rybníky Balatonlelle-Irmapuszta (rozloha: 275 ha)

7.	Rybníky Buzsáki-Ciframalom (rozloha: 138 ha)

8.	Rybník Balatonszárszó-Nádfedeles (rozloha: 15 ha)

9.	Rybník Balatonföldvár (rozloha: 23 ha)

10.	Rybníky Somogyvár-Tölös (rozloha: 26 ha)

11.	Rybníky Varászló (rozloha: 174 ha)

12.	Rybníky Siófok-Törek (rozloha: 36 ha)

5. Souvislost se zeměpisnou oblastí

Souvislost mezi rybami „Balatoni hal“ a zeměpisnou oblastí spočívá v kvalitě produktu a jeho dobré pověsti.

Místem produkce ryb „Balatoni hal“ je zejména jižní a jihozápadní část povodí jezera Balaton. Chovné rybníky se v současnosti nalézají v oblastech, kde před poklesem hladiny jezera Balaton bývaly zátoky, tzn. v místech původního dna jezera. Tím pádem je jejich půdní podloží obdobné jako v jezeře Balaton.

V oblasti panuje vlhké kontinentální podnebí, se submediteránními vlivy. Uvedené vlivy se týkají zejména časového rozložení srážek, které v průměrných letech vrcholí ve dvou měsících (v červnu a září) a jsou zásadní pro chov ryb. Oblast je vlhčí, než činí maďarský průměr (roční úhrn srážek 620 mm). Většina srážek spadne v letních měsících, což je pro chov ryb příznivější, protože je zajištěno odpovídající množství a kvalita doplňování vody. Přítoky chovných rybníků v daném povodí jsou obvykle krátké (20–40 km) a neústí do nich neupravené odpadní vody (Ferincz a kol. 2017). Díky této skutečnosti i absenci organických hnojiv nepostrádají vody a sedimenty v chovných rybnících kyslík. V důsledku toho maso ryb, které jsou zde produkovány, nevykazuje žádnou vedlejší nežádoucí příchuť. Průměrná roční teplota (11,2 °C) je také vyšší, než činí celostátní průměr, což podporuje růst ryb. Složení rybího masa je ovlivněno množstvím přírodních a produkčních faktorů, včetně věku, živočišného druhu, krmiva nebo přirozené potravy (Trenovszki, 2013), ze všeho nejvíce pak množstvím a kvalitou potravy.

Klíčové také je, že z důvodu ochrany kvality vod platí v chovných rybnících spadajících do povodí jezera Balaton zákaz používání organických hnojiv za účelem zvýšení produkčních výnosů (což je jinak v ostatních oblastech běžné). Ryby, které jsou zde chovány, tak nepřicházejí do styku s cizorodými látkami, jež narušují chuť a pravidelně se v organických hnojivech vyskytují. Maso candátů „Balatoni hal“ vděčí za svou charakteristickou jakost odpovídajícímu množství a kvalitě vody v chovných rybnících (písčité, sprašové dno; nízký obsah organických látek v přitékající vodě), aerobním usazeninám na dně a velkému množství a podílu zejména původní bělomasé oukleje a plotice, které jsou typické pro tuto oblast. Díky dobré kvalitě vody a přirozené rybí potravě se maso candátů „Balatoni hal“ vyznačuje sněhobílou barvou a absencí vedlejších příchutí. Má listovitě vrstvenou strukturu, což lze přičíst velké vodní ploše (ryby musí vynaložit více pohybu při hledání potravy).

Specziár (2010) určil, že výživa candáta „Balatoni hal“ je výjimečná v tom, že mladé ryby přecházejí od konzumace zooplanktonu k požírání ryb po dosažení délky 12–15 cm, což je ve srovnání s ostatními dravými rybami relativně pozdě. Dostupné zdroje krmiva jsou v povodí jezera Balaton rovněž výjimečné, neboť jsou zde v potravě candátů hojně zastoupeny ouklej obecná (Alburnus alburnus), cejn velký (Abramis brama) a ostrucha křivočará (Pelecus cultratus) (Specziár 2010). Díky těmto okolnostem dosahuje maso z candáta „Balatoni hal“ výjimečné kvality. Maso kapra „Balatoni hal“ je pevné. Za svou pružnou konzistenci vděčí přirozené potravě bohaté na bílkoviny a doplňkovému krmení měkkýši, protože přírodní živiny s vysokým obsahem bílkovin mají na kvalitu kapřího masa pozitivní vliv (Balogh, 2015).

Ryby „Balatoni hal“ jsou jednou z hlavních součástí místní kuchyně. Kapr „Balatoni hal“ je základní přísadou rybí polévky „Balatoni halászlé“, jejíž recept je unikátní a typický pro tuto vodní oblast.

Současná pověst ryb „Balatoni hal“

—	Úzký vztah mezi Balatonem a kaprem „Balatoni hal“ rovněž názorně dokazuje fakt, že v roce 2019 se již popáté konala soutěž International Balaton Carp Cup (Mezinárodní pohár o balatonského kapra).

—	Od roku 2015 pořádá město Balatonfüred pravidelně akci Balaton Fish and Wine Festival (Balatonský festival ryb a vína). Cílem této akce je zvýšit povědomí zákazníků o balatonských rybách, spojit konzumaci místních ryb a vína a zároveň tím vytvořit trh pro místní rybí farmy a vinařství.

—	Balatonská rybí polévka („balatoni halászlé“), náležitě připravená z ryby „Balatoni hal“, se stala v domácí kuchyni pojmem (např.: http://itthonotthonvan.hu/cikkek/2687482/a_balatoni_halaszle_titka).

—	Následující článek rozebírá speciální chutě a tradiční metody lovu ryb „Balatoni hal“: http://magyarkonyhaonline.hu/magyar-izek/a-balatoni-halak.

—	Kniha „A halfőzés fortélyai a Balaton mentén“ (Kouzlo rybí kuchyně u Balatonu) je souborem 400 rybích jídel pocházejících ze 40 měst a obcí rozprostřených kolem jezera Balaton (Szabó Zoltán 2014, ISBN 978-963-08-8628-4).

—

Restaurace oceněné michelinskou hvězdou, včetně podniku Stand v Budapešti (šéfkuchaři Tamás Szél a Szabina Szulló), používají varietu kapra „Balatoni sudár ponty“ jako přísadu, kterou uvádějí v jídelním lístku (https://diningguide.hu/szell-tamas-cikke-halaszlevita-szell-tamas-halaszle-receptjevel/).

Historický původ dobré pověsti candáta „Balatoni hal“

—	V diskusi o francouzských rybářstvích v čísle 44 časopisu Fischerei Zeitung vydaného v roce 1917 poznamenal bruselský vědec jménem Waldmann, jak „byla v Paříži před 1. světovou válkou velmi vyhledávána ryba „fogasch“. To je název candáta z maďarského jezera Balaton“.

—

V roce 1933 napsal Neresheimer, odborník rakouské vlády v oblasti rybolovu, v knize Österreichisches Nahrungsmittelbuch (Rakouský potravinový kodex), že „názvem „Fogasch“ se může správně označovat jen candát pocházející z jezera Balaton“. Dodal, že toto pojmenování napovídá zákazníkům, že ryba pochází z jezera Balaton. Podle jeho názoru může být názvem „Fogasch“ právoplatně označován pouze candát z jezera Balaton.

—	Na mezinárodním rybářském kongresu, který se konal v Paříži v červenci 1931, prohlásil Károly Lukács balatonského candáta za speciální místní varietu a navrhl, aby její taxonomické jméno znělo „Lucioperca sandra varietas Fogas balatonica“ (Szári, 1988).

—

V roce 1930 získala Balaton Halászati Részvénytársaság (akciová společnost Balatonská rybářství) výhradní oprávnění používat název „fogas“ (candát), který se vztahoval pouze na candáta obecného uloveného v jezeře Balaton. K dodávkám ryb musel být přiložen certifikát původu z jezera Balaton. V roce 1931 byl u Mezinárodního patentového úřadu v Bernu zaregistrován malý vypouklý kovový znak, který byl následně připevňován jako obchodní značka ke skřelím (žaberním krytům) vývozního candáta. (Héjjas a Punk, 2010).

Historický původ dobré pověsti kapra „Balatoni hal“

—	Publikace nazvaná „A Balaton halai“ (Ryby v jezeře Balaton) prohlašuje, že kapr je svým významem hned druhý v pořadí za candátem (Lukács, 1936).

—	Kapr byl vedle candáta dalším druhem, jehož populaci se rybí farmy na jezeře Balaton snažily zvýšit prostřednictvím cíleného chovu provozovaného již od dvacátých let 20. století.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://gi.kormany.hu/foldrajzi-arujelzok

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.